CZ281922B6

CZ281922B6 - Nádoba přijímající a dělící tekutinu, přednostně krevní plazmu, na její složky

Info

Publication number: CZ281922B6
Application number: CZ941120A
Authority: CZ
Inventors: Niels Erik Ing. Holm
Original assignee: E.R. Squibb And Sons, Inc.
Priority date: 1991-11-11
Filing date: 1992-11-10
Publication date: 1997-04-16
Also published as: FI942165A; FI942165A0; HUT69091A; JP3249821B2; SK54294A3; SK279337B6; DK0612238T3; CZ112094A3; EP0612238A1; NO941733D0; JPH07500985A; BR9206732A; AU662182B2; US5746979A; ZA928655B; US5462716A; ATE128857T1; US5658533A; KR100191138B1; HU9401344D0

Abstract

Nádoba obsahuje dvě těsně spojené sekce (1, 2), z nichž alespoň sekce (2) a přiléhající díly (5, 6) sekce (1) jsou zhotoveny z pevného materiálu, přičemž sekce (1, 2) obsahují komory (29, 30) pro příjem odpovídající složky tekutiny. Komory (29, 30) jsou spojené kanálkem (31) vymezeným vzájemně dosedajícími díly (8, 10) sekcí (1, 2) nádoby a opatřeným na obou koncích sedly (27, 21) pro ventilové prvky (22, 16), které těsně uzavírají komory (29, 30), jestliže jsou sekce (1, 2) nádoby vzájemně oddáleny. Ventilové prvky (22, 16) jsou opatřeny vzájemně dosedajícími výstupky (23, 19) k udržení jejich vzájemné požadované polohy a nádoba dále obsahuje zadržovací prostředky (15, 17) zabraňující zapadnutí ventilových prvků (22, 16) do sedel ventilů (27, 21) při vzájemně spojených sekcích (1, 2), jestliže nejsou tyto sekce (1, 2) od sebe oddáleny. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nádoby pro jímání a dělení tekutiny, přednostně krevní plazmy, na její složky, přičemž zmíněná nádoba sestává ze dvou těsným způsobem spojených sekcí.

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky, například z patentového spisu US 4 714 457 je známo, že frakci plazmy v krvi lze použít k přípravě tzv. tkáňového lepidla. Podle uvedené publikace jsou koagulační faktory, jako např. fibrinogen, fibronektin, faktor VIII a faktor XIII, vysráženy z frakce plazmy. Tyto koagulační faktory jsou vysráženy například při hlubokém zmrazení nebo prostřednictvím činidel podporujících srážení, jako je například etanol. Vysrážená sraženina obsahuje hlavně fibrinogen a používá se jako tkáňové lepidlo, například ve spojení s operačními ránami, přídavkem vhodného enzymu, jako je thrombin. Stejně jako v přírodě fibrinogen a thrombin vytvoří společně fibrin, což je nerozpustná síť vláknitého materiálu, vytvářející jistý druh tkáňového lepidla, vzájemně spojujícího povrchy ran během hojivého procesu. Ukázalo se, že v důsledku tohoto jevu koncentrát koagulačních faktorů, obsahující hlavně fibrinogen, má příznivý vliv na pooperační hojivý proces. Koncentrát koagulačních. faktorů je dále z důvodu stručnosti označován jako fibrinogen, jelikož zmíněný fibrinogen je jeho hlavní složka.

V současné době se používá několik způsobů dělení plazmy od krve. Dělicí proces se může provádět pomocí filtrů nebo odstřeďovacích způsobů, nebo pomocí kombinace obou technik. Tyto metody se obvykle nazývají plazmaforéza. Byly vyvinuty, neboť často postačí poskytnout pacientům transfuzi plazmy a tím není nutný odběr pomalu se regenerujících krvinek od dárce.

Dříve bylo prováděno vysrážení fibrinogenu z plazmy v uzavřených vakových systémech. Srážení do těchto vaků (krevních vaků) si vynutilo výrobu speciálních prostředků, zajišťujících vaky ve vaně odstředivky, v níž se provádí .odstřeďování. Kromě toho je obtížné spolehlivě oddělit fibrinogen od plazmy. Poddajnost krevních vaků má často za následek viskózní uvolnění fibrinogenu od vaku a jeho smíchání s plazmou ve vaku, čímž se jeho koncentrace podstatně sníží. Vzhledem k tomuto problému se tyto metody dnes běžně nepoužívají.

Podstata vynálezu

Nádoba podle předloženého vynálezu se vyznačuje tím, že alespoň jedna sekce nádoby a přiléhající část druhé sekce nádoby jsou zhotoveny z v podstatě tuhého materiálu, že obě sekce nádoby mohou být odděleny, přičemž obě sekce zůstávají navzájem spojené a utěsněné během oddělovacího pohybu, kdy se obě sekce od sebe oddalují, každá sekce nádoby obsahuje svou komoru pro příjem příslušné složky tekutiny, komory jsou vzájemně propojené spojovacím kanálkem, tvořeným vzájemně dosedajícími částmi obou sekcí nádoby, na každém z obou konců spojovacího kanálku je vytvořeno ventilové sedlo pro těsné uzavření komor, když jsou sekce nádoby od sebe odděleny, přičemž ventily jsou opatřeny vzájemně dosedajícími výstupky, které zajišťují, že vzdálenost mezi ventily převyšuje vzdálenost mezi odpovídajícími sedly ventilů, pokud sekce nádoby jsou ve spojeném stavu, aleje menší, než vzdálenost mezi odpovídajícími sedly ventilů, pokud jsou v poloze, která nastane během rozdělování sekcí nádoby, a nádoba je opatřena zadržovacími prostředky, zabezpečujícími, že ventily nezapadnou do ventilových sedel, když jsou sekce nádoby ve spojeném stavu.

- 1 CZ 281922 B6

Výsledná nádoba je dobře uzpůsobena pro použití při srážení fibrinogenu z plazmy. Tato nádoba navíc umožňuje sterilní uchování obou separovaných frakcí v příslušných oddělených sekcích nádoby. Fibrinogen takto může být odděleně uchováván v chladničce, dokud bezprostředně před použitím není ohřát do kapalného stavu a převeden do injekční stříkačky, aby mohl být použit 5 jako tkáňové lepidlo. Vhodnost nádoby zčásti vyplývá ze skutečnosti, že jedna sekce nádoby je zhotovena z tuhého materiálu a tak fibrinogen může být vysrážen na tuhém dnu, a zčásti vyplývá ze skutečnosti, že^- sekce nádoby mohou být odděleny a uzavírají se automaticky během oddělování, čímž plazma a fibrinogen snadno zaujmou místo ve svých příslušných sekcích nádoby. Jelikož vzdálenost mezi ventily je menší, než je vzdálenost mezi ventilovými sedly, 10 pokud jsou v poloze, která nastane při oddělování sekcí nádoby, dříve než jsou sekce nádoby úplně od sebe odděleny během poslední fáze oddělovacího pohybu, ventily uzavřou otvory obou sekcí nádoby. Tímto způsobem může být dosaženo těsné uzavření sekcí nádoby automaticky, vylučující možnost nesprávné manipulace s nádobou.

Podle vynálezu mohou výstupky ventilů obsahovat spolupracující uvolnitelné zaskakovací prostředky, které zabezpečují, že ventily zůstávají vzájemně spojené, když jsou sekce nádoby ve spojeném stavu. Předem určený odpor vůči vzájemnému oddělení ventilů během oddělování sekcí nádoby zajišťuje, že ventily jsou přinuceny, aby zapadly do příslušných sedel ventilů působením předem určené síly, přičemž zmíněné ventily mohou při zapadnutí do ventilových 20 sedel překonat třecí odpor, kterým jsou pak přidržovány ve ventilových sedlech. Kromě toho jeden z ventilů může být udržován v odstupu od příslušného ventilového sedla pomocí zbývajícího ventilu a s ním spojených přidržovacích prostředků.

Přidržovací prostředky podle vynálezu mohou mít s výhodou zadržovací výstupek, umístěný 25 alespoň na jednom z ventilů, zmíněný zadržovací výstupek z něho vystupuje směrem od zbývajícího ventilu aje ve třecím záběru s přiléhající částí odpovídající sekce nádoby.

Ventily mohou být podle vynálezu spojeny s příslušnou předepjatou pružinou, která je přizpůsobena, aby tlačila zmíněné ventily do ventilových sedel během oddělování sekcí nádoby. 30 Tímto způsobem je zajištěna přídavná tlaková síla, přitlačující ventily do ventilových sedel během a po skončení oddělovacího procesu.

Podle tohoto vynálezu může mít zadržovací výstupek na alespoň jednom z ventilů s výhodou vybrání, zabírající se třením s výstupkem na stěně odpovídající sekce nádoby naproti 35 ventilovému sedlu.

Dále sekce nádoby podle vynálezu mohou být navzájem spojeny pomocí do sebe zabírajících závitů, čímž spojení a oddělení sekcí nádoby může být provedeno zvláště jednoduchým způsobem.

Dále mohou být podle vynálezu s výhodou použity prostředky, přivádějící tekutinu do nádoby za sterilních podmínek a odvádějící složky tekutiny také za sterilních podmínek z alespoň jedné oddělené sekce nádoby skrz její stěnu. Z toho plyne, že je možné odstranit zejména fibrinogen z dané sekce nádoby bez otevření ventilu.

Konečně může byl podle vynálezu v jednom z proti sobě umístěných výstupků ventilů umístěno vybrání, do kterého teleskopicky zasahuje zbývající výstupek a zaskakovací prostředek, tvořený obvodovým žebrem, umístěným na jednom výstupku a zapadajícím do obvodové drážky na druhém výstupku zvláště jednoduchým způsobem dosahuje, že se ventily vzájemně přidržují.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, na kterém obr. 1 je bokorys s částečným řezem nádobou podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje ve větším měřítku spodní díl nádoby z obr. 1, obr. 3 5 odpovídá obr. 2, ale v poloze během oddělování obou sekcí nádoby, obr. 4 odpovídá obr. 2, ale znázorňuje obě zcela oddělené sekce nádoby, obr. 5 je schematický řez jiným provedením nádoby podle vynálezu.

ío Příklady provedení vynálezu

Nádoba z obr. 1 až 4 sestává ze dvou sekcí nádoby, označených obecnými vztahovými značkami 1 a 2. Vrchní sekce 1 nádoby obsahuje běžný krevní vak 3 bez dna, viz obr. 1, přivařený na spodním otevřeném konci 4 mezi rotačně symetrické vyústění 5 podpírající vnitřní stranu 15 krevního vaku 3, a trubkový díl 6 ve tvaru objímky, podpírající vnější stranu krevního vaku 3.

Vyústění 5 přechází kuželovou částí 7 do trubkové části 8, opatřené vnějším závitem 9.

Spodní sekce 2 nádoby je našroubovaná na závitu 9 vyústění 5, viz výkres. Celá spodní sekce 2 nádoby má rotačně symetrický tvar a obsahuje trubkovou část 10, opatřenou vnitřním závitem 20 Π.. Vnitřní závit 11 zabírá se závitem 9 na vrchní sekci 1 nádoby. Trubková část 10 přechází kuželovou částí 12 do válcové části 13. Volný konec válcové části 13 je uzavřený pomocí dna 14. Dno 14 je tvořeno kotoučem s obvodovou obrubou 15’, na niž dosedá vnitřní strana válcové části ,13. Dno 14 dále obsahuje středový rotačně symetrický výstupek _L5, vyčnívající do vnitřku spodní sekce 2 nádoby. První ventil 16 je na výstupku 15 přidržován pomocí tření, uvedený první 25 ventil 16 má také rotačně symetrický tvar.

První ventil 16 obsahuje trubkovou válcovou část 17, do které zapadá výstupek 15 dna 14. Trubková část 17 přechází do kuželové části 18, která opět přechází do poměrně užší válcové části 19. Válcová část 19 tvoří výstupek prvního ventilu 16. Výstupek 19 je užší než válcová část 30 17, zabírající s výstupkem 15 dna 14. První ventil 16 je podél přechodové plochy mezi širokou válcovou částí 17 a kuželovou částí 18 uzpůsoben tak, aby těsnil s přilehlou vnitřní stranou závitové trubkové části 10 spodní sekce 2 nádoby. Plocha vnitřní strany trubkové části 10 tudíž tvoří ventilové sedlo 21 pro první ventil 16. Ventilové sedlo 21 a první ventil 16 jsou kromě toho vytvořeny tak, aby vzájemné byly v třecím záběru.

Druhý ventil 22 se teleskopicky nasouvá na úzký výstupek 19 prvního ventilu 16. Tudíž druhý ventil 22 je opatřen válcovým výstupkem 23. obklopujícím výstupek 19 na prvním ventilu 16. Uvnitř je válcový výstupek 23 opatřen příčnou stěnou 24. Podobně jako první ventil 16 i druhý ventil 22 má kuželovou část 25, směřující směrem od výstupku 23 na jeho konci, 40 nejvzdálenějším od prvního ventilu 16, a končící na válcové části 26. Přechodová plocha mezi kuželovou částí 25 a válcovou částí 26 je uzpůsobena, aby těsnila s vnitřní stranou vyústění 5 vrchní sekce 1 nádoby na vnitřní straně závitové trubkové části 8 vyústění 5. Uvedená část vyústění 5 tedy tvoří ventilové sedlo 27 pro druhý ventil 22. Ventilové sedlo 27 a ventil 22 jsou uzpůsobeny tak, aby vzájemně byly v třecím záběru.

Konec druhého ventilu 22, obrácený k vnitřku krevního vaku 3, je uzavřen přilepeným kónickým víčkem 28.

Jak je znázorněno na výkrese, teleskopicky spolupracující výstupky 19 a 23 ventilů 16 a 22 mají 50. takovou délku, že oba ventily 16 a 22 v poloze, znázorněné na obr. I a 2, jsou drženy uvnitř svých příslušných sekcí 1 a 2 v odstupu od příslušných sedel ventilů 21 a 27 a jsou podepřeny výstupkem 15 ve spodní sekci 2 nádoby. Z toho plyne otevřené propojení mezi vnitřky obou sekcí 1 a 2 nádoby. Takto existuje otevřené spojení mezi komorou 29 uvnitř vrchní sekce 1 nádoby komorou 30 uvnitř spodní sekce 2 nádoby prostřednictvím spojovacího kanálku 31.

- J CZ 281922 B6

Spojovací kanálek 3_í_ je vymezen trubkovými částmi 8 a 10 obou sekcí 1 a 2 nádoby.

Jak je jasně znázorněno na obr. 4, výstupek 19 na prvním ventilu 16 je opatřen obvodovým žebrem 32. S tím ve shodě výstupek 23 na druhém ventilu 22 je na vnitřní straně opatřen obvodovou drážkou 33. Obvodové žebro 32 a obvodová drážka 33 do sebe zapadají takovým způsobem, že druhý ventil 22 zůstane umístěn na prvním ventilu 16 v poloze, znázorněné na obr. 1, a může se uvolnit pouze působením předem dané síly v axiálním směru.

Vzdálenost mezi oběma ventily 16 a 22, když žebro 32 a drážka 33 do sebe zapadají, má takovou velikost (viz obr. 3), že ventily 16 a 22 zapadnou do svých příslušných ventilových sedel 21 a 27, když jsou obě sekce 1 a 2 nádoby částečně od sebe odšroubované, ale jsou stále ještě navzájem spojené závity 9 a H_. Jak je také znázorněno na obr. 3, první ventil 16 částečně odsedá od výstupku 15 dna 14 spodní sekce 2 nádoby v poloze, ve které ventily 16 a 22 plně dosedly do ventilových sedel 21 a 27. Zaklesnutí ventilů 16 a 22 prostřednictvím obvodového žebra 32 a obvodové drážky 22 má ten účinek, že ventily 16 a 22 zůstávají navzájem spojené, když jsou taženy do polohy u svých příslušných ventilových sedel 21 a 27.

Další vzájemné odšroubovávání obou sekcí 1 a 2 nádoby má za následek, že oba ventily 16 a 22 jsou vytaženy ze svého zaklesnutí (viz obr. 4) a dále zůstávají v těsnicím záběru se svými ventilovými sedly 21 a 27.

Jak je znázorněno na výkrese, první sekce J nádoby obsahuje hadičku 34, přivádějící plazmu do vrchní sekce 1 nádoby. Vrchní sekce 1 nádoby je dále opatřena hadičkou 35, která umožňuje za sterilních podmínek přes běžný filtr přívod pro činidla, jako je alkohol, např. etanol, pro urychlení srážení koncentrátu koagulačních faktorů v nádobě.

V kuželové části 12 na spodní sekci 2 nádoby je dále pryžová membrána 37. která umožňuje vysátí koncentrátu ze spodní sekce 2 nádoby pomocí injekční stříkačky.

Kromě toho, že pomáhá upevnit krevní vak 3 na vyústění 5 vrchní sekce 1 nádoby, vnější trubkový díl 6 také dodává nádobě pěkný vzhled, uvedený vnější trubkový díl 6 dosedá na širokou válcovou část 13 na druhé sekci 2 nádoby, když jsou obé sekce _L a 2 nádoby navzájem těsně sešroubovány.

Při použití nádoby podle tohoto vynálezu nádoba se naplní plazmou hadičkou 14. Po přidání vhodných činidel, urychlujících srážení koagulačních faktorů, iniciuje se srážecí proces běžně známým způsobem, např. hlubokým zmrazením. Potom se nádoba podrobí odstředění tak, aby se velmi viskózní koncentrát dostal do druhé komory 30 uvnitř spodní sekce 2 nádoby. Když se koncentrát shromáždí ve spodní sekci 2 nádoby, nádoba se obrátí tak, že vrchní sekce 1 nádoby s krevním vakem 3 je obrácena dolů. Následkem toho krevní plazma teče do krevního vaku 3, zatímco koncentrát fibrinogenu nebo koagulačních faktorů zůstane v sekci 2 nádoby, jež je nyní horní sekcí. Potom obě sekce nádoby 1 a 2 se oddělí odšroubováním. Když obě sekce nádoby postupně dosáhnou během jejich oddělování polohy, znázorněné na obr. 3, oba ventily 16 a 22 jsou zataženy do těsného záběru s příslušnými sedly ventilů 21 a 27. Pokračující odšroubovávání během poslední fáze oddělujícího pohybu obou sekcí 1 a 2 nádoby způsobí, že oba ventily 16 a 22 jsou vytaženy ze vzájemného zaklesnutí. Nakonec obě sekce 1 a 2 nádoby dosáhnou úplně odděleného stavu, znázorněného na obr. 4, a uvedený stav umožní oddělenou manipulaci se sekcemi podle potřeby. Spodní sekce 2 nádoby, obsahující koncentrát, může být umístěna do chladničky až do použití koncentrátu. Když má být koncentrát použit, zahřeje se tak, aby se stal dostatečně kapalným, aby mohl být vysát skrz pryžovou membránu 37.

Obr. 5 představuje schematické znázornění druhého provedení vynálezu, přičemž díly, odpovídající provedení z obr. I až 4. mají stejné vztahové značky. Nádoba podle obr. 5 obsahuje také dvě sekce 1 a 2. Tyto sekce 1 a 2 jsou vzájemně sešroubované pomocí krátkého závitu. Proto

-4 CZ 281922 B6 kolem spojovacího místa je umístěna sterilně uzavírající membrána 40. Zmíněná membrána je schematicky naznačena. Membrána 40 se poruší, když po odšroubování obou sekcí 1 a 2, jsou sekce 1 a 2 od sebe odtaženy na malou vzdálenost. Obě sekce 1 a 2 nádoby mají ventily 19 a 22, spolupracující s příslušnými sedly ventilů 21 a 27. Oba ventily 19 a 22 mají výstupky 41 a 42, 5 odvrácené od jejich ventilových sedel, zasunuté do příslušných vodicích trubek 43 a 44. Pružiny a 46 obklopují oba výstupky 41 a 42 a přitlačují ventily 19 a 22 dopředu směrem k jejich ventilovým sedlům 21 a 27. Ventily 19 a 22 jsou dále opatřeny výstupky '47 a 48. směřujícími proti sobě a v poloze, znázorněné na obr. 5 dosedající na sebe tak, že udržují ventily 19 a 22 v kontaktu s konci vodicích trubek 43 a 44 v odstupu od ventilových sedel 21 a 27. Oddělení obou io sekcí 1 a 2 nádoby aktivuje pružiny 45 a 46 a ty zatlačí ventily do příslušných ventilových sedel a 27, přičemž oba na sebe dosedající výstupky 47 a 48 mají takovou délku, že ventily 19 a 22 dosednou do ventilových sedel 21.27 dříve, než se poruší membrána 40.

Provedení nádoby, znázorněné na obr. 5, se používá stejným způsobem, jako již bylo výše 15 uvedeno.

Nádoba podle tohoto vynálezu se snadno vyrobí z dílů, zhotovených injekčním vstřikováním, a co se týče provedení z obr. 1 až. 4, oba ventily 16 a 22 jsou sestaveny dohromady dříve, než je krevní vak 3 přilepen k vyústění 5. Dříve než druhý ventil 22 je spojen s prvním ventilem 16, 20 zmíněný první ventil 16 je nasazen na výstupek 15 dna 14, jenž je následně přilepeno na spodní sekci 2 nádoby. Krevní vak 3, jak již bylo uvedeno, je upevněn lepením, ale může být také upevněn svářením. Spodní sekce 2 nádoby, ventily 16 a 22 i vyústění 5 vrchní sekce 1 nádoby a trubkový díl 6 ve tvaru objímky, jsou zhotoveny z tuhého plastu jakéhokoliv vhodného druhu, např. z polyvinylchloridu.

Vynález byl popsán s odkazem na přednostní provedení. Může být však provedeno mnoho modifikací, aniž by došlo k odchýlení se od rozsahu tohoto vynálezu. Nádoba z obr. 1 až 4 může mít například jiný tvar, než rotačně symetrický. Potřebné utěsnění může být zajištěno vhodnými těsnicími prostředky. Popsaná nádoba je přednostně určena k použití, spojenému s krevní 30 plazmou, ale může být ovšem také použita pro jiné tekutiny se složkami ve stavu, který umožní popsané rozdělení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nádoba pro jímání a dělení kapaliny, přednostně krevní plazmy, na její složky, sestávající 40 ze dvou těsným způsobem spojených sekcí, z nichž každá obsahuje svoji komoru pro kapalinu a obě komory jsou vzájemně přemístitelné, vyznačující se tím, že alespoň jedna sekce (1, 2) nádoby a přiléhající díly (5, 6) druhé sekce (2, 1) nádoby jsou zhotoveny z tuhého materiálu, obě navzájem přemístitelné sekce (1, 2) nádoby jsou při přemisťování spojené, komory (29, 30) sekcí (1, 2) nádoby pro příjem příslušné složky tekutiny jsou vzájemně 45 propojené spojujícím kanálkem (31), tvořeným vzájemně spojenými díly (9, 10) obou sekcí (1,

2. Nádoba podle nároku 1, vyznačující se tím, že výstupky (19, 23) ventilů (22, 16) jsou opatřeny zaskakovacími prostředky pro vzájemné dočasné spojení ventilů (16, 22) ve spojeném stavu sekcí (2, 1) nádoby.

2) nádoby, na každém konci spojovacího kanálku (31) je vytvořeno ventilové sedlo (21, 27) pro ventily (22, 16) pro těsné uzavření komor (29, 30) při odděleném stavu sekcí (1. 2) nádoby, ventily (22, 16) obsahují vzájemně se o sebe opírající výstupky (23, 48. 19. 47). které zajišťují, že vzdálenost mezi ventily (22. 16) je větší než vzdálenost mezi odpovídajícími ventilovými 50 sedly (27. 21) ve spojeném stavu sekcí (1. 2) nádoby, ale je menší než vzdálenost mezi odpovídajícími ventilovými sedly (27, 21) v poloze během vzájemného oddalování sekcí (1, 2) nádoby, přičemž nádoba je opatřena zadržovacími prostředky, zabezpečujícími, že ventily (22, 16) nezapadají do ventilových sedel (27, 21) ve spojeném stavu sekcí (1.2) nádoby.

- 5 CZ 281922 B6

3. Nádoba podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zadržovací prostředek je tvořen zadržovacím výstupkem (17), umístěným alespoň na jednom ventilu (16). přičemž zadržovací výstupek (17)-vyčnívá z prvního ventilu (16) ve směru od druhého ventilu'(22) a je v třecím záběru s přiléhající částí odpovídající sekce (2) nádoby.

4. Nádoba podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ventily (16, 22) jsou spojeny každý se svou příslušnou předepjatou pružinou (45, 46) pro přitlačeni ventilů (16, 22) do těsnicího záběru s ventilovými sedly (21, 27) během oddělování sekcí (2, 1) nádoby.

5. Nádoba podle nároku 3, vyznačující se tím, že zadržovací výstupek (17) na alespoň jednom ventilu (16) je opatřen vybráním a je na třecím záběru s výstupkem (15), upraveným’na vnitřní stěně (14) sekce (2) nádoby naproti ventilovému sedlu (21).

6. Nádoba podle jednoho z předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se t í m , že sekce (1,2) nádoby jsou navzájem spojeny pomocí závitů (9, 11).

7. Nádoba podle jednoho z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se t í m , že je opatřena prostředky pro přivádění tekutiny do nádoby za sterilních podmínek a pro odvádění složek tekutiny také za sterilních podmínek z alespoň jedné oddělené sekce (1,2) nádoby skrz její stěnu.

8. Nádoba podle jednoho z předcházejících nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že proti sobě umístěné výstupky (19, 23) ventilů (16, 22) jsou opatřeny, v prvním výstupku (23) vybráním, do kterého je teleskopicky zasunut druhý výstupek (19), a zaskakovací prostředky jsou tvořeny obvodovým žebrem (32), umístěným na jednom z výstupků (19, 23) a zapadajícím do obvodové drážky (33). na druhém z výstupků (19, 23).

5 výkresů