CZ280668B6 - Prostředek k odvykání kouření - Google Patents

Abstract

Prostředek k odvykání kouření na bázi stříbrných solí, spočívá v tom, že obsahuje nejméně 1 g stříbrných iontů v jednom litru zdravotně nezávadné polárního rozpouštědla ve formě octanu a/nebo síranu střřbrného.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká přípravku k odvykání kouření.

Dosavadní stav techniky

Je známa řada prostředků k odvykání kouření, eventuálně pití alkoholu. Většina z nich jsou bylinné či chemicky připravené preparáty, které se užívají vnitřně. V Itálii je chráněn preparát na bázi aryloxy-arylthioderivátů aminů pro vnitřní použití, aktivující nervovou soustavu, patentem č. 5272144.

Nevýhodou vnitřně používaných preparátů je zatěžování organismu. Dávno známým účinným prostředkem, kterým si kuřák pouze vyplachuje ústa při kouření, pokud si chce tomuto zlozvyku odvyknout, je roztok dusičnanu stříbrného.

JOX patent č. 5122366 chrání prostředek k vyplachování úst za účelem odvykání kouření, obsahující dusičnan stříbrný a propylenglykol ve vodě.

Při používání prostředků na bázi dusičnanu stříbrného se kromě stříbra může redukovat splodinami tabákového kouře i dusičnan na nebezpečný dusitan. Dusitan se pak může dostat do zažívacího ústrojí kuřáka a během odvykací kúry mu může způsobit zdravotní potíže. Při obsahu pouhého 0,5% dusičnanu stříbrného v roztoku a při ulpění pouze 1 ml roztoku na sliznici úst po výplachu (za přítomnosti látky, zvyšující viskozitu, to však může být i několikrát více), zůstane v ústech asi 1,85 mg dusičnanového aniontu, který po redukci může dát asi 1,4 mg dusitanového aniontu. Přitom různi zdravotničtí odborníci považují za přípustnou denní dávku dusitanu nejvýše v desetinách miligramu, a to se ještě může stát, že kuřák použije odvykací roztok i několikrát denně .

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňuje prostředek k odvykání kouření na bázi stříbrných solí, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje 4 až 6 g stříbrných iontů, v jednom litru zdravotně nezávadného polárního rozpouštědla ve formě octanu a/nebo síranu stříbrného .

Horní hranice stříbrných iontu je dána rozpustností obou solí v rozpouštědle (rozpustnost síranu stříbrného ve vodě je 0,79 % hmot. při 20°C, a octanu stříbrného je 1,03 % hmot, při 20°C). Rozpustnost obou solí je sice podstatně menší než rozpustnost dusičnanu stříbrného, ale pro přípravu roztoku dle vynálezu plně dostačující.

Připraveným roztokem se vypláchnou ústa bezprostředně před zahájením kouření. Roztok se nepolyká, ale vyplivne. Jakmile se v ústech vlivem tabákového dýmu vytvoří odporná chuť, takže kuřák už nemůže v kouření dále pokračovat, vypláchne si ústa pitnou vodou a zuby si vyčistí zubní pastou.

-1CZ 280668 B6

Dostane-li kuřák znovu chuť na kouření, postup se opakuje. Během osmi až dvanácti pokusů se kuřákovi vytvoří podmíněný reflex odporu ke kouření. Aby k tomu však mohlo dojít, nesmí kuřák během odvykací kúry, která trvá nejvýše několik dní, kouřit bez použití odvykacího roztoku k výplachu úst. Vytváření podmíněného reflexu by se tím narušilo.

Zatímco ani síran, ani octan nejsou pro požívání škodlivé, může mít nepříznivé následky požívání stříbra. Škodlivost stříbra spočívá v tom, že s řadou prvků tvoří stříbrné ionty těžko rozpustné látky nebo komplexní sloučeniny, a tak může docházet k odstraňování některých důležitých prvků z potravy. Jde zejména o síru, jód, chrom, selen, arsen, zinek, měd’, mangan, případně i kobalt. Síra však není stopovým prvkem a její několikadenní ztráta v potravě je snadno nahraditelná a nemůže narušit zdraví. Rozpustnost jodidu stříbrného je však tak nízká, že i stopy stříbrných solí, které by se mohly během odvykací kúry dostat nepozorností kuřáka do zažívacího ústrojí, by srážely jodidové ionty z potravy, a tak ji zbavovaly tohoto důležitého stopového prvku, jehož denní dávka pro člověka by měla být nejméně 0,1 mg. Proto je během odvykací kůry nutné doplňovat jód požíváním pokrmů s jeho vyšším obsahem (masa mořských živočichů, jodidových minerálních vod a podobné).

U chrómu, jehož doporučená denní dávka pro člověka je asi 0,5 mg, u selenu, jehož doporučená dávka je asi 0,01 mg i u arsenu, jehož denní dávka by neměla přesáhnout 0,001 mg, nemůže dojít při nepatrném požití roztoku k odvykání kouření v zažívacím ústrojí k výskytu takové koncentrace stříbrných iontů, aby byla ohrožena stopová množství těchto prvků v potravě. U zinku, jehož doporučená denní dávka pro člověka je 15 mg (i více), u mědi kde je doporučená dávka 5 mg, u manganu (3 mg), případně i u kobaltu, by mohlo ke ztrátě dojít, kdyby spolu se stopami stříbra byly přítomny i kyanidové ionty a mohl by tak vzniknout komplexní anion, který tyto prvky sráží. Avšak přítomnost kyanidů v potravě je nepravděpodobná.

Z uvedeného rozboru je patrné, že i při neopatrném požití prostředku dle vynálezu, roztoku síranu či octanu stříbrného, nedojde k závažnějšímu porušení zažívání či k jiným zdravotním potížím. Navíc kyselina chlorovodíková, přítomná v žaludeční šťávě, stačí eventuálně spolknuté množství stříbrných iontů vysrážet. Prostředek na bázi síranu stříbrného je zvlášť vhodný pro kuřáky s citlivým žaludkem a pro těhotné ženy.

Příklady provedení

Příklad 1

V jednom litru destilované vody o teplotě 20°C se rozpustí 8,7 g octanu stříbrného, t.j. 5,57 g stříbrných iontů.

-2CZ 280668 B6

Příklad 2

V jednom litru směsi 60% obj. demineralizované vody a 40 % obj. propantriolu o teplotě 20°C se rozpustí 6,7 g síranu stříbrného, t.j. 4,66 g stříbrných iontů.

Příklad 3

V jednom litru demineralizované vody se rozpustí 7,0 g octanu stříbrného a 1,7 g síranu stříbrného. Celkový obsah stříbrných iontů je 5,7 g v jednom litru.

Průmyslová využitelnost

Prostředek podle vynálezu je určen k odvykání kouření.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Prostředek k odvykání kouření na bázi stříbrných solí, vyznačující se tím, že obsahuje 4 až 6 g stříbrných iontů v jednom litru zdravotně nezávadného polárního rozpouštědla ve formě octanu a/nebo síranu stříbrného.