CZ242290A3 - Desulfurační činidlo pro roztavené železo - Google Patents

Desulfurační činidlo pro roztavené železo Download PDF

Info

Publication number
CZ242290A3
CZ242290A3 CS902422A CS242290A CZ242290A3 CZ 242290 A3 CZ242290 A3 CZ 242290A3 CS 902422 A CS902422 A CS 902422A CS 242290 A CS242290 A CS 242290A CZ 242290 A3 CZ242290 A3 CZ 242290A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
calcium
calcium carbide
slag
weight
oxide
Prior art date
Application number
CS902422A
Other languages
English (en)
Inventor
Thomas K. Mccluhan
Donald B. Craig
Robert H. Kaiser
Original Assignee
Elkem Metals Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Elkem Metals Company filed Critical Elkem Metals Company
Publication of CZ242290A3 publication Critical patent/CZ242290A3/cs
Publication of CZ284058B6 publication Critical patent/CZ284058B6/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01LSEMICONDUCTOR DEVICES NOT COVERED BY CLASS H10
    • H01L21/00Processes or apparatus adapted for the manufacture or treatment of semiconductor or solid state devices or of parts thereof
    • H01L21/02Manufacture or treatment of semiconductor devices or of parts thereof
    • H01L21/04Manufacture or treatment of semiconductor devices or of parts thereof the devices having potential barriers, e.g. a PN junction, depletion layer or carrier concentration layer
    • H01L21/18Manufacture or treatment of semiconductor devices or of parts thereof the devices having potential barriers, e.g. a PN junction, depletion layer or carrier concentration layer the devices having semiconductor bodies comprising elements of Group IV of the Periodic Table or AIIIBV compounds with or without impurities, e.g. doping materials
    • H01L21/30Treatment of semiconductor bodies using processes or apparatus not provided for in groups H01L21/20 - H01L21/26
    • H01L21/31Treatment of semiconductor bodies using processes or apparatus not provided for in groups H01L21/20 - H01L21/26 to form insulating layers thereon, e.g. for masking or by using photolithographic techniques; After treatment of these layers; Selection of materials for these layers
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C21METALLURGY OF IRON
    • C21CPROCESSING OF PIG-IRON, e.g. REFINING, MANUFACTURE OF WROUGHT-IRON OR STEEL; TREATMENT IN MOLTEN STATE OF FERROUS ALLOYS
    • C21C1/00Refining of pig-iron; Cast iron
    • C21C1/02Dephosphorising or desulfurising
    • C21C1/025Agents used for dephosphorising or desulfurising

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Condensed Matter Physics & Semiconductors (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Computer Hardware Design (AREA)
  • Microelectronics & Electronic Packaging (AREA)
  • Power Engineering (AREA)
  • Refinement Of Pig-Iron, Manufacture Of Cast Iron, And Steel Manufacture Other Than In Revolving Furnaces (AREA)
  • Treatment Of Steel In Its Molten State (AREA)
  • Chemically Coating (AREA)
  • Photosensitive Polymer And Photoresist Processing (AREA)

Description

Obvykle se desulfurace železa provádí po jeho roztavení v kupolové peci nebo v některém jiném tavícím zařízení vnesením desulfuračního činidla do taveniny železa v licí pánvi. Pro kujné železo je standardním desulfuračním činidlem komerční karbid vápníku. Zpravidla se komerční karbid vápníku přidává do proudu roztaveného železa, když se toto vypouští z pece do licí pánve opatřené pórovitou zátkou. Pórovité zátky se používá proto, že tím vzniká proud bublin inertního plynu, jakp je argon nebo dusík, které probublávají roztaveným železem, čímž dochází k dobrému promísení Karbidu vápníku s tekutým železem. Příležitostně se též používá jiných mechanických nebo pneumatických mísících zařízení.
Komerční karbid vápníku, též označovaný jako karbid technické, průmyslové nebo slévárenské jakosti, obsahuje yčxfefegnfe70 až 85 % hmotM. karbidu vápníku CaCo a 15 až 25 % hmotítc.
směsi oxidu vápenatého CaO s hydroxidem vápenatým Ca(OH)9;/zbývajících 5 % hmoVt. tvoří různé příměsi.
Pro desulfuraci železa byl navržen karbid vápníku v kom-
— ~ —· — * ——* ·“*
cr
i OJ cn
! 70 < ϊ> O
Γ' σ cn nc
--1 Zt- o
> w V”
O o < O co i— O rc i
rrh
< cn
O 1
-ÓJWO
binaci a jinými sloučeninami* Například v patentovém spise US č. 4,260.413, vydaném 7« dubna 1981, se doporučuje opatřit karbid vápníku povlakem uhlíku jako maziva pro prodloužení skladovatelnosti a zlepšení sypnosti karbidu vápníku.
V patentovém spise US č. 4,572.737, vydaném 25. února 1986, se doporučuje opatřit karbid vápníku povlakem sloučeniny, mající úhel smáčení roztaveným železem menší* než g^úhel smáčení karbidu vápníku roztaveným železem. Navrhovanými sloučeninami pro vytvoření povlaku na karbidu vápníku jsou oxid titaničitýyoxid železitý Fe^O^, hlinitan vápenatý 3 CaO.A^O^, hydroxid vápenatý Ca (OH).,, kazivec CaF.3, práškové železo, z par izolovaný oxid titsničitý-ťr/s-par izolovaný oxid křemičitý-TVe možn£~použít pojivá, aby sloučenina^(''vytvoření povlaku přilnula ke karbidu vápníku.
V patentovém spiee US č. 4,753.676, vydaném 28. června 1988, je popsán způsob desulfurace tavenin železa za použití směsi komerčního karbidu vápníku s vápenatoiT^Ž diaminu. V tomto pa ten tovém spise se rovněž uvádí, že komerční karbid vápníku použitý v kombinaci s vápenatou solí diaminu snižuje množství zbytkového λα) karbidu vápník·/ve strusce.
V patentovém spise US č. 4,764.2^1, vydaném li? října 1988, se doporučuje použití sm43i ůny3lnvkarbidu vápníku se sušeným uhlím, které obsahuje alespoň .15 % hmot. těkavých složek. V desulfuračním činidly popsaném v tomto patentovém spi3y, mohou být obsaženy též hořčík, oxid hlinitý, hliník a kazivec.
Vzájemné chemické působení mezi karbidem vápníku a sírou /dcuíuut
KdsTTískuteůtóiEfc-desulfurace roztaveného železa není přesně známo.
/
Předpokládá se, že sp^ karbid vápníku/řozloží na vápník, který reaguje se sírouyrozpuštěnou v železe za vzniku sirníku vápenatého CaS*- a uhlíkí^který je vedlejším produktem této reakce. Rovněž se předpokládá, že sirník vápenatý vytváří na povrchu částic karbidu vápníku povlak, který zabraňuje pokračování reakce mezi karbidem vápníku a sírou. Předpokládá se, že karbid vápníku s vrstvou sirníku vápenatého na povrchu, karbid vápníku a sirník vápenatý jsou tuhými látkami v roztaveném železe a vzhledem ke svým poměrně nízkým hustotám mají snahu vystupovat na povrch taveniny. Na povrchu taveniny tvoří tyto tuhé látky část struskové fáze, která se následne-gda-trroí ^povrchu taveniny. Při desulfuraci železa komeřčním karbidem vápníku není karbid vápníku dokonale spotřebován a struska jodstraffo-vané^-povrchu taveniny obsahuje zbytek karbidu vápníku, žbavcní strusky může být spojeno s problémy, protože zbytek karbidu vápníku ve strusce se může přijde-li do styku s vodou, například vlhkostí, měnit AA acetylén, deátěw^ýtajícím sněhem?
Acetylén^vzniklý mální teploty a tláku^plyn1^ normálního tlaku a teploty je hořlavý a hoří čadivým plamenem.
norZa
Při tlaku 2-atmo3féitfa vyšším se může stát výbušným, tím že se -rozlogí nebo zapálí j^ekou. Vzhledem k možnosti výbuchu je nutno s acetylénem zacházet vždy opatrně.
< Π3 I— x?
> cn to 2 o g!
Ξ P > r> c O -1 ~ ΓΠ» < rc
Struska z ďesulfurace roztaveného žť
O
O czx . C4 O<
to **4 lez a__s£_d d stajjgL zorného pole pozornosti Úřadu pro ochranu životního prostředí ve Spojených státech (EPA) vzhledem ke zbytku v ní obsaženého karbidu vápníku. Tento Úřad rozhodl, že jestliže množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce je příliš vysoké, může být struska označena za nebezpečný odpad. Slévárny si obecně uvědomují potřebu snížit množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce.
Nyní byl nalezen způsob, jak snížit množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce. Tento způsob desulfurace roztaveného železa spočívá v tom, že se na roztavené železo půsol račnínr činidlem podle vynálezu a vzniklá struska se vrchu taveniny. Desulfurační činidlo podle vynálezu snižuje množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce na minimum, takže vniklá struska s nízkým zbytkovým obsahem již nepředstavuje nebezpečný odpad.
Eesulfu/í5
Podstata vynálezu.
Předmětem vynálezu je proto desulfurační činidlo pro roztavené železo, obsahující karbid vápníku, vyznačující se t í m , že je tvořeno homogenní fyzikální směsí 60 až 94,5 % hmoMU komerčního karbidu vápníku,* 6 až 30 % hmot&. tavidla, zvoleného z oxidu křemičitého a strusky na bázi hlinitanu vápenatého/ a 0,5 až oxidu železa a/nebo oxidu manganu, přičemž všechny procentAďé údaje se vztahují na hmotnost směsi.
Výhodně obsahuje desulfurační činidlo podle Vynálezu nadto 0,1 až 5 % hmot*, fluoridu vápenatého.
Jak^výše uvedeno, zahrnuje desulfurační činidlo podle vynálezu homogenní směs komerčního karbidu vápníku s tavidlem. Tavidlent je alespoň jedna látka ze skupiny, zahrnující oxid křemičitý a strusku na bázi hlinitanu vápenatého. Strusku na bázi hlinitanu vápenatého tvoří homogenpX. směs .oxidu vápenatého. oxidu hlinitého a fluoridu vápenatého.-^3f^^^^^^^^SwEll^&aesulfuračního činidla podle vynálezuj%ahrnut oxid kovu ze skupiny, zahrnující oxid železa a oxid manganu. Použije-li se jako tavidla oxidu křemičitého
je výhodné, když se k homogenní směsi karbidu vápníku a oxidem křemičitým přidá fluorid vápenatý CaFg, buú sramotný neboř v kombinaci se zmíněným oxidem kovu. Výhodnými oxidy 'kovfi jsou· exiď železitý F©2®3» oxid železnato-železitý Fe304, oxid manganitý a oxid manganato-manganitý Mn^O^.
Bylo jak překvapující, tak neočekávané, že kombinací karbidu vápníku se etruskou na bázi hlinitanu vápenatého, zahrnující oxid vápenatý, oxid hlinitý fluorid vápenatý, se sníží množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce. Bylo též překvapující, že tato kombinace funguje jako desulfurační činidlo, protože o strusce na bázi hlinitanu vápenatého, zahrnující oxid vápenatý, fluorid vápenatý a oxid hlinitý, přesto, že je o ní známo, že napomáhá při desulfuraci roztavené ocele, není známo, že je účinná při desulfuraci roztaveného železa. Rovněž bylo překvapující a neočekávané,
Že přídavek oxidu kovu má příznivý účinek na desulfuraci roztaveného železa, protože se obecně Předpokládalo, že oxidy železa, a zejména oxid manganato-manganitý, zabraňují desulfuraci roztaveného železa.
Bylo též jak překvapující, tak neočekávané, že kombinací karbidu vápníku s oxidem křemičitým 3e sníží množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce. Kromě toho bylo též překvapující, že tato kombinace funguje jako desulfurační činidlo, protože o oxidu z » křemičitém je známo, že má škodlivý účinek na desulfuraci ocelé.
Dále bylo zjištěno, že při použití desulfuračního činidla podle vynálezu je množství komerčního karbidu vápníku, potřebné pro snížení obsahu síry v železe na požadovanou hodnotu, nižší než množství, potřebné při použití pouze komerčního karbidu vápníku.
Použitím desulfuračního činidla podle vynálezu se sníží množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce oproti množství, vzniklému při obvyklém způsobu desulfurace roztaveného železa komerčním karbidem vápníku.
Homogenní směs, tvořící ďesulfurační činidlo podle vynálezu, se připraví smísením komerčního karbidu vápníku s tavidlem ze skupiny, zahrnující oxid křemičitý a strusku na bázi hlinitanu vápenatého.
Vytvoření homogenní směsi komerčního karbidu vápníku s tavidlem zahrnuje též přidání oxidu kovu ze skupiny, sestávající z oxidu železa a oxidu manganu, k uvedené směsi. Kromě toho je výhodné, když se při přípravě homogenní směsi karbidu vápníku s osidem křemičitým k ní přidá fluorid vápenatý buď samotný, nebo v kombinaci se zmíněným oxidem kovu.
Množství tavidla použitého v desulfuračním činidle podle vynálezu činí 5 až 30 % hmot#,,, výhodně 10 až 20 % hmotyj,^ a zejména pak 12 až 18 % hmot^,., vztaženo na hmotnostní množství homogenní směsi.
Množství oxidu kovu, přítomného v desu 1 podle vynálezu, činí -^liudHČ. 0,5 až 10 % hmotyfr^ jména hmotj^ feopšluh (yýsledků se dosáhne, použije-li
činidle až 8 %
Οϊ
I
I
Sf?
-> V» az
% hmo oxidu kovu we zmíněné směsi
Jestliže se jako tavidlo použije oxid křemičitý, činí množství fluoridu vápenatého ve směsi podle vynálezu ,
0,1.5 % hmot^s výhodou :př,1,1tiJ '^^0^ 3 hnKJtfc,, e»i-. I až vápenatého yg—smasi podle· vynnl ppitiu,·»
- 3 % hmotfc>w£55p*· % hmotAk fluorid ~yýhoá&4 olTRH.hH^B Etruská na bázi hlinitanu vápenatého ďFi il tjx fe^hO až -sa^ 65 % hmot^ oxidu vápenatého, ®s% 25 až % hmot?, oxidu hlinitého a -a^ 3 až =eeš? 12 % hmoi^k fluoridu vápenatého. Výhodně obsahuje struska na bázi hlinitanu vápenatého asi 52 až -«ížé 58 % hrnete oxidu vápenatého, -ee3ř~25 až 32 % hmotfc oxidu hlinitého a 0,9 až 5 % hmotfcj fluoridu vápenatého. Lepších výsledků se dosáhne se struskou na bázi hlinitanu vápenatého, která sestává v^odstatě z oxidu vápenatého, oxidu hlinitého a fluorid vápenatého ve výše uvedených poměrných množstvích. Je zřejmé, že při přípravě strusky na bázi hlinitanu vápenatého bude tatetobsahovat cizí příměsi. Výliodn^ je množství cizích příměsí -xtužší· než 73HT*- i o % hmotjj^, vztaženo na hmotnostní množství strusky na bázi hlinitanu vápenatého. Typickými cizími příměsmi jsou oxid křemičitý, oxid železa a oxid titaničitý. Oxid křemičitý je typicky pří- tomen v množství nepřesahujícím aefe 5 % hmo 14,^oxid železa v množství nepřesahujícím-^BL_3 % hmot& a oxid titaničitý v množství ^aár^Majnež % hmo1&„.
Množství komerčního karbidu vápníku v desulfuračním činidle podle vynálezu je zbytek desulfuračního činidla po přidání ostatních složeko Výhodně obsahuje desulfurační činidlo přibližně 60 až 95 % hmoty^ zejména 70 až 90 % hmoty, a ještě výhodněji 75 až <a0£- 35 % hmoty komerčního karbidu vápníku ve zmíněné směsic
Výhodně sestává desulfurační činidlo podle vynálezu, obsahující jakožto tavidlo oxid křemičitý, vpodstatě z areir 60 až -ρ^£~95 % hmotní komerčního karbidu vápníku, 5 až 25 % hmoty, oxidu křemičitého, ^Sáž 10 % hmoty, oxidu kovu ze skupiny, zahrnující oxid železa a oxid manganu, a 0,^až-a«i 5 % hmoty, fluoridu vápenatéhOo
Výhodně sestává desulfurační činidlo podle vynálezu, obsahující jakožto tavidlo strusku na bázi hlinitanu vápenatého, vpodstatě z ani 70 až ^así 95 % hmotykomerčního karbidu vápníku, jsesk 5 až ssi 30 % hmoty strusky na bázi hlinitanu vápenatého, přičemž tato struska na bázi hlinitanu vápenatého zahrnuje ssi, 50 až -gtfb 65 % hmoty oxidu vápenatého, £3i 25 až «53-35 % hmoty fluoridu vápenatého a O/Táž -esá. 10 % hmoty zmíněného oxidu kovu.
Dobrých výsledků bylo dosaženo s desulfuračním činidlem podle vynálezu sestávajícím vpodstatě z výše uvedených složek v uvedených BOQŽatvícho
Desulfurační činidlo podle vynálezu se používá v podobě částic o rozměrech výhodně 13 rnpih/'Tyto Částice jno připravit z homogenní sypné směsi složek nebo, výhodněji, spěΟΜβέκ /Tyto částice je možf
chováním homogenní sypné smési složek a dimenzováním spěchovaného produktu na výhodnou velikost k vytvoření homogenní spěchované směsi desulfuračního činidla podle vynálezu. Spěchování se provádí obvyklým Vhodným způsobem.
Výhodnou metodou pro vytvoření homogenního spěchovaného desulfuračního činidla podle vjflálezu je metoda, při níž se odvážená množství složek na nepřetržitém pásu podrobí ^pěchování obvyklým pěchovaeím válcem, Čímž vznikne tenká deska-^-řLiot) materiálu. Dalším krokem je průchod vyrobeného lfótg granulátorem. Granulát se pak prosívá obvyklými síry. Nadměrně velké kusy jdou například do kladivového mlýnu, zatímco kousky nedosahující dané velikostiy jdou ajpět na pás. Je důležité, aby složky de3ulfuračního činidla podle vynálezu byly spolu homogenně smíseny a byly udržovány návzájem v těsném spojení. Komerční karbid vápníku pomáhá spojovat a udržovat všechny složky činidla navzájem v těsném spojení. Je možno rovněž použít pojivá, jako je asfalt; avšak takové pojivo není výhodné vzhledem ke kouři a sazím vzniká jící m^/když.,.
Ásas-desulfuračn^činidigy podle vynálezu ipgjráž k tavenině. Karbid / vápníku výhodně váže jednotlivé složky k sobě a udržuje je v těsném vzájemném styku. Bylo ujištěno, že karbid vápníku se při pěchování nuceně rozlévá a alespoň částečně obklopí ostatní složky desulfuračního činidla podle vynálezu. U komerčního karbidu vápníku nedochází k vytvoření povlaku z ostatních složek desulfuračního činidla podle vynálezu na částicích karbidu.
Výrazem komerční karbid vápníku, J»k e w jej ~ Yd~e po»iž-f —
v popisné čá3ti a v definici předmětu vynálezu, se rozumí karbid průnyslová/jakosti. Komerční karbid vápníku vápeníku zahrnuje přibližně 70 až JaC^, -efflá- 15 až i iisnnn.c,f-m f!s ř f!H' % hmo čistého karbidu vápníku ,,, —25 % hmoldk směsí oxidu vápenatého CaO s hydroxídem vápenatým CaCOH)^ a méně. n*z & různých/prlměsí. Vhodný komerční karbid vápníku má/vělikost cástic přibližně 30 narW^u P, ~ „ Λ ' <0.·ΓΎΓ7^μ
-vy li o dna. 3Q jMSl* éí Ijft^ffiarii f υ fyr?r~x ¢. yor~4^-'. z
Vhodné oxidy manganu zahrnují oxid manganatý KnO, oxid manganity Ινίη^Ο3, oxid manganičitý LínO^ a oxid manganato-manganitý
Mn^C^c se používá oxidu manganitého nebo oxidu manganato1/,Z_^í^í^— <2ae5ří-fe.
podle vynálezu se pomanganitého o Oxid manganu je affntfe^g' vyhodí ě má ~t i:t z m Ϊ ,l y mf A F iW. .hlk, ττ~Λ?ΰΖ^ _žr &. féí
Pro desuifuračcsí činidlo užívá oxidu manganato-manganitého z obvyklých zdrojů. Vhodné zdroje oxidu manganato-manganitého zahrnují reagenční a pigmentovou jakost., Jiným možným zdrojem oxidu manganato-manganitého jsou páry odcházející z kotle na rafinaci ferromanganu. Typické chemick složení vhodného oxidu manganato-manganitého pigmentové jakosti _ je^^SSHttlš 60 jaJLjÉĚÍ 70 % manganu, 90t? 1 až 2 % železa, až 5 % oxidu vápenatého a ťS4 1 až ‘gSl 5 % oxidu horečnatého Pro desulfurační činidlo-n-.způflfdr podle vynálezu lze použít zrnitého oxidu manganitého z kteréhokoliv obvyklého zdroje.
Vhodné oxidy železa zahrnují oxid železitý FegOp oxid železnato-železitý Fe^O^ a oxič železnatý FeC. Výhodně se používá oxidu železitého nebo oxidu železnato-železitého. Pro desulfurační činidlo3?^žpáa^E.podle vynálezu je možno použít zrnitý oxid žele-
žitý z kteréhokoliv vhodného zdroje. Oxid železitý, známý též jako krevel, nemagnetický oxid železa nebo kolkctlar (anglická červeň), obsahuje % Fe^O^. Vhodnými zdroji oxidu železitého jsou nejen oxidy železité reagenční a pigmentové jakosti, ale též určité železná rudy s vysokým obsahem oxidu železitého. Lze použít oxidu železnatosželezitého z kteréhokoliv vhodného zdroje. Oxid železnato-železitý, známý též jako černý oxid železa, magnetický oxid železa a anglická &erň7 typické složení yřdbltSSS. 50 % hmoi^ FeO a -«EL 50 % hmoi^, Fe^O^. Vhodnými zdroji oxidu železnatoželezitého jsou z^leznato-železitý oxid pigmentové jakosti, železné rudy s vysokým obsahem oxidu železnato^-žele žitého a okuje z válcování. Tianto oxid železa je-swaitý-a jeho^goamúry jOgt výhodné asi 40-mosh ·χ—3X, řro desulfurační činidlo ji ίΐψύυπϋ podle vynálezu je vhodný fluorid vápenatý z kteréhokoliv obvyklého zdroje. Výhodně, se * ozhí. LL žcástic přibližně-40 moah x S*
používá kaživec CaF^/o 1/ f
Pro^áesulfurační/^činidl^ Ur apgšog podle výqᣩzu se hodí oxid křemičitý SiO^ z kteréhokoliv vhodného zdroje. Vhodné zdroje zahrnují křemičitý písek a oxid křemičitý izolovaný z kouřových plynů. Je výhodné, když oxid křemičitý, použitý pro desulfurační ' činidlo a tpůuggč podle vyálezu, ym^velikóst částic jgfřiblti
«BŽ>«e3Žr%drojem oxidu křemičitého jsou páry obsahující oxid křemičitý, které vznikají jako vedlejší produkt při výrobě kovového křemíku a ferrosilicia. Oxid křemičitý, obsažený v parách / / se zachycuje jako drobné částice z kouřových plynů z pece a obvykl obsahuje alespoň a3i 60 % oxidu křemičitého. Typicky obsahuje oxid křemičitý z par, izolovaný z pytlového filtru pece na kovový křemík, pf i i π i v-iríj 90 až 98 % oxidu křemičitého, zatímco oxid křemičitý z paiy vycházejících z pece na 75 %ní f erro3ilicium, obsahuje jiř 1 iii i **** 85 až 90 % oxidu křemičitého.
Pro přípravu výhodné strusky na bázi hlinitanu vápenatého pro desulfurační činidlo at wy taste podle vynálezu se příslušná vhodná množství oxidu vápenatého, fluoridu vápenatého a oxidu hlinitého smísí a zahřívají až do roztavení. Tavenina se pak rychle ochladí, čímž vznikne tuhá hmota. Taveninu lze vyrobit v běžném tavícím zařízení. Tekutá hmota se pak vlije«a na licí půdu, čímž se získá deska o tloušíce přibližně ž“°em. Po odlití se deska ponechána teplotu místnosti. Výhodně se struska před odli4i£m míchá,- oby iar ao^áSar-nfiRladného promísení všech složek v tavenině. Stykem s licí půdou by litá tekutá struska měla ztuhnout
Odlitá deska strusky na bázi hlinitanu vápenatého se pak rozmělní obvyklým způsobem na částice obdobné velikostijako komerční karbid vápníku, s ^ýhn^tApři^í l řin^· Aa meah x Γ
Je možno použít kteréhokoliv obvyklého zdroje oxidu vápenatého CaO. Typicky se používá vápno o velikosti,^pťl^TTžsě- 5 x 10 cm.
Je možno použít kteréhokoliv^ obvyklého zdroje oxidu hlinitého. Výhodně se používá bauxit o Aveliknsti/p^bliěna 2,5 cm,ae=fc
-13Je možno použít fluoridu vápenatého z kteréhokoliv obvyklého zdroje. Výhodně použitelný kazivec má/VéXikost částic -při— ltližu4-l«2 cm ’ 1
Uvedené tři složky strusky na bázi hlinitanu vápenatého, se výhodně roztaví^polečně, načež se ponechají rychle gohladfieet za vzniku homogenní směsí těchto složek. Alternativně, a méně výhodně, se všechny tři složky v zrnité podobě spolu promísí a smě3 /__ / se pak spěchuje, čímž vznikne homogenní směs třy^polujtěsnejsdružených složek. Jak již bylo výše uvedeno, komerční karbid vápníku se během pěchování nuceně rozlije kolem strueky na bázi hlinitanu vápenatého a kolem oxidu kovu a váže tyto složky k sobě. Všechny tři složky strusky na bázi hlinitanu vápenatého se mohou v zrnité *—___ jjiidnteř smísit s komerčním karbidem vápníku a výhodně se zmíněným oxidem kovu. Komerční karbid vápníku se rozlije kolem jednotlivých zrn všech tří složek, které spolu spojí a ;tím vznikne homogenní kompaktní produkt.
Údaje v hmotnostních procentech jednotlivých složek strusky na bázi hlinitanu vápenatého se vztahují na celkové hmotnostní množství této strusky, nikoliv na výsledné desulfurační činidlo.
Zdrojem oxidu vápenatého přítomného v desulfuračním činidle podle vynálezu je jednak komerční karbid vápníku, jednak struska na bázi hlinitanu vápenatého. Tento oxid vápenatý je přítomen v desulfuračním činidle podle vynálezu, používajícím strusku
- Λ5 je -typicky obsažen v množství na bázi hlinitanu vápenatého jako tavidlo, v podobě oxidu vápenatého a hydroxidu vápenatého a
-pg-ž— bl laně- 15 až 50 % hmoték vztaženo naf h mňtrTo stažen o g~S'Lv-£ desulfur v račního činidla. Tento oxid vápenatý je přítomen v desulfuračním činidle podle vynálezu , používajícím jako tavidlo oxid křemičitý; v podobě oxidu vápenatého a hydroxidu vápenatého a je'přít omen -^&· yglsky^v množství ^přlblíŽHě. 10 až 25 % hmot#, vztaženo naMímotnostní TTinnřiB-týí desulfuračního činidla.
Tavenina železa se desulfuruje obvyklým způsobem za použití desulfuračního činidla podle vynálezu. Dobrých výsledků byle dosaženo jak při nepřetržitém, tak vsázkovém provozi i dání». de-
sulfuračního činidla do proudu roztaveného železa/Vypoušteného do mísící pánve.
Desulfurační činidlo podle vynálezu se přidává do taveniny železa v množství pří-bltffgS· 0,2 -asi 2,0 % hmot#- vztaženo aPAPk-vhÁ__ na hmotnostní množe tví taveniny železa. Bylo zjištěno, že desulfuračního činidla podle vynálezu je možno použít při průmyslovém provozu míeto komerčního karbidu vápníku v hmotnostním poměru 1 : Tím se sníží množství mtwěalví komerčního karbidu vápníku použitéh pro desulfuraci roztaveného železa.
Níže uvedené příklady)provedení vynálezfrfelíž<
Příklady provedení vynálezu
JPriklad 1
Tento příklad obsahuje porovnání komerčního karbidu vápníku s činidlem podle vynálezu
V níže zařazené ^abulce I jsou uvedeny výsledky provedených zkoušek. Vyplývá z nich, že při použití desulfuračního činidla podle vynálezu vznikne etruská s nižším obsahem karbidu vápníku, než jaký je ve strusce vzniklé při desulfuraci komerčním karbidem vápníkuo
Tabulka 1
J^esulřurační činidle (% hmotšj
--------r ---------- ------3----
s komerčním karbidem podle
vápníku vynálezu
Počáteční obsah síry v taveninš železa + ' 0,10 0,10
konečný obsah síry v tavenině železa*) 0,010 0,005
zbytkové množství karbidu vápníku ve strusce 3,06 1,44
množství komerčaího karbidu v desulfuračním činidle 100 80
množství strusky na bázi hlinitanu vápenatého v desulfuračním činidle 0 20
+) průměr že tři: zkoušek
otruska na bázi hlinitanu vápenatého se připraví roztavením vápna 4*behťwtní jakosti s kazivcem obchodní jakosti a s oxi---j/// /U4.'.Z^íy CVrt^-y x^----ďW) ób cho dni jakoati ζ-g» následngarrychlým ochlazením směsi. Roztá-
lí kco ti~~W~fflcoh x -0» vená hmota má teplotu φ£3±11ζΤΓ£~1600 G. Pro ochlazení se roztavená hmota nalije na licí půdu, kde 3tykem s ní vznikne tuhá deska o ti on-št c e -ρΗ.h 1 j % nS -g,a—Ta se pak rozmělní na částice o/ve^_
J&
Ďesulfurační činidlžMiodle vynálezu, použité v tomto příkladu, se připraví smísením zrnité strusky na bázi hlinitanu vápenatého, vyrobené jak výše popsáno, se zrnitým komerčním karbidem vápníku o velikosti zrn 3G meoh x 200 aíooh^HTéSulf urační činidlo volně sypných ne4pěchovaných částic se přidá* do roztaveného železa.
Při provádění výše zmíněných zkoušek se pracuje níže popsanými postupy. Za použití indukční pece se celkem vyrobí šest taveb roztaveného železa, tři pro zkoušky s karbidem vápníku a tři pro zkoušky za použití desulfuračního činidla podle vynálezu. Každá tavba -váží/ 34 kg a její ^yptrrké chemické složení v hmotnostních !
procentech je toto:
i--- ' T * ^Typické- ch emické 3ložení (v % hmo MPÍ taveniny J;
uhlík 3,6
síra 0,1
mangan 0,6
křemík 2,0
železe £1¾¾ do 100
Do každé z těchto taveb se vnese 34C g desulfuračního činidla (přídavek 1 %) . Činidlo se přldá^vt=ggoá^tá· pmlolÍÍťjferaýf4rnvgg> trubky, 'zasahující doprostřed taveniny, se do ní přivádí argon, který jí probublává a tím ji promíchává v tavícím kelímku. Teplota roztaveného železa je 1475 °C. Tavenina se takto ponechá 8 minut, načež se s povrchu taveniny odstraní struska. Vzorky roz taveného železa pro stanovení obsahu síry se odeberou jednak před přidáním desulfuračního činidla, jednak po jeho přidání ve dvouminutových intervalech, měřeno od doby přidání desulfuračního činidla. Pro stanovení obsahu síry v roztaveném železe se použije obvyklé spalovací metody.
Zbytkové množství karbidu vápníku ve strusce se určí tak, že se 2 až 3 g vzorku etrusky vnesou do kádinky s vodou. 3truska\ýe zcela překryýg,. vodou. Určí se počáteční hmotnostní množství vody se strunkou. Kádinka se pak ponechá stát 15 minut při teplotě místnosti, načež se znovu zváží. Předpokládá se, že zjištěný hmotnostní úbytek je způsoben vznikem acetylénu. Z tohot úbytku se pak vypočte množství zbylého karbidu vápníku ve strusce
Příklad 2
V tomto příkladu se porovnává karbid vápníku jakožto desulfuracní činidlo se 3ulfuračním činidlem podle vynálezu. Výsledky těchto zkoušek jsou uvedeny v ^abulce 2.
Tabulka
desulfurační činidle (% hmotdfc)
A C
3 karbidem vápníku podle vynález
Počáteční obsah sí£y
v tavenině železa 7 0,1 0,11
konečný obsah síry v tavenině železa +' 0,034 0,028
zbytkové množství karbidu 2.72 0.091
vápníku ve strusce +)
množství komerčního karbidu vápníku 100 77
v desulfuračním činidle množství strusky na bázi hlinitanu vápenatého v desulfuračním činidle množství oxidu železitého v desulfuračním činidle
+) průměr ze dvou zkoušek
Tyto zkoušky se provádějí obdohným postupem jako v příkladu 1, jen se místo argonu použij dusík.
Použije ae oxidu železitého reagenční jakosti. Zkouška na zbytkové množství karbidu vápníku ve strusce ae provádí obdobně jako v příkladu lo
Desulfurační činidlo C podle vynálezu, použité v tomto příkladu, ae připraví obdobným postupem jako v příkladu 1, jenom ses karbidem vápníku a se -s Irskou na bázi hlinitanu vápenatého smísí zrnitý oxid železitý reagenční jakosti a vzniklá sypná směs ae ^pěchuje. Cinidjo A je ve volně -aypffréH7wgfc3i~Příklad
ZF x«4to příklad
íuáďe-.fí různótf^ťmultf^azáéanlf uráčního činidla podle vynálezu
Tabulka 3
Desulfurační činidlo ++) (v % hmotO
A D E F G H
počáteční obsah sírv v tavenině železa +) 0,13 0,145 0,1 0,12 0,135 0,155
konečný obaah síry v tavenině železa +' 0,006 O,oo55 0,005 0,01 0,0055 0,00^
zbytkové množství karbidu vápníku ve stru3~ce +) 5,47 0,18 0,1 0,134 0,11 0,1
množství komerčního karbidu vápníku v desulfuračním činidle 100 77 82 87 82 82
množství strusky na bázi hlinitanu vápenatého v desulfuračním činidle 0 20 15 10 15 15
množství Fe^O, v desulfurační mJČinidle 0 3 3 3 0 0
množství Mn-,0, v desulf uraónínrčinidle 0 0 0 0 3 3
+) průměr vždy ze dvou zkoušek
++) činidlo v# Ifcfcšchovanéí*]
Shance Chemical Corp.,
Použitý oxid
činidlo
G se připraví s oxidem manganato-manganitým Mn^O^ reagenční jakosti, kdežto činidlo H se připraví s oxidem manganato-manganitým pigmentové jakosti, vyrobeným firmou Elkem Metals CompanypodTbzna čením M34o
Množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce se v tomto příkladu stanoví tak, že se naváží 15 g strusky, rozmělní tak, —* If li vi‘ .vt . Í. ivom/ aby prošel sítem 10 mesh^a vloží do nádoby, která sepak uzavře, o objemu přibližně 28 litrů spolu s kádinkou obsahující 200 ml 10 %ního roztoku kyseliny chlorovodíkové. Nádoba se uzavře a etruská se vnese do roztoku kyseliny. Acetylén, vzniklý reakcí vody s karbidem vápníku, zůstává uvnitř nádoby. Po dobu 1 hodiny se z nádoby v intervalech 5 minut odebírá vzorek směsi acetylénu se vzduchem. Procentové množství acetylénu ve vzduchu se pak stanoví běžnou mettodou plynové chromatografie plynovým chromatografem firmy Foxboro. Procentový obsah karbidu vápníku se pak vypočte z procentového obsahu acetylénu ve vzduchu.
3ylo zjištěno, že tato zkouška skýtá velmi přesnou metQ>du pro stanovení skutečného množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce.
Příklad 4 'Tento příklad dokládá použití desulfuračního činidla podle vynálezu při průmyslovém provozu.
Při běžném desulfuračním postupu se použije volně sypného zrnitého komerčního karbidu vápníku o velikosti částic éfr nwtafr-*·· 60 Zvz množství 0,75 % hmot^t^ vztaženo na hmotnostní množství roztaveného železa. Množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce při použití komerčního karbidu vápníku činí 18 $?, vztaženo na hmotnostní množství strusky.
Místo komerčního karbidu vápníku se pří další zkoušce použije desulfuračního činidla H z příkladu 3, IřpŠchovsného a náS32E lil. ftL.—t sledně rozmělněného na velikost častic ipřib 1 ižn-ě 12 maoh X 30meStH Desulfurační činidlo H se přidá k taveninš v množství 0,4 % hmot/^Při postupu se použije licí pánve pro nepřetržitou desulfuraci s jednou pórovitou zátkou ve dně pánve.
Chemické složení roztaveného železa před desulfuraci jak komerčním karbidem vápníku, tak/desulfuračním činidlem podle vynálezu je £©£ψ(ν % hmo1}0i
uhlík 3,85
křemík 1,95
mangan 0,30
síra 0,065
železo zbytek do 100
Obsah síry v železe po desulfuraci jak komerčním karbidem vápníku, tak/desulf uračním činidlem podle v^álezu j e .4# il bd Ťfrrrft 0,008 % hmot#'.„
V obou případech desulfurace, jak komerčním karbidem vápníku, tak desulfuračním činidlem podle vynálezu je doba setrvání železa v desulfurační pánvi ρπϊ'ΜΑ6 minut.
Zbytkový obsah karbidu vápníku ve strusce^ isolované ^-taveniny po desulfuraci desulfuračním činidlem podle vynálezu^ činí jjříbítfiffž 0,43 %, vztaženo na hmotnostní množství strusfey. Procen±mtý_ obsah karbidu vápníku ve strusce při použití jak komerčního karbidu vápníku, tak/desulfuračního činidla podle vynálezu se stame®ŽB?dou/popsanou v přikladl3»
Příklad
Tento příklad dokládá použití desulfuračního činidla podle vynálezu v ^rovnání se způsobem^popsaným v patentovém spise U3 čo 4,753o676, vydaném 28O června 1988, v provozním měřítku®
Ve výše uvedeném patentovém spisu US č. 4,753,676 se pro desulfuraci roztaveného železa navrhuje použiti směsi komerčního karbidu vápníku s diamidovým vápnem, 85 % hmota, uhličitanu vápenatého CaCCfc al 1 % hmota, uhlíku.
“Diamidové vápno je společně vysrážený vedlejší produkt zahrnující uhličitan vápenatý a uhlík, který vzniká při výrobě kyanamidu vodíku. Obsáhuje 85 % hmot#, uhličitanu vápenatého CaCOg a 11 % hmoty.uhlíku C.
Obě desulfurační činidla, jak ze zmíněného patentového spisu US, tak činidla podle vynálezu se přidají k roztavenému želez v množství 0,5 % hmotfc, vztaženo na hmotnostní množství taveniny. Doba setrvání taveniny v desulfurační pánvi je -přibllěftě 6 až 8 minut.
Použitá desulfurační pánev je obdobná pánvi z příkladu 4, s tou výjimkou, že obsahuje tři pórovité zátky.
Roztavené z příkladu 4, ež na hmot., a obsah síry železo má obdobné chemické složení jako tavenin to, že obsah křemíku je nižší, •přibl-i-fesě-.! } 5 % je vyšší, -prib-14žgž_0Ť7 % hrnout,..
Použije se desulfuracního.činidla H z příkladu 3 o veli,S ίΐ .Wun·· ňrl A S~S V ?
Ančphrtuáh-Í - ----kosti -3r2 moah X—30 taea^pó' pěchoval
Použitím desulfurační směsi, sestávající z komerčního karbidu vápníku a 'Bole d:1 cminLfcj se získá železo o obsahem síry 0,01 % hmo^ a struska s obsahem zbytkového karbidu vápníku 0,4 % hmot4k
Použitím desulfurační směsi podle y^álezu se získá želez s obsahem síry 0,01 % hmotná struska s obsahem 0,3 % hmoi^ zbytkového karbidu vápníku. Množství zbytkového karbidu vápníkt^-obsaže£4>w•Lnéno ve struace při použití jak směsi karbidu vápníku s yáponoteu_
BXĚtí tak desulfuračního činidla podle vynálezu, se stanoví
Z i
postupem popsaným v příkladu 4«.
Příklad při vsázkovém provozu v^omer-et^y měřítku se porovnává z ť / učinekpesulfuračního činidla H podle vynálezu z příkladu 3, ^pěchovaného a rozmělněného na částice, s komerčním karbidem vápníku.
Do licí pánve se přidá vždy 0,3 $ó hmotM-. desulf uračního činidla}
I doba setrvání roztaveného železa a příslušného desulfuračního činidla v pánvi činí v obou případech 6 minut.
Chemické složení roztaveného železa je toto (v % hmot.):
uhlík 3,85
křemík 1,3
mangan 0,25
síra 0,11
železo zbytek do 100
Při použití jak komerčního karbidu vápníku, tak/desulfuračního činidla podle vynálezu k desulfuraci má zpracovaná tavenina obsah síry TglM hTf ggfr-O-,01 % hmot^k.
Obsah zbytkového karbidu vápníku ve strusce, získané při použití komerčního karbidu vápníku, činí 0,88 % hmo·^,fvztaženo na hmotnostní množství strusky, zatímco obsah zbytkového karbidu vápníku ve strusce, získané při použití desulfuračního činidla podle vynálezu, činí -pť-lblirtag 0,086 % hmo-^ vztaženo na hmotnostní množ ství strusky .
Příklad 7
V tomto příkladu se porovnává použití komerčního karbidu vápníku s použitím desulfuračních činidel podle vynálezu .
Výsledky jsou uvedeny v ^tabulce 4» Jek je z nich patrné, získá se použitím desulfuračního Činidla podle vynálezu struska s nižším obsahem zbytkového karbidu vápníku než při použití samotného komerčního karbidu vápníku.
T 3 t) U 1 4
A Λ desulfurační B+) C+) činidlo D+> ++) E+)
počáteční obsah síry, % 0,13 0,115 0,115 0,087 0,12
konečný obsah síry, % zbytkový karbid vápníkuy^ó obsah karbidu vápníkikfc 0,006 0,003 0,002 0,014 0,002
5,47 0,141 0,08 0,126 0,042
100 82 82 79 78
— obsah oxidu křemičitého^ % obsah fluoridu vápenatého^ 0 18 17 18 16
0 0 1 0 1
obsah oxidu manganato-manga- n 4 + λ bf S~L 0S 0 0 0 3 5
nitého^/^^L
+) činidlo v^/té|pšcho ++) všechny výsledky představují vždy průměr ze dvou pokusů
Desulfurační činidla podle vynálezu, B až E, použitá v
tomto příkladu, se připraví smísením a ^pěchováním Mtsfcfrýfth jednotný?
livých složekíTůpěchováné složky se rozmělní a vytřídí na velikost částic 12 meah x 30 i&eaa/^ešulíuračni činidla L a E se,připraví s oxidem manganato-manganitým pigmentové jakosti,/výr^/em firmy Šikem Metals Corporation/ožnačeným M34. Oxidem křemičitým, použitým v desulfuračních činidlech B až E, byl běžný křemičitý písek. Fluoridem vápenatýnypoužitým v desulfuračních činidlech C a Eybyl kazivec keramické jakosti. Karbidem vápníku byl karbid vápníku komerční jakosti.
Při provádění výše zmíněných zkoušek se postupuje takto:
V indukční peci se [celkem (při pra ví jlO taveb železa, dvě pro zkoušky s karbidem vápníku a vždy dvě pro zkoušky s každým z uvedených desulfuračních činidel podle vynálezu. Hmotnost každé z těchto taveb je 34 kg a jejich chemické složení je toto:
Chemické složení tavby (v hmot.SS)
uhlík 3,6
síra 0,1
mangan 0,6
kr emík 2,0
železo zbytek do 100
Ke každé tavbě se přidá 340 g desulfuračního činidla (pří dávek 1 %) íl zrníté -pedgSfr a trubkou,upravenou uprostřed taveniny^ se do ní přivádí dusík, který taveninou probublává. Trubka je zhoto véna z grafitu. Probubláváním plynu se tavenína v tavícím kelímku -pst ud-cAď
Teplota roztaveného železa je 1475 C. Tavenina se tgfeto ponechá při bŤtžMárfí minut, načež se s jejího povrchu #eb-gre struska. Před přidáním desulfuračního činidla se odebere vzorek roztaveného železa pro stanovení obsahu síry. Za týmž účelem se odebírají vzorky roztaveného železa též po přidání desulfuračního činidla, a to každé dvě minuty počínaje přidáním desulfuračního činidla. Stanovení obsahu síry v roztaveném železe se provádí obvyklou spalnou meteídc
Množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce se v tomto příkladu provádí tak, že se odváží 15 g vzorku strusky, vzorek se rozmělní tak, aby jeho částice prošly sítem o v elíkos10 neftiy načež se vytříděné částice vnesou do uzavřené nádoby o objemu přibližně 28 litrů společně s kádinkou obsahující 2C0 ml 10 ^líního roztoku kyseliny chlorovodíkové. Po uzavření nádoby se vzorek straky ponoří do roztoku kyseliny. Acetylén, vzniklý reakcí vody s karbidem vápníku, zůstává uvnitř nádoby. Po dobu 1 hodiny se v pětiminutových intervalech odebírá z nádoby vzorek směsí acetylénu se vzduchem. Pak se stanoví procentový obsah acetylénu ve směsi se vzduchem běžnou metodou plynové chromatograf i & plynovRtgehromatograf eíg Foxboro. Z obsahu acetylénu ve smě3i se vzduchem se pak vypočte prrrthwntwj^obsah karbidu vápníku ve strusce.
Bylo zjištěno, že tato zkouška skýtá velmi přesný způsob stanovení skutečného obsahu zbytkového karbidu vápníku ve strusce.
Příklad 8
Tento příklad dokládá použití desulfuračního činidla podle vynálezu v provozním měřítku.
Tabulka 5 desulfurační činidlo
A £ + >
počáteční obsah síry, % 0,085 0,085
konečný obsah síry, % 0,008 0,008
obsah zbytkového karbidu IP 0 5
vápníku, % Xw V f .S
přídavek, % 0,75 0,6
' činidlo vf ^pěchovanéh/pe«Qtre^čaštice=3£Si^53tt^73-eeeh-«—30· ae&
Při této zkoušce v provozní^glévář^se k roztavenému železu přidáš o lne sypný zrnitý technický karbid vápníku o velikosti částic gřibliži.ó 10 maiJh jt ČQ~nrogfr-v množství -i-řil'11 < 0,75 % hmot vztaženo na hmotnostní množství roztaveného železa. Použije se licí pánve pro netřetržitou desulfuraci s jednou pórovitou zátkou v^> dn# y^qiOžství zbytkového karbidu vápníku ve strusce při použití technického karbidu vápníku činí nostní množství strusky.
L12 % hmoifc, vztaženo na hmotPro porovnání se místo technického karbidu vápníku použije desulf urační&^JíinidljrjiPz příkladu 7. z3<Lpě chované Jar a následβ ,ÍX- _ ně rozmělněné]». na částice o v e^kos ti/při b T i b n ě ΙΐΓ^ί'οοΐΤ' X 30~-gw»o *τ Desulfurační činidlo E se př idáýsHroztavenému železu v množství 0,6 % hmot<-.x
5Z^^jzz~-—
Složení roztaveného železa před desulfurací jak tsca-a#·»C25Ž<.£í/ · e&Žvť karbidem vápníku, tak/desulf uračním činidlem podle vynálezu bylo ~tetro/(v % hmot^-):
uhlík 3,85
kř emík 1,95
mangan 0,30
síra 0,065
železo zbytek do 100
Obsah síry v roztaveném železe po desulfuraci jak -M-eTcýy/k »rh i é em vápníku, tak/desulfuračním činidlem podle vynálezu jeJ^ 0,008 % hmo tik.
V obou případech desulfurace jak technický» karbidem vépniku, tak/desulfuračním činidlem podle vynálezu je doba setrvání roztaveného železa v desulfurační pánvi IíUHT!6 minut.
Obsah zbytkového karbidu vápníku ve strusc^· odebrané 'ťaveniny po desulfuraci desulfuračním činidlem podle vynálezu/činí uřlbllXffg .0,5 % hmotfc. vztaženo na hmotnostní množství strusky Pročen,t»vé množství karbidu vápníku ve strusce při použití jak karbidu vápníku, tak/desulfuračního činidla podle vynálezu
I
-3c-Ví-
Tento příklad dokládá nejen snížení množství technického karbidu vápníku použitého k desulfuraci taveniny, avšak též snížení množství zbytkového karbidu vápníku ve strusce.
Příklad 9
Tento příklad dokládá použití desulfuračního činidla podl
vynálezu v jiné provozní slévárnšc
T 1 a b u 1 k a ó
desulfurační činidlo
A S +)
počáteční obsa síry, % 0,09 0,12
konečný obsah síry, % 0,008 0,012
ebsah zbytkového karbidu A 2 fí 20
vápníku ve strusce, % 4,c w 1 dy
přídavek, % 0,4 0,45
x —0-— , ' desulfurační činidlo v4nqpěchovanémpedfikš^. velikost^ částic tf-menh x JO meuh ·
Při této zkoušce se použije volně sypný-^rcrni-fcg technický karbid vápníku o velikosti éžstic IG-meoh x 60 meai·» v množství p£4-* 3¾ 1Ζπ^0.4 % hmotJÉ, vztaženo na hmotnostní množství roztaveného železa· Při této zkoušce se použije pro nepřetržitou desulfuraci licí pánWse třemi pórovitými zátkami ve dně. Obsah zbytkového kar bidu vápníku ve strusce při použití technického karbidu vápníku čin 'Př'lbllžsg'^4.2 % hmotig, vztaženo na hmotnostní množství strusky.
V další zkoušce se, místo ±gchnickáíTO karbidu vápníku použije desulf urační±E_činidl^E z příkladu 7, &pěchované!»-a ná3led-
ne rozmělněné]»©- na částice o Velik nř8>L-e>l íAnA υ ηDesulfurační činidlo E se přidá^roztavenému železu v množství 0,45 % hmoty.
Složení roztaveného železa před desulfuraci jak techni* ckým karbidem vápníku, tak/desulfuračním činidlem podle vynálezu je toto (v % hmot#,) i uhlík 3,8 křemík 1,4 mangan 0,30 síra 0,1 železo zbytek do 100
Obsah síry v železe po desulf uraci jfcac hni cleý» karbidem vápníku činí ffii&tiČEgě 0,008 % hmotty obsah síry v železe po desul furaci desulfuračním činidlem podle vynálezu činí -yiřqMi%aě 0,012 % hmot#..
V obou případech desulfurace jak technickým karbidem vápníku, tak desulfuračním prostředkem podle vynálezu je doba setrvání
- Jároztaveného železa v desulfurační pánvi fflThllf.gž šeat minut.
Obsah zbytkového karbidu vápníku ve strusce? odebrané povrchu taveniny po desulfuraci desulfuračním činidlem podle vynálezu/ činí -přibliž^. 0,29 % hmotA, vztaženo na hmotnostní množství struskyJProceňtasé- množství karbidu vápníku ve strusce při použití jak technického karbidu vápníku, tak}desulfuračního činidla podle /j2— vynálezu se stanov#?postupem popsaným v příkladu 7.
Veškeré změny a úpravy výhodných provedení, uvedených .ustraci, vynálezu, spada zde pro ilustraci

Claims (1)

  1. I. Desulfurační činidlo pro roztavení železo karbid vápníku, vyznačující se tím *
    obsahující že je tvořeno homogenní fyzikální směsí 60 až 94,5 % hmot. bidu vápníku^’ 5 až 30 % hmot. tavidla, zvoleného z téfco a strusky na bázi hlinitanu vápenatého^ a 0,5 oxidu železa a/nebo oxidu manganu, přičemž všechny údaje se vztahují na hmotnost směsi.
    komerčního karoxidu křemičiaž 10 % hmot.r prcce ntěs^'^4'^
    Desulfuračn; tím, že ifliaTtio- obsahuji nároku 1, 0,1 až 5 % vyznač u j í hmot. fluoridu vápenatého.
    25.10.1SS6
    JUDr. Petr
CS902422A 1989-05-18 1990-05-17 Desulfurační činidlo pro roztavené železo CZ284058B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US07/353,700 US4941914A (en) 1989-05-18 1989-05-18 Desulfurization agent

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ242290A3 true CZ242290A3 (cs) 1998-03-18
CZ284058B6 CZ284058B6 (cs) 1998-08-12

Family

ID=23390191

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS902422A CZ284058B6 (cs) 1989-05-18 1990-05-17 Desulfurační činidlo pro roztavené železo

Country Status (4)

Country Link
US (1) US4941914A (cs)
KR (1) KR900019166A (cs)
CZ (1) CZ284058B6 (cs)
RU (1) RU2072394C1 (cs)

Families Citing this family (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5078784A (en) * 1990-03-14 1992-01-07 Elkem Metals Company Desulfurization agent
US5149364A (en) * 1990-03-14 1992-09-22 Elkem Metals Company Desulfurization agent
US5407459A (en) * 1993-09-23 1995-04-18 Alcan International Limited Process for the preparation of calcium aluminates from aluminum dross residues
CN1056415C (zh) * 1998-04-07 2000-09-13 幸超 含铝预熔渣及其制备方法以及含有该渣的钢水脱硫剂和净化剂
US6267798B1 (en) * 2000-02-02 2001-07-31 Nuflux, Llc Composition for treating steel making slags
US6372013B1 (en) 2000-05-12 2002-04-16 Marblehead Lime, Inc. Carrier material and desulfurization agent for desulfurizing iron
KR100811644B1 (ko) * 2002-03-07 2008-03-11 엘지.필립스 엘시디 주식회사 무전해 도금을 실시하기 위한 인듐-틴-옥사이드 전극의활성화 방법
US20050056120A1 (en) * 2003-09-15 2005-03-17 Flores-Morales Jose Ignacio Desulphurization of ferrous materials using sodium silicate
US20050066772A1 (en) * 2003-09-26 2005-03-31 Flores-Morales Jose Ignacio Desulphurization of ferrous materials using glass cullet
JP2007016288A (ja) * 2005-07-08 2007-01-25 Toyota Motor Corp 軸受材被覆摺動部材の製造方法及び軸受材被覆摺動部材
DE102011116501C5 (de) * 2011-10-20 2018-05-24 Almamet Gmbh Bitumen enthaltendes Entschwefelungsmittel
CN103301742B (zh) * 2013-06-24 2015-01-14 沈阳三聚凯特催化剂有限公司 一种脱硫剂及其制备方法

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5261110A (en) * 1975-11-14 1977-05-20 Aikoh Co Desulfurization of iron melt
FR2432550A1 (fr) * 1978-08-04 1980-02-29 Sueddeutsche Kalkstickstoff Procede pour la fabrication d'un melange de desulfuration pulverulent facilement fluidifiable
US4279643A (en) * 1980-04-08 1981-07-21 Reactive Metals & Alloys Corporation Magnesium bearing compositions for and method of steel desulfurization
US4417924A (en) * 1982-09-30 1983-11-29 Schwer John W Steelmaking additive composition
US4490173A (en) * 1982-09-30 1984-12-25 Schwer John W Steelmaking additive composition
US4462823A (en) * 1982-12-11 1984-07-31 Foseco International Limited Treatment agents for molten steel
US4541867A (en) * 1984-03-20 1985-09-17 Amax Inc. Varnish-bonded carbon-coated magnesium and aluminum granules
US4572737A (en) * 1984-06-27 1986-02-25 The Boc Group, Inc. Agents for the removal of impurities from a molten metal and a process for producing same
DE3535280A1 (de) * 1985-10-03 1987-04-09 Hoechst Ag Entschwefelungsgemisch fuer metallschmelzen, ein verfahren zu seiner herstellung und seine verwendung
BR8606249A (pt) * 1985-12-17 1987-09-29 Sueddeutsche Kalkstickstoff Composicao finamente granulada para a dessulfuracao de ferro fundido e processo para sua preparacao
CA1286506C (en) * 1987-02-13 1991-07-23 William Kevin Kodatsky Method of desulfurizing iron

Also Published As

Publication number Publication date
CZ284058B6 (cs) 1998-08-12
US4941914A (en) 1990-07-17
RU2072394C1 (ru) 1997-01-27
KR900019166A (ko) 1990-12-24

Similar Documents

Publication Publication Date Title
AU579275B2 (en) Magnesium calcium oxide composite
CZ242290A3 (cs) Desulfurační činidlo pro roztavené železo
ES2909747T3 (es) Inoculante de hierro fundido y método de producción de un inoculante de hierro fundido
ES2911277T3 (es) Inoculante de hierro fundido y método de producción de un inoculante de hierro fundido
KR20200100821A (ko) 주철 접종제 및 주철 접종제의 생성 방법
KR20200100155A (ko) 주철 접종제 및 주철 접종제의 생성 방법
CN105624448A (zh) 铸造铝合金熔炼用含稀土除渣精炼熔剂及其制备方法
AU736200B2 (en) Process for producing sintered ore and the sintered ore
ES2900063T3 (es) Inoculante de hierro colado y método para la producción de inoculante de hierro colado
JPS62501081A (ja) 金属及び合金を精錬するための処理方法
US5078784A (en) Desulfurization agent
CA2054244C (en) Powdered desulfurizing reagent and process of use
US5149364A (en) Desulfurization agent
US20150033911A1 (en) Agent for treating molten metals, method for the production and use thereof
EP0005684A1 (en) Method for introducing deoxy-desulphurizing substances into liquid metals without the use of gaseous carriers
EP0398674B1 (en) Desulphurisation agent
US4738715A (en) Desulfurizing reagent for hot metal
GB2039536A (en) Desulphurising molten metals
Davidenko et al. The effect of spinel formation in the ceramic welding fluxes on the properties of molten slag
US4401465A (en) Magnesium granules coated with fluoride containing flux for desulfurizing steel
JP3935113B2 (ja) フッ素溶出量の少ない製鋼スラグの調整方法
US4042377A (en) Method of and composition for the desulfurization of steel
WO2005090614A1 (en) New desulphurating agents for decreasing sulphur content of iron melts to ultra low level
JP2509547B2 (ja) 溶融スラグのための粒状断熱材
JP2002201051A (ja) スラグ中のフッ素の安定化処理方法

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20050517