CZ242496A3 - Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů - Google Patents

Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů Download PDF

Info

Publication number
CZ242496A3
CZ242496A3 CZ962424A CZ242496A CZ242496A3 CZ 242496 A3 CZ242496 A3 CZ 242496A3 CZ 962424 A CZ962424 A CZ 962424A CZ 242496 A CZ242496 A CZ 242496A CZ 242496 A3 CZ242496 A3 CZ 242496A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
formaldehyde
methanol
catalyst
reactor
amine
Prior art date
Application number
CZ962424A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ283626B6 (cs
Inventor
Josef Prof. Drsc. Ing. Pašek
Jiří Ing. Csc. Volf
Cecilie Mgr. Mrázová
Jiří Ing. Grapl
Pavel Ing. Pavlas
Radim Ing. Frömmer
Original Assignee
Moravské Chemické Závody A. S.
Všcht
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Moravské Chemické Závody A. S., Všcht filed Critical Moravské Chemické Závody A. S.
Priority to CZ962424A priority Critical patent/CZ283626B6/cs
Publication of CZ242496A3 publication Critical patent/CZ242496A3/cs
Publication of CZ283626B6 publication Critical patent/CZ283626B6/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)

Description

Vynález se týká přípravy sekundárních a terciárních aminů methy lácí primárních resp. sekundárních aminů f ormalídelxytBsui a vodíkem v kontinuálním uspořádání na stacionárním loží hydrogenačního katalyzátoru zkrápěného kapalnými jPé^iiPtanty i
rozpuštěnými v methanolu.
Dosavadní stav techniky
Sekundární a terciární aminy se používají k přípravě mnoha
finálních produktů. Různé slouží jako terciární aminy katalyzátory při výrobě polyuretanů, nejznámnější z nich je N.NdimethyLcykLohexylamin. Terciární aminy s jedním nebo dvěma alkyly o 8 až 20 uhlících se používají k výrobě tenzidů.
pomocných prostředků a desinfekčních prostředků, a terciární aminy se také aplikují jako antikorozní Sekundární amin, N-methyleyk1ohexylami η, se používá k výrobě léčiva bromhexinu.
Reduktivní katalytická aLkylace aminů formaldehydem a vodíkem na hydrogenačních katalyzátorech je dnes považována za metodu (Houben-Veyl, Methoden der organischen Chemie. XI/1, strana 641, 1957, Organic Syntheses, svazek 4,
1963). Jsou doporučovány téměř všechny hydrogenační nej lepší vlastnosti mají nikl a palladium.
tex t i 1n ích Sekundární p řί p ravky.
obecnou svazek s t rana
174, kata 1yzátory
Methylace aminů probíhá v několika stupních.
rch2 -nh2 + ch2=o rch2-nh-ch2oh rch2-nh-ch2oh rch2-n=ch2 + h2o rch2-n=ch2 + h2 rch2-nh-ch3
Nevylučuje se ani přímá hydrogenolýza methylolové skupiny na me thy1 skup i nu.
-2Vzhledem k reaktivitě obou komponent může probíhat celá řada vedlejších reakcí. Vlivem bazického prostředí formaldehyd oligomeruje na poiyoly a také podléhá Cannizzarově disproporci onač i na kyselinu mravenči a methanol. Na niklových katalyzátorech je vždy jistá část formaldehydu hydrogenována na methanol . Závažnější jsou přeměny aminů. Dvojná vazba aldiminu migruje kolem dusíkového atomu, což je zdrojem tvorby nežádoucích produktů, které se často od hlavního produktu špatně separují (J. Volf a spolupracovníci,Chem. průmysl 27, 623 (1977)).
rch2-n= ch2 ----> rch=n-ch3 rch=n-ch3 + h2o
RCH=O + CH3-NH2
RCH2-NH2 + RCH=O + H2 (RCH2)2 NH + H20
Methylam i n se t ri me thylamin, v reakěním prostředí obvykle methyluje až na jehož obsah v reakční směsi je mírou rozsahu uvedené vedlejší reakce. Vznik různých alkylaminů připisují autoři DE 35 44 510 vysoké hydrogenační aktivitě niklu, která prý způsobí hydrogenolýzu vazby N-C. To by však musely vznikat především alkany. V již citované časopisecké práci bylo prokázáno, že nikl má větší schopnost izomerizovat dvojnou vazbu na dusíku než palladium, které je proto selektivnější. Z uvedeného chemismu vedlejší reakce je zřejmé, že její rozsah je možno omezit zvýšením parciálního tlaku vodíku a snížením koncentrace vody. Patentový spis EP 0 297 295 chrání methylaci aminu s použitím roztoku formaldehydu se sníženým obsahem vody. V reakční směsi nesmí obsah vody překročit 50%. Voda je však produktem methyiační reakce a tak je vždy přítomna. V patentovém spisu DE 3741726 se doporučuje použití roztoku formaldehydu s nízkým obsahem vody 5 až 15 % hmotn. a obsahem methanolu 25 až % hmotn. Běžné komerční roztoky formaldehydu obsahují obsahují 35 až 45 % hmotn. formaldehydu, 8 až 12% hmotn.methanolu a kolem % hmotn.vody. Je známo, že aídiminy a kettminy se chovají jako aldehydy (ketony) a proto mohou aldolizovat navzájem nebo s forma 1dehydem
-3Jedním z produktů těchto reakcí jsou aminy methylované na uhlíku.
Hlavním způsobem omezení vedlejších reakcí při hydrogenační methylaci aminů je postupné dávkování roztoku formaldehydu do předloženého aminu s katalyzátorem pod tLakem vodíku a při reakční teplotě. Formaldehyd rychle reaguje s aminem a vznikající Ímin je hned hydrogenován na amin (US 3 136 819, US 4 757 144, DE 35 44 510, ČS—PV=-3r3-76--9-2) . Podobný efekt má postupné přidávání jak aminu, tak roztoku formaldehydu do autoklávu, ve kterém je ve vhodném rozpouštědle, například methanolu, suspendován niklový katalyzátor pod tlakem vodíku (DE 37 41 726, dtto US 4996316). Při reduktivní methylaci primárních aminů formaldehydem za přítomnosti kovových hydrogenačních katalyzátorů se v EP 0 375 333 doporučuje zavádět formaldehyd do reakční směsi při methylaci do prvního stupně podstatně rychleji (5 až lOkrát) než při následující methylaci do druhého stupně.
V kontinuálním uspořádání se zkrápěným ložem katalyzátoru je obtížné udržet nízkou koncentraci iminu, protože na vstupu do reaktoru se amin mísí s ceLým stechiometrickým množstvím formaldehydu. Důsledkem toho je větší obsah nežádoucích vedlejších produktů, například při methylaci cyklohexylaminu vzniká mnoho cyklohexanonu, 2-methyleyklohexanonu a 2,6-dimethylcykl.ohexanonu . Částečně se problém kontinuální methylace řeší tak, že reakční směs cirkuluje vrstvou katalyzátoru a do okruhu se přidávají výchozí komponenty a na výstupu z reaktoru se část směsi odnímá jako produkt (DE 2618 580, DE 25 45 695).
DaLším problémem kontinuální methylace aminů na stacionární vrstvě granulovaného katalyzátoru je relativně rychlý rozpad granulí kataLyzátoru. S ohledem na tento jev doporučuje EP 0 142 868 používat jako nosič pro hydrogenační kovovou složku aktivní uhlí. Destrukční efekt je pravděpodobně způsoben vodou, a proto se doporučuje používat formaldehyd s obsahem vody pod 50 %, pokud možno ještě méně. Takové roztoky je např. možné připravit z paraformaLdehydu (DE 37 21 539, EP 0 297 295). Patentový spis DT 25 45 695 řeší problém rozpadu granulí tím, že na stacionárním loži nejprve hydrogenuje nějaký nitril nebo aminuje alkohol amoniakem a pak teprve se reaktor použije na methylaci aminu
-4práci Petrjakovové a spol. 1981, No.3, str. 37) ředí hod inu forma1dehydem. Takové formování katalyzátoru trvá několik set hodin. Je však otázkou, zda tento způsob nezvyšuje mechanickou stabilitu jen v případě použitého vytlačovaného kobaltového katalyzátoru. Bez předběžného formování vydržel katalyzátor jen dní, při aplikaci formování pak 104 dní.
Terciární aminy jsou většinou jen málo rozpustné ve vodě a voda tvoří v reakční směsi zvláštní fázi. Je známo, že separovaná vodná fáze má negativní vliv na aktivitu katalyzátorů, zejménti niklových. Vodná fáze je pravděpodobně i hlavní příčinou rozpadu g ránu 1i.
Při methylaci tzv. mastných aminů, které jsou s roztokem formaldehydu němísitelné, se v (Něftěpererabotka i něftěchimija laurylamin nastřikovaný do kontinuálního reaktoru izopropylalkoholem tak, aby v reakční směsi bylo 10 až 50 % alkoholu. V jiné práci Petrjakovové (Něftěpererabotka i něftěchimija 1976, No. 6, str. 41) byl při vsádkové methylaci ředěn laurylamin methanolem 1:1.
Maďarský patent HU 204 746 popisuje N-alkylacl aminů aldehydy za přítomnosti katalyzátorů na bázi platinových kovů za přítomnosti alkoholů odvozených od příslušného aldehydu a to v množství 1 až 10 mol na 1 mol aldehydu a to jak ve vsádkovém, tak v kontinuálním uspořádání na zkrápěném loži katalyzátoru. Přídavek alkoholu umožňuje snížit pracovní tlak a koncentraci aktivního kovu v katalyzátoru a dále prodlužuje životnost katalyzátoru. Ve vsádkovém uspořádání se smísí amin s alkoholem a aldehydem a pří reakční teplotě 50 až 200 °C se v autoklávu udržuje vodíkem tlak 0,2 až 10 MPa. Přídavek relativně velkého množství alkoholu ovšem snižuje produkci žádané látky z jedné vsádky, přičemž známý proces postupného přidávání aldehydu k aminu dává navíc i lepší výtěžek. V kontinuální N-alkylaci se podle HU 204 746 na katalyzátor obsahující 0,1 až 2 % hmotn. platinového kovu při teplotě 50 až 200 C a tlaku 1 až 10 MPa nastřikuje roztok aminu a aldehydu v alkoholu rychlostí 0,2 až 4 litry na 1 litr katalyzátoru za obj emového udržování pri poměru hydrogenačn í ρ1yn/nastři kovaná kapalina 100 až 1000.
-5Pokud je to možné, vyhýbáme se drahým katalyzátorům na bázi platinových kovů. Kontinuální proces podle HU 204 746 navíc vyžaduje recirkulaci velkého přebytku hydrogenačního plynu.
Podstatci vynálezu
Problémy selektivity procesu a stability granulí katalyzátoru při kontinuální methylaci primárních a sekundárních aminů formaldehydem a vodíkem na stacionárním loži granulovaného katalyzátoru při teplotě 80 až 150 °C a tlaku 2 až 10 MPa v prostředí methanoiu řeší postup podle vynálezu vyznačený tím, že se jako katalyzátor použije nikl na nosičích, koncentrace methanoiu v nastřikované směsi je 5 až 30 mol na 1 mol formaldehydu a vodík se přivádí do reaktoru v poměru 1,05 až 1,3 mol na 1 mol formaldehydu.
Methanol je možné přidávat buď do nastřikovaného aminu nebo do nastři kovaného roztoku formaldehydu, event. do obou výchozích komponent. Protože methanol regenerovaný z reakční směsi a recyklovaný do procesu methylace obsahuje obvykle malé množství aminu, které působí nepříznivě na formaldehyd, je výhodné mísit methanol především s aminem. Roztoky formaldehydu ovšem obvykle obsahují něco methanoiu jako stabilizační přísady.
Methanol přidávaný do reakční směsi v koncentraci podle vynálezu řeší současně několik problémů.
Jestliže pracujeme v kontinuálním uspořádání s vysokou koncentrací komponent ve vstupující reakční směsi, pak na počátku reaktoru existuje vysoká koncentrace iminu i vysoká koncentrace vody, což jsou příznivé podmínky pro průběh vedlejších reakcí. Bez přídavku methanoiu nebo s jeho nízkou koncentrací v reakční směsi se vytvoří 5 až 20 % vedlejších produktů, zatímco při práci podle vynálezu je to podle stuktury výchozího aminu pouze 0,5 až 5 %.
Sekundární a zejména terciární aminy jsou při reakční tepíotě jen málo rozpustné ve vodě a přídavek methanoiu podle vynálezu homogenizuje reakční směs. V reakční zóně pak neexistuje separovaná vodná fáze, která jinak urychluje rozpad granulí a také dezaktivuje nikLové katalyzátory. Některé výšemolekulární
-6monoaminy jsou nemísi te l né s roztokem formaldehydu a v kontinuálním reaktoru může být rychlost methylace řízena difúzí na fázovém rozhraní. Při aplikaci postupu podle vynálezu existuje v reaktoru jen jedntt fáze a brzdící vliv transportu hmoty mezi fázemi se nemůže uplatnit. Negativním příkladem může být methylace sekundárních mastných aminů formaldehydem na zkrápěném loži niklového katalyzátoru podle vynálezu US 5091585 (též EP 492771) , přičemž se reakční směs neředí methanolem. V příkladech se pracuje s molárním poměrem 2,0 až 2,5 mol formaldehydu na 1 mol aminu, tedy s přebytkem 100 až 150 %, přičemž zůstává 2,7 až hmotn. výchozího aminu nezreagováno. Při práci podle předloze až 30 a konverze na zkrápěném loži s výhodou provád i v ženého vynálezu stačí přebytek formaldehydu výchozího aminu je vyšší,než 99 %.
Kontinuální hydrogenační methylace granulovaného niklového katalyzátoru se adiabatickém reaktoru. VzhLedem k tomu, že methylace je exotermní (DH = -80 kJ/mol formaldehydu), zvyšuje se v reaktoru teplota ve směru toku reakční směsi. Množství vybaveného tepla je úměrné počtu substituovaných vazeb N-H v molekule, kterých bývá 1 až 5. Např. při methylaci cyk1ohexyLam inu 37 %ním roztokem formaldehydu na Ν , N-d i rne thy icyk lohexy 1 am ln bez ředění methanolem je adiahatický ohřev reakční směsi 200 K, což je z hlediska selektivity nepřípustné. ad iabat ickv
Při ředění ohřev sníží směsi methanolem podle vynálezu se na přiměřenou hodnotu 10 až 50 K podle typu aminu a stupně ředění.
V některých případech je účelné použít nižší obsah methanolu a pracovat s chlazeným (trubkovým) reaktorem. Je to ovšem investičně i provozně komplikovanější řešení. Avšak i při použití chlazeného reaktoru je účelné ředit reakční směs methanolem s ohledem na selektivitu a stabilitu katalyzátoru. V molárním poměru inethanol/formaldehyd = 5 až 12 : 1.
Podle vynálezu má být molární poměr methanol/formaldehyd= = 5 až 30 :1. Volba konkrétního poměru závisí na citlivosti aminu k vedlejším reakcím, na molekulové hmotnosti aminu a na typu reaktoru (adiabatický nebo chlazený).
Funkci methanolu by mohlo plnit i jiné polární rozpouštědlo,
-Ί např. ethanol a 2-propanol. Tyto alkoholy však tvoří s vodou homogenní azeotropické směsi a s regenerovaným rozpouštědlem by se do reaktoru přiváděla další voda. Při hydrogenační methylaci forma1dehydem se malá část formaldehydu mění na methanol, ať již hvdrogenací nebo Cannizzarovou reakcí a navíc je methanol obvykle přítomen v použitém roztoku formaldehydu. Proto by se při použití ethanolu nebo 2-propanolu rozpouštědlo postupně obohacovalo což by značně komplikovalo technologii. Při aplikaci vynálezu kryje vznikající methanol obvykle jeho me thanoLem methanolu podle ztráty, pokud je methanol obsažen ve výchozím formaldehydu (obvyklý obsah methanolu třeba část methanolu z methanolem se z okruhu na stabilizaci je 5 až 10 % hmot.) je okruhu odnímat. Spolu s tímto odpadním odvádějí některé níževroucí vedlejší produkty jako trimethylamin, methylal a další.
Podle vynálezu se do reaktoru přivádí jen mírný nadbytek vodíku 105 až 130 % stechiometrie vztaženo na formaldehyd. Podle HU 204746 se do reaktoru zavádí značný přebytek vodíku, kterým se odvádí teplo. Podle předloženého vynálezu se reakční teplo absorbuje velkým přebytkem methanolu nebo chlazením a není tedy třeba přebytečný vodík recyklovat kompresorem.
Jednotlivé primární a sekundární aminy se liší svou citlivostí k vedlejším reakcím spojeným s migrací dvojné vazby na atomu dusíku. Na niklovém katalyzátoru lze proto selektivně methylovat s výhodou stabilní aminy jako jsou morfolin na Nmethy1morfolin, piperazin na N-methyl- a N,N -dimethylpiperazin, cyk1ohexyLamin na N-methyl- a Ν,N-dimethycyklohexylamin, benzy1amin na Ν,N-dimethylbenzylamin. Při methylaci aminů s primárním uhlíkem jako je butylamin apod. se při práci podle vynálezu dosahují výtěžky jen kolem 90 až 95 %. Zde paLladiový katalyzátor.
se lépe hodí
Příklady provedení
Příklad 1: Příprava N,N-dimethyJcyklohexylaminu.
Reaktor o světlosti 38 mm temperovaný pláštěm s vroucí vodou byl naplněn vrstvou nik1-chrom itého katalyzátoru Leuna 6542 v
-8za ti zen i až 2,5. Přebytečný methanol, jen menší nebo poskytuje oLigomery 8 až 9 : 1 .
tabletkách 5 χ 5 mm o výšce vrstvy 1,77 m, objem katalyzátoru byl 2 1. Při průměrné teplotě temperační lázně 118 C a průměrné teplotě vrstvy katalyzátoru 117 C byl do reaktoru nastřikován 13,5 %tní roztok cyklohexylaminu v methanolu, do něhož se před vstupem do reaktoru dávkoval 37 %tni formaldehyd, stabilizovaný 10 % methanolu. Celková objemová rychlost byla 1 až 5 litrů reakční směsí na 1 litr katalyzátoru za hodinu, optimální bylo 2 až 4 I. / Ih a molární poměr f ormaldehyd/am i n = 2,3 formaldehyd se převážně hydrogenoval na část disproporcionuje na kyselinu mravenčí Molární poměr methanol/formaldehyd byl
Připouštěním vodíku byL v reaktoru udržován tlak 4 MPa. Malt! část vodíku byla stále z reaktoru odpouštěna, aby se nehromadily inertní plyny. Do reaktoru se připouštěl vodík v množství 110 % stechiometrie počítáno na formaldehyd.
Během pokusu v délce 500 hodin nebyl katalyzátor výrazněj i dezaktivován. Z reakční směsí byl regenerován methanol, který byl stále vracen do procesu.
Reakční směs obsahovala v přepočtu na deriváty cyklohexanu do 0,2 % monomethylcykLohexylaminu, 0,1 % cyklohexanonu, 0,5 cykLohexano1u a 0,5 % dalších organických nečistot, stanovených pomocí GLC. Po oddestilováni methanolu za přídavku malého množství NaOH na neutralizaci kyseliny mravenčí byla směs rozdělena na vodnou a organickou fázi. Z organické fáze byla na koloně s účinností 25 teoretických pater nejprve oddest i 1 ovántt voda jako azeotrop s dimethylcyklohexylaminem, pak přední frakce, obsahuj ící monomethyIcyklohexylamin a cyklohexanon a za vakua by L pak získán 99 až 99,5 % dimethylcyklohexylamin. Množství málo těkavého destilačního zbytku bylo 3 % na vyrobený amin.
Příklad 2: Příprava N-methylcyklohexylaminu.
Stejným způsobem a ve stejném zařízení byl methylován cyk1ohexyIamin s molárním poměrem formaLdehyd/amin = 0,8.
-9Molární poměr methanol/formaldehyd byl 25:1.Reakční směs obsahovala jednotlivé aminy v hmotnostním zastoupení 38 % primární, 40 % sekundární a 22 % terciární amin. Reakční směs zůstává i po oddestilování methanolu homogenní a aminy byly proto vysoleny přídavkem NaOH tak, aby se získala vodná fáze obsahující 20 % NaOH.
Z organické fáze se nejprve oddestilovala zbylá voda jako azeotrop s aminy a pak se na koloně s účinnosti 40 TP separoval cyklohexyl am i n (135 C), monomethylcyklohexylamin (149 C) ’ a Ν,N-dimethycyklohexylam in (159 C). Čistota získaného
N-methylcyk1ohexylami nu byla 99,3 %, zbytek byl primární a terci- ’ ární. amin a dále 0,2 % 2-methy1cyk1ohexanonu.
Z vodného roztoku NaOH byl vydestilován azeotrop aminu s vodou. Tento azeotrop spolu s azeotropem z rektifikace organické fáze a přechodné frakce z rektifikace se zpracují v příští vsádce vysolení a rektifikace.
Pro srovnání uvádíme, že při použití katalyzátoru Pd na aktivním uhlí, se při stejném molárním poměru formaldehyd/amin získala směs obsahující 47 % cyklohexyiaminu, 22 % monomethy!cyklohexylaminu a 31 % dimethyIcyklohexvlaminu. Je zřejmé, že na palladiu probíhá následná methylace monomethylderivátu rychleji než methylce cyklohexyiaminu.
Příklad 3: Příprava N-methyLmorfolinu.
Reaktor o průměru 65 mm byl naplněn 8 1 niklového katalyzátoru Leuna 6542. Reaktor byl temperován pláštěm s vroucí vodou. Teplota byla udržována na 120 C, tlak byl udržován připouštěním vodíku na 4 MPa.
Do reaktoru byl nastřikován 20 až 25 %ní roztok morfolinu v methanolu. Do tohoto hlavního proudu se před reaktorem mísil 37 %n í roztok formaldehydu tak, aby molární poměr formaldehyd/morfoLin byl 1,1 až 1,2. Molární poměr methanol/formaldehyd se pohyboval v rozmezí 7 - 10. Za 300 hodin bylo v reaktoru zpracováno 900 kg morfolinu a průměrné zatížení bylo 375 g morfolinu na litr katalyzátoru za hodinu.
Z reakční směsi byl za přídavku NaOH oddestilován methanol, pak přechodná frakce obsahující methanol a methylmorfolin, dále
-10destilovaJa azeotropická směs morfolin - voda vroucí při 94,5 C s obsahem 73,5 % methylmorfolinu. Po této hlavní frakci byla jímána mezifrakce (3 % počítáno na vyrobený azeotrop), kterou je možno vracet do příští rektifikační vsádky. Destilační zbytek je odpadní voda, obsahující mravenčan sodný, oJigomery forma Idehvdu a jen nepatrné množství derivátů morfolinu. Reakční výtěžek methy1morfoLinu na morfolin je 99,7 %. Azeotropická směs obsahovala v přepočtu na methyImorfolin 0,05 % methanolu a 0,1 % jiných organických nečistot.
«
Příklad 4: Příprava Ν,N-dimethylbenzylaminu.
V reaktoru jako v příkladu 1 byl methylován benzylamin s molárním poměrem formaLdehyd/amin = 2,4 při 115 C a tlaku 6 MPa. Do reaktoru se natřikoval 10 % hmotn. roztok benzylaminu v methanolu a komerční roztok formaldehydu obsahující 37 % hmotn. aldehydu a 8 % hmotn. methanolu. Molární poměr methanol/formaldehyd byl 13. Přiváděné množství vodíku bylo 12 % stechiometrie/počítáno na formaldehyd, malé množství plynů se z reaktoru odpouštělo, aby se nehromadily inertní plyny.
Celkově se nastřikovalo 2 litry kapaliny za hodinu na litr kata 1yzá toru.
Reakční směs obsahovala (vztaženo na deriváty benzylaminu) 0,2 % N-methylbenzylam i nu, 0,2 % dibenzylaminu a 0,1 % toluenu.
Při použití palladiového katalyzátoru reaguje benzylamin z několika procent na toluen.
Průmyslová využitelnost
Řešení je využitelné v chemickém průmyslu při výrobě sekundárních i a terciárních aminů.

Claims (2)

1. Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciárních aminů methylací primárních a sekundárních aminů formaidehydem za tLaku vodíku 2 až 10 MPa při teplotě 80 až 150°C na stacionárním loži granulovaného katalyzátoru v prostředí methanolu vyznačený tím, že se použije katalyzátor nikl na nosičích, molární poměr metanolu : formaldehydu 5 až 30 : 1, přičemž se do reaktoru přivádí 105 až 130 % stechiometrického množství vodíku^, počítáno na formaldehyd.
2. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že molární poměr methanolu : formaldehydu je 5 až 12 : 1.
CZ962424A 1996-08-16 1996-08-16 Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů CZ283626B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ962424A CZ283626B6 (cs) 1996-08-16 1996-08-16 Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ962424A CZ283626B6 (cs) 1996-08-16 1996-08-16 Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ242496A3 true CZ242496A3 (cs) 1998-02-18
CZ283626B6 CZ283626B6 (cs) 1998-05-13

Family

ID=5464929

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ962424A CZ283626B6 (cs) 1996-08-16 1996-08-16 Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ283626B6 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CZ283626B6 (cs) 1998-05-13

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP5256024B2 (ja) 4−アミノジフェニルアミンの製造方法
EP2121570B1 (en) Process for the reductive amination of aldehydes and ketones
US8450530B2 (en) Process for preparing unsymmetric secondary tert-butylamines in the gas phase
US4851580A (en) Preparation of trialkylamines
US4845218A (en) Preparation of n-methylpiperazine
JP3816546B2 (ja) 第一アミンをアルデヒドから製造する方法
US8354560B2 (en) Process for producing nitroalcohols
KR20160063124A (ko) 불포화 알콜 제조방법
US5475141A (en) Process for preparing primary amines from aldehydes
US6982352B2 (en) Process for preparing N-methyldialkylamines from secondary dialkylamines and formaldehyde
EP1971568B1 (de) Verfahren zur kontinuierlichen herstellung eines primären aromatischen amins
JPH0569108B2 (cs)
CZ242496A3 (cs) Způsob kontinuální výroby sekundárních a terciálních aminů
EP2459514B1 (en) Cycloaliphatic diamines and method of making the same
US3347921A (en) Preparation of anilines from oxygenated cyclohexanes
Greenfield Side reactions in reductive alkylation of aromatic amines with aldehydes and with ketones
KR20160056020A (ko) 이소부텐올 제조방법
CZ292704B6 (cs) Způsob výroby směsi cyklohexylaminu a dicyklohexylaminu
JP2944793B2 (ja) アミンの製造方法
US9809517B2 (en) Method for breakdown of formates
JPS6251646A (ja) アルフア、オメガ−二第三級アミン
US6828461B2 (en) Process for producing 1,5-diaminonaphthalene
JPH10310559A (ja) ジアミンの製造方法
US20120136173A1 (en) Process for improving the catalytic activity of catalyst systems for reductive amination of aliphatic cyanoaldehydes to aliphatic diamines
WO2023242867A1 (en) A process for hydrodechlorination of dichlorotoluenes

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20160816