CZ240996A3 - Circuit arrangement for treating video signal subjected to decompression - Google Patents

Description

Oblast techniky Vynález se týká obvodu zpracování dekompresi^pocteebenélip^ obrazového signálu, který byl interpolací/podvzorkováním předem zpracován po půlsnímcích a poté stlačen na bázi snímku, kde dekompresi podrobená data zahrnují data jasové složky a data barvonosné složky, obsahující dekompresor pracující na snímkové bázi pro zajištění snímku dekompresi podrobených obrazových dat.

Dosavadní stav techniky

Expertní skupina pro pohyblivé obrázky (MPEG) stanovuje standardy pro přenos a ukládání obrazových dat, zejména pro použití v počítačích. Navržený standard je detailně popsán v dokumentu Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO-IEC JT (1/SC2/WG1), kódování pohyblivých obrázků a přidruženého zvuku, MPEG 90/196 Rev. 2, 18.12.1990. Signálový protokol zahrnuje zpracování za sebou jdoucích snímků proloženě rozmítaného obrazového signálu podle sledu mezisnímkových a vnitrosnímkových kompresních technik. Pouze liché půlsnímky příslušných snímků jsou však zpracovávány a přenášeny. Konzorcium pokročilého televizního výzkumu (ATRC) adaptovalo tento protokol pro přenos obrazů o vyšším rozlišení, kde jsou zpracovány a přenášeny jak sudé, tak liché snímky.

Podle protokolu o stlačení je obrazový signál zpracováván v příslušných obrazových oblastech o velikosti například 16 x 16 obrazových prvků. Takové oblasti jsou představovány příslušnými datovými makrobloky. Každý makroblok zahrnuje šest bloků dat. Čtyři z těchto bloků odpovídají jasové informaci, přičemž každý blok představuje matici 8x8 obrazových prvků. Zbývající dva bloky odpovídají barvonosné informaci, to jest jeden blok rozdílové informace U a jeden blok rozdílové informace V, kde U a V mohou představovat běžné signály B-Y a R-Y. Tyto bloky příslušně reprezentují informaci o barvě v celém makrobloku, ale v podvzorkovaném tvaru_z to jest blok 16 x 16 obrazových prvků představující barvonosnou informaci je interpolován dolů na blok 8x8 hodnot a interpolované hodnoty jsou zakódovány.

Zakódování se provádí na bázi snímku. Za sebou následující dvojice prokládané rozmítaných sudých a lichých půlsnímků jsou nejdříve kombinovány do snímků dat a poté jsou snímky dat zpracovávány jako jednotka. Viz obr. 1, který znázorňuje blok hodnot obrazových prvků. Malé čtverce představují vzorky odpovídající příslušným obrazovým prvkům. Stínované čtverce představují řádky obrazových prvků z lichého půlsnímků a bílé čtverce představují řádky obrazových prvků ze sudého půlsnímků. Stlačená jasová data jsou odvozena z matice hodnot vzorků obrazu uspořádané podobně jako zobrazená matice čtverců. Kruhy představují interpolované vzorky barvonosné informace, buď U,nebo V. Jmenovitě je každá barvonosná hodnota vypočítávána z hodnot odpovídajících sousedních obrazových prvků, jak je indikována např. mezi horními dvěma řadami na obrázku. Výsledná matice barvonosných hodnot představuje obraz, který je podvzorkován činitelem 2, jak ve vertikálním, tak v ho3 rizontálním směru.

Obrázek 2 znázorňuje částečně problém zpracování dat na bázi snímku, když snímky informací jsou odvozeny z prokládaných rozmítaných obrazů. Prokládané rozmítané obrazy, jak liché, tak sudé půlsnímky, jsou zamýšleny, aby představovaly složky jediného obrazu v jediném časovém okamžiku. Liché a sudé půlsnímky jsou však rozmítány za sebou a proto nemohou představovat tentýž obraz v témže okamžiku. Ve skutečnosti zde bude relativní pohyb mezi sudými a lichými půlsnímky obrazových předmětů v témže snímku. Na obr. 2 za předpokladu, že červené okénko RO se objeví v lichém půlsnímku, jak je znázorněno, a pohybuje se k místu zaujímanému okénkem RE v sudém půlsnímku. prvotné hodnoty obrazových prvků představujících červené okénko jsou znázorněny černě jak v sudém, tak v lichém půlsnímku. Pokud jde o interpolaci barvonosných hodnot, je zřejmé, že jediné interpolované barvonosné hodnoty, přidružené k červenému okénku, které budou představovat správnou barvu, jsou ty, které jsou zahrnuty v obou okénkách RE a RO. Všechny ostatní interpolované barvonosné hodnoty přidružené k červenému okénku budou představovat kombinaci barev. Zkreslení barvy se stane horším tím faktem, že prvotný obrazový signál přivedený ke kompresoru bude muset být jmenovitě korigován na gama, což bude mít za následek nelinearity v interpolováných hodnotách, které jsou zesíleny inverzní funkcí gama v zobrazovacím přístroji.

Při pozorování výstupu kompresoru/dekompresoru MPEG není nejhorším artefaktem problém MPEG, ale spíše výsledky před zpracováním. Velké barevné pohybující se předměty vytvářejí velmi viditelná jasová a barvonosná zkreslení na náběžné a sestupné hraně. Tato zkreslení jsou nepříjemná a jasně viditelná v normální pozorovací vzdálenosti. Pozorovaným účinkem je špatná barva v oblastech pohybu předmětu uvnitř snímku, to jest pohybu mezi půlsnímky. Barva není nesprávná pouze v barevném tónu, ale také v saturaci a jasu.

Ze zobrazení na obr. 2 se může zdát, že ke zkreslení dochází pouze v malých oblastech, ale není tomu tak. Mezi půlsnímky se předmět může pohybovat o značný počet řádků a obrazových prvků a účinek bude manifestován na řádcích a obrazových prvcích, přes něž se předmět pohyboval, a bude jasně zřejmý dokonce i nekritickému pozorovateli.

Podstata vynálezu

Vynález zajišúuje obvod zpracování dekompresi podrobeného obrazového signálu, který byl interpolací/podvzorkováním předem zpracován po půlsnímcích a poté stlačen na bázi snímku, kde dekompresi podrobená data zahrnují data jasové složky a data barvonosné složky, obsahující dekompresor pracující na snímkové bázi pro zajištění snímku dekompresi podrobených obrazových dat. Podstatou vynálezu přitom je, že tento obvod obsahuje k dekompresoru připojený interpolační obvod pro generování snímků obrazových dat, majících zvětšený počet horizontálních obrazových řádků, v odezvu na dekompresi podrobená obrazová data, odpovídající výlučně lichým půlsnímkům a výlučně sudým půlsnímkům těchto snímků dekompresi podrobených obrazových dat, kombinační signálový obvod pro kombinování lichých půlsnímků ze snímků obrazových dat generovaných na výstupu interpolačního obvodu s odpovídajícími lichými půlsnímky dat jasové složky, a pro kombinování sudých půlsnímků ze snímků obrazových dat generovaných na výstupu interpolačního obvodu s odpovídajícími sudými půlsnímky dat jasové složky, přičemž interpolační obvod obsahuje obvod interpolace obrazových dat v horizontálním i vertikálním rozměru pro zajištění signálu představujícího obraz o větším účinném rozlišení. Ve výhodném provedení vynálezu je signálový kombinační obvod maticovým obvodem pro generování signálů červené, modré a zelené barvy. V dalším výhodném provedení obvodu podle vynálezu obsahuje interpolační obvod signálový kombinační obvod pro kombinování dat barvonosné složky ze za sebou jdoucích horizontálních řádků dekompresi podrobených dat v poměru jedna ku osmi pro vytváření střídavých, nahoru konvertovaných řádků a pro kombinování dat barvonosné složky ze za sebou jdoucích horizontálních řádků dekompresi podrobených dat v poměru tři ku pěti pro vytváření prokládaných nahoru konvertovaných řádků. Konečně pak v jiném příkladném provedení obvodu podle vynálezu obsahuje interpolační obvod obvod pro střídavé zajišťování horizontálně interpolovaných dat obrazových bodů a dekompresi podrobených dat obrazových bodů pro generování nahoru konvertovaných dat obrazových bodů, a převodník pro konvertování nahoru horizontálně nahoru konvertovaných dat obrazových bodů.

Přijímací přístroj je takto opatřen obvodem zpracování dekompresi podrobeného jasového signálu, který byl předem ošetřen na bázi zpracování po půlsnímcích a stlačen a po6 droben dekompresi na bázi snímku. Přístroj obsahuje dekompresní obvod pro zajištění snímků dekompresi podrobených obrazových dat a interpolační prostředky reagující na dekompresi podrobená obrazová data, odpovídající vzájemně se vylučujícím půlsnímkům těchto snímků dekompresi podrobených obrazových dat pro generování snímků obrazových dat, majících zvětšený počet horizontálních obrazových řádků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazeny bloky hodnot obrazových prvků užitečné pro porozumění vynálezu, na obrázcích 3a 4 jsou schémata znázorňující alternativní metody generování podvzorkovaných barvonosných hodnot před stlačením podle vynálezu, na obr. 5 je blokové schéma části dekompresního systému obrazového signálu podle vynálezu, na obr. 6 je schéma zpracování obrazových dat po dekompresi, na obr. 7 je blokové schéma příkladných obvodů pro expandování barvonosných dat, které byly předběžně zpracovány na bázi půlsnímků před stlačením a na obr. 8 je blokové schéma příkladných obvodů pro nadvzorkování obrazového signálu ve vertikálním směru.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 3 je znázorněna matice čtverců osmi řad krát osmi sloupců, představující například prvotní data obrazových prvků barvonosné složky U. Matice čtyři krát čtyři kroužků představuje podvzorkovaná data barvonosné složky U. Lichými a sudými čísly číslované řady odpovídají datům z lichých, případně sudých půlsnímků. Šipky směřující ze čtverců prvotních dat k příslušným kruhům indikují obrazové prvky prvotních dat, které přispívají k vytváření výsledných podvzorkovaných barvonosných dat. Je zřejmé, že výsledné hodnoty podvzorkovaných dat jsou vytvářeny výlučně z lichých půlsnímků dat nebo výlučně ze sudých půlsnímků dat. Jmenovitě podvzorkování se provádí dříve než jsou data půlsnímků kombinována do snímků dat. Prvotní data jsou představována v kombinovaném stavu pro ilustraci prostorového umístění podvzorkovaných dat vzhledem k prvotním datům. Řady podvzorkovaných dat jsou uspořádány v matici podle protokolu MPEG. Je třeba si všimnout, že řady podvzorkovaných dat nejsou ekvidistantní vůči řadám prvotních dat přispívajících k vytváření řad podvzorkovaných dat. Jestliže se má například zachovat protokol MPEG, týkající se umístění barvonosné složky, vůči prvotním datům, bude okamžitě zřejmé, že dvě řady prvotních dat přispívajících k vytváření řady podvzorkovaných dat nepřispívají ve stejné proporci. Uvažuje-li se například podvzorkovaná hodnota X, která je vytvořena z příspěvků prvotných obrazových prvků A, B, C a D, pak obrazové prvky A, D, ležící blíže k X než obrazové prvky C a D, zajiščují větší příspěvek podle rovnice:

X = (3[A+B] + [C+D])/8 (1)

Řada, například SE1, podvzorkovaných dat je vytvořena z dat obrazových prvků z řad 2 a 4. Na přijímači však odpovídající řady 2 a 4 nemohou být rekonstruovány z přená8 šené řady podvzorkovaných dat SE1 bez ztráty detailu. Je-li určitá ztráta detailu akceptovatelná, pak mohu být přijatá podvzorkovaná data konvertována nahoru interpolací v horizontálním směru pro generování řádků o horizontální hustotě obrazových prvků rovné původní horizontální hustotě obrazových prvků. Tyto interpolované řádky mohou být opakovány jako substituty pro příslušné řádky, z nichž byly odpovídající řádky podvzorkovaných dat odvozeny. Alternativně řádky obnovené informace mohou být rekonstruovány se zjevně větším vertikálním detailem provedením interpolace obnovených vzorků jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru.

Za předpokladu, že řady dat SEi byly vytvořeny podle vztahu naznačeného rovnicí 1, pak příkladný algoritmus pro vertikální konverzi takových dat na vyšší kmitočet interpolací by mohl vzít na sebe tuto formu:

R4i = 7/8(SE2Í)+1/8(SE2Í) (2)

R6Í = 3/8(SEli) = 5/8(SE2i) (3) kde R4i a R6i jsou i-té prvky vzorku vytvořeného pro řady 4, případně 6, a SEli a SE2i jsou i-té vzorky v řadách SEI a SE2 obnovených dat.

Obrázek 4 znázorňuje v obrazovém tvaru alternativní způsob generování podvzorkovaných barvonosných hodnot zpracovaných po půlsnímcích. V tomto příkladě řady podvzorkovaných lichých (sudých) dat půlsnímků jsou odvozeny z jednotlivých řad lichých (sudých) půlsnímků prvotních dat. Je třeba poznamenat, že tato technika nevede k vytváření prvků podvzorkovaných dat, majících prostorovou polohu stanovenou ve standardu MPEG, a horizontální rozlišení je v reprodukovaných obrazech obětováno rozlišení vertikálnímu. Každá řada rekonstruovaných dat je však rekonstruována výlučně z odlišných přenášených dat. Čtyři prvotní obrazové prvky, přispívající ke každému podvzorkovanému obrazovému prvku, mohou přispívat ve stejných proporcích, poněvadž signál je značně převzorkován s ohledem na šířku pásma barvonosného signálu. Alternativně mohou být příspěvky z bližších a vzdálenějších prvotních obrazových prvků v poměru 3:1. Rekonstrukce barvonosných dat v přijímači pro signál podvzorkovaný podle obrázku 4 prostě vyžaduje horizontální interpolaci, to jest horizontální vzorkování na vyšší kmitočet 4:1.

Přínos vynálezu nespočívá ve zvláštnostech daného interpolačního/podvzorkovacího postupu, ale spíše v tom, kde v řetězci zpracování signálu se provádí. Interpolační/podvzorkovací postup pro prokládané rozmítaný materiál zdroje by měl být prováděn po půlsnímcích a ne na snímkové bázi před stlačením obrazového signálu.

Obrázek 5 znázorňuje část obvodu následného zpracování dekompresi podrobeného obrazového signálu v přijímacím přístroji, uspořádaném pro zpracovávání signálu předený , ₍ zpracovaného ve vysílači podle způsobu popsanéhoSj PV 2880 - 94. Přijatá data jsou přivedena k dekompresnímu obvodu 50. kde jsou obrazová data podrobena dekompresi po snímcích. Dekompresi podrobené jasové a barvonosné složky jsou uloženy do první, druhé, případně třetí snímkové pa10 meti 51, 52. případně 53 jako část procesu dekomprese. Příslušné snímky obrazových dat jsou rozloženy prvním až třetím obvodem 54 . 55. 56 volby půlsnímků do odpovídajících půlsnímků, a to alespoň figurativně. Příslušné půlsnímky barvonosných dat jsou po půlsnímcích převedeny prvním a druhým řádkovým expandérem 57. 58 na vyšší kmitočet, to jest podvzorkovaná barvonosná data objevující se na četnosti N obrazových prvků a na četnosti M řádků jsou zpracovávána pro zajištění obrazových prvků na četnosti 2N v řádcích objevujících se na četnosti 2M. Sudé, případně liché půlsnímky jasových dat jsou pak maticovým obvodem 59 uspořádány do matic se sudými, případně lichými půlsnímky barvonosných dat pro generování barevných obrazových signálů R, G a B, které jsou pak přiváděny na z obraz ovací/paměť, ovou jednotku 60. Zapojení druhého a třetího obvodu 55, 56 volby půlsnímků a prvního a druhého řádkového expandéru 57. 58 přitom tvoří interpolační obvod

61.

Postup po dekompresi je znázorněn na obr. 6. Při pohybu ve směru pohybu hodinových ručiček shora nahoře na obrázku snímek dekompresi podrobené podvzorkovaná barvonosné složky U nebo V je rozdělen do příslušných lichých a sudých půlsnímků. Liché a sudé půlsnímky dat jsou převedeny na vyšší kmitočet, pokud jde o hustotu obrazových prvků a řádků, a to na hustotu ekvivalentní hustotě prvotních dat obrazových prvků.

Na vyšší kmitočty převedené půlsnímky barvonosných dat jsou potom uspořádány do matic s půlsnímky odpovídajících jasových dat pro vytvoření výstupních obrazových signálů

R, G a B. Lze si všimnout, že v procesu maticování jsou sudé, případně liché půlsnímky jasových dat uspořádány do matice s odpovídajícími sudými, případně lichými půlsnímky na vyšší kmitočty převedených barvonosných dat.

Obrázek 7 znázorňuje příkladný obvod 108 pro převádění podvzorkovaných barvonosných dat na vyšší kmitočet za předpokladu podvzorkování tvaru znázorněného na obr. 3. Znázorněný obvod provádí zdvojení počtu obrazových prvků v horizontálních řádcích a pak vysílá každý na vyšší kmitočet převedený řádek dvakrát pro uskutečnění zdvojení počtu řádků na půlsnímek. Obrázek 7 zahrnuje dva kanály, jeden pro zpracování lichých půlsnímků a jeden pro zpracování sudých půlsnímků. Oba půlsnímky jsou k dispozici současně, poněvadž dekompresní obvod 50 zajišťuje dekompresi podrobená data po snímcích. Na vyšší kmitočet převedená data ze dvou kanálů jsou řádkově prokládána ve třetím multiplexoru 109 a vyvedena k šesté paměti 110. Data mohou být po$é čtena z šesté paměti 110 pro provedení maticování na výlučně sudé a liché půlsnímky dat.

Barvonosná data U nebo V z druhého či třetího obvodu 56 či 55 volby půlsnímků jsou přivedena ke vstupní sběrnici 98 lichého půlsnímků, případně ke vstupní sběrnici 22 sudého půlsnímků. Poněvadž kanály sudého a lichého půlsnímku pracují podobně, bude popsán pouze kanál lichého půlsnímků. Data lichého půlsnímků jsou stabilizována v prvním zpožďovacím obvodě 100 zpožďujícím o jednu vzorkovací periodu a přivedena ke druhému zpožďovacímu obvodu 101 zpožďujícímu o jednu zpožďovací periodu. Zpožděné vzorky z prvního a druhého zpožďovacího obvodu 100 a 101 jsou přivedeny k příslušným vstupním svorkám sčítačky 102. která sčítá přivedené vzorky. Součty jsou v děličce 103 děleny dvěma, pro zajištění průměru sečtených vzorků, kde tento průměr vytváří hodnotu intersticiálního obrazového prvku prostorově umístěného mezi dvě vzorkové hodnoty vytvářející součet. Průměrná hodnota je přivedena k jednomu vstupu prvního multiplexoru 104. Zpožděný vzorek z prvního zpožďovacího obvodu 100 je přiveden ke druhému vstupu prvního multiplexoru 104. Obdélníkový hodinový signál o kmitočtu četnosti podvzorkovaného vzorku je přiveden pro střídavé připojení dvou vstupních svorek prvního multiplexoru 104 k výstupu prvního multiplexoru 104. Výstup prvního multiplexoru 104 sestává ze sledu dekompresi podrobených barvonosných vzorků střídajících se po vzorku s vypočtenými (intersticiálními) vzorky z děličky 103. Výstup o vzorkové četnosti z prvního multiplexoru 104 je dvojnásobkem vzorkové četnosti vzorků přivedených k prvnímu zpožďovacímu obvodu 100.

Vzorky z prvního multiplexoru 104 jsou přivedeny k druhému multiplexoru 105. který je kondicionován pro přivádění střídavých řádků vzorků ke čtvrté paměti 106 a vkládání řádků vzorků do páté paměti 107. Data jsou zapisována do čtvrté a páté paměti 106 a 107 a čtena z nich na dvojnásobku četnosti podvzorkovaného obrazového prvku, rovnající se původní vzorkové četnosti. Používají se dva paměťové prvky tak, že data mohou být čtena z jedné paměti, zatím co nová data jsou zapisována do paměti druhé.

Data z příslušné čtvrté nebo páté paměti 106 nebo 107 jsou přivedena k třetímu multiplexoru 109, který postupně přistupuje k datům ze čtyř paměťových prvků pro vysílání za sebou jdoucích opakovaných řádků dat lichých půlsnímků prokládaných opakovanými řádky dat sudých půlsnímků. Reprezentativní sled dat z třetího multiplexoru 109 je ve tvaru Ο_θ, Ε_θ, Ο_θ, Ε_θ, <\, Ε_χ, Ο_χ, Ε_χ, Ο₂, Ε₂, atd., kde 0_± a Ε_± představují liché a sudé řádky výstupních dat. Index i indikuje řadu podvzorkovaných dat, z nichž je generována řada výstupních dat. Toto je převod na vyšší kmitočet ve vertikálním směru typu opakuj řádek.

Obrázek 8 zahrnuje příkladný signálový převodník 201 pro převod kmitočtu nahoru ve vertikálním směru pro zajištění vertikálně interpolovaných řádků vzorků podle rovnic 2a 3. Tento obvod může nahrazovat prvky umístěné mezi prvním a třetím multiplexorem 104 a 109 na obrázku 7. Jeden z obvodů obrázku 8 bude nahrazen v každém kanálu obvodu z obr. 7. Obvod z obrázku 8 je uspořádán pro souběžné generování dvou řádků výstupních dat pro každý řádek datového výstupu z prvního multiplexoru 104. Je třeba uvážit, že na vyšší kmitočet převedené horizontální verze řad SE1 a SE2, viz obr. 3, byly postupně výstupem z prvního multiplexoru 104 k obvodu z obr. 8. Řady dat jsou přivedeny ke třetímu zpožďovacímu obvodu 200 zpožďujícímu o jeden horizontální řádek tak, že vertikálně srovnaná data z řad SE2 a SEl jsou souběžně k dispozici ze vstupních a výstupních spojů třetího zpožďovacího obvodu 200. Vertikálně srovnaná data z řad SE2 a SEl jsou vážena faktory 3/8 a 5/8 v prvním, případně druhém vyhodnocovacím obvodu 202. případně 204. Vážené hodnoty z prvního a druhého vyhodnocovacího obvodu 202 a 204 jsou sečteny v první sčí14 tačce 205 pro generování hodnot barvonosné složky obrazového prvku, představujících řadu 6. Vertikálně srovnaná data z řad SE2 a SE1 jsou vážena faktory 7/8 a 1/8 ve třetím, případně čtvrtém vyhodnocovacím obvodu 208. případně 209. Vážené hodnoty z třetího a čtvrtého vyhodnocovacího obvodu 208 a 209 jsou sčítány ve druhé sčítačce 210 pro generování hodnot barvonosné složky obrazového prvku představujících řadu 4. Dva vypočtené řádky dat jsou přivedeny ke třetímu multiplexoru 212. který směruje dvojice řádků k jednomu ze dvou paměťových prvků. K datům z příslušných paměťových prvků je následně přistupováno v takovém pořadí, aby se data sudých a lichých půlsnímků prokládala nebo aby se vytvořily oddělené sudé půlsnímky a liché půlsnímky podle přání.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ ι

   A R

   Obvod zpracování dekompresi podrobeného obrazového signálu, který byl interpolací/podvzorkováním předem zpracován po půlsnímcích a poté stlačen na bázi snímku, kde dekompresi podrobená data zahrnují data jasové složky a data barvonosné složky, obsahující dekompresní obvod pracující na snímkové bázi pro zajištění snímku dekompresi podrobených obrazových dat, vyznačující se tím, že obsahuje k dekompresnímu obvodu (50) připojený interpolační obvod (61), pro generování snímků obrazových dat, majících zvětšený počet horizontálních obrazových řádků, v odezvu na dekompresi podrobená obrazová data, odpovídající výlučně lichým půlsnímkům a výlučně sudým půlsnímkům těchto snímků dekompresi podrobených obrazových dat, kombinační signálový obvod (59) pro kombinování lichých půlsnímků ze snímků obrazových dat generovaných na výstupu interpolačního obvodu (61) s odpovídajícími lichými půlsnímky dat jasové složky, a pro kombinování sudých půlsnímků ze snímků obrazových dat generovaných na výstupu interpolačního obvodu (61) s odpovídajícími sudými půlsnímky dat jasové složky, přičemž interpolační obvod (61) obsahuje první a druhý řádkový expandér (57, 58) pro interpolaci obrazových dat v horizontálním i vertikálním rozměru pro zajištění signálu představujícího obraz o větším účinném rozlišení.

   - 16
2. 2. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že signálový kombinační obvod (59) je maticový obvod pro generování signálů červené, modré a zelené barvy.
3. 3. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že interpolační obvod (61) obsahuje signálový převodník (201) pro kombinování dat barvonosné složky ze za sebou jdoucích horizontálních řádků dekompresi podrobených dat v poměru jedna ku osmi pro vytváření střídavých, nahoru konvertovaných řádků a pro kombinování dat barvonosné složky ze za sebou jdoucích horizontálních řádků dekompresi podrobených dat v poměru tři ku pěti pro vytváření prokládaných nahoru konvertovaných řádků.
4. 4. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že interpolační obvod (61) obsahuje multiplexor (104) pro střídavé zajišťování horizontálně interpolovaných dat obrazových bodů a dekompresi podrobených dat obrazových bodů pro generování na vyšší kmitočet konvertovaných dat obrazových bodů, a signálový převodník (201) pro vertikální zvýšení kmitočtu horizontálně na vyšší kmitočet konvertovaných dat obrazových bodů.