CZ211898A3 - Blána obsahující lepivou hmotu chráněnou stlačitelnými výstupky a způsob její výroby - Google Patents

Description

Blána obaahuiici lepivou hmotu chráněnou

5311 ač i t e 1, ný rn i vý s tupky a z půs ob i e j 1 vý roby

QlALaaiMt^shniJssč

Tento vynález se zabývá plochou blánou s vylisovanými trojrozměrnými povrclio^ými prvky a s prohlubněmi mezi těmito prvky k uložení lepivě hmoty a zejména blanami, jejichž povrchové prvky chrání lepivou hmotu před dotykem s vnějšími plochami až do chvíle, kdy jsou tyto prvky působením sily deformovány. Dále se tento ν'/nález zabývá způsoby výroby podobných blan.

Dosavadní stav techniky

Je známa celá hada spojovacích prostředků, které jsou potaženy anebo napuštěny vhodnou lepivou hmotou a které jsou určeny k použití přiložením na cílovou plochu. Praktičnost umístění lepivé hmoty na povrchu anebo v blízkosati povrchu podobného spojovacího prostředku je Často znevýhodňována tím, že lepivá, hmota není chráněna, čímž může dojit k neúmyslnému dotyku již před zamýšleným použitím. Do této skupiny spojovacích prostředků patří lepicí pásky a nálepky.

Nevýhody předčasného neúmyslného přilepení lepicí pásky, nálepky anebo jiného podobného spojovacího prostředku na cílovou plochu jsme si dobré vědomi. Phed přitlačením lepivé plochy na plochu cílovou může dojít k neúmyslnému dotyku a k nechtěnému přilepení v jednom anebo více místech, což zabraňuje správnému umístěni obou ploch. Může také dojít ke znečistění anebo snížení lepivosti před konečným umístěním na cílovou plochu.

• · · · · · • ···· 4 4 · ··· 4 ··· · 4 • 4 · · 4 4 4 4

4 4 4 44 44 44 44

Tento problém byl řečen pomoci plastických výstupků, hmota. Tyto výstupky zabraňují tak jejímu Lepivá plocha bývá kolem nichž byla nanesena lepivá vystupují. vně z lepivé plochy a okamžitému při lnuti k jiné plose, chráněna před nechtěným dotykem jiné plochy například pomoci kousků polymerové pěny, které vytváří stlačitelné výstupky na lepivém povrchu. Stlačená polymerová pěna má ale tendenci vracet se do původního tvaru a působ! na slepené plochy nežádoucí odpudivou silou. K překonání této síly je proto zapotřebí použit účinnějšího lepidla.

Americký patent 5.141.790 popisuje jednorázově poaunutelnou lepicí pásku k lepení přitlačením, na jejímž částice bránici dotyku jejich přitlačením k sobě, vrstva lepidla, takže jsou nebrání dále kontaktu obou lepivém povrchu jsou rozmístěny lepivé a cílové plochy před Tyto Částice jsou menší než vtlačeny do lepivé plochy a ploch. Toto řečení je ale finančně nevýhodné, protože je zapotřebí silné vrstvy lepidla a lepidlo bývá nejdražé1 složkou lepicí pásky.

Americký patent 4.061,820 popisuje porézní pěnu, do níž je při jejím stlačeni a následném zvětšení vnitřního objemu jejích pórů napuštěno lepidlo . Při uvolnění tlaku se póry naplněné lepidlem uzavřou. Při dalčim stlačeni slouží lepidlo vytlačené na povrch pěny k jejímu přilepeni na cílovou plochu. I tento způsob řečeni se zdá být finančně náročný. Stlačené polymerové pěny také ale působí na slepené plochy nežádoucí odpudivou silou, navíc v některých případech je zapotřebí, aby byla páska průsvitná (například z důvodů přesného umístění), což toto řečení neumož ňu j e.

patentu 4,959.265 je popsána podkladová vrstvou lepidla citlivého na tlak zakulacenými hroty. Zadní strana může být usazena na hygienickou vložku, upevněna k děrované látce protlačením hluboko do látky. Látka tak přijde do

V americkém vrstva pokrytá s vystupujícími podkladové vrstvy V1 ož ka můž e bý t uvedených hrotů • · • · • » • · · ···· ···· • · · · · · · ···· • ···· 9 · · ··· · ··· · · • · ·· · · · · ·» · · ·· 9· ·· H styku a lepidlem. Hroty, které proniknou do látky, výrazně zesílí sepnuti spony. Hroty mohou být zhotoveny z pružného materiálu, přesto by však měly být pevně vztyčené a odolné vfifii bočním tlakům. Usazení hrotu je přednostně zhotoveno 3 pevné termoplastické pryskyřice odléváním do formy anebo anebo protlačováním Šablonou. Hroty vystupují od 0,020 mm do 3 mm nad úroveň lepivé plochy v závislosti na kvalitě protlačované látky, Plocha potřená lepidlem je 3 až 30 krát větší než plocha OBázená hroty. Tento patent nelze použít v případ© cílových ploch 3 pevných materiálů.

Americký patent 5.344.693 popisuje podkladovou vrstvu s řadou oddělovacích prostředků vystupujících vně z plochy pokryté lepidlem, které odděluji obě plochy do okamžiku jejich přitlačení k sobě. Tyto oddělovací prostředky jsou nedeformovatelné a jejich vzájemná vzdálenost je až osmdesátinásobkem jejich velikosti. K zabráněni kontaktu obou ploch je zapotřebí pouze malého množství oddělovacích pros t ředků prostředky dostatečně a z tohoto důvodu je zapotřebí, aby tyto byly dostatečně tuhé a aby byly navzájem pevně spojeny. To znamená větší množství spojeny. náklady.

materiálu a vyšší

Tento patent má být použit u opakovaně uzavíráteIných vaků. Tento patent stejně jako patent předchozí nelze použit z pevných materiálů a kde je oddě1ovac i ch prost ředků.

tam, kde jsou cílové plochy zapotřebí deformovate1ných

Patentová přihláška č. 08/584.638, podaná 1.10.96 předkladateli přihlášky této, popisuje blánu s množstvím dutých vypouklých výstupků umístěných těsně u sebe obklopených souvislou vrstvou lepidla reagujícího na tlak. Výše uvedená přihláška je přiložena v dodatku přihlášky této. Malá vzdálenost mezi výstupky umožňuje, aby hmota blány byla velice tenká, ohebná a přesto vzledem ke značné hustotě výstupků odolná vůči neúmyslnému stlačeni. Uvedená patentová přihláška se však zabývá blanami s lepidlem reagujícím na tlak v prostoru mezi výstupky. Přihlašovatelé však objevili mnohem širší uplatněni svého nového materiálu a zároveň i alternativ! způsoby jeho ·· ·· ·· ·· • · · · · · · · · · · • · · · · · · · · · · • ···· · · · ··· · ··· · · • · · · · ··· • · · · ·· · · ·· ·· výroby.

Způsoby výroby spojovacích prostřweků s lepivými plochami chráněnými výstupky se zabývá například americký patent 5.453,296, popisující hygienickou s přeruSovaným lepivým vzorem k zachycení na prádlo. Zde jsou vytvářeny prohlubně v ochranně nepropouštěj í ci vlhkost.

plasticky vyvýšeně části vložku spodní vrstvě

Tím ale zároveň vznikají v partii vložky přiléhající ke spodnímu prádlu. Lepidlo je nanáženo na ochrannou vrstvu na stranu s vyvýšenými částmi, a to mezi ně. V opačném případě je lepidlo nanášeno přímo na vrcholky vyvýšených částí, které jsou poté stlačeny, takže vytvoří prohlubně. Lepidlo je tedy v těchto prohlubních. Takto nerovnoměrně nanesené lepidlo ale neumožňuje vzduchotěsné slepení obou ploch.

V patentu je také uvedeno, že výstupky mají být natolik pevné, aby dokázaly ochránit lepivou plochu před nechtěným dotykem při uskladňováni a přepravě a přesto aby byly dostatečně pružné pro vlastní použiti. Dostatečné tuhosti má být dosaženo při sile pěny od 0,08 do 0,15 cm. Kuželovité prohlubně mají v jedné úpravě průměr otvoru od 0,25 do 1,27 cm a průměr dna od 0,25 do 0,64 cm. Je-li tento materiál při přepravě svinut do role, velké prohlubně a značná sila pěny ho chrání před poškozením, Rozměrné výstupky také umožňují přerušované spojení obou lepených ploch (narozdíl od spojeni souvislého), zvláště při malé cílové ploše. Menší a hustěji rozmístěné výstupky zvyšuji četnost spojeni s cílovou plochou a více se blíží spojeni souvislému.

jiném provedeni uvedeného patentu je lepidlo vzoru na ochrannou z pr ac ovávána pomoc i nejdříve nanášeno v přerušovaném pěnovou tkaninu, která je dále podtlaku. Podtlakovou šablonou jsou z přerušovaných vzorů s lepidlem vytvořeny prohlubně obsahující lepidlo. Pro technickou náročnost je tento postup zřejmě omezen na výrobu poměrně velkých a řídce rozmístěných výstupků.

• · · · · · • · ···· ··· • · · · ·· ·· · · • ·

Jemný vzor s velice malými výstupky by bylo obtížně takto zhotovit, protože podtlaková šablona by musela být velice přesná. Tato metoda se tedy zřejme vztahuje ke hmotě s vStsimi vzory a. nízkou hustotou výstupků, narozdíl od mikrovzoru s množstvím husté rozmístěných výstupků podle naší patentové přihlášky č. 08/584.638.

SULs... y v n á i e au

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout trojrozměrnou plochu obsahující vrstvu určité hmoty, přičemž tato hmota zůstává na svém miste do chvíle, kdy je trojrozměrná plocha deformována do vpodstate dvojrozměrné podoby anebo jinak aktivována ke zpřístupněni této hmoty.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout stlačitelný materiál v podobě pásoviny s trojrozměrně plastickým povrchem se stlačitelnými výstupky. Mezi tyto výstupky je v souvislém anebo propojeném vzoru nanesena hmota, která může přijít do styku s jinou plochou pouze po stlačeni výstupků na úroveň této hmoty.

DalSim cílem stlačitelný materiál natolik tenký, aby tohoto vynálezu je poskytnout se stlačitelnými výstupky, který je mohl být svinut do pevných rolí k uskladnění a přepravě. Stlačitelné výstupky musí být přesto natolik tuhé, aby nedocházelo k jejich předčasnému stlačení v důsledku vzájemných tlaků jednotlivých vrstev svinutých do pevné role.

Dalňím cílem vynálezu je poskytnout stlačitelný materiál se stlačitelnými výstupky s vrstvou lepidla kolem výstupků anebo uvnitř nich. Tyto výstupky zůstávají po stlačení ve stlačené podobě a minimální tendencí vrátit se do původního tvaru, takže vrstva lepidla nemusí mít výrazně vysokou Lepivost, aby dokázala udržet obě plochy navzájem slepené k sobě.

• · «· ·· ·· ·· • · · · · · · · · · · • ···· · · · ··· · Φ·· · · • · · · φ φφφ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ ·

Dalčím cílem tohoto vynálezu je poskytnout materiál s velice tenkým jemně vzorovaným trojrozměrným povrchem a s vrstvou hmoty v dutinách povrchu, který bude vpodstatě průhledný anebo průsvitný, tak aby mohl být před přitlačením a následným zpřístupněním vrstvy hmoty umístěn do správně polohy.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsoby výroby materiálu s velice tenkým jemně vzorovaným trojrozměrným povrchem s vrstvou hmoty v dutinách a s vystupujícími stlačitelnými výstupky. Způsob výi^oby má odpovídat požadavkům plynulého automatizovaného provozu.

Podstata vynálezu

Pojem hmota používaný v tomto vynálezu může znamenat nepevnou látku, která je před zpřístupněním k cílové plače vpodstatě v nepohyblivém stavu. Dále může znamenat látku netekoucí pevnou, například látku vláknitou anebo látku jinak vzájemně propojenou, a může to být naopak i tekutina. Termín hmota je v rámci tohoto vynálezu vymezen jakékoli látce, kterou v prohlubních a proláklinách povrchu strukturou. K udrženi je možné udržet s trojrozměrnou hmoty v prohlubních povrchu je lepidel, elektrostatického jevu, například možné použít mechanického propojení, kapilární vzlínavoati, povrchového s vnějSlm povrchu, po rámci tohoto

Hmota má být buď neustále držena může docházet k jejímu uvolnění povrchem, jeho zahřátí vynálezu po stlačeni anebo po jiné j sou pro nás pěny, práčky.

pohlcováni anebo tření v prohlubních povrchu, před dotykem t ro j rozměrného aktivaci. V nejzajimavějSími hmotami gely, pasty, aglomeráty částic, oddělené kapičky tekutin, vosky, tekutiny obyčejné i obsahující částice pevné látky, anebo vz á. j emné komb i nac e uve de ný c h lunot.

Mezery v trojrozměrném povrchu podle tohoto vynálezu jsou obvykle otevřeně a je proto žádoucí, aby hmota před svou aktivací zůstávala na svém místě. Aktivací podle tohoto vynálezu rozumíme přednostně deformaci troj rozměrného povrchu stlačením. Aktivací, která způsobí tekutost hmoty, může ovšem být například její zahřátí nad úroveň pokojové teploty anebo její ochlazeni pod tuto úroveň. K aktivaci může být použito extrémních gravitačních sil, deformujících sil (například tahových sil) anebo může jít o kombinaci jednotlivých metod.

Do pojmu stlačitelný materiál je možně zahrnout fólie, polymerovou pásovinu, textil, látky tkané anebo mohou s mikropóry, mohou (anebo anebo plyny, mohou být lamináty materiály jejich (anebo i netkané, papír, buničinu, kombinace. Zvolené stlačitelné nemusí) být porézní, neporézni, nemusí) propouštět tekutiny hydrofilní anebo hydrofobní, hydroskopické, oleofilní anebo oleofobni, s horní anebo spodní mezní hodnotou povrchového napětí, mohou být elasticky a plasticky tvarovatelné a elektricky vodivé či nevodivé.

Jedním aspektem tohoto vynálezu je systém zpřístupnění lepivé hmoty, jehož součástí je trojrozměrná, stavba povrchu s plasticky vystupujícími výčnělky, mezi nimiž jsou vzájemně propojené prostory k uloženi hmoty. Povrch vrstvy lepivé hmoty nedosahuje úrovně plastických výstupků, tím je bráněno neúmyslnému kontaktu lepivé hmoty s vnějšími plochami. Dostatečně konzistentní lepivá hmota je uložena v prostoru kolem plastických výstupků trojrozměrného povrchu a je chráněna, před dotykem do okamžiku, kdy je trojrozměrný povrch stlačen do přibližně dvojrozměrné podoby. Tím je lepivá hmota zpřístupněna kontaktu s vnějším povrchem. Hustota plastických výstupků na čtvereční centimetr je více než 31.

být de f ormován silou povrchu, čímž dojde ke

Trojrozměrný povrch může působící zhruba kolmo na rovinu stlačení plastických výstupků ve směru působeni této sily. Podobně může být trojrozměrný povrch deformován tahovou • · *· • · · · • · · ·

·« · · · • « 0 silou působící zhruba souběžně s rovinou trojrozměrného povrchu, čímž opět dojde ke stlačeni plastických výstupků ve směru přibližně kolmém k rovině povrchu. K deformaci povrchu může dojít i kombinovaným působením obou uvedených sil se zoola shodným výsledkem.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je postup výroby trojrozměrného materiálu s plastickými výstupky a prostorem k uloženi lepivé hmoty mezi těmito výstupky, tak aby lepivá hmota byla chráněna před stykem s vnější plochou. Součásti tohoto postupu je naneseni lepivé hmoty na lisovací mřížku, přenos lepivé hmoty z mřížky na pruh materiálu a úprava povrchu tohoto materiálu do trojrozměrné podoby, přičemž lepivá hmota je stále v kontaktu s lisovací mřížkou. Trojrozměrný povrch je takto požadovaným způsobem pokryt lepivou hmotou ft-zn. pokryt je prostor kolem plastických výstupků trojrozměrného povrchu. Dalším krokem tohoto postupu může být opatřeni povrchu lisovací mřížky látkou se spadni mezní hodnotou povrchového napětí, tak aby lepivá hmota ulpívala snadněji na trojrozměrné ploSe než na lisovací, mřížce.

DalSím asp^ektem tohoto vynálezu je příprava trojrozměrného materiálu s lepivou hmotou chráněnou před nechtěným dotykem s vnějěi plochou, jejímž prvním krokem je naneseni první hmoty na lisovací mřížku, v jejímž horním povrchu je množství dutin. Prvním krokem postupu je naneseni první hmoty na plochu mřížky vyjma prostoru dutin. Druhým krokem je přiložení pruhu materiálu, který má první a druhou stranu, na mřížku, takže první strana materiálu se dotýká první hmoty na vrchní ploSe nanáseci mřížky. První hmota přilne k první straně pruhu materiálu. Třetí krok postupu spočívá ve vylisováni pruhu materiálu tak, aby bylo vytvořeno množství dutých výstupků vystupujících z první strany pruhu materiálu do dutin mřížky., Z nanáíšeci mřížky je nanesena první hmota do prohlubni kolem výstupků. První hmota tvoří vzájemně propojenou vrstvu v prohlubních mezi výstupky.

• ·

- 9 • · · ···· · ·

Na druhé straně pruhu materiálu je množství dutin odpovídajících výstupkům, DalSim krokem postupu může být vstříknuti druhé hmoty do dutin druhé strany pruhu materiálu. Součástí postupu mftže podobné být i ν'/tvoření otvorů v koncích výstupků. Při přikládání pruhu materiálu na nanáSecí mřížku může být na mřížku nejdříve ukládána podkladová tkanina anebo pruh materiálu může být usazován přímo na mřížku. Součástí postupu může být i sejmutí pruhu materiálu z nanáSecl mřížky, přednostně’ bez zanechání zbytků lepivé hmoty na mřížce.

Jiným aspektem tohoto vynálezu je příprava trojrozměrného materiálu s lepivou hmotou chráněnou před nechtěným dotykem s vnějSí plochou, jejímž prvním krokem je naneseni první, hmoty na horní část hrotů vystupujících z lisovací desky. Hroty jsou navzájem odděleny určitým prostorem. První hmota je nanesena pouze na horní část hrotů, aniž by překrývala prostor mezi hroty. Druhým krokem je přiložení pruhu materiálu (který má první a druhou stranu) první stranou na tyto hroty, takže první strana je přiložena na hmotu

První hmota v těchto místech Třetím krokem je přitlačeni lisovací desky a vytvoření odpovídajícího množství dutých výčnělků, vystupujících z druhé strany pruhu materiálu, které obsahují malá množství první hmoty. Na druhé straně pruhu materiálu vznikly lisováním propojené prohlubně odpovídající hrotům na první straně.

na horních částech hrotů, přilne k ploSe materiálu, pruhu materiálu k hrotům

Při přikládání pruhu materiálu na hroty může být na hroty nejdříve usazena podkladová tkanina anebo na ně může být přiložen přímo pruh materiálu. Součásti postupu může být. i vylisování otvoru v každé prohlubni mezi výstupky. Součástí postupu může být i sejmutí pruhu materiálu z hrotů, přednostně bez zanecháni zbytků hmoty na hrotech,

V dalším aspektu tohoto vynálezu obsahuje pruh materiálu látku chráněnou před neúmyslným dotykem s vnějSím povrchem až do okamžiku deformace materiálu.

• · · · « ·

- 10 Součástí tohoto pruhu materiálu je deformovatelná část, na jejíž první stran© je vylisováno množství dutých výčnělků oddělených prohlubněmi. Na druhé straně pruhu materiálu je množství prohlubní odpovídající výčnělkům na straně první. Hmota přilne a částečně naplní prohlubně mezi dutými výčnělky. Povrch vrstvy lepivé hmoty je níže než konce výčnělků, které před záměrnou deformací první strany bráni lepivé hmotě v kontaktu s cílovou plochou. Výčnělky lze deformovat. promáčknutím, vmáčknutím anebo natažením. Při vmáčknuti anebo promáčknuti nebudou výčnělky přednostně deformovány, pokud nebudou vystaveny tlaku nejméně 0,69 kPa.

Prohlubně obsahují lepivou hmotu přinejmenším ve své části. Prohlubně obsahuji přednostně propojenou vrstvu lepivé hmoty, tak aby kontakt lepivé hmoty s cílovou plochou tvořil ucelený vzor. Lepivá hmota se ukládá přednostně na první stranu pruhu materiálu. Do prohlubní na druhé straně může být také vstřiknuta lepivá hmota, která může být shodná anebo odliSná od hmoty na straně první.

Popis patentu je uzavřen patentovými nároky, které ho podrobně definují a přesně vymezují. Přesto se domníváme, že náS vynález bude lépe pochopen z následujícího popisu přednostních úprav včetně přísluSných zobrazení, na nichž odpovídajíc! vztahové značky označují identické prvky vynálezu.

Obrázek 1 znázorňuje přednostní úpravu tohoto vynálezu při pohledu shora - pruh materiálu s krátkými kuželovitými výstupky, které vystupuji z plochy lepivé hmoty.

Obrázek Ξ je zvětšenou části obrázku 1 a znázorňuje s kup i nu vý s t upků.

• · ·» ·· ·« ·· ··· · · A · · · · · • · · · · · · «··· • ···· · · · ··· · ··« · · • · · · · · · · • · · · · · ·· · · · ·

- 11 Obrázek 3 znázorňuje pohled z boku na průřez, pruhem materiálu z obrázku 2, vedený po čáře 3-3. Výstupky jsou obklopeny lepivou hmotou, nad niž vystupuji, a cílová plocha zvolna přiložená na vrcholky výstupků se nedotýká vrstvy lepidla.

Obrázek 4 je podobně jako obrázek 3 pohledem z boku na průřez pruhem materiálu a znázorňuje výsledek přitlačení pruhu materiálu na cílovou plochu. Výstupky jsou deformovány stlačením anebo promáčknutím a vrstva lepivé hmoty se dotýká cílové plochy.

Obrázek 5 je schematické znázorněni způsobu výroby materiálu podle tohoto vynálezu. Blána je přiváděna do lisovacího bubnu, na jehož povrchu je již nanesena lepivá hmota. Ta je poté (jeětě před vylisováním výstupků) přenáSena na blánu.

Obrázek 6 znázorňuje průřez lisovací mřížkou používanou k vytvoření trojrozměrného povrchu podle tohoto vynálezu. Zužující se prohlubně slouží k vylisování výstupků.

Obrázek 7 znázorňuje nanáSení hmoty na horní plochu lisovací mřížky, přičemž hmota nepřekrývá otvory v ploSe 1i sovac í mři žky.

Obrázek 8 znázorňuje zahříváni pruhu materiálu přiloženého na vrstvu lepivé hmoty infračervenými paprsky.

Obrázek 9 znázorňuje vytvořeni mělkých výstupků vyvoláním podtlaku v prohlubních. Podtlakem je zahřátý materiál vtahován do prohlubní mezi plochami lepivé hmoty, kde budou vylisovány výčnělky.

Obrázek 10 znázorňuje průřez vylisovaným pruhem materiálu po sejmutí lisovací mřížky, Vrstva lepivé hmoty je nanesena v prostoru mezi výstupky, φφφφ φφ φφ φφ φφ φ φφ φ φ φφ φ • φφ · φ φφφ φ φ φ φφφφ φφφφ φ • φ φφ φ φφφ • ΦΦ φ φφ φφ φφ φφ

- 12 Obrázek 11 se od obrázku 9 liči v tom, že místo lisování pomoci podtlaku je použito lisování hydraulická. Konce výstupků jsou opatřeny otvory,

Obrázek 12 je schematické znázornění způsobu výroby materiálu podle tohoto vynálezu podobného obrázku 5. Blána je v tomto případě přiváděna přímo do lisovacího bubnu, tryskové zařízení umístěné vně bubnu vstřikuje hmotu do dutin výstupků.

Obrázek 13 je pohledem z boku na průřez materiálem vyrobeným postupem z obrázku 12 po sejmutí lisovací mřížky. Kousky lepivé hmoty jsou naneseny na obě strany výlisku, tytéž výstupky chrání lepivou hmotu na obou stranách výlisku.

Obrázek 14 je podobně jako obrázek 4 pohledem z boku na průřez pruhem materiálu a znázorňuje výsledek stlačení pruhu materiálu mezi dvě vnějSí plochy. Výstupky jsou deformovány stlačením anebo promáčknutím a vrstvy lepivé hmoty se dotýkjí cílových ploch.

Obrázek 15 znázorňuje způsob výroby materiálu podobně jako na obrázcích 8 a 9. Místo otvorů v lisovací mřížce je použito kuželovitých hrotů. To znamená, že při lisováni materiálu pomoci hrotů (na jejichž koncích jsou částečky hmoty) je hmota nanášena do dutin výstupků místo do prostoru mezi nimi.

Obrázek 16 znázorňuje průřez materiálem vzniklým postupem z obrázku 15.

Obrázek 17 znázorňuje přednostní poměr rozměrů výstupků materiálu vyrobeného postupy z obrázků 8, 9 a 15.

Obrázek 18 znázorňuje dalčí možnou podobu materiálu vyrobeného postupem z obrázku 15. Průřez pruhem materiálu se liči od obrázku 16 tím, že v prohlubních kolem výstupků jsou otvory.

- 13 ·· ··

I · · 4 » · »· • 4« « 4 • · 4 ·· ··

Obrázek 19 je schematické znázorněni dalčího možného způsobu výroby materiálu podle tohoto ν'/nálezu. Lisovací mřížka má zde podobu pásu nasazeného na vnějči povrch podtlakového bubnu a hnacího soukolí.

Příklady provedeni vynálezu

Na přiložených výkresech (zvláště na obrázcích 1-4) je znázorněno přednostní provedení tohoto vynálezu, které má podobu plošného materiálu s trojrozměrným povrchem (vztahová značka £0). Součásti plochy 10 je lisovaný povrch £2 s dutými výstupky 14. mezi nimiž je vrstva lepivé hmoty i 6. Výstupky 14 mají přednostně kuželovitý tvar se zploštělými anebo seříznutými konci 18 jsou přednostně stejnoměrně rozmístěny jako vrcholy rovnostranných trojúhelníků a včechny vystupuji z téže strany plochy. Přednostní vzdálenost středů výstupků 14 představuje zhruba dvojnásobek průměru jejich základny (anebo méně), tak aby byl minimalizován prostor mezi výstupky a tím i množství lepivé hmoty v tomto prostoru. VýSka výstupků 14 je přednostně menči než průměr jejich základny, tak aby byly při stlačeni deformovány podle osy zhruba kolmé k rovině plochy. Tento tvar výstupků a způsob jejich stlačení brání tomu, aby nedoSlo k jejich vychýleni do strany a následnému znemožněni kontaktu lepivé hmoty s cílovou plochou.

Na obrázku 3 je znázorněna cílová plocha 20 která je hladká (úprava povrchu může ale být různá) a která je oddělena od vrstvy lepivé hmoty 16 konci £§. výstupků £4. Cílová plocha může být z jakékoli běžně používané hmoty, může být pevná, pružná i ohebná. Na obrázku 4 je znázorněna cílová plocha 20. která se po částečném stlačení výstupků 14 v důsledku působeni tlaku na nelepivou stranu plochy 12 (znázorněno čipkou E) dotýká lepivé vrstvy £fi.

• 4 44 44 ·· ··

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 • · · 4 · · · 4 · · 4 • 4444 4 4 4 444 4 *44 4 4 • 4 44 4 444

444 4 44 44 44 44

- 14 Ve zvláSť přednostní úpravě mají kuželovité výstupky 14 průměr základny od zhruba 0,038 cm do zhruba 0,076 cm a jeStě lépe kolem zhruba 0,064 cm. Středové osy výstupků jsou od sebe vzdáleny od 0,08 cm do 0,15 cm a jeStě lépe zhruba 0,13 cm. To má za následek vysokou hustotu výstupků. Čím více je výstupků na jednotku plochy, tím tenSí může být vrstva plochy i stěny výstupků schopných odolat určité míre tlaku, V přednostní úpravě je na čtvereční centimetr více než 31 výstupků, které zabírají od zhruba 3035 do zhruba 70% plochy přisluSné strany plochy materiálu. Výstupky jsou vysoké od zhruba 0,010 cm do zhruba 0,030 cm a ještě lépe zhruba 0,015 cm. Přednostním materiálem je zhuStěný polyethylen o sile 0,0076 mm. Vrstvou lepivé hmoty 16 je přednostně latexové lepidlo citlivé na tlak o síle vrstvy zhruba 0,035 mm a jeStě lépe lepidlo k lepení za tepla o sile vrstvy od zhruba 0,013 mm do zhruba 0,051 mm (jedná se o lepidlo Fuller HL-2115X, které vyrábí H.B. Fuller’ Co, ve Vadnais I-Ieights , stát Minnesota). Může být použito jakékoli lepidlo odpovídající potřebám daného materiálu. Mohou být použita lepidla pro jedno i více použiti i lepidla jiná. Přednostní velikost výstupků i jejich vzájemná vzdálenost je přednostně volena tak, aby umožňovala dosaženi souvislé lepivé plochy kolem výstupků a její vzduchotěsné spojení s cílovou plochou.

Materiálem plochy mohou být stejnorodé pryskyřice anebo jejich směsi. Jsou zvažovány materiály z jediné anebo několika vrstev, které mohou být laminované, dotvářené lisováním, pokrytě lisovanou vrstvou anebo upravované kombinaci těchto či jakýchkoli jiných postupů. Základní požadovanou vlastnosti tohoto materiálu je jeho tvarovatelnost za účelem vytvořeni výstupků a prohlubni kolem nich. K použitelným pryskyřicím patři polyethylén, polypropylén, BET, PVC, FVDC, latexové hmoty, nylon atd. Obecně jsou upřednostňovány polyoleíiny pro nízkou cenu a snadnou tvarovatelnost. Přednostní tlouStka tohoto materiálu je od zhruba 0,0025 mm do zhruba 0,25 mm, lépe od zhruba 0,005 mm do zhruba 0,051 mm a jeStě lépe od zhruba 0,0076 mm do zhruba 0,025 mm.

··· · ·· · · · · · • ···· · · · ··· · ··· « · • 9 · · · 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

-15 Je vhodné, aby materiál plochy měl dostatečně vysoký modul pružnosti, tím bude minimalizováno nadměrné nataženi materiálu plochy 10 při jeho lepení na cílovou plochu. Nadměrné nataženi materiálu plochy má za následek zbytkové napětí působící souběžně s rovinou spojení a případné uvolněni takto nekvalitně slepených ploch. Čím jsou výčnělky vyšší a čím blíže jsou u sebe, tím je vyšší pravděpodobnost vzniku zbytkového napětí v daném materiálu. Ačkoli je při použití materiálu 10 jako obalu lepeného k nádobám a bednám jeho pružnost považována za nežádoucí, existuje pro něj i řada dalších použití. Sníženi vzdálenosti mezi výstupky na nejnižši možnou míru může mít za následek určité natažení materiálu plochy, může být ale výhodné ke sníženi množství lepidla mezi výstupky. Různá použiti tohoto materiálu si vynutí nejvýhodnější zvolenou velikost výstupků, jejích hustotu a stejně tak i výběr použitých hmot.

Obrázek 5 znázorňuje automatizovaný postup (vztahová značka 30) výroby materiálu 10 přednostně v podobě tenké termoplastické blány s obsahem lepidla citlivého na přitisknuti. Lisovací mřížka 3Ξ má podobu bubnu. Zdroj lepivé hmoty a nanášecí systém 34 jsou vzhledem k otáčeni bubnu umístěny před vstupním pohonným válcem 3G Nanášecí systém 34 nanáší tenkou vrstvu lepivé hmoty 38 na vnější povrch 40 lisovací mřížky 3.2, která má nízkou mezní hodnotu povrchového napětí, tak aby na ní lepivá hmota 38 při zasycháni anebo ochlazováni neulpívala. V přednostní úpravě je vnější povrch 40 mřížky pokryt nanášecim nátěrem řady 21000 vyráběným a užívaným firmou Plasma Coatings of TN lne., se sídlem v Memfisu, stát Tennessee. Domníváme se, že tento nanášecí nátěr je především ot^anokřemičitý epoxid. Na nerezavějící ocelové lisovací mřížce používané v tomto vynálezu je mezní hodnota povrchového napětí tohoto nátěru 18 dyn,cm. Další hmoty, které se mohou ukázat jako vhodné k dosažení nízké mezní hodnoty povrchového napětí, obsahuji parafiny, křemičitany, hmoty PTFE a další.

99 99 99

99 9 9 99 9

9 9 9 9 9 99

9 999 9 999 9 9

9 9 9 9 9 9

Vrstva lepidla citlivého na přitlačeni 0,025 mm. Automatizovaným válec 36 a nanášeci mřížku vrchní stranu vrstvy lepivé s níž silná postupem 30 je mezi 32 přiváděna blána 42. hmoty 38. Lepivá hmota má větší příbuznost než jak je znázorněno na obrázku vně jsi povrch je zhruba pohonný a to na ulpívá více na bláně 42. nanášeci mřížka 32. Podobně,

12, je možně blánu protlačovat přímo na mřížky na vrstvu lepivé hmoty 38.

Ve chvíli, kdy se nanášeci mřížka pohonný válec 36. je možné změkčit blánu zářiče 44 anebo z jiného dostane za 42 teplem ze tepelného zdroje, aby byla použitelná k termovakuovému lisováni. K lisováni zatepla jsou nejlépe použitelné mate r i á .1 ů ( napří k 1 ad různé polymerové blány. U jiných fólie anebo druhy papíru) je lepší vzor vytlačit anebo vylisovat hydraulicky, jejich zahřáti před další úpravou není vhodné.

Vrstva lepivé hmoty 38 je mezitím přenesena z bubnu na blánu. Pohybem lisovací mřížky 32 je řízeno vakuové zařízeni, které přisaje blánu 42 k vrstvě lepivé hmoty 38 a vsaje ji do prohlubni v lisovací mřížce, kde vzniknou výstupky podobobné výstupkům 14.

V příbuzných oborech jsou výstupky v bláně vytvářeny kromě termovakuového lisováni i jinými postupy, například přiváděním horkého stlačeného plynu na nelepivou stranu blány přitisknuté k lisovací mřížce. Jiným postupem může být mechanické vytlačováni lisovací mřížkou.

Během pohybu lisovací mřížky 32 je dokončováno vakuové anebo hydraulické lisováni, mechanické vytlačování anebo kombinace těchto postupů, a vylisovaná blána 43 je je odváděna výstupním pohonným válcem 48. Součásti automatizovaného postupu 30 může být i rozprašovač 50, umístěný vzhledem k pohybu bubnu před nanášením systémem 34. Rozprašovače 50 lze použit k vytváření vrstvy odstranitelného uvolňovacího činidla na vnějším povrchu 40 mřížky, kterým bude docíleno větší přilnavosti lepivé *

9999 • 9 99 ·· 99 • · ♦ · · · · · • 9 9 · · 9 9 9

9 9 9999 99 9 9 9

9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 hmoty 39 k bláně uvolňovací činidlo, 50 zapotřebí.

42. Podobně může být použito atálě v takovém případě nebude rozprašovač

Obrázky 6-10 znázorňují kroky přednostního laboratorního postupu výroby části pruhu materiálu 10. kterým je přednostně tenká termoplastická blána obsahující lepivou hmotu citlivou na přitlačeni. Postup je obecně označen vztahovou značkou 60. Z obrázku 6 je zřejmé, že k postupu 60 je používána lisovací mřížka 62, v niž je množství prohlubní 64 kuželovitého tvaru s průměrem zhruba 0,064 cm na širším konci. Prohlubně 64 jsou přednostně lisovací mřížky 62, která je ocelové pásovány silné zhruba 0,030 cm. Horní povrch 66 íotoopticky vyleptány do přednostně z nerezavějící v rozmezí od 0,0.15 cm do lisovací mřížky .62 je přednostně pokryt vrstvou uvolňovacího činidla ke snadnému uvolnění lepivé hmoty,

Úhel bočních stěn kuželovitých prohlubní se může měnit od 0« do 60°, to znamená, že boční stěny mouhou být souběžné anebo se mohou zužovat. Souběžné boční stěny mohou být například v mřížkách, které byly perforovány. Způsoby výroby ocelových mřížek fotooptickým leptem jsou podrobněji popsány v amerických patentech č. 4.342.314, 4.508.256 a 4.509.908, které jsou přiloženy v dodatku k tomuto návrhu.

Na obrázku 7 je znázorněno nanášení lepivé hmoty 68 na horní povrch 66 mřížky rozprašovačem 70. Touto hmotou 68 může být latexová emulze, která je po zaschnuti lepidlem citlivým na přitlačeni. Zasycháni se provádí například proudem teplého vzduchu anebo sálavým teplem. Přednostní teplem rozpustná lepivá hmota je na horní povrch 66 nanášena metodou znázorněnou na obrázku 5, Některá lepidla nevyžaduji zasychání, například lepidla prášková anebo lepidla tekutá v podobě oddělených mikročástic. Lepivá hmota 68 prohlubně, ale. zůstává pouze na přednostně nepřekrývá horním povrchu 66 mezi nimi. Překryti otvorů prohlubni 64 lze zabránit použitím ·· • · ···· • · ··· · ·· • · * · • · • · ·· • · • · ··· ··> ·· • · · 9 • · ·· • 999 9 ·

9 9

99

- 18 mírného podtlaku v prohlubních během nanášeni lepivé hmoty na horní povrch 66 mřížky.

Obrázek 8 znázorňuje ukázkovou část pruhu materiálu Z£, zhotoveného ze zahuštěného polyethylenu o nominální sile 0,0076 mm-0,025 mm, položeného na horní plochu uschlé latexové emulze.anebo na horní plochu teplem rozpustné lepivé hmoty. Zahuštěný polyethylén má přednost před polyethylénem řídkým, protože ho může při použití stejné deformující síly může být tenči vrstva. Výstupky v zahuštěném polyethylénu nemají také po vytvarování tendenci vracet se do původní nedeformované podoby, jak tomu bývá v případě řídkého polyethylénu. Pruh materiálu 75 má přednostně plochu 74. která byla upravena pro maximální adhezi lepivé hmoty 68. VnějSí plocha 76 tohoto pruhu materiálu je protilehlá ploSe 74. Tepelné lisování blány ze zahuštěného polyethylénu je zahájeno zahřátím vnějSí plochy 76 blány infračervenými paprsky anebo horkým vzduchem. Zahříváni infračervenými paprsky může trvat přibližně 60 sekund až do zahřátí polyethylénové blány na hodnotu zhruba 93°C až 149°C,

Okamžitě po zahřátí pruhu materiálu 75 (viz obrázek 9) je v dutinách 64 vyvolán jejich otevřenými konci podtlak V o hodnotě zhruba 68 kPa. To má za následek vtaženi partii změklého materiálu 75 ležícího nad prohlubněmi 64 do těchto prohlubni, čímž vzniknou výstupky 75. které si po ochlazení zachovají svůj nový tvar. Na obrázku 10 je znázorněn vylisovaný materiál 73 po sejmuti z lisovací mřížky 62. Lepivá hmota 68 zůstává na vylisované části materiálu 73 z důvodů jeho větší přilnavosti. Takto je pruh materiálu vybaven kuželovitými výstupky se zkrácenými konci. Konce výstupků převySuji povrch vrstvy lepivé hmoty 68 od zhruba 0,076 mm až do 0,579 mm. Výstupky s jinými než kuželovitými tvary lze zhotovit mřížkou s odliSným tvarem dutin. Dutiny mřížky mohou být například pyramidni, polokulovité, válcovité, polynonálni anebo protáhlé. Domníváme se vsak, že výstupky kuželovitého tvaru Jbou dostatečně pevné proti stlačeni • 0 anebo promáčknuti. Dutiny mohou být i odlišné, takže v daně Části materiálu budou výstupky s různou výškou, šířkou i různým tvarem. Opět se ale domníváme, že výstupky by měly být stejné, aby mohlo dojit k jejich stlačení odhadnutelnou a odpovídající silou.

Zjistili jsme také, že tvar výstupků má vliv na způsob uskladňování anebo zavíjeni materiálu do roli. Opakujeli se neustále stejný vzor výstupků, mají jednotlivé vrstvy tendenci přilnout k sobě. Tím se ztrácí smysl původního záměru chránit lepivou hmotu mezi výstupky. Pro potřeby uskladněni by než pravidelný vsor kuželovitých výstupků byly výhodnější nepravidelně tvarované výstupky, výstupky o různých velikostech anebo výstupky nepravidelně rozmístěné. Tento typ výstupků je popsán v patentové přihlášce 6356, která byla 8, listopadu 1996 společně podepsána a podána s přihláškou touto.

Vzájemného rozmístění výstupků a lepivé hmoty je dosaženo tím, že k přenosu lepivé hmoty na blánu i k vytvoření výstupků je použito stejné lisovací mřížky.

V přednostní úpravě je horní povrch 66 lisovací mřížky 6Ξ souvislý s výjimkou dutin 64· Plochy s lepivou hmotou jsou tak vzájemně zcela propojeny. V případě nesouvislého naneseni lepivé hmoty na lisovací mřížku by došlo k nesouvislému propojení ploch lepivé hmoty.

Domníváme se, že pevnost výstupků je určena jejich velikosti, tvarem a rozmístěním, dále vlastnostmi materiálu blány (modul pružnosti, tuhost, odolnost, sila, teplota tavitelnosti materiálu) a celým postupem lisováni. Například u polymerových blan je způsob lisování důležitý, protože vytlačováním anebo lisováním za studená dochází ke vzniku zbytkových tlaků. Podobně i stěny výstupků mají odlišný profil než při úpravě za zvýšených teplot.

V některých případech je žádoucí taková pevnost materiálu, aby výstupky odolaly tlaku nejméně 0,69 kPa. Důvodem tohoto požadavku může být například potřeba svinout blánu do role z důvodů transportu anebo uskladněni. Dokonce

··· • · i při takto nízkém vnitřním tlaku (0,69 kPa) mohou být výstupky ve srolované bláně natolik zdeformovány, Se se její jednotlivé vrstvy přilepí k sobě. Z důvodů zamezení podobných škod je požadována mezní pevnost výstupků. Podobně při uskladňováni anebo transportu těchto blan v jiS upravené podobě je tato mezní pevnost důležitá k zabránění předčasné aktivaci výrobku (váha horních vrstev blan, vibrace při transportu, neopatrné zacházeni atd.).

způsobu blány

Obrázky 11-16 znázorňují alternativy k uvedenému výroby blány. Na obrázku 11 je způsob lisování (obecně označen vztahovou značkou 80) . uložena na lisovací mřiSku 84. která má horní povrch 86 a dutiny 88. Horní povrch 86 je pokryt lepivou hmotou 90 tak, aby tato hmota nepřekrývala dutiny 88. Blána 82 je uloSena na lepivou hmotu 90 stejně jako v úpravě na obrázcích 8 a 9. Na obrázku 11 je ale H, která působí na blánu 82 sily působící zespodu). Síla

Deformovatelná blána 82 je znázorněna přetlaková sila svrchu (namísto podtlakové

Η múze být vyvolána přetlakem tekutiny přiváděné na blánu

82. jak tomu je při plynem (možná zahřátým). pouSití je horká voda přiložených v dodatku).

hydraulickém lisování, stlačeným Přednostní tekutinou pro podobné (podrobněji popsáno v patentech

Obrázek 11 dále znázorňuje lisováni výstupků 92 do blány 82. Otvory 96 na koncích 94 výstupků 92 umožňuji přistup vzduchu a/anebo průchodnost látek. Tato úprava blány není často požadována. Vhodný průměr otvoru 95 je v rozmezí od 0,025 mm do i mm.

Na obrázku 12 je znázorněn daláí možný způsob výroby (obecně označen vztahovou značkou 100) blány, který je podobný způsobu výroby 30 z obrázku 5. Lisovací mřížka 102 má podobu bubnu. Zdroj lepivé hmoty a nanáňeci systém 104 jsou vzhledem k otáčeni bubnu umístěny před protlačovacím zařízením 106. NanáSecí systém 104 nanáší tenkou vrstvu lepivé hmoty 108 na vnějSi povrch 110 lisovací mřížky 102. která má nízkou mezní hodnotu povrchového napětí, tak aby na ní lepivá hmota 108 při zasychání anebo ochlazováni neulpívala. Způsob výroby 100 se liSÍ od způsobu výroby 30 v tom, že blána 112 je protlačována přímo na lisovací mřížku bez ukládání podkladové tkaniny. Blána 112 je položena na vrstvu lepivé hmoty 108 Blána 112 má pro lepivou hmotu 108 větší příbuznost než vnějěí povrch 110. a tak je lepivá hmota bezpečně při uskutečněni dotyku přenesena na blánu 112.

Ve chvíli, kdy se nanáSeci mřížka 102 dostane za protiačovaci zařízení 106. dochází k lisování blány (viz obrázek 11), ale přednostně bez otvorů, Na lisovací mřížce 102 je znázorněno vakuové zařízení 112. které přisaje blánu 112 k vrstvě lepivé hmoty 108 a vsaje ji do prohlubni v lisovací mřížce, kde budou vylisovány výstupky. Duté výstupky po vylisování přednostně prochází pod tryskovým nanásecím systémem 120. který z prostoru vně lisovací mřížky 102 umístí částečku lepivé hmoty 122 do vrcholu každého dutého výstupku. Výsledkem je vylisovaná blána 121 Tryskový nanáSeci systém 120 je zapotřebí zaměřit na výstupky, to je možné přímo pomoci dutin lisovací mřížky 102. kterými jsou výstupky vymezeny. Je to mnohem méně obtížné než v případě procházející podkladové materie, ohvzláStě velice tenké materie. Vylisovaná blána je poté odváděna pohonným válcem výstupu 118.

Na obrázku 13 je vylisovaná blána 121 po ukončeni výroby 100. Ve vylisované bláně 121 jsou výstupky .JLH4 a peohlubně 126 které jsou nižší a které obklopují výstupky 124 V těchto prohlubních 126 je přednostně vzájemně propojená souvislá vrstva lepivé hmoty 108. Již dříve bylo ale popsáno, že nanesení nesouvislé vrstvy lepivé hmoty na lisovací mřížku má za následek nesouvislou vrstvu lepivé hmoty na bláně 121. Ve vrcholech dutých výstupků 124 jsou částečky lepivé hmoty 122 Lepivé hmoty 108 a 122 mohou být stejné, může to být například lepidlo citlivé na přitlačeni. V případě lepidla citlivého na přitlačení jsou hmoty 108 a 122 na opačných stranách • · ·· · · · · • · · · · · · • · · · · · · · · · • · · · · • · ·· · · · · vylisované blány 121 a jsou chráněny před dotykem ploch souběžných s blánou 121. V takové situaci má vylisovaná blána s lepidly 108 a 122 charakter oboustranné lepicí pásky. Obrázek 14 znázorňuje funkci blány 121 po přitlačení vnějších ploch 128 a 130 z obou stran za působeni síly E· Výstupky 124 jsou deformovány vtlačením, a tím se lepivá hmota 108 dostane do styku s plochou 128 a hmota 122 do styku s plochou 130. Hmoty 108 a 122 mohou váak být zcela odlišné a sloužit různým účelům.

Je-li trojrozměrné plochy podle tohoto vynálezu použito například jako lepicí pásky anebo balicího materiálu, mohou být vnější dotykové plochy ohebné anebo pevné, rovné anebo zakřivené. Deformovatelná trojrozměrná plocha je nejvhodnějsi pro použiti s pevnou cílovou plochou. Je-li záměrem uvolnitelnost slepených ploch, je důležitým faktorem stupeň přilnavosti. Uvolnitelnost slepených ploch je nezbytná v případě balicích materiálů a je měřena metodou Pressure Sensitive Tápe Council Method FSTC-.1. Pruh blány dlouhý 30,5 cm a Široký 2,5 cm je válcem těžkým 2,04 kg jednou přitlačen (tzn. převálcován, a to rychlosti 30,5 cm/minutu) k hladkému povrchu z nerezavějící oceli. Testovaná mezní hodnota přilnavosti by měla mít hodnotu od zhruba 0,012 kg/cm do zhruba 0,558 kg/cm a ještě lépe od zhruba 0,012 kg/cm do zhruba 0,027 kg/ cm.

Pro balicí materiály je žádoucí malá přilnavost, dostatečná ale k udržení slepených ploch u sebe, tak aby bylo možné obal snadno otevřít. Promáčknuti výstupků (zvláStě těch ze zahuštěného polyetylénu) snižuje jejich tendenci po znovunabytí původního tvaru, a tak k udrženi slepených ploch u sebe není zapotřebí vysoké přilnavosti. V takových případech je žádoucí, aby výstupky zůstaly po deformaci v této promáčknuté a nepružné podobě. Pružných výstupků může ale být například použito i tam, kde je zamýšleno spojeni stálé a kde účinné lepidlo zabráni jejich tendenci vrátit se do původního tvaru. Pružné výstupky mohou být ovSem žádané i pro opakované použiti

-- 23 blány .

Obrázky 15 a 16 zobrazují dalSi možný zpftsob výroby (vztahová značka 140) blány podle tohoto v/nálezu. V tomto způsobu výroby se místo lisovací mřížky používá lisovací deska 14.2, z níž vystupují hroty 144. Hroty 144 mají přednostně kuželovitý tvar a jsou vzájemně odděleny prohlubněmi 146. Každá prohlubeň 146 má v základně otvor L4S procházející lisovací deskou 142 Otvory 149 mohou být použity k vytvořeni podtlaku V mezi hroty 144. kterým je blána lisována podle tvaru hrotů, K lisování pomoci hrotů lze použit podobně i vody anebo vytlačováni.

Na obrázku 15 jsou hroty 144 s vnějSlmi konci pokrytými lepivoxi hmotou 152. na kterou je umístěna blána 15l4. Lepivá hmota 152 má větSí přilnavost k bláně 154 než k vnějSlm koncům 150 hrotů 144. Nad blánou 154 je znázorněn zdroj tepla 156. který může být použit k zahřátí blány 154 před samotným vakuovým lisováním (například v případě polymerové blány). Výlisek 155 vakuového lisováni je po odstranění lisovací desky 142 znázorněn na obrázku 16. V bláně 154 vtažené podtlakem do prohlubní

146 je hroty vylisováno množství kuželovitých výstupků 158 Jiné tvary hrotů mohou mít za výsledek výčnělky odpovídajících tvarů, mohou být pyramidni, polokulovité, válcovité, mohou mít tvar mnohoúhelníku anebo to mohou být protáhlé hrbolky. Domníváme se váak, že u kuželovitého tvaru výstupků dokážeme dostatečně odhadnout stálost odporu výstupku a reakci na stlačeni. I velikost hrotů a jejich vzájemná vzdálenost se může liSit, opět je ale žádoucí, aby výstupky byly stejné a pravidelně rozmístěné,

Lepivá hmota 152 je při lisování nanesena do výčnělků 158. Vzhledem k původní sile materiálu blány nad twoty jsou boční stěny 160 výčnělků 158 při vakuovém lisováni ztenčeny. Také část blány vtažená do prohlubni 146 mezi hroty 144 může být ztenčena. Neztenčena vsak zůstane ta část vnějčího konce 150 výstupku, na kterou je nanesena lepivá hmota 152. Uvedené ztenčeni je způsobeno natažením blány na okrajích vnějěího konce hrotu.

Při způsobu výroby 140 je lisována a může být tudíž ztenčena část blány 162 mezi výstupky, zatímco při postupech 60 a 100 jsou lisovány a mohou být následně ztenčeny výstupky 75 a 92

Při přípravě tohoto lisování zatepla probíhá reagujícího na teplo než vynálezu jsme zjistili, že jinak při použití lepidla při jiných typech lepidel.

V bočních stěnách výstupků, které byly lisovány s použitím lepidla reagujícího na teplo, se projevuje větSi ztenčení. Domníváme se, že lepidlo reagující na teplo se při dotyku s kovovým povrchem lisovací mřížky ochladl a ztuhne, a tím zabrání té části materiálu, s níž je ve styku, aby byla vtažena do prohlubní. Výsledkem jsou prohlubně se stejně silnými stěnami. Při použiti jiných lepivých hmot (například latexových lepidel) dochází k menšímu ztenčení bočních stěn výstupků. Je tomu tak hlavně z toho důvodu, že i část blány, která je ve styku s lepivou hmotou, je při tepelném lisování stažena do prohlubní.

Na obrázku 17 je znázorněn přednostní tvar výstupků a prohlubni podle tohoto vynálezu, který umožňuje deformaci vtlačením anebo promáčknutím. Přehnutí okrajů je u tohoto tvaru výstupku minimální a minimální je i možnost nechtěného styku s lepivou hmotou mezi výstupky anebo uvnitř dutin výstupku (nebo oboji zároveň). Tento přednostní tvar navíc zaručuje odhadnutelný a opakovatelný odpor vůči stlačeni výstupku. Z obrázku 17 je zřejmé, že každý výstupek je vymezen výškou Ά a průměrem základny B. Přednostní poměr průměru základny B a výsky A, který umožňuje promáčknuti výstupku bez přehnuti okrajů, je nejméně 2:1.

Tlak nutný k promáčknuti může být stěn. Boční stěna promáčknutí výstupku i způsob pozitivně ovlivněn silou bočních spojuje nejvyáši část výstupku s nelisovanou hmotou souběžnou s jeho základnou. Součásti t «· »· · · · · • ···· · · · · ······ · ··· · ···· · * · · · · ··» ·· · ·· .· ·· ·· boční stěny mohou být i okraje nejvyšši části výstupku, které jsou podstatně tenčí než její střed. Domníváme se, že k promáčknuti uživatelem jsou nej lepši ty výstupky, které mají přinejmenším část bočních stěn podstatně tenči, než je nelisovaná hmota souběžná s jejich základnou. Boční stěny podstatně tenčí ve srovnáni s nejvyšši části výstupku přinejmenším v určité své části také vhodně napomáhají tomu, aby deformace proběhla hlavně v samotném výstupku.

V případě blan s relativně malými výstupky (a jejich vysokou hustotou) mohou být tyto tenči rozměry bočních stěn obzvlášť výhodné.

Síla profilu bočních stěn může být ovlivněna způsoby výroby, jak je tomu při použití lisovací mřížky s nezbytně rovnými stěnami vymezujícími tvar výlisku. To umožňuje dosažení podstatně tenčích bočních stěn, protože výstupek je volně vytažen z obvodu základny do dutiny mřížky až do dotyku s nejzazší částí dutiny, která zabráni dalšímu protahováni výstupku. Tento postup umožňuje rozmanitější kalibraci profilu bočních stěn.

Na obrázku 18 je znázorněna další alternativa blány z obrázku 16, která je také přednostně zhotovena postupem z obrázku 15. V bláně 170 jsou duté výstupky 172 obklopené pi-Opojenými prohlubněmi 174. V dutých prohlubních 172 jsou částečky lepivé hmoty 176 Blána na obrázku 18 má narozdíl od blány z obrázku 16 navíc otvory 178 v prohlubních 174. Otvory 178 mohou být například vytvořeny tak, že v postupu na obrázku 15 je tepelný zdroj 156 a podtlaková sila V nahrazena silou H z obrázku 11.

Na obrázku 19 je znázorněn nejpřednostnější postup (vztahová značka 180) výroby blány podobné bláně 10 podle tohoto vynálezu. Hmota blány je přednostně průhledná anebo průsvitná, tak aby mohla být před přitlačením správně umístěna. S průhlednosti je však spojen problém správné volby lepivé plochy, tzn. kterou stranu blány umístit • · « · • · • · · · * • ·

9 9 · • · proti cílové ploše. To může být vyřešeno označením povrchu blány anebo zabarvením lepivé hmoty v odstínu odlišném od povrchu blány. Nálepky nemusí být nutně průhledné, protože je možné je vhodně umístit podle jejich okrajů.

Ke zvýraznění rozdílu mezi stranami blány je také možné použít během lisování mikrotkaninu. Označeni nejvyšších částí výstupků blány mikrotkaninou může být například dosažena tak, že mikrotkánina bude uložena v lisovací mřížce a hmota blány bude vtažena na ni.

Lisovací mřížka 181 je vedena přes pohonný válec 182 a válec podtlakový 184. Lisovací mřížka má přednostně podobu 183 cm dlouhého pásu z nerezavějící oceli, silného 0,013 cm a širokého 31,8 cm, do něhož je vyleptán požadovaný vzor výstupků v podobě dutin. Na vnějším povrchu vakuového válce 184 je bezešvá niklová síťovina 195 o průměru 21,9 cm, která slouží jako porézní výztuha lisovací mřížky 181.

Lepivá hmota 186 (přednostně lepidlo reagující na teplo) je nanášena aplikátorem 188 na lisovací mřížku 181. která se pohybuje rychlosti 610 cm za minutu. Blána 190 (například blána ze zahuštěného polyetylénu, silná zhruba 0,0013 cm) je pohonným válcem přívodu 192 ukládána na lisovací mřížku pokrytou lepivou hmotou. Na podtlakovém válci 184 je blána 190 zahřívána proudem (0,32 m³/minuta) vzduchu horkého zhruba 316°C ze zdroje 194. Po zahřátí blány je lisovací mřížka 181 při průchodu přes podtlakový válec 184 vystavována skrze pevně instalované podtlakové zařízení 196 účinkům podtlaku (zhruba 40,6 kPa). Zdroj podtlaku není znázorněn. Vylisovaná a lepivou hmotou pokrytá blána 198 je odvijecim válcem 200 snímána z lisovací mřížky 181

Lisovací mřížka 181 je propracovaný bezešvý pás z nerezavějící oceli, jehož konstrukce má několik fází, Rozvrženi dutin je vypracováno počítačovým programem a je vytištěno na průsvitnou fotomasku za účelem optického

- 27 leptání. Leptaným materiálem bývá obvykle nerezavějící ocel, ale může to být také mosaz, hliník, měď, hořčík a daléí materiály včetně slitin. Systém dutin může být navíc kromě kovů vyleptán i do opticky citlivých polymerů. Postupy výroby polymerových lisovacích mřížek jsou popsány v přiložených patentech 4.514.345, 5.098.522, 4.528.239 a 5.245.025.

V dalčl fázi je jsou konce lisovací mřížky svařeny laserovým anebo elekronovým paprskem a lisovací mřížka dostane podobu nekonečného pásu. Uvedený způsob svařování zanechává téměř nepostřehnutelný spár, z důvodů kvality systému dutin. Poslední nekonečného pásu povlakem s nízkou povrchového napětí, jakým je již zmíněná hmota řady 21000, vyráběná firmou Plasma Coatings of TN, lne. Tento povlak umožňuje beupečné sejmuti vylisované blány s pásu.

který je nutný fází je pokryti mezní hodnotou

Lisovací mřížka v podobě nekonečného pásu se zdá být výhodnější než plochá lisovací deska anebo mřížka v podobě bubnu. Nekonečný pás jednotlivých typů mřížek, s rozsáhlejším rozvržením mohutné otáčecí prvky.

umožňuje snadnějéí výměnu zároveň lze lisovat vzory dutin bez nutnosti použit

Podstatou tohoto ν'/nálezu je trojrozměrná plocha obsahující lepivou hmotu, která je chráněna před neúmyslným dotykem s vnějšími plochami. Tuto trojrozměrnou plochu lze vyvinutím tlaku přeměnit na plochu vpodstatě dvojrozměrnou. Tím je lepivá hmota zpřístupněna dotyku s vnějěí plochou. Do rámce tohoto vynálezu ale také patří trojrozměrné plochy chránící lepivou hmotu před neúmyslným dotykem, které lze přeměnit na plochy vpodstatě dvojrozměrné jinými způsoby než použitím tlaku. Například při použiti tahové sily lze tutéž trojrozměrnou plochu plasticky podélně deformovat a tím podobně lepivou hmotu zpřístupnit. Při dostatečné sile se hmota mezi výstupky v důsledku vnitřního napětí deformuje a výstupky se tak prodlouží v témže směru. Při prodlouženi výstupků se • · · · · · • · · · » · · • · · · · · · ♦ · · • · · · · • · · · · ·

- 28 snižuje jejich výška., při dostatečném prodloužení výstupků se jejich výška sníží natolik, že dochází ke zpřístupnění lepivé hmoty ve výstupcích i mezi výstupky.

V případě pruhu blány 10 (šířka 254 mm, vyrobené ze zahuštěného polyetylénu silného 0,0076 mm, s výstupky o výšce 0,152 mm a o průměru 0,762 mm, vzdálenými od sebe 1,143 mm) je ke zpřístupněni 0,025 mm silného povlaku lepidla v prohlubních mezí výstupky nezbytná tahová sila 0,142 kg na 1 cm šířky pruhu,

K zpřístupnění lepivé hmoty obsažené v trojrozměrné ploše může být použito kombinovaných tlakových a tahových sil. Třebaže v přednostní podobě tohoto vynálezu jsou k dosaženi téhož efektu í tzn. dostatečná deformace trojrozměrné plochy za účelem uvolnění lepivé hmoty) nutné podstatně větší síly tahové než tlakové, je možné vyrobit blánu snadněji deformovatelnou pomocí tahové sily vyvíjené v určitém směru. Blána může být paralelně zvlněná (aniž by měla výstupky) a toto zvlnění může být snadno vyrovnáno vypnutím blány v rovině zvlněni a v pravúhlém směru vůči tomuto zvlněni. Jiná vhodná řešeni používající tahovou silu jsou uvedena v přiloženém patentu 5.518.801.

V jiném případě může být snížena sila trojrozměrné plochy za účelem uvolnění lepivé hmoty například působením tepla na citlivou blánu.

K příkladům použiti trojrozměrné plochy podle tohoto vynálezu kromě pásků, nálepek a balicího materiálu patří: obvazové materiály, nalepitelné pruhy materiálu obsahující parfémy v podobě mikročástic, tapety na stěny a do regálů napuštěné lepidlem, dvousložková lepidla, čisticí prostředky a řada jiných apklikaci, u nichž je důležité zabránění kontaktu s nějakou látkou až do určité doby.

Na protilehlé strany vylisované blány je možné uložit různé hmoty. Na jedinou stranu blány je možné umístit četné hmoty, které mohou být odděleny geometricky anebo • · • *

99 9 ·

W · • · 9 9 mohou být ve směsi. Mohou se i částečně překrývat. Příkladem je vrstva lepidla pokrývajíc! povrch blány, která je sama pokryta pevnými částicemi.

Výstupky mohou být vrstveny, a to buď v odpovídajícím velikostním měřítku anebo jiném, jakým může být například systém mikrovýstupků umístěných na vrcholcích jiných větěich výstupků.

Odborníkům v této oblasti by mělo být po prostudováni předložených podob našeho vynálezu zřejmé, že je možné provést různé změny a úpravy, aniž by se přitom odchýlili od mySlenky a rámce tohoto vynálezu. Je našim záměrem zahrnout všechny úpravy, které zapadají do rámce tohoto vynálezu, do přiložených patentových nároků.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby trojrozměrné plochy s vnějSimi povrchovými prvky a prohlubněmi k uchováni lepivé hmoty uvnitř vnějěích povrchových prvků, takže lepivá hmota je chráněna před neúmyslným dotykem s vnějěimi plochami;

   tento způsob výroby se vyznačuje následujícími kroky:

   nanesení lepivé hmoty na lisovací mřížku;

   přenesení lepivé hmoty s lisovací mřížky na část blány;

   vylisováni části blány do podoby trojrozměrné plochy pomocí lisovací mřížky, lepivá hmota je během tohoto postupu na lisovací mřížce z důvodu správného pokrytí vylisované trojrozměrné plochy lepivou hmotou.
2. 2. Způsob výroby blány s lepivou hmotou chráněnou před neúmyslným dotykem s vnějším povrchem až do doby de í ormace blány;

   tento zpŮBob výroby se vyznačuje následujícími kroky:

   a) nanesení první lepivé hmoty na lisovací mřížku;

   b) usazeni části blány, která má první a druhou stranu, první stranou na první lepivou hmotu na lisovací mřížce, první lepivá hmota přednostně ulpívá k první straně části blány;

   c) část blány je vylisována do podoby trojrozměrné plochy s množstvím dutých výstupků oddělených prohlubněmi, první lepivá hmota byla přenesena z povrchu lisovací mřížky na trojrozměrnou plochu a byla správně rozmístěna použitím společné lisovací mřížky, na druhé straně uvedené části blány je dutých výstupků.

   množství dutin odpovídajících množství
3. 3. Způsob výroby podle nároku 2, wznačui ící. se tím, lisovací mřížka má horní povrch s množstvím dutin;

   • · tyto dutiny slouží k vy 1i sování množství dutých výstupků.
4. 4. Způsob výroby podle nároku Ξ, vyznačující se tím, že :

   lisovací mřížkou je zde lisovací deska s vystupujícími hroty, vyznačujícími se horním povrchem a prohlubněmi mezi jednotlivými hroty;

   hroty slouží k vylisováni dutých výstupků.
5. 5. Způsob výroby podle nároků 1, 2, 3 anebo 4, vyznačujícíse tím, že:

   na povrchu lisovací mřížky je zajištěna spodní mezní hodnota povrchového napětí.

   6. Způsob výroby podle nároků 2, 3, 4, anebo 5, vyznačující se tím. že: do prohlubní druhé strany Části blány je vstříknuta druhá lepivá hmota. 7. Způsob výroby ohe bné blány obsahující lepivou hmotu citlivou na přitlačeni chráněnou před neúmyslným

   dotykem, tuto blánu lze přilepit k cílové ploše pouze přitisknutím;

   tento způsob výroby se vyznačuje následujícími kroky:

   a) naneseni lepivé hmoty citlivé na přitlačeni na horní povrch lisovací mřížky s množstvím dutin, lepivá hmota je nanesena tak, že nepřekrývá tyto dutiny;

   b) na lepivou hmotu na horním povrchu lisovací mřížky je přiložena ohebná blána, na kterou se lepivá hmota uchytí;

   c) dutinami lisovací mřížky je do blány vylisováno množství výstupků, mezi nimiž je uložena lepivá hmota citlivá na přitlačeni;

   d) sejmuti blány s lepivou hmotou z lisovací mřížky.
6. 8. Způsob uvolnění lepivé hmoty, jehož součástmi jsou trojrozměrná plocha s vnějšími povrchovými prvky, mezi kterými jsou prohlubně k uložení lepivé hmoty,lepivá hmota je natolik konzistentní ·*

   J aby nemohlo doj it k předčasnému neúmyslnému přilepení k cílové ploše, lepivá hmota je uložena v prohlubních trojrozměrné plochy, hladina vrstvy lepivé hmoty nedosahuje úrovně povrchových prvků, které ji takto chrání před neúmyslným dotykem s vnějšími povrchy;

   tento způsob uvolněni lep’ivé hmoty se vyznaču i e tím, lepivá hmota je chráněna do okamžiku dostatečného deformování trojrozměrné plochy do podoby zhruba dvojrozměrné, tím je lepivá hmota vystavena dotyku vnějšího povrchu.
7. 9. Způsob uvolněni lepivé hmoty podle nároku 8, který se dále wznačuie tím, že:

   trojrozměrnou plochu lze deformovat vyvinutím tlaku ve směru zhruba kolmém k rovině této plochy;

   vnější povrchové prvky trojrozměrné plochy jsou deformovány ve směru působeni tlaku.
8. 10. Způsob uvolnění lepivé hmoty podle nároku 8 anebo 9, který se dále vyznačuie tím, že:

   trojrozměrnou plochu lze deformovat působením tahové síly ve směru zhruba souběžném s rovinou trojrozměrné plochy;

   vnějSi povrchové prvky trojrozměrné plochy jsou deformovány zhruba ve směru kolmém k této ploSe.
9. 11. Způsob uvolněni lepivé hmoty podle nároků 8, 9 anebo 10, vyznačující se dále tím, že:

   lepivá hmota v prohlubních tvoři souvisle propojenou plochu, jejím dotykem s vnějSlm povrchem vznikne na tomto povrchu pravidelný souvislý vzor lepivé hmoty.
10. 12. Způsob uvolnění lepivé hmoty podle nároků 8, 9, 10 anebo 11, který se dále vyznačuje tím, že:

    hustota vnějších povrchových prvků na trojrozměrné ploše je více než 31 na čtvereční centimetr.

    • · • · ···· ·· • · • · • » • · ·· · ·· · • ·
11. 13, Zpftfaofa uvolnění lepivé hmoty podle nároků 8, 9, 10, 11 anebo 12, který se dále wznačuie tím, že:

    tvar každého vnějšího povrchového prvku je vymezen jeho výSkou a průměrem jeho základny, poměr průměru základny a výsky je nejméně 2:1.
12. 14, Blána s obsahem lepivé hmoty chráněné před neúmyslným dotykem s vnějěim povrchem až do okamžiku deformováni blány, na první straně blány je vylisováno množství dutých výstupků oddělených prohlubněmi, duté výstupky máji vnějSÍ konce, na druhé straně blány je množství prohlubni odpovídajících dutým výstupkům na první straně blány;

    první lepivá hmota je uložena a částečně zaplňuje prohlubně mezi dutými výstupky, povrch hladiny první lepivé hmoty nedosahuje úrovně vnějSich konců dutých výstupků;

    blána se wznaču ie tím, že:

    je~li první strana blány přiložena na cílovou plochu, množství dutých výstupků zabráni dotyku pivní lepivé hmoty s cílovou plochou až do přitlačení blány na cílovou plochu, které způsobí deformaci výstupků blány.
13. 15. Blána podle nároku 14, vyznačující se dále tím, že:

    dutiny na druhé straně blány obsahuji druhou lepivou luno tu.