CZ27508U1 - Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů - Google Patents

Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů Download PDF

Info

Publication number
CZ27508U1
CZ27508U1 CZ2014-29312U CZ201429312U CZ27508U1 CZ 27508 U1 CZ27508 U1 CZ 27508U1 CZ 201429312 U CZ201429312 U CZ 201429312U CZ 27508 U1 CZ27508 U1 CZ 27508U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
wine
lignans
beverage
increased content
content
Prior art date
Application number
CZ2014-29312U
Other languages
English (en)
Inventor
Josef Balík
Pavel Híc
Ivo Soural
Eva Tománková
Milan Houška
Jan Strohalm
Jan Tříska
Naděžda Vrchotová
Martin Moos
Iveta Marešová
Original Assignee
Mendelova Univerzita V Brně, Zahradnická Fakulta, Ústav Posklizňové Technologie Zahradnických Produktů
Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i.
Centrum Výzkumu Globální Změny Av Čr, V.V.I.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Mendelova Univerzita V Brně, Zahradnická Fakulta, Ústav Posklizňové Technologie Zahradnických Produktů, Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i., Centrum Výzkumu Globální Změny Av Čr, V.V.I. filed Critical Mendelova Univerzita V Brně, Zahradnická Fakulta, Ústav Posklizňové Technologie Zahradnických Produktů
Priority to CZ2014-29312U priority Critical patent/CZ27508U1/cs
Publication of CZ27508U1 publication Critical patent/CZ27508U1/cs

Links

Landscapes

  • Alcoholic Beverages (AREA)

Description

Oblast techniky
Technické řešení se týká moštu, vína nebo nápoje na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů.
Dosavadní stav techniky
Lignany patří do široké skupiny rostlinných fenolů, které na sebe v posledních dvou dekádách upozorňují nejen pro své četné biologické účinky, ale také svou strukturní bohatostí a druhovou rozmanitostí. Historie zájmu o lignany začíná koncem 19. století, kdy byly lignany identifikovány ve vzorcích dřevin. Samotný název lignany byl navrhnut Haworthem v roce 1936. Z hlediska struktury jsou lignany tvořeny dvěma fenylpropanovými jednotkami, které jsou spojeny přes centrální beta uhlíky obou postranních řetězců. Tvoří tak nejčastěji dimery, ale v posledních letech byly v různých druzích měkkých dřevin popsány i vyšší lignany - oligolignany, konkrétně se jedná o seskvi-, di-, a sesterolignany. Jako sekundární metabolity cévnatých rostlin vynikají účinky antioxidačními, protinádorovými, antivirovými, antibakteriálními, insekticidními, fiingicidními, estrogenními, antiestrogenními a v neposlední řadě i ochrannými účinky proti srdečním chorobám. Zvýšený zájem o lignany vychází především z možnosti jejich využití ve farmacii a výživě. Některé deriváty lignanů, např. podophyllotoxinu (etoposid a teniposid - Sandoz) byly úspěšně zavedeny do klinické praxe a jsou používány při chemoterapii rakoviny [Harmatha J.: Strukturní bohatství a biologicky aktivní význam lignanů a jim příbuzných rostlinných fenylpropanoidů. Chem Listy 99, 622 až 632 (2005)]. Výskyt lignanů není vázán na určité rostlinné části, ale nacházejí se prakticky všude. Nej častěji je však nalezneme v dřevě a kůře stromů, ale i v kořenech, listech, květech, plodech a semenech rostlin. Lignany se vyskytují jednak ve volné formě v podobě aglykonů zejména v dřevinách a dále pak vázané na širokou skupinu sacharidů v případě zemědělských produktů.
Lignany a další rostlinné polyfenoly se běžně vyskytují v jádrovém dřevu stromů, přičemž lignany jsou obsaženy převážně v měkkých dřevinách (jehličnany), zatímco flavonoídy v dřevinách s tvrdým jádrem. Stilbeny jsou dále typické pro borovice a jsou obsaženy také v kůře stromů. V nedávné době byl skupinou finských vědců publikován objev pravděpodobně nejbohatšího přírodního zdroje lignanů. Holmbom et al. objevili v sucích stromů v průměru 5 až 10 hm. % lignanů, přičemž suky smrku ztepilého (Picea abies) dosahovaly hodnoty až 6 až 29 hm. % s nejvíce zastoupeným lignanem - hydroxymatairesinolem (HMR), který tvořil až 70 až 85 % z celkového obsahu lignanů. [Holmbom B., Eckerman Ch., Eklund P., Hemming J., Nisula L., Reunanen M., Sjóholm R., Sundberg A., Sundberg K., Willfor S.: Knots in trees - A new rich source of lignans. Phytochemistry Reviews 2, 331-340 (2003)].
Vysoký obsah HMR v sucích vedl k jejich průmyslovému využívání. [Holmbom B., Eckerman Ch., Hemming J., Reunanen M., Sundberg K., Willfor S.: A method for isolating phenolic substances or juvabiones from wood comprising knotwood. EP 1 395 539 Bl]
Na trhuje dále např. doplněk stravy na bázi hydroxymatairesinolu - HMRlignan™, Enterolactone Enhancer 7-HMRlignans from Norwegian Spruce Tree (Swanson Ultra), Natural Female Support (Life Extension), femMED Breast Health, vedle dalších kosmetických přípravků, jako např. Lumene natural.
Vedle HMR suky některých měkkých dřevin obsahují další zástupce lignanů jako je matairesinol (MR), secoisolariciresinol (Seco), lariciresinol (Lari), cyclolariciresinol (cLari), alfa-conidendrin (Coni), nortrachelogenin (NTG), lignan A (LigA), isoliovil (Ilio) a další. Ve vybraných potravinách byly donedávna charakterizovány jen dříve známé lignany jako je Seco a MR. Vůbec nejvyšší koncentrace lignanů v potravinových surovinách byly naměřeny v semenech lnu (převážně oligomery SDG - secoisolariciresinol diglukosid) a v sezamových semínkách převážně SES sesamin. Dalším důležitým zdrojem lignanů v naší potravě jsou celozmné obiloviny, luštěniny a jiné druhy zeleniny, některé druhy ovoce a plodů, ořechy, víno (zejména červené), čaj a káva.
-1 CZ 27508 Ul
Seznam lignanů v potravinách se neustále rozšiřuje a ve vznikajících databázích najdeme např. pinoresinol (Pino), Laň, medioresinol (Med), syringaresinol (Syr) a další lignany.
Běžný obsah lignanů v moštech nedosahuje ani 0,1 mg/1, ve vínech se pohybuje okolo 1 mg/1. Doporučovaná dávka lignanů ve výživě člověka se pohybuje v rozmezí 10 až 30 mg HMR/den. Je tedy zřejmé, že přiměřenou denní konzumací moštu nebo vín se denní dávka lignanů pro člověka stává nedostatečnou. Jiná forma doplnění lignanů ve výživě člověka je nedostatečně prezentována a je tudíž téměř zanedbatelná.
Lignany obsažené v sucích (v dřevní hmotě) smrku ztepilého jsou málo rozpustné ve vodě a jednoduchá macerace dřevní hmoty vodou nebo moštem je nedostatečná pro zvýšení jejich obsahu.
Podstata technického řešení
Uvedené nedostatky odstraňuje mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů podle tohoto technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že mošt, víno nebo nápoj na bázi vína obsahují v 1 litru minimálně 10 mg lignanů, nej výhodněji 15 až 50 mg lignanů v 1 litru nápoje.
Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů dále obsahuje sacharózu nebo zahuštěný hroznový mošt v množství 50 až 300 g cukrů vjednom litru nápoje.
Víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů dále obsahuje potravinářský jemný nebo velejemný líh nebo vinný destilát v množství 15 až 20 % obj. alkoholu.
Zvýšením teploty moštu nebo vína lze dosáhnout zvýšení účinnosti macerace lignanů z dřevní hmoty. Víno, vzhledem k přirozenému obsahu alkoholu, má pro lignany vyšší extrakční účinnost ve srovnání s vodou.
Dalším přídavkem alkoholu v rozsahu 15 až 20 % obj. pomocí potravinářského jemného nebo velejemného lihu nebo vinného destilátu lze rozpustnost lignanů dále zvýšit.
Přídavkem sacharózy nebo zahuštěného hroznového moštu na obsah cukrů 50 až 300 g/1 v hotovém nápoji lze účinně snížit pocit svíravosti, a tak zvýšit senzorickou přijatelnost nápojů se zvýšeným obsahem přírodních lignanů.
Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů podle tohoto technického řešení má výhodu v tom, že lignany, jako nezbytná složka ve výživě je přijímána, pro většinu dospělých obyvatel, v přijatelné formě zdravého vinného nápoje nebo moštu. U ostatních obyvatel, kteří nemohou pít víno, je možno doplnit lignany do výživy některou z uvedených forem průmyslové využitelnosti. Lignany mají prokázanou řadu pozitivních účinků na zdraví člověka a výrobou těchto nápojů dojde k významnému obsahovému nárůstu těchto bioaktivních složek v nich, a tím ke z výšení jejich chemoprotektivní hodnoty.
Příklady uskutečnění technického řešení
Příklad 1
Suky smrku ztepilého (Picea abies) jsou podrobeny senzorické kontrole a následně namlety (nadrceny) pomocí střižného mlýna (Cutting Míli SM 100, Retsch, Haan, Německo) případně typově podobným mlecím zařízením. Následně musí být z rozemletých suků odstraněny nepolární látky terpenického a pryskyřičného charakteru. Tento proces se provádí zahříváním a varem 300 g dřevní hmoty s nepolárním rozpouštědlem hexan 600 ml pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny. Tento proces je opakován ještě jednou s čistým rozpouštědlem. Po ochlazení se následně oddestiluje zbytkové nepolární rozpouštědlo z dřevní hmoty za sníženého tlaku, vakuovou rotační odparkou. Takto připravená dřevní hmota je podrobena lyofilizaci nejméně 12 hodin. Použité nepolární rozpouštědlo je recyklováno pomocí rotační vakuové odparky. Takto pomleté, upravené smrkové suky v dávce 100 až 200 g se přidají do 100 litrů vína, u vína bílého a rosé ve fázi školení, u vína červeného ve fázi zrání. Po 14 dnech macerace při teplotě 15 až 20 °C se provede stočení a filtrace nápojů.
-2CZ 27508 Ul
Příklad 2
Suky smrku ztepilého (Picea abies) projdou senzorickou kontrolou a poté jsou homogenizovány (nadrceny) pomocí střižného mlýna (Cutting Milí SM 100, Retsch, Haan, Německo) případně konstrukčně podobným mlecím zařízením. Následně jsou z homogenátu suků odstraněny nepolární látky terpenického a pryskyřičného charakteru, a to zahříváním a varem 300 g dřevní hmoty s nepolárním rozpouštědlem 600 ml. Vhodný je například hexan. Vše je prováděno pod zpětným chladičem po dobu minimálně 1 hodiny, tento proces je opakován s čistým rozpouštědlem. Po ochlazení varné baňky se směs filtruje za sníženého tlaku, následuje odpaření zbytkového nepolárního rozpouštědla z dřevní hmoty za sníženého tlaku vakuovou rotační odparkou. Z takto upravené dřevní hmoty se dále připravuje lihový extrakt následujícím postupem: dřevní hmota je pod zpětným chladičem vařena v 600 ml potravinářského lihu (96%) minimálně po dobu jedné hodiny. Po ochlazení baňky je kapalná fáze odstraněná filtrací za sníženého tlaku. Extrakce se provádí dvakrát pokaždé se stejným množstvím čistého rozpouštědla. Filtráty z obou stupňů extrakce jsou spojeny a zahuštěny za použití rotační odparky na obsah 80 až 100 g lignanů v 1 litru. Takto připravený tekutý extrakt smrkových suků je přidán v technologické fázi školení u bílého a rosé vína nebo v technologické fázi zrání u červeného vína v dávce odpovídající 10 až 50 mg lignanů v 1 litru nápoje. Přídavek tohoto tekutého extraktu smrkových suků do vín se provádí při teplotě 25 až 30 °C a za stálého intenzivního míchání.
Příklad 3
Bílá, rosé a červená vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů vyrobená podle příkladu 1 nebo 2 jsou doplněna zahuštěným hroznovým moštem na obsah 150 g cukrů v jednom litru nápoje.
Příklad 4
Bílá, rosé a červená vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů vyrobená podle příkladu 1 nebo 2 nebo 3 jsou obohacena potravinářským jemným lihem na obsah 18 % obj. alkoholu do podoby dolihováného nápoje na bázi vína.
Příklad 5
Suky smrku ztepilého (Picea abies) jsou podrobeny senzorické kontrole a následně namlety (nadrceny) pomocí střižného mlýna (Cutting Milí SM 100, Retsch, Haan, Německo) případně typově podobným mlecím zařízením. Následně musí být z rozemletých suků odstraněny nepolární látky terpenického a pryskyřičného charakteru. Tento proces se provádí zahříváním a varem 300 g dřevní hmoty s nepolárním rozpouštědlem hexan 600 ml pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny. Tento proces je opakován ještě jednou s čistým rozpouštědlem. Po ochlazení se následně oddestiluje zbytkové nepolární rozpouštědlo z dřevní hmoty za sníženého tlaku pomocí vakuové rotační odparky. Takto připravená dřevní hmota je podrobena lyofilizaci nejméně 12 hodin. Použité nepolární rozpouštědlo je recyklováno pomocí rotační vakuové odparky. Takto pomleté, upravené smrkové suky v dávce 100 až 200 g se přidají do 100 litrů hroznového nebo jablečného moštu. Mošt se zahřeje na 80 °C a po jeho zchlazení se provede oddělení moštu od mletých smrkových suků jeho stočením, odstředěním nebo filtrací. Takto upravený mošt se mikrobiálně stabilizuje teplotou 90 °C, po dobu 5 minut nebo vysokým tlakem o hodnotě 500 MPa, po dobu 10 minut.
Příklad 6
Suky smrku ztepilého (Picea abies) projdou senzorickou kontrolou a poté jsou homogenizovány (nadrceny) pomocí střižného mlýna (Cutting Milí SM 100, Retsch, Haan, Německo) případně konstrukčně podobným mlecím zařízením. Následně jsou z homogenátu suků odstraněny nepolární látky terpenického a pryskyřičného charakteru, a to zahříváním a varem 300 g dřevní hmoty s nepolárním rozpouštědlem 600 ml. Vhodný je například hexan. Vše je prováděno pod zpětným chladičem po dobu minimálně 1 hodiny, tento proces je opakován s čistým rozpouštědlem. Po
-3CZ 27508 Ul ochlazení se následně oddestiluje zbytkové nepolární rozpouštědlo z dřevní hmoty za sníženého tlaku vakuovou rotační odparkou.
Z takto upravené dřevní hmoty se dále připravuje lihový extrakt následujícím postupem: dřevní hmota je pod zpětným chladičem vařena v 600 ml potravinářského lihu (96%) minimálně po dobu jedné hodiny. Po ochlazení baňky je kapalná fáze odstraněná filtrací za sníženého tlaku. Extrakce se provádí dvakrát pokaždé se stejným množstvím čistého rozpouštědla. Filtráty z obou stupňů extrakce jsou spojeny a zahuštěny za použití rotační odparky na obsah 80 až 100 g lignanů v 1 litru. Takto připravený tekutý extrakt smrkových suků je přidán do hroznového nebo jablečného moštu v dávce odpovídající 10 až 50 mg lignanů v 1 litru nápoje a maximálně 0,5 % obj. ío alkoholu. Přídavek tohoto tekutého extraktu smrkových suků do moštu se provádí při teplotě 25 až 30 °C, za stálého intenzivního míchání. Takto upravený mošt se mikrobiálně stabilizuje přidáním chemického konzervantu, například kyseliny sorbové v množství 300 mg/1.
Senzorické hodnocení přijatelnosti vyrobených bílých vín se zvýšeným obsahem přírodních lignanů
Víno bílé Obsah lignanů jako HMR (mg/1) Senzorické hodnocení (body)
Průměr Variabilita
VB-původní X 67 ±19
VB-E 15,5 56 ±13
VB-S 31,3 32 ±10
VB-E-C150 13,6 65 ±22
VB-S-C150 44,1 52 ±25
VB-E-C150-A18 13,6 62 ±12
VB-E-C150 23,7 57 ±11
VB-S-C150-A18 37,8 52 ±10
x = pod hranicí stanovitelnosti E = tekutý extrakt smrkových suků S = mleté, upravené smrkové suky Cl50 = obsah cukru v g/1 Al 8 = obsah alkoholu v % obj.
Senzorické hodnocení přijatelnosti vyrobených červených vín se zvýšeným obsahem přírodních lignanů
Víno červené Obsah lignanů jako HMR (mg/1) Senzorické hodnocení
Průměr Variabilita
VC-původní X 51 ±17
VC-E 15,0 32 ±15
VC-S 29,2 35 ±8
VC-E-C150 11,9 51 ±10
VC-S-C150 20,0 30 ±15
VC-E-C150-A18 12,1 68 ±12
VC-S-C150-A18 20,8 42 ±15
x = pod hranicí stanovitelnosti
E = tekutý extrakt smrkových suků S = mleté, upravené smrkové suky Cl50 = obsah cukru v g/1
Al 8 = obsah alkoholu v % obj.
-4CZ 27508 Ul
Senzorické hodnocení přijatelnosti vyrobených hroznových moštů se zvýšeným obsahem přírodních lignanů
Hroznový mošt Obsah lignanů jako HMR (mg/l) Senzorické hodnocení (body)
Průměr Variabilita
B-původní X 78 ±16
B-El 14,1 68 ±15
B-E2 29,2 53 ±24
B-Sl 12,9 74 ±15
B-S2 26,6 65 ±18
C-původní X 64 ±21
C-E 16,8 52 ±22
C-S 52,7 58 ±20
x = pod hranicí stanovitelnosti E = tekutý extrakt smrkových suků S = mleté, upravené smrkové suky B = bílý hroznový mošt C = červený hroznový mošt.
Průmyslová využitelnost
Výroba moštu, vína, nebo nápoje na bázi vína podle tohoto teclmického řešení je využitelná ve 5 vinařství nebo jiném nápojovém průmyslu při výrobě hroznových a ovocných moštů, bílých, rosé a červených vín nebo nápojů na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů.

Claims (3)

  1. NÁROKY NA OCHRANU
    1. Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů, vyznačující se tím, že obsahuje v 1 litru minimálně 10 mg lignanů, nej výhodněji 15 až 50 mg ío lignanů v 1 litru nápoje.
  2. 2. Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje sacharózu nebo zahuštěný hroznový mošt v množství 50 až 300 g cukrů v jednom litru nápoje.
  3. 3. Víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů podle nároku 1 15 nebo 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje potravinářský jemný nebo velejemný líh nebo vinný destilát v množství 15 až 20 % obj. alkoholu.
CZ2014-29312U 2014-03-06 2014-03-06 Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů CZ27508U1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2014-29312U CZ27508U1 (cs) 2014-03-06 2014-03-06 Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2014-29312U CZ27508U1 (cs) 2014-03-06 2014-03-06 Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ27508U1 true CZ27508U1 (cs) 2014-11-20

Family

ID=51989675

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2014-29312U CZ27508U1 (cs) 2014-03-06 2014-03-06 Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ27508U1 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ305406B6 (cs) * 2014-03-06 2015-09-02 Mendelova Univerzita V Brně, Zahradnická Fakulta, Ústav Posklizňové Technologie Zahradnických Produktů Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů a způsob jejich výroby

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ305406B6 (cs) * 2014-03-06 2015-09-02 Mendelova Univerzita V Brně, Zahradnická Fakulta, Ústav Posklizňové Technologie Zahradnických Produktů Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů a způsob jejich výroby

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Jimenez-Lopez et al. Agriculture waste valorisation as a source of antioxidant phenolic compounds within a circular and sustainable bioeconomy
Şahin et al. Olive tree (Olea europaea L.) leaf as a waste by‐product of table olive and olive oil industry: a review
Abdel et al. Polyphenols: Properties, occurrence, content in food and potential effects
Ascacio-Valdés et al. Antifungal ellagitannin isolated from Euphorbia antisyphilitica Zucc
US10251413B2 (en) Phenolics extraction and use
KR101645464B1 (ko) 새싹보리 추출물을 포함하는 비만 억제용 조성물
Villanueva et al. Characterization and use of Mangifera indica L. seeds from four varieties
Maamoun An insight into the brilliant benefits of grape waste
Ponder et al. Comparative evaluation of the nutritional value and the content of bioactive compounds in the fruit of individual species of chaenomeles and quince
CZ27508U1 (cs) Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů
TOMA et al. Grapevine plant waste utilization in nanotechnology
KR102678647B1 (ko) 블루베리로부터 비니페린 및 테로스틸벤을 대량생산하는 방법
CZ305406B6 (cs) Mošt, víno nebo nápoj na bázi vína se zvýšeným obsahem přírodních lignanů a způsob jejich výroby
CZ32871U1 (cs) Alkoholický nápoj se zvýšeným obsahem přírodních lignanů
CZ27871U1 (cs) Potravinářské výrobky typu pyré, džemy, pomazánky obohacené o lignany
Cecchini et al. Phytochemical profiles and antiradical capacity of grape seed extracts from different italian cultivars: Reusing of winery by-products
KR20150037774A (ko) 항산화 효능이 증가된 정향의 제조방법
Lucarini et al. Biorefinery for innovative production of bioactive compounds from vegetable biomass
CZ30250U1 (cs) Čokoláda se zvýšeným obsahem přírodních lignanů
CZ306700B6 (cs) Způsob výroby lignanů pro potravinářské účely extrakcí ze suků jehličnanů
Reyes-Reyna et al. By-Products Derived from Wine Industry: Biological Importance and Its Use
CZ37327U1 (cs) Bylinný extrakt obohacený o lignany
Kumar et al. Pomegranate Wastes and By-Products: Chemistry, Processing, and Utilization
Tokuşoğlu Fruit By-Products and Powders as Sources of Functional Bioactive Constituents and Their Utilization Strategies
Salazar et al. Winery-Derived By-Products: Valorization and Potential

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20141120

ND1K First or second extension of term of utility model

Effective date: 20180212

MK1K Utility model expired

Effective date: 20210306