CZ261198A3

CZ261198A3 - Způsob bezdotykového přenosu energie a signálu na textilních strojích, zejména skacích strojích, a zařízení k provádění tohoto způsobu

Info

Publication number: CZ261198A3
Application number: CZ982611A
Authority: CZ
Inventors: Paul Dipl. Ing. Schroers; Guido Dipl. Ing. Spix; Stefan Dipl. Ing. Kross
Original assignee: Volkmann Gmbh & Co.
Priority date: 1997-08-16
Filing date: 1998-08-17
Publication date: 1999-02-17
Also published as: DE19735651C1; CN1214523A; EP0897999B1; US6047535A; EP0897999A2; JPH11176674A; EP0897999A3

Description

ZPŮSOB BEZDOTYKOVÉHO PŘENOSU ENERGIE A SIGNÁLU NA TEXTILNÍCH STROJÍCH, ZEJMÉNA SKÁCÍCH STROJÍCH, A ZAŘÍZENÍ K PROVÁDĚNÍ TOHOTO ZPŮSOBU.

Předložený vynález se týká způsobu bezdotykového přenosu energie a signálu na textilních strojích, zejména skacích strojích se znaky z úvodní části patentového nároku 1 a také zařízení k provádění tohoto způsobu se znaky z úvodní části patentového nároku 11.

Dosavadní stav techniky

Jeden takový způsob a také zařízení pro skácí stroj jsou známé a popsané se znaky, které jsou uvedené v DE-C-1 510 854. U známého zařízení nastává přenos energie mezi stacionárně uspořádanou primární stranou a rovněž stacionárně uspořádanou sekundární stranou transformátoru, přičemž mezi oběma polovinami transformátoru probíhá vláknový balón. Přesnější údaje o provedení transformátoru nejsou v tomto spisu uvedeny. Popsané příklady provedení ale ukazují, že je transformátor vhodný výhradně k přenášení menších výkonů. Už z tohoto vyplývá použití železných jader cívek při přenosových frekvencích větších než 1 000 Hz. Při vyšších výkonech, tedy výkonech nad 50 W, by již nebylo možné ztrátové výkony vznikající na základě vysokých přemagnetovacích ztrát odvádět bez nákladných přídavných chladících opatření. Další nevýhoda tohoto známého

72634 (72634a) • 44 » 4 uspořádání spočívá v tom, že na základě analogového řízení popisovaných funkčních jednotek (změna primárního napětí transformátoru) je třeba více transformátorových jednotek, pokud se má řídit více funkčních jednotek (například brzda a motor). Další podstatná nevýhoda analogového řídícího způsobu spočívá v tom, že není realizovatelné vysoce přesné řízení, například přesné řízení počtu otáček motorů, protože zejména při velké vzduchové mezeře nelze dostatečně přesně dodržet tolerance provedení vinutí a nastavení vzduchové mezery s opodstatněnými náklady a není možný přenos dat, například předběžné nastavení požadované hodnoty.

Bezdotykový přenos signálů a elektrické energie je popsaný také v EP 0 525 4 95 Al. U tohoto známého uspořádání se používá axiální uspořádání transformátoru s jedním primárním vinutím a jedním sekundárním vinutím a také s jádrem z feromagnetického materiálu, u kterého je pro přídavný bezkontaktní přenos střídavých signálů v bezprostřední oblasti primárního vinutí a sekundárního vinutí uspořádaný alespoň jeden vysílač a alespoň jeden přijímač, které jsou vytvořené jako plošné antény střídavě připojitelné k jedné vysílací a k jedné přijímací elektronice a jsou zahrnuté do jedné konstrukční jednotky s primárním vinutím, sekundárním vinutím a/nebo jádrem transformátoru.

Přitom mohou být primární a sekundární vinutí transformátoru uspořádaná relativně vůči sobě otočně. Použitím dvou takovýchto známých transformátorů, vytvořených jako axiální přenašeče, by bylo principiálně možné přenášet u textilního stroje energii a signál z prvního stacionárního konstrukčního dílu přes otočný konstrukční díl na druhý stacionární konstrukční díl. Při velmi vysokém počtu otáček • « • » · (> 10 000 ot.min’¹), které se zčásti u textilních, strojů vyskytují, však nelze- dosáhnout provozně bezpečné konstrukce. Pokusy s zařízeními tohoto typu ukazují stále znovu technické hranice podmíněné nedostatečnou pevností křehkého feritového materiálu náchylného ke vzniku trhlin proti odstředivé síle. To platí také tehdy, když je transformátor vytvořený jako radiální přenašeč.

U těchto známých uspořádání nastává dále přenos signálu paralelně s přenosem energie po oddělených cestách přes přídavná vinutí nebo přes přídavné induktivní nebo kapacitní vazební členy vytvořené jako antény. Jestliže se použije přídavných vinutí, vede to k nežádoucímu velkému stavebnímu prostoru. Při uspořádání antén se pro přenos výkonu a dat obvykle používají rozdílné nosné frekvence, to znamená, že přenos energie nastává obvykle v oblasti kHz, zatímco přenos signálu nastává v oblasti MHz. Výdaje na konstrukční součásti, které jsou k tomuto potřeba, vedou ke zvýšení nákladů, které nelze zejména u vícepolohových strojů běžných v textilním strojírenství obhájit.

Také DE 41 25 145 Al se týká zařízení pro bezdotykový přenos elektrické energie a střídavých signálů s axiálním uspořádáním transformátoru s primárním a sekundárním vinutím a jádrem z feromagnetického materiálu, u kterého je v bezprostřední oblasti primárního a sekundárního vinutí uspořádaný alespoň jeden vysílač a jeden přijímač, které jsou vytvořené jako plošné antény, přičemž primární a sekundární vinutí spolu s přiřazenými anténami mohou být vytvořené navzájem posuvně nebo otočně. Pokud jde o použití zařízení pro přenos energie a signálu tohoto typu u textilního stroje, platí to, co bylo řečeno ke shora zmiňovanému spisu.

* · ·

Z DE 195 45 220 Al je známé uspořádání pro bezkontaktní přenášení signálu mezi navzájem lineárně pohyblivými částmi vozidla, které je myslitelné zejména pro přenos energetických a řídících signálů mezi karosérií vozidla a sedadlem řidiče nebo spolujezdce. Toto uspořádání vykazuje přenašeč, jehož primární a sekundární vinutí leží v oddělených miskovitých jádrech, která jsou vytvořená jako vzájemně po sobe souběžně klouzající kolejnice, které mají takové profily, že společně vytvářejí uzavřený okruh pro magnetický tok mezi primárním a sekundárním vinutím. S tímto uspořádáním však není u textilních strojů možný přenos energie a signálu přes otočný konstrukční díl.

Základ vynálezu tvoří úkol, vytvořit způsob tohoto druhu, který je uvedený v úvodní části patentového nároku 1, tak, aby se přes vzduchovou mezeru, kterou se pohybuje alespoň jeden konstrukční díl, případně vláknový balón, mohla z prvního stacionárního konstrukčního dílu, například stojanu skacího stroje, přenášet elektrická energie a signály na druhý konstrukční stavební díl tak, aby se splnily následující podmínky;

1} Může se řídit libovolné množství funkčních součástí druhého stacionárního konstrukčního dílu obklopeného pohyblivým konstrukčním dílem;

2) pohyblivý konstrukční díl může rotovat vysokými otáčkami, například více než 10 000 min'¹;

3) je možný přenos energie s výkony > 50 W přes relativně velkou vzduchovou mezeru (> 1 mm);

4) je možný výhodně jednosměrný a alternativně také dvousměrný přenos dat bez přídavných induktivních případně kapacitních spojovacích součástí • 00 ♦ · • 9 · • · 0 0 vytvořených jako antény.

Podstata vynálezu

Řešení tohoto úkolu se podle vynálezu realizuje znaky z význakové Části patentového nároku 1. Výhodná další provedení způsobu jsou popsaná v závislých nárocích 2 až 9.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je předmětem nároku 10. Výhodná další provedení tohoto zařízení jsou popsaná v závislých nárocích 11 až 19.

Základní myšlenka vynálezu spočívá v tom, že se energie a datové, případně řídící signály přenášejí prostřednictvím společného nosného signálu, kterému přenášené signály dávají charakter frekvenční modulace, přičemž vyhodnocení vznikajících frekvenčních skoků vede na bitově sériový tok dat, které se shrnují do datových bytů případně datových slov a tím umožňují libovolné množství řídících příkazů a/nebo předběžné zadání požadovaných hodnot pro libovolné množství funkčních elementů.

Jako funkční elementy uspořádané na druhém stacionárním konstrukčním dílu připadají v úvahu kromě brzd vlákna, brzd skacích křídel a podobně také motory, které slouží například k pohonu spřádacích agregátů, které jsou uspořádané ve skácím vřetenu uvnitř prostoru definovaného vláknovým balónem. Takováto zařízení slouží k výrobě skané příze v integrovaném spřádacím skácím procesu a jsou popsána například v DE 43 31 801 Cl.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu se zakládá na poznatku, že přenos požadovaného výkonu je možný jen tehdy, jestliže je použitý transformátor zcela zvláštním způsobem přizpůsobený předpokládaným podmínkám. Znaky transformátoru vhodného k provádění způsobu podle vynálezu jsou popsané v nároku 10, přičemž obzvláště výhodné formy provedení jsou předmětem závislých nároků 11 až 17. S jedním takovýmto vytvořením a uspořádáním primární a sekundární části transformátoru je možné přenášet vyšší výkony při minimalizovaném pohlcení zdánlivého výkonu a nepatrných ztrátách přemagnetovánim, aniž by byla nutná přídavná chladící opatření.

Přehled obrázků na výkresech

Následně budou za pomoci přiložených výkresů blíže vysvětleny příklady provedení způsobu podle vynálezu a také zařízení k jeho provádění.

Na výkresech ukazuje:

obr. 1 v silně schematizovaném řezu skácí vřeteno s vedeným balónem vlákna a dvěma spřádacími agregáty uspořádanými uvnitř skácího vřetena, k nimž se zvenku přivádí energie a signály;

obr. 2 v zobrazení analogickém obrázku 1, skácí vřeteno s volným balónem vlákna a dvěma spřádacími agregáty napájenými z vnějšího prostoru energií a signály;

obr. 3 vytvoření transformátoru pro přenos energie a signálu u skacích vřeten podle obrázku 1 a 2 ve • « « · • · • · · » vodorovném řezu;

obr, 4 elektrické součástí zařízení pro přenos energie a signálu u skacích vřeten podle obrázku 1 nebo 2 v principiálním zapojení a obrázky 5A až 5C vysvětlují v časových diagramech jeden příklad provedení pro bitově sériový způsob přenosu signálů prostřednictvím frekvenční modulace.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 ukazuje silně schematizované znázornění dvoj zákrutového skaciho vřetena 1 takové konstrukce, která je znázorněná a popsaná například v DE 43 31 801 Cl.

Vřeteno obsahuje vnější plášť 2, ve kterém je otočně uložený kotouč 2 rotoru vřetena, který vykazuje vodící kanál 3.1 vlákna a je poháněný přes přeslen 3,4. Na vnějším obvodu kotouče 2 rotoru vřetena je jako vodící element vlákna upevněný balónový omezovač 3.2. Do vnitřního konce vodícího kanálu 3.1 vlákna ústí jako jedna část duté osy vřetena vodící trubka 3.3 vlákna zahnutá na svém spodním konci. Nad kotoučem 2 rotoru vřetena je při vřazení ložiska 8.1 uložená komora 2 zajištěná proti rotaci, která má s výhodou tvar dutého válce a zahrnuje dno 8.2. vnější stěnu 8.3 a jedno neznázorněné odnímatelné víko. Uvnitř této komory 2 jsou umístěná dvě spřádací zařízení Rl a R2 s rotory, jejichž spřádací rotory jsou poháněné vždy od elektromotorů 2 a 2Elektromotory 1 a 2 jsou přes vedení 4.1 respektive 5.1 spojené s elektronickou konstrukční skupinou 7, která je • « ·· · uspořádaná na dně 8.2 komory £. Tato elektronická konstrukční skupina 1 je připojená k sekundární části 6.2 transformátoru £, jehož primární část 6.1 je pevně uspořádaná ve stěně vnějšího pláště 2.

Je třeba poukázat na to, že na obrázcích 1 a 2 jsou vynechány všechny Části skacího vřetena nepodstatné pro napájení a řízení elektromotorů 4 a 5.

Za provozu se spřádacím zařízením Rl a R2 s rotory přivádí zvlášť neznázorněným způsobem zvenku vláknovým balónem rozpletený vlákenný materiál. Spředená vlákna vyrobená uvnitř spřádacích rotorů podle obvyklého způsobu s otevřeným koncem se odvádějí ze shora otevřených spřádacích rotoru nahoru a zvlášť neznázorněným způsobem se svádějí ve spojovacím bodě, odkud jsou na dvoj zákrutovém principu spojována do jedné skané nitě, načež jsou axiálně odtahována dvoj zákrutovým skácím vřetenem podél osy vřetena a po výstupu z radiálně probíhajícího vodícího kanálu 3.1 vlákna se za vytváření vláknového balónu odváděj í až k neznázorněnému středícímu bodu ležícímu v prodloužení duté osy vřetena a odtud se obvykle vedou dále k navíjecímu přístroji vlákna.

Podrobnosti k tomuto lze získat z DE 43 31 801 Cl.

Na obrázku 2 je znázorněná jiná forma provedení skacího vřetena, která se od formy provedení podle obrázku 1 liší pouze v tom, že zde se pracuje s volným vláknovýn balónem a tím odpadá balónový omezovač spojený s kotoučem rotoru vřetena. Na obrázku 2 jsou součásti odpovídající formě provedení podle obrázku 1 označené stejnými vztahovými značkami, které jsou ovšem vždy opatřené apostrofem. Co se ·* « týče stavby vřetena, odkazuje se tedy na popis k obrázku 1.

U obou forem provedení se elektrická energie pro pohon elektromotorů 4 a £ respektive 4¹ a 5' přivádí přes transformátor £ případně 6 ¹ . Dále se přes transformátor £ resp. 6¹ přivádějí rovněž signály pro řízení obou elektromotorů. Toto bude blíže vysvětleno dále.

Na obrázku 3 je znázorněné oproti obrázkům 1 a 2 lehce zvětšené uspořádání transformátoru £ na skácím vřetenu, které je zde vyznačené jen čárkovaně. Primární část transformátoru £ je uspořádaná ve stěně 3.2 stacionárního vnějšího pláště, zatímco sekundární část 6,2 je uspořádaná v rovněž stacionární stěně 8.3 komory £. Mezi těmito oběma stacionárními stěnami leží vzduchová mezera £, jejíž šířka je dimenzovaná tak, aby se skrze ní mohl pohybovat vláknový balón a u formy provedení podle obrázku 1 také balónový omezovač,

Primární část 6.1 transformátoru £ obsahuje primární vinutí 6,11. které je navinuté na tělese cívky 6,13. a také feritové jádro vytvořené s výhodou jako U-jádro nebo E-jádro. Sekundární část obsahuje sekundární vinutí 6.21. které je navinuté na nosič 6,23 cívky a také feritové jádro 6.22 vytvořené s výhodou jako U-jádro nebo E-jádro. Obě tato jádra jsou navzájem osově vyrovnána a jsou vzájemně uspořádána s odstupem o šířce vzduchové mezery £, Jak lze seznat z obrázku 3, jsou obě feritová jádra 6,12 a 6.22 vzhledem k délce svých ramen a vytvoření čelních ploch ramen uzpůsobená obrysu vzduchové mezery £ a sledují její zakřivení. Vzájemný odstup vnějších ramen každého z jader £^-2 a 6.22 je několikanásobně větší (s výhodou > 4) než šířka, s výhodou > 2 mm, vzduchové mezery £. Protože • · · jednotka rotující mezi primární a sekundární stranou transformátoru £ musí být z elektricky nevodivého materiálu, má balónový omezovač 3.2 u formy provedení podle obrázku 1 v úseku probíhajícím transformátorem £ okno 3.21. které je uzavřené plastovým materiálem.

Dále je z obrázku 3 zřejmé, že jak na primární částí 6.1. tak na sekundární části 6.2 jsou vinutí 6.11 případně „ž „21 uspořádaná tak, že jejich části hraničící se vzduchovou mezerou í jsou rovněž přizpůsobené obrysu vzduchové mezery a sledují její zakřivení. Tímto způsobem jsou vinutí 6.11 případně 6.22 přiblížena na co možná nejmenší odstup od vzduchové mezery 1. Kromě toho je sekundární vinutí 6.21 ještě vytvořeno tak, že jeho části odvrácené od vzduchové mezery i jsou rovněž uzpůsobené obrysům vzduchové mezery 1 a v podstatě sledují její zakřivení. Toho se dosáhne částí 6.24 nosiče cívky, která je opatřená šikmými plochami.

Přenos elektrické energie nastává ve střední oblasti frekvencí (10 až 30 kHz), aby se mohly realizovat akceptovatelné stavební velikosti. Použitím feritových jader se dosahuje toho, že ztráty přemagnetováním jsou nepatrné, a i při vyšších výkonech nejsou potřebná žádná přídavná chladící opatření. Mohlo by se docílit například následujících výkonnostních parametrů:

šířka vzduchové mezery 4,5 mm účinnost 93 % možný přenášený výkon ca. 400 - 500 W potřebný zdánlivý výkon ca. 2 500 VA

Při vytvoření transformátoru £ na tělese cívky je samozřejmě možné upustit od nosiče vinutí, přičemž se předem zhotovená zpevněná cívka upevní zalitím přímo na jádro.

• ·

Protože se mají přes transformátor £ přenášet kromě elektrické energie nutné pro pohon elektromotoru 4 a £ také data pro předběžné zadání požadovaných hodnot provozu motoru, je dále tento přenos dat vysvětlen za pomoci obrázků 4 a také 5A az 5C.

Obrázek 4 ukazuje principiální schéma zapojení přívodu elektrické energie a také signálů z vnějšího prostoru přes transformátor £ do vnitřního prostoru skacího vřetena 1 respektive 1¹.

Jediné vinutí primární části 6,1 transformátoru £ je připojené na výstup řídící jednotky 10 , které se kromě síťového napětí přivádějí blíže neznázorněným způsobem řídící signály (například start, stop, požadované otáčky). V této řídící jednotce 10 se nosnému signálu, který se zde generuje a může vykazovat frekvence mezi 10 a 30 kHz a slouží k přenosu energie, voiskává frekvenční modulace přiřazená k řídícím signálům a specifická pro řídicí signály. Vzniklý frekvenčně modulovaný signál se přenáší z primární části 6.1 transformátoru £ na sekundární část 6.2. Nastává tedy jak přenos energie, tak i přenos dat přes stejné vinutí primární části i sekundární části.

Sekundární část 6.2 je připojená přes usměrňovači můstek 11 a případně stabilizaci napětí 11 ke vstupům energie konstrukčních částí, které jsou na obrázku 4 označené jako funkční část 1 a funkční část N a v předloženém příkladu jsou reprezentovány oběma elektromotory 4 a £. Samozřejmě zde mohou být připojené také ještě další funkční elementy skacího vřetena. Dále je sekundární část $, 2 transformátoru £ uvnitř komory £ skacího vřetena « ·

0« 0 0 · připojená přes zesilovač 13 zapojený jako vyrovnávač napětí k elektronické konstrukční skupině 1 označené jako vyhodnocovací elektronika. Tato elektronická konstrukční skupina, která obsahuje například mikroprocesor, vyhodnocuje vzniklé změny frekvence, jak to odpovídá způsobu popsanému dále.

Obrázek 5A ukazuje možný časový průběh frekvenčně modulovaného primárního/sekundárního napětí generovaného řídící jednotkou IQ· Tyto signály jsou v příkladu provedení vytvořené jako obdélníkové. Mohou však být jak sinusového, tak i pravoúhlého tvaru. Nezávisle na pravoúhlém nebo sinusovém tvaru napájecího napětí je po průchodu zesilovačem 13 zapojeným jako vyrovnávač napětí na vstupu vyhodnocovací elektroniky 7 napětí pravoúhlé. Pokud se nepřenášejí žádná data, náleží elektronické konstrukční jednotce 7 napájecí napětí o frekvenci (základní frekvence). Jestliže se data přenášejí, mění se frekvence napájecího napětí podle přenášeného vzoru bitu mezi základní frekvencí £_B a druhou frekvencí (offsetová frekvence). Tyto frekvenční skoky detekované elektronickou konstrukční jednotkou jsou znázorněné na obrázku 5B. V elektronické konstrukční jednotce J_ se vyhodnocují změny frekvence jako změny úrovně u asynchronních způsobů přenosu. Interpretace signálů ve vyhodnocovací elektronice je znázorněná na obrázku 5C. Pro přenášení jedné vysoké hladiny (Bit=l) se přivádí frekvence 1_E a pro přenášení nízké hladiny (Bit=0) se přivádí frekvence f_Q. Přitom může být frekvence volitelně vyšší nebo nižší než základní frekvence £_E, přičemž frekvenční/hladinové přiřazení se musí samozřejmě v řídící jednotce lf> a vyhodnocovací jednotce 7 interpretovat případně vyhodnocovat stejným způsobem. Bok změny impulsu z vysoké na nízkou hladinu se interpretuje jako startovací f

« • * ·

Na obrázcích 5A až 5C je znázorněný způsob, u kterého se vyhodnocuje změna frekvence během doby trvání jedné periody napájecího střídavého napětí. Přirozeně se mohou dohodnout případně definovat také celočíselné počty period N pro detekci změny frekvence, aby se zvýšila spolehlivost způsobu proti poruchám například vytvářením střední hodnoty. U jedné další varianty se může dohodnout případně definovat také rozdílný celočíselný počet impulsů stejné frekvence jdoucích za sebou, přičemž počet H a M může být pro obě tyto frekvence zvolen rozdílně tak, aby se vyskytovaly přibližně stejné časy pro přenos nízkých a vysokých hladin (toto nejblíže náleží obvyklým asynchronním způsobům přenosu). Na základe nevyhnutných rušivých signálů na takovéto přenosové cestě má u všech shora uvedených variant smysl vyhodnocovat boční změnu impulsu vyhodnocovací elektronikou jen v takových časových prodlevách, které odpovídají dohodnutým periodám základní a offsetové frekvence.

U způsobu vyhodnocování znázorněného na obrázku 5C se používá desetibitový rámec (jeden startovací bit, 8 bitů datových a jeden zastavovací bit). Přenášené bity se shrnují vyhodnocovací elektronikou do jednoho datového slova (bytu). Bity se přirozeně mohou shrnovat do datové struktury skládající se z libovolného počtu datových bytů. Tímto způsobem je při definovaných strukturách dat přenosné libovolné množství rozdílných požadovaných veličin případně řídících příkazů. Přenášený blok dat se může zajistit známým způsobem vytvářením kontrolního součtu (například CRC kontrola), takže se mohou zjistit chyby přenosu a mohou se zohlednit vyhodnocovací elektronikou. Chyby přenosu vedou přitom k prostojům řízených motorů. To se zase může •«· · « · • · <

► · · « ·· ·· detekovat jednoduchými senzory mimo rotující přístrojovou jednotku.

Alternativně muže vyhodnocovací elektronika vyvolávat modulaci příjmu proudu, která se vyhodnocuje proudovými senzory v měniči napájení energií na primární straně. Tím se může potvrdit bezchybný přenos dat.

Při použití proudových senzorů tohoto typu se mohou u další varianty vynálezu přenášet a detekovat proudovou modulací také libovolné bloky dat, takže je možný také dvousměrný přenos dat.

Claims

1. Způsob bezdotykového přenosu energie a signálu na textilních strojích, zejména skacích strojích, z prvního stacionárního konstrukčního dílu přes vzduchovou mezeru předem dané šířky na druhý stacionární konstrukční díl, přičemž se vzduchovou mezerou pohybuje nejméně jedna součást nebo předmět z elektricky nevodivého materiálu, zejména ze srojanu skacího stroje na skácí vřeteno, přes vláknový balón rotující ve vzduchové mezeře, při němž se indukčním přenosem přenáší signál střídavého napětí s frekvencí alespoň 10 kHz přes transformátor, jehož primární strana je uspořádaná na prvním konstrukčním dílu a jeho sekundární strana je uspořádaná na druhém konstrukčním dílu, přičemž se mezi primární částí a sekundární částí nachází vzduchová mezera, vyznačující se tím, že se použije transformátor jen s jednou dvojicí vinutí, přes který se přenáší energie a signály prostřednictvím společného nosného signálu, přičemž pro přenos energie slouží tento nosný signál sám, zatímco přenášené signály jsou do nosného signálu vtisknuté jako frekvenční modulace tak, že nosný signál skáče mezi dvěma hodnotami frekvence vykazujícími pevný předem stanovený odstup a frekvenční skoky se na sekundární straně vyhodnocují jako bitové sériové signály, z nichž se vytvářejí řídící signály.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že frekvenční skoky nosného signálu se vyhodnocují v době trvání jedné periody přenosného signálu.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že počet period, s kterými se frekvenční skoky vtisknou do nosného signálu, je pro obě předem dané hodnoty frekvence stejný.

5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že počet period, s kterými se frekvenční skoky vtisknou do nosného signálu, je pro obě předem dané hodnoty frekvence rozdílný.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že počet period s kterými se frekvenční skoky vtisknou do nosného signálu, se volí pro obě předem dané frekvenční hodnoty rozdílný tak, že vznikají přibližně stejné doby pro přenos obou hodnot frekvence.

7. Způsob podle některého z nároků 2 až 6, vyznačující se tím, že se přenášené bity při vyhodnocování slučují do datových slov případně datových bloků.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se datová slova případně datové bloky zajišťují vytvářením kontrolních součtů a při zjištění přenosové chyby se iniciují nebo zastavují spínací pochody a/nebo se spouštějí poplachové signály.

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že se kontroluje odběr proudu napájení energie a pro • »·* · · * · • ·· · ··· · « · · · ♦ · «· * · · · · · vytváření kvitováních signálů se vyhodnocují proudové změny.

10. Zařízení k provádění způsobu podle některého z nároků 1 až 9 na zařízení s alespoň jedním, v podstatě válcově vytvořeným prvním stacionárním konstrukčním dílem, zejména vnějším pláštěm skacího vřetena, a alespoň jedním druhým stacionárním konstrukčním dílem, který leží naproti alespoň části vnitřní strany prvního konstrukčního dílu v předem daném odstupu definujícím vzduchovou mezeru, zejména vnitřním pláštěm skacího vřetena, přičemž vzduchovou mezerou je pohyblivý alespoň jeden předmět z elektricky nevodivého materiálu, zejména vláknový balón, které vykazuje transformátor, jehož primární část je uspořádaná na prvním konstrukčním dílu a jehož sekundární část je uspořádaná na druhém konstrukčním dílu, přičemž primární část i sekundární část vykazují vždy jedno vinutí uspořádané na jádru a jsou vzájemné osově vyrovnané, v radiálním směru k druhému konstrukčnímu dílu leží vůči sobě v odstupu o šířce vzduchové mezery a primární část je připojená ke generátoru střídavého proudu, zatímco sekundární část je spojená s elektrickými zařízeními uspořádanými ve druhém konstrukčním dílu, vyznačující se tím, že obě jádra (6.12, 6.22} transformátoru (6) jsou na svých vzájemně protilehlých stranách, zejména na vzájemně protilehlých čelních plochách svých ramen, přizpůsobena obrysu vzduchové mezery (9), zejména jejímu poloměru zakřivení, a protilehlá vzdálenost obou ramen vždy jednoho jádra (6.12, 6.22) je o mnohonásobek větší, než je šířka vzduchové mezery (9).

11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že na každém z obou jader (6.12, 6.22) transformátoru (6) jsou části vinutí (6.11, 6.21) hraničící se vzduchovou mezerou (9) přizpůsobené obrysu vzduchové mezery (9) , • · · « • · * »· · zejména jejímu poloměru zakřivení, a na celé šířce jádra jsou přivedené až do nejmenší možné vzdálenosti od vzduchové mezery.

12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že části jádra a vinutí transformátoru (6) odvrácené od vzduchové mezery (9) jsou přizpůsobené obrysu vzduchové mezery (9), zejména jejímu poloměru zakřivení.

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující s e tím, že vzduchová mezera obnáší více než 2 mm.

14. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že jádra mají tvar U nebo E.

15. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že vzdálenost ramen je 4 krát větší než vzduchová mezera.

16. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že poloměr zakřivení leží mezi 40 - 100 mm.

16 72634 (72634a) že se frekvenční skoky vtisknou řídícímu signálu s předem daným počtem period a vyhodnocují se v době trváni těchto period.

17. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že obě jádra (6.12, 6.22) transformátoru (6) jsou vytvořená jako jádra feritová.

18. Zařízení podle některého z nároků 10 až 17, vyznačující se vyhodnocovací elektronikou (7) pro vytvářeni řídících signálů připojenou k sekundární části (6.2) transformátoru (6), která obsahuje například mikroprocesor a ke které jsou připojené funkční prvky (4, 5) uspořádané ve druhém stacionárním konstrukčním dílu.

* »· t · » · · · ··, l »· ··

19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že funkční prvky jsou elektromotory (4, 5), které pohánějí rotorová spřádací zařízení (Rl, R2) uspořádaná uvnitř skacího vřetena.