CZ278076B6 - Weft stop motion for checking and detecting weft break - Google Patents

Description

Vynález se týká útkové zarážky na kontrolování a zjišťování přetrhu útku, která je uspořádaná v přívodu útku bezčlunkového tkacího stroje před podavačem útku, mezi předlohovou cívkou a podavačem útku a určená k zastavení tkacího stroje v případě přetrhu útku, kdy zastavovací signál je vyslán útkovou zarážkou po uplynutí určité doby zpoždění od okamžiku přetrhu útku, zatímco podavač útku je v činnosti.

Útková zarážka podle· vynálezu je určena pro bezčlunkové tkací stroje skřipcového, jehlového nebo tryskového druhu, na nichž je útek, odvíjený odtahováním z pevné předlohové cívky, přerušovaně přiváděn k tkacímu stroji za stejnosměrného a konstatního napětí pomocí zařízení přechovávajícího zásobu útku, tak zvaného podavače útku, který je obvykle řízen elektromotorem, jehož rychlost je měnitelná podle délky útku, potřebovaného tkacím strojem.

Útkové zarážky jsou běžně používány na moderních tkacích strojích za účelem indikace přetrhů útků na vstupu do tkacího stroje.

Útek se může přetrhnout během vytváření tkaniny buď v oblasti mezi podavačem útku a tkacím strojem, nebo v oblasti mezi předlohovou cívkou a podavačem útku.

V prvním příkladě útková zarážka tkací stroj zastaví, ale pochopitelně nemůže zabránit zanešení přetrženého útku do prošlupu. To potom vyžaduje hledání přetrženého útku se ztrátou času a s možností trvalého poškození tkaniny.

Ve druhém případě je možno zabránit zanešení přetrženého útku do prošlupu uspořádáním útkové zarážky na vstupu do podavače útku, tedy mezi předlohovou cívkou a podavačem útku. Při přetrhu útku útková zarážka tkací stroj zastaví, když je na bubnu podavače útku ještě určité množství zásoby útku. Tím je zabráněno zanešení přetrženého útku do prošlupu. Při použití útkové zarážky je pouze zapotřebí podavač útku po přetrhu útku opět navléct, čímž se ušetří čas a zlepší kvalita tkaniny.

V tkalcovské praxi je již známo použít pro každý útek útkovou zarážku v jednom z obou shora zmíněných kritických míst, totiž mezi podavačem útku a tkacím strojem nebo mezi předlohovou cívkou a podavačem útku.

Vynález se týká tohoto druhého typu útkové zarážky, sestávající z čidla pro zajištění přítomnosti útku a z elektronického obvodu pro zpracování signálu z tohoto čidla.

Čidlo přítomnosti útku může zjišťovat jeho pohyb, jestliže je piezoelektrického druhu nebo napětí útku, jestliže je mechanického druhu s mikrospínačem, nebo pracuje-li s Hallovým jevem, anebo jednoduše přítomnost útku, jestliže je založena na kapacitním nebo optoelektrickém principu. Použity mohou být i jiné druhy čidel.

Je však nutno poznamenat, že čidlo, ať je jakéhokoliv druhu, není schopno rozlišovat, zda je útek přetržen nebo jen nehybný nebo volný, jak se to stává, když podavač útku útek z předlohové cívky neodtahuje. Následkem toho by měl být signál čidla, indikující přítomnost útku, považován za platný, jen když je podavač útku v pohybu.

Dále potom při spuštění podavače útku může čidlo zjistit nepravý nedostatek útku a tkací stroj zbytečně zastavit, protože útek nedosáhne okamžitě správnou rychlost nebo napětí nebo polohu na útkové zarážce.

Aby tomu bylo zabráněno, je známo přijmout signál k zastavení tkacího stroje teprve po určité době zpoždění, přičemž toto zpoždění musí být nastavováno podle tkacích podmínek, to jest podle rychlosti odtahu útku předlohové cívky, která je závislá na mnoha faktorech, jako je například šířka tkaniny, rychlost tkacího stroje nebo program zanášení útku, je nutno si také uvědomit, že příliš krátké doby zpoždění mohou způsobovat zastavení tkacího stroje pro nepravý nedostatek útku a naopak, že příliš dlouhé doby zpoždění mohou způsobovat zastavení tkacího stroje příliš dlouho po přetrhu, kdy je veškerá zásoba na podavači útku již vyčerpána, a přetržený útek je potom zanešen do prošlupu, čímž jsou zmařeny výhody útkové zarážky.

Z uvedeného zřetelně vyplývá, že nastavování doby zpoždění je kritickým úkonem, a že vzhledem k tomu, že závisí také na programu zanášení útku, způsobuje nutnost uchylovat se k opatřením, která mohou omezovat funkčnost zarážky.

Například se může stát, že podle prvního kroku programu zanášení útku do prošlupu, prováděného'na tkacím stroji s vícebarevnou útkovou záměnou, má být útek stejné barvy zanešen po mnoho po sobě následujících přírazů, což vyžaduje zvolení dostatečně krátké doby zpoždění, aby tkací stroj mohl být zastaven před vyčerpáním zásoby útku na jeho podavači. Podle druhého kroku programu může být frekvence mnohem kratší, což vyžaduje delší dobu zpoždění, aby bylo zabráněno nesprávnému zastavení tkacího stroje.

I bez těchto obtíží musí obsluha přece jen nastavovat dobu zpoždění podle pracovních parametrů tkacího stroje. Tento úkon zvyšuje počet mnoha jiných požadovaných činností, aby byla dosažena nejvyšší výkonnost tkacího stroje, a stává se obzvlášť obtížným, jedná-li se o tkací stroj pracující s různými barvami, na nichž je pro každou barvu útku uspořádán jeden podavač útku a proto i jedna útková zarážka.

Proto je hlavním úkolem vynálezu vytvořit útkovou zarážku shora uvedeného druhu, která nevyžaduje pomoc obsluhy k ručnímu nastavování doby zpoždění.

Tento úkol splňuje útková zarážka pro kontrolování a zjišťování přetrhu útku, která je uspořádána v přívodu útku bezčlunkového tkacího stroje před podavačem útku mezi předlohovou cívkou a podavačem útku a určená k zastavení tkacího stroje v případě přetrhu útku, kdy je zastavovací signál vyslán útkovou zarážkou po uplynutí určité doby zpoždění od okamžiku přetrhu útku, zatímco podavač útku je v činnosti, podle vynálezu, jehož podstatou je, že obsahuje prostředky pro automatické nastavení doby zpoždění podle rychlosti podávání útku.

Je výhodné, když prostředky pro automatické nastavení doby zpoždění obsahují kontrolní obvod podavače útku, který je spojen prostřednictvím slučovače s děličem, přičemž k slučovači je dále připojen oscilátor a dělič je spojen s integrátorem, na jehož, vstup je přes invertor připojeno čidlo přítomnosti útku a kontrolní obvod podavače útku, přičemž dělič je spojen prostřednictvím klopného obvodu s hnacím motorem tkacího stroje.

Hnací motor tkacího stroje může být střídavý motor s pevným kmitočtem nebo stejnosměrný motor.

U řešení podle vynálezu se doba zpoždění nastavuje podle nepřímo úměrného zákona vzhledem k rychlosti motoru podavače útku, s možnou korekcí ke zkrácení doby zpoždění při nižších rychlostech.

Příkladné provedení útkové zarážky podle vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde na obr. 1 je schéma obvyklého uspořádání předlohové cívky s útkem, první útkové zarážky, podavače útku, druhé útkové zarážky a tkacího stroje, zásobovaného útkem, navinutým na předlohové cívce, na obr. 2 je blokové schéma pracovního systému první útkové zarážky znázorněné na obr. 1, na obr. 3 je podrobné znázornění pracovního systému logického obvodu, tvořícího část pracovního systému logického obvodu podle obr. 2, na obr. 4 jsou časové křivky pracovního systému logického obvodu z obr. 3, na obr. 5 je diagram příkladné znázorňující poměr mezi rychlostí podavače útku a dobou zpoždění, na obr. 6 je blokové schéma první útkové zarážky z obr. 1 a na obr. 7 jsou časové křivky ve vztahu ke schéma na obr. 6.

Běžné uspořádání členů na vstupní straně útku na tkacích strojích, znázorněné na obr. 1, zahrnuje předlohovou cívku 1, z níž je odvíjen útek f, který prochází útkovou zarážkou 2./ než vstoupí do podavače 2 útku, aby zde vytvářel zásobu r útku. Útek f je odtahován tkacím strojem 5, přičemž prochází útkovou zarážkou 4, uspořádanou mezi podavačem 2 útku f a tkacím strojem 5.

Útková zarážka 4 je určena k zastavení tkacího stroje 5 v případě, že by se útek f přetrhl nebo chyběl mezi podavačem 2 útku f a tkacím strojem 5.

Útková zarážka 2 je určena k zastavení tkacího stroje 5 v případě, že by se útek f přetrhl nebo chyběl mezi cívkou 1 a podavačem 2 útku f.

Hlavní složky útkové zarážky 2 jsou znázorněny na obr. 2. Útková zarážka 2 je vždy tvořena čidlem 21 a elektronickým obvodem 22., vhodným pro druh použitého čidla 21· Oba vytvářejí společně signál TP, který je aktivní, když čidlo 21 zjistí přítomnost útku f.

Čidlo 21 může pracovat za použití různé techniky, jako například optoelektronicky, elektromagneticky, piezoelektricky, s Hallovým jevem, triboelektricky, a podobně.

Jak je známo, navíjí podavač 3 útku f pomocí motorem poháněného rotačního ramena zásobu r útku f na válcový buben. —

Zásoba r je kontrolována čidlem 31, u znázorněného příkladu fotoelektrickým čidlem, které vhodným kontrolním obvodem 32. ovládá motor podavače 3 útku f. Kontrolní obvod 32 vysílá signál MP, který je aktivní jen když se má motor otáčet.

Signály TP a MP čidla 21 a kontrolního obvodu 32 podavače 2 útku f jsou zpracovány logickým obvodem 22, který vytváří zastavovací signál SPI v případě, že se útek f mezi předlohovou cívkou 1 a podavačem 2 útku f přetrhne, nebo zde chybí, Zastavovací signál SPI je použit k řízení relé 25, jímž je tkací stroj 5 zastaven. Jestliže tkací stroj pracuje s různými barvami útku f, bude pro každý útek f uspořádán podobný systém. Jednotlivé zastavovací signály SPI, SP2, .....SPn,..... budou vstupovat do aditivního obvodu 24., jehož výstup nabudí relé 25 za účelem zastavení tkacího stroje 5.

Podle známé techniky zpracovává logický obvod 23 signály TP a MP podle pracovního systému na obr. 3 a podle časových křivek na obr. 4. Signál TP, který je aktivní, když čidlo 21 zjistí útek f, je invertován invertorem 40 a násoben v součinném obvodu 41 signálem MP, který je aktivní, když motor běží, čímž je vytvořen signál A, který je aktivní jen když útek f není zjištěn, tedy v případě přerušení útku f, a motor běží. Aby bylo zabráněno nesprávnému zastavování tkacího stroje 5, jsou zde zařazeny monostabilní klopný obvod 42 a součinový obvod 44, takže tkací stroj 5 může být zastaven výstupním zastavovacím signálem SPI logického obvodu 23 teprve po uplynutí doby T zpoždění, vytvořené monostabilhím klopným obvodem 42.

Minimální doba T zpoždění by se měla rovnat alespoň době TA, uplynuvší mezi aktivováním signálu MP, spouštějícího motor podavače 2 útku f a okamžikem, kdy má útek f dostatečné napětí a rychlost, zjišťované čidlem 21. Naproti tomu by měla být maximální doba T zpoždění taková, aby bylo zabráněno zastavení tkacího stroje 5, když je zásoba r útku f na podavači 2 útku f vyčerpaná nebo nedostatečná.

Časové křivky v případě přetrhu útku f jsou znázorněny čárkovanými čarami na obr. 4.

Z obr. 5 je patrno, jak by se měla měnit doba T zpoždění při změně průměrné zatkávané rychlosti útku f, která se zase rovná průměrné rychlosti odtahu útku f z předlohové cívky 1 a proto rychlosti motoru podavače 2 útku f, který tento navíjí na zásobní buben.

Protože úkolem vynálezu je odstranit nutnost ručního nastavování doby T zpoždění pro každý útek f při změně pracovních podmínek tkacího stroje 5, přichází přídavná informace, potřebná k automatickému zjišťování doby T zpoždění, opět od podavače 3 útku f a předává logickému obvodu 23 data týkající se rychlosti oťáčení motoru podavače 2 útku f. Tato informace je již normálně zajišťována kontrolním obvodem 32 k seřizování rychlosti motoru podavače 3. útku f ve formě impulsů, jejichž frekvence je úměrná rychlosti motoru. V případě, že by nebylo možno odvodit tuto informaci přímo z kontrolního obvodu 32 podavače 3. útku f, bylo by možno použít čidlo, které by bylo schopné vytvářet jeden nebo více impulsů při každé otáčce hřídele motoru. Na obr. 2 je tento signál od kontrolního obvodu 32 k logickému obvodu 23 označen jako signál MC.

Blokové schéma, znázorňující jedno provedení vynálezu, je patrné z obr. 6. zatímco příslušné časové křivky jsou znázorněny na obr. 7. Signál MC (hodiny motoru), vysílaný kontrolním obvodem 32 podavače 3. útku f, je tvořen impulsy, jejichž frekvence je úměrná rychlosti otáčení motoru podavače 3 útku f. Kmitočtový rozsah signálu MC by se mohl měnit například od 5 Hz do 70 Hz, čili rovnat se kmitočtu potřebnému k pohánění motoru s regulací změny kmitočtu v rozsahu rychlostí od 300 do 4 200 ot/min. Dále potom, jak je známo, je signál MP, vysílaný také kontrolním obvodem 32 podavače 3 útku f aktivní, když motor podavače 2 útku f běží, zatímco signál TP, vysílaný elektronickým obvodem 22 čidla 21, je aktivní, když je útek f tímto čidlem 21 zjištěn. Tento signál TP je invertován v invertoru 50 a protože je zaveden se signálem MP do součinového obvodu 51, udržuje potom dělič 52, mající modul m, nastaven na nule; ”m znamená, že vyšle výstupní signál C, když na svém vstupu napočítal počet impulsů rovnající se 2^m, například na obr. 7 m = 2.

Diagram na obr. 5 ukazuje poměr mezi dobou T zpoždění a rychlostí podavače 3 útku f. Poměr mezi těmito dvěma veličinami nemusí být jednoduše nepřímo úměrný a může být korigován přidáním impulsů k signálu MC pomocí slučovacího obvodu 53 a oscilátoru 55, který vytváří signál FC s pevným kmitočtem. V tom případě je doba T zpoždění značně zkrácena, zejména při provozu nízkou rychlostí.

V případě, že signál TP chybí za přítomnosti signálu MP, který je aktivní, stane se signál R, vytvářený součinovým obvodem 51 pasivním a dělič 52 může začít počítat impulsy B, vysílané ze slučovacího obvodu 53.. Za předpokladu, že signál FC je nulový, vyšle dělič 52 signál C po době nepřímo úměrné kmitočtu signálu MC a proto rychlosti motoru podavače 2 útku f. Proto signál C zase pomocí monostabilního klopného obvodu 54 vytvoří impuls SP k zastavení tkacího stroje .5.

Doposud popsané a vyobrazené provedení vynálezu je přirozeně jen jedním z mnoha možných provedení, která lze realizovat za použití rozdílných technik soustav obvodů. Proto je pochopitelné, že vynález zahrnuje jakákoliv jiná provedení a varianty, lišící se od popsaného, ?.'> ré umožňují automaticky nastavovat dobu T zpoždění podle potřeb tkaní vzhledem k rychlosti motoru podavače 3 útku f pomocí algoritmu, který může být jednoduše nepřímo úměrný nebo podobně, s korekcí, zejména při nízkých pracovních rychlostech.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Útková zarážka pro kontrolování a zjišťování přetrhu útku, která je uspořádána v přívodu útku bezčlunkového tkacího stroje před podavačem útku mezi předlohovou cívkou a podavačem útku a určená k zastavení tkacího stroje v případě přetrhu útku, kdy zastavovací signál je vyslán útkovou zarážkou po uplynutí určité doby zpoždění od okamžiku přetrhu útku, zatímco podavač útku je v činnosti, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro automatické nastavení doby (T) zpoždění podle rychlosti podávání útku (f).
2. 2. Útková zarážka podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředky pro automatické nastavení doby (T) zpoždění obsahují kontrolní obvod (32) podavače (3) útku (f), který je spojen, prostřednictvím slučovače (53) s děličem (52), přičemž k slučovači (53) je dále připojen oscilátor (55) a dělič (52) je spojen s integrátorem (51), na jehož vstup je připojeno přes invertor (50) čidlo (21) přítomnosti útku (f) a kontrolní obvod (32) podavače (3) útku (f), přičemž dělič (52) je spojen prostřednictvím klopného obvodu (54) s hnacím motorem tkacího stroje.
3. 3. Útková zarážka podle nároku 2, vyznačující se tím, že hnací motor tkacího stroje je střídavý motor s pevným kmitočtem.
4. 4. Útková zarážka podle nároku 2, vyznačující se tím, že hnací motor tkacího stroje je stejnosměrný motor.

   6 výkresů