CZ244997A3 - Dynamický regulátor výkonu a napětí pro střídavé přenosové vedení - Google Patents

Description

Tento vynález se týká přístroje pro řízení toku výkonu a pro dynamickou regulaci napětí střídavého přenosového vedení a ještě přesněji ekonomického přístroje pro poskytnutí jalové kompenzace a kompenzace kladného činného výkonu v takových střídavých přenosových vedeních.

Dosavadní stav techniky

Jediným zařízením dostupným inženýrům silnoproudých systémů pro řízení směru a velikosti toku výkonu v přenosovém vedení byl tradičně regulátor fázového úhlu (PAR - Phase-angle regulátor). PAR se typicky skládají z propojených transformátorů, z nichž jeden je v podstatě velký přepínač odboček při zatížení.

Přes pružnost, kterou poskytují PAR provozovateli systému, nedosáhly PAR nikdy širokého použití, protože jsou pomalé a mají s ohledem na spolehlivost poměrně špatnou pověst. Zavádějí také do vedení velkou sériovou impedanci. Malá rychlost a špatná pověst s ohledem na spolehlivost se dají připsat hlavně použití mechanických přepínačů odboček při zatížení. Současná zlepšení přepínačů odboček při zatížení se zdají, že lépe vnímají spolehlivost, avšak nízká rychlost (několik vteřin na změnu odbočky a minuta nebo více pro větší změny úhlu) způsobuje, že tato zařízení jsou nepoužitelná pro všechny stavy kromě stavů ustálených. Velká sériová impedance plyne ze spojení dvou transformátorů.

• ·

Rozptylová v sérii s v provozu.

reaktance sériového vinutí se napájecím přenosovým vedením,

Rozptylová reaktance budicího objevuje v sérii s napájecím přenosovým vedením, ale mění se s posunem úhlu.

vždy objevuje kdykoli je PAR vinutí se také

Reaktance vložená posouvačem fáze do série s vedením může být dosti významná. Avšak není neobvyklé, zvláště v kabelových sítích, že reaktance PAR překračuje reaktanci vedení, do kterého je umístěn v sérii. Dodatečný důsledek relativně velké impedance PAR je v tom, že mohou spotřebovat významné množství jalového výkonu při vysokých úrovních přenášeného výkonu; velký zdroj jalového výkonu musí být umístěn blízko k PAR, aby zajistil odpovídající regulaci napětí během možných dějů.

Pro pomalé řízení a poměrně velkou impedanci je existence PAR v systému normálně považována za zhoubnou během případů, které se mohou týkat přechodných dějů a dynamické stability. I když je v současné době věnována určitá pozornost zvětšení rychlosti přepínání (použitím přepínání tyristorů) může být v situacích přechodných dějů a dynamické stability vlastní velká reaktance PAR významným problémem. Vezmeme-li v úvahu tyto problémy, není překvapením, že regulátory fázového úhlu se používají v přenosových systémech zřídka, i když poskytují provozovateli systému stupeň řízení toků přenosového vedení, které by nemohlo být plněno žádným jiným existujícím zařízením.

V současné době byla navržena koncepce použití trojfázového invertoru pro vnucení napětí do přenosového napětí přes sériový transformátor k usnadnění přenosu výkonu. Budicí transformátor je v podstatě nahrazen trojfázovým invertorem.

Invertor, využívající vypínací tyristory (GTO - Gate • ·

Turn-Off - vypínací hradlem), je schopen buď dodávat jalový výkon do přenosového vedení něho odebírat jalový výkon z přenosového vedení jako volně stojící zařízení. Jestliže se invertor použije tímto způsobem, zařízení se nazývá sériový regulátor toku výkonu (SPFC - Series Power-Flow Controller). Takový regulátor je vysvětlen v U.S. patentu čís. 5,198,746.

SPFC vnucuje napětí kolmé k proudu vedení poskytnout jen kompenzaci jalového výkonu, odebírat nebo generovat činný výkon. I když myslet, že SPFC je analogický k proměnnému

Tak SPFC může Nemá schopnost je vhodné si sériovému podstatně mocnější než toto. má společně s proměnnými že má malou schopnost úhlech systému fázový posun při tom, kondenzátoru nebo reaktoru, je Avšak nedostatek, který SPFC sériovými kondenzátory, je v přenášet činný výkon při velmi malých v důsledku jeho omezené schopnosti zavést malých úhlech systému.

Pro zavedení fázového posunu se požaduje dodatečná dimenze. Konkrétně musí být vnucen sériovým invertorem činný výkon. S ohledem na to, že vnucení činného a jalového výkonu se liší od spotřeby činného a jalového výkonu vedení, ukazuje se rozdíl jako vnucený fázový úhel. Jestliže výměna činného výkonu může být prováděna v obou směrech (tj. ze zařízení do systému a naopak), je výsledné zařízení nazváno Jednotný regulátor toku výkonu” (UPFC - Unified Power Flow Controller). Takové zařízení je popsáno v U.S. patentu číslo 5,343,139. Toto zařízení je schopné řídit tok jalového výkonu, impedanci přenosového vedení, velikost napětí přenosového vedení a fázový úhel napětí přenosového vedení. Činný výkon je odebírán z přenosového vedení měničem střídavého proudu na stejnosměrný proud a je dodáván sériovému invertoru přes stejnosměrný meziobvod. UPFC • 9 · · ·· poskytuje velkou pružnost při řízení toku výkonu; avšak paralelní měnič střídavého proudu na stejnosměrný proud podstatně zvětšuje náklady a složitost přístroje.

Společně vlastněná přihláška U.S. patentu se sériovým číslem 08/368,947 vyplněná 5. ledna 1995, navrhuje, aby pro aplikace, ve kterých jsou požadavky na řízení nesymetrické, mohla být velikost zdánlivého výkonu (MVA) sériového invertoru a paralelního měniče zmenšena vektorovým přičtením předpětí k napětí generovanému sériovým invertorem. Avšak toto uspořádání vyžaduje ještě sériový invertor a paralelně připojený měnič střídavého proudu na stejnosměrný proud. Společně vlastněná přihláška U.S. patentu se sériovým číslem _ vyplněná _ (u právního zástupce zaznamenaná pod číslem 58,319) vysvětluje sériově zapojený invertor, který může dodávat jak kladný, tak záporný činný výkon dodatkem ke kompenzaci jalového výkonu k řízení oscilací na přenosovém vedení. Požadavky na činný výkon jsou poskytnuty přístroji, které jsou nezávislé na přenosovém vedení. Jak kladný, tak záporný činný výkon může být poskytnut zařízením pro akumulaci energie takovým, jako je baterie nebo supravodivý magnet. Kde se požaduje méně dynamická kompenzace k řízení oscilací, může se použít jen kladná činná impedance ve formě odporu k odebrání činného výkonu z přenosového vedení během nárazů kladného činného výkonu. Tato zařízení vyžadují řízení přepínání k regulaci toku činného výkonu.

U.S. patent číslo 5,329,222 vysvětluje dynamický napěťový obnovovač, ve kterém sériový invertor vnucuje do přenosového vedení napětí pro kompenzaci poklesů napětí. Činný výkon potřebný pro generování tohoto vnuceného napětí je poskytnut zařízením pro akumulaci energie takovým, jako je kondenzátor a s výhodou se používá měnič takový, jako je pulzní měnič ·· ·· ····

mezi kondenzátorem a měničem k poskytnutí stejnosměrného vstupu do sériového invertoru.

Existují aplikace, ve kterých se má vnutit jen potřebný kladný činný výkon pro řízení toku výkonu nebo dynamickou regulaci napětí.

Existuje proto potřeba přístroje pro řízení toku výkonu ve střídavém přenosovém systému, který nevyžaduje paralelní měnič nebo přístroje pro akumulaci energie s doprovodným přepínacím přístrojem k poskytnutí kompenzace činného výkonu.

Existuje příbuzná potřeba zlepšeného přístroje tohoto typu, který je ekonomický.

Podstata vynálezu

Tyto a jiné potřeby jsou uspokojeny vynálezem, který je zaměřen na dynamický regulátor výkonu a napětí (DP/VR - dynamic power and voltage regulátor) pro přenosové vedení, který je schopen ekonomicky poskytnout do přenosového vedení vnucení kompenzace činného výkonu dodatkem ke kompenzaci jalového výkonu. V preferovaném provedení se vynález skládá z invertoru, napájeného zdrojem činného výkonu, připojeného do série se střídavým silnoproudým vedením. Činný výkon dodávaný do invertoru se odebírá z vedení přes provozovaný paralelně připojený usměrňovač. Samotný sériový invertor má schopnost poskytnout do vedení proměnnou jalovou sériovou kompenzaci. Invertor, když je napájen zdrojem činného výkonu, jako v tomto vynálezu, má dodatečnou schopnost poskytnout vedení činnou sériovou kompenzaci (ti. kompenzaci odporového úbytku napětí, způsobeného průtokem proudu sériovým odporem vedení). Protože činné ztráty přenosového • 9 9 9 99 9 9 · 9 9 9 • •9 9999 99 9

999· · · 9 · · 9 •9 9· · 9 99 99·· ··· ··· ·· ····· ····· ·· · vedení jsou vždy kladné, je výkon dodávaný kompenzátorem odporu vždy kladný a přístroj podle tohoto vynálezu se vyskytuje, aby poskytl vedení provozní charakteristiku záporného odporu. Jinou aplikací vynálezu je dodání sériové regulace napětí během dynamické změny napětí systému (tj. při poklesu napětí systému). Toho se dosáhne bez potřeby zařízení pro akumulaci energie, protože činný výkon se odebírá z vedení usměrňovačem.

Ještě přesněji je vynález zaměřen na přístroj pro řízení střídavého přenosového systému, obsahujícího přenosové vedení, přenášející střídavý proud při vybraném napětí přenosového vedení, řečený přístroj obsahuje:

prostředky přepínacího výkonového měniče, generující střídavé napětí s řečenou základní frekvencí řečeného střídavého proudu s řiditelnou velikostí a fázovým úhlem vzhledem k řečenému střídavému proudu;

prostředky pro vazbu řečeného střídavého napětí, generovaného řečeným přepínacím výkonovým měničem, s řečeným přenosovým vedením v sérii s řečeným napětím přenosového vedení;

řídicí prostředky řídící řiditelnou velikost střídavého napětí a řídící řiditelnou fázi střídavého napětí pro libovolný fázový úhel mezi -90 elektrickými stupni a +90 elektrickými stupni vzhledem k řečenému střídavému proudu k vnucení přizpůsobitelné jalové kompenzace a přizpůsobitelného kladného činného výkonu do řečeného přenosového vedení a prostředky usměrňovače připojené paralelně k řečenému přenosovému vedení a k řečenému přepínacímu výkonovému • · · ·· ······ měniči k poskytnutí řečeného kladného činného výkonu řečenému přepínacímu výkonovému měniči k poskytnutí řečeného kladného činného výkonu řečenému přepínacímu výkonovému měnič i .

Přehled obrázků na výkresech

Plné pochopení vynálezu může být získáno z následujícího popisu preferovaných provedení, když je čten ve spojení s doprovodnými obrázky, ve kterých:

na obr. 1 je schéma dynamického výkonového/napěťového regulátoru v souladu s vynálezem;

na obr. 2 je fázorový diagram, znázorňující provoz dynamického výkonového/napěťového regulátoru z obr. 1;

na obr. 3 je znázorněno náhradní schéma dynamického výkonového/napěťového regulátoru z obr. 1;

na obr. 4 je fázorový diagram, znázorňující provoz regulátoru z obr. 1 pro dynamickou regulací napětí.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje střídavý přenosový systém 1., který obsahuje přenosové vedení 3., které by typicky bylo trojfázové, ale je pro jasné vysvětlení uvedeno jako jediné vedení. Přenosové vedení přenáší proud 2 mezi dvěma konci 5 a 7 přenosového vedení 3. při napětí Vs . Řízení toku výkonu nebo dynamická regulace napětí přenosového vedení 3 se provádí dynamickým výkonovým/napěťovým regulátorem (DP/VR) 9 podle vynálezu. DP/VR 9 obsahuje s výhodou napěťově napájený polovodičový invertor 11 takový, jaký je vysvětlen v U.S. patentu číslo 5,343,139, který je zde zahrnut jako napětí Vpq, které má fázový úhel vzhledem napět í vedení má své prostřednictvím primární vinutí 3 a své 11. Jak odvolávka. Invertor 11 generuje řiditelnou velikost a řiditelný k proudu 1 v přenosovém vedení 3. Toto kompenzační

Vpq je vnuceno do série s napětím Vs přenosového sériového transformátoru 13, který 15 připojeno sériově do přenosového vedení sekundární vinutí 17 připojeno na výstup invertoru _ bylo zmíněno, má invertor 11, zapojený sériově do přenosového vedení 3 (v originálu nesprávně 35) sériovým transformátorem 13., sám schopnost poskytnout vedení 3 proměnnou jalovou sériovou kompenzaci.

paralelně připojen paralelně transformátorem 21. stejnosměrné svorky z přenosového vedení 3 19. Usměrňovač 19 je vedení paralelním je připojen na 11 stejnosměrným

K tomu, aby byla poskytnuta také činná sériová kompenzace, musí být invertoru 11 dodáván činný výkon. V souladu s tímto vynálezem je činný výkon odebírán připojeným usměrňovačem k přenosovému Usměrňovač 19 23 invertoru meziobvodem obsahujícím kondenzátor 25. Protože výkon může být jen odebírán z přenosového vedení usměrňovačem 19, je invertor 11 schopen jen dodávat kladný činný výkon sériovým transformátorem 13; nemůže odebírat činný výkon jako může jednotný regulátor činného výkonu (UPFC) podle patentu číslo 5,343,139. Avšak UPFC vyžaduje měnič střídavého proudu na stejnosměrný proud nebo jiné zařízení pro dodávání nebo odebírání činného výkonu místo usměrňovače 19. Usměrňovač 19 je však podstatně méně nákladný než měnič střídavého proudu na stejnosměrný proud nebo jiná zařízení. Usměrňovač je s výhodou fázově obr. 1, nebo by mohl měničem pro řízení napětí do usměrňovače.

řízený usměrňovač, jak je uvedeno na být neřízeným usměrňovačem s pulzním ····· ····· · · ·

Obr. 2 je fázorový diagram, znázorňující provoz DP/VR z obr.

1. Samotný invertor 11 může generovat napětí Vpq kolmé k proudu I. S dodatečnou schopností dodávat kladný činný výkon do přenosového vedení je invertor schopný generovat napětí Vpq, které má fázový úhel libovolné velikosti mezi -90 elektrickými stupni a +90 elektrickými stupni vzhledem k proudu J. Když sériový transformátor 13 vnucuje napětí Vpq do série s napětím Vs přenosového vedení, je výsledné napětí V's vektorovým součtem napětí Vs a Vpq.

Polovodičový kompenzátor sériové reaktance, popsaný v patentu číslo 5,198,746, je schopen generovat jen napětí Vpq kolmé k proudu I, zatímco UPFC podle patentu číslo 5,343,139 je schopen generovat napětí Vpq (v originálu nesprávně Vpgj s libovolným úhlem 0 až 360 elektrických stupňů vzhledem k proudu J. Tak může být vidět, že DP/VR podle vynálezu je schopen vykonávat funkce polovodičového kompenzátoru sériové reaktance podle patentu číslo 5,198,746 a může také poskytnout funkce, které jsou podmnožinou funkcí poskytovaných UPFC. Pro většinu situací je proto rozumné popsat charakteristiky DP/VR jako charakteristiky polovodičového kompenzátoru sériové reaktance s dodatečnou schopností poskytnout kompenzaci sériového odporu ze zdroje činného výkonu. Tato schopnost kompenzace odporu se stává důležitou v silnoproudých vedeních s relativně malými poměry sériové reaktance k sériovému odporu (ti. v takových kde poměry X/R > 10), kde je napětí regulováno řízením výstupu paralelních jalových zdrojů. Toto by byl typicky případ přenosového, podpřenosového nebo distribučního napájecího systému. Např. ve vedení s poměrem X/R = 5, dodávajícím zatížení s účiníkem rovným jedné, je účinek úbytku napětí vlivem odporu na svorkové napětí čtyřikrát větší než úbytku napětí vlivem reaktance. Aby se řídilo napětí na hodnoty blízké jmenovité • φ hodnotě (nominální požadavek v silnoproudém systému), musí buď vedením obíhat velký jalový výkon nebo musí být využita kompenzace činného výkonu taková, jakou poskytuje tento vynález. Velikost požadované činné sériové kompenzace může být malá ve srovnání s velikostí paralelního jalového výkonu, požadovaného ke splnění funkce řízení napětí. Např. krátké silnoproudé vedení se sériovou poměrnou reaktancí (0,02 + j.0,1), dodávající jednotkový poměrný činný výkon může udržovat jednotkové svorkové napětí uvnitř +0,5 % bud použitím činné kompenzace 0,02 (v poměrných jednotkách) nebo svorkové jalové kompenzace 0,4 (v poměrných jednotkách) (kapacitní 0,25 (v poměrných jednotkách) na zatěžovacím konci, indukční + 0,15 (v poměrných jednotkách) na zdrojovém konci). Zřejmě malá kompenzace činného výkonu může nahradit velký svorkový jalový výkon pro účely řízení napětí.

I když je vhodné si myslet, že DP/VR je sériový kompenzátor, který je schopen nezávisle a současně kompenzovat sériovou reaktanci a odpor silnoproudého vedení, má DP/VR také schopnost způsobit přenos činného a jalového výkonu vedením bez změny svorkového napětí, bud velikosti napětí nebo fázového úhlu napětí. To je charakteristika, která by nebyla dostupná u kompenzátoru čisté sériové impedance. Napětí vnucené kompenzátorem impedance by bylo úměrné proudu, který jí prochází; kdyby nebylo změny svorkového napětí, nebylo by průtoku proudu, žádného vnuceného napětí a tudíž žádného činného nebo jalového toku výkonu. Sériové napětí Vpq vnucené DP/VR je generováno invertorem 11 a tak nezávisí na jím procházejícím proudu. Mezi běžnými komerčními řídicími zařízeními toku výkonu jen jeden, který má analogické schopnosti, je regulátor fázového úhlu, který má schopnost přenášet činný výkon vedením bez změny svorkového napětí. Název dynamický regulátor výkonu/napětí potom popisuje zařízení, které může poskytovat současně a nezávisle • φ φ» φφφφ ··· · φ · φ φ · φ φφ φφ φφφφ φφφ φφφ φφ «ΦΦ ·· 99} ** w χ ·· χ· kompenzaci sériové impedance silnoproudého vedeni, řízeni toku činného výkonu, řízení toku jalového výkonu i bez změny svorkového napětí na vedení. Modelové náhradní schéma DP/VR, používaného pro řízení toku výkonu, je uvedeno na obr. 3. Náhradní schéma 27 DP/VR obsahuje rozptylovou reaktanci Xl sériového transformátoru 13 , kompenzaci Xc sériové reaktance, kompenzaci Rc sériového odporu a ideální fázový regulátor 29, připojený do série s vedením 3, představovaným sériovou indukční impedancí Ll a odporem Rl a zemnicí kapacitou Cl vedení. Kompenzace Xc reaktance a kompenzace Rc odporu jsou doplněny ideálním regulátorem 29 fázového úhlu. Aby se prosadil požadavek, že činný výkon do DP/VR se rovná výstupnímu činnému výkonu (při zanedbání ztrát), je kompenzace činného výkonu znázorněna jako záporný odpor (tj. Rc musí být menší nebo roven nule) a paralelní zatížení velikostí rovnou kompenzaci odporu vedení ve Wattech. Ideální regulátor 29 fázového úhlu má funkci jen za vzácných okolností nulové změny svorkového napětí; jinak může být zanedbán.

Řízení pro DP/VR 11 jsou v podstatě stejná jako řízení pro UPFC vysvětlená v patentu číslo 5,343,139, na který je možné se odvolat pro podrobnosti, kromě toho, že DP/VR nemá schopnost řídit paralelní napětí a přenos činného výkonu od paralelního zařízení 21 do sériového zařízení 13 v DPR musí být vždy větší nebo rovný nule. Při srovnání UPFC má řízení jak svorkového napětí, tak dvousměrný přenos výkonu od sériového zařízení 13 do paralelního zařízení 21. Charakteristiky DP/VR jsou zase podmnožinou charakteristik UPFC. DP/VR 9 zachovává celou schopnost přenosu činného výkonu UPFC stejně tak jako většinu schopností přenosu jalového výkonu. Nemá však schopnost UPFC řídit svorkové napětí. Tato schopnost řídit napětí v mnoha případech nemusí být nutná nebo by mohla být dodána ekonomičtěji jinými ·* ·*·· ··· prostředky .

··· • · · • · ·· • 99 • 9 4 9

9 · • · · • · · ♦ ·· Μ • · • « • ···

Při použití pro sériovou dynamickou regulaci napětí jsou řízení DP/VR v podstatě taková, jako řízení použitá pro dynamický napěťový obnovovač (DVR - dynamic voltage restorer) v U.S. patentu číslo 5,329,222, který je tímto zahrnut jako odvolávka, kromě toho, že zařízení pro akumulaci energie je nahrazeno paralelně připojeným usměrňovačem 19. Funkcí řízení v této aplikaci je vnutit sériové napětí Vpq během dynamického případu tak, že jsou udrženy přijatelné úrovně velikosti napětí na straně zatížení DP/VR. Fázorový diagram na obr. 4 znázorňuje zobrazení vnucení napětí během poklesu napětí ve fázích A a B trojfázového systému. Pro příklad znázorněný na obr. 4 je napětí systému sníženo na 50 % jmenovité hodnoty ve fázi A (Vsa), na 70 % jmenovité hodnoty ve fázi B (Vsb) a zůstává na 100 % jmenovité hodnoty ve fázi C. Usměrňovač 19 DPR/VR odebírá výkon ze systému 1 a vnucuje sériové tvary vln napětí, znázorněné jako vektory Via a Ví t> , které jsou zhruba ve fázi s odpovídajícími sníženými napětími systému, aby udržely jmenovité napětí při zatížení dokud pokles napětí není odstraněn. Výkon odebíraný usměrňovačem 19 je určen fází a velikostí vnucených napětí a proudem protékajícím sériovým vnucovacím transformátorem 13.

Zatímco specifické provedení vynálezu bylo detailně popsáno, bude odborníky znalými oboru oceněno, že mohou být vyvinuty různé modifikace a alternativy k těmto detailům ve světle celkového pochopení výkladu. Podle toho jsou určitá vysvětlená uspořádání míněna jen jako ilustrativní a neomezující rozsah vynálezu, kterému má být dána plná šíře připojených nároků a libovolných a všech jejich ekvivalentů.

Claims (3)

1. Přístroj (9) pro řízení střídavého přenosového systému (1), obsahujícího přenosové vedení (3), přenášejícího střídavý proud při vybraném napětí přenosového vedení a základní frekvenci, vyznačující se tím, že řečený přístroj obsahuje:

prostředky (11) přepínacího výkonového měniče generujícího střídavé napětí s řečenou základní frekvencí řečeného střídavého proudu s řiditelnou velikostí a řiditelným fázovým úhlem mezi -90 elektrickými stupni a +90 elektrickými stupni vzhledem k řečenému střídavému proudu k poskytnutí nastavitelné jalové kompenzace a nastavitelného kladného činného výkonu;

prostředky (13) pro vazbu řečeného střídavého napětí, generovaného řečenými prostředky (11) přepínacího výkonového měniče, s řečeným přenosovým vedením ke vnucení řečené nastavitelné jalové kompenzace a nastavitelného kladného činného výkonu do řečeného přenosového vedení (3); a v sérii s řečeným napětím přenosového vedení a prostředky usměrňovače (19) připojené paralelně k řečenému přenosovému vedení (3) a k řečeným prostředkům (11) přepínacího výkonového měniče k poskytnutí řečeného kladného činného výkonu řečeným prostředkům (11) přepínacího výkonového měniče.

2. Přístroj podle nároku 1 vyznačující se tím, že řečené prostředky (11) přepínacího výkonového měniče řídí řiditelnou velikost střídavého napětí a řiditelný fázový úhel střídavého napětí pro libovolný fázový úhel mezi

-90 elektrickými stupni a +90 elektrickými stupni vzhledem k řečenému střídavému proudu k provedení nezávislé regulace sériové impedance přenosového vedení a fázového úhlu napětí přenosového vedení.

3. Přístroj podle nároku 1 vyznačující se tím, že řečené prostředky (11) přepínacího výkonového měniče řídí řiditelnou velikost střídavého napětí a řiditelný fázový úhel střídavého napětí pro libovolný fázový úhel mezi -90 elektrickými stupni a +90 elektrickými stupni vzhledem k řečenému střídavému proudu takovým způsobem, aby provedl dynamickou regulaci řečeného napětí přenosového vedení v odezvě na dynamické změny řečeného napětí přenosového vedení.