CZ279759B6 - Ohebný přepravník - Google Patents

Abstract

Ohebný přepravník s větším počtem zdvihacích prostředků je opatřen alespoň dvěma zdvihacími smyčkami (3a, 3b, 3c, 3d), které jsou prodloužením postranních stěnových dílů (2a, 2b, 2c, 2d). Prodloužení jsou složena a spojena se sousedním stěnovým dílem, takže každá zdvihací smyčka (3a, 3b, 3c, 3d) je prodloužením dvou stěnových dílů a všechna vlákna mají stejnou výšku. Stěna může být dvojitá. Stěnové díly (2a, 2b, 2c, 2d) jsou spojeny se dnem (4) základními švy mezi body (5a až 5h) na okrajích dna (4) a vzájemně švy (6a až 6e).ŕ

Description

Ohebný přepravník

Oblast techniky

Vynález se týká ohebného přepravniku pro velké množství materiálů, určeného pro skladování a přepravu materiálů v granulární, práškovité nebo pastovité formě.

Dosavadní stav techniky

Přepravníky tohoto typu mají obvykle integrální zdvihací prostředky, to znamená, že tyto zdvihací prostředky jsou tvořeny prodloužením postranních stěn. Celková síře všech zdvihacích prostředků tvoří alespoň 25 % obvodu přepravniku, přičemž alespoň 50 % podélných vláken postranních stěn je přímo v záběru při zdviháni přepravniku.

Obecně jsou tyto přepravníky vyráběny z alespoň jednoho dílu tkaného materiálu, zejména tkaného polypropylenu nebo jiného vhodného syntetického materiálu a jsou upraveny tak, že je jimi možno přepravovat 500 kg i více materiálu při zachování bezpečnostního rozmezí.

Je známo několik typů konstrukce těchto přepravníků. Tyto přepravníky mají některé společné znaky, a to postranní stěny, tvořené jedním nebo větším počtem dílů tkaného materiálu, sešívané nebo ve formě trubice, vylučující použití podélných švů, a dno, které uzavírá spodní otevřené zakončení sestavy postranních stěn, dále zdvihací prostředky na horním konci postranních stěn, na nichž visí celá zátěž v případě zdvihání přepravniku vhodnými prostředky, například háků nebo hroty vidlic zdvihacího mechanismu, a uzavírací prostředky na horním konci postranních stěn ve formě víka z ohebného materiálu, které je obvykle spojeno švy s horním obvodem postranních stěn. Toto víko může být opatřeno plnicím hrdlem z ohebného materiálu.

Zdvihacími prostředky mohou být od sebe oddělené zdvihací smyčky, přišité k postranním stěnám nebo tvořené prodloužením postranních stěn.

V britském patentovém spisu č. 1 475 019 odpovídá šířka dvou zdvihacích smyček 50 % obvodu přepravniku, takže všechna podélná vlákna struktury postranních stěn jsou zatížena při zdvihání přepravniku.

Přepravník podle shora uvedeného patentového spisu je velmi vhodný pro skladování a přepravu nejrůznějších materiálů. Hlavní příčinou úspěšnosti tohoto přepravniku je jednoduchá konstrukce a vysoká kapacita. Použití těchto přepravníků však má také své omezení zejména v případě použití v místech s omezeným nadhlavním prostorem, zvláště při nakládáni uzavřených nákladních vozů nebo železničních vagónů, protože v těchto případech je celková výška přepravníků se zdvihacími smyčkami příliš vysoká ve srovnání s výškou náplně přepravovaného produktu.

-1CZ 279759 B6

V případě přepravníků se čtyřmi našitými zdvihacími smyčkami netvoří omezený nadhlavní prostor žádné problémy.

Uvedené přepravníky mohou mít také dvě zdvihací smyčky tunelovitého tvaru, které mohou být našité nebo mohou být vytvořeny v jednom kuse s postranními stěnami dopravníku.

Z britského patentového spisu č. 1 549 449 je znám přepravník s dvěma tunelovitými zdvihacími smyčkami, které jsou našity na dvě sousední stěny přepravníků a do těchto smyček je vzato pouze 50 % podélných vláken postranních stěn při zdvihání přepravníků.

Z US patentového spisu č. 4 300 608 je znám přepravník s dvěma zdvihacími smyčkami, které jsou prodloužením dvou protilehlých postranních stěn, přičemž opět pouze 50 % struktury postranních stěn je vzato do těchto smyček a zatíženo při zdvihání přepravníků. V tomto směru si obě provedení odpovídají. Druhé provedeni však má tu výhodu, že zdvihací smyčky jsou stále otevřené, takže je snadné do nich zasunout části zdvihacích mechanismů, zejména hroty vidlic zdvihacího mechanismu. Protože toto provedení je složitější vzhledem k našívání smyček, je také dražší.

V evropském patentovém spisu č. 50 845 je popsán přepravník, vyrobený ze dvou nebo čtyř dílů tkaného materiálu, který po sešiti je tvořen jednoduchým nebo dvojitým dnem a je opatřen čtyřmi zdvihacími smyčkami. Tyto smyčky jsou přímým prodloužením postranních dílů, které tvoří postranní stěny přepravníků. Šířka smyček odpovídá 50 % obvodu, všechna podélná vlákna jsou v záběru při zdvihání dopravníku.

Uvedený přepravník je možno použít i v místech se sníženým nadhlavním prostorem, kapacita tohoto přepravníků je však snížena vzhledem k obvodovému namáhání ve středech každého ze čtyř dílů, tvořících postranní stěny přepravníků. Další nevýhodou tohoto přepravníků je samovolné kroucení zdvihacích smyček, které znesnadňuje zasunutí běžných zdvihacích mechanismů. Pracovník, obsluhující zdvihací mechanismus, bude tedy potřebovat pomocníka k zasunutí vidlice do zdvihacích smyček, což opět zdražuje nakládání. Obě tyto nevýhody je možno poněkud zmírnit prodloužením zdvihacích smyček, potom však vznikají větší nároky na nadhlavní prostor. Tento typ přepravníků znamená kompromis mezi dvěma různými typy a jeho použití je omezeno.

V posledních letech bylo vyvinuto velké úsilí k navržení přepravníků s poměrně malou výškou a s větším počtem integrálních zdvihacích smyček, aby bylo možno zvýšit kapacitu i snadnost zacházení s dopravníkem.

Vynález si klade za úkol navrhnout zlepšený dopravník shora uvedeného typu, s výhodou s dvěma nebo čtyřmi zdvihacími smyčkami, do nichž je možno snadno zasunout části zdvihacího mechanismu, zejména hroty vidlicových mechanismů, přičemž současně by mělo být možné použít tento přepravník v místech s omezeným nadhlavním prostorem při zachované vysoké kapacitě přepravníků.

Vynález si také klade za úkol snížit celkovou výšku přepravníku se zdvihacími smyčkami v poměru k výšce náplně produktu tak,

-2CZ 279759 B6 aby bylo možno ukládat přepravníky na sebe i v místech s omezeným nadhlavním prostorem za současného zvýšení přepravní kapacity uzavřených vozidel a zásobníků.

Vynález si klade dále za úkol umožnit plnění přepravníků v zavěšeném stavu na částech zdvihacího mechanismu.

Ke splnění uvedených úkolů bylo nutno nalézt cesty ke snížení nebo ke kompenzaci vlivů obvodového namáhání ve středech horních částí čtyř postranních stěn přepravníků.

Existují dvě příčiny vzniku obvodového namáhání:

a) horizontální složka nákladu je příčinou obvodového namáhání, protože zatíženi zdvihacích smyček nevychází ze středu postranní stěny. To znamená, že čím delší jsou zdvihací smyčky, tím menší je obvodové namáhání.

b) Další příčinou jsou čistě geometrické poměry dopravníku, v němž šířka zdvihací smyčky může činit jednu čtvrtinu obvodu přepravníků. V přepravníků podle shora uvedeného evropského patentového spisu je prodloužení jedné ze stěn rozděleno na dvě poloviny, z nichž každá tvoří zdvihací smyčku s polovinou přilehlého dílu, tvořícího druhou postranní stěnu. Ta hrana zdvihací smyčky, která vychází ze středu panelu ke středu přilehlého dílu, bude potom mít kratší délku než druhá hrana zdvihací smyčky, která vychází z rohů stěn. Vnitřní hrana zdvihací smyčky bude tedy při zdihání přepravníků více zatížena .

Nyní bylo zjištěno, že v případě, že se každá polovina prodloužení uvedené stěny otočí tak, že jedna hrana bude směřovat ze středu jednoho dílu k rohu tohoto dílu a druhá hrana bude směřovat z rohu dílu ke středu sousedního dílu před sešitím švů postranních stěn, bude mít celá smyčka stejnou délku svých hran. V důsledku tohoto geometrického uspořádání budou také všechna vlákna stejně zatížena a plnicí schopnost přepravníků se zvýší. Tohoto cíle se dosahuje tím, že v nezatíženém stavu mají všechna vlákna zdvihacích smyček v podstatě stejnou délku. Dalším překvapujícím důsledkem tohoto uspořádání je skutečnost, že zmizí zkroucení zdvihacích smyček, takže je snadno možno zasunutí částí zdvihacích mechanismů.

Avšak obvodové namáhání ve středních částech jednotlivých postranních dílů je stále ještě velké a celková kapacita přepravníku je proto stále ještě omezena, protože největší zatížení zdvihacích smyček leží mimo středy postranních stěn. Při zvýšení délky prodloužení postranních stěn, a tím i zdvihacích smyček, by se sice snížilo obvodové namáhání, současně však došlo k nežádoucímu zvětšení celkové výšky přepravníků.

V oboru je známo uzavřít tyto přepravníky víkem z tkaného ohebného materiálu, který je přišit k postranním stěnám okolo svého horního obvodu v úrovni horní hranice náplně nebo o něco výše. Toto víko může mít plnicí hrdlo z ohebného materiálu ve své středové části. Po naplnění přepravníků se plnicí hrdlo zaváže, aby při převrhnutí přepravníků nedošlo ke ztrátám náplně.

-3CZ 279759 B6

Podstata vynálezu

Ohebný přepravník pro velké množství materiálu sestává z alespoň dvou zdvihacích smyček, které jsou vytvořeny prodloužením postranních stěn, tvořených alespoň jedním dílem ohebného tkaného materiálu, se dnem, které je tvořeno prodloužením postranních stěn nebo samostatným dílem ohebného tkaného materiálu, přičemž délka zdvihacích smyček tvoří alespoň 25 % celkového obvodu stěn přepravníku, jehož podstatou je to, že každá jeho zdvihací smyčka je vytvořena dovnitř přepravníku otočeným prodloužením nejméně jednoho protilehlého stěnového dílu, který je spojen s odpovídajícími částmi nejméně jednoho k němu přilehlého stěnového dílu, přičemž obě hrany zdvihacích smyček a všechna vlákna těchto smyček mají v nezatíženém stavu stejnou výšku.

Ve výhodném provedení jsou zdvihací smyčky tvořeny prodloužením, které je spojeno se dnem a tvoří polovinu dvou sousedních stěnových dílů, každé z prodloužení dvou protilehlých stěnových dílů je spojeno s přilehlým stěnovým dílem a mimoto popřípadě prodloužení jsou vzájemně spojena v určitém úhlu vzhledem k hlavní ose.

V dalším výhodném provedení každé prodloužení stěnových dílů je na svých koncích zešikmeno v určitém úhlu vzhledem k hlavní ose a prodloužení dvou protilehlých stěnových dílů jsou spojena s odpovídajícími prodlouženími přilehlých stěnových dílů, přičemž jsou spojeny navzájem jejich první rohy a také i jejich druhé rohy.

V dalším výhodném provedení zdvihací smyčky jsou vytvořeny prodlouženími dvou stěnových dílů, přičemž jejich první rohy jsou spojeny s rohy přilehlých stěnových dílů a popřípadě jeden pár protilehlých stěnových dílů má jinou šířku než druhý pár protilehlých stěnových dílů.

V ještě dalším výhodném provedení prodloužení dvou protilehlých stěnových dílů jsou naříznuta na dvě poloviny od svých volných rohů přibližně k horní části zdvihacích smyček. Popřípadě každý stěnový díl je opatřen alespoň dvěma zesilujícími pásy, přičemž v každé zdvihací smyčce je uložen alespoň jeden zesilující pás.

V případě, že se řezy, vytvářející prodloužení zevní stěny na dvou přilehlých dílech postranních stěn zastaví v oblasti horní části zdvihacích smyček, změní se každý pár zdvihacích smyček v tunelovíté zdvihací smyčky.

Obvykle takto stejnosměrně rozdělené zatížení postranních stěn zvýší kapacitu celého přepravníku. U některých typů těchto přepravníků však mohou stále ještě vznikat problémy, způsobené obvodovým namáháním. V tomto případě byly vyvinuty snahy odlehčit oblast v blízkosti středu postranních stěn nebo zmenšit namáhání k zábraně jeho negativních účinků. Toho je možno dosáhnout zesílenými úseky použitého materiálu na každé straně v blízkosti středu každého postranního dílu. Zesílené části postranních stěn pokračují do zdvihacích smyček, stávají se částmi zdvihacích smyček a přejímají větší část zatížení než ostatní části smyček. Tím se dosahuje toho, že středová část každé postranní stěny je

-4CZ 279759 B6 odlehčena a současně se zvýší kapacita přepravniku. Je překvapující, že vzdálenost mezi středem postranní stěny a zesíleným úsekem tkaniny nemá žádný velký vliv na celkovou zdvihací schopnost smyček. Zesílení materiálu je možno dosáhnout již při jeho výrobě běžným způsobem, například použitím dvou osnovnich látek místo jednoho v uvedeném místě nebo jednoduše přišitím zesilujících pásů na materiál.

Přepravníky podle vynálezu je možno vyrobit různým způsobem.

Ve výhodném provedení je přepravník vyroben z jednovrstevného materiálu, který se ve svém středu ohne z každé strany na délku, která odpovídá výšce postranní stěny s výškou požadované zdvihací smyčky, čímž vznikne přepravník se čtyřmi zdvihacími smyčkami nebo s dvěma zdvihacími smyčkami. Ta část materiálu, která nebyla rozříznuta, tvoří dno a dvě protilehlé stěny.

V dalším provedení je přepravník vyroben ze dvou stejných částí, z nichž každá je rozříznuta na polovinu přibližně do poloviny své délky. Nerozříznuté části tvoří postranní stěny. Při otočení každé rozříznuté poloviny s následujícím sešitím podélných švů vzniká opět přepravník se dvěma nebo čtyřmi zdvihacími smyčkami, avšak s otevřeným dnem.

Při dalším možném provedení se k výrobě přepravniku užije trubice z tkaného materiálu nebo čtyř stěn, které se sešijí požadovaným způsobem, přičemž materiál může být vyroben se zesilujícími pásy.

V horní části vzniklé trubice se potom provedou řezy k získání materiálů pro zdvihací smyčky. Tato prodloužení se potom sešijí po párech za vzniku zdvihacích smyček. Aby tyto smyčky měly v celé své šířce, je možno části smyček spolu sešít v určitém úhlu nebo sešít části smyček po otočení jednoho z prodloužení o 180° okolo jeho osy před sešitím celé zdvihací smyčky.

Konstrukce, která je zvláště vhodná pro přepravení velkého množství materiálu, sestává z postranní stěny, která má vnitřní a vnější vrstvu, ze dna a z většího počtu zdvihacích smyček na horním konci. Každá ze smyček má konec, spojený nebo vytvořený v jednom kuse s vnitřní stěnou.

Toto provedení tedy tvoří přepravník s dvojitou stěnou se dnem, které je společné dvěma postranním stěnám. První a druhý konec každé zdvihací smyčky mohou být spojeny nebo vytvořeny v jednom kuse s odpovídající stěnou. S výhodou však jsou první a druhý konec každé zdvihací smyčky od sebe na obvodu přepravniku poněkud oddáleny, protože tímto způsobem se zátěž lépe rozdělí. Ve zvláště výhodném provedení je přepravník opatřen čtyřmi zdvihacími smyčkami, přičemž obvodové rozdělení dvou konců každé zdvihací smyčky je přibližně rovno oddělení přilehlých konců sousedních zdvihacích smyček od sebe.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je vysvětlen na připojeném výkresu, kde na obr. 1 je znázorněn díl tkaného materiálu, který byl na obou koncích rozříznut podél středové čáry před ohnutím a sešitím na přepravník podle vynálezu se čtyřmi zdvihacími smyčkami a jednovrstevným dnem, na obr. 2 je znázorněn díl tkaného materiálu, který byl rozříznut od jednoho svého konce podél středové čáry, spolu s totožným dílem stejného materiálu, oba díly se potom sešijí za vzniku horní části přepravníku s dvěma tunelovitými zdvihacími smyčkami a s otevřenou spodní částí, na obr. 3 je znázorněn pohled na přepravník se čtyřmi zdvihacími smyčkami, vyrobený z dílu, znázorněného na obr. 1, na obr. 4 je znázorněn pohled na díl z kruhového tkaného materiálu, který byl rozříznut ve své horní části na osm stejně širokých prodloužení postranní struktury před sešitím osmi prodloužení za vzniku horní části přepravníku se čtyřmi zdvihacími smyčkami, na obr. 5 je znázorněn díl ve formě tkané trubice, který byl rozříznut ve své středové části podél čar, na obr. 6 je znázorněn příčný řez středovou částí na obr. 5 po přeložení materiálu v dílech 13 po ohnutí a sešití zdvihacích smyček, na obr. 7 je znázorněn přepravník se čtyřmi zdvihacími smyčkami s dvojitou stěnou, otevřenou na dolním konci, a na obr. 8 je znázorněn pohled na uzávěr přepravníku s násypným otvorem a stěnami, otevřenými na dolním konci.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn plochý tkaný díl 1, který je na svém středu v podélném směru rozříznut za vzniku čtyř integrálních prodloužení 2a, 2b, 2c a 2d pro vytvoření zdvihacích smyček vyšrafováná část tkaného dílu 1 je příštím dnem 4 hotového zásobníku.

Prodloužení 2a a 2b se přeloží a pootočí tak, že body 5a a 5b a také 5c a 5d prodloužení se spoji s odpovídajícími body 5a, 5b, 5c a 5d podél hrany plochého tkaného dílu 1 a sešijí ve společném švu 6b za vzniku jedné postranní stěny. Potom se stejným způsobem zpracují prodloužení 2c a 2d do bodů 5e, 5f, 5g a 5h na druhé hraně tkaného dílu 1, za vzniku švu 6e. Posledním stupněm při uzavírání stěn je sešití rohových švů 6a, 6c, 6d a 6f.

Výsledkem je přepravník se čtyřmi zdvihacími smyčkami a čtyřmi postranními stěnami s jednoduchým dnem.

V případě, že byly požadovány pouze dvě zdvihací smyčky, je nutno zmenšit délku řezů 8a a 8b tak, jak je znázorněno čerchovanými čarami 7a a 7b, na obr. 1.

Přepravník je možno vyrobit také s dvojitým dnem, které je možno vytvořit prodloužením jednotlivých prodloužení 2a až 2d, délka tohoto prodloužení je potom rovna polovině šířky dna 4. Prodloužení je možno spojit uvnitř nebo vně přepravníku.

Přepravník, vyrobený z jednoduché délky tkaného dílu 1 na obr. 1 je znázorněn na obr. 3. Zásobník je možno plnit zavěšený na zdvihacích smyčkách 3,.

Přepravník je možno získat také ze dvou stejných úseků tkaného materiálu, znázorněného na obr. 2, kde řezy 8a byly zmenšeny, takže vzniká přepravník s pouze dvěma zdvihacími smyčkami 3. Každá délka dílu tvoří jednu z postranních stěn a dvě poloviny sousedních postranních stěn stejným způsobem jako na obr. 1,

-6CZ 279759 B6 avšak tento přepravník je na svém spodním konci otevřený. Je potom možno jej ve spodní části částečně uzavřít jakýmkoliv vhodným dnem, v nejjednodušší formě částí stejného materiálu, jednoduchým způsobem přišitou ke spodním částem postranních stěn.

Díl z kruhového tkaného materiálu, znázorněný na obr. 4 byl ve své horní části naříznut na osmi místech do stejné hloubky, tato místa jsou rovnoměrně rozložena po obvodu tohoto dílu. Řezy 9 vytvářejí osm stejných prodloužení 10a až lOh, z nichž každé má dva horní rohy a a b.

V případě, že se tato prodloužení 10a až lOh přeloží a částečně otočí, dostanou se do styku roh a s rohem b a roh b s rohem a sousedních prodlouženi, například 10a a 10b, a tato prodloužení se potom sešiji za vzniku švů 11, čímž se vytvoří čtyři zdvihací smyčky 3a až 3d, totožné se smyčkami 3a až 3d z obr. 3 s tím rozdílem, že smyčky jsou opatřeny švem.

Takto vzniklá konstrukce je tedy tvořena válcovým dílem, který tvoří postranní stěny přepravníku a je opatřen čtyřmi zdvihacími smyčkami, které jsou prodloužením postranních stěn a jsou opatřeny na svém horním konci spojovacím švem, konstrukce je totožná s konstrukcí na obr. 3 s tím rozdílem, že na ní nejsou provedeny postranní švy 6a až 6f a kruhový díl, tvořící postranní stěny přepravníku, je na svém dolním konci otevřený.

Jak je znázorněno na obr. 4, mohou být prodloužení 10a až lOh seříznuta v určitém úhlu vzhledem k hlavní ose. V případě, že se potom složí prodloužení v párech, přičemž roh a se spojí s rohem a a roh b¹ se spojí s rohem b¹ sousedního prodloužení 10a a 10b a prodloužení se potom sešijí za vzniku švu 11, vytvoří se čtyři zdvihací smyčky. Vzhledem k tomu, že prodloužení jsou seříznuta v uvedeném úhlu, mají všechna vlákna zdvihacích smyček tutéž délku, což je výhodné při zdvihání přepravníku vzhledem ke stejnosměrnému rozložení zátěže ve smyčce.

Je zřejmé, že téhož účinku je možno dosáhnout bez seříznutí prodloužení 10a až lOh v úhlu, pokud šev 11 vytváří určitý úhel s hlavní osou. V tomto případě obě spojená prodloužení budou tento úhel překrývat.

Přepravník, znázorněný na obr. 4, byl vyroben z válcového dílu kruhového tkaného materiálu. Je také možné vytvořit tento válcový díl z jednoho nebo většího počtu plochých dílů spojením dvou nebo většího počtu těchto dílů pomocí švů za vzniku trubicoví tého přepravníku.

Kruhový díl na obr. 4 je znázorněn se všemi řezy, zasahujícími do stejné hloubky za vzniku čtyř zdvihacích smyček. Avšak v případě, že se zkrátí středový řez na jakýchkoliv dvou protilehlých stranách na přibližnou polovinu délky, je možno získat přepravník s pouze dvěma zdvihacími smyčkami.

Vzhledem k tomu, že na čtyřech horních rozích uvedené struktury nedochází k obvodovému namáháni, je možno snížit délku uvedených řezů při zachování kapacity přepravníku.

Tvorba zdvihacích smyček byla ilustrována při použití výhod

-7CZ 279759 B6 ného provedení, v němž prodloužení postranních stěn mají stejnou délku. Do oboru vynálezu však spadá i provedení, v němž tato prodloužení mají různou délku, pokud jsou vsak součty délek páru prodloužení, tvořícího zdvihací smyčku, vždy stejné. Horní část dopravníku je možno vytvořit také tak, že pouze dvě protilehlé stěny jsou opatřeny prodloužením a tato prodloužení jsou potom spojena s přilehlými stěnami. V případě, že se tato prodloužení spojí na svých spodních konstrukcích, bude mít struktura přepravníku dvě postranní stěny s dvojitou vrstvou a dvě postranní stěny s jednoduchou vrstvou. V případě, že by bylo prodloužení protilehlých stěn ještě delší, je možné je spojit pod spodními konci přilehlých stěn a vytvořit tak dno přepravníku.

Na obr. 5 je znázorněn trubicovitý díl z tkaného materiálu. Tento materiál může mít zesílené pásy, které nejsou znázorněny a mohou být vetkány nebo spojeny s trubicovítou konstrukcí. K získání zdvihacích smyček je trubice podélně naříznuta ve středové části ve stejných vzdálenostech a mezi případnými zesilujícími pásy. Je možno také naříznout čtyři díly tkaniny podél tří hran 12 za vzniku úseku 13., který se přeloží podél své nenaříznuté hrany a spojí s nenaříznutou částí trubice pomoci švu 14.

Na obr. 6 je znázorněn příčný řez středovou částí trubicovitého útvaru po přeložení a spojení úseků 13 , přičemž tyto úseky 13 mají stejnou šířku jako nenaříznuté části trubicovitého útvaru, které mohou vytvářet zdvihací smyčky 15. Úseky 13 mohou být například širší než zdvihací smyčky a mohou být několikrát otočeny kolem zdvihacích smyček před spojením s těmito smyčkami vhodným způsobem, například svařením, sešitím a podobně, čímž je možné získat užší zdvihací smyčky. Zesilující pásy mohou být stejně široké nebo mohou být užší než zdvihací smyčky.

V následujícím stupni se jeden konec trubicovitého útvaru přidrží a obrátí se dovnitř a protáhne se druhou částí trubicovitého útvaru za vzniku trubicovitého útvaru se dvěma stěnami, potom se tkanina složí v místě nenaříznutých dílů, které budou tvořit zdvihací smyčky 1.5. Trubicovitý útvar potom vytváří postranní stěnu přepravníku s vnitřní vrstvou 16 a zevní vrstvou 17. V průběhu složení nebo po něm je možno otočit vnitřní stěnu, například o 45° vzhledem k zevní vrstvě, takže se získá struktura, znázorněná na obr. 7. je zřejmé, že tímto způsobem dojde k posunutí prvních a druhých konců každé zdvihací smyčky 15 o 45° podél obvodu trubicovitého dílu, přičemž vzdálenost mezi konci přilehlých zdvihacích smyček 15 je také 45°. Velikost rotace může být různá, avšak alespoň rovná šířce zdvihacích smyček 15 k dosažení rotace každé smyčky o 180° k vyrovnání výšky smyček na obou hranách zdvihacích smyček .15. Jakmile vznikne struktura, znázorněná na obr. 7, je možno výrobu přepravníku dokončit přidáním vhodného dna a popřípadě vhodné horní struktury, například typu, znázorněného na obr. 8. Dno může být vytvořeno prodloužením tkaniny některé z vnitřních vrstev, zevní vrstvy nebo obou vrstev, přičemž tato prodloužení je možno vhodným způsobem seříznout, složit a sešít za vzniku dna požadovaného tvaru nebo je možno také jednoduše přišit oddělenou část materiálu ke spodním koncům stěn přepravníku.

-8CZ 279759 B6

Ve výhodném provedení se trubicovitý útvar, znázorněný na obr. 5, loží a otočí takovým způsobem, že složená část vytváří ochrannou vrstvu materiálu uvnitř zdvihacích smyček.

Přepravník podle vynálezu může být otevřený nebo může být uzavřen samostatným dílem materiálu, přišitým v horní části k postranním stěnám, tento materiál může být opatřen vhodným otvorem pro plnění přepravníku.

Protože vsak úkolem vynálezu je snížit výsku zdvihacích smyček nad úrovní náplně, je výhodné opatřit krycí materiál postranními stěnami přibližně stejného průměru jako přepravník, avšak s otevřeným spodním koncem. Tento kryt, znázorněný na obr. 8, je proveden z trubicovitého dílu 18 , jehož horní část byla rozříznuta na čtyři úseky 19a až 19d, které jsou spojeny švy nebo jiným vhodným způsobem za vzniku víka čtvercového tvaru. Ve středu tohoto víka se nachází trubicovitá část 20., která slouží jako plnicí otvor a kterou je možno uzavřít zavázáním provazem a podobně. Je zřejmé, že tuto strukturu je také možno sešít z většího počtu dílů, pokud bude výsledný tvar zásadně odpovídat tvaru z obr. 8.

Kryt, znázorněný na obr. 8, je možno uložit do jakéhokoliv přepravníku podle vynálezu a do jakéhokoliv jiného přepravníku v případě nutnosti uzavřít jeho horní konec, spodní část tohoto krytu musí dosahovat až pod nejhlubší řez v postranní stěně přepravníku. Tímto způsobem je přepravník utěsněn tak, že produkt nemůže unikat jakýmkoliv otvorem v postranní stěně v případě, že náplň zasahuje do maximální výšky, to jest nad nejhlubší řezy v postranních stěnách.

Ve výhodném uspořádání krytu, znázorněného na obr. 8, je tento kryt uložen do přepravníku, znázorněného na obr. 3 tak, že rohy 21 zapadají do otvorů 22 zdvihacích smyček 3a až 3d a udržují je otevřené, takže je podstatně usnadněno zasunutí částí zdvihacích mechanismů.

Přepravníky, znázorněné na jednotlivých vyobrazeních, jsou výhodnými provedeními přepravníku podle vynálezu. Je však zřejmé, že přepravníky je možno vyrobit i jiným způsobem, například přepravník s dvojitou stěnou, vyrobený z jediného kusu trubicovitého materiálu je možno získat také ze dvou úseků trubicovitého materiálu, z nichž každý je naříznut za vzniku příslušných prodloužení. Jeden díl materiálu se tak zasune do druhého za rotace, která odpovídá šířce prodloužení, například 45“. Volné konce prodloužení výsledné struktury se potom sešijí svými volnými konci s prodlouženími vnitřní vrstvy. V dalším možném uspořádání je možno zevní a vnitřní vrstvu vytvořit z většího počtu dílů, které jsou k sobě sešity, pokud vzniká výsledná struktura stejného tvaru.

V případech byly uvedeny přepravníky se dvěma nebo čtyřmi zdvihacími smyčkami, je však možné vyrobit přepravníky s jakýmkoliv počtem zdvihacích smyček a v případě, že se užije materiálu s vetkanými nebo našitými zesilujícími pásy, bude uložení těchto pásů odpovídat počtu zdvihacích smyček. Je zřejmé, že by bylo možné uvést ještě řadu dalších modifikací.

-9CZ 279759 B6

Vynález poskytuje přepravník s větším počtem zdvihacích smyček s vysokou kapacitou, protože alespoň 50 % všech vertikálních vláken stěn je zatíženo při zdvihání obsahu přepravníku. Zdvihací smyčky tohoto přepravníku mají nízkou výšku při stejné délce vláken po celé šířce zdvihací smyčky, je možno do nich snadno zasunout části běžných zdvihacích mechanismů, například hroty vidlic. Přepravník je tedy nezávislý na speciálních nebo složitých zdvihacích mechanismech. Přepravník je možno plnit při jeho zavěšení na zdvihacích smyčkách, které spolu se čtvercovým dnem přispívají k pravoúhlému tvaru celého přepravníku.

Základní výhodou, kterou poskytuje přepravník podle vynálezu, je skutečnost, že přepravník je možno plnit do velké výšky, což je umožněno vložením krytu, sestávajícího z víka s plnicím otvorem a ze stěn s otevřenými spodními konci, zasahujícími dovnitř přepravníku. Tímto způsobem se podstatně sníží rozdíl mezi výškou náplně a výškou zdvihacích smyček. Přepravník je možno použít i v místech s malým nadhlavním prostorem, jako jsou železniční vagóny a uzavřené nákladní vozy.

Kryt napomáhá udržet čtvercový tvar přepravníku při skladování a transportu.

V případě potřeby může být dno opatřeno výstupním otvorem nebo jakýmkoliv jiným zařízením k odebírání náplně.

-10CZ 279759 B6

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (8)

1. Ohebný přepravník pro velké množství materiálu, sestávající z alespoň dvou zdvihacích smyček, které jsou vytvořeny prodloužením postranních stěn, tvořených alespoň jedním dílem ohebného tkaného materiálu, se dnem, které je tvořeno prodloužením postranních stěn nebo samostatným dílem ohebného tkaného materiálu, přičemž délka zdvihacích smyček tvoří alespoň 25 % celkového obvodu stěn přepravníku , vyznačující se tím, že každá zdvihací smyčka (3) je vytvořena dovnitř přepravníku otočeným prodloužením (2a až 2d, 10a až lOh, 15) nejméně jednoho protilehlého stěnového dílu, který je spojen s odpovídajícími částmi nejméně jednoho k němu přilehlého stěnového dílu, přičemž obě hrany zdvihacích smyček (3) a všechna vlákna zdvihacích smyček (3) mají v nezatíženém stavu stejnou výšku.

2. Ohebný přepravník podle nároku 1, vyznačující se tím, že prodloužení (2a až 2d), jimiž jsou tvořeny zdvihací smyčky (3), jsou spojena se dnem (4) a tvoří vždy polovinu sousedních stěnových dílů.

3. Ohebný přepravník podle nároku 1, vyznačující se tím, že každé prodloužení (10a až lOh) dvou protilehlých stěnových dílů je spojeno s přilehlým stěnovým dílem.

4. Ohebný přepravník podle nároku 1, vyznačující se tím, že každé prodloužení (10a až lOh) dvou protilehlých stěnových dílů je spojeno s prodlouženími (10a až lOh) k nim přilehlých stěnových dílů.

5. Ohebný přepravník podle nároku 1, vyznačující se tím, že každé prodloužení (10a až lOh) stěnových dílů je na svém konci sešikmeno vzhledem ke hlavní ose a prodlouženi (10a až lOh) dvou protilehlých stěnových dílů jsou spojena s odpovídajícími prodlouženími (10a až lOh) přilehlých stěnových dílů, přičemž jsou spojeny navzájem jejich první rohy (a) a také jejich druhé rohy (b).

6. Ohebný přepravník podle nároků 1 až 5 , vyznačující se tím, že jeden pár protilehlých stěnových dílů má rozdílnou šířku než druhý pár protilehlých stěnových dílů.

7. Ohebný přepravník podle nároků 1 až 6 , vyznačující se tím, že prodloužení (2a až 2d, 10a až lOh) dvou protilehlých stěnových dílů jsou naříznuta na dvě poloviny od svých volných rohů (a, b) k horní části (7) zdvihacích smyček (3).

8. Ohebný přepravník podle nároků 1 až 7 , vyznačující se tím, že každý stěnový díl je opatřen alespoň dvěma zesilujícími pásy, přičemž v každé zdvihací smyčce (3) je uložen alespoň jeden zesilující pás.

7 výkresů

-11CZ 279759 B6