CZ282378B6

CZ282378B6 - Vnější osový dynamický fixátor

Info

Publication number: CZ282378B6
Application number: CZ94890A
Authority: CZ
Inventors: Giovanni Faccioli; Daniele Venturini
Original assignee: Orthofix Srl
Priority date: 1992-07-28
Filing date: 1993-07-11
Publication date: 1997-07-16
Also published as: WO1994002078A1; HU9400836D0; NO941072L; BR9305611A; CZ89094A3; NO308574B1; ITVR920070A0; HUT68049A; NO941072D0; ZA935390B; HU217017B; CA2101349C; AU659389B2; SK279818B6; TW244333B; KR100257734B1; US5320622A; PL171925B1; CN1082383A; SK33994A3

Abstract

Vnější osový dynamický fixátor pro rehabilitaci zlomenin zahrnuje dvojici svorek (5,6) pro kostní šrouby nebo hřeby (V), zavedené do příslušných úlomků zlomené kosti (O). Centrální těleso (2), rozebíratelně a univerzálně spojuje a uzamyká od sebe vzdálené svorky (5,6) pomocí kulových kloubů (7,8) a je vybaveno prostředky pro oddělené zafixování široké škály úhlových poloh mezi centrálním tělesem (2) a centrální osou každé ze svorek (5,6). Centrální těleso (2) je tvořené prvním koncovým členem (3) a druhým koncovým členem (4) a třetím, neboli prostředním členem (19), který dává na jedné straně a nastavitelně upevněný přesah jednoho koncového členu (3,4) s prostředním členem (19) a také poskytuje omezený pružně brděný a osově vedený posun mezi prostředním členem (19) a dalším koncovým členem (3,4). Tak způsobí, že oba koncové členy (3,4) a příslušná ukotvení úlomků kosti, připevněná k těmto koncovým členům (3,4) jsou vystavena osově a pružně brzděného posunu. Osový ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vnějšího osového fixátoru, zejména pro dynamické hojení fraktur kostí.

Dosavadní stav techniky

Po mnoho let je v oblasti chirurgie kostí zavedena praxe využívat vnější fixační zařízení, obsahující zejména pevnou kostru, opatřenou kotvícími šrouby nebo hřeby, které jsou zavedeny do kusů kostí na opačných stranách dané zlomeniny, aby se podpořilo zcelení kosti znehybněním vzájemné polohy příslušných úlomků kostí.

Bylo odpozorováno, že při určitých typech zlomenin může být doba zcelení urychlena a výsledná pevnost kosti zvýšena tím, že se na zlomené části kostí vyvine osový tlak.

Při použití tuhého vnějšího osového fixátoru se svalové síly anebo vnější tlaky zpravidla 20 přenášejí na dlahu a ne na zlomenou kost. Avšak pro podpoření regenerace kosti je lépe, aby pacient vyvíjel určitý tlak na kost, pro podpoření rychlejšího a spolehlivějšího srůstu kosti v místě zlomeniny. Běžně známá zařízení neumožňují aplikování takových sil na kost vinou jejich poměrné tuhosti a nedeformovatelnosti.

Tuto nevýhodu poměrné tuhosti dlahy řeší US Pat. 5026372 a popisuje dynamické osové fíxátory, kde je použit paralelogram jako prostředek pro pružné propojení od sebe vzdálených svorek, které jsou příslušně ukotveny k jednotlivým částem zlomené kosti. Přesněji řečeno, paralelogram obsahuje dva od sebe vzdálené podélné členy otočně spojené na svých koncích dvěma páry příčných spojovacích článků, takže umožňuje omezený podélný posun jedněch 30 podélných členů vůči druhým, je-li na spoj vyvíjen tlak nebo tah.

Nevýhodou těchto známých osových fixátorů je skutečnost, že dojde-li k podélnému posunu protilehlých členů, jsou tyto protilehlé členy rovněž nuceny se pohnout do určité míry i v příčném směru, jak k tomu vede doprovodný úhlový posun spojovacích článků. Tak svorky, 35 které kotví příslušné úlomky zlomených kostí, ztratí své podélné vyrovnání do přímky a mají nepříznivý vliv z hlediska zlomeniny. Ve skutečnosti se prokázalo, že tkáň kosti, která se hojí, má mnohem menší odolnost vůči příčným silám (střihu) než vůči ohýbání nebo podélným silám. Takže, aby se potlačil příčný pohyb, jsou provedena opatření pro omezení vzájemného podélného posunu podélných členů na několik milimetrů, ale již při podélném posunu o pouhých 40 několik desetin milimetrů se zmíněná nevýhoda projeví.

Další nevýhoda tohoto známého podélného fixátoru je následující: aby se mohla napravit nebo opravit zlomenina, když dochází ke zpevňování kosti, musí se prostředky pro nastavení dynamického pohybu uvolnit kvůli zvláštnímu uspořádání paralelogramu a způsobu, jakým je 45 upevněn k protilehlým členům spojeným se svorkami.

Další nevýhoda známé osové dlahy spočívá v její značné složitosti a nadměrné ceně v důsledku existence kloubového paralelogramu o větším počtu spojů, které kromě jiného zvyšují riziko zablokování u osy spojů.

Prvním cílem vynálezu je odstranit nebo alespoň podstatně snížit uvedené nevýhody vyřešením vnějšího osového fixátoru, který je obzvláště vhodný pro dynamické napravování zlomenin kostí a který udržuje členy centrálního tělesa, upevněné k příslušným úlomkům kosti, v zásadě podélném vyrovnání do přímky v celém rozsahu dynamického osového posunu.

- 1 CZ 282378 B6

Jiným cílem vynálezu je také vyřešit vnější osový fixátor s vysokou osovou pohyblivostí v přísně kontrolovaném rozsahu pohybu tak, aby se nebezpečí poškození kosti v průběhu aplikace fixátoru na pacientovi snížilo na minimum.

Je rovněž cílem vynálezu vyřešit vnější osový fixátor, který by mohl působit blahodárné, neškodlivé pohyby úlomků kostí pro obnovení pevné kosti.

Dalším cílem vynálezu je vyřešit vnější osový fixátor, ve kterém jsou obě jeho funkce - dynamická funkce a napravení fraktury - zcela nezávislé a mohou být odděleně řízeny.

Ještě dalším cílem vynálezu je vyřešit vnější osový fixátor poměrně jednoduché konstrukce a s menším počtem součástí.

Podstata vynálezu

Tyto cíle, spolu s dalšími, které budou dále objasněny, jsou dosaženy vnějším osovým fixátorem, zejména pro dynamické napravování zlomenin kostí, který zahrnuje dvojici svorek pro zajištění kostních hřebů, zavedených do příslušných pahýlů zlomené kosti; prodloužené centrální těleso, tvořené prvním koncovým členem a druhým koncovým členem, které určuje podélnou osu; kulový kloub pro spojení každého koncového členu s příslušnou svorkou; prostředky pro oddělené uzamčení kulových kloubů a tím zafixování svorek v dané úhlové poloze vůči koncovým členům, jehož podstatou je, že obsahuje prostřední člen pro vzájemné propojení prvního a druhého koncového členu, spojovací prostředky pro připojení prostředního členu k prvnímu koncovému členu, přičemž spojovací prostředky zahrnují první prostředky podélného vedení sdružené s prostředky statické vazby pro umožnění omezeného a v podstatě osového posunu prvního koncového členu vůči prostřednímu členu bez jakéhokoliv pootočení kolem podélné osy.

Podstatou je rovněž volné spojení vedením mezi prostředním členem a koncovými členy pro zajištění toho, aby pružně brzděný osový posun nemohl být porušen.

Největší výhodou zařízení podle vynálezu je povaha vodicích prostředků, které jsou přísně podélné, vylučují příčný pohyb koncových členů, který se normálně objevuje v dosud známých osových dlahách, obsahujících paralelogram. Je zajištěna vynikající osová pohyblivost, aniž by docházelo k porušení osového vyrovnání.

Navíc má fixátor podle vynálezu jednoduchou konstrukci, je lehký a spolehlivý a je u něj dosaženo vysokého stupně možnosti regulace dle požadavků, spojeného se zřejmými ekonomickými i funkčními výhodami.

Přehled obrázků na výkresech

Výhodné provedení podle vynálezu bude podrobně popsáno v souvislosti s výkresy, kde na obr. 1 je bokorys dynamické osové dlahy podle vynálezu, doplněné svorkami pro kostní šrouby nebo hřeby na příslušných koncích dlahy. Obr. 2 je rovněž bokorys dlahy z obr. 1, ale nakreslený z pohledu o 90° pootočeného oproti pohledu z obr. 1, přičemž jsou svorky svými šrouby na obr. 2 zakotveny do příslušných úlomků zlomené kosti. Na obr. 3 jsou nakresleny některé části dlahy z obr. 1 a 2 zvětšené a rozložené. Na obr. 4 je boční pohled v částečném podélném řezu centrální části dlahy z obr. 1 a 2. Obr. 5 je příčný řez podle linie 5 - 5 z obr. 4. Obr. 6 je další zvětšený boční pohled v částečném podélném řezu pro jasnější předvedení součinnosti mezi osově posouvatelnými částmi centrální části tělesa dlahy. Na obr. 7 je znázorněn částečný

-2CZ 282378 B6 podélný řez obdobného příkladu provedení a na obr. 8 je pohled obdobný pohledu z obr. 6 jiného příkladu provedení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 vnější dynamický osový fixátor neboli dlaha 1 podle vynálezu sestává z centrálního tělesa 2, které má dva koncové členy 3, 4, z nichž každý je spřažen s odpovídající svorkou 5, 6 pomocí kulových kloubů 7, 8.

Každá svorka 5. 6 může mít obecně elipsovitý průřez a být vytvořena ze dvou protilehlých polovin 5', 5 a 6\ 6' a mít příčně drážkované sedlo 9, 10 a šrouby 11, 12 pro bezpečné sevření hřebů nebo šroubů V, které mají být ukotveny v corticalis zlomené kosti O. Jak je z obrázků vidět, vnější konce polovin každé svorky jsou spolu navzájem spojeny pantem a jedna polovina 5, 6 každé svorky je pevně připojena ke kouli kulového kloubu 7, 8, pomocí kterého je svorka připojena k centrálnímu tělesu 2.

Členy 3, 4 tělesa jsou první a druhou ze tří částí, tvořících centrální těleso 2. Každá z těchto prvních dvou částí 3, 4_má protaženou část 13. 14 zpravidla půlválcového průřezu, vytvořena je z jednoho kusu a u jednoho konce má hlavu 15, ]_6, zpravidla válcového tvaru. Půlválcové části 13, 14 se podélně přesahují, takže vnější vzhled centrálního tělesa 2 je zpravidla válec se dvěma hlavami 15,16, přilehlými k lůžkovým částem příslušných kulových kloubů.7, .8. Příčný šroub 17. 18, procházející hlavou 15,16, má umožnit uvolnitelné sevření příslušného kulového kloubu 7, 8 pro zvolené nastavení konkrétní úhlové orientace podélné osy každého kostního šroubu svorky 5, 6, vůči podélné ose centrálního tělesa 2, zejména vůči ose, určené geometrickou linií mezi kulovými středy kulových kloubů 7, _8. Celkový, zpravidla válcový vzhled centrálního tělesa si vyžádá plný rozsah nastavitelného přesahu prodloužené půlválcové části 13,14. jak bude později vysvětleno.

Třetí částí centrálního tělesa 2 je prodloužený prostřední člen 19, který má prostředky pro vymezení podélného spojení mezi částmi 3, 4 a jakýmkoliv vzájemným podélným posunem částí 3, 4, přičemž také brání jakémukoliv vzájemnému pootočení částí 3, 4 kolem osy centrálního tělesa nebo jakémukoliv znatelnému axiálnímu porušení souososti některé části 3, 4 vzhledem k ose centrálního tělesa 2.

Jak je nejlépe vidět z obr. 3, prodloužený prostřední člen 19 je v části 20 s konstantním, zpravidla pravoúhlým průřezem protažen, aby podstatně přesahoval podélně vyčnívající, zpravidla půlválcovou část 14. U vzdálenějšího konce prostředního členu 19, tj. vzdálenějšího od hlavy 16 části 4 tělesa, která je podstatně přesahuje, je člen 19 vytvořen vcelku s příčnou hlavou 21.

Prostřední člen 19 má pružně brzděný a podélně vedený vzájemný styk s částí 4 tělesa, kde podélné vedení se odvozuje od válcových dříků dvou od sebe vzdálených a vzájemně rovnoběžných šroubů 26, které jsou zašroubovány poměrně hluboko do závitů poblíž vnitřních konců hlubokých podélných otvorů na vzdáleném konci zpravidla půlválcové části 14 části 4 tělesa. Na obr. 6 je jako pomoc pro popis uvedeno podélné kótování jednoho ze šroubů 26 a otvoru, ke kterému je uzpůsoben a je třeba to chápat tak, že oba šrouby jsou totožné. Kóty a, b, c zobrazují plnou užitečnou hloubku otvoru, kde je v hloubce závitem opatřená část omezené délky b a kde, kromě hloubky c vybrání na protější straně, je větší část a otvoru válcová pro přesné a podstatné určení správné orientace a podpory zbývající části válcového šroubu 26 tak, že válcová část dříku také vyčnívá za část 14 tělesa a prochází otvorem, jehož osa je v téže linii a vybráním na opačné straně v příčné části 21 hlavy členu 19 centrálního tělesa. Přesně padnoucí vložka 30 v každém z otvorů hlavy 21 je z tvrzeného materiálu a potažena teflonem pro zajištění vedení o nízkém tření na dříku šroubu. Dřík šroubu končí u protáhlé hlavy 31, která má odkrytou příčnou

-3CZ 282378 B6 drážku pro nastavování pomocí šroubováku. První a druhá sada pružných talířovitých podložek 38, 39, někdy též známých pod názvem Bellevilleovy pružiny, je umístěna v příslušných zahloubeních v částech 14 a 21 tělesa a závitem opatřené konce každého ze šroubů mají za úkol samostatně určit osově předepnutou a podélně neutrální polohu členu 19 centrálního tělesa vzhledem ke členu 4 tělesa. Příčná drážka 36 v každém dříku šroubu se vyrovná do přímky s příčným kolíčkem 28, procházejícím oběma otvory v části 14 tělesa, dvakrát pro každý plný zdvih šroubů 26 a pro rozsah d to bude několik po sobě jdoucích zdvihů šroubu. Kolíček 28 pak zafixuje dané zvolené pružné předepnutí vzájemné neutrální polohy částí 4 a 19 tělesa.

Na jeho druhém konci, jmenovitě konci, přilehlém k hlavě 16, může být prostřední člen 19 zajištěn proti příčnému posunu, který by jinak mohl ohrozit sledování čistě osového posouvání prostředního členu 19 vůči členu 4 tělesa. To může být provedeno čepovým spojem, podobně jako to bylo popsáno pro šrouby 26 a vodicí funkci otvoru, ale z obrázku je vidět, že jednoduché příčné spojení spojovacím článkem 22 poslouží také k tomuto účelu vzhledem ke skutečnosti, že maximum velikosti posunu členů 14, 19 je řádově 1,5 mm z každé strany podélně neutrální polohy. Jak je vidět z obrázku, část 4 tělesa je opatřena vybráním 23 a odpovídající konec prostředního členu 19 rovněž vybráním, pro vymezení hranic příčně od sebe vzdálených ramen pro otočné připojení k hornímu konci spojovacího článku 22 jedním kolíčkem 24; podobně jiný příčný kolíček 25 otočně spojuje spodní konec spojovacího článku 22 k části 4 tělesa, mezi protějšími bočními stěnami výřezu 23 v části 4 tělesa. Stupeň volnosti nebo vůle se v jednom nebo druhém spoji spojovacího článku 22 toleruje, protože funkcí spojovacího článku 22 je především zajistit dřík šroubu 26 proti jakémukoliv porušení osové vyrovnanosti nebo vzpříčení vlivem tření vůči jeho skutečně osovému a pružně brzděnému vedení vložky 30 hlavy.

Připojení části 3 tělesa k prostřednímu členu 29 je jedním ze zvolených podélných nastavení, následované sevřením pro jeho zafixování v nastavené poloze. Zvláště pro podélný rozsah maximálního přesahu části 3 tělesa s prostředním členem 19 je vnitřek části 3 opatřen vybráním pro vymezení zpravidla pravoúhlého pouzdra, které získává své podélné vedení ze zpravidla pravoúhlého průřezu části 20 členu 19, vše je jasně vidět v příčném řezu na obr. 5. Toto vedení je zcela zabezpečeno integrálně utvářenými podélnými přírubami 31. 32 části 3 tělesa pod okraji dna části 20 prostředního členu 19. Dané pevné podélné nastavení části 3 tělesa k prostřednímu členu 19 je dosaženo pomocí samostatného šroubu 33 a jeho podložky 34. Šroub 33 prochází podlouhlou drážkou v části 13 části 3 a je pevně zašroubován do závitů vyřezaných v otvoru 37 v prostředním členu 19, jak je vidět z obr. 4. Takto je zajištěna většina podélných nastavení části 3 na členu 19.

V počáteční fázi aplikace výše popsané dynamické osové dlahy pro srůstání částí dané zlomeniny je žádoucí, aby dlaha byla skutečným fixátorem, tj. bez možnosti dynamického pružně brzděného posunu částí kosti. V takovém případě stavěči šroub 42, držený ve své poloze třením pomocí elastomemího O-kroužku v otevřeném příčném otvoru v části_J4 části 4 tělesa, může být podle volby zašroubován proti spodní straně části 20 prostředního členu 19, čímž se od sebe vzdálené uspořádání mezi šroubovými svorkami 5, 6 kostí stane zcela tuhým. Později, až hojení postoupí, uvolněním stavěcího šroubu 42 ze záběru s částí 20 se rovněž tyto části uvolní pro činnost dynamické dlahy.

Částečný řez na obr. 7 je detailní pohled na malou modifikaci, kde pružně brzděný posun popsaného zařízení může být alespoň z části uskutečněn pomocí poměrně tuhých elastomemích vložek 40, 41. které slouží k hornímu a spodnímu kolíčkovému spojení, čemuž je třeba rozumět tak, že vložky 40, 41 jsou vázány jak na své příslušné rovnoběžné koncové kolíčky 24. 25 a na své příslušné otvory ve spojovacím článku 22, tak na otvory s tyčkami v příslušných částech_14 a 20. čímž způsobuje, že elastomemí vložky 40. 41 přispívají k činnosti pružného brzdění pomocí dočasného torzního napětí obou elastomemích vložek 40,41.

-4CZ 282378 B6

Při užívání popsané dynamické osové dlahy je žádoucí vybrat a příslušně nastavit stupeň činnosti pružného brzdění v souladu s určenou hodnotou chirurga ortopeda pro váhu každého pacienta a tlakovou sílu, která přichází v úvahu pro každou zlomenou kost. Popsaný příklad provedení na obr. 6 umožňuje stupeň takového nastavení pouhým odstraněním příčného kolíčku 28. který fixuje šroub v jeho poloze. Nastavení předpětí obou pružinových sad 38, 39 může být provedeno pomocí omezeného počtu půlotoček stavitelných šroubů 26. Alternativně nebo přídavně může nastavitelnost vycházet z volby jednotlivých pružinových sad 38. 39 pro náhradní sestavu pružin místo těch, které jsou uvedeny na obrázcích. Například talířové podložky z nerezocelových pružin a pružinové sady komerčně dostupné z Adolf Schnorr GmbH & Co. KG, Sindelfingen, Německo, nabízí tak velkou rozmanitost pružinových sad a pružinových konstant, že vyhoví předpisům chirurga pro celý rozsah rozměrů pacienta a celý rozsah požadavků.

Výše uvedený popis šroubů 26 může být vnímán také tak, že zahrnuje podélné vedení čepovým spojem pro každý ze šroubů 26. Závit vyřezaný v hloubce otvoru, do nějž je zašroubován válcový dřík a jeho těsně lícující podepření v otvoru části 14 a přes poměrně velkou osovou rozteč a ustavuje přečnívající zbytek válcové části dříku jako přesné východisko pro osové vedení v oblasti vložky 30 prostředního členu J9. V těchto souvislostech lze vnímat součinnost vložky 30 a válcového dříku jako čepový spoj, který z důvodu opačného předpětí pružinových sad 38, 39 ustavuje pružně brzděný a podélně vedený posun prostřední části 19 tělesa vzhledem k jedné (4) z částí centrálního tělesa. Pro omezený rozsah takového vedeného posunu, jmenovitě řádově 1,5 mm na každé straně neutrální nebo rovnovážné polohy úhlového posunu spojovacího článku 22, sebou nese nepatrné osové vychýlení podélné osy částí 3 a 4 centrálního tělesa, zejména když rovnoběžné koncové kolíčky 24. 25 spojovacího článku jsou v geometrické rovině, která je kolmá k ose tělesa 2, pro podmínky rovnováhy ustavené pružinovou sadou 38. 39. Nepatrnost takového osového vychýlení plyne ze skutečnosti, že šrouby nebo hřeby

V připevněné k příslušným úlomkům zlomené kosti O jsou samy vystaveny malému ohybu, když je zlomená kost pod podélným napětím, když se například přechodně zatíží závažím nebo když chirurg úmyslně provede podélné nastavení mezery mezi svorkami 5,6 v průběhu hojení kosti.

V jiné obdobné konstrukci, nakreslené na obr. 8, je spojovací článek 22 nahrazen dalším čepovým spojem, který představuje součinnost mezi tyčkou 50 připevněnou k prostřednímu členu 29 s podélně orientovaným otvorem 51. Na obr. 8 je tyčka 50 nakreslena v zafixované poloze pomocí příčného kolíku 57. Tyčka 50 přečnívá do otvoru 53, vytvořeného v hlavě 16 části 4 tělesa, jehož osa je v jedné linii s osou otvoru 53, pro posuvný záběr tyčky 50 s tímto otvorem 53. Všechny ostatní části mohou být takové, jaké jsou nakresleny na obr. 6 a mají proto stejné vztahové značky tam, kde je to vhodné. Při používání dlahy lze využívat pružného brzdění omezeného osového posunu částí 3,4 a je zajištěna podmínka osové posouvatelnosti.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vnější osový dynamický fixátor, zejména pro dynamické napravování zlomenin kostí, který zahrnuje dvojici svorek pro zajištění kostních hřebů, zavedených do příslušných úlomků zlomené kosti; prodloužené centrální těleso, tvořené prvním koncovým členem a druhým koncovým členem, které definuje podélnou osu; kulový kloub pro spojení každého koncového členu s příslušnou svorkou; prostředky pro oddělené uzamčení kulových kloubů a tím zafixování svorek v dané úhlové poloze vůči koncovým členům, vyznačující se tím, že obsahuje prostřední člen (19) pro vzájemné spojení prvního a druhého koncového členu (3, 4), spojovací prostředky pro připojení prostředního členu (19) k prvnímu koncovému členu (3), přičemž spojovací prostředky zahrnují první prostředky podélného vedení doplněné prostředky

-5CZ 282378 B6 statické vazby pro umožnění omezeného osového posunu prvního koncového členu (3) vůči prostřednímu členu (19) bez jakéhokoliv pootočení kolem podélné osy.
2. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředky statické vazby obsahují alespoň jedno spojení vedením.
3. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 2, vyznačující se tím, že spojení vedením obsahuje alespoň jeden příčně orientovaný spojovací článek (22) pro připojení prostředního členu (19) k prvnímu koncovému členu (3).
4. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 2, vyznačující se tím, že spojení vedením obsahuje dvojici spojovacích článků (22), které mají rovnoběžné koncové kolíčky (24, 25) vymezující geometrickou rovinu, která je v podstatě kolmá vůči podélné ose.
5. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhý koncový člen (3,4) má na vzájemně protilehlých koncích rozšířenou hlavu (15, 16) a přilehlé přesahující se části (13, 14), přičemž třetí, prostřední člen (19) je situován mezi přesahujícími se částmi (13,14).
6. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostřední člen (19) má základní podélnou část (20) a příčně přesahující koncovou část (21).
7. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 6, vyznačující se tím, že první prostředky podélného vedení zahrnují alespoň jeden podélný čepový spoj.
8. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 7, vyznačující se tím, že prostředky podélného vedení zahrnují čepové spoje, které probíhají rovnoběžně s podélnou osou a jsou od sebe v příčném směru vzdáleny.
9. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 8, vyznačující se tím, že čepový spoj zahrnuje první dvojici šroubů (26) s válcovými dříky, vedenými v podélných přímých otvorech, vytvořených v příčně přesahující koncové části (21) prostředního členu (19).
10. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 9, vyznačující se tím, že čepový spoj dále zahrnuje druhou dvojici tyček (50) s válcovými dříky v součinnosti s opačným koncem prostředního členu (19), než je jeho příčně přesazený konec (21).
11. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 9, vyznačující se tím, že konce válcových dříků šroubů (26) jsou protaženy pro vytvoření opěrných prostředků pro příčně přesahující část (21).
12. Vnější osový dynamický fixátor podle nároků 9 nebo 10, vyznačující se tím, že tyčky (50) mají závitem opatřené opačné konce, než jsou jejich prodloužené konce, přizpůsobené pro nastavitelné šroubové spojení v závitem opatřených otvorech (53), vytvořených v prvním koncovém členu (3).
13. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 12, vyznačující se tím, že spojovací prostředky dále zahrnují pružné prostředky součinnosti mezi prvním koncovým členem (3) a prostředním členem (19) pro pružně omezující vzájemný pohyb obou těchto členů (3, 19) při aplikaci bud’ stlačujících, nebo natahujících sil.
14. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 12, vyznačující se tím, že pružné prostředky zahrnují větší počet sestav pružinových elementů typu Belleville, vedených

-6CZ 282378 B6 dříky šroubů (26) a umístěných mezi koncovým členem (4) a přesahující koncovou částí (21) prostředního členu (19).
15. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 12, vyznačující se tím, že 5 tyto pružné prostředky obsahují elastomemí vložky (40, 41), vložené mezi rovnoběžné koncové kolíčky (24, 25) ajejich bod připojení v prvním koncovém členu (3).
16. Vnější osový dynamický fixátor podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostřední člen (19) je uzpůsoben pro stabilní připojení k druhému koncovému členu (4) ve io zvolených podélně zafixovaných polohách pomocí prostředků druhého podélného vedení a uvolnitelných zamykacích prostředků.