CZ281632B6 - Způsob a zařízení pro zjišťování průměru cívky na spřádacím místě spřádacího stroje - Google Patents

Abstract

Za předem daných podmínek (jemnost příze, navíjecí napětí) se empiricky určuje délka příze odpovídající určitému průměru cívky, měří se vyrobená délka příze na tomto spřádacím místě při zohledňování možných přerušení výroby, ze součinu síly pramene (B) s kvocientem z přívodní rychlosti pramene a odtahové rychlosti nitě (G) se zjišťuje jemnost příze, z kvocientu z navíjecí rychlosti a odtahové rychlosti se zjišťuje charakteristická veličina pro navíjecí napětí a následně se zjištěná jemnost příze a zjištěné navíjecí napětí srovnávají s jemností příze a navíjecím napětím, které byly stanoveny pro empirické zjištění délky příze pro určený průměr cívky (61), a z toho vyplývající odchylka se stanoví jako korekční faktor pro délku příze při zjišťování skutečného průměru cívky (61). Na spřádacím místě spřádacího stroje se spřádacím prvkem (4), ovladatelným přívodem pramenu (B) vláken, říditelným odtahovým ústrojím (5) a říditelným navíjecím ústrojím (6) je přívodnímu ústrŕ

Description

Způsob a zařízení pro zjišťování průměru cívky na spřádacím místě spřádacího stroje

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zjišťování průměru cívky na spřádacím místě spřádacího stroje, při kterém se na spřádací místo přivádí pramen vláken známé síly určitou rychlostí, zde se spřádá na přízi a potom se odtud odtahuje odtahovou rychlostí mající definovaný vztah k rychlosti přívodu pramene, a s tím sladěnou navíjecí rychlostí se navíjí na cívce, jakož i zařízení pro provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Aby se zjistil průměr cívky, je známo používat proměnlivou narážku vůči povrchu cívky. Proměnlivá narážka je mechanické opatření, aby se zjistil měnící se průměr cívky v požadovaných časových okamžicích. V této souvislosti je obvyklé použití mechanických čidel kontinuálně nebo přetržitě se dotýkajících povrchu cívky.

Jak ukazuje praxe je předpoklad pro přesné fungování, aby byly vyráběny dostatečné tvrdé přizové cívky, což představuje omezení. U ovinutých cívek má uvedené řešení nevýhodu v tom, že stisknutím proměnlivé narážky na povrchu cívky je zkreslován signál, který se má vytvořit pro průměr cívky. Tato skutečnost vede k nepřesnostem, které snižuji pravděpodobnost úspěchu při zjišťování konce příze po přetrhu v prvním pokusu nebo naproti tomu nepřesné zavádějí výměnu cívky. Mechanické snímáni průměru cívky pomocí dotykového čidla, popisované v německém spisu DE-OS 38 27 345, neodstraňuje nevýhody udávané ve známém stavu techniky.

Použitím bezdotykových čidel je poznatelná druhá cesta pro zjišťování průměru přizové cívky. Optické čidlo zjišťuje kontinuálně měnící se průměr cívky aniž by se musel mechanicky dotýkat povrchu. Optické snímání, popisované v německém spisu DE-OS 36 17 151, obr. 3, má nevýhodu v tom, že se na textilním stroji může optika znečistit prachem, vlákny a jinými součástkami, což má za následek, že získávaný signál je zkreslován.

Třetí možností je řešení podle stavu techniky, popisované v patentovém spisu USA č. 3 877 309, spočívá ve zjišťování počtu otáček odtahového válce nebo soukacího válce, na jehož základě se zjišťuje délka příze, a tím i průměr přízového tělesa.

Toto řešení nenalezlo žádné uplatnění zejména pro polohové ustavování zařízení pro přebírání příze vzhledem k povrchu cívky, protože zůstávají nezohlednény praktické faktory vlivu, které zkresluji konstantní tvorbu štěrbiny mezi povrchem přízového tělesa a zařízení pro přebíráni nitě. Tyto faktory vlivu však vedou k nepřesnostem při zjišťování časového okamžiku zavádění výměny cívky.

Takovými faktory vlivu jsou rozdílné tvrdé, eventuálně zaběhané přítlačné válečky, což vede k rozdílnému pokluzu na odtahových válečcích, a nerovnoměrné opotřebené unášecí pryžové oblože-1CZ 281632 B6 ní na třecích válcích, což má za následek rozdílné navíjecí napětí .

V důsledku různorodosti spřádatelných materiálů, jakož i rozdílných zhotovovacich parametrů (jemnost příze, navíjecí napětí), jsou obvyklé různé jemnosti (čísla) příze a různé tvrdosti ovinuti, které činí bezdotykové zjišťování průměru cívky jako vodici veličinu pro řízení nepřesnější, než při použití čidel zjišťující průměr.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob a zařízeni, které odstraňují tyto nedostatky a které umožňují jednoduchým způsobem bez přímého dotykového snímání cívky zjišťovat příslušný průměr.

Tohoto cíle je podle vynálezu dosahováno způsobem zjišťování průměru cívky na spřádacím místě spřádacího stroje, při kterém se na spřádací místo přivádí pramen vláken známé síly určitou rychlosti, zde se spřádá na přízi a potom se odtud odtahuje odtahovou rychlostí mající definovaný vztah k rychlosti přívodu pramene, a s tím sladěnou navíjecí rychlosti se navíjí na cívku, jehož podstatou je, že se podle jemnosti příze a/nebo navíjecího napětí empiricky určuje délka příze odpovídající určitému průměr u cívky, měří se vyrobená délka příze na tomto spřádacím místě při zohledňování přerušení výroby, přičemž ze součinu síly pramene s poměrem přívodní rychlosti pramene k odtahové rychlosti příze se zjišťuje jemnost příze, z poměru navíjecí rychlosti a odtahové rychlosti se zjišťuje charakteristická veličina pro navíjecí napětí a následné se zjištěná jemnost příze a zjištěné navíjecí napětí se srovnávají s jemnosti příze a navíjecím napětím, které byly stanoveny pro empirické zjištění délky příze pro určený průměr cívky, a z toho vyplývající odchylka se stanoví jako korekční faktor pro délku příze při zjišťováni skutečného průměru cívky. Přitom může být délka příze během výroby výroby cívky měřena přímým dotykovým snímáním příze přiváděné k cívce a samozřejmé může být také měřena po zhotovení cívky, tj. potom, co byla dosažena její požadovaná hodnota, příze z této cívky odvíjena a vhodným a pro tento účel obvyklým způsobem.

Nyní platí, aby se během výroby vyráběla stejná délka příze, protože ta, když se nezohledňují vlivy vedoucí ke zkreslením, vytváří stejnou velikost cívky. Přitom je třeba dbát na to, aby byla při zjišťování délky příze zohledňována eventuální přerušení výroby, jako například odstraňováni přetrhů příze. Z tohoto důvodu se měří vyrobená délka příze, což se děje kupříkladu měřením otáčení odtahového válce, při zohledňování jeho průměru, a při zohledňování takových přerušení výroby se z něho vypočítává skutečné vyrobená délka příze. Protože průměr cívky závisí na jemnosti příze, zjišťuje se tato jemnost příze z průměru spřádaného pramene vláken a z protažení, tj. kvocientu z přívodní rychlosti pramene a odtahové rychlosti příze. Průměr cívky závisí dále na tom, jak pevně je cívka navíjena, tj. na navíjecím napětí, a proto se také zjišťuje toto napětí z kvocientu navíjecí rychlosti a odtahové rychlosti. Nyní se srovnávají předem daná jemnost příze a předem dané navíjecí napětí, jako referenční hodnoty, s následné skutečné existujícími a odpovídajícími měřenými hodnotami.

-2CZ 281632 B6

Z odchylek, které přitom vznikají, se potom vytváří korekční hodnota, která se při zjišťování skutečného průměru cívky zohledňuje a která odpovídá zvětšení nebo zmenšení délky příze, ve srovnání s referenční délkou příze. Rozumí se, že počítač provádějící odpovídající korekturu byl před tím, při zadávání referenčních hodnot, odpovídajícím způsobem programován, takže korektury vedou ke správným konečným hodnotám. Korekční hodnoty se jednou zjistí empiricky a mohou potom být pro všechny stroje zadány stejným způsobem.

Aby se vyloučily nepřesnosti, zejména při výrobě kónických cívek, stanovuje se podle dalšího účelného znaku jako referenční hodnota průměr cívky vztažený na určitou povrchovou přímku.

Může dojít k tomu, že po dlouhé době činnosti se přítlačný válec dvojice odtahových válců opotřebuje. Totéž se objevuje ještě ve větší míře u soukacího válce pro pohon cívky.

Z tohoto důvodu je podle dalšího výhodného provedení vynálezu možné, že se v předem daných časových odstupech přezkušuje skutečná délka příze pro určitý průměr cívky a při odchylce skutečné délky příze od očekávané teoretické délky příze při zohlednění korekčního faktoru se korekční faktor upravuje. Tímto způsobem se čas od času zohledňuje mezi tím vzniklé opotřebení, takže velikost cívky může být přes opotřebení hnacích prvků působících na průměr cívky udržována konstantní v relativně malých tolerancích.

Měření délky příze mohou být prováděna principiálně při libovolných průměrech cívky, což je obzvláště účelné také při zjišťováni referenčních hodnot. Při přezkušování průměru cívky později je však zpravidla dostačující, když se jako určitý průměr cívky zvolí požadovaný průměr plné cívky.

Jelikož zákrut příze vyvolává, že se příze stává tvrdší nebo měkčí, je pro případ, když je přízi zákrut udělován mechanicky, jako například u rotorových nebo třecích spřádacích strojů, podle dalšího výhodného provedeni způsobu podle vynálezu zajištěno, že se z kvocientu z počtu otáček spřádacího prvku a odtahové rychlosti zjišťuje zákrut příze na délkovou jednotku a odchylka od předem dané referenční hodnoty se zohledni jako korekční faktor při zjišťování skutečného průměru cívky. Předem daná referenční hodnota byla přitom vložena již při programování počítače, takže je nyní možné srovnáni s touto známou referenční hodnotou. Měření zákrutu příze přitom může být prováděno přídavně ke zjišťováni jemnosti příze, protože jak bylo řečeno, závisí skutečná jemnost příze nikoliv nepodstatné na zákrutu obsaženém v přízi.

U spřádacích rotorů je počet otáček spřádacího prvku přesně tak velký, jako je počet zákrutů vytvořených v přízi na časovou jednotku. U třecích spřádacích prvků, jejichž průměr činí mnohonásobek průměru příze, a jejichž zákrut vzniká valením nitě na obvodové ploše alespoň jednoho třecího spřádacího prvku, se však naproti tomu vytvoří v přízi mnohem vyšší počet otáček, vztaženo na počet otáček třecího spřádacího prvku, což je třeba pro zjištění zákrutu příze na délkovou jednotku zohlednit. Podle vynálezu se proto u zařízení, u nichž dochází k přenášení otáčení z obvodu otáčejícího se spřádacího prvku na tvořící se a na něm se valící

-3CZ 281632 B6 přízi, pro zjištění zákrutu příze na délkovou jednotku bere ohled na přenosový poměr otáčení mezi spřádacím prvkem a přízí.

U spřádacích pochodů, u nichž se zákrut příze vyvolává pneumaticky, je zákrut příze, a tím i tvrdost příze závislá na síle přetlaku, jakou se působí na přízi. To platí právě tak pro pneumatický bezvřetenový spřádací proces, při kterém jsou jednotlivá vlákna zakrucována do otáčejícího se konce příze, jako pro pneumatický spřádací proces s nepravým zákrutem, při němž se pramen vláken protahuje na posukovaný vlákenný přást, opatřuje se nepravým zákrutem, a oddělovanými a znovu zakrucovanými konci vláken se v poloze nepravého zákrutu fixuje.

U pneumatického spřádacího pochodu se proto při dalším výhodném provedeni vynálezu měří přetlak vyvolávající zákrut příze a působící ve spřádacím prvku a bere se ohled na při odchylku od předem dané referenční hodnoty jako korekčního faktoru při zjišťování skutečného průměru cívky.

Přetlak však nepůsobí přímo úměrné na zákrut příze, a tím i na tvrdost a tloušťku příze. Velikost průchodu pro tlakový vzduch přiváděný pro spřádací jednotku, poloha těchto přívodních průchodů pokud jde o střední průchod ve spřádacím prvku a jeho sklon vzhledem k podélné ose spřádacího prvku působí, že přetlak ve spřádacím prvku působí více nebo méně silné, takže v odpovídající míře přetlak více nebo méně ovlivňuje jemnost příze. Na tuto rozdílnou intenzitu vlivu přetlaku rozdílnými geometrickými odchylkami spřádacího prvku se podle vynálezu bere ohled tím, že se při výměně spřádacího prvku za spřádací prvek s jinou geometrií bere ohled na geometrickou odchylku od předem dané geometrie spřádacího prvku jako korekčního faktoru při zjišťování skutečného průměru cívky. Velikost korekčního faktoru se přitom nejprve zjišťuje empiricky a může být potom v případě potřeby bez dalších pokusů přímo zadávána, přičemž na zadávacím místě jsou pro korekční faktor k dispozici odpovídající značení, nebo se odpovídající hodnota zjišťuje z tabulky a zadává se jako číselná hodnota.

Další faktor, který může mít vliv na průměr cívky, jsou vlastnosti vláknitého materiálu, který přichází ke spřádáni. Tak jsou zpravidla přírodní vlákna mnohem pružnější a plnější, než syntetická vlákna. Dále se později při výrobě podle vynálezu dbá na to, aby vlastnosti vláknitého materiálu, projevující se v průměru cívky, se zohledňovaly jako korekční faktor pro zjišťování skutečného průměru cívky.

Zjištěni okamžitého průměru cívky je důležité pro nejrůznější účely. S výhodou se kupříkladu v závislosti na dosažení předem daného průměru cívky, zjištěného při zohledněni korekčních faktorů, vydává signál pro výměnu cívky.

Na druhé straně je zjištění průměru cívky velmi důležité také ve spojení s odstraněním přetrhu příze. Podle vynálezu se v souvislosti s odstraněním přetrhu příze zjištěný průměr cívky na pohon zařízení pro přebírání příze vede jako charakteristická signálová veličina pro zjištění nastavovací hodnoty a zařízeni pro přebíráni příze se uvede do definované vzdálenosti od plášťové plochy tvořící se cívky.

-4CZ 281632 B6

Také docházet spřádací místa k negativnímu < vynálezu je proto účelné zajištěno se na vzdálenosti zařízeni pro přebírání zohledňuje jako korekční faktor.

u zařízení pro k projevům otěru, jako nepřesnosti ovlivňování spolehlivosti přebíráni příze.

f jednotlivých spřádacích místech, projevující zařízeni pro přebírání příze od plášťové přebírání příze které mohou mít nastavení a jeho pohonu může vliv na jednotlivá a mohou tak vést Podle že se taková vůle vyskytující se ve plochy,

Taková vůle se může v důsledku otěru měnit s časem a vést také ke zrněné přistavovací přesnosti zařízeni pro přebírání příze vůči cívce. Pro kompenzování takových změn vůle je při dalším znaku vynálezu zajištěno, že se vůle vyskytující se na jednotlivých spřádacích místech, projevující se ve vzdálenosti zařízení pro přebírání příze k plášťové ploše v pravidelných časových intervalech přezkušuje a při změnění této vůle se odpovídající korekční faktor koriguje.

Vynález se dále vztahu na zařízení pro zjišťování průměru cívky na spřádacím místě spřádacího stroje, majícím na každém spřádacím místě spřádací prvek, ovladatelné přívodní ústrojí pro přívod pramenu vláken, řiditelné odtahové ústrojí a řiditelné navíjecí ústrojí, pro provádění shora uvedeného způsobu, přičemž podle vynálezu přívodnímu ústrojí pramene ke spřádacímu prvku, odtahovému ústrojí a navíjecímu ústrojí je přiřazeno vždy měřicí ústrojí rychlosti otáčení pro zjišťováni jejich počtu otáček, které je ovladatelně spojeno se společným řídicím ústrojím se zadávacím vstupem délky příze, odpovídající určitému průměru cívky, a korekční jednotkou pro korigování ve formě korekčních faktorů.

Pro vynález tak není předpokladem, že se spřádací prvek otáčí. Vynález může najit uplatnění také tehdy, když má spřádací prvek neotáčivou povahu a pro výrobu příze v něm rotuje vzdušný vir, který je udržován přívodem vzduchu s tangenciální složkou v otáčení. Přitom se může jednat o prvek pro spřádání s otevřeným koncem nebo pouze o spřádací prvek, u kterého je vlákennému přástu pro tvorbu příze udělován nepravý zákrut. Podle vynálezu je v takovém případě zajištěno, že spřádací prvek obsahuje nejméně jeden přívodní otvor tlakového vzduchu, ústící po straně do oblasti tvorby příze, z níž je axiálně odtahována tvořící se příze, a přívodnímu vedení tlakového vzduchu, končícímu v tomto nejméně jednom přívodním otvoru, nebo zdroji tlakového vzduchu vytvářejícímu tlakový vzduch, je přiřazeno signalizační ústrojí zjišťující výši přetlaku, a toto signalizační ústroji je ovladatelně spojeno se řídicím ústrojím pro vytvářeni korekčního faktoru.

S výhodou s ústroj ím pro velikosti cívky dutinku.

je řídicí ústrojí je ovladatelné ve spojení výměnu cívky, takže při dosažení předem dané může být zavedena výměna plné cívky za prázdnou

Se řídicím ústrojím je podle telné spojen měřici prvek počtu spřádacímu prvku nebo jeho pohonu.

dalšího znaku vynálezu ovladaotáček, který je přiřazen ke

-5CZ 281632 B6

Dále je výhodné, je-li řídicí ústrojí ovladatelně spojeno s pohonem pro zařízení pro přebírání příze, přesuvné do definované vzdálenosti od příslušné plášťové plochy vytvářející se cívky. Tím je toto zařízení uvoditelné do definované vzdálenosti od příslušné plášťové plochy vytvářející se cívky. Protože do řídicího ústrojí mohou být zadávány nejrůznější korekční hodnoty, přídavně k referenčním hodnotám, může tímto způsobem být zařízení pro přebírání příze uváděno právě do optimální polohy vůči tvořící se cívce za účelem přebírání konce příze potřebného pro opětovné zapřádáni.

Protože se všechny korekční faktory nedají automaticky měřit, ale musí být zčásti empiricky zjišťovány, jako například měnící se tolerance, je s výhodou podle vynálezu účelné zajištěno, že řídicímu ústrojí je přiřazeno zadávací ústrojí pro ruční zadávání korekčních faktorů. Přitom je s výhodou zadávací ústrojí je rozděleno do několika dílčích zadávacích ústrojí, z nichž jedno slouží zadávání vlastností vláknitého materiálu působící na průměr cívky a druhé zadávání vůle působící na přiřazení zařízení pro přebírání příze k cívce.

Aby každému spřádacímu místu nemuselo být přiřazováno vlastní zadávací ústrojí, obsahuje dále podle výhodného provedení vynálezu řídicí ústroji na každé spřádací místo vždy samostatnou paměť na každé spřádací místo, spínatelné spojenou se zadávacím ústrojím, jíž může být zadávací ústroji vždy volitelné přiřazeno.

Jako korekční faktor se ve smyslu vynálezu rozumí každá hodnota, která mění základní nastaveni v řídicím ústrojí. Přitom nehraje roli, zda se zde bere ohled na teoretickou délku příze, vůli, která někde existuje, nebo na opotřebeni v dopravních nebo přenosových prvcích.

Průměr cívky je zapotřebí jako charakteristická signálová veličina pro řízeni jak časově správné výměny cívky, tak i pro řízení zařízení pro přebírání příze. Následné budou popsány technické skutečnosti až po získáni průměru cívky, tj. až po získání odpovídající charakteristické signálové veličiny, která se potom použije jako vstupní veličina pro řízení shora popsaných procesů.

Jak již bylo uvedeno shora, umožňuji způsob a zařízení podle vynálezu jednoduchým způsobem a bezdotykové a při přizpůsobování nejrůznějším proměnným včetně rozdílnému opotřebení přesné zjišťování okamžitého průměru cívky, což má podstatný význam pro nejrůznéjší úkoly během spřádacího procesu. Tak může být časové přesně prováděna výměna cívky. Kromě toho se dá také u kónických cívek při znalosti velikosti cívky přesněji měřit délka příze potřebná pro zapřádání než bez její znalosti. Kromě toho má pro přesné přebírání příze z cívky podstatný význam, že je známa velikost cívky, aby byla trubice pro přebírání nitě přesně nastavena vůči cívce pro přebíráni, aby se mohla bez nebezpečí poškozeni cívky pro přebíráni příze dosáhnout co možná největší blízkost k povrchu cívky.

Vynálezecké řešeni se dá uplatnit jak u bezvřetenových dopřádacích zařízení (pro předení s otevřeným koncem) s mechanickým udělováním zákrutu, tak i u spřádacích zařízení zpracovávajících vlákenné prameny s pneumatickým udělováním

-6CZ 281632 B6 zákrutu. Není ani zapotřebí, aby se u spřádacího zařízení jednalo o takové, které pracuje na principu předení s otevřeným koncem, tj. rotorové předení, třecí předení nebo také elektrostatické předení, ale vynález se dá také použít u předeni s nepravým zákrutem s pneumatickým udělováním zákrutu.

Předmět vynálezu se dá hospodárné realizovat, protože zpravidla všechny poháněné prvky mají centrální pohon, jimž může být přidělen méřič otáček. Tím se dá vynález také dodatečně zabudovat příznivě z hlediska nákladů v jichž existujících strojích s větším počtem pracovních míst stejného druhu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, kde na obr. 1 je schéma shromaždováni a zpracovávání signálů podle vynálezu pro zjišťování průměru cívky při rotorovém předení nebo při předení s pneumatickým udělováním zákrutu, obr. 2 je schematický řez spřádacím místem rotorového dopřádaciho stroje, řešeným podle vynálezu a na obr. 3 je schematický řez, částečné v půdorysném pohledu, spřádacím místem dopřádaciho stroje s tvorbou nepravého zákrutu, řešeným podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Protože obzvláště rotorový dopřádací stroj našel uplatnění v praxi, bude první příklad provedení vynálezu vysvětlen pomocí bezvřetenového spřádacího stroje (pro předení s otevřeným koncem) řešeného jako rotorový dopřádací stroj.

Obr. 2 ukazuje řez pracovním nebo spřádacím místem takového rotorového dopřádaciho stroje s pouze podstatnými prvky, nezbytné potřebnými pro pochopení vynálezu. Ostatní prvky, potřebné pro předení a zapřádáni, nejsou naproti tomu pro přehlednost znázorněny.

Spřádací zařízení 1 rotorového dopřádaciho stroje obsahuje přívodní ústrojí 2, ojednocovací ústroji 3. a spřádací prvek 4 vytvořený jako spřádací rotor. Za spřádacím zařízením jsou zařazeny odtahové ústroji 5 a navíjecí ústrojí 6.

Přívodní ústrojí 2 obsahuje hnaný podávači váleček 20 a s ním spolupůsobící přívodní žlábek 21. Do néj je přiváděn pramen B vláken uložený v konvi 22. Podávacímu válečku 20, probíhajícímu obvykle přes větší počet spřádacích míst, je na vhodném misté, například v hnacím koncovém stojanu stroje, přiřazeno čidlo 23 . které zjišťuje počet otáček přívodního válce 20.

ojednocovací váleček 30, spřádacího rotoru 4 příF, která jsou vyčesávána

Ojednocovací ústrojí 3 obsahuje uložený ve skříni 31, ^od něhož vede do vodní kanál 40 vláken, aby se vlákna z dopředu se pohybujícího předního konce pramene B vláken, přiváděného k ojednocovacimu válečku 30, přiváděla do spřádacího rotoru 4, kde jsou zakrucována do konce příze G.

Příze G opouští rotor 4 spřádacího prvku, uložený v neznázorněném pouzdře, odtahovou trubicí 41, přičemž je odtaho

-7CZ 281632 B6 vým ústrojím 5 průběžně odtahována ze spřádacího rotoru. Odtahové ústrojí 5 sestává obvyklým způsobem z hnaného odtahového válečku 50, probíhajícího přes větší počet spřádacích míst, a vždy jednoho přítlačného válečku 51 na každé spřádací místo.

Příze G je odtahovým ústrojím 5 přiváděna na navíjecí ústrojí 6, které obsahuje navíjecí válec 60 probíhající přes větší počet spřádacích míst, na němž na každém spřádacím místě spočívá tvořící se cívka 61, která je otáčivé uložena mezi dvěma otáčivými rameny 62. Pro ukládání příze G s axiálním posuvem má navíjecí ústrojí 6 posuvný vodič 61 s vratným pohybem.

Jako přívodnímu ústrojí 2, je také spřádacímu prvku 4 ve formě rotoru, odtahovému ústrojí 5 a navíjecímu ústrojí 6. přičleněno po jednom odpovídajícím čidlu, a to čidlo 42, 52, 64. Čidlo 42 snímá samotný spřádací rotor 4 nebo jeho hřídel 43 nebo jeho pohon (například neznázorněné kotouče, které obíhají v pevně stanoveném poměru otáček ke spřádacímu rotoru). Čidlo 52 a čidlo 64 snímají odpovídající odtahový váleček 50 a navíjecí válec 60 a jsou uložena na odpovídajícím místě, například jako čidlo 23. v pohánécím stojanu stroje.

Čidla 23, 42. 52, 64 jsou odpovídajícími vedeními 24., 44, 52, 65 spojena se řídicím ústrojím 7, které řídi různé pochody, jako například výměnu plné cívky 61 za prázdnou dutinku, nebo zapřádací pochod po zastavení stroje nebo přetrhu. Se řídicím ústrojím 7 je přes vedení 74 ve spojeni zadávací ústrojí 70 s větším počtem dílčích zadávacích ústrojí, označovaných dále jako nastavovací ústrojí 71, 72. 73 , jejichž význam bude vysvětlen níže. Čidla 23., 52, 64 představují přiklad provedení měřicích ústroji rychlosti otáčení pro zjišťování počtu otáček ústrojí, jimž jsou přiřazena, ve smyslu definice předmětu vynálezu.

Na popsaném bezvřetenovém dopřádacim zařízení se tak zjišťují čtyři rozdílné počty otáček pomocí běžných čidel 23., 42., 52. 64. Jedná se o počet otáček podávacího válečku 20 (čidlo 23.), počet otáček rotoru (čidlo 42), počet otáček odtahového válečku 50 (čidlo 52) a počet otáček navíjecího válce 60 (čidlo 64). Dále se čidlem 25 pro měřeni tloušťky zjišťuje tloušťka přicházejícího pramenu B. Čidlo 25 je přes vedeni 26 ve spojení se řídicím ústrojím 7.

Pomocí klávesnice, tlačítek nebo pomocí otáčivých stavěčích knoflíků (nastavovací ústrojí 71 až 73) zadávacího ústrojí 70 se ručně zadávají různé konstanty, které ovlivňují velikost cívky. K tomu náleží například materiálové konstanty, které ovlivňuji jemnost (číslo) příze. Tyto materiálové konstanty vyplývají z rozdílnosti zpracovávaného materiálu, například pružnosti a jemnosti bavlněných vláken nebo syntetických vláken. Ve spojení se zjišťováním signálů se přes čidla 23 , 25., 42, 52 shromažďují vstupující signály a jsou vedeny k dalšímu zpracování. Čidlo 42 zde představuje měřicí prvek počtu otáček, ovladatelně spojený se řídicím ústrojím 7, který je přiřazen ke spřádacímu prvku 4 nebo jeho pohonu, a to ve smyslu patnáctého patentového nároku.

Existují tři zásadní roviny zpracováni, které v jejich spojení vedou ke zjištění délky příze.

-8CZ 281632 B6

V první rovině shromažďuje ústrojí SE2 pro shromažďováni signálů číslo přiváděného pramene B vláken (čidlo 25), počet otáček podávaciho válečku 20 (čidlo 23) a počet otáček odtahového válečku 50 (čidlo 52).

Jemnost příze je zjistitelná jako součin P čísla pramene B vláken a kvocientu rychlosti přivádění k rychlosti odtahového válečku 50. Vlastnosti různých materiálů (jako jemnost vlákna a podobně) ovlivňující jemnost příze jsou známé materiálové parametry, které mohou být zohledňovány také jako charakteristická velikost signálu při tvorbě signálu pro jemnost příze. Tyto materiálové parametry se zadávají manuálně pomocí klávesnice nebo jiného nastavovacího zadávacího ústroji 71, k čemuž paměť na každé spřádací místo obsahuje vždy samostatnou paměť, jíž je vždy volitelné přiřazeno zadávací ústroji 70. K tomu slouží kupříkladu číselná klávesnice, s jejíž pomocí může být nastaveno vždy požadované spřádací místo.

Výchozím bodem pro zjištění navíjecího napětí, které je mírou tvrdostí návinu cívky 61, jsou počet otáček pro odtahový váleček 50 (čidlo 52) a počet otáček navíjecího válce 60 (čidlo 64). Signály získané shromažďovacim ústrojím SE1 signálů se zpracovávají na poměr Ql rychlosti navíjecího válce 60 k rychlosti odtahového válečku 50. Charakteristická velikost SKI signálů pro tento kvocient tvoří navíjecí napětí.

Výchozí bod pro zjištěni zákrutu příze je zjištění počtu otáček rotoru (čidlo 42) a počtu otáček odtahového válečku 50 (čidlo 52.) v ústroji SE3 pro shromažďování signálů. Přes tvorbu poměru Q2 rychlosti rotoru k rychlosti odtahového válečku 50 se zjišťuje charakteristická velikost SK3 signálu, která reprezentuje zákrut příze.

S prvním uvedení bezvřetenového dopřádacího zařízeni do provozu se zjišťují charakteristické velikosti signálu pro jemnost příze SK2, navíjecí napětí SKI a zákrut příze SK3. Aby se dále minimalizovaly faktory vlivu na tyto signály, jsou k tomuto účelu zjišťovány odpovídající korekční hodnoty. Korekční hodnoty vznikají referenčním pochodem, při kterém se srovnávají jemnost příze, navíjecí napětí a zákrut příze, které odpovídají stavu prvního uvedeni do provozu, s příslušnými veličinami a odchylky se určují jako korekční faktory pro délku příze při zjišťování skutečného průměru cívky. Korekční hodnoty navíjecího napětí KF1, jemnosti příze KF2 a zákrutu příze KF3, získané referenčním pochodem se spojují pro zjišťování délky příze SK-GL. Při zohledňování možných přerušení výroby na spřádacím místě se dá zjišťovat délka příze.

Charakteristická velikost signálu SK-GL pro délku příze se v referenčním pochodu přezkušuje pokud jde o tvorbu korekčního činitele. Při tvorbě korekčního činitele na délku příze KF-GL se tento činitel zohledňuje při následujícím zjišťováním průměru cívky.

Takto korigovatelný průměr cívky se použije jako charakteristická velikost signálu SK-SD pro řízení S včasné výměny cívky nebo pro řízení S zařízení 66 pro přebírání příze vůči

-9CZ 281632 B6 povrchu cívky, přičemž se zadává nastavovacím požadovaná velikost cívky pro výměnu cívky ústrojím 73 přes vedeni 74.

pro přebíráni příze je na obr. 2 je obvykle řešeno jako sací trubice, která pojízdném podél spřádacího a je otočná z klidové po61, do pracovní polohy, v níž je uloženo v předem dané vzdálenosti od obvodové plochy po přetrhu příze nasávalo při současném otočení zpět konec příze nacházející se na cívce. Je-li je sací

Takové zařízení znázorněno čárkovaně a je uložena na obslužném zařízení, stroje. Sací trubice je otočně uložena lohy, v níž je otočena od cívky její ústi cívky 61, aby cívky 61 vzdálenost příliš vysoká, je sací síla působící na povrchu cívky příliš slabá na to, aby přebrala přízi G. Je-li naproti tomu vzdálenost příliš malá, na vrstvy cívky 61 navinutá příze přebírání příze 68, naráží ústí sací trubice alespoň částečné nebezpečí, že tyto vrstvy nebo Sací trubice zařízení 66 pro pouzdro 67 spojena s pohonem do definované polohy vzhledem 68 přiřazeny doraz a neznázorje řídicím ústrojím 7 přes vevelikosti cívky. Sací trubice je účelu na jejím konci, přivráceném ke zdroji sacího odpovídajícím způsobem pohyblivé uložena přes otáčivý , takže existuje G budou poškozeny, je přes spojovací který může uvést sací trubici k cívce 61. Například jsou pohonu néná kluzná spojka, přičemž doraz děni 69 nastaven podle současné k tomuto účelu na jejím konci, vzduchu, trubicový mezikus.

Zjistí-li se při občas prováděných kontrolách vůle v konstantní vzdálenosti při polohovém ustavování zařízení 66 pro přebírání příze, potom může být tato vůle ve vzdálenosti korigována přímo vůči řízení manuálním zadáním korekční hodnoty přes klávesnici (nastavovací ústrojí 72, vedeni 74a).

Způsob a/nebo zařízení mohou být v rámci vynálezu obměňovány, například výměnou jednotlivých znaků za ekvivalenty nebo jinými kombinacemi. Tak je kupříkladu možné rozdělovat nastavovací ústrojí 71, 72, 73 na různá, prostorové rozdílná místa a/nebo odchylné od sebe řešená zadávací ústrojí 70. Také mohou být zadávací zařízení uzpůsobena na zadáváni číslicově volitelných číslic nebo jako otáčivé knoflíky pro zadáváni analogových hodnot.

Jak již bylo shora vysvětleno, neomezuje se vynález na spřádací stroje s mechanickým udělováním zákrutu. Může naopak najít uplatněni na všech dopřádacích strojích, na nichž se spřádá pramen B vláken na přízi G. Takový dopřádací stroj je například také ovijecí dopřádací stroj, na kterém se vytváří jádrová příze, okolo které se ovíjí ovíjecí příze. Rozumí se samo sebou, že je třeba zohlednit jemnost ovíjecí příze, počet ovinutí na délkovou jednotku, jakož i napětí, s nímž se ovíjecí příze ovíjí okolo jádrové příze. Za tímto účelem musí být použita odpovídající čidla a/nebo nastavovací ústrojí.

Když spřádací prvek 4, například spřádací rotor, dostává otáčivý pohyb, které potom předává ve formě zákrutu na vznikající přízi G, nechá se zákrut příze lehce zjistit přímo z počtu otáček spřádacího prvku. U spřádacího rotoru je počet otočeni předem dán přímo počtem otáček rotoru. U třecího spřádacího prvku je třeba při výpočtu zákrutu příze brát ohled na poměr mezi průměrem poháněného třecího spřádacího prvku a příze G. V takovém případě je třeba vzít v úvahu při výpočtu poměru počtu otáček spřádacího

-10CZ 281632 B6 prvku a rychlosti odtahování ještě v úvahu zamýšlený poměr průměru. Jinak řečeno to znamená, že při přenášení zákrutu z obvodu spřádacího prvku na tvořící se přízi, která se po něm valí, je třeba zohlednit pro zjištění zákrutu příze na délkovou jednotku přenosový poměr zákrutu.

Jak již bylo shora uvedeno, může způsob najít uplatnění také u dopřádacich strojů, v nichž příze dostává svůj zákrut pneumatickou cestou. Takové spřádací ústrojí je znázorněno na obr. 3. Jako přívodní ústroji 8 zde slouží posukovací ústrojí, které svými dvojicemi válečků 80, 81, 82 přiváděný pramen B vláken protahuje na posukovaný pramen, který se ve spřádacím prvku 9 spřádá na přízi G.

Spřádací prvek 9 sestává ve znázorněném příkladě provedení z první trysky, a to injektorové trysky 90 a za ní umístěné zakrucovací trysky 92, ležící za ni s ponecháním štěrbiny 91. Injektorová tryska 90 a zakrucovací tryska 92 obsahuji vždy odpovídající přívodní otvory 900. 920 pro vzduch, které vycházejí z prstencového kanálu 901 nebo 921 obklopujícího odpovídající injektorovou trysku 90 a zakrucovací trysku 92 a které ústí v podstatě tangenciálně axiální složkou do axiálních otvorů 902 nebo 922 injektorové trysky 90 nebo zakrucovací trysky 92. Oba prstencové kanály 901, 921 jsou pomocí dvou vedení 903, 923 ve spojení se společným vedením 93 a pomocí tohoto vedení jsou spojeny se společným zdrojem 94 přetlaku. Na vedení 93 je napojeno signalizační ústrojí 95 ve formé manometru, který je spojen vedením 96 ovladatelně s řídicím ústrojím 7.

S řídicím ústrojím jsou dále spojena přes vedení 84, 86 dvě čidla 83, 85, která snímají vždy válec dvojice válečků 82 nebo 80, nacházející se na odpovídajícím výstupu nebo vstupu posukovaciho ústrojí. Dále jsou ve spojeni přes vedení 26, 53, 65 s čidly 25, 52. 64. která jak ukazuje příklad na obr. 2, snímají pramen B vláken, odtahový váleček 50 a navíjecí válec 60.

Se řídicím ústrojím 7 je kromě toho přes vedení 74, 74a, 74b, 74c ovladatelné spojeno zadávací ústroji 70, které obsahuje nastavovací ústrojí 71 (vedení 74b) pro nastavování zpracovávaného materiálu, nastavovací ústrojí 72 (vedení 74a) pro nastavováni korekčního faktoru pro otěr ovlivňující mechaniku zařízení 66 pro přebírání příze, nastavovací ústrojí 73 (vedení 74) pro nastavování požadovaného průměru cívky pro plnou cívku 61 a nastavovací ústroji 76 (vedeni 74c) pro nastavováni korekčního faktoru pro zohledňování geometrie spřádacího prvku 9 sestávajícího z injektorové trysky 90 a zakrucovací trysky 92.

Manometr signalizačního ústrojí 95 měří přetlak, který působí ve vedení 93., a tím i v přívodním otvoru 900 popřípadě 920 pro stlačený vzduch, který ústí na straně pásma tvorby příze. Pásmo tvorby příze je u popisovaného zařízení tvořeno oběma axiálními otvory 902, 920 v injektorové trysce 90 a zakrucovací trysce 92. Manometr 95 tak zjišťuje přetlak působící na spřádacím prvku a dává odpovídající signál řídicímu ústrojí 7. Tento signální prostředek zjišťující výši účinného přetlaku (manometr signalizačního ústrojí 95) může, jak je znázorněno, být přímo přiřazen k vedení 93 nebo zdroji 94 přetlaku.

-11CZ 281632 B6

Pro zjištěni skutečného průměru cívky se přivádějí řídicímu ústrojí 7 průběžné signály, kromě signálů pocházejících od čidel 25, 85, 83, 52, 64, od manometru signalizačního ústrojí 95, které se srovnávají s hodnotou registrovanou v řídicím ústrojí 7 jako referenční hodnota. Pokud se signál pocházející od manometru signalizačního ústrojí 95 odchyluje od požadované hodnoty, tvoří se odpovídající korekční faktor pro úpravu hodnoty pro průměr cívky.

Ze signálů pocházejících od čidel 85, 83 se vypočítá protažení pramene B vláken, které může být korigováno signálem pocházejícím z čidla 52.

Referenční hodnoty, pro jejichž nastaveni je znázorněno pouze nastavovací ústrojí 73 v zadávacím ústrojí 70, se všechny nastavují v zadávacím ústrojím 70 pomocí přídavných nastavovacích ústrojí, přičemž zadávací ústrojí 70 nebo jeho část může být integrovaná součást řídicího ústrojí 2Když se spřádací prvek 9 vymění, buď zcela, nebo pouze injektorová tryska 90 nebo zakrucovací tryska 92, za spřádací prvek jiné geometrie pokud jde o dimenzování a/nebo uspořádání přívodních otvorů 900 a/nebo 920 stlačeného vzduchu, mění se přirozené také působení tlakového vzduchu na přízi G a vzniká tak udělování jiného zákrutu. To musí být zohledněno pro výpočet velikosti cívky, protože se tím změní tvrdost příze, a tím také průřez příze.

Pokusy se tak pro každý v úvahu přicházející spřádací prvek 9 tento vliv zjišťuje a stanovuje se ve formě korekčního faktoru, který bud může být ukládán do paměti v řídicím ústrojí 7 pro pozdější vyvolání pomoci nastavovacího ústroji 76, nebo se zavádí do tabulky, z níž se může v případě potřeby zadávání odebírat do zadávacího ústrojí 70 (nastavovacího ústrojí 76).

U kónických cívek 61 se použije jako referenční hodnota hodnota určité plášťové přímky. Principiálně je možné použít každou libovolnou plášťovou přímku, avšak jako účelné se ukázalo u cívek 61, které jsou poháněny na jejich vnějším obvodě, volit průměr délkového rozmezí jako referenční hodnotu, na níž dochází k pohonu.

Protože válečky dopravující vláknitý materiál nebo válce je pohánějící podléhají otěru, vznikají s časem odchylky mezi požadovanou hodnotou pro průměr cívky a skutečným průměrem cívky. Aby se tyto odchylky držely v přijatelných mezích, je třeba čas od času přezkušovat, nejlépe v předem daných časových odstupech, zda vznikají odchylky a jak jsou velké. Eventuálně je třeba zadat korekční faktor prostřednictvím neznázornéného nastavovacího ústrojí zadávacího ústrojí 70.

V principu je pro stanoveni požadovaných hodnot vhodný každý libovolný průměr cívky. Protože jsou však rozptyly menší, když se volí větší délka příze, je obzvláště účelné použít pro stanovení velikosti cívky, která se má přiřazovat určované délce příze, celou cívku 61.

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY zjišťováni průměru při kterém se síly určitou rychlostí odtud odtahuj e

   Způsob čího stroje, vláken známé a potom se definovaný vztah k rychlosti přívodu pramene navíjecí rychlostí se navíjí na tím, že se podle jemnosti příze empiricky určuje délka příze cívky, měří se vyrobená délka příze na tomto spřádacím při zohledňování přerušení výroby, přičemž ze součinu pramene s poměrem přívodní rychlosti pramene k odtahové losti příze se zjišťuje jemnost příze, z poměru navíjecí losti a odtahové rychlosti se zjišťuje charakteristická Čína pro navíjecí napětí a následné se zjištěná jemnost a zjištěné navíjecí napětí srovnávají s jemností příze a ječím napětím, které byly stanoveny délky příze pro určený průměr cívky, a z chylka se stanoví jako korekční faktor zjišťování skutečného průměru cívky.

   cívky na spřádacím místě spřádaná spřádací místo přivádí pramen , zde se spřádá na přízi odtahovou rychlostí mající , a s tím sladěnou cívku, vyznačený a/nebo navíjecího napětí odpovídající určitému průměru místě síly rychrychvelipříze navípro empirické zjištění toho pro odpři vyplývající délku příze
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se u cívek vytvořených jako kónické cívky jako referenční hodnota stanovuje průměr cívky vztažený na určitou povrchovou přímku.
3. 3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačený tím, že v předem daných časových odstupech se přezkušuje skutečná délka příze pro určitý průměr cívky a při odchylce skutečné délky příze od očekávané teoretické délky příze při zohlednění korekčního faktoru se korekční faktor upravuje.
4. 4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že se jako určitý průměr cívky volí požadovaný průměr plné navinuté cívky.
5. 5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačený tím, že se z poměru počtu otáček spřádacího prvku a odtahové rychlosti zjišťuje zákrut příze na délkovou jednotku a odchylka od referenční hodnoty se zohlední jako korekční faktor při zjišťování skutečného průměru cívky.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačený tím, že při přenášeni otáčení z obvodu otáčejícího se spřádacího prvku na tvořící se a na něm se valící přízi se zákrut příze na délkovou jednotku zjišťuje při zohledněni přenosového poměru otáčení mezi spřádacím prvkem a přízí.
7. 7. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačený tím, že se zákrut příze při pneumatickém vytváření zjišťuje měřením přetlaku, vyvolávajícího zákrut příze a působícího ve spřádacím prvku, a zohledňuje se odchylka od předem určené referenční hodnoty jako korekční faktor při zjišťování skutečného průměru cívky.

   -13CZ 281632 B6
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že při výměně spřádacího prvku za spřádací prvek s jinou geometrií se zohledňuje geometrická odchylka od předem dané geometrie spřádacího prvku jako korekční faktor při zjišťování skutečného průměru cívky.
9. 9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že se jako korekční faktor pro zjišťování skutečného průměru cívky zohledňují vlastnosti vláknitého materiálu, mající vliv na průměr cívky.
10. 10. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že v závislosti na dosažení referenční velikosti průměru cívky, zjištěné při zohlednění korekčních faktorů, se vydává signál pro výměnu cívky.
11. 11. Způsob podle nejméně jednoho z nároku 1 až 10, vyznačený tím, že se pro odstranění přetrhu příze vede signál reprezentativní pro zjištěný průměr cívky na pohon zařízení pro přebírání nitě jako charakteristická signálová veličina pro zjištění nastavovací hodnoty a zařízení pro přebírání nitě se uvede do definované vzdálenosti od plášťové plochy tvořící se cívky.
12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačený tím, že se vůle vyskytující se na jednotlivých spřádacích místech, projevující se ve vzdálenosti zařízení pro přebírání příze od plášťové plochy, zohledňuje jako korekční faktor.
13. 13. Způsob podle nároků 11 nebo 12, vyznačený tím, že se vůle vyskytující se na jednotlivých spřádacích místech, projevující se ve vzdálenosti zařízeni pro přebíráni příze k plášťové ploše, v pravidelných časových intervalech přezkušuje a při změnění této vůle se odpovídající korekční faktor koriguje.
14. 14. Zařízení pro zjišťování průměru cívky na spřádacím místě spřá- dacího stroje, majícím na každém spřádacím místě spřádací prvek, ovladatelné přívodní ústrojí pro přívod pramenu vláken, řiditelné odtahové ústrojí a řiditelné navíjecí ústrojí, pro prováděni způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13, vyznačené tím, že přívodnímu ústrojí (2; 8) pramene ke spřádacímu prvku (4; 9), odtahovému ústrojí (5) a navíjecímu ústrojí (6) je přiřazeno vždy měřicí ústrojí rychlosti otáčeni pro zjišťování jejich počtu otáček, které je ovladatelné spojeno se společným řídicím ústrojím (7) se zadávacím vstupem délky příze, odpovídající určitému průměru cívky, a korekční jednotkou pro korigováni ve formě korekčních faktorů.
15. 15. Zařízeni podle nároku 14, vyznačené tím, že se řídicím ústrojím (7) je ovladatelné spojen měřicí prvek počtu otáček, který je přiřazen ke spřádacímu prvku (4) nebo jeho pohonu.
16. 16. Zařízeni podle nároku 14, vyznačené tím, že spřádací prvek (9) obsahuje nejméně jeden přívodní otvor (900, 920) tlakového vzduchu, ústící po straně do oblasti

    -14CZ 281632 B6 tvorby příze, z níž je axiálně odtahována tvořící se příze (G), a přívodnímu vedení (93) tlakového vzduchu, končícímu v tomto nejméně jednom přívodním otvoru (900, 920), nebo zdroji (94) tlakového vzduchu vytvářejícímu tlakový vzduch, je přiřazeno signalizační ústrojí (95) zjišťující výši přetlaku, a toto signalizační ústrojí je ovladatelné spojeno se řídicím ústrojím (7) pro vytváření korekčního faktoru.
17. 17. Zářízení podle nejméně jednoho z nároků 14 až 16, vyznačené tím, že řídicí ústrojí (7) je ovladatelné spojeno s ústrojím pro výměnu cívky.
18. 18. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 14 až 17, vyznačené tím, že řídicí ústrojí (7) je ovladatelně spojeno s pohonem (68) pro zařízení (66) pro přebíráni příze, přesuvné do definované vzdálenosti od příslušné plášťové plochy vytvářející se cívky (61).
19. 19. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 14 až 18, vyznačené tím, že řídicímu ústrojí (7) je přiřazeno zadávací ústrojí (70) pro ruční zadávání korekčních faktorů.
20. 20. Zářízení podle nároku 19, vyznačené tím, že zadávací ústroji (70) je rozděleno do alespoň dvou dílčích zadávacích ústrojí, z nichž jedno je určeno k zadávání vlastnosti vláknitého materiálu působící na průměr cívky a druhé k zadávání vůle, ovlivňující přiřazení zařízení (66) pro přebíráni příze k cívce (61).
21. 21. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 14 až 20, vyznačené tím, že řídicí ústroji (7) obsahuje samostatnou paměť na každé spřádací místo, spínatelně spojenou se zadávacím ústrojím (70).