CZ281868B6

CZ281868B6 - Bis-naftalimidy, způsob jejich výroby a farmaceut ické přípravky na jejich bázi

Info

Publication number: CZ281868B6
Application number: CS932060A
Authority: CZ
Inventors: Jung-Hui Sun
Original assignee: The Du Pont Merck Pharmaceutical Company
Priority date: 1991-03-27
Filing date: 1992-03-25
Publication date: 1997-03-12
Also published as: TW205547B; SK107193A3; IL101380A0; JPH06506229A; IE920958A1; AU666847B2; US5206249A; IL101380A; NO180584B; MX9201355A; YU30092A; EP0577753A1; WO1992017453A1; HUT68969A; FI934225A0; EP0506008A1; FI934225A; NO180584C; NO933455D0; HU9302719D0

Abstract

Bis-naftalimidy, včetně 2,2'-/1,2-ethandiylbis /imino(1-methyl-2,1-ethandiyl)//-bis/5-nitro-1H- benz/de/isochinolin-1,3(2H)-dionu/ a 2,2'-/1,2- ethan-diylbist/imino)2-methyl-2,1-ethandiyl)//- bis/5-nitro-1H-benz/de/isochinolin-1,3(2H)-dionu/ způsoby jejich výroby, farmaceutické přípravky na jejich bázi účinné při léčbě rakoviny, zejména tuhých nádorových karcinomů u savců.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká bis-naftalimidů, včetně 2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinoIin-1,3(2H)-dionu] a 2,2'-[ 1,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,1 ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu], přípravků na jejich bázi. Tyto sloučeniny nalézají použití při léčbě rakoviny, zejména tuhých nádorových karcinomů u savců.

Dosavadní stav techniky

V US patentu č. 4 841 052 (původci Hamisch a další, patent vydán 20. června 1989) jsou popsány imidy naftalové kyseliny, které jsou užitečné jako látky regulující náboj v tonerech pro elektrofotografii.

V US patentu č. 4 874 863 (původci Brana a další, patent vydán 17. října 1989) jsou popsány protirakovinové sloučeniny obecného vzorce

kde každý ze symbolů

X¹, X², X³ a X⁴, které jsou stejné nebo různé, představuje atom vodíku, nitroskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, dialkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, halogen, trihalogenmethylskupinu, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, formylskupinu, alkylkarbonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, ureylskupinu, alkylureylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a

R představuje alkylenskupinu se 4 až 10 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která je v jednom nebo dvou místech řetězce přerušena sekundární nebo terciární aminoskupinou, přičemž dva dusíkové atomy mohou být navíc spolu spojeny prostřednictvím alkylenskupiny, a jejich soli s fyziologicky tolerovanými kyselinami.

- 1 CZ 281868 B6

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou bis-naftalímidy zvolené ze souboru zahrnujícího (5.5) -2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2, l-ethandíyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dion], (racemický + meso)-2,2'-[ 1,2-ethandiylbis[imino( 1 -methyl-2,1 -ethandiyl)]]-bis[5-nitro-1Hbenz[de]isochinolin-1,3(2H)dion], (R,R)-2,2'-[ 1,2-ethandiylbis[imino( 1 -methyl-2,1 -ethandiy l)]]bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dion], (meso)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]bis[5-nitro-lH-benz[deJisochinolin-1,3(2H)-dion], (5.5) -2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dion], (racemický + meso)-2,2’-[ 1,2-ethandiyIbis[imino(2-methy 1-2,1 -ethandiy l)]]-bis[5-nitro-1Hbenz[de]isochinolin-l,3(2H)dion], (R,R)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dion] a (meso)-2,2'-[ 1,2-ethandiylbis[imino(2-methy 1-2,1 -ethandiyl)]]bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinolin-1,3(2H)-dion] a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Předmětem vynálezu jsou také, farmaceutické přípravky pro léčbu rakoviny, zejména tuhých nádorových karcinomů u savců, které tyto sloučeniny obsahují.

Jak již bylo uvedeno výše, je předmětem vynálezu řada bisnaftalimidů, které jsou užitečné pro léčbu rakoviny. Tyto sloučeniny obsahují spojovníky odvozené od redukovaných peptidů. Sloučeniny podle vynálezu jsou rozpustnější ve vodném médiu než sloučeniny podle dosavadního stavu techniky, které takové spojovníky neobsahují.

Sloučeniny podle vynálezu je možno syntetizovat reakcí dvou ekvivalentů anhydridu obecného vzorce ii s jedním ekvivalentem polyaminu obecného vzorce iii v inertním rozpouštědle, jako je ethanol nebo dimethylformamid nebo tetrahydrofuran, například při teplotě v rozmezí od teploty okolí do teploty varu rozpouštědla (schéma A). Výsledná suspenze se potom může přefiltrovat, za účelem získání volné báze obecného vzorce i, nebo se může okyselit vhodnou minerální nebo organickou kyselinou, za vzniku farmaceuticky vhodné soli, kterou lze také izolovat filtrací. Soli volné báze je také možno připravit tak, že se suspenze volné báze v ethanolu nebo dichlormethanu okyselí vhodnou minerální nebo organickou kyselinou a vzniklá pevná látka se odfiltruje. V některých případech je před shora uvedenou přípravou soli nutno volnou bázi obecného vzorce i přečistit sloupcovou chromatografií.

-2CZ 281868 B6

(i)

Rodičovský anhydrid obecného vzorce ii je obchodně dostupný nebo jej lze připravit způsoby popsanými v Hodgson a další, J. Chem. Soc., str. 90 (1945). Redukované peptidy obecného vzorce iii je možno připravit způsoby popsanými níže (schémata I až IV).

Sloučeniny vzorce Va (viz schéma I) je možno syntetizovat reakcí t-BOC-(S)-alaninu (sloučeniny a) s Ι,Γ-karbonyldiimidazolem, po níž se provede reakce s ethylendiaminem za standardních podmínek. Odštěpení t-BOC (N-terc.butoxykarbonyl) chránící skupiny kyselou hydrolýzou ve sloučenině vzorce Ia se provádí za standardních podmínek a přitom se získá sloučenina vzorce Ha. Stejného postupu se používá pro výrobu sloučenin vzorců lib nebo líc, při níž se při reakční sekvenci vychází z odpovídajícího (R)-alaninu (sloučeniny b) nebo racemického alaninu (sloučeniny c).

Redukcí sloučeniny vzorce Ha (dihydrochloridu) diboranem v tetrahydrofuranu při teplotě varu pod zpětným chladičem se získá sloučenina vzorce lila.. Tato sloučenina se potom neutralizuje ethoxidem sodným a čistá volná báze vzorce IVa se získá předestilováním v límcovce. Sloučenina vzorce IVa se nechá reagovat s vhodným anhydridem naftalové kyseliny v ethanolu nebo tetrahydrofuranu při teplotě zpětného toku, přičemž se získá sloučenina vzorce Va. Sloučeniny vzorce Vb a Vc se připraví podobné za použití odpovídajících sloučenin vzorce IVb nebo IVc.

Schéma I

_CH NH₂(CH₂)₂NH₂ CH₃	H 0 N Ay NH {ε -30C H CH₃
•30C)	-(t-30C)HN'> 0 0
a,	^S Ia,	(S,S)
3,	^a , li,	(R,R)
C,	racsrnac r- Xw f	d, 1 pár £ meso

h’

HC1

CH3SO3H

V

StOH, anhydrid ~ ~ reflux

Bisnaftalimidy obecného vzorce XIX, kde každý ze symbolů R^l, R³, R⁴, R⁵ a R⁷ představuje atom vodíku, každý ze symbolů R² a R⁶ představuje methylskupinu a X a Y představuje nitroskupinu nebo atom vodíku, se mohou připravovat podle schématu ΠΙ. Reakcí methylesteru (S)-alaninu s oxalylchloridem v benzenu při teplotě zpětného toku se získá amid vzorce XVa. Amid vzorce XVa se převede na amid vzorce XVIa pomocí amoniaku v methanolu za standardních podmínek. Amid vzorce XVIa se redukuje diboranem v tetrahydrofuranu, za vzniku aminu vzorce XVIIa ve formě tetrahydrochloridové soli, která se potom neutralizuje ethoxidem sodným, za vzniku volného aminu obecného vzorce XVIIIa. Amin vzorce XVIIIa se kondenzuje s vhodným anhydridem naftalové kyseliny na sloučeninu vzorce XIXa. Sloučeniny vzorce XlXb a XIXc by bylo možno připravit podobným způsobem za použití odpovídajících sloučenin vzorce XVIIIb a XVIIIc. Kromě toho, sloučeniny vzorců XXa, XXVIIIb a XXIXb by bylo možno připravit kondenzací aminu vzorce XVIIIb s vhodnými anhydridy naftalové kyseliny.

Schéma III

CH,

a. s

a. a c, raaemác

Xva, (S,S)

XVb, (R,R)

XVc, (racemát + meso)

-4CZ 281868 B6

SaOEt

EtOH. NEtj

CHjSOjH anhydrid, reflux

XIXa. X=3-NO₂, Y=H (S,S)

XlXb. X=3-NO₂, Y=H (R,R)

XIXc. X=3-NO₂, Y=H (racemát + meso)

XXa. X=Y=H (S,S)

XXVIIIb, X=4-NO₂, Y=H (R,R)

XXIXb, X=3-NO₂, Y=6-NO₂ (R,R)

XXXIV, X=3-NO₂, Y=H (racemát)

V schématu III je poloha substituentů X a Y vyznačena za použití číslování v odpovídajícím anhydridu naftalové kyseliny a nikoliv za použití číslování v lH-benz(de]isochinolin-l,3(2H)dionu.

Syntéza sloučenin vzorce XXVII je znázorněna ve schématu IV. Reakcí t-BOC-(S)-alaninu s isobutylchlorformiátem za přítomnosti N-methylmorfolinu, po níž se provede reakce s aminoacetonitrilem (vzniklým neutralizací jeho soli s kyselinou chlorovodíkovou pomocí N-methylmorfolinu) se získá sloučenina vzorce XXI. Tato sloučenina se hydrogenuje za použití hydroxidu palladia v kyselině octové, za vzniku sloučeniny vzorce XXII. Reakcí t-BOC-(R)alaninu s Ι,Γ-karbonyldiimidazolem, po níž se za standardních podmínek přidá sloučenina vzorce XXII, se získá sloučenina vzorce XXIII. Odštěpením t-BOC chránící skupiny ze sloučeniny vzorce XXIII kyselou hydrolýzou se provádí za standardních podmínek a tak se získá sloučenina vzorce XXIV. Následující redukcí diboranem v refluxujícím tetrahydrofuranu se získá sloučenina vzorce XXV, která se neutralizuje ethoxidem sodným na sloučeninu vzorce XXVI. Amin vzorce XXVI se kondenzuje s vhodným anhydridem naftalové kyseliny na sloučeninu vzorce XXVII.

Schéma IV (S) CM 3- H (t-aociHN^Sr^-H^č

O , (CHjHCHCHjOCOCI

CN --—------» (t-3CC)

N-methylmorfolin

CH₃

o xxt xj Pd (CH) j

HCAc

Η H (ϊ-aCClHN o

XXII nh₂ (t-acc) «nSí ^0Ho

i. car

---TTit-aoo

2. XXII

H ^C-^H3H

N

O

O H CHj ''n (mase). XXIII _hCH₃ h o

O ^hch/h (maso), 30GV

1. BHj/THF __

2. OH*

3. HCI

HCH₃ H (rasa), 30CV

H

HjN ch_3H

H CHj H (maso), XXVI

Syntéza sloučenin vzorce XXXX je znázorněna ve schématu V, uvedeném níže. (t-BOC)alaninylalanin se nechá reagovat s isobutylchlorformiátem v methylenchloridu při teplotě od -10 do -15 °C za přítomnosti N-methylmorfolinu a po této reakci se přidá hydrochlorid methylesteru (S)-alaninu a tak se získá sloučenina vzorce XXXV. Ester vzorce XXXV se převede na odpovídající amid vzorce XXXVI probubláváním amoniakem v prostředí methanolu. Chránicí skupina t-BOC se odštěpí kyselou hydrolýzou a tak se získá sloučenina vzorce XXXVII. Následující redukcí diboranem tripeptidamidu vzorce XXXVII v refluxujícím tetrahydrofuranu se získá polyamintetrahydrochlorid vzorce XXXVIII, který se neutralizuje ethoxidem sodným za vzniku sloučeniny vzorce XXXIX. Amin vzorce XXXIX se kondenzuje s vhodným anhydridem naftalové kyseliny za vzniku sloučeniny obecného vzorce XXXX.

Schéma V

CH, H

O (S.S.S) (t-SOC)HN

H CH,

XXXV

NHj/MeOH

XXXVI

HC1

HCI (S.S.S) XXXVII

1. BHa/THF

2. MeOH

3. HCI

CH, H _H CH, H .NH,

H 'tH, ^H 4 HCI (S.S.S) XXXVIII

-6CZ 281868 B6

Na/EtOH

CH, H

H (S.S.S) XXXIX

CH3SO3H

Asymetrické bisnaftalimidy vzorce XXXXVI je možno syntetizovat způsobem znázorněným ve schématu VI, uvedeném dále. Reakcí sloučeniny vzorce XXII s Ι,Γ-karbonyldiimidazolem, po níž se přidá (R)-benzyloxykarbonylalanin, se získá sloučenina vzorce XXXXI. Následující reakcí s pentasulfidem fosforečným v tetrahydrofuranu se získá odpovídající thioamid obecného vzorce XXXXII. Reakcí sloučeniny vzorce XXXXII s Raneyovým niklem se získá amin vzorce XXXXIII. Amin vzorce XXXXIII se kondenzuje s anhydridem 3-nitro-l,8-naftalové kyseliny za vzniku naftalimidu vzorce XXXXIV. Chránící skupinu t-BOC je možno odštěpit hydrolýzou za standardních podmínek, přičemž se získá sloučenina vzorce XXXXV, kterou lze kondenzovat s jiným anhydridem naftalové kyseliny za vzniku nesymetrických bisnaftalimidů vzorce XXXXVI.

Schéma VI

1. CDI

CH, Η H (t-aOCJHN^Y^^X-^NH, O

XXII

2.

H CH, (R) X-OH ^V ' (CBZJHN^Y*

O o

XXXXI o

_nXzNH(C8Z) ^H H CH,

P S ^H ?4^S1Q V N —(ΐ-βοοΗΝ'^γ' s

s

JL NH(C8Z)

H HCH,

Raney Ni

Η h ch, (např^-3-NCij)

XXXXIII

HCI

XXXXV

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení, které jsou doprovázeny tabulkami. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a vynález v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Methansulfonát (1:2) 2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lHbenz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (Va)

Část A: Tetrahydrochlorid (S,S')-N¹,N¹'-l,2-ethandiylbis[l,2-propandiaminuj (lila)

K suspenzi sloučeniny vzorce Ha (2,75 g, 10 mmol) v tetrahydrofuranu (80 ml) se pomalu přidá 200 ml komplexu 1M BH₃.THF. Směs se 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti a potom se přes noc zahřívá, aby vznikl čirý roztok. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs opatrně rozloží 100 ml methanolu a potom přes noc vaří pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se odpaří a ke zbývající kapalině se přidá 20 ml methanolu a 5 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Výsledná bílá pevná látka se odfiltruje pod atmosférou dusíku a tak se získá 1,92 g (60 %) sloučeniny lila o teplotě tání 210 až 215 °C.

^lH-NMR (D₂O): δ 3,60 (m, 2H, 2 CH), 3,40 (s, 4H, 2 CH₂), 3,27 (m, 4H, 2 CH₂) a 1,30 (d, 6H, J = 6,9 Hz, 2 CH₃)

MS (DCI) m/e 175 (M+l, volná báze) [a]_D = -2,31° (c = 0,606, H₂O).

-8CZ 281868 B6

Část B: (S.STN^N^-l^-ethandiylbistl^-propandiamin] (IVa)

Sodík (1,03 g, 45 mmol) se přidá k 50 ml bezvodého ethanolu a směs se míchá po dobu 1,5 hodiny, až se všechen sodík rozpustí. Ke vzniklému roztoku se přidá 3,2 g (10 mmol) sloučeniny vzorce lila. Po dvouhodinovém míchání se sraženina chloridu sodného odfiltruje a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo. Destilací v límcovce (při 120 až 140 °C za tlaku 187 Pa) se získá 1,29 g (74 %) sloučeniny IVa ve formě čiré kapaliny.

'H-NMR (D₂O): 5 2,96 (m, 2H, 2 CH), 2,71 (m, 4H, 2 CH₂), 2,60 (m, 2H, CH₂) 2,40 (m, 2H, CH₂), 1,46 (široký, 6H, 2 NH₂ a 2 NH) a 1,06 (d, 6H, J = 6,2 Hz, 2 CH₃).

MS (DCI) m/e 175 (M+l).

ČástC: Methansulfonát (1 : 2) 2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5nitro-1 H-benz[de] isochinolin-1,3(2H)-dionu] (Va)

Směs anhydridu 3-nitro-l,8-naffalové kyseliny (2,43 g, 10 mmol) a sloučeniny IVa (0,87 g, 5 mmol) se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti, 2 hodiny vaří pod zpětným chladičem a potom přes noc chladí na teplotu místnosti. Rozpouštědlo se ze směsi odpaří a zbytek se přečistí sloupcovou chromatografií, při níž se získá 0,87 g (27,9 %) hnědé pevné látky. K volné bázi (0,84 g, 1,3 mmol) v 70 ml methylenchloridu se přidá 0,26 g methansulfonové kyseliny. Směs se přes noc míchá při teplotě místnosti, rozpouštědlo se ze směsi odpaří a ke zbytku se přidá 45 ml methanolu. Směs se 2 hodiny vaří pod zpětným chladičem a vzniklá žlutá pevná látka se odfiltruje a 2 hodiny suší za vakua při 78 °C. Získá se 0,86 g (81 %) sloučeniny Va o teplotě tání 212 až 213 °C (za rozkladu).

‘H-NMR (DMSO-dý) δ 9,53 (d, 2H, J = 2,2 Hz, aromatické protony), 8,96 (d, 2H, J = 2,2 Hz, aromatické protony), 8,83 (d, 2H, J = 7,7 Hz, aromatické protony), 8,69 (d, 2H, J = 7,3 Hz, aromatické protony), 8,7 až 8,8 (široký, 4H, 2 NH/), 8,09 (t, 2H, J = 7,9 Hz, aromatické protony), 5,46 (m, 2H, 2 CH), 3,86 (m, 2H), 3,2 až 3,5 (m, 6H), 2,20 (s, 6H), 2 CH₃) a 1,57 (d, 6H, J = 6,9 Hz, 2 CH₃)

MS (DCI) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C₃₂H₂₈N₆O₈.2 CH₃SO₃H (mol. hmotnost 816,81) vypočteno: C 50,00; H4,44; N 10,29; S 7,85 nalezeno: C 49,88; H4,39; N 10,14; S 7,86 %

Podobným způsobem lze připravit a charakterizovat i sloučeniny popsané v příkladech 2 a 3.

Příklad 2

Methansulfonát (1:2) (racemátů + meso)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino-(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (Vc)

Světle žlutá pevná látka (18% výtěžek), teplota tání 220 až 221 °C (za rozkladu). Spektrum ^lH-NMR sloučeniny Vc je téměř totožné se spektrem sloučeniny Va, pouze s tím rozdílem, že sloučenina Vc vykazuje dublet dubletů při δ 1,59, díky přítomnosti páru dl a meso.

MS (DCI) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C₃₂H₂₈N₆O₈.2 CH₃SO₃H . H₂O (mol. hmotnost 834,83) vypočteno: C 48,92; H 4,59; N 10,07; S 7,68 nalezeno: C 49,10; H4,45; N 10,02; S 7,39

49,01; 4,40; 9,96; 7,45%.

-9CZ 281868 B6

Příklad 3

Methansulfonát (1:2) (R,R)-2,2'-[l,2-ethandiylbis-[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-

H-benz[de]isochinolin-l ,3(2H)-dionu] (Vb)

Světle žlutá pevná látka (25% výtěžek), teplota tání 210 až 211 °C (za rozkladu). Spektrum 'H-NMR sloučeniny Vb je totožné se spektrem sloučeniny Va.

MS (DCI) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C₃₂H₂gN₆0g . 2 CH₃SO₃H (mol. hmotnost 816,81) vypočteno: C 50,00; H4,44; N 10,29; S 7,85 nalezeno: C 49,98; H4,41; N 10,14; S 7,81 %.

Příklad 26

Methansulfonát (1 : 2) (meso)-2,2'-[l,2-ethandiylbis-[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5nitro-1 H-benz[de] isochinol in-1,3(2H)-dionu] (XXVII)

Část A: l,l-dimethylethyl-(S)-[2-[(kyanomethyl)amino]-l-methyl-2-oxoethyl]karbamát (XXI)

Směs hydrochloridu aminoacetonitrilu (9,25 g, 100 mmol) a N-methylmorfolinu (10,1 g, 100 mmol) ve 100 ml tetrahydrofuranu se míchá po dobu 15 minut. V lázni z ledu a soli se míchá N-t-BOC-(S)-alanin (18,9 g, 100 ml) a N-methylmorfolin (10,1 g, 100 mmol) ve 100 ml tetrahydrofuranu. Ke směsi se přidává isobutylchlorformiát (12,97 ml, 100 mmol) takovou rychlostí, aby teplota nepřekročila 10 °C a potom se k ní přidá směs (suspenze) nitrilu a N-methylmorfolinu v průběhu 2 minut. Vzniklá směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Hydrochlorid N-methylmorfolinu se odfiltruje a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo. Zbývající kapalina se zředí methylenchloridem (500 ml), promyje vodným roztokem uhličitanu draselného (2 x 100 ml) a vodou (1 x 100 ml). Oddělí se vrstvy a organická vrstva se vysuší bezvodým síranem hořečnatým, přefiltruje a odpaří. Získá se 15,85 g (69,7 %) surového produktu. Tento produkt se přečistí sloupcovou chromatografií a tak se získá čistá látka XXI (14,88 g, 65,5 %) o teplotě tání 99 až 100 °C.

'H-NMR (CDC1₃) δ 7,32 (široký, 1H, NH), 5,12 (d, IH, J = 5,8 Hz, NH), 4,15 (m, 3H, CH a CH₂), 1,46 (s, 9H, 3 CH₃) a 1,39 (d, 3H, J = 7,0 Hz, CH₃).

MS (Cl) m/e 228 (M+l).

Část B: l,l-dimethylethyl-(S)-[2-[(2-aminoethyl)amino]-l-methyI-2-oxoethyl]karbamát (XXII)

Směs sloučeniny XXI (2,0 g, 8,8 mmol) a hydroxidu palladia (0,5 g) v 15 ml kyseliny octové se hydrogenuje v Parrově třepacím autoklávu po dobu 1,5 hodiny za tlaku 344 kPa. Katalyzátor se odfiltruje a kyselina octová se z filtrátu odstraní vakuovou destilací. Získá se světle žlutá viskózní kapalina, k níž se přidá 15 ml methanolu a 1 g hydrogenuhličitanu sodného. Směs se několik hodin míchá při teplotě místnosti a potom se z ní octan sodný odstraní filtrací. Rozpouštědlo se z filtrátu odpaří a získaný surový produkt se přečistí sloupcovou chromatografií. Získá se čistá látka XXII (0,92 g, 45,2 %).

'H-NMR (CDC1₃) δ 7,08 (široký, 1H, NH), 5,28 (široký, 1H, NH), 3,28 až 3,26 (m, 2H, CH₂), 2,84 (t, 2H, J = 5,9 Hz, CH₂). 1,41 (s, 9H, 3 CH₃) a 1,34 (d, 3H, J = 6,9 Hz, CH₃).

MS (Cl) m/e 232 (M+l).

- 10CZ 281868 B6

Část C: 1,1 -dimethv lethy l(meso)-[ 1,2-ethandiylbis[imino-( 1 -methyl-2-oxo-2,1 -ethandiyl]]bis(karbamát) (XXIII)

Směs N-t-BOC-(R)-alaninu (0,74 g, 3,9 mol) a Ι,Γ-karbonyIdiimidazolu (0,64 g, 3,9 mol) ve 20 ml methylenchloridu se míchá za chlazení ledovou lázní po dobu 1,5 hodiny. Potom se ke vzniklé směsi přidá sloučenina XXII (0,91 g, 3,9 mmol) v 10 ml methylenchloridu za chlazení ledovou lázní. Směs se míchá přes noc při teplotě okolí. Vzniklý produkt se odfiltruje a tak se získá sloučenina XXIII (1,22 g, 77,9 %) ve formě bílé pevné látky.

¹ H-NMR (DMSO-dé) δ 7,83 (široký, 2H, 2 NH), 6,85 (m, 2H, 2 NH), 3,90 (m, 2H, 2 CH), 3,13 (m, 4H, 2 CH₂), 1,40 (s, 10, H, 6 CH₃) a 1,18 (d, 6H, 2 CH₃).

MS (Cl) m/e 403 (M+l).

Část D: Dihydrochlorid (meso)-N,N'-l,2-ethandiylbis[2’-aminopropanamidu (XXIV)

Směs sloučeniny XXIII (1,18 g, 2,9 mmol) a 2,7 ml 4,4N kyseliny chlorovodíkové ve 40 ml dioxanu se vaří pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin a potom se přes noc ochladí na teplotu místnosti. Rozpouštědlo se odpaří a tak se získá sloučenina XXIV (0,75 g, 94 %) ve formě bílé pevné látky.

‘H-NMR (DMSO-do) δ 8,81 (široký, 2H, 2 NH), 8,33 (široký, 4H, 2 NH₂), 3,83 (q, 2H, J = 6,9 Hz, 2 CH), 3,21 (široký s, 4H, 2 CH₂) a 1,37 (d, 6H, J = 6,9 Hz, 2 CH₃).

Část E: Tetrahydrochlorid (mesoj-N^^-l.Z-ethandiylbis-fl.ž-propandiaminu] (XXV)

Ke 30 ml 1M komplexu boran-tetrahydrofuran se přidá 0,75 g (2,7 mmol) sloučeniny XXIV. Směs se přes noc vaří pod zpětným chladičem, potom se ochladí na teplotu místnosti a pomalu se k ní přidá methanol (15 ml). Potom se směs 3 dny vaří pod zpětným chladičem, načež se odpaří rozpouštědla. Ke zbytku se přidá 20 ml methanolu a 1,5 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Směs se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti a potom se z ní odpaří rozpouštědlo a nadbytek chlorovodíku. Získá se sloučenina XXV (0,81 g, 93,7 %) ve formě bílé pevné látky.

‘H-NMR (D₂O) δ 3,66 (m, 2H), 3,37 (s, 4H), 3,24 (m, 4H) a 1,29 (d, 6H, J = 7,0 Hz, 2 CH₃).

MS (DCI)m/e 175 (M+l).

Část F: (meso)-N‘N‘'-l,2-ethandiylbis-[l,2-propandiamin] (XXVI)

K čerstvě připravenému roztoku ethoxidu sodného v ethanolu (0,26 g sodíku ve 40 ml ethanolu) se přidá 0,81 g sloučeniny XXV. Směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti a potom se z ní oddělí chlorid sodný filtrací. Rozpouštědlo z filtrátu se odpaří a ze zbytku se produkt izoluje destilací v límcovce (88 až 96 °C za tlaku 53,32 Pa). Získá se sloučenina XXVI (0,32 g, 73,4 %) ve formě čiré kapaliny.

‘H-NMR (CDC1₃) δ 2,88 (m, 2H, 2 CH), 2,63 (m, 4H, 2 CH₂), 2,48 (m, 2H, CH₂), 2,29 (m, 2H, CH₂), 1,54 (široký s, 6H, 2 NH₂ a 2 NH) a 0,96 (d, 6H, J = 6,2 Hz, 2 CH₃).

MS (Cl) m/e 175 (M+l).

ČástG: Methansulfonát (1 : 2) (meso)-2,2'-[l,2-ethandiylbis-[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinolin-1,3(2H)-dionu] (XXVII)

Směs anhydridu 3-nitro-l,8-naftalové (0,78 g, 3,2 mmol) a sloučeniny XXVI (0,28 g, 1,6 mmol) ve 25 ml ethanolu se přes noc míchá při teplotě místnosti a potom 2,66 hodiny vaří pod zpětným

- ll CZ 281868 B6 chladičem. Rozpouštědlo ze směsi se odpaří tím se získá surový produkt. Tento produkt se přečistí sloupcovou chromatografií, přičemž se získá čistá látka (0,39 g, 39 %) ve formě volné báze. Tato volná báze se převede na sůl s kyselinou methansulfonovou XXVII (0,33 g, 25,3 %) o teplotě tání 243 až 244,5 °C (za rozkladu).

'H-NMR (DMSO-dó) δ 9,53 (s, 2H, aromatické protony), 8,96 (s, 2H, aromatické protony), 8,82 (d, 2H, J = 8,0 Hz, aromatické protony), 8,77, 8,74 (široký, 4H, 2 NH₂ ⁺), 8,70 (d, 2H, J = 6,9 Hz, aromatické protony), 8,09 (t, 2H, J = 7,7 Hz, aromatické protony), 5,47 (m, 2H, 2 CH), 3,87 (m, 2H), 3,43 (m, 2H), 3,27 (široký, 4H), 2,20 (s, 6H, 2 CH3SO3H) a 1,58 (d, 6H, 10 J = 6,6 Hz, 2 CH₃)

IČ(KBr) 3445 (NH), 1770, 1668 (C=O) cm'¹.

MS (DCI) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C3₂H₂sN₆O8. 2 CH3SO3H . 0,5 H₂O (mol. hmotnost 826,53) vypočteno: C 49,4*1; H 4,60; N 10,17; S 7,76 nalezeno: C 49,45; H4,33; N 10,11; S 7,50

49,41; 4,29; 10,21; 7,58%.

Příklad 27

Methansulfonát (1 : 2) (S,S)-2,2'-[l,2-ethandiylbis-[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro1 H-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XlXa)

Část A: Dimethyl-N,N'-l,2-dioxo-l,2-ethandiyl)bis[S-alanin] (XVa)

Směs hydrochloridu methylesteru (S)-alaninu (14 g, 100 ml) a oxalylchloridu (4,9 ml, 55 mmol) ve 150 ml benzenu se přes noc vaří pod zpětným chladičem. Potom se směs ochladí na teplotu místnosti a bílá pevná látka se odfiltruje. Získá se 12,36 g (95,5 %) sloučeniny XVa o teplotě 30 tání 167 až 170 °C.

‘H-NMR (DMSO-ds) δ 9,15 (d, 2H, 2 NH), 4,40 (kvintet, 2H, 2 CH), 3,67 (s, 6H, 2 OCH₃) a 1,40 (d, 6H, 2 CH₃).

MS (DCI) m/e 261 (M+l).

[a]_D = -65,32° (c = 1,012, AcOH).

Část B: (S,S)-N,N’-bis(2-amino-l-methyl-2-oxoethyl)ethandiamin (XVIa)

Sloučenina XVa (5,21 g, 20 mmol) se přidá k methanolovému roztoku, který je nasycen 40 amoniakem, za chlazení ledovou lázní. Vzniklou směsí se dále probublává amoniak po dobu hodiny a potom se směs míchá přes noc při teplotě místnosti. Vzniklá bílá pevná látka se odfiltruje a tak se získá 3,65 g (79 %) sloučeniny XVIa.

‘H-NMR (DMSO-d₆) δ 8,50 (d, 2H, J=7,7 Hz, 2 NH), 7,50 (s, 2H, NH₂), 7,21 (s, 2H, NH₂), 45 4,25 (kvintet, 2H, J=7,3 Hz, 2 CH) a 1,31 (d, 6H, J=7,3 Hz, 2 CH₃).

MS (DCI) m/e 231 (M+l).

[a]_D =+69,14° (c = 0,418, DMF).

Část C: Tetrahydrochlorid (S,S)-N²,N^2,-l,2-ethandiylbis[l,2-propandiaminu (XVIIa)

Ke směsi sloučeniny XVIa (3,5 g, 15,2 mmol) ve 100 ml tetrahydrofuranu se přidá 150 ml 1M komplexu hydridu boritého s tetrahydrofuranem. Reakční směs se vaří přes noc pod zpětným chladičem, potom se ochladí na teplotu místnosti a pomalu se k ní přidá 80 ml methanolu. Směs

- 12CZ 281868 B6 se dále vaří přes noc pod zpětným chladičem a potom se z ní malé množství přítomné sraženiny odfiltruje. Z filtrátu se odpaří rozpouštědla a ke zbývající kapalině se přidá 30 ml methanolu a 7,5 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové za chlazení ledovou lázní. Směs se 1,5 hodiny míchá a potom se trituruje s diethyletherem. Produkt se oddělí na filtru a tak se získá 3,92 g (81 %) sloučeniny XVIIa.

'H-NMR (D₂O) δ 3,54 (m, 2H, 2 CH), 3,31 (m, 6H), 3,06 (m, 2H) a 1,28 (d, 6H, J=6,6 Hz,

CHj).

MS (DCI) m/e 175 (M+l, volná báze).

[a]o = +8,39° (c = 0,632, voda).

Část D: (S,S)-N²,N²'-l,2-ethandíylbis[l,2-propandiamin] (XVIIIa)

K čerstvě připravenému roztoku ethoxidu sodného v ethanolu (1,03 g sodíku ve 50 ml ethanolu) se přidá 3,2 g (10 mmol) sloučeniny XVIIa. Směs se přes noc míchá při teplotě místnosti a potom se z ní oddělí chlorid sodný filtrací. Rozpouštědlo z filtrátu se odpaří a ze zbytku se produkt izoluje destilací v límcovce (110 až 124 °C za tlaku 93,31 Pa). Získá se sloučenina XXVIIa (1,43 g, 82 %) ve formě čiré kapaliny.

‘H-NMR (CDCh) δ 2,8 až 2,4 (m, 10H, 4 CH₂ a 2 CH), 1,57 (široký, 6H, 2 NH₂ a 2 NH) a 0,91 (d, 6H, J = 5,9 Hz, 2 CH₃).

[a]_D ~ +120° (c = 0,310, benzen).

Část E: Methansulfonát (1 : 2) (S,S)-2,2'-[l,2-ethandiylbis-[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XlXa)

Směs anhydridu 3-nitro-l,8-naftalové kyseliny (1,46 g, 6,0 mmol) a sloučeniny XVIIIa (0,52 g, mmol) ve 30 ml ethanolu se přes noc míchá při teplotě místnosti. Potom se ke vzniklé směsi přidá 0,63 g methansulfonové kyseliny. Směs se míchá přes noc, produkt se odfiltruje a přečistí zahříváním v 50 ml ethanolu přes noc. Získá se 1,37 g (55 %) sloučeniny XlXa o teplotě tání 254 až 255 °C (za rozkladu).

¹ H-NMR (DMSO-dé) δ 9,55 (d, 2H, J=l,9 Hz, aromatické protony), 9,0 (d, 2H, J=l,9 Hz, aromatické protony), 8,85 (d, 2H, J = 8,1 Hz, aromatické protony), 8,73, (d, 2H, J = 7,0 Hz, aromatické protony), 8,11 (t, 2H, J = 7,9 Hz, aromatické protony), 4,39 až 4,27 (m, 2H, 2 CH₂), 3,75 (m, 2H, 2 CH), 2,26 (s, 6H, 2 CH₃) a 1,35 (d, 6H, J = 5,9 Hz, 2 CH₃) MS (DCI) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C₃₂H_2SN6O₈.2 CH₃SO₃H . H₂O (mol. hmotnost 834,83) vypočteno: C 48,92; H 4,59; N 10,07; S 7,68 nalezeno: C 48,97; H4,43; N 10,16; S 7,83

48,84; 4,46; 10,13; 7,84%.

Příklad 28

Methansulfonát (1:2) (S,S)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[lHbenz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XXa)

Nahrazením anhydridu 3-nitro-l,8-naftalové kyseliny anhydridem 1,8-naftalové kyseliny se může získat sloučenina XXa. Tato sloučenina má povahu bílé pevné látky (výtěžek 78 %); teplota tání 289 až 290 °C (rozklad).

- 13CZ 281868 B6

Ή-NMR (DMSO'd₆) 8,96 (široký, 2H, NHf), 8,80 (široký, 2H, NH/), 8,57 až 8,53 (m, 8H, aromatické protony), 7,94 (t, 4H, J = 7,7 Hz, aromatické protony), 4,45 až 4,23 (m, 4H, 2CH₂), 3,81 (m, 2H, 2CH), 2,28 (s, 6H, 2CH₃) a 1,36 (d, 6H, J = 6,6 Hz, 2CH₃).

MS (DCI) m/e 535 (M+l, volná báze).

Analýza pro C₃₂H₃oN₄04.2 CH₃SO₃H . H₂O (mol. hmotnost 744,83) vypočteno: C 54,83; H5,41; N 7,42; S8,61 nalezeno: C 55,18; H5,17; N 7,42; S 8,66

55,29; 5,24; 7,47; 8,64 %.

Příklad 29

Methansulfonát (1 : 2) (R,R)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro15 lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XlXb)

Tato sloučenina má podobu světle hnědé pevné látky (výtěžek 34,5 %); teplota tání 248 až 251 °C (rozklad).

'H-NMR (DMSO-d₆) 8,99 (d, 2H, J = 1,9 Hz, aromatické protony), 8,83 (d, 2H, J = 8,0 Hz, aromatické protony), 8,72 (d, 2H, J = 6,9 Hz, aromatické protony), 8,10 (t, 2H, J = 7,9 Hz, aromatické protony), 4,33 až 4,18 (m, 4H, 2 CH₂), 3,46 (m, 6H), 2,28 (s, 6H, 2 CH₃) a 1,28 (m, 6H, 2 CH₃).

MS (Cl) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C₃₂H_2SN₆0g. 2 CH₃SO₃H (mol. hmotnost 816,81) vypočteno: C 50,00; H4,44; N 10,09; S 7,85 nalezeno: C 50,16; H4,34; N 10,19; S 7,62 %.

Příklad 30

Methansulfonát (1 : 2) (racemického + meso)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de] isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XIXc)

Tato sloučenina má podobu žluté pevné látky (výtěžek 18,9 %); teplota tání 278 až 281 °C (rozklad).

Ή-NMR (DMSO-d₆) 9,58 (d, 2H, aromatické protony), 9,0 (d, 2H, aromatické protony), 8,85 (d,

2H, aromatické protony), 8,75 (d, 2H, aromatické protony), 8,13 (t, 2H, aromatické protony),

4,50 až 4,25 (m, 4H, 2 CH₂), 3,80 (m, 2H, 2 CH), 3,40 (m, 4H, 2 CH₂), 2,30 (s, 6H, 2 CH₃) a 1,38 (d, 6H, 2 CH₃). MS (Cl) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C₃₂H₂8N₆O₈.2 CH₃SO₃H (mol. hmotnost 816,81) vypočteno: C 50,00; H4,44; N 10,09; S 7,85 nalezeno: C 49,62; H4,42; N 10,07; S 7,80 %.

Příklad 31

Methansulfonát (1:2) (R,R)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[6-nitro1 H-benz[de]isochinolin-1,3(2H)-dionu] (XXVIIIb)

- 14CZ 281868 B6

Tato sloučenina má podobu žluté pevné látky (výtěžek 17,0 %); teplota tání 230 až 233 °C (rozklad).

'H-NMR (DMSO-de) 9,03 (široký, 2H, NH₂ ⁺), 8,93 (široký, 2H, NH2⁺), 8,76 (d, 2H, J = 8,8 Hz, aromatické protony), 8,68 až 8,57 (m, 6H, aromatické protony), 8,13 (t, 2H, J = 7,7 Hz, aromatické protony), 4,37 až 4,26 (m, 4H, 2CH2), 3,77 (m, 2H, 2 CH), 3,36 (s, 4H, 2 CH/ a 2,25 (s, 5,4H, 1,8 CH3SO3H) a 1,35 (d, 6H, 2 CH₃).

MS (Cl) m/e 625 (M+l).

Analýza pro C3₂H₂₈N6O8. 1,8 CH3SO3H (mol. hmotnost 797,59) vypočteno: C 50,90; H4,45; N 10,54; S 7,24 nalezeno: C 50,65; H4,36; N 10,22; S 6,96

50,56; 4,36; 10,18; 6,96%.

Příklad 32

Methansulfonát (1:2) (R,R)-2,2^,-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5,8dinitro-lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XXIXb)

Tato sloučenina má podobu světle hnědé pevné látky (výtěžek 21,1 %); teplota tání 227 až 230 °C (rozklad).

'H-NMR (DMSO-de) 9,84 (d, 4H, J = 1,5 Hz, 4 aromatické protony), 9,13 (d, 4H, J = 1,4 Hz, aromatické protony), 9,02 (široký, 2H, NH₂ ⁺), 8,86 (široký, 2H, NH/), 4,50 až 4,25 (m, 4H, 2 CH₂), 3,81 (m, 2H, 2 CH), 3,34 (široký, 4H, 2 CH₂), 2,24 (s, 6H, 2 CH₃) a 1,39 (d, 6H, J = 4,7 Hz, 2 CH₃).

Analýza pro C3₂H₂₈N₆O₁₂.2 CH3SO3H (mol. hmotnost 906,80) vypočteno: C 45,03; H3,75; N 12,36; S 7,06 nalezeno: C 44,75; H 3,69; N 12,21; S 6,87 %.

Příklad 42

Methansulfonát (1 : 2) (racemického)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,l-ethandiyl)]]bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu] (XXXIV)

Tato sloučenina se připraví smícháním stejných množství odpovídajících (S,S) a (R,R) enantiomerů (tj. sloučenin XlXa a XlXb). Získaná sloučenina má podobu hnědé pevné látky (výtěžek 90 %); teplota tání 254 až 255 °C (rozklad). NMR spektrum je totožné se spektry sloučenin XlXa a XlXb.

Analýza pro C3₂H₂₈N6O₈.2 CH3SO3H (mol. hmotnost 816,81) vypočteno: C 50,00; H 4,44; N 10,29; S 7,85 nalezeno: C 49,69; H4,21; N 10,19; S 7,66 %.

Příklad 43

Methansulfonát (1 : 2) (S,S,S)-5-nitro-2-[2-[[2-[[2-(5-nitro-l,3-dioxo-lH-benz[de]isochinolin2(3H)-yl)-l-methylethyl]amino]-l-methylethyl]amino]-l-methylethyl]-lH-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dionu (XXXX)

- 15CZ 281868 B6

Část A: Methyl-N-[N-[N-[(l,l-dimethylethoxy)karbonyl]-L-alanyl]-L-alanin (XXXV)

K tetrahydrofuranovému roztoku (50 ml) (t-BOC)-Ala-Ala-OH (5,0 g, 19,2 mmol) a N-methylmorfolinu (3,88 g, 38,4 mmol) se přikape isobutylchlorformiát (2,62 g, 19,2 mmol) tak, aby se teplota udržela v rozmezí od 10 do 15 °C. Po skončení příkapu se reakční směs dalších 15 min míchá. Ke vzniklé reakční směsi se přidá 2,68 g (19,2 mmol) hydrochloridu methylesteru (s)-alaninu. Směs se přes noc míchá při teplotě okolí, vzniklý bílý hydrochlorid Nmethylmorfolinu se odfiltruje a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo. Zbývající kapalná látka se zředí methylenchloridem (350 ml), promyje 5% roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 150 ml), vodou (1 x 150 ml), 0,lN kyselinou chlorovodíkovou (1 x 150 ml), vodou (1 x 150 ml), roztokem chloridu sodného (1 x 100 ml) a vysuší bezvodým síranem hořečnatým. Sušidlo se odfiltruje a filtrát se odpaří. Získá se 4,32 g bílé pevné látky XXXV (výtěžek 65,1 %) o teplotě tání 168 až 172 °C.

'H-NMR (CDC1₃) δ 6,70 (m, 2H, 2 NH), 4,98 (široký, 1H), 4,48 (m, 2H, 2 CH), 3,70 (s, 3H, CH₃), 1,38 (s, 18H, 6 CH₃) a 1,30 (m, 6H, 2 CH₃).

MS (Cl) m/e 346 (M+l).

IČ (KBr) 3391, 3319, 3275 (NH), 1742, 1710, 1674, 1638 (C=0) crn¹.

[a]²⁵ _D = -50,33° (c=0,600, methylenchlorid).

Část B: N-[(l,l-dimethylethoxy)karbony(]-L-alanyI-L-alanyl-L-alaninamid (XXXVI)

K 80 ml methanolu nasyceného amoniakem se přidá 2,75 g (7,96 mmol) sloučeniny XXXV. Reakční směs se ochladí ledovou lázní a potom nechá dále reagovat po dobu 10 minut s amoniakem. Potom se reakční směs míchá přes noc při teplotě okolí. Rozpouštědlo se z roztoku odpaří a tak se získá žlutá pevná látka, kterou je sloučenina XXXVI (2,45 g, výtěžek 93 %) o teplotě tání 202 až 208 °C.

‘H-NMR (DMSO-dé) δ 7,83 až 7,95 (m, 2H, 2 NH), 7,25 (široký, 1H, NH), 7,01 (široký, 2H, NH₂), 4,2 (m, 2H, 2 CH), 3,83 (m, 1H, CH), 1,38 (s, 9H, 3 CH₃) a 1,20 (m, 9H, 3 CH₃).

MS (DCl) m/e 331 (M+l).

[a]²⁵ ₀ = -6,00° (0,0600, dimethylsulfoxid).

Část C: Hydrochlorid L-alanyl-L-alanyl-L-alaninamidu (XXXVII)

Směs sloučeniny XXXVI (1,95 g, 5,9 mmol) a 4,4M kyseliny chlorovodíkové (2,68 ml) v dioxanu se přidá v průběhu dvou hodin ke 40 ml dioxanu o teplotě 0 °C a vzniklá směs se přes noc zahřeje na teplotu místnosti. Rozpouštědlo ze směsi se odpaří dosucha. Jako zbytek se získá 1,77 g sloučeniny XXXVII ve formě špinavě bílé pevné látky o teplotě tání 237 až 240 °C (za rozkladu).

'H-NMR (D₂O) δ 4,2 až 4,05 (m, 2H, 2 CH), 2,95 až 3,85 (m, IH, CH) a 1,25 (m, 9H, 3 CH₃). MS (Cl) m/e 231 (M+l).

IČ (KBr) 3438, 3294 (NH₂), 1676, 1639 (C=0) cm'¹.

[a]²⁵ _D = -19,96° (0,606, methanol).

Část D: Tetrahydrochlorid (S,S,S)-N'-(2-amino-l-methyletyl)-N²-(2-aminopropyl)-l,2-propandiaminu (XXXVIII)

Ke směsi sloučeniny XXXVII (1,70 g, 6,37 mmol) ve 150 ml tetrahydrofuranu se přidá 58 ml ÍM komplexu hydridu boritého a tetrahydrofuranu. Směs se přes noc vaří pod zpětným chladičem, aby se získal čirý roztok. Vzniklý roztok se ochladí ledovou lázní a potom rozloží přikapáním 50 ml methanolu. Potom se roztok přes noc vaří pod zpětným chladičem. Z reakčního

- 16CZ 281868 B6 roztoku se rozpouštědla odstraní odpařením v rotačním odpařováku. Ke kapalnému zbytku se přidá methanol (50 ml), který se potom znovu odpaří, aby se odstranil trimethylborát. Kapalný zbytek se zředí methanolem (25 ml) a potom se přidá 4,0 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Směs se 2 h míchá, potom trituruje s ethyletherem a přefiltruje. Získá se 1,10 g (51,7% výtěžek) sloučeniny XXXVIII ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 277 až 278 °C (za rozkladu).

MS (DCI) m/e 189 (M+l).

IČ (KBr) 3436 (NH, NH₂) cm·'.

Část E: (S,S,S)-N'-(2-amino-l-methyletyl)-N²-(2-aminopropyl)-l,2-propandiamin (XXXIX)

K čerstvě připravenému roztoku ethoxidu sodného (0,32 g sodíku ve 20 ml ethanolu) se přidá 1,05 g (3,1 mmol) sloučeniny XXXVIII. Směs se přes noc míchá při teplotě místnosti a potom se chlorid sodný odfiltruje. Rozpouštědlo z filtrátu se odpaří a kapalný zbytek se přečistí destilací v límcovce (53,32 Pa, 94 až 104 °C). Získá se 0,41 g sloučeniny XXXIX ve formě světle žluté kapaliny (výtěžek 70,2 %).

'H-NMR (CDCIj) 5 2,90 (m, 1H, CH), 2,80 (m, 2H, 2 CH), 2,53 až 2,30 (m, 6H, 3 CH₂), 1,58 (široký, 6H, 2 NH₂ a 2 NH) a 0,98 (m, 9H, 3 CH₃).

ČástF: Methansuifonát (1 : 2)(S,S,S)-5-nitro-2-[2-[[2-[[2-(5-nitro-I,3-dioxo-lH-benz[de]isochinolin-2(3H)-yl)-l-methylethyl]amino]-l-methylethyl]amino]-l-methylethyl]-lHbenzfde] isochinolin-1,3(2H)-dionu (XXXX)

Směs anhydridu 3-nitro-l,8-naftalové kyseliny (1,06 g, 4,4 mmol) a sloučeniny XXXIX (0,41 g, 2,2 mmol) ve 25 ml ethanolu se přes noc míchá při teplotě místnosti a potom 1,25 h zahřívá k varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se ze směsi odpaří a zbývající tmavý zbytek se přečistí sloupcovou chromatografií, čímž se získá 0,83 g volné báze ve formě světle hnědé pevné látky (výtěžek 59,1 %), která se potom převede na svůj methansuifonát XXXX (0,65 g, výtěžek 35,6 %) o teplotě tání 189 až 192 °C (látka se smršťuje).

1H, J = 1,9 Hz, aromatický proton), 9,25(d,

IH, J = 2,2 Hz, aromatický proton), 9,12(d,

1H, J = 7,3 Hz, aromatický proton), 8,76(d,

IH, J = 8,1 Hz, aromatický proton), 8,42(d,

IH,

1H,

J

J J

J = 2,2 Hz, = 2,2 Hz, = 7,3 Hz, = 8,4 Hz, 'H-NMR (CDC1₃) δ 9,28 (d, aromatický proton), 9,15 (d, aromatický proton), 8,81 (d, aromatický proton), 8,46 (d, aromatický proton), 7,98 (t, IH, J = 7,7 Hz, aromatický proton), 7,94 (t, IH, J = 7,92 Hz, aromatický proton), 5,76 (m, IH, CH), 4,59 (m, IH), 4,36 (m, 2H), 404 (m, IH), 3,91 (m, IH), 3,96 (m, IH, 3,39 (m, 2H), 1,99 (s, 6H, 2 CH₃), 1,64 (d, 3H, J = 7,0 Hz, CH₃), 1,54 (d, 3H, J= 6,6 Hz, CH₃) a 1,48 (d, 3H, J = 6,6 Hz, CH₃).

MS (DCI) m/e 639 (M+l).

Analýza pro CbH^NóOs . 2 CH₃SO₃H (mol. hmotnost 830,44) vypočteno: C 50,60; H4,61; N 10,12; S 7,72 nalezeno: C 50,70; H4,61; N 9,98; S7,69%.

- 17CZ 281868 B6

Tabulka l

R², R³, R⁴, R⁵ a R⁶ = H

Př.	X,X’	Y,Y'	R^l,R⁷	(stereochemie)
1	3-NO₂	H	ch₃	(S)
2	3-NO₂	H	ch₃	(racemická +meso)
3	3-NO-,	H	ch₃	(R)
5	3-NO₂	6-NO₂	ch₃	(S)
6	4-NO₂	H	ch₃	(S)
7	3-NO₂	6-NO₂	ch₃	(R)
8	4-NO₂	H	ch₃	(R)
26	3-NO₂	H	ch₃	(meso)

V tabulce 1 jsou polohy X a Y označeny za použití číslování poloh v odpovídajícím anhydridu naftalové kyseliny a nikoliv číslování v lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu.

Tabulka 2

- 18CZ 281868 B6

Př.	X,X’	Y, Y’	r²,r⁶	(stereochemie)	R⁴	R⁷
27	3-NO:	H	CH₃	(S)	H	H
28	H	H	CH₃	(S)	H	H
29	3-NO,	H	ch₃	(R)	H	H
30	3-NO2	H	ch₃	(racemická + meso)	H	H
31	4-NO2	H	ch₃	(R)	H	H
32	3-NO2	6-NO2 ‘	ch₃	(R)	H	H
42	3-NO2	H	ch₃	(racemická)	H	H
43	3-NO2	H	r²=ch₃	(S); R⁶= H	CH₃ (S)	CH₃ (S)

V tabulce 2 jsou polohy X a Y označeny za použití číslování poloh v odpovídajícím anhydridů naftalové kyseliny a nikoliv číslování v lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dionu.

Užitečnost

Inhibiční účinnost na růst in vitro

Buňky L1210 se udržují v médiu RPMI-1640, které je doplněno 10 % tepelně inaktivovaného fetálního telecího séra a 50 mi merkaptoethanolu na litr média (RPMI-L). Buňky B16 se udržují v médiu RPMI-1640, které je doplněno 15 % tepelně inaktivovaného fetálního telecího séra a antibiotiky (RPMI-C).

Exponenciálně rostoucí buňky murinní leukémie L1210 (lxlO³ buněk) v 0,1 ml média se zaočkují v den 0 do mikrotitrové plotny s 96 jamkami. V den 1 se k počátečnímu objemu přidá 0,1 μΐ alikvotní díl média obsahujícího odstupňovanou koncentraci zkoušeného analogu. Misky se inkubují při 37 °C ve vlhkém inkubátoru po dobu tří dnů, potom se krátce odstředí a oddělí se 100 ml růstového média. Buněčné kultury se inkubují s 50 μΐ 3-(4,5-dimethylthiazol-2-yl)-2,5difenyltetrazoliumbromidu (MTT; 1 mg/ml v roztoku chloridu sodného pufrovaném Dulbeccovým fosfátovým pufrem) 4 h při 37 °C. Výsledný purpurově zbarvený formazanový precipitát se rozpustí ve 200 μΐ 0,04N kyseliny chlorovodíkové v isopropylalkoholu. Absorbance se odečítá ve spektrofotometru s prohlížecí kyvetou Tetertek Multiskan MCC při zkušební vlnové délce 570 nm a referenční vlnové délce 630 nm.

Hodnoty ID₅₀ se stanoví počítačovým programem, z naměřených dat (8 stanovení pro každou koncentraci a 12 koncentrací pro zkoušený analog) podle následující rovnice:

Y = [(Am-Ao)/(l+(X/ID₅₀)n)]+Ao kde

Am představuje absorbanci kontrolních buněk,

Ao představuje absorbanci buněk za přítomnosti nejvyšší koncentrace léčiva,

Y představuje pozorovanou absorbanci,

X představuje koncentraci léčiva a

ID50 představuje dávku léčiva, která inhibuje růst buněk na jednu polovinu růstu kontrolních buněk.

- 19CZ 281868 B6

Výsledky zkoušky inhibice růstu L1210 in vitro jsou zřejmé z tabulky 3.

Tabulka 3

Př. č.	IC₅₀ (pg/ml)
1	0,047
2	0,062
3	0,051
26	0,074
27	0,0025
28	0,21
29	<0,01
30	<0,01
31	0,19
32	0,057
42	<0,001
43	0,04

Nádorové modely in vivo

Reprezentativní sloučeniny podle tohoto vynálezu byly podrobeny rozsáhlému zkoušení při různých předklinických zkouškách protirakovinové účinnosti, které jsou indikativní, pokud se týče klinické užitečnosti. Tak například, nárokované sloučeniny vykazují překvapující účinnost in vivo proti třem typům humánních nádorů, které byly přeneseny jako cizorodé štěpy do lysých myší. Jedná se o humánní karcinom tlustého střeva DLD-2, humánní karcinom prsu MX-1 a humánní plicní karcinom LX-1.

Kromě toho, jedna reprezentativní sloučenina podle tohoto vynálezu je účinná proti různým murinním nádorům, včetně murinního prsního adenokarcinomu Ml 6c a murinního adenokarcinomu tlustého střeva C51. Kromě toho, jedna reprezentativní sloučenina podle vynálezu je účinná proti mammámím murinním nádorům u transgenních myší obsahujících onkogen v-Ha-ras.

Způsoby zkoušení sloučenin in vivo na modelových humánních nádorových štěpech jsou popsány dále.

Zkoušky na humánních nádorových xeno-štěpech in vivo

Humánní nádor tlustého střeva DLD-2, humánní mammámí karcinom MX-1 a humánní plicní nádor LX-1 byly původně získány z chirurgicky odstraněných nádorů, tj. primárního karcinomu tlustého střeva, nádoru prsu a nikoliv malého plicního karcinomu. Humánní nádorové linie byly udržovány sériovým pasážováním v athymických lysých myších. Humánní mammámí karcinom MX-1 a humánní plicní nádor LX-1 jsou zavedené nádory používané NCI. Nádorové modely DLD-2, MX-1 a LX-1 jsou dobře charakterizovány.

Jako myší se při těchto experimentech používá outbredních švýcarských myší nebo myší BALB/c, které nesou gen lysosti (nu/nu). V den 0 se samcům a samicím myši o hmotnosti 22 až 30 g naočkuje 0,2 ml 20% suspenze rozmělněného nádoru. Tato suspenze se připraví rozmělněním čerstvé nádorové tkáně narostlé subkutánně v myších použitých pro pasážování, ve sterilním fyziologickém solném roztoku. Hmatatelné nádory o hmotnosti přibližně 50 mg se

-20CZ 281868 B6 u myši objeví do 7 až 10 dnů po inokulaci. Myši se podle hmotnosti nádoru a pohlaví rozdělí do skupin vždy po deseti a potom se jim po dobu devíti po sobě jdoucích dnů jednou denně podává intravenosně (i.v.) zkoušená sloučenina nebo kontrolní nosič. Za známku toxicity se považuje snížení tělesné hmotnosti, které činí 20 % nebo je vyšší v den 5 po podání sloučeniny. Měření nádorů a tělesné hmotnosti se provádí jednou týdně. Patnáct až osmnáct dnů po úvodní injekci se myši zváží, usmrtí, vyříznou se jim nádory a ty se rovněž zváží.

Účinnost zkoušených sloučenin se stanovuje jako rozsah inhibice růstu nádoru u ošetřených myší ve srovnání s kontrolními zvířaty, která byla ošetřena pouze nosičem. Počáteční hmotnost nádoru (miligramy) se vypočítá z rozměrů nádoru (milimetry) zjištěných pomocí kalibru, za použití vzorce pro protáhlý elipsoid [hmotnost nádoru (mg) - (délka x šířka^:)/2J. Pro každou skupinu ošetřenou zkoušenou látkou nebo kontrolním nosičem se zjistí čistá hmotnost nádoru odečtením počáteční hmotnosti nádoru od konečné hmotnosti nádoru v den 15. Výsledky jsou vyjádřeny jako procentický pokles vzhledem ke střední hmotnosti nádoru u kontrolní skupiny, které bylo podáno pouze kontrolní vehikulum.

- střední hmotnost ošetřeného nádoru x 100 inhibice růstu nádoru (%) = střední hmotnost kontrolního nádoru

Kritéria účinnosti

Bylo použito kritérií národního ústavu pro rakovinu (National Cancer Institute - NCI) pro účinnost u rakovinových modelů in vivo. Inhibice růstu nádoru 58 až 89 % při zkoušce s DLD-2 se považuje za střední účinnost a inhibice 90 % nebo vyšší se považuje za dobrou až výbornou účinnost. Skutečná regrese nádoru (IR=neúplná regrese, FR=úplná regrese) ukazuje na výbornou až vynikající účinnost. Sloučeniny vykazující inhibici růstu menší než 58 % se považují za neúčinné.

Sloučeniny z příkladu 1, 2, 3, 26, 27 a 30 vykazují výbornou až vynikající účinnost proti humánním nádorům tlustého střeva DLD-2. Sloučenina z příkladu 29 vykazuje dobrou až výbornou účinnost proti humánním nádorům tlustého střeva DLD-2.

Kromě toho sloučeniny z příkladu 2, 3, 27, 29 a 30 vykazují výbornou až vynikající účinnost při modelové zkoušce za použití humánního mammámího nádoru MX-1. Sloučenina z příkladu 1 vykazuje dobrou až výbornou účinnost proti humánnímu mammámímu nádoru MX-1.

Sloučeniny z příkladu 2, 3, 27 a 29 vykazují dobrou až výbornou účinnost proti humánním plicním nádorům LX-1.

Účinnost proti mammámím karcinomům u transgenních myší obsahujících onkogen ras

Transgenní myši nesoucí onkogen v-Ha-ras vázaný k promotoru MMTV byly původně zkonstruovány v laboratoři profesora Phil Ledera na Harvardské univerzitě (Sinn a další (1987) Cell 49: str. 465 až 475). U samic transgenních zvířat se vyvinou mammámí nádory, a proto jich lze použít pro vyhodnocování činidel na účinnost proti nádorům prsu. Vlastnosti růstu těchto nádorů byly v širokém rozsahu charakterizovány (Diamond a Dexter (1991) Proč. Amer. Assoc. Cancer Res. 32: 299) a simulují klinickou situaci.

-21 CZ 281868. B6

Samice transgenní myši obsahující onkogen ras s nádory prsu se léčí i.v. podáním zkoušených látek a kontrolního solného roztoku, přičemž podávání těchto látek se provádí jednou denně po dobu následujících devíti dnů. U každé zkoušené sloučeniny se sleduje střední rychlost růstu nádoru.

Demonstrovaná účinnost sloučenin podle tohoto vynálezu při léčbě humánních nádorů tlustého střeva, prsu a plic ve formě cizorodých štěpů (xeno-štěpů) ukazuje, že sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být užitečné při léčbě širokého spektra tuhých nádorů u lidí, zejména pak nádorů tlustého střeva, prsu a plic. Tento závěr dále podporují publikované analýzy korelující 10 výsledky pre-klinických testů s klinickou účinností protirakovinových látek (víz např. Goldin a Venditti (1980) Recent Results Cancer Research 76: 176-191; Goldin a další (1981) Eur. J. Cancer 17: 129-142; Mattem a další (1988) Cancer and Metastasis Review 7: 263-284; Jackson a další (1990) Cancer Investigations 8: 39-47. Na základě těchto publikovaných analýz, široké spektrum a výjimečně vysoká úroveň protinádorové účinnosti sloučenin podle vynálezu 15 představuje silný důkaz, že tyto sloučeniny se mohou stát důležitými při léčbě rakoviny u člověka.

Dávkování a přípravky

Protinádorové sloučeniny (účinné přísady) podle tohoto vynálezu se mohou podávat pro inhibici nádorů jakýmkoliv způsobem, při kterém se dosáhne styku účinné přísady s cílovým místem účinku v těle savce. Mohou se podávat jakýmkoliv konvenčním způsobem, který je k dispozici pro použití v oboru farmaceutik a to buď ve formě jediné účinné přísady, nebo ve formě 25 kombinace terapeuticky účinných přísad. Sloučeniny podle vynálezu se mohou podávat samotné, ale obvykle se podávají ve spojení s farmaceuticky vhodným nosičem, který se volí podle toho, jakého podávání se má použít, v souladu se standardní farmaceutickou praxí.

Podávaná dávka, která představuje množství účinné sloučeniny inhibující nádor, bude 30 samozřejmě záviset na takových známých faktorech, jako jsou farmakodynamické vlastnosti konkrétně zvolené účinné přísady a způsob a cesta jejího podávání, věk, zdravotní stav a tělesná hmotnost příjemce, povaha a rozsah symptomů, druh souběžného léčení, četnost ošetření a požadovaný účinek. Obvykle přichází v úvahu denní dávka účinné přísady v rozmezí od asi 5 do asi 400 mg na kg tělesné hmotnosti. Pro dosažení požadovaných výsledků je obvykle účinná 35 dávka 10 až 200, přednostně 10 až 50 mg/kg/den, podávaná v několika dílčích dávkách dva až čtyřikrát denně nebo ve formě lékové formy s odloženým uvolňováním.

Dávkovači formy (přípravky), které se hodí pro interní podáváni obsahují asi 1,0 až asi 500 mg účinné přísady v jednotce. V těchto farmaceutických přípravcích je účinná přísada obvykle 40 přítomna v množství od asi 0,5 do asi 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost přípravku.

Účinná přísada se může podávat orálně v podobě pevných dávkovačích forem, jako jsou kapsle, tablety a prášky nebo v podobě kapalných dávkovačích forem, jako jsou elixíry, sirupy 45 a suspenze. Také se může podávat parenterálně v podobě sterilních kapalných dávkovačích forem.

Želatinové kapsle obsahují účinnou přísadu a práškové nosiče, jako je laktóza, sacharoza, mannitol, škrob, deriváty celulózy, stearan hořečnatý, kyselina stearová, apod. Podobných 50 ředidel se také může používat při výrobě lisovaných tablet. Jak tablety, tak kapsle, je možno vyrábět jako formy s odloženým uvolňováním, aby se dosáhlo kontinuálního uvolňování léčiva v průběhu několika hodin. Lisované tablety mohou být opatřeny cukrovým povlakem nebo filmem, který slouží pro zamaskování nepříjemné chuti a pro ochranu tablety před atmosférou

-22CZ 281868 B6 nebo proto, aby se u entericky povlečených tablet dosáhlo selektivního rozpadu v gastrointestinálním traktu.

Kapalné dávkovači formy pro orální podávání mohou obsahovat barvicí a ochucovací přísady 5 zvyšující jejich přijatelnost pro pacienta.

Vhodnými nosiči v případě parenterálních roztoků jsou obvykle voda, vhodné oleje, fyziologický roztok, vodný roztok dextrózy (glukózy) a podobné cukerné roztoky a glykoly, jako je propylenglykol nebo polyethylenglykoly. Roztoky pro parenterální podávání přednostně obsahují 10 vodorozpustnou sůl účinné přísady, vhodná stabilizační činidla a popř. tlumiče pH. Vhodnými stabilizačními činidly jsou antioxidanty, jako je hydrogensiřičitan sodný, siřičitan sodný nebo kyselina askorbová, kterých se může používat samotných nebo ve formě směsi. Také se používá kyseliny citrónové a jejích solí a sodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové (EDTA). Parenterální roztoky mohou kromě toho obsahovat také konzervační přísady, jako je 15 benzalkoniumchlorid, methyl- nebo propylparaben a chlorbutanol.

Vhodné farmaceutické nosiče jsou popsány v publikaci Remingtonů Pharmaceutical Sciences, Mack Publishing Company, což je standardní příručka v tomto oboru.

Vhodné farmaceutické dávkovači formy pro podávání sloučenin podle tohoto vynálezu jsou ilustrovány dále.

Kapsle

Kapsle se připraví naplněním standardních dvoudílných kapslí z tvrdé želatiny vždy 100 mg práškovité účinné přísady, 175 mg laktózy, 24 mg mastku a 6 mg stearanu hořečnatého.

Měkké želatinové kapsle

Připraví se směs účinné přísady a sojového oleje a tato směs se vstříkne pomocí čerpadla s kladným zdvihovým objemem do želatiny, za vzniku měkkých želatinových kapslí obsahujících vždy 100 mg účinné přísady. Kapsle se vyperou a usuší.

Tablety

Tablety se vyrobí konvenčními postupy tak, aby dávkovači jednotka obsahovala 100 mg účinné 40 přísady, 0,2 mg koloidního oxidu křemičitého, 5 mg stearanu hořečnatého, 275 mg mikrokrystalické celulózy, 11 mg kukuřičného škrobu a 98,8 mg laktózy. Pro zvýšení přijatelnosti při požívání nebo pro časový odklad absorpce se výsledné tablety mohou opatřit vhodným povlakem.

Injekční přípravek

Parenterální přípravek, který se hodí pro injekční podávání, se připraví smícháním 1,5 % hmotnostního účinné přísady v 10% (objemově) propylenglykolu ve vodě. Roztok se pomocí 50 chloridu sodného isotonizuje a potom se sterilizuje.

-23 CZ 281868 B6

Suspenze

Připraví se vodná suspenze pro orální podávání tak, aby každých 5 ml obsahovalo 100 mg jemně rozdělené účinné přísady, 200 mg sodné soli karboxymethylcelulózy, 5 mg benzolanu sodného, 1,0 g roztoku sorbitolu podle U.S.P. a 0,025 ml vanilinu.

Odborníkům v tomto oboru je zřejmé, že přestože jsou výše specifikované látky a podmínky důležité pro provádění tohoto vynálezu, není vyloučeno ani použití nespecifikovaných látek a podmínek, pokud nebrání dosažení užitku vyplývajícího z realizace vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Bis-naftalimidy zvolené ze souboru zahrnujícího (S,S>2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dion], (racemický + meso)-2,2’-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lHbenz[de]isochinolin-l,3(2H)-dion], (R,R)-2,2'-[ 1,2-ethandiylbis[imino( 1 -methyl-2,1 -ethandiyl)]]-bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinolinl,3(2H>dion], (meso)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(l-methyl-2,l-ethandiyl)]]-bis(5-nitro-lH-benz[de]isochinolin-1,3(2H)-dion], (S,S)-2,2'-[l,2-ethandiylbis[imino(2-methy 1-2,1-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de] isochinolinl,3(2H)-dion], (racemický + meso)-2,2’-[ 1,2-ethandiy Ibis[imino(2-methyl-2,1 -ethandiy l)]]-bis[5-nitro-1Hbenz[de] isochinolin-1,3(2H)-dion], (R,R)-2,2'-[l ,2-ethandiylbis[imino(2-methyl-2,1 -ethandiy l)]]-bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinolinl,3(2H)-dion] a (meso)-2,2'-[ 1,2-ethandiy lbis[imino(2-methyl-2,1 -ethandiy l)]]-bis[5-nitro-1 H-benz[de]isochinolin-1,3(2H)-dion] a jejich farmaceuticky vhodné soli.
2. Bis-naftalimid a jeho farmaceuticky vhodná sůl, podle nároku l, kterým je (R,R)-2,2'-[l,2ethandiylbis[imino( 1-methyl-2, l-ethandiyl)]]-bis[5-nitro-lH-benz[de]isochinolin-l,3(2H)-dion] a jeho farmaceuticky vhodná sůl.
3. Farmaceutický přípravek pro léčbu rakoviny, vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bis-naftalimidu nebo jeho farmaceuticky vhodné soli podle nároku 1.

-24CZ 281868 B6
4. Farmaceutický přípravek pro léčbu rakoviny, vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bis-naftalimidu nebo jeho farmaceuticky vhodné soli podle nároku 2.