CZ264493A3

CZ264493A3 - Mixtures for fastening artificial teeth with improved holding

Info

Publication number: CZ264493A3
Application number: CS932644A
Authority: CZ
Inventors: Jayanth Rajaiah; Abel Saud; Kay Bruce John Mac
Original assignee: Richardson Vicks
Priority date: 1991-06-10
Filing date: 1992-06-05
Publication date: 1994-04-13
Also published as: SK140293A3; JPH06508174A; BR9206122A; FI935521A0; US5304616A; WO1992022280A1; HU9303519D0; NZ243073A; JP3179102B2; FI935521A; AU2187292A; DE69213460T2; EP0595837B1; CA2109624C; EP0595837A1; ES2091480T3; IE921860A1; HUT66106A; NO934468D0; CA2109624A1

Description

Směsi k upevňování umělého chrupu se zlepšeným držením

Oblast tecnniky

Vynález se týká zlepšení lepidel, zejména lepidel pro upevňováni umělého chrupu.

Dosavadní stav techniky

Oovyklé snímatelné umélé chrupy, zubní protézy apodobně mají zuby zasazené ve vhodné destičce nebo základu. Umělé chrupy působí jako náhražka scházejících zubu a bývají buS celkové nebo částečné. I když se zubní protézy připravují obvykle odborné, stává se často, že nesedí dokonale, kromě toho po jisté době se drženi umělého chrupu uvolňuje vlivem smrštování a změn v pryskyřicícn, sliznicových tkání apod. Uvolněné a nedokonale sedící umělé chrupy se obvykle opravují a upevňují použitím zubního stabilizátoru. Zubní stabilizátory se používají k vyplnění spár mezi chrupem a pryskyřicemi nebo tkáněmi. Před nasazením chrupu do ústní dutiny se na destičku chrupu nanese stabilizátor, který se má jednotně dotýkat pryskyřic a sliznicových tkán-í, aby chrup perfektně sedél. Zubní stabilizátor se sestavuje netoliko s přihlédnutím k jeho lepivosti, ale také aby se získal polštářek nebo těsnění mezi chrupem a pryskyřicemi nebo tkáněmi, čímž se chrup umístí bezpečně v ústech.

Existuje mnoho požadavku a charakteristik kladených na vyhovující směs pro upevňování zubní protézy, jež jsou dány četnými činiteli. Je žádoucí, aby se jedním použitím denně takové směsi dosáhlo dokonalého izolování a měkkého a bezpečného usazení zubní protézy. Směs má zachovávat své vlastnosti a charakteristiky v obvyklých práškových a krémových formách během skladování za různých klimatických podmiň^·, . jako je vysoká teplota a vlhkost, má být pohotové a snadno použitelná na povrchu zubní protézy, nemá použivatele dráždit nebo být mu nepohodlnou, být bezpečnou a netoxickou, nemít nepříjemný zápach nebo barvu, nemít nechutnou chut, popřípadě má mít antiseptické a germicidní vlastnosti k zabránění nebo zmenšení růstu mikroorganismů vyskytujících se v ústech a má působit jaxo činidlo k předcházeni hnilobnému nebo zapáchajícímu rozkladu potravy neoo sssretu nacházejících se na místech přiléhajících n zubní protéze. Upevňovací materiál musí být schopný nasávat vodu a sliny a být botnavý, aby se zaplnily mezery mezi zubní protézou a sliznicí. Stabilizátor nesmí napadat nebo poškozovat umělý chrup, např. materál destičky zubní protézy. Navíc musí být stabilizátor stálý proti bakteriím, plísním a enzymům nacházejícím se dutině ústní a mít pH, při němž se nepoškozuje ústní sliz, obvykle 5 až 8,5, výhodně při asi neutrální. Mechanická pevnost stabilizační (upevňovací) hmoty, at je gelová nebo koloidní, tvořená nasáváním vody musí být dostačující, aby se bezpečně zachovala poloha zubní protézy při normálním používání, a nemá být zase tak značná, aby se neztěžovalo v případě potřeby vyjmutí zubní protézy, neocskozo· anebo aby se pryskyřice, tkáně nebo zubní protéza při vyjímáňiYvaly

Vyvíjelo se již mnoho let značné úsilí vyvinout vylepšená lepidla pro umělý chrup. Používaly se jak syntetické, tak i přírodní polymery jednotlivě, v kombinaci a v kombinaci s různými přísadami.

Evropský patent 64 672, Dhabhar a Schmidt, zveřejněný 17. listopadu 1982, se týká hydrcfilního lepidla pro zubní protézy. Lepidlo obsahuje lepivý polymerní podíl složený z karboxymethylcelulozy (CMC) a polyethylenoxidu v hydrofilním nosiči.

Evropská patentová přihláška 140 486, Desmaris A.J., podaná 31. července 1984, pojednává o lepivých směsích pro zubní protézy obsahujících hydrofilně modifikovaný vodorozpustný polymer, bučí samotný nebo smíchaný s alkalickokovovou solí CMC. Pro použití ve směsích se dává přednost nydrofobně modifikovaným hydroxyalkylcelulozám a kopolymerům ethylenoxidu s dlouhořetězcovými epoxyalkany.

U.S. patent 4 280 936, Dhabhar, Heyd a Schmidt, vyšlý 28. července 1981, popisuje zlepšená lepidla pro umělé chrupy. Obsahují specifikovaný poměr CMC a polyethylenoxidu v minerálně olejové bázi.

U.S. patent 4 474 902, Dhabhar a Schmidt, vyšlý 2. října

1984, se týká zlepšených lepidel pro zubní protézy, která obsahují karajaovou pryskyřici v hydrofilním nosiči. Viz též U.S. patent 4 514 528, vyšlý 30. dubna 1985, a U.S. patent

518 721, vyšlý 21. května 1985 na jméno těohže autorů, jsž se týkají jednotlivě zlepšených takovýchto lepidel obsahujících lepivé polymerni podíly, jež se skládají ze směsí částečných solí kopolymerů typu nižší alkylvinylethermaleinanhydrid s CMC nebo polyetnylenoxidem, jakož i zubních protézových upevňovacích lepidel obsahujících CMC a polyethylenoxid.

Viz též U.S. patent 4 522 956, Dhabhar a Schmidt, vyšlý 11. června 1385, který se týká zlepšených zubních protézových upevňovacích lepidel obsahujících polyethylenoxid jako jedinou lepivou složku v hydrofilním nosiči, který obsahují jisté pólyethylenglykoly.

Jiná takováta lepidla se popisují v U.S. patentech 4 530 342, vyšlém 23. července 1389, 4 542 168, vyčlém 17.

září 1985 a 4 569 955, vyšlém 11. února 1986.

U.S. patent 4 529 748, Kieneoke H.G.P., vyšlý 16. července 1985, se týká zubních protézových lepidel vytvářených z filmotvorných látek, jako jsou různé celulozové deriváty, akrylátové polymery, methakrylátové polymery a jiné filmotvorné látky.

U.S. patent 4 138 477, Gaffar, vyšlý 6. února 1978, popisuje ústní směsi ke kontrole ústního pachu. Obsahují kombinace zinek-polymer připravovaný reakcí zinku s aniontovým polymerem obsahujícím karboxylové, sulfonové a/nebo fosfonokyselinové radikály.

U.S. patent 3 003 988, Germann D.P. et al., vyšlý 10. října 1961, popisuje některé materiály citlivé na vodu, avšak nerozpustné ve vodě, pro upevňování zubních protéz. Jsou to syntetické, hydrofilní a koloidní materiály obsahující směsné částečné soli a estery kopolymerů typu nižší (1 až 4 uhlíky)alkylvinylether/maleinanhydrid. Uvedené směsné částečné soli a estery obsahují dvojmocné vápníkové a jednomocné alkalické (tj. sodíkové, draslíkové a amoniové) kationty.

U.S. patent 4 753 630, Shah et al., vyšlý 19. července 1988, se týká zinečnatých a strontnatých částečných solí kopolymerů nižší (C^__z. )alkylvinylether/kyselina maleinová, v nichž zinečnaté a strontnaté kationty jsou nesmíchané s jinými kationty nebo esterovými funkcemi v kopolymerní soli, přičemž zbylé původní karboxylové skupiny jsou nezreagované. Tyto kopolymery nižšího alkylvinyletheru s kyselinou rnaleinovou se v dalším popise uvádějí pod zkráceným termínem AVE/MA Kopolymer' a kopolymer methylvínylether/maleinová kyselina pod zkratkou MVE/MA kopolymer. Dále, evropská patentová přihláška 396 411, Holeva a Gounaris, zveřejněná 7. listopadu 199C, popisuje směsné částečné MVE/MA kopolymerní soli.

Je tudíž známo, že kombinace směsných a nesměsných částečných solí kopolymeru typu nižší alkylvinylether/maleinanhydrid jsou vhodné jako lepidlové směsi pro upevňování zubních protéz.

Přesto se ještě dále pokračuje v hledání stabilizátorů zubních protéz, které by měly shora uvedené charakteristiky a hlavně zajišťovaly bezpečné usazení umělého chrupu po delší dobu (10 až 14 hodin), aniž by byla nutná jejich opětovná aplixace·

Podstata vynálezu

Podle tohoto vynálezu se zlepšených lepicích a jiných vlastností u upevňovacích směsí pro zubní protézy dosahuje použitím specifických samotných částečně směsných solí kopolymeru nižší alkylvinylether/kyselina maleinová.

Předmětem vynálezu jsou zlepšené stabilizátory zubních protéz, které lze snadno vyrábět a které zůstávají stálé ρο delší dobu v dutině ústní, jakož i které lze snadno odstraňovat se zubní protézy.

Dalším předmětem vynálezu jsou směsi pro upevňování zubních protéz se zlepšenými sensorickými účinky, např. chutí.

Dalším předmětem vynálezu jsou stabilizátory k upevňování zubních protéz vyráběné z toxikologicky přijatelných, chuťově vyhovujících materiálů.

Dalším předmětem jsou zde stabilizátory, které účinkují dobře v přítomnosti vlhkosti, zejména v přítomnosti tělních tekutin, jako jsou sliny, pot ajkrev.

Stabilizační (upevňovací) smčsi podle vynálezu obsahují: směsnou částečnou sůl kopolymeru nižší alkylvinylether/kyselina maleinová, který se skládá z opakované strukturní jednotky vzorce I _

OR

I —- CH₉— CH — C1Í — CH I i o=c oo (i)

HO

OH ve kterém R znamená C, .alkylový radikál a n je celé číslo, které je větší než číslo udávající počet vyskytujících se opakování uvedené strukturní jednotky v molekule kopolymeru, přičemž n je dostatečně veliké, aby charakterizovalo kopolymer se specifickou viskozitou větší než 1,2, stanovovanou v methylethylketonu při 25 °C, přičemž uvedené částečné soli obsahují 15 až 40 % volné kyseliny a jako kationtová sůl působí (a) 0,1 až 00 % kationtů stroncia a (b) 0,1 až 65 % zinečnatých kationtů karboxylových skupin, upevňování zubních protéz, jakož i smčsi pro upevňování a adhezivnč účinné množství nichž jedna je směsnou z celkových původních zreagovalých Popisují se zde také směsi k jež oosanují směsné částečné soli, zubních protéz obsahující bezpečné dvou nebo více adhezních složek, z částečnou solí,, popřípadě je tvořená několika směsnými solemi podle vynálezu.

S výhodou se tyto směsné částečné soli používají společně s vodou zcitlivělým polymerním materiálem vybraným ze skupiny zahrnující přírodní klovatiny, syntetické polymery, sacharidové deriváty, celulozové deriváty a jejich směsi.

Všechna zde používaná procenta a poměry týkající se neutralizace solí podle vynálezu se zakládají na stechiometrickém procentu kationtů přítomných v soli. Všechna ostatní procenta a poměry zde používané jsou hmotnostní, není-li udáno jinak.

Polymerními solemi podle vynálezu jsou směsné soli kopolymeru nižší alkylvinylether/kyselina maleinová složeného z opakujících se strukturních jednotek shora uvedeného vzorce I, v němž Ran mají shora uvedené významy. R je s výhodou methyl.

S výhodou obsahují tyto směsné částečné soli 20 až 65 %, výhodněji 40 až 65 % strontnatých kationtů a 1 až 40 %, výhodněji 2 až 20 % zinečnatých kationtů a 25 až 35 % volné kyseliny.

Směsné částečné soli obsahují dále s výhodou 0,1 až 10 %, výhodněji 0,1 až 5 % iontů železa. Směsné částečné soli také s výhodou dále obsahují 0,1 až 25 %, výhodněji 0,1 až 20 % sodíkového kationtů.

Předmětné polymerní soli se s výhodou připravují interakcí kopolymeru AVE/MA (I) s kationtovými sloučeninami vápníku, sodíku, zinku, stroncia a železa, jež mají funkční skupinu typickou pro reakčni složky karboxylové kyseliny, jako jsou například hydroxid, chlorid, acetát, karbonát, halogenid, laktát, apod. ve vodném prostředí. Při výhodném provedení se používají uhličitan strontnatý, oxid zinečnatý, chlorid železnatý a hydroxid sodný. Protože hydroxid zinečnatý není komerčně získatelný, používá se jako reakčni složka snadno a hospodárněji tak, že se použije vodná břečka částicového oxidu zinečnatého, který, ačkoliv je prakticky ve vodě nerozpustný, se hydratuje na povrchu částic na hydroxid zinečnatý.

Lze používat také vodné roztoky oxidu strontnatého, který však působením vody (pozor! vývoj tepla) přechází na hydroxid.

Je třeba se vyhnout aniontúm, které tvoří toxické, škodlivé nebo kontaminující vedlejší produkty, nebo je zde zapotřebí zvláštních opatření a postupů k odstranění těchto vedlejších produktů z konečného produktu polymerní soli. Jednotlivé používané sloučeniny mají být zásadně čisté, aby se získal převážně čistý, povětšinou bělavý konečný produkt polymerní soli.

Kopolymery (I) nižší alkylvinylether/kyselina maleinová (AVE/í-iA) lze snadno získávat kopolymerací nižšino alkylvinyletheroveho monomeru, jako je methylvinylether, ethylvinylether, divinylether, propylvinylether a isobutylvinylether, s maleinanhydridem, čímž se získá kopolymer nižší alkylvinylether/maleinanhydrid, který snadno hydrolyzuje na kyselinový kopolymer (I). Anhydridové a kyselinové formy jsou také komerčně získatelné. Například

GAE Corporation, Wayne, New Jersey, dodává polymerní volně kyselinovou formu (I) a příslušnou anhydridovou formu pod obchodní značkou GANTREZ jednotlivě jako GANTREZ S Series a GANTREZ AN Series. V prve uvedených kyselinových formách je zvlášt vhodný GANTREZ S-97 (1-1.11. = 50 000) a v druhé, anhydridové formě jsou zvlášt výhodné kopolymery GANTREZ AN-14S (M.Ii.=50 000), GANTREZ AN-169 (M.H.=67 000) a GANTREZ AK-179 (1-1.11.=8 0 000). Uvedené kyselinové a anhydridové formy kopolymerů AVE/Í-IA, jež mají průměrnou molekulovou hmotnost 50 000 až 80 000 (měřenou membránovou osmometrií v roztoku 1-10 g 2-butanonu/1000 ml roztoku), se vyznačují také tím, že mají dříve popsané specifické viskozitní parametry větší než 1,2. Když se anhydridový kopolymer rozpouští ve vodě, štěpí se nahydridová vazba, takže se vytvoří vysoce polární polymerní volná kyselina (I). Anhydridovou formu, která je poměrně méně nákladná než kyselinová forma, lze tudíž používá e. jHí\ o vhodný a levnější prekursor pro kyselinu. Aby se zvětšila rychlost hydrolyzy anhydridu na kyselinu, lze s výhodou používat zvýšenou teplotu.

Obecně se kopolymer (I) nižší alkylvinylether/kyselina maleinová, nebo její odpovídající anhydrid, přidává do vody předehřáté na 70 až 80 °C za intenzivního míchání, aby vznikla homogenní směs. Použije-li se anhydrodcvý prekursor, doporučuje se vodnou směs dále zahřívat na asi 90 C za míchání, aby se dosáhlo úplé hydrolyzy anhydridu na kyselinovou formu.

Potom se zahřívání přeruší, ale v míchání se pokračuje, až se násada vyjasní za současného poklesu viskozity (asi 6575 °C). Při teplotě místnosti se zvlást připraví vodný roztok sloučeniny tvořící strontnatou sůl, nebo například vodná disperze práškového uhličitanu strontnatého se spojí s chloridem zineěnatým a chloridem železa ve formě břečky, v množství dostačujícím k získání požadovaného obsahu strontnatých a zinečnatých kationtů v konečném produktu, a pomalu se přidá k horkému roztoku polymerní kyseliny za stálého míchání, aby se zabránilo místnímu srážení kationtové polymerní soli.

Když zinek, stroncium a železo zreagují, přidá se pomalu vodný roztok hydroxidu sodného, a to v množství, jež stačí k získání požadovaného obsahu sodíkového kationtu v konečném produktu. Po zkončení přidávání se pokračuje v míchání, aby se zajistilo zreagování všech solitvorných sloučenin s kopolymerem

Obdobně se vodný roztok, obsahující zdroj stroncia, zinku a železa, předehřeje na 70 až 80 C za intenzivního mícháni, přičemž vznikne homogenní břečka. Potom se k břečce přidá kopolymer (I) nižší alkylvinylether/maleinová kyselina nebo její odpovídající anhydrid a břečka se dála zahřeje na S0 °C a míchá, aby se dosáhlo úplné hydrolyzy. Podobně se na břečku převedou kopolymer AVE/I4A, uhličitan strontnatý, oxid zinečnatý a chlorid železa, všechny původně v prášku.

Převedení na břečku se provede ve vodě při 25 °c, která se potom zahřeje na 80 až S0 °C, aby nastala reakce. Po ukončeni tohoto reakčního stupně přidá se pomalu vodný roztok hydroxidu sodného.

9980811

Ve výsledné směsné částečné soli kopolymsrů AVE/MA má být dostatek, strontnatých a zinečnatých kationtů, aby se dosáhlo neutralizace v rozsahu 0,1 až 80 %, s výhodou 20 až 65 % stroncia a 0,1 až 65 %, s výhodou 1 až 40 %, výhodněji 2 až 20 % zinku ve výsledné soli obsahující volnou kyselinu v množství 15 až 40 %, s výhodou 20 až 35 %. Sodík bývá přítomný s výhodou v množství 0,1 až 20 %.

Reakční dávka se potom suší v mělkých sušisích mísách v susarne s proudícím vzduchem udržované pri teplote 70 C prouděním horkčno vzduchu, aby se odpařila voda a získal polymerní solný produkt v suché formě. Obdobně lze reakční dávku přemístit do bubnové sušárny udržované při 80 až 100 PSIG horkou párou, čímž se odpaří voda a polymerní sůl se získá ve formě vloček.

Získané vločky se mohou rozemlít a přesít, čímž se získají požadované fyzikální vlastnosti, které vyhovují pro dobrou stabilizaci zubní protézy.

Uvedené soli jsou sypké, takže se může získat vhodná velikost částic a sypná hmotnost. Pro dosažení lepších výsledků se mají v bubnu sušené vločky rozemlít na vhodnou sypnou hmotnost, což je 0,5 až 1,2, výhodněji 0,6 až 1,1 a nejvýhodněji 0,7 až 1,0 g/ml při zachování měrného povrchu 0,5 až 2,5, výhodněji 0,6 až 2,0 a nejvýhodněji 0,7 až 1,5 m^Z/g. Rozemleté částice mají procházet sítem 140 až 200 mesh (U.S.B.S. řady) a s výhodou jsou v jejich nejdelším rozměru menší než 0,3 mm. Sypná hmotnost se měří podle ASTM metoda E-52 (02.05).

Předmětné strontnaté a zinečnaté AVE/MA kopolymerní soli mají výjimečné adhezivní vlastnosti, když přijdou do styku s vodou nebo slinami, takže jsou výjimečně vhodné pro lepidlové materiály ve směsích pro upevňování zubních protéz.

Pro toto použití se volí prášková forma s velikostí částic menší než 140 mesh U.S.B.S. síta, sypnou hmotností větší než 0,3 g/ml a výhodně větší než 0,5 g/ml a s pH 3 až 8 a výhodně 5 až 7,5, přičemž pH se stanovuje na l%ní hmotnostně disperzi ve vodě.

Všechny předmětné kopolymerní soli se mohou používat v účinných lepivých množstvích, s výhodou alespoň 25 % hmotnostních, a tc bud jako samostatné lepidlové složky nebo ve spojení s jinými účinnými lepidlovýrni složkami ve směsích pro upevňování umělých chrupu.

Je výhodné používat uvedenou kopolymerní sul společně s jiným adhezivem ve směsích pro upevňování zubních protéz.

S výhodou bývá druhým lepidlem polymerní materiál vybraný ze sKupiny zahrnující přírodní pryskyřice, syntetické polymery, sacharidové deriváty, celulozové deriváty a jejich směsi.

Obecně se používá 15 až 70 %, vztaženo na celkovou hmotnost směsi, uvedené směsné vápenaté/sodné/zinečnaté nebo atrontnaté soli.

výhodná dodatečná lepidla (ko-adneziva) obsahují ve vodě rozpustný nydrofilní koioid nebo polymer, který bctná po vystavení vlhkosti a vytváří lepivou hmotu. Mezi takové adhezivní materiály patří přírodní pryskyřice a syntetické polymerní pryskyřice, jakož i ostatní pryskyřice používané obecně ve směsích k upevňování zubní protézy. Takové pryskyřice jsou také vhodné pro tento vynález jako koadheziva ve spojeni s předmětnými směsnými AVE/MA kopolymerními solmi. Lze zde uvést například karajovou pryskyřici, želatinu, algin, alginát sodný, tragakant, methylcelulozu, akrylamidové polymery, ethylenoxidové polymery, polyvinylpyrrolidon, kationtové polyarylamidové polymery a jako nejvýhodnějsi karboxymethylcelulo zu sodnou a směsné částečné soli kopolymerů polyvinylmethylether/ /kyselina maleinová.

Výhodným provedením vynálezu je upevňovací směs pro zubní protézy, která jako upevňovací (stabilizační) složku obsahuje účinné množství směsné částečné soli kopolymerů nižší alkylvinylether/maleinová kyselina, který se skládá hlavně z opakované strukturní jednotky shora uvedeného vzorce I.

Jiným předmětem vynálezu je směs pro upevňování zubních protéz, která obsahuje bezpečné a adhezivně účinné množství alespoň dvou adhezivních složek k upevňování zubní protézy, přičemž jedna z uvedených adhezivních složek je tvořena směsnou částečnou solí snc-ra popsaného kopolymerů nižší alkvlvinylether/ /maleinová kyselina. Výhodná koadheziva byla popsaná shora.

Směsi podle vynálezu mohou popřípadě obsahovat 0,01 až 5 % jedné nebo více složek se senzorickými účinky, včetně chuti a vůně. K vhodným složkám patří mentol, methylálktát, mátová silice, spearmintový olej, listový alkohol, jakož

-Ιϋί paramenthankarboxyamidová chutová a vonná činidla získatelná od kilkinson-Sword (jako WS-3), která se popisují v U.S. patentu 4 136 163, Watson et al., vyšlém 23. ledna 1279.

Směsi podle vynálezu se vyrábějí v obecně známých formách, jako je prášek, krém, mast, kapalina, pasta, voda nebo film.

Směsi podle vynálezu se s výhodou vyrábějí za použití vhodné mikronizace jako fluidní energie nebo tryskání vzduchem či mletím v kladivovém mlýně v bubnu vysušeného kopolymeru AVE/MA ve formě směsných částečných solí. Příklady sestavování směsi se uvádějí v U.S. patentu 4 51tí 721, Dhabhar et al., vyšlém 21. května 1985, a v U.S, patentu 4 514 52tí těchže vynálezců, vyšlém 30. dubna 1285.

Adhezivní soli podle vynálezu se mohou používat pro různé adhezivní účely, včetně farmaceutického použití (pro orální podávání léků nebo pro místní bandáže) a použití jakožto vodných adheziv (např. v případě potřeby lepení v přítomnosti vody).

Následující příklady, jež vynález nikterak neomezují, blíže objasňují jednotlivá provedení předmětu vynálezu, při nichž se používá kombinací základních a popřípadných složek.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Do reakční nádoby opaťřené vysokorychlostním míchadlem a obsahující 8,6 kg vyčištěné vody zahřáté na 85 °C se poznenáhlu přidá 28,4 g oxidu zinečnatého a 139,7 g uhličitanu strontnatého. Po ukončení přidávání se teplota břečky udržuje konstantní za míchání vysokou rychlostí. Za udržování tepla a stálého míchání se přidá 311 g kopolymeru methylvinylether/maleinanhydrid do reakční nádoby obsahující alkalickou disperzi, a to poznenáhlu, v průběhu 15 minut. Po asi 15 minutách se výsledná adhezivní polymerní disperze stává viskoznější a klesá a ustaluje se její reakční plí disperze materiálu vs vodě. Tento materiál se skládá ze směsné částečné strontnato-zinečnaté soli kopolymeru methylvinylether/maleinová kyselina. Teplota a míchání zůstávají konstantní po 60 minut.

Získaný roztok strontnato-zinečnaté soli kopolymeru methylvinylether/maleinová kyselina (MVE/MA) se potom nalije do mělKých sušicích misek z nerezu a misky se vloží do horkovzdušné sušárny vyhřívané na 70 °C, kde se ponechají dostatečnou dobu, aby se odpařil obsah vody (asi 16 až 13 hodin). Sušení se může uskutečňovat také v sušicím bubnu. Takto získaný vysušený strontnato-zinečnato-sodný kopolymer MVE/Í1A ve formě soli se potom rozemele v mlecím zařízení a prošije sítem 140 mesh a potom sítem 200 mesh (U.S.B.S. řady sít). Prášek by měl mít sypnou hmotnost 0,6 až 1,2 g/ml. Analýza soli udává asi 47,5 % karboxylových skupin neutralizovaných stronciem a 17,5 % neutralizovaných zinkem, přičemž 35 % Karboxylových skupin zůstává nezreagovanými. Tato zvláštní sůl se v dalším textu uvádí pod zkáceným termínem jako 47,5 % Sr/17,5 %

Zn částečná sůl kopolymeru I-íVE/MA.

výrobek při použití ve spojení s obvyklými adhezivy pro zubní protézy a na vlhkou zubní protézu vykazuje lepší • Ί výsledky, než jakých se dosahuje^samotných obvyklých zubních adheziv.

Příklad 2

Postupuje se podle příkladu 1, přičemž se použije následujících množství reakčních složek: 309,5 g anhydridového kopolymeru, 8,6 xg vyčištěné vody, 20,2 g oxidu zinečnatého a 153,6 g uhličitanu strontnatého.

Výsledný prášek má sypnou hmotnost 0,6 až 1,2 g/ml.

Rozbor soli udává asi 45 % vápníkem zneutralizovaných karboxylových skupin z celkového jejich původního počtu v molekule kopolymerní soli, 9,5%ní neutralizaci zinkem a 10%ní neutralizaci sodíkem.

Tato sůl se v dalším uvádí zkráceně 52,5 % Sn/12,5 % Zn sodná částečná sůl kopolymeru MVE/MA.

Příklad 3

Postupuje se podle příkladu 1, přičemž se použije vhodné množství oxidu zinečnatého k dosažení substituce zinkem uvedené v tabulce. Získají se následující strontnato/zínečnaté seli kopolymeru ilVE/I'ÍA:

Zinek

Stroncium

40,4

43,3

16,2

Každá z uvedených solí kopolymeru MVE/I1A ná sypnou hmotnost při zrnění menšin než 140 mesh U.S.B.S. větší než 0,5 g/ml a má výhodný lepicí účinek pro upevňování zubní protézy.

Každá z těchto solí se může uvádět zkráceně udáním procent stroncia a zinku, jak je tomu v příkladech 1 a 2.

Příklad 4

Opakuje se postup hydrolyzy I4VE/MA kopolymerního anhydridu na kyselinu podle příkladu 1. Do nádoby obsahující 3,5 kg čištěné vody zahřáté na 35 °C se přidá 153 g uhličitanu strontnat ho. Za intenzivního míchání se potom přidá pomalu 20,1 g oxidu zinečnatého a o_z5 g chloridu železa. Jakmile se přidávání ukončí, udržuje se břečka mícháním na stálé teplotě a do reakční nádoby obsahující alkalickou disperzi se vprůběhu 20 minut přidá 308 g kopolymeru methylvinylether/maleinanhydrid. Vznikne směsná částečná strontnato-zinečnato-železnatá sůl kopolymeru methylvinylether/maleinová kyselina.

Příklad 5

Smícháním následujících složek se připraví smčsi oro stabilizaci zubních protéz, jež jsou kapalného typu:

Hmotnostní %

Minerální olej, těžký

Petrolatum

Koloidní kysličník křemičitý

Sodná karboxymethylceluloza

Mentol

47,5 % Sr/17,5 % Zn/2,5 % Fe částečná sul kopolymeru MVE/MA

A

44,9

3,0

1,5

35,0

0,1

15,5

100,0

43,9

5,0

1,0

20,0

0,1

30,0

100,0

Při použiti' se uvedené kapalné směsi (obvykle v množství 0,1 až 1 g) umístí na zvlhčenou zubní protézu, nechají krátce hydratovat a protéza se vloží do úst a přitlačí se, jako u všech známých adheziv.

Přiklad 6

Smícháním následujících složek se připraví směs ve formě krému pro upevňování zubní protézy:

Minerální olej, těžxý Sodná karboxymethylceluloza Petrolatum

Koloidní kysličník křemičitý Barvivo (disperze červeně rozpustné v oleji)

47,5 % Sr/17, kn/2, i tecne směsné soli kopolymeru PVIÍ/I4A 47,5 % Sr/17,5 § Zn částečná směsná sul kopolymeru PVM/MA

Hmotnostní %

A	B
24,824	24,824
22,000	22,000
iy,oi6	19,016
1,100	1,100
0,060	0,060
33,000	_____

33,000

Při použití se 0,1 až 2 c) umístí do úst a přitlačí, upevňování zubních shora uvedené směs na ovlnčenou zubní jak je to obvyklé u protéz.

i (obvykle v množství protézu, která se vsune známých lepidel pro

A - A' 9 k ii

A /

Lí L o-σ

Χ>(

- 14 'σ — 73 ϊ> ο ω 2 G z! -< 73 Ξ > ο 5 ^σ ¹ Π\

Claims

1. Směsná částečná sůl Kopolymeru nižší alkylvinylether/kyselina maleinová skládající se z opakované strukturní jednotky vzorce I

OR :h.

CH — CH i

o=c

CH i

C=0 i

(I) ve kterém R znamená C. ,aikylový radikál, s výhodou methyl,

JL — O a n je celé číslo, které je větší než číslo udávající počet vyskytujících se opakování uvedené strukturní jednotky v molekule kopolymeru, přičemž n je dostatečně veliké, aby charakterizovalo kopolymer se specifickou viskozitou větší než 1,2, stanovovanou v methylethylketonu při 25 °C, přičemž uvedené částečné seli obsahují 15 až 40 % volné kyseliny a jako kationtové sůl působí (a) 0,1 až HO %, s výhodou 20 až 65 % strontnatých kationtů a (b) 0,1 až 65 %, s výhodou 1 až 40 % zinečnatých kationtů z celkových původních zreagovalých karboxylových skupin.

2. Směsná sůl podle nároku 1, vyznačující se t i m , že dále obsahuje 0,1 až 25 % sodných kationtů a 0,1 až 10 S kationtů železa, přičemž (a) tvoří 40 až 65 % strontnatých kationtů a (b) tvoří 2 až 20 % zinečnatých kationtů.

2. Směs pro upevňování zubní protézy, vyznačující se t í m , že jako upevňovací složku obsahuje účinné adhezivní množství směsné částečné soli kopolymeru nižší alkylvinylether/kyselina maleinová skládajícího se z opakované strukturní jednotky shora uvedeného vzorce I

OR

I

-CH_q-CH-CH-CH-- (I)

I

0=C 0-0

I I

HO Clí ve kterém R znamená C. „alkylový radikál a a je celé číslo, které 1 — je větší než číslo udávající počet vyskytujících se opakování uvedené strukturní jednotky v molekule kopolymeru, přičemž n je dostatečně veliké, aby charakterizovalo kopolymer se specifickou viskozitou větší než 1,2, stanovovanou v methylethylketonu při 25 °C, přičemž uvedené částečné soli obsahují 15 až 40 %, s výhodou 25 až 35 % volné kyseliny a jako kationtové sůl působí (a) 0,1 az 0 0 %, (b) 0,1 až 65 %, z celkových původních s výhodou 20 až 65 % strontnatých kationtů a s výhodou 1 až 40 % zinečnatých kationtů zreagovalých karboxylových skupin.

4. Směs pro upevňování zubní protézy podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje dále 0,1 až 25 % sodných kationtů a 0,1 až 10 %, s výhodou 0,1 až

5 % kationtů železa a R ve vzorci I je methyl.

5. Směs pro upevňování zubní protézy podle nároku 4, vyznačující se tím, že dále obsahuje 5 až 10 % sodných kationtů a (a) tvoří 40 až C5 % strontnatých kationtů.

z n a č u j í c účinné množství zubní protézy, směsná částečná maleinová skládaj uvedeného vzorce

0. Směs pro upevňování zubní protézy, v y se t í m , že obsahuje bezpečné a adhezivně alespoň dvou adhezivních složek pro upevňování přičemž jednou z těchto adhezivních složek je sůl kopolymeru nižší alkylvinylether/kyselina čího se z opakované strukturní jednotky shora íOR

CH-CH-CH (I)

0=C C=O

HO OH ve kterém R znamená C^_^alkylový radikál, s výhodou methyl, a n je celé číslo, které je větší než číslo udávající počet vyskytujících se opakování uvedené strukturní jednotky v molekule kopolymeru, přičemž n je dostatečně veliké, aby charakterizovalo kopolymer se specifickou viskozitou větší než 1,2, stanovovanou v methylethylketonu při 25 přičemž uvedené částečné soli obsahují 15 až 40 %, s výhodou 25 až

35 % volné kyseliny a jako kationtové sůl působí (a) 0,1 až 30 %, s výhodou 20 až 65 % strontnatých kationtů a (b) 0,1 až 65 %, s výhodou 1 až 40 % zinečnatých kationtů z celkových původních zreagovalých karboxylových skupin.

7. Směs pro upevňování zubní protézy podle nároku 6, vyznačující se tím, že dále obsahuje 0,1 až 10 % kationtů železa a 0,1 až 20 % sodných kationtů.

3. Směs pro upevňování zubní protézy podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvedený polymerní materiál se volí ze skupiny zahrnující přírodní pryskyřice, syntetické polymery, sacharidové deriváty, celulozové deriváty a jejich směsi.

9. Směs pro upevňování zubní protézy podle nároku 8, vyznačující se tím, že uvedený polymerní materiál se volí ze skupiny zahrnující přírodní pryskyřice, syntetické polymery, sacharidové deriváty, celulozové deriváty a jejich směsi.

10. Směs pro upevňování zubní protézy podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje 0,01 až 5,0 % mentolu, methyllaktátu, mátového oleje, spearmintového oleje, listového alkoholu a paramethankarboxyamidů a jejich směsí.