CZ22798A3 - Způsob výroby polymerních materiálů z polyolefinové pryskyřice a plastový výrobek - Google Patents

Způsob výroby polymerních materiálů z polyolefinové pryskyřice a plastový výrobek Download PDF

Info

Publication number
CZ22798A3
CZ22798A3 CZ98227A CZ22798A CZ22798A3 CZ 22798 A3 CZ22798 A3 CZ 22798A3 CZ 98227 A CZ98227 A CZ 98227A CZ 22798 A CZ22798 A CZ 22798A CZ 22798 A3 CZ22798 A3 CZ 22798A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
softening monomer
monomer
polyolefin
product
softening
Prior art date
Application number
CZ98227A
Other languages
English (en)
Inventor
Brian Robert Simpson
Robert Ashley Mein
Richard Michael Kopchik
Original Assignee
Forbo-International S. A.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from GBGB9516057.8A external-priority patent/GB9516057D0/en
Application filed by Forbo-International S. A. filed Critical Forbo-International S. A.
Priority claimed from CN96196057A external-priority patent/CN1089778C/zh
Publication of CZ22798A3 publication Critical patent/CZ22798A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08KUse of inorganic or non-macromolecular organic substances as compounding ingredients
    • C08K5/00Use of organic ingredients
    • C08K5/0008Organic ingredients according to more than one of the "one dot" groups of C08K5/01 - C08K5/59
    • C08K5/0016Plasticisers
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08FMACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED BY REACTIONS ONLY INVOLVING CARBON-TO-CARBON UNSATURATED BONDS
    • C08F255/00Macromolecular compounds obtained by polymerising monomers on to polymers of hydrocarbons as defined in group C08F10/00
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08JWORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J3/00Processes of treating or compounding macromolecular substances
    • C08J3/18Plasticising macromolecular compounds
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08JWORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J5/00Manufacture of articles or shaped materials containing macromolecular substances
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08KUse of inorganic or non-macromolecular organic substances as compounding ingredients
    • C08K5/00Use of organic ingredients
    • C08K5/04Oxygen-containing compounds
    • C08K5/10Esters; Ether-esters
    • C08K5/101Esters; Ether-esters of monocarboxylic acids

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Processes Of Treating Macromolecular Substances (AREA)
  • Graft Or Block Polymers (AREA)
  • Compositions Of Macromolecular Compounds (AREA)
  • Processing And Handling Of Plastics And Other Materials For Molding In General (AREA)
  • Laminated Bodies (AREA)

Description

Způsob výroby polymerních materiálů z polyolefínové pryskyřice a plastový výrobek .
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby polymerních materiálů a takto vyrobeného plastového produktu.
Dosavadní stav techniky
Mnohé plastické výrobky se do požadovaného tvaru nebo konfigurace připravují tvarováním sypkého polymerního materiálu za použití dobře známých výrobních postupů, jako např. extruze, tažení nebo kalandrování na horkých válcích pří výrobě íolií z plastů. Zvláště pří výrobě íolií tažením se vyžaduje, aby polymerní materiál byl dostatečně tekutý. Současně je však nezbytné teplotu polymerního materiálu omezovat tak, aby nedošlo během zpracování k jeho degradaci nebo ke zhoršení jeho fyzikálních vlastností.
V případě polyvinylchloridu (PVC) a podobných polymerů je více či méně rozšířeno používání t.zv. vinylové plastisolové technologie, při které malé částice PVC prášku jsou suspendovány v kapalném nosiči, aby se snížila jeho viskozita na dostatečnou úroveň, vhodnou pro další fyzikální manipulaci, ať již pro nanášení natíráním nebo pro kalandrování, či pro podobné procesy, kde se za vhodných podmínek a po následném zahřátí směs PVC polymeru roztaví za vytvoření amorfní hmoty, ve které je kapalný nosič absorbován. Tato technologie je však vhodná výlučně pro vinylové polymery a nelze ji rozšířit na jiné polymery.
V praxi však mohou vzniknout významné problémy ve vztahu k okolnímu prostředí a to migrací kapalného změkčovadla z materiálu.
Kvalita konečného výrobku může být též snížena přítomností zbytkového změkčovadla a/nebo vlivem jeho prosakování z výrobku po celou dobu jeho používání.
V případě polyolefinů bylo již dříve navrženo přidávat malé množství olejů a jiných komponent ke zlepšení jejich zpracovatelnosti. Bylo též navrženo vyrábět polyolefinové produkty s větším či menším obsahem olejů, k modifikaci zpracovatelnosti a upravovat některé vlastnosti výrobků,např. jejich měkkost.
-2—
Užitná hodnota takových výrobků je však podstatně omezena, vzhledem k relativně velkému obsahu kapalin. Dosud nebylo možno výrazně zlepšit zpracovatelnost polyolefinů, aniž by to podstatně neovlivnilo fyzikální vlastnosti konečného výrobku.
Úkolem předloženého vynálezu je zabránění nebo zmírnění jedné nebo více shora zmíněných nevýhod.
Podstata vynálezu
Nyní bylo zjištěno, že zpracovatelnost polyolefinů při výrobě produktů z polyolefinů se může podstatně zlepšit a oblast využití výrobků z polyolefinů významně rozšířit přídavkem změkčovadla nebo zpracovatelských aditiv obsahujících selektivně polymerizovatelný kapalný monomerní systém, který během zpracování produktu tj. při extruzi, nanášení nebo kalandrování nepolymeruje, zatímco podmínky použité při procesu výroby konečných produktů (např.foliových materiálů ) umožňují následnou polymeraci, takže konečný výrobek je pak prostý kapalného změkčovadla. V této souvislosti je nutno k pochopení uvedeného doplnit, Že k zahájení polymerace monomeru se normálně používá iniciátor, který se přidává do polymeračního systému současně s monomerem. Podle toho je v uvedeném případě důležité, že iniciátor je ta substance, která je selektivně aktivovatelná, tj. za zpracovatelných podmínek polyoleíinového produktu je neaktivní, může být však aktivována za vhodných polymeračních nebo vytvrzovacích podmínek změkčujícího monomeru.
Tak jeden z aspektů tohoto vynálezu je to, že předkládá způsob výroby plastového produktu z polyoleíinové pryskyřice, sestávající se z následujících kroků:
používá změkčující monomerní systém zcela nepolymerovatelný za podmínek zpracování produktu (t.j.folie), tedy při extruzi, nanášení, kalandrování a tyto podmínky definuje. Tento systém působí jako změkčovadlo nebo zpracovatelské aditivum za podmínek zmíněného zpracování produktu, a je schopný následně polymerovat, takže konečný výrobek je pak prostý kapalného změkčovadla, přidání monomeru změkčovadla zmíněného monomerního změkčujícího systému do dobře promísené směsi s polyoleíinovou pryskyřicí (současně mohou být přidávána i jiná aditiva),tváření zmíněné
-3směsi do požadovaného tvaru výrobku, a následné zahájení polymerace zmíněného změkčujícího monomeru, takže se získá konečný výrobek zcela prostý kapalného změkčovadla.
Vynález se též týká plastových výrobků,které jsou vyrobeny postupem dle předloženého vynálezu.
Aby se zabránilo pochybnostem je třeba poznamenat, že výraz změkčující monomer zahrnuje širokou oblast monomerů, které mohou nějakým způsobem zvýšit, tekutost polyolefinu alespoň za některých podmínek, ta zahrnuje monomery, které jsou tekuté za teploty okolí, monomery, které vytvoří obvyklou kapalnou směs jsou-li dobře promíseny s polyolefinem za teploty okolí a monomery, které jsou-li dobře promíseny s použitým polyolefinem jsou v podstatě pevné za teploty okolí, jsou však schopné tvořit v podstatě homogenní a tekutou směs za zvýšených teplot pod teplotou polymerace a zvláště za podmínek tváření výrobku.
Výraz změkčující monomerní systém je zde užit k označení systému, obsahující změkčující monomer spolu s jakýmkoliv iniciátorem a/nebo s jinou vhodnou látkou, která může být použita při polymeraci změkčujícího monomeru a která může být přítomna spolu se změkčujícím monomerem ve všech stupních procesu dle tohoto vynálezu nebo pouze ve stupních pozdějších.
Postupem dle vynálezu se podstatně zlepšuje zpracovatelnost polyolefinu při výrobě produktů z polyolefinu různých tvarů, tím se rozšiřuje oblast výrobků, které je možno z polyolefinů vyrobit a poskytují se tím významné ekonomické přínosy, tj. pokud se týče růstu používáných zařízení, dříve využitelných pouze pro jiné polymerní systémy, snížené požadavky na energii, mírnější podmínky pro tváření výrobku atd. Tedy může být. podstatně zvýšena pružnost projektu, pokud se týče tvaru polyolefinu v konečném výrobku.
Předložený vynález tedy poskytuje výhody jak při výrobě tak i ve vlastnostech výsledného materiálu a otevírá pro polyolefiny výrobní možnosti podobné těm, které mají vinylové plastisoly a které byly dříve pro polyolefiny uzavřeny. Příměsi různých množství různých typů monomerů s širokým rozsahem hustot sesítění mohou nadto zajistit široké spektrum fyzikálních a chemických vlastností konečného výrobku. S přihlédnutím ke schopnosti tohoto systému pojmout velké množství plniv a jiných aditiv,lze ~4· • · · · ♦ · ·· · · • · · · « · · »··· • · · · · · · · · « · • · · · · ······ · · · · · ♦ · · * · · ··· • · · · · · · · · · · · připravit materiály od měkkých elastomerů pro tuhé plasty,od čirých po opaktní, od povlaků na tkaninách po strukturní materiály. Mnohostrannost systémů na oleíinové bázi je tak značně zvětšena a rozšířena. Jeden příklad této myšlenky je výroba vícevrstvé podlahové krytiny z metalocenových polyolefinů a monomerní systém á la tekutý parafin, využívající technologii nanášení. Takový materiál je popsán v našem patentu International patent application PCT/GB95/01855 ze dne 4.srpna 1995.
Výběr polyolefinů, které mohou být použity ve shodě s předloženým vynálezem zahrnuje: polyolefinové polymery, kopolymery a terpolymery, připravené jakoukoliv polymerační technikou - jako jsou: radikálová, dle Zieglera-Natty, katalyzovaná v jedné poloze (metalocen) atd. Kromě toho je možno u těchto polymerů využít všech možných geometrických uspořádání - jako jsou přímý řetězec, rozvětvený řetězec, stereoregulární struktury atd. Uhlovodíkové polymerní řetězce mohou být též známými způsoby substituovány, tj. zavedením funkčních monomerů nebo zaváděním funkčních skupin po polymeraci. Kopolymery olefinů a monomerů s kyselými funkčními skupinami (jako je Surlyn od fy.Dupont) nebo polární monomery (jako je Enathen , kopolymer ethylen/butylakrylát od fy. Quantum Chemical) jsou příklady takových materiálů. Polymery, připravené roubováním monomerů při extruzi, jako je maleinanhydr-id roubovaný na nefunkční polyolefin by mohl sloužit též jako příklad. Je třeba si též uvědomit, že polyolefinové pryskyřice mohou obsahovat dva nebo více polyolefinů .
Ačkoliv v postupu dle předloženého vynálezu mohou být použity různé polyoleflny, je zvláště výhodné, jestliže se použijí polyoleíiny katalyzované v jedné poloze (metalocen), neboť jejich polymerní řetězce mají koncové dvojné vazby a tak mohou reagovat s polymerujícím monomerem za vytvoření chemické vazby mezi polyolef inem a zpolymerovaným monomerem.To může být užitečné tím, že se zlepší fyzikální pevnost materiálu výrobku s lepší odolností proti protažení a rázovou houževnatostí, kdy rázy jsou absorbovány spíše deformací než delaminací.
Do těchto polyolefinových systémů mohou být přidávána nejrůznější polymerní a nepolymerní aditiva. Ta zahrnují celý rozsah anor ganických plniv a ztužováde1, retardérů hoření, stabilizátorů.
• ·
• · • · · • · · · • · barviv a pigmentů a pod.Polymerní aditiva zahrnují modifikátory houževnatosti, zpracovatelské přísady, kompatibi1izátory, prostředky pro zlepšení mísítelnosti, rovněž tak stabilizátory polymerace, samozháSecí přísady, pigmenty a prostředky pro úpravu textury. Součástí polyoleíinového systému mohou být i inkluze plynů ať již ve formě pěn s otevřenými či uzavřenými póry. To může být dosaženo buď pomocí nadouvadel nebo mechanickým vnášením vzduchu nebo jiného plynu do systému.
Je též možné uplatněním předloženého vynálezu vyrobit mikropórézní polyoleílnové produkty užitím monomerních systémů, které mohou být ve větší či menší míře z produktu po polymeraci monomeru extrahovány a to výhodně pomocí rozpouštědel. V tomto případě se monomerní systém volí tak, aby byl důsledně monofunkční, přičemž je třeba se vyhnout síťování monomeru a/nebo polyolefinem, přednostně by výtěžek síťování neměl přestoupit 0,1%. Tímto způsobem mohou být dosaženy různé velikosti pórů, obecně od 20 do 3000 nm, např.v průměru od 100 do 1000 nm .
Obecně se menší velikosti pórů docílí užitím monomerů s větší kompatibilitou k polyolefinu a větší velikosti pórů užitím monomeru s kompatibilitou menší. Termín kompatibilita zde označuje, mezi jiným, pevnost mezifázové adheze mezi dvěma složkami po separaci fází následkem ochlazení výrobku.
Tam kde je požadováno, aby výrobek měl inhibiční vlastnosti vůči hoření, je toho možno pohodlně dosáhnout užitím vhodného monomeru. Obzvláště je k tomu vhodný monomer substituovaný bromem, tj. dibromstyren nebo tribromstyren, či tetrabrom bieíenol A diakrylát.
Je zvláště ocenitelné ,že stupeň odolnosti vůči hoření může být řízen povahou a množstvím zvoleného monomeru. S výhodou může být použito od 1 do 75 % hmotn./hmotn. monomeru s inhibičními vlastnostmi v monomerním systému nebo od 0.2 do 60 % hmotn./obj.
vzhledem k polyolefinu a monomeru.
Je třeba si uvědomit, že polyolefiny jsou normálně termoplasty. Použitím vhodných monomerních systémů v postupu dle předloženého vynálezu, t.j.systémů které jsou schopny v menší či větší míře síťovat, je možné připravit výrobky na bázi polyolefinů, které jsou v podstatě termosety.
Monomery působící jako změkčovadla,které mohou být použity ve
-6• · · · shodě s předloženým vynálezem,jsou obecně ty,které jsou rozpouštědly pro hlavní polymerní složku(y) polyolefinového výrobku. Není potřeba aby byly rozpouštědly pro anorganické ani pro jiné složky, jako jsou modifikátory houževnatosti, texturní prostředky, pigmenty a některé kompatibi1izátory. Monomery mají mít obecně dlouhý segment, který je polyolefinového typu se skupinou schopnou radikálové polymerace. S výhodou lze použít monomery s polymerizovatelnou skupinou umístěnou na jednom konci řetězce, neboť tyto monomery jsou obvykle značně reaktivnější než ty, u kterých je tato skupina uvnitř řetězce. Použité monomery mají molekulovou hmotnost spíše v rozsahu od 200 do 5.000, např.od 300 do 3.000. Vhodné polyoleíinu podobné struktury jsou typicky uhlovodíky s deseti nebo více uhlíkovými atomy, příkladem takových skupin by mohly být lauryl (C12H25) a stearyl (CieHaz). Takové struktury mohou být lineární, větvené nebo cyklické, závisí to z části na struktuře polyoleíinu. Polymerizovatelná skupina může být jednoduchá nesubstituovaná dvojná vazba, jako v dodecenu-(1) nebo komplexnější jednotka jako methakrylát ve stearylmethakrylátu. Z jiných polymerizovatelných skupin je možno zmínit estery vinylalkoholů, tj. vinylstearáty a substituované styrenové skupiny jako ρ-isobornylstyren.
Jestliže systém bude obsahovat polyfunkční monomery, pak se může z monomeru vytvořit souvislý síťovaný polymerní systém. Volitelně je možno do systému vložit dodatečné složky jako jsou generátory radikálů,které sesíťují již existující polyolefinový systém .
Semi-IPN (inter-penetrating network)- se vytvoří tehdy, jestliže jeden z ko-kontinuálních systémů (t j . již existující polyolefin a zpolymerovaný změkčující monomer) je síťován. Jestliže jsou síťovány oba systémy, pak. vznikne IPN.
Je zvláštní výhodou vynálezu, že vlastnosti polyolefinů mohou být nyní v širokém rozsahu měněny a to v míře dříve polyoleflnovým systémům nedosažitelné, užitím vhodného monomerního systému ve vhodném množství, podle předloženého vynálezu.
Obecně může být použito i 20 %, spíše však od 30 % do 70 %, nejspíše však od 40 % do 60 % hmotn./hmotn. monomeru ve směsi polyolefin - monomer (kromě ostatních aditiv, jako jsou plniva atd.) v závislosti, mezi jiným, na rozpouštěcí schopnosti monomerního
• · • ·· • ·· ·
9 999 ·9
99 • · · • · · ·· • ·· • · · · systému.V této souvislosti je nutno se též zmínit o tom, že v případech, kde je požadováno volit monomer k dosažení zvláštních vlastností, např.odolnosti proti hoření, avšak monomer má relativné malou rozpouštěcí schopnost při požadované teplotě, pak potřebný rozpustnostní charakter monomerního systému může být dosažen zařazením druhého monomeru, který tuto schopnost má, t.j. užitím lauryImethakry1átu při přídavku tribromstyrenu.
Je též obecně žádoucí použít monomery, které z bezpečnostních důvodů mají přiměřeně vysoký bod varu a přiměřeně vysoký bod vzplanutí: spíše alespoň 125 °C , nejspíše alespoň 160 °C.
Další faktor ovlivňující volbu monomeru je relativní reaktivita polymerizovatelné funkční skupiny v monomeru. Tam kde je žádoucí relativně rychlá polymerace, jsou zvláště vhodné monomery obsahující stearylakrylát a kde přípustná nebo vhodnější pomalejší polymerace mohou být voleny monomery jako je dodecen-(l).
Vhodnou volbou monomerního systému je možné řídit morfologii a tím vlastnosti materiálu výrobku různými způsoby. Na jedné straně je možné měnit velikost a tvar domén polyolefinu a zpolymerovaného monomeru a na druhé straně je též možné řídit povahu domén zpolymerovaného monomeru.
Tak například, v případech kdy polyolefin a polymerovaný monomer mají podstatně rozdílné indexy lomu, měl by výsledný materiál normálně být neprůhledný. Avšak tam, kde velikosti domén dvou složek jsou menší než asi 200 nm, získá se relativně čirý materiál výrobku a je-li velikost domény kolem 100 nm nebo menší, pak materiál výrobku se stává v podstatě transparentním.
Takové velikosti domén se obdrží např. užitím lauryImethakrylátu v polyolefinu Exact 4038 od fy.Exxon.
Obecněji řečeno, velikost domén polyolefinu a zpolymerovaného změkčujícího monomeru může být řízena kompatibilitou monomeru k polyolefinu. Ta závisí na tom, jak blízké jsou si různé vlastnosti změkčujícího monomeru a polyolefinu, jako je hustota kohezní energie, polarlzovatelnost a polarita. Dále může velikost domén ještě ovlivňovat množství změkčujícího monomeru vzhledem k polyolefinu a množství kopolymeru vytvořeného zabudováním koncových dvojných vazeb polyolefinu metalocenu do polymerovaného změkčujícího monomeru.Tam kde materiály jsou vysoce nekompati-8*4 «4 ♦ · « « • · ♦« • · · · · · • ♦ « · · « ♦ · · • · · · · ·· · »4 «» bilní, pak doména může být velkou měrou určena velikostí polyoleflnových částic ve směsi a může dosahovat několika set mikronů. Tam kde je kompatibilita vysoká, velikost domény může být podstatně menší než 1 mikron.
Tvar domén zpolymerovaného monomeru může být též řízen tak, aby se vytvořily v podstatě kulovité domény, tím se zvýší rázová houževnatost a zachová se termoplastická povaha systému v produktu, kde polymerovaný monomer má v podstatě charakter termosetu. K síťování s polyolefinem však dochází jen z části nebo vůbec, takže termoplastický charakter polyoleíinu je v podstatě zachován. To může být dosaženo přesným nastavením kompatibility a vzájemnou mezifázovou adhezí dvou fází. Další informace o kompatibilitě polymerů je možno získat v obvyklých publikacích, např. v kapitole Řízení fázových struktur v polymerních směsích, autor Dr.Don R.Paul, v publikaci Funkční polymery od D.E.Bergbreistera & C.R.Martin,vyd.Plenům Press ISBN 0-306-43203-x.
Vlastnosti materiálu výrobku mohou být též významně modifikovány užitím monomerů, které poskytují polymery s vhodnými charakteristikami. Tak např. tam, kde se vyžaduje vyšší pevnost v tahu a/nebo modulární tuhost, pak je žádoucí použít monomery, jako je isobornylmethakrylát, který poskytuje polymery o vysokém Tg (teplota skelného přechodu) t.j. až 160 °C, obecně až 125 °C. Tam kde se požaduje vyšší rázová pevnost se doporučuje použít monomery, poskytující polymery o nízkém Tg, tj.až -80 °C, obecně až -70 °C, jako je laury1akrylát. Ocení se zejména to, že Tg polymeru, připraveného z určitého monomeru, může být též v určitém rozsahu měněno a to přídavkem komonomeru. Touto cestou je též možné užitečně doplnit systém dalšími složkami, jako jsou anorganická plniva ke zlepšení tvrdosti, jsou však škodlivé pro jiné fyzikální vlastnosti, jako je transparence nebo aditiva jako retardéry hoření mohou u materiálu způsobit nežádoucí křehkost.
Je třeba si též uvědomit, že použitím polyfunkčních monomerů, t.j. monomerů s více než jednou polymerovatelnou skupinou, lze dosáhnout významného stupně síťování, což může být užitečné pro zlepšení pevnosti v tahu a % tažnosti. Je vhodné aby systém obsahoval od 2 do 20 % hmotn./hmotn. polyfunkčních monomerů, přednostně od 5 do 15 % hmotn./obj.
-9K vytvrzení nebo polymeraci změkčujícího monomeru nebo monomerů jsou obecně používány ve změkčujícím monomerním systému iniciátory nebo katalyzátory, složky, které generují při zvýšených teplotách volné radikály, tj. alespoň při 20 °C, přednostně alespoň při 40 °C, nejvýhodněji alespoň při 50 °C a to nad teplotami, použitými při tváření konečných výrobků nebo je-li systém vystaven vhodné radiaci. V posledním případě je zvlášt významné, že polymerace změkčujícího monomeru nevyžaduje teplot vyšších než jsou teploty tvářecí. Je možno též do změkčujícího monomerního systému přidávat síťující monomery k usnadnění jeho vytvrzování a k dosažení zlepšených vlastností.
Může být použito mnoho tříd generátorů volných radikálů, zvláště výhodné jsou však peroxidy, ketonperoxidy, peroxidikarbonáty, peroxyestery, hydroperoxidy a peroxyketaly. Dále jsou užitečné iniciátory z třídy azosloučenin a různé fotoiniciátory. Jsou-li iniciátory přítomné během tváření konečného výrobku, pak je nutno si uvědomit, že jejich charakteristiky musí vyhovovat nutnému požadavku, aby zůstávaly zcela neaktivní během počátečního míšení směsí, kompaundace a při tvářecím procesu, ale mohou být vybuzeny k produkci volných radikálů tak, aby byly schopny iniciovat polymeraci monomeru, tj. při zvýšení teploty, nebo při přiměřené radiaci. Příkladem takového vhodného iniciátoru je t-butylperbenzoát, jehož poločas rozpadu je přes 1000 hodin při 100 °C, zatímco při 160 °C je tento poločas rozpadu méně než 2 minuty.
V systému polymer/monomer, obsahující takový iniciátor, by bylo možno dokončit výrobní proces do konečného tvaru výrobku (tj. tvar a konfigurace výrobku) při 100 °C a jeho vytvrzení po krátké expozici při 160 °C.
Je rovněž možno použít více sofistikovaný iniciační systém, aby řídil polymerační proces. Tak např. roubováním maleinanhydridu nebo některých jiných vhodných substancí, které sami o sobě jsou schopné generovat volné radikály nebo mohou být na tyto substance přetvořeny, na polymerní řetězec polyoleíinu, se na tomto řetězci nastartuje selektivně polymerace při roubování. Tím dochází ke zvyšování počtu vazeb mezi polyolefinem a zpolymerovaným monomerem, což vede, jak již bylo zmíněno, ke zvyšování pevnosti a ke zlepšování dalších fyzikálních charakteristik. Tak např.
tam kde je na polyoleíinový řetězec roubován maleinanhydrid, lze jej nechat reagovat obvyklým způsobem s t-butylhydroperoxidem adiční reakcí za teploty okolo 120 °C, za vzniku příslušného peresteru, který je schopen při zvýšené teplotě generovat volné radikály.
V tomto případě je další praktický užitek i v tom, že t-butylhydroperoxiď, který by mohl být sám o sobě použit ke generaci volných radikálů, má jednohodinový poločas rozpadu při 199 °C, zatímco příslušný perester má tento jednohodinový poločas rozpadu za podstatně nižší teploty 119 °C, což umožňuje provádět polymeraci při nižší teplotě.
Jinou výhodu poskytuje používání takového dvoustupňového iniciačního systému v tom, že poločas rozpadu je značně delší než u t-butylhydroperoxidu samotného, takže směs polyoleíin-monomer je odolnější vůči předčasné iniciaci a polymeraci a tím se prodlužuje jeho doba zpracovatelnosti, což poskytuje více času pro zpracovatelské techniky jako např. nanášení nebo rotační tváření, aniž dojde k předčasné polymeraci.
K zabránění předčasné polymerace změkčujícího monomeru může být užitečné přidat dodatečně do systému inhibitor. Většina komerčních monomerů tyto inhibitorů má, aby se zabránilo polymeraci během manipulace s nimi a při jejich zpracování. Množství těchto inhibitorů by se mělo zvyšovat podle toho, jaký čas vyžaduje tváření výrobku za daných podmínek, tj. podmínek, použitých při tváření materiálové báze polyoleíin polymer na íolie či na jiný tvar nebo konfiguraci. V této souvislosti je teplota obvykle nejvýznamějším faktorem, ovšem důležité jsou i ostatní podmínky. Tak např. komerčně dostupný stearylmethakrylát je stabilizován 275 ppm monomethyletherhydrochinonem (MEHQ). V závislosti na době a teplotě může se potřebný obsah MEHQ zvýšit na 1000 ppm i výše. Pro tyto účely lze využívat široké spektrum inhibitorů mnoha typů.
Je-li to požadováno, může se dávkovat iniciátor do směsi polyolefinu a změkčujícího monomeru až po vytvarování výrobku, ačkoliv je to obecně méně výhodné. Bude však zvláště oceněno, že v tomto případě lze dosáhnout větší pružnosti ve volbě podmínek pro tvarování výrobku.
Polymerace změkčujícího monomeru se může obecně provádět za ja11 ·· «· •· •· •♦
9 9
9 9
9999
9 99
999
99 99
9 9
99 kýchkoliv podmínek, vhodných pro zvolený polymerovatelný monomem! systém. V případě tepelně aktivovaného systému musí být teplota dostatečně vysoká, aby se vytvořil potřebný zdroj volných radikálů: obecně má mít iniciátor při polymerační teplotě poločas rozpadu 15 minut a méně. Tak např. je-li jako iniciátor použit peroxid nebo azid, je vhodná polymerační teplota řádově 180 °C a teplota tváření výrobku by neměla být obecně vyšší než 130 až 140 °C. V případě radiačně aktivovaného iniciátoru (tj. užitím záření UV, gama nebo paprsky elektronů) , bude teplota obecně méně významným faktorem a vyšší tvářecí teploty produktu mohou pak být využity k omezení vlivem citlivosti polyolefinu a změkčujícího monomeru samotných na tak vysoké teploty a/nebo riziko, že bude nežádoucím způsobem aktivován zbytkový aktivátor z původní produkce polyolefinu.
Polymerace se obecně provádí při normálních tlacích, avšak vyšší tlaky lze též v případě potřeby použít, tj. k prevenci odpařování těkavých složek ve směsi systému polyolefin - změkčující monomer .
Polymerní systém a monomerní systém mohou být různými způsoby kombinovány tak, že poskytnou plastické materiály o nízké viskozitě (alespoň při zvýšené teplotě), které mohou být použity k výrobě mnoha typů výrobků s využitím odlišných výrobních technik. Kombinování pevných a kapalných složek se může dít jakoukoliv vhodnou cestou, t.j. užitím kontinuálního nebo vsázkového mixeru, různých typů kontinuálních nebo vsázkových mísících strojů a různých typů extruderů. Ve všech těchto typech výrobního zařízení jsou pevné složky míšeny za vhodných teplot a při dostatečném smyku tak, aby se zajistilo jak distributivní tak i disperzní mícháni.Kapalné složky se dávkují při požadované teplotě a smyku tak, aby se rozpustily hlavní polymerní složky a zajistilo se dobré distributivní a disperzní míchání nerozpustných složek za vzniku fluidního systému. Tento fluidní systém se pak udržuje při teplotě, která mu zachová požadovanou fluiditu pro zhotovení konečného tvaru finálního výrobku.Obecně se tato teplota obvykle pohybuje v rozmezí od 80 do 120 °C.
Výrobní techniky, používané pro zhotovení konečného tvaru výrobku zahrnují: natírání nožem, lisování, lití do formy, pásové nanášení, nanášení stříkáním, nanášení pórézních materiá12 to ·♦ •♦ ♦♦ •· ♦♦ ·♦ lů, lisování pórézních materiálů. Typy výrobků, připravovat natíráním nožem, ♦ · •♦ ♦· ♦♦ •♦ ♦ ♦ to • · ···· které se • to > ' · • · ··· ·· ·· •♦ ♦ <
•· •· ·· mohou jsou: materiály k čalounění, střechy automobilů, šatové tkaniny, potahy stěn, podlahové kryt i ny, ruby koberců, povlaky papírů, povlaky válců. Rotační tváření se může využívat u takových výrobků, jako jsou kladovací nádrže, skořepiny zavazadel, baňky injekčních stříkaček a nehořlavé hračky. Nanášení máčením se uplatňuje při výrobě rukavic, skříní vodičů, rukojetí nářadí a dílů elektrických zařízení. Pásové nanášení se užívá pro potahování drátů při výrobě sítí proti hmyzu, nanášení stříkáním se uplatňuje při aplikaci ochranných povlaků u obkladů a u nábytku, nanášení pórézních hmot se využívá u pěnových systémů textilií, kobercových rubů a čalounění, technika pěnového tváření může být. užitečná při výrobě tlumičů, impregnování, ílotačních zařízení a izolací. Je též možné využít vynález u takové výrobní techniky, jako je práškové nanášení, u které pevné granule směsi polymermonomer se drtí nebo se jinak rozmělňují na částicovou formu a tento materiál se pak nanáší na povlékaný předmět známým způsobem, tj. stříkáním na horký povrch předmětu.
Kromě toho se granule (nebo prášek) směsi polymei—monomer mohou použít i v jiné výrobní technice, jako je vstřikování, při výrobě vysoce kvalitních plastových výrobků z polyolefinů, které by dříve nebylo možno touto technikou zhotovit.
Další přednosti a výhody vynálezu vyplynou z následujícího podrobného popisu příkladu.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1 : Příprava vícevrstvé podlahové krytiny několikanásobným nátěrem.
Materiál pro podlahovou krytinu se čtyřvrstvou strukturou se připravuje technikou několikanásobného nátěru. Nejprve se rouno ze skelných vláken napustí kompozicí A s obsahem polymeru za teploty přibližně 100 °C. Na odděleném pracovišti se na podlahovou stranu polymerem napuštěného rouna aplikuje kompozice B za teploty přibližně 100 °C. Na jiném odděleném pracovišti se na vrchní stranu polymerem napuštěného rouna nanese pěnotvorná vrstva, kompozice C, za teploty přibližně 100 °C. Na tuto vrstvu se
-13pak natiskne dekorační vzor postupem kontinuálního tisku, který používá, v jednou z několika inkoustů, benzotriazol k deaktivaci zrychleného zpěříovacího systému,po vypěnění se tím dosáhne chemickou cestou povrchového vyhlazovacího eíektu. V dalším odděleném stupni nanášecího procesu se na pěnotvornou vrstvu aplikuje čirá vrchní vrstva, kompozice
D, za teploty přibližně 100 °C.
Tato struktura se pak nechá projít systémem pecí, kde dojde k síťování vrstev za teploty přibližně 170 °C a pak ke zpěnění pěnotvorné vrstvy za teploty přibližně 200 °C.
Konečným výrobkem je tvrzený, dekorativní a tlačený materiál pro podlahovou krytiA.
(Impregnační vrstva)
PHR
B.
C.
Exact 4038 MPO Resin
Uhličitan vápenatý
Steary lmethakr-y lát (tvrditelné změkčovadlo)
Trimethylolpropantrimethakrylát (tvrditelné změkčovadlo)
Lupersol 230 (iniciátor radikálové polymerace) od íy. Atochem
Irganox 1010
DSTDP
Ultranox 626 (Zadní vrstva)
Exact 4038
Uhličitan vápenatý
Stearylmethakry1át
Trimethylolpropantrimethakrylát
Lupersol 230
Irganox 1010
DSTDP
Ultranox 626 (Pěnotvorná vrstva)
100
66,7
0,1
0,1
0,05
PHR
100
300
0,1
0,1
0,05
PHR
Exact 5008
Uhličitan vápenatý
100
66,7
-14Trimethy1olpropantrimethakry1át
Lupersol 230
Celogen OT (chemické nadouvadlo íy.Uniroyal) 4
Oxid zinečnatý 2
Luchem HA - B18 0,15
Irganox 1010 0,1
DSTDP 0,1
Ultranox 626 0,1
D. (Vrchní vrstva) PHR
Exact 3017 100
Stearylmethakry1át
Trimethylolpropantrimethakry1át
Lupersol 2305
Vinyltrimethosilan4
Luchem HA - B180,3
Irganox 10100,1
DSTDP0,1
Ultranox 6260,1

Claims (32)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob výroby plastového produktu z polyoleíinové pryskyřice, vyznačující se tím, že zahrnuje tyto kroky:
    zavádí se systém změkčujícího monomeru, který je v podstatě nepolymerovatelný při tváření produktu, za podmínek použitých v procesu výroby a který působí jako změkčovadlo nebo jako pomocný zpracovatelský prostředek za zmíněných podmínek tváření, který je však polymerovatelný následně tak, že se vytvoří produkt, v podstatě prostý kapalného změkčovadla, přivádí se změkčující monomer zmíněného změkčujícího monomerního systému do dobře promísené směsi se zmíněnou polyoleílnovou pryskyřicí, zmíněná směs se tváří do požadovaného tvaru výrobku, a následně zavádí polymeraci zmíněného změkčujícího monomeru tak, že se vyrobí konečný produkt v podstatě prostý kapalného změkčovadla.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje krok dávkování aditiva do směsi polyoleíinové pryskyřice a změkčujícího monomeru.
  3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zahrnuje krok dávkování anorganického plniva jako aditiva.
  4. 4. Způsob podle kteréhokoliv bodu nároku 1, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, který je alespoň jedním z dále uvedených typů: kapalný za okolních podmínek, kapalný ve směsi se zmíněnou polyoleílnovou pryskyřicí za zmíněných podmínek tváření produktu a v podstatě pevný za okolních podmínek, ale umožňující vytvářet v podstatě homogenní a tekoucí směs polyoleíinové pryskyřice a změkčujícího monomeru při zvýšené teplotě, ale pod teplotou polymerace, a obzvláště za podmínek tváření produktu.
  5. 5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se používá polyoleíinová pryskyřice, obsahující dva nebo více typů polyoleíinů.
  6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že se používá polyoleíin, vyrobený jednostranně katalyzovanou polymeraci.
  7. 7. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím,že se použí- ·· · ·· « ·· ·· • · ♦ · « · « * · · ♦ _ 1 r · · · · · · ♦ · · · ·
    ÍO“ · · « « · · ···· · ··· · · • · ♦ ··· · · · ·· ··· ·· · ·· ·· vá změkčující monomer, který je rozpouštědlem alespoň pro jeden zmíněný polyoleíin.
  8. 8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se používá alespoň 20 % změkčujícího monomeru ve směsi polyoleíin - změkčující monomer.
  9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že se používá od
    30 do 70 % změkčujícího monomeru ve směsi polyoleíin - změkčující monomer.
  10. 10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, který obsahuje alespoň dva různé změkčující monomery.
  11. 11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer,který má z poloviny polyoleíinový charakter a polymerovatelnou skupinu schopnou radikálové polymerace.
  12. 12. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer o molekulové hmotnosti od 200 do 5000.
  13. 13. Způsob podle nároků 1 nebo 12, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer zmíněného polyolefinového charakteru, kterým je lineární, větvený nebo cyklický uhlovodík, alespoň o 10 atomech uhlíku.
  14. 14. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, mající zmíněnou polymerovatelnou skupinu, alespoň s jednou nenasycenou vazbou.
  15. 15. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, který má alespoň dvě polymerovatelné skupiny.
  16. 16. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že používá změkčující monomer, který polymerací poskytuje polymer extrahovatelný do rozpouštědla.
  17. 17. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, který má nepolymerovatelnou funkční skupinu pro zavedení samozhášivých vlastností zmíněnému plastovému produktu.
  18. 18. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, který má bod vzplanutí alespoň 125 °C.
    ·♦ « «· · ·· ··
    4 · · · * » · ·· __ i 7— · · · · · · · ·· ··
    Λ. J ·· ····*«······«* • * · ♦ · ♦«·· ·· ·*· ·· · ·« · ·
  19. 19. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 18., vyznačující se tím, že se používá změkčující monomerní systém, vybraný tak, aby poskytoval v plastovém produktu velikost domén menší než 200 nm.
  20. 20. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomerní systém, vybraný tak, aby zpolymerovaný monomer měl kompatibilitu a meziíázovou adhezi vůči polyoleíinu takovou, že poskytuje v podstatě sférické domény zpolymerovaného monomeru.
  21. 21. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomer, vybraný tak, aby zpolymerovaný monomer měl požadovanou hodnotu Tg.
  22. 22. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že se používá změkčující monomerní systém, obsahující alespoň jeden iniciátor.
  23. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že se používá iniciátor, který generuje volné radikály za teplot podstatně převyšujících teploty, použité při tváření produktu.
  24. 24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že se používá iniciátor vybraný ze sloučenin typu peroxidů , peroxy- a azosloučenin.
  25. 25. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že se používá fotoaktivovatelný iniciátor.
  26. 26. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 22 až 25, vyznačující se tím, že se používá iniciátor, který byl naroubován na polyolef in.
  27. 27. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 22 až 26, vyznačující se tím, že zmíněný změkčující monomerní systém obsahuje inhibitor.
  28. 28. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 27, vyznačující se tím, že se používá postup tváření produktu, který zahrnuje postupy nanášení, lisování a kalandrování.
  29. 29. Způsob podle nároku 28, vyznačující se tím, že zmíněný tvářecí postup zahrnuje postupy nanášení nožem, nanášení stříkáním, nanášení pórézních hmot a nanášení pásové a nanášení máčením.
  30. 30. Způsob podle nároku 28 nebo 29, vyznačující se tím, že proces tváření se provádí za teplot od 60 do 140 °C.
  31. 31. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 30, vyznačující se tím, že polymerace zmíněného změkčujícího monomeru se provádí za teploty alespoň o 40 °C nad teplotou procesu tváření produktu.
  32. 32. Plastový výrobek, který je vyrobený postupem podle kteréhokoliv z nároků 1 až 31.
CZ98227A 1995-08-04 1996-07-11 Způsob výroby polymerních materiálů z polyolefinové pryskyřice a plastový výrobek CZ22798A3 (cs)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GBGB9516057.8A GB9516057D0 (en) 1995-08-04 1995-08-04 Polymer product manufacture
GBGB9602217.3A GB9602217D0 (en) 1995-08-04 1996-02-05 Polymer product manufacture
CN96196057A CN1089778C (zh) 1995-08-04 1996-07-11 聚合物产品制造工艺

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ22798A3 true CZ22798A3 (cs) 1998-06-17

Family

ID=27179113

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ98227A CZ22798A3 (cs) 1995-08-04 1996-07-11 Způsob výroby polymerních materiálů z polyolefinové pryskyřice a plastový výrobek

Country Status (7)

Country Link
EP (1) EP0842219B1 (cs)
JP (1) JPH11510212A (cs)
AU (1) AU6465496A (cs)
CA (1) CA2228648C (cs)
CZ (1) CZ22798A3 (cs)
GB (1) GB9602217D0 (cs)
WO (1) WO1997006209A1 (cs)

Families Citing this family (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5945472A (en) * 1997-02-28 1999-08-31 Armstrong World Industries, Inc. Highly-filled chlorine-free surface covering
US6017586A (en) * 1998-02-19 2000-01-25 Catalyst Group, Inc. Polymer material and method of making same utilizing inert atmosphere
US6117943A (en) * 1998-03-05 2000-09-12 The Dow Chemical Company Compositions containing a polyarylene ether and a dispersible reactive solvent and articles prepared therefrom
CA2274993A1 (en) * 1998-07-07 2000-01-07 Paul Harry Sandstrom Rubber compositions containing stearyl acrylate or methacrylate
US6864195B2 (en) 2002-08-15 2005-03-08 Bfs Diversified Products, Llc Heat weldable roofing membrane

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3954907A (en) * 1974-11-27 1976-05-04 Union Carbide Corporation Composition with selected vinyl compounds and process for avoiding scorching of ethylene polymer composition
GB9415930D0 (en) * 1994-08-04 1994-09-28 Forbo Nairn Ltd Floor coverings
JP2652926B2 (ja) * 1994-05-24 1997-09-10 株式会社タジマ 自己架橋性組成物、それを用いた成形品およびその製造方法
DE4435803A1 (de) * 1994-10-06 1996-04-11 Henkel Kgaa Reaktiv-Plastisole auf Polyethylenbasis

Also Published As

Publication number Publication date
JPH11510212A (ja) 1999-09-07
CA2228648A1 (en) 1997-02-20
CA2228648C (en) 2009-01-20
EP0842219B1 (en) 2004-04-21
WO1997006209A1 (en) 1997-02-20
AU6465496A (en) 1997-03-05
EP0842219A1 (en) 1998-05-20
GB9602217D0 (en) 1996-04-03

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR100371636B1 (ko) 바닥덮개
DE2907662C2 (de) Verfahren zur Herstellung eines geschäumten Verbundmaterials aus einem geschäumten Polyolefin-Formkörper und das dabei erhaltene Produkt
CA1144321A (en) In-mold coating of structural foams
US5424362A (en) Paintable olefinic interpolymer compositions
KR950018225A (ko) 유리장섬유폴리프로필렌과 폴리프로필렌의 용융성형용 혼합물
DE4342605A1 (de) Funktionalisierte Olefinhomo- und -copolymere
RU2205194C2 (ru) Способ производства полимерного продукта
EP3145992B1 (en) Polyvinylchloride/polyolefin composition
CZ22798A3 (cs) Způsob výroby polymerních materiálů z polyolefinové pryskyřice a plastový výrobek
US6017586A (en) Polymer material and method of making same utilizing inert atmosphere
US3925528A (en) Method for preparing a completely covered foam molding
CA2137283A1 (en) Paintable polyethylenes
JP2021504506A (ja) Smc成形した熱可塑性複合材の用途のための液体組成物
DE102008019801B4 (de) Funktionalisierte Polybutene-1 und Verfahren zu ihrer Herstellung
JP2970934B2 (ja) 変性スチレン・オレフィンブロック共重合体の製造方法
JPH05112751A (ja) プライマー組成物
EP0528600A1 (en) Polymer blends
JPH06106685A (ja) 変性プロピレン系重合体を用いた樹脂積層物
KR0154915B1 (ko) 부직포 코팅용 무공해 폴리올레핀계 수지 조성물
JP2005154691A (ja) 硬化層を表面に有する発泡スチレン系樹脂成形品及びその製造方法
JPS6137836A (ja) 艶消し熱可塑性樹脂組成物
DE2155655B2 (de) Warmhaertbare formmasse
JPH05112750A (ja) プライマー組成物
DE10017312A1 (de) Verfahren zur Herstellung von gepfropften Polyolefinen
JPH05194774A (ja) ポリオレフィン系樹脂発泡体

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic