CZ233197A3 - Sestava uzávěru nádoby pro aerosoly s ventilem a způsob její výroby - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se obecně týká sestavy s ventilem, přičemž tyto sestavy jsou běžně uzavírací víčka.

01S0Q uzávěru ' nádobkyf Z. Já h 9 » označovány jako'

T-o

Vynález se však zejména týká trubkovitého těsnění (objímkového těsnění) pro uzavírací víčko, které se rozměrově odlišuje od dříve známých objímkových těsnění uzavíracích víček. Navíc, v určité fázi usazování objímkového těsnění na uzavíracím víčku, se na rozdíl od dosud známých objímkových těsnění, mění jeho prostorový vztah vůči uzavíracímu víčku.

Dosavadní stav techniky

Aerosolové nádobky jsou široce užívány pro uložení řady fluidních materiálů, a to materiálů jak kapalných, tak práškových. Obvykle jsou v nádobce obsaženy fluidní materiál a hnací prostředek při tlaku vyšším než je tlak atmosferický, přičemž fluidní materiál je uvolněn z nádobky ručním otevřením výpustného ventilu, aby tak tlak uvnitř nádobky dopravoval fluidní materiál přes ventil propojením kanálků s výpustným ústím.

Výpustný ventil je obvykle uchycen na otvor nádobky pomocí uzávěru nádobky, který zahrnuje uzavírací víčko a těsnění. Konkrétně, nádobka zahrnuje horní otvor nebo jeho zesílený okraj. Uzavírací víčko zahrnuje střední základovou část pro uchycení výpustného ventilu, plášťovou část vybíhající ze základové části, přičemž plášťová část přechází do kanálkové části vybíhající radiálně směrem ven. Kanálková část je vytvarována tak, aby do ní zapadla zaoblená obruba otvoru nádobky. Těsnění obvykle obepíná část plášťové části a v omezené míře zasahuje do kanálkové části. Poté co je těsnění umístěno na uzavírací víčko, je toto uzavírací víčko usazeno na nádobku a víčko je zaklesnuto k nádobce. Tato upevňovací operace je pracovníkům z daného oboru velmi dobře známa.

Je zřejmé, že z hlediska nádobek pro aerosoly je utěsnění mezi uzavíracím víčkem a lemem nádobky kritické. Tohoto utěsnění je dosaženo prostřednictvím plochého těsnění, které musí zabraňovat ztrátám tlaku a ztrátám obsahu nádobky, na stykové ploše mezi lemem nádobky a uzavíracím víčkem.

V daném oboru jsou známy různé typy těsnění. Jeden běžný typ těsnění je představován obvyklým plochým pryžovým těsněním, které je umístěno uvnitř kanálku uzavíracího víčka. Těsnění tohoto typu jsou obvykle vyráběna vytlačováním a vulkanizováním vícesložkové pryžové směsi na kovové tyče a potom odřezáváním nebo krájením na tenké prstencové části vytlačeného a vulkanizovaného výrobku (trubky). Tato těsnění jsou často označována jako sekaná nebo plochá těsnění.

Výroba těchto odsekávaných těsnění je relativně nákladná. Je zde velice obtížné dosahovat přesných radiálních rozměrů trubek, ze kterých jsou odsekávaná těsnění vyráběna, takže trubky mají měnící se rozměry a nejsou kruhové. V důsledku toho vnitřní a vnější válcové povrchy těchto trubek jsou obvykle po odseknutí menší než odpovídá požadovaným rozměrům, přičemž toto oddělování přispívá značně k výrobním nákladům těsnění.

Další typ těsnění, obsahuje poměrně slabou objímku z elastomerického materiálu, který je usazen na plášťové části uzavíracího víčka a poté posouván po uvedené plášťové části, takže těsnění se přesune do konečné, ohraničené části prstencového kanálku uzavíracího víčka.

Po usazení uzavíracího víčka na nádobku pro aerosol a jeho zaklesnutí s nádobkou, je těsnění tlačeno do těsnicího záběru jak s kanálkem uzavíracího víčka, tak s obrubou nádobky pro aerosol. Obvykle takováto těsnění jsou stlačena do těsnicího záběru s uzavíracím víčkem pouze podél jejich relativně malé obvodové části, vymezené postavením hodinových ručiček v poloze 5 a 11.

Na základě svého tvaru jsou těsnění tohoto typu často označována jako objímková těsnění.

Objímková těsnění jsou vyráběna nasunutím trubky z těsnicího materiálu na plášťovou část uzavíracího víčka a poté odříznutím nebo upíchnutím prstencové části z uvedené trubky. Axiální výšky objímkových těsnění jsou podstatně větší než axiální výšky vysekávaných těsnění. Objímková těsnění jsou výrobně a montážně mnohem méně nákladnější než vysekávaná těsnění.

Při výrobě objímkových těsnění není nutné opracovávat vnitřní a venkovní povrchy vytlačovaných trubek z těsnicího materiálu. Navíc lze trubkové, objímkové těsnění nasadit na uzavírací víčko mnohem snadněji než nasadit odsekávané resp. odřezávané těsnění.

Těsnění může být také vytvořeno kapalným materiálem, obsahujícím vodu nebo ředidlo, který je umístěn v prstencovém kanálku uzavíracího víčka. Ředidlo nebo voda se odpaří během vytvrzování a zbývající materiál vytvoří pružný těsnicí materiál v kanálku uzavíracího víčka. Vytváření těsnění z kapalného materiálu je relativně nákladný postup, vyžadující více výrobních kroků, zahrnující použití vytvrzovacích sušáren nebo dalších prostředků pro vysušení nebo vytvrzení těsnicího materiálu. Navíc prostředky musí být upraveny pro zajištění rotace uzavíracího víčka a měřicím zařízením, které zajistí rozptýlení pečlivě určeného množství směsi vytvářející těsnění. Tato těsnění jsou obvykle označována jako vlévaná těsnění.

Výše popsané typy těsnění, stejně tak která mohou být použita, mají jak výhody, těsnění, tak objímková těsnění zajišťují jako další typy těsnění, tak nevýhody. Jak sekaná vynikající výsledky.

Sekaná těsnění jsou široce komerčně využívána po delší dobu než objímková těsnění. Aby bylo možné použít objímkových těsnění u zařízení, kde se dříve používala těsnění plochá nebo odřezávaná, je třeba seřídit zamačkávací a plnicí nástroje. Často je požadováno, aby zamačkávací linka prováděla uzavření jak při použití plochého, tak objímkového těsnění, a to v závislosti na parametrech nádobky s ventilkem, která má být uzavírána. Za účelem vyhnutí se nutnosti provádění změn v zamačkávací a plnicí operaci nebo seřizování, je zde - zejména v Evropě - tendence setrvat u použití plochých nebo odřezávaných těsnění, a to dokonce, i když takováto těsnění jsou dražší.

Podstata vynálezu

Účelem předloženého vynálezu je poskytnout zlepšené uzavírací víčko opatřené těsněním pro nádobku pro aerosol a zlepšený způsob montáže těsnění na uzavírací víčko.

Dalším účelem předloženého vynálezu je poskytnout uzavírací víčko nádobky pro aerosol s těsněním, které umožňuje, aby zamačkávací a plnicí zařízení bylo možno použít ve stejném nastavení resp. uspořádání pro zaklesnutí a plnění jako je používáno pro odřezávaná těsnění.

Dalším účelem vynálezu je uložení objímkového těsnění na uzavíracím víčku provedené tak, že těsnění má rozměry ekvivalentní plochému nebo odřezávanému těsnění bez požadavku na jakékoliv opracování těsnicího materiálu.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout nové objímkové těsnění, uložené na podstatné části pláště uzavíracího víčka tak, že v průběhu vzájemného spojování uzavíracího víčka a nádobky pro aerosol, objímkové těsnění může být posouváno do kanálkové části uzavíracího víčka.

Tento a další cíle vynálezu jsou dosaženy sestavou uzávěru nádobky pro aerosoly s ventilem, obsahující uzavírací víčko a poměrně slabé objímkové těsnění, omezené výšky, usazené na uzavíracím víčku.

Objímkové těsnění podle předloženého vynálezu se umísťuje na plášťovou část uzavíracího víčka a potom se posouvá, před zaklesnutím uzavíracího víčka k nádobce, do konečné polohy do prstencového kanálku. Posouvání objímkového těsnění podle tohoto vynálezu, před spojovací operací uzavíracího víčka s nádobkou, způsobuje deformaci těsnění o asi 90°, aby se tak vytvořilo těsnění tvarem a rozměry srovnatelné s běžně vysekávaným těsněním. Objímkové těsnění podle předloženého vynálezu může být odříznuto od vytlačené trubky z těsnícího materiálu, který může být odřezáván ve velmi přesných podélných rozměrech. Poté co je objímkové těsnění otočeno asi o 90° do kanálku uzavíracího víčka, se původní axiální rozměr těsnění stane jeho radiálním rozměrem nebo tloušťkou. Tímto způsobem lze dosáhnout vytvoření těsnění, které má tvar odsekávaného těsnění a má přesné vnitřní a vnější rozměry bez požadavku na drahé opracování těsnicího materiálu tak, jak bylo toto požadováno u dříve známých odsekávaných těsnění.

Objímkové těsnění může být nasunuto na plášťovou část uzavíracího víčka a poté posunuto do jeho prstencové části v jedné operaci, výhodné je ale toto provádět ve dvou oddělených krocích. Například objímkové těsnění může být nasunuto na plášť uzavíracího víčka v jednom montážním místě a prodáno v tomto stavu výrobci plněných aerosolových nádobek, který potom přesune a přetvoří těsnění do požadovaného tvaru v kanálku uzavíracího víčka.

Pokud je objímkové těsnění umístěno na plášťové části, nebo alespoň podstatná část objímkového těsnění, je umístěna na této plášťové části a přemisťováno v této formě na jiné montážní místo, uplatňuje se zde výhoda, že tření mezi pláštěm uzavíracího víčka a objímkovým těsněním je schopno zabránit uvolnění těsnění z uzavíracího víčka během této přepravy a skladování před spojením uzavíracího víčka s tímto těsněním s nádobkou. Tento problém se často při přepravě a skladování uzavíracích víček s těsněním vyskytuj e.

Tam, kde však je požadováno umístit objímkové těsnění podle tohoto vynálezu kolmo k axiální délce pláště uzavíracího víčka, mohou být použity prostředky nebo opatření, která přidržují nebo drží těsnění v přetvořeném tvaru v kanálku uzavíracího víčka. Pro přesunutí a přetvoření těsnění do požadovaného tvaru a jeho držení v kanálku uzavíracího víčka mohou být použity jakékoli vhodné prostředky. Například toto může zajišťovat sama aerosolová nádobka, pokud je uzavírací víčko umístěno do plněné nádobky, nebo může být použito lepidlo k přilepení přetvořeného těsnění ke kanálku uzavíracího víčka.

Další užitek a výhody předloženého vynálezu budou patrnější z úvahy následujícího podrobného popisu spolu s odkazy na připojené výkresy, které specifikují a ukazují výhodné provedení vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázek 1 znázorňuje pohled na příčný řez konstrukční sestavou pro uchycení ventilu podle předloženého vynálezu, umístěnou na nádobce pro aerosol těsně před jejich vzájemným zaklesnutím.

Obrázek 2 ukazuje sestavu uzavíracího víčka a nádobku pro aerosol z obrázku 1, kde uzavírací víčko je uchyceno k nádobce zaklesnutím.

Na obrázku 3 je znázorněn zvětšený perspektivní pohled, na uzavírací víčko a ploché těsnění konstrukční sestavy pro uchycení ventilu z obrázku 1, které jsou oddělené a jsou v obrácené poloze.

Na obrázku 4 je znázorněn zvětšený pohled na příčný řez uzavíracím víčkem a těsnicím plochým kroužkem, které jsou navzájem oddělené a jsou znázorněny v obrácené poloze.

Obrázek 5 představuje zvětšený schematický pohled na část uzavíracího víčka, znázorňující těsnící plochý kroužek v jeho výchozí montážní poloze.

Obrázek 6 je schematický pohled podobný obrázku 5, ale znázorňující těsnící plochý kroužek již částečně posunutý do kanálkové části uzavíracího víčka.

Na obrázku 7 je rovněž ukázán schematický pohled, podobný obrázkům 5 a 6, ale na rozdíl od nich znázorňující těsnící plochý kroužek poté, co byl plně zasunut do kanálku krycího víčka, ale ještě před tím než uzavírací víčko a lem nádobky na aerosol přišly do styku.

Obrázky 8, 9 a 10 představují podobné schematické pohledy jako jsou na obrázcích 5, 6 a 7 a ukazují těsnící plochý kroužek nasazený a umístěný na alternativním typu uzavíracího víčka.

Na obrázku 11 je schematický pohled na zařízení v příčném řezu, pro usazení těsnícího plochého kroužku na uzavírací víčko.

Obrázek 12 představuje schematický pohled na částečný příčný řez zařízením z obrázku 11, které posouvá těsnící plochý kroužek do jeho polohy na uzavíracím víčku před tím, než se provede spojení uzavíracího víčka a lemu.

Na obrázku 13 je znázorněn graf znázorňující váhové ztráty různě velkých nádobek pro aerosoly, opatřené těsnícím plochým kroužkem podle předloženého vynálezu při pokojové teplotě a teplotě 45°C u systému voda - dimethyleter.

Na obrázku 14 je znázorněn podobný graf jako na obrázku 13, ale pro systém vlasový sprej - dimethyletan.

Na dalším obrázku 15 je graf opět podobný grafu z obrázku 13, ale pro systém etanol - voda - propan/butan (3,5 bar).

Obrázek 16A - 16E je schematický pohled na částečný příčný řez, znázorňující různé polohy lemu nádobky, posouvajícího plochý těsnící kroužek podle tohoto vynálezu na uzavíracím víčku.

Příklady provedení

Obrázek 1 zobrazuje konstrukční sestavu 10 pro uchycení ventilu, umístěnou u otevřeného konce nádobky 12 (zobrazena pouze částečně). Konstrukční sestava 10 zahrnuje uzavírací víčko 14 a těsnění 16, přičemž uzavírací víčko 14 je tvořeno středovým tělesem 20 majícím základovou část 19., tvarovanou část 21 a plášťovou část 22 přecházející radiálně směrem ven ve válcovanou přírubu 24., která vytváří úložný kanálek 26 pro těsnění 16. Nádobka 12 zahrnuje horní část 30, která vytváří středový otvor 32 nádobky 12 a horní válcovaný okraj nebo obrubu 34, která lemuje středový otvor 32. Jak je znázorněno na obrázku 1, úložný kanálek 26 uzavíracího víčka 14. je uložen na obrubě 34., kterou obepíná. Těsnění 16 je umístěno mezi obrubou 34 a spodním povrchem úložného kanálku 26.. Obruba 34 nese přímo sestavu 10 uzávěru nádobky 12 s ventilem.

Jak je znázorněno na obrázku 2, aby se sestava 10 uzávěru nádobky 12 trvale spojila s nádobkou 12, je plášťová část 22 po svém obvodu tlačena směrem ven pod obrubou 34., čímž dojde k zaklesnutí sestavy 10 uzávěru s touto nádobkou 12.. Tato operace, při které dochází k zaklesnutí, rovněž stlačuje těsnění 16 do těsného tlakového spojení jak s obrubou 34., tak spodním povrchem úložného kanálku 26., čímž se mezi nimi vytváří účinný těsný spoj.

Podle předloženého vynálezu je těsnění 16 vytvořeno z těsnění objímkového tvaru, které je nasazeno na plášťové části 22 uzavíracího víčka 14 a poté je posouváno do části úložného kanálku uzavíracího víčka 14, přičemž je přetvořeno přetočením o 90° do tvaru přibližně plochého těsnění.

Obrázky 3 a 4 představují zvětšené pohledy na uzavírací víčko 14 a objímkové těsnění 16.

Jak bylo uvedeno výše, uzavírací víčko 14 zahrnuje plášťovou část 22 a radiálním směrem ven vybíhající válcovanou přírubu 24., která vytváří úložný kanálek 26.. Jak je zřejmé, plášťová část 22 středového tělesa 20., je jeho integrální částí a vybíhá z tvarované části 21, přičemž příruba 24 navazuje na plášťovou část 22. Základová část 19 je umístěna soustředně s tvarovanou částí 21 a nese ruční ventilek, který zde není zobrazen, zahrnující trubičkový přívod (není také zobrazen), který prochází otvorem 44.

Uzavírací víčka výše popsaného typu jsou z daného oboru velmi dobře známa. Uzavírací víčko 14 může být vyrobeno jakýmkoliv vhodným postupem a z jakéhokoliv vhodného materiálu. Například uzavírací víčko 14 může být vyrobeno z kovu jako je např. ocel, hliník a podobné kovy a je vytvarováno do požadovaného tvaru lisovacími operacemi.

U výše uvedené konstrukce uzavíracího víčka 14 je důležité, aby mezi uzavíracím víčkem 14 a nádobkou 12 resp. mezi válcovaným okrajem na obrubě 34 nádobky a úložným kanálkem 26, vytvarovaném do žlábku na válcované přírubě 24, bylo vytvořeno tlakové těsnění odolné tlaku. K vytvoření tohoto těsnění je použito plochého těsnění 16.

Jak znázorňuj í obrázky 3 a 4 těsnění 16 má soustředný vnitřní válcový povrch 16a, vnější válcový povrch 16b a horní okraj 16c a spodní okraj 16d, přičemž je výhodné má-li těsnění 16 ve všech místech stejnou výšku a stejnou tloušťku. Výška a tloušťka těsnění 16 jsou znázorněny na obrázku 3 jako rozměry označené H resp. T. Těsnění 16 má, jak je z obrázku zřejmé, objímkovitý tvar, ale je méně vysoké a podstatně slabší než běžné ploché těsnění. Je výhodné, když výška H a tloušťka T těsnění 16 jsou stejné nebo se rovnají tloušťce měřené v radiálním směru a výšce běžného plochého nebo vysekávaného těsnění pro aerosolové nádobky. Tudíž například výška těsnění 16 může být mezi 0,080 a 0,150, přičemž tloušťka může být od 0,030 do 0,060. Jako výstižnější příklady lze uvést výhodnou výšku těsnění 16 rovnající se přibližně 0,090 až 0,140 a nejvýhodnější od 0,100 do 0,130, přičemž výhodná tloušťka je přibližně od 0,035 do 0,055, zatímco nejvýhodnější hodnota tloušťky je mezi 0,040 až 0,050.

Dále je výhodné, je-li vnitřní průměr 16a těsnění 16 v podstatě roven nebo s výhodou jen o malou hodnotu menší než vnější průměr plášťové části 22 uzavíracího víčka 14. Jako příklad lze uvést vnější průměr válcového středového tělesa 20 rovnající se obvykle 0,960 a tudíž vnitřní průměr 16a těsnění 16 je v podstatě roven nebo jen o málo menší než 0,960. Těsnění 16 může být vyrobeno z jakéhokoliv vhodného materiálu používaného pro odsekávaná resp. odřezávaná těsnění jako např. z přírodní pryže, syntetické pryže, elastomeru, polymeru a jejich směsí, schopných deformování dále popsaným způsobem.

Aby se těsnění 16 deformovalo do požadovaného tvaru, může být usazeno na plášť 22 válcového tělesa 20 uzavíracího víčka 14 způsobem zobrazeným na obrázku 5.

Poté, podle obrázků 6 a 7, je těsnění 16 posouváno po plášti 22 do úložného kanálku 26 uzavíracího víčka 14. Posuvu lze dosáhnout posouváním uzavíracího víčka 14 s nasunutým těsněním 16., jak je znázorněno na obrázku 5, proti obrubě 34 nádobky 12 jak je zobrazeno na obrázku 1. Posouvání lze dosáhnout zejména opřením stykového okraje 16cr těsnění 16 o obrubu uzavíracího víčka 14 a tlačením těsnění 16 do úložného kanálku 26 až je montážní sestava pro uchycení ventilku usazena na obrubě nádobky 12 a připravena pro uchycení. K tomuto posouvání lze případně použít zařízení, jaké je znázorněno na obrázku 11.

Při posouvání těsnění 16 po plášti 22 tlačí příruba 24 a vede spodní část těsnění 16 radiálním směrem ven od pláště 22 . Těsnění je posouváno po plášti 22 dokud není přetočeno o 90° do tvaru odpovídajícímu přibližně tvaru plochého těsnění tak, jak je to znázorněno na obrázku 7. Na tomto obrázku má těsnění 16 horní okraj

16e, spodní okraj 16f a soustředný kruhový vnitřní okraj I6cr a kruhový vnější okraj 16h.

Po přesunutí těsnění 16 do polohy a přetvoření do tvaru znázorněných na obrázku 7 se výška těsnění 16 stává její tloušťkou v radiálním směru mezi vnitřním a vnějším obvodovým okrajem a původní tloušťka v radiálním směru těsnění 16 se stává jeho axiální tloušťkou nebo výškou. V důsledku toho má v poloze a při tvaru znázorněných na obrázku 7 těsnění 16 vnější průměr asi 0,100 až 0,130 a tloušťku v axiálním směru asi 0,300 až 0,060.

Jak je znázorněno na obrázcích 5 a 8 objímkové těsnění 16 je uloženo podstatnou částí na plášti 22 uzavíracího víčka 14. Výhodou tohoto umístění objímkového těsnění 16 na uzavíracím víčku 14 je zejména to, že při transportu a skladování těsnění v této formě je těsnění 16 lépe zachyceno na uzavíracím víčku 14, a to v důsledku vzájemného působení těsnění 16 a pláště 22 . Co se týká uzavíracích víček s odsekávaným těsněním, není neobvyklé, že nezanedbatelný počet těchto těsnění se uvolní z uzavíracího víčka před tím, než se provede spojovací operace mezi nádobkou 12 a tímto uzavíracím víčkem.

Když je těsnění posouváno po uzavíracím víčku do polohy znázorněné na obrázcích 7 a 10, lze pro udržení tohoto těsnění v deformovaném tvaru uloženém v kanálku 26 použít určité prostředky. Tímto prostředkem může být tlak proti kanálku 26 vyvozený obrubou 34 během plnicí operace, nebo jak bylo diskutováno, pomocí uchycení deformovaného těsnění 16 uloženém v kanálku 24 pomocí lepidla, což zde není znázorněno.

Předložený vynález může být využíván ve spojení s různými typy uzavíracích víček, jak je to znázorněno na obrázcích 8, 9 a 10. Tyto obrázky znázorňují těsnění 16 a alternativní typy uzavíracích víček 50, na nichž může být těsnění 16 podle tohoto vynálezu umístěno. Uzavírací víčka 10 a 50 jsou si velice podobná, přičemž obě uzavírací víčka zahrnují odpovídající si části. Uzavírací víčko 50 zahrnuje středové těleso 52 mající plášť 54, končící směrem ven válcovanou přírubou 56, která tvoří úložný kanálek 58 pro umístění prstencového těsnění. Hlavní rozdíl mezi uzavíracím víčkem 10 a uzavíracím víčkem 50 je v tom, že kanálek 26 uzavíracího víčka 10 má relativně plochý povrch dna, zatímco kanálek 58 uzavíracího víčka 50 má zakřivený nebo zakulacený povrch dna.

Těsnění 16 může být uloženo na uzavíracím víčku 50 způsobem v podstatě totožným se způsobem, jakým může být těsnění usazeno na uzavíracím víčku 10. Těsnění může být konkrétně nasazeno na plášti 54 a potom přesouváno, jak je zřejmé z obrázku 9 a 10, do prstencového úložného kanálku 58. Těsnění 16 může být přesouváno například obrubou 34 nádobky nebo pomocí zařízení zobrazeném na obrázku 11. Při přesouvání těsnění 16 příruba 56 tlačí a vede spodní část těsnění 16 radiálně směrem ven od pláště 54., dokud není těsnění 16 přetočeno o 90° do tvaru přibližujícímu se plochému těsnění tak, jak je to znázorněno na obrázku 10. Přetvořené těsnění je udržováno v tomto tvaru buď tlakem mezi kanálkem 58 a obrubou 34 uzavíracího víčka, nebo tepelnými a/nebo lepivými prostředky.

Obrázky 16A až 16E představují obrubu 34 postupující proti těsnění 16 a nutící těsnění 16 posouvat se po vnitřním povrchu 23 pláště 22 dokud toto těsnění 16 není v poloze znázorněné na obrázku 16C. Další postup obruby 34 drží těsnění 16 u vnitřního povrchu 27 kanálku 26 jak ukazuje obrázek 16D. Při dalším posuvu obruby 34 je plášť 22 uzavíracího víčka 14 ve směru od středu nádobky zaklesnut jak je známo ze stávajícího stavu techniky, aby se tak vytvořil spoj kov na kov mezi obrubou 34 nádobky 12 a uzavíracím víčkem 14, přičemž spojnice koncových bodů tohoto spoje ležících na obrubě 34. svírá s podélnou osou nádobky 12 úhel 3 0° měřený proti směru otáčení hodinových ručiček. Jednotlivé složky z obrázku 16A mají stejné části jako na obrázcích 16B až 16E.

Po přetvoření těsnění 16 do požadovaného tvaru v kanálku uzavíracího víčka 14, například jak je ukázáno na obrázcích 7 a 10, se použijí vhodné prostředky nebo postup, aby se těsnění 16 upevnilo nebo setrvalo v této dosažené poloze. Například na těsnění 16 může být naneseno lepidlo nebo spojovací činidlo. Tyto mohou být také naneseny na povrch kanálku uzavíracího víčka, aby se tak těsnění přichytilo ke kovovému kanálku. Je také rovněž možné zahřát těsnění 16., aby se uvolnilo pnutí, které má tendenci působit na těsnění 16 tak, že se vrací do svého původního válcového tvaru. Pro udržení těsnění 16 v požadovaném tvaru a poloze mohou být použita jakákoliv lepidla nebo ohřívací techniky.

Těsnění 16 může být posouváno na plášti 22 uzavíracího víčka 14 do prstencového kanálku v jedné operaci nebo ve dvou oddělených krocích. Například těsnění 16 se může přesunout po plášti uzavíracího víčka (jak je to znázorněno na obrázcích 5 a 8) na jednom pracovišti, přičemž víčko je prodáno v tomto stavu výrobci plněných aerosolových nádobek, který potom posune těsnění do prstencového kanálku uzavíracího víčka během plnění nádobky, jak je to znázorněno na obrázcích 7 a 10, stlačením uzavíracího víčka, opatřeného těsněním 16 z obrázků 5 a 8, proti obrubě aerosolové nádobky.

Pro deformaci těsnění 16 z objímkového tvaru, jak je znázorněna na obrázcích 5 a 8, do tvaru vysekávaného plochého těsnění, znázorněného na obrázcích 7 a 10 se může používat speciální zařízení. Schematické znázornění takovéhoto jednoho zařízení 60 představuje obrázek 11.

Obecně, zařízení 60 zahrnuje trubkové vodicí pouzdro 62, vytvářející středový průchozí otvor 64 a trubkový člen 66 pro záběr s těsnicí vložkou, kluzně uložený ve středovém průchozím otvoru 64 pro vykonávání vratného pohybu nahoru a dolů. Trubkový člen 66 má vnitřní válcový povrch 66a o průměru rovném nebo o něco málo větším než je vnější průměr válcového tělesa 20.

Při činnosti zařízení 60 je uzavírací víčko 14 drženo pod trubkovým členem 66, a to jakýmkoliv vhodným způsobem. Kluzný člen je v podstatě uložen v poloze soustředné s válcovým tělesem 20 uzavíracího víčka 14 a těsnění 16 je nasunuto na uzavírací víčko, obecně v poloze znázorněné na obrázcích 5 a 11.

Jak je znázorněno na obrázcích 11 a 12 poté trubkový člen 66 sjíždí dolů, podél vnějšku válcového tělesa 20 víčka do záběru s horním okrajem těsnění 16.

Trubkový člen 66 potom sjíždí dále dolů, tlačíce těsnění 16 dolů a směrem od středu, podél povrchu dna kanálku 26., dokud se těsnění nepřetvoří do tvaru znázorněného na obrázku 7. Současně podél vnitřku trubkového vodicího pouzdra 62 sjíždí člen 68, aby se dostal ve stejném okamžiku jako trubkový člen 66 do styku s horním povrchem 16e. Členy 66 a 68 je vyvozován tlak, aby těsnění bylo tlačeno proti prstencovému kanálku uzavíracího víčka.

Trubkový člen 66 a člen 68 potom vyjedou kluzným pohybem nahoru z uzavíracího víčka 14 a sestava 10 uzávěru je vyjmuta. V závislosti na povaze a velikosti použité operace, může být zařízení 60 ovládáno ručně nebo automaticky, vhodným prostředkem, který pro dosažení jednoduchosti není konkrétně znázorněn. Rovněž, jak bylo již dříve zmíněno, potom co bylo těsnění 16 přetvořeno do požadovaného tvaru, může být použit určitý prostředek nebo postup, aby toto těsnění 16 bylo udrženo v tomto tvaru. Toto může být dosaženo ohřevem uzavíracího víčka 14 před natlačením těsnění 16 do kanálku, což uvolní pnutí v deformovaném těsnění 16.. Pro spojení a držení deformovaného těsnění 16 v kanálku uzavíracího víčka 14, před tím než je sestava uzávěru utěsněna na obrubě nádobky, může být použito lepidla naneseného na povrch těsnění 16f nebo na povrch kanálku 26 nebo současně na oba povrchy, a to případně i ve spojení s ohřevem.

Následně po přetvoření těsnění 16 do požadovaného tvaru, tj . do tvaru odsekávaného resp. odřezávaného plochého těsnění a po nasunutí sestavy 10 uzávěra do nádobky 12 může být sestava 10 zaklesnuta k nádobce 12. Po provedení tohoto zaklesnutí je těsnění 16 stlačeno a těsně drženo mezi zaklesnutým uzavíracím víčkem 14 a obrubou 34 nádobky 12 vytvářejíce tak mezi nimi požadované vysoce účinné těsnění.

Těsnění 16 může být nejdříve nasazeno na středové těleso 20 uzavíracího víčka 14 jakýmkoliv vhodným způsobem, což může být provedeno buď ručně, nebo automatizovaným prostředkem. Například těsnění 16 může být odříznuto z trubky z vhodného materiálu pro těsnění a potom umístěno na těleso 20 víčka. Těsnění 16 může být případně vytvořeno na středovém tělese 20 uzavíracího víčka 14 pomocí postupu a zařízení, popsaných v US patentových spisech č. 4 546 525; 9 547 948; 4 559 198 a 5 213 231, podle kterých se na těleso víčka navlékne trubka z materiálu pro ploché těsnění a poté se část trubky odřízne, aby se vytvořilo objímkovité těsnění na uzavíracím víčku. Potom je těsnění posouváno do požadované polohy na uzavíracím víčku. Popisy amerických patentů, na které je poukazováno v tomto odstavci, jsou zde uvedeny v odkazech.

Experimentální výsledky ukazují, že vlastnosti těsnění, konstruovaného a využívaného podle předloženého vynálezu, jsou obecně rovnocenné nebo lepší než vlastnosti dosud známých těsnění. Zkoumání váhových ztrát bylo prováděno srovnáváním objímkového těsnění podle předloženého vynálezu s těsněním tvořeným vloženým plochým těsněním z buny a těsněním vyseknutým z butylové pryže u třech aerosolových nádobek o různých velikostech, se třemi látkami různého složení a skladovaných ve svislé poloze při pokojové teplotě a teplotě 45°C. U každé z nádobek byly po měsíci skladování změřeny váhové ztráty a extrapolovány pro jeden rok skladování. Tato měření prokazují, že řešení těsnění podle předloženého vynálezu vykazuje vynikající výsledky, rovnocenné nebo lepší než jsou tyto u těsnění dosud známých. Experimentální výsledky jsou znázorněny řadou grafů na obrázcích 13 až 15. Tyto grafy, resp. čáry představují spojnice řady bodů, resp. jednotlivých naměřených údajů.

Zhodnocení řady naměřených údajů na obrázcích 13 až 15 naznačuje, že těsnění podle předloženého vynálezu je rovnocenné nebo lepší než těsnění z nanesené vrstvy buny nebo těsnění z butylového kaučuku, které jsou známy ze stávajícího stavu techniky.

Přeměna objímkového typu těsnění, tj. přeměna z tvaru v jakém je z počátku nasazeno na plášť uzavíracího víčka, na typ odsekávaného resp. odřezávaného plochého těsnění, který má po zaujetí polohy v kanálkové části uzavíracího víčka, poskytuje několik zlepšení oproti dosud známým odsekávaným systémům plochých těsnění. Použití vytlačovaného těsnění objímkového typu odstraňuje nutnost použití operací, které vyžadují rotační pohyb jako je tomu při použití litého plochého těsnění nebo vystřikovaného, resp. odsekávaného těsnění. Objímkový typ těsnění je nasazován na uzavírací víčko jako součást nepřerušované trubky z materiálu vhodného pro těsnicí účely na straně uzavíracího víčka, kam se ukládá těsnění. Montážní postup je významně méně nákladný než montáž odsekávaného těsnění na uzavírací víčko. Konečně v důsledku dimenzování objímkového těsnění podle předloženého vynálezu, jak zde bylo výše uvedeno, může plnič aerosolových nádobek navzájem zaměňovat typy těsnění, tj. používat vysekávané nebo objímkové těsnění, a to bez rozměrového nastavování parametrů při zamačkávání nebo parametrů pro plnění, čímž se dosahuje přínosu z hlediska finančních nákladů.

Je zřejmé, že popsaný vynález je navržen tak, aby dobře splňoval zde výše uvedené záměry a že bude pro zkušené pracovníky z daného oboru jasné, že může být odvozena řada modifikací a provedení, přičemž je rovněž zřejmé, že přiložené nároky pokrývají všechny tyto modifikace a provedení, neboť tato provedení splňují základní myšlenku vynálezu a tudíž spadají do rozsahu vynálezu.

Claims (22)

1. Patentové nároky

   1. Sestava uzávěru nádobky pro aerosol s ventilem, vyznačující se tím, že zahrnuje

   a)

   b) uzavírací víčko mající středovou základovou část, ke které je uchycen ventil pro aerosol, tvarovanou část vystupující v radiálním směru dolů a směrem ven od základové části, plášťovou část vybíhající v podstatě svisle z konce radiálně vedeného úseku tvarované části a končící přírubovou částí pro uložení obruby nádobky;

   plášťovou část mající vnější průměr o málo menší než je vnitřní průměr obruby nádobky, k níž má být zaklesnuto uzavírací víčko, opatřené těsněním;

   c) umístění alespoň podstatné části objímkového těsnění na plášťové části uzavíracího víčka, přičemž axiální výška a radiální tloušťka tohoto objímkového těsnění má takové rozměry, že při vkládání uzavíracího víčka s takto umístěným těsněním do ústí nádobky se bude toto těsnění, v důsledku styku obruby nádobky a objímkového těsnění, přesouvat do kanálkové části uzavíracího víčka.
2. 2. Sestava uzávěru nádobky pro aerosoly podle nároku 1, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,080 do 0,150, resp. přibližně od 0,030 až 0,060.
3. 3. Sestava uzávěru nádobky pro aerosoly podle nároku 2, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,090 do 0,140, resp. přibližně od 0,035 do 0,055.
4. 4. Sestava uzávěru nádobky pro aerosol podle nároku 3, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,100 do 0,130, resp. přibližně od 0,040 do 0,050.
5. 5. Sestava uzávěru nádoby pro aerosol podle nároku 1, vyznačující se tím, že část objímkového těsnění je umístěna v kanálkové části uzavíracího víčka.
6. 6. Sestava uzávěru nádobky pro aerosoly podle nároku 5, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,080 do

   0,150, resp. přibližně od 0,030 do 0,060. 7. Sestava uzávěru nádobky pro aerosol podle nároku 6, vyznačuj ící se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru je přibližně od 0,090 do 0,140, resp. přibližně od 0,035 do 0,055. 8. Sestava uzávěru nádobky pro aerosol podle nároku 7, vyznačuj ící se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka

   v radiálním směru je přibližně od 0,100 do 0,130, resp. přibližně od 0,040 do 0,050.
7. 9. Způsob výroby sestavy uzávěru nádobky pro aerosol s ventilem, vyznačující se tím, že zahrnuje:

   a) uzavírací víčko mající středovou základovou část, ke které je uchycen ventil pro aerosol, tvarovanou část vystupující v radiálním směru dolů a směrem ven od základové části, plášťovou část vybíhající v podstatě svisle z konce radiálně vedeného úseku tvarované části a končící přírubovou částí pro uložení obruby nádobky;

   b) nasouvání objímkového těsnění na plášťovou část uzavíracího víčka a ukončení posuvu objímkového těsnění tak, aby alespoň podstatná část objímkového těsnění byla umístěna na plášťové části uzavíracího víčka;

   c) objímkové těsnění, mající výšku v axiálním směru a tloušťku v radiálním směru takové velikosti, že vkládání uzavíracího víčka do ústí aerosolové nádobky způsobí, že objímkové těsnění se bude posouvat do kanálkové části uzavíracího víčka prostřednictvím styku obruby nádobky s objímkovým těsněním.
8. 10. Způsob výroby podle nároku 5, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,080 do 0,150, resp. přibližně od 0,030 do 0,060 .
9. 11. Způsob výroby podle nároku 6, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,090 do 0,140, resp. přibližně od 0,035 do 0, 055 .
10. 12. Způsob výroby podle nároku 7, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,100 do 0,130, resp. přibližně od 0,040 do 0,050 .
11. 13. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že část objímkového těsnění se umístí do kanálkové části uzavíracího víčka.
12. 14. Způsob výroby podle nároku 13, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,080 do 0,150, resp. přibližně od 0,030 do 0,060.
13. 15. Způsob výroby podle nároku 14, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,090 do 0,140, resp. přibližně od 0,035 do 0,055.
14. 16. Způsob výroby podle nároku 15, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,100 do 0,130, resp. přibližně od 0,040 do 0,050 .
15. 17. Způsob výroby sestavy uzávěru nádobky pro aerosol s ventilem podle nároku 5 dále se vyznačující tím, že objímkové těsnění je posouváno po plášťové části uzavíracího víčka do kanálkové části tak, až objímkové těsnění se umístí do této kanálkové části v poloze v podstatě kolmé na plášť uzavíracího víčka.
16. 18. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,080 do 0,150, resp. přibližně od 0,030 do 0,060 .
17. 19. Způsob výroby podle nároku 10, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,090 do 0,140, resp. přibližně od 0,035 do

    0,055.
18. 20. Způsob výroby podle nároku 11, vyznačující se tím, že axiální výška a radiální tloušťka objímkového těsnění je přibližně od 0,100 do 0,130, resp. přibližně od 0,040 do 0,050.
19. 21. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že objímkové těsnění se posouvá do kanálkové části uzavíracího víčka pomocí posuvu obruby nádobky pro aerosol a uzavíracího víčka s těsněním proti sobě.
20. 22. Způsob výroby podle nároku 13, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,080 do 0,150, resp. od 0,030 do 0,060.
21. 23. Způsob výroby podle nároku 14, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,090 do 0,140, resp. přibližně od 0,035 do 0,055 .
22. 24. Způsob výroby podle nároku 15, vyznačující se tím, že výška v axiálním směru a tloušťka v radiálním směru objímkového těsnění je přibližně od 0,100 do 0,130, resp. přibližně od 0,040 do 0,050.