CZ434699A3 - Selektivně aktivovatelné listové materiály pro vypouštění a dispergování látky na cílový povrch - Google Patents

Abstract

Toto řešení se týká selektivně aktivovatelného listového materiálu pro vypouštění a dispergování látky (16) na cílovém povrchu (20). Listový materiál zahrnuje trojrozměrný list materiálu mající první stranu a druhou stranu. Uvedená první strana má množinu dutých výčnělků, sahajících směremven z ní a oddělenýchjeden od druhého prohlubněmi, zatímco druhá strana mámnožinu prohlubní odpovídajících dutým výčnělkům. Látka (16) lpí a částěěně vyplňuje místo chráněné před externímstykemzahrnující prohlubně a nebo poklesy. Listový materiál (10) může být selektivně aktivován deformovánímdutých výčnělků (14) tak, aby dodávaly látku (16) na cílový povrch (20), přičemž látka má účinnou viskozitu po aktivaci, která dovoluje látce, aby byla uvolněna z ochranného místa a vypuštěna na cílový povrch. Vhodné látky zahrnují čistící prostředky, medicinální prostředky, změkčovadla, lubrikanty, koloranty, konzervační prostředky, ochranné prostředky, pochutiny, adheziva, vůně, přípravky proti pocení, deodoranty ajejich kombinace. Toto řešení rovněž zahrnuje takové materiály, které mají dvě i více látek

Description

Tento vynález se týká listových materiálů obsahujících látku pro nanášení na cílový povrch. Konkrétněji se tento vynález týká takových materiálů, u kterých může být látka uvolněna z listového materiálu a distribuována na cílovém povrchu.

Dosavadní stav techniky

V oboru vypouštění byly vyvinuty výrobky,, které jsou pokryty nebo impregnovány užitečnými látkami s úmyslem, aby byly využity když výrobek vejde ve styk s cílovým povrchem. Zatímco existují výhody z toho, když je látka přítomna na povrchu nebo v jeho blízkosti povrchu takovýchto výrobků, často se vyskytuje nevýhoda v tom, že je užitečná látka nechráněná a dojde k bezděčnému styku před zamýšleným užitím. Bezděčný styk může vést k znečištění látky, k tomu, že se dostane na jiný než žádoucí cílový povrch a nebo k znečištění takovýchto jiných povrchů látkou.

Jeden z přístupů jak se s tím vypořádat zahrnuje užití ochranného obalu výrobku, jako je pouzdro, obálka nebo jiný obal. Zatímco se prokázalo, že takový ochranný obal je účinný při ochraně integrity a stavu látky, v závislosti na povaze látky se často stává, že různá množství látky zůstanou na površích obalu obrácených k výrobku poté když se obal odstraní z výrobku, čímž se způsobí neúčinné využití látky. Navíc takový obal tvoří další náklad,, který nezvyšuje přidanou • ·· ·· * ·· ·· • · · · 0 ··· · · 0 * • · · · · ···· • ···· ····«· • · · 0 · · · · · ··· ···· ·· ··· ·· ·· hodnotu k celkové ceně výrobku. Tento přístup také neposkytuje metodu řízení stále stejné tloušťky vrstvy látky, protože výrobek (látka) může být nerovnoměrně rozetřena na povrchu nosiče během přepravy, skladování nebo po otevření pouzdra, obálky nebo jiného obalu.

V oblasti pásků, štítků a jiných výrobků používajících na tlak citlivé adhezivum k přilepení povrchu pokrytého adhezivem na cílový povrch se zjistil problém předčasného přilepení se k cílovému povrchu, tj . předtím než může být adhezivem pokrytý povrch řádně umístěn na cílovém povrchu. Bezděký kontakt adhesiva s cílovým povrchem způsobí předčasné přilepení v jednom nebo více místech, čímž se zabrání správnému umístění. Předčasné přilepení může také způsobit kontaminaci nebo degradaci adheziva před konečným umístěním na cílovém povrchu.

Jeden přístup jak řešit tento problém zahrnuje použití rozpěrek na povrchu materiálu mezi kterými je umístěno adhezivum nebo prvky adheziva. Rozpěrky zahrnují každý prostředek sahající směrem ven od povrchu adheziva, který je kontaktován před vystavením povrchu adheziva kontaktu s jiným povrchem. Takové rozpěrky mohou být buď deformovatelné nebo mohou spočívat na deformování cílového povrchu tak, aby se zabezpečil styk mezi adhezivem a cílovým povrchem. I když se přístupy tohoto typu ukázaly jako úspěšné u adheziv, takové materiály jsou zpravidla zkonstruovány tak, aby adhezivum zůstalo připojeno k povrchu materiálu namísto toho, aby přenášelo nejméně z části na cílový povrch, navíc adhezivum zpravidla zůstává v podstatě ve svém původním umístění vůči cílovému povrchu tak, že diskontinuální nebo přerušovaná vrstva adheziva nevejde všude ve styk s cílovým povrchem nebo nepokryje všude cílový povrch.

« · • · · · · · · · · · · · • · · · · · · · «

V návaznosti na to by bylo žádoucí mít listový materiál, který je schopen dodat a vypustit látku na cílový povrch pro úpravu cílového povrchu zatímco je materiál ve styku s cílovým povrchem a nebo ponechává látku na cílovém povrchu i po odstranění listového materiálu.

Rovněž by bylo žádoucí mít takový materiál, který chrání látku před bezděčným stykem před umístěním na požadovaný cílový povrch.

Dále by bylo žádoucí mít takový materiál, který usnadňuje dispergování látky na cílovém povrchu pod oblastí počátečního umístění.

Dále by bylo žádoucí mít takový materiál, dispergování látky na cílovém povrchu bez s látkou.

který usnadňuje styku uživatele

Dále by snadno a bylo žádoucí mít ekonomicky vyráběn takový materiál, který s použitím kontinuálního může být procesu.

Podstata vynálezu

Tento vynález poskytuje selektivně aktivovatelný listový materiál na vypouštění a dispergování látky na cílovém povrchu. Listový materiál zahrnuje třírozměrný list materiálu mající první stranu a druhou stranu. Uvedená první strana má množinu dutých výčnělků sahajících směrem ven z něj, které jsou od sebe navzájem odděleny prohlubněmi, zatímco druhá strana má množinu poklesů, které odpovídají dutým výčnělkům. Látka přilne a zčásti vyplní místo chráněné před vnějším stykem zahrnující prohlubně a nebo poklesy. Listový materiál může být selektivně aktivován deformováním dutých výčnělků tak, že dodává látku na cílový povrch, přičemž látka mající

• * skutečnou viskozitu po aktivaci, která dovoluje látce, aby byla uvolněna ze svého chráněného místa a vypuštěna na cílový povrch. Vhodné látky zahrnují čistící činidla, medicinální činidla, změkčovadla, lubrikanty, barviva, konzervační prostředky, ochranné prostředky, pochutiny, adhesiva, vůně, anti-perspiranty, deodoranty a jejich kombinace.

Tento vynález též zahrnuje takové materiály, které mají dvě nebo více látek různého složení a látky, u kterých dochází k snížení skutečné viskozity po aktivaci, jako jsou látky snižující napětí ve střihu, jsou zvláště upřednostňovány. Na opačné straně listového materiálu bez dané látky také mohou být použity i další vrstvy porézního materiálu, takže látka může být vypouštěna porézním materiálem. Porézní materiály mohou přinášet další výhodnou interakci s látkou, která zahrnuje zlepšenou distribuci a dispergaci.

Přehled obrázků na výkrese

Popis je ukončen nároky, které zvláště vymezují a zřetelně nárokují tento vynález. Přesto se předpokládá, že tomuto vynálezu bude lépe porozuměno z následujícího popisu zvláště výhodných provedení, který je spojen s doprovodnými výkresy, na kterých stejné vztahové značky označují identické prvky, přičemž:

obr. 1 je půdorysný pohled na upřednostňované provedení podle tohoto vynálezu, které popisuje kus materiálu mající výčnělky ve tvaru komolého kužele, které jsou obklopeny vzájemně propojeným schématem látky;

obr. 2 je zvětšený částečný půdorysný pohled na materiál podle obr. 1, znázorňující pole výčnělků;

obr. 3 je bokorysný pohled v řezu na materiál podle obr. 2, vedený podél linie řezu 3-3, znázorňující výčnělky působící jako rozpěrky pro vrstvu látky mezi výčnělky tak, že cílový

povrch, který je ve styku s vnějšími konci výčnělků není ve styku s vrstvou látky;

obr. 4 je bokorysný pohled v řezu, podobný tomu z obr. 3, znázorňující účinek stlačování materiálu proti sílovému povrchu tak, že výčnělky deformují tím, že v podstatě invertují a nebo se zhroutí a tím dovolí vrstvě látky mezi výčnělky vejít ve styk s cílovým povrchem;

obr. 5 je schematický pohled na vhodný způsob výroby materiálu podle tohoto vynálezu, znázorňující tvářecí síto jako pás obalený kolem vakuového bubnu a hnací kladky;

obr. 6 je schematický pohled na jiný vhodný způsob na výrobu materiálu podle tohoto vynálezu, podobnou metodě znázorněné na obr. 5 kromě toho, že film je extrudován přímo na tvářecí buben a mechanismus s inkoustovými tryskami (množina natlakovaných trysek) vstřikuje diskrétní dávky látky do prohlubní dutých výčnělků z vnější strany bubnu;

obr. 7 je bokorysný pohled v řezu na materiál podle tohoto vynálezu, který je výsledkem způsobu podle obr. 6, znázorňující části látky připojené k oběma stranám tvarovaného materiálu, přičemž obě látky jsou chráněny stejnými rozpěrnými výčnělky;

obr. 8 je bokorysný pohled v řezu na jiný materiál podle tohoto vynálezu, který se dá získat z metody podle obr. 6; obr. 9 je bokorysný pohled v řezu na materiál vytvořený způsobem podle obr. 5 nebo způsobem podle obr. 6, znázorňující zvláště výhodné rozměrové vztahy výčnělků a obr. 10 je další provedení materiálu podle tohoto vynálezu, zahrnující porézní materiál překlenující chráněnou látku.

Příklady provedeni vynálezu

Termín selektivně aktivovatelný tak jak se zde používá označuje materiály, které vykazují v podstatě neaktivní vlastnosti když se dostanou do styku s cílovými povrchy dokud

- 6 uživatel neprovede určitou činnost k aktivaci materiálu, aby se obnažila a vypustila nějaká látka. V souladu s tím selektivně aktivovatelné vlastnosti se liší od trvale aktivních pruhů materiálu, které buď udržují látku v trvale rozvinutém stavu nebo spočívají na odstranění překryvných materiálů (zpravidla papírových pásků pokrytých silikonem) nebo obalů, aby se obnažila látka, která je určena k použití.

Selektivní aktivace takových materiálů umožňuje uživateli dát protilehlé povrchy správně proti sobě před provedením aktivace, jakož i minimalizovat pravděpodobnost kontaminace látky. Tento parametr dovoluje, aby bylo s materiálem manipulováno jakýmkoliv způsobem, aniž by v cestě stály obtíže spojené s předčasným stykem látky se sebou samotnou nebo s jinými částmi listového materiálu nebo cílového povrchu bez potřeby oddělených uvolňovacích listů, překryvných materiálů distančních vložek a podobně.

I když materiály v souladu s tímto vynálezem mohou být vybaveny dvěma aktivními stranami nebo povrchy, je-li to žádoucí pro konkrétní aplikace, v souladu s předmětným vynálezem se v současnosti dává přednost tomu, aby byl takový materiál opatřen jenom jednou aktivní stranou a jednou neaktivní nebo inertní stranou. Za některých okolností může být přijatelné nebo žádoucí zkonstruovat listový materiál tak, aby vytvářel intermitentní nebo diskontinuální vrstvu látky na svém aktivním povrchu, zatímco za jiných okolností může být listový materiál zkonstruován tak, aby vykazoval kontinuální vrstvu látky na své aktivní straně. U některých aplikací může být též žádoucí poskytovat více produktů na jedné straně materiálu, které jsou uloženy v diskrétních diskontinuálních buňkách nebo regionech (např. současné vypouštění dvou složek u epoxidů, katalytických reakcí atd.)

V rozsahu tohoto vynálezu jsou různé aktivační prostředky, jako je mechanická aktivace stlačením, mechanická aktivace tahovými silami a tepelná aktivace, avšak předpokládá se, že mohou být vyvinuty i jiné prostředky aktivace, které budou spouštět aktivaci materiálu, které budou schopny pracovat tak jak je to zde popsáno. U zvláště výhodného provedení je aktivní strana aktivovatelná externě aplikovatelnou silou vyvinutou na list materiálu. Síla může být externě aplikovaná stlačovací síla vyvinutá ve směru v podstatě kolmém k listu materiálu, externě aplikovaná tažná síla vyvinutá ve směru v podstatě rovnoběžném k listu materiálu nebo jejich kombinace. Jedním takovým zajímavým materiálem pro použití v souladu s předmětným vynálezem je trojrozměrný poddajný pás zahrnující aktivní látku na nejméně jednom povrchu, chráněnou před externím stykem trojrozměrnou povrchovou topografií základního materiálu. Po aktivaci takové materiály vytvoří systém dodávání látky, který dodává látku na cílový povrch. Takové materiály zahrnují polymerní nebo jiný materiál, který je vytlačen tak, aby vytvářel s vyvýšenými důlky nejméně na jednom povrchu, které slouží jako rozpěrky, které zabraňují tomu, aby se látka mezi nimi dostala do styku s externími povrchy dokud nejsou rozpěrky deformovány s cílem učinit strukturu více dvojrozměrnou. Příkladem takových struktur mohou být takové, které jsou popsány v

..........(pat. přihláška č.

..........(pat. přihláška č.

patentu USA č...........(pat. přihláška č.

patentu USA č...........(pat. přihláška č.

Popisy všech těchto patentů se tímto zahrnují do tohoto popisu formou odkazu.

listový schéma

08/584 638), 08/744 850), 08/745 339) a 08/745 340) .

patentu USA č patentu USA č

Trojrozměrná struktura zahrnuje kus deformovatelného materiálu, který má první stranu vytvarovanou tak, aby měl • · • · — 8— ·· ··· · · · · ··· ···· ·· .. ..

množinu dutých výčnělků oddělených prohlubněmi. Množina dutých výčnělků má nej krajnější konce. Kus materiálu má druhou stranu. Druhá strana má v sobě množinu poklesů, které odpovídají množině dutých výčnělků na první straně. Látka přilne a zčásti vyplní prohlubně mezi množinou dutých výčnělků. V omezujícím okolí látka vyplní prohlubně až po a mírně pod nejvyšší bod výčnělku, zejména pokud je vytvarován meniskus, přičemž tloušťka látky se snižuje se zvyšující se vzdáleností od povrchu výčnělků. Látka má povrch pod nej krajnějšími konci množiny dutých výčnělků, takže když se část první strany kusu z deformovatelného filmu umístí proti cílovému povrchu, množina dutých výčnělků zabrání styku mezi látkou a cílovým povrchem dokud se jich část nezdeformuje na cílovém povrchu. Množina výčnělků se s výhodou deformuje způsoby, které spadají do skupiny invertování, rozdrcení a prodlouženi.

Obr. 1-4 znázorňují upřednostňované provedení materiálu podle tohoto vynálezu, který zahrnuje třírozměrnou listovou strukturu obecně označovanou jako 10. Materiál 10 zahrnuje defomovaný materiál 12, mající duté výčnělky 14 a vrstvu látky 16, umístěné mezi výčnělky 14. Výčnělky 14 jsou s výhodou kuželovité co do tvaru s komolými nebo zaoblenými nej krajnějšími konci 18. U provedení podle obr. 1-4 jsou výčnělky 14 rozmístěny se stejnými roztečemi ve schématu rovnoramenného trojúhelníku, přičemž všechny vystupují ze stejné strany materiálu. Výčnělky 14 mají s výhodou výšky, které jsou menší než jejich průměry, takže když se deformují, tak se deformují v podstatné míře inverzí a nebo rozdrcením podél osy, která je v podstatě kolmá k rovině materiálu. Tento tvar výčnělků a způsob deformování působí proti tomu, aby se výčnělky 14 pokládaly ve směru rovnoběžném k rovině materiálu, takže výčnělky 14 nemohou zabraňovat styku látky, která je mezi nimi s cílovým povrchem.

Obr. 3 znázorňuje cílový povrch 20, který je hladký, ale který může mít jakoukoliv povrchovou topografii, který je v určité vzdálenosti od vrstvy látky 16 pomocí nejkrajnějších konců 18 výčnělků 14. Cílové povrchy v souladu s tímto vynálezem zahrnují jakýkoliv povrch, na který je žádoucí nanášet dodávanou látku. Obr. 4 znázorňuje cílový povrch 20, který je ve styku s vrstvou látky 16 poté, co byly výčnělky 14 částečně deformovány pod tlakem vyvinutým na straně bez látky materiálu 12 tak jak je to vyznačeno šipkou F, znázorňující směr působení síly. Vnější cílový nebo kontaktní povrch může buď poddajný nebo tuhý, rovinný nebo nerovinný. Má-li se trojrozměrná struktura deformovat tak jak je to zde popsáno, je výhodnější použije-li se na tuhý cílový povrch.

Čím více je výčnělků na jednotku plochy, tím tenčí může být kus materiálu a stěny výčnělků, pokud mají odolávat dané deformační síle. Velikost a rozteč výčnělků se dají zvolit tak, aby zabezpečovaly kontinuální cestu látky obklopující výčnělky (jak je to znázorněno na provedení podle obr. 1-4) tak, aby se na cílovém povrchu vytvořila vrstva látky mající kontinuální schéma, přičemž se také musí zabezpečit optimální schéma rozpěrek kvůli selektivní aktivaci.

Listové materiály používané jako materiál nosiče mohou být z filmů zahrnujících homogenní pryskyřice nebo jejich směsi. U struktury filmu se uvažuje s jednou vrstvou i více vrstvami, které mohou být buď společně vytlačovány, vytvořeny vytlačením za současného nanášení vrstvy, laminováním nebo kombinací těchto postupů s jinými známými prostředky. Klíčovým atributem listového materiálu je, že se dá tvarovat tak, aby vytvořil výčnělky a prohlubně. K použitelným pryskyřicím patří polyethylen, polypropylen, PET, PVC, PVDC, latexové struktury, nylon atd. Obecně se dává přednost polyolefinům kvůli jejich

nízké ceně a snadnosti tvarování. K jiným vhodným materiálům patří hliníková fólie, povrchovou vrstvou pokrytý (voskovaný a pod.) a nebo nepokrytý papír, netkané textilie s povrchovou vrstvou nebo bez ní, mul, síťovina, tkané textilie, netkané textilie a perforované nebo porézní fólie a jejich kombinace.

Různé aplikace na selektivně aktivovatelný listový materiál budou diktovat ideální velikost a hustotu výčnělků, jakož i výběr látek s ním používaných. Panuje přesvědčení, že velikost výčnělků, tvar a rozteče, vlastnosti pásového materiálu jako ne modul v ohybu, tuhost materiálu, tloušťka materiálu, tvrdost, teplota prohýbání se jakož i tvářecí proces determinují pevnost výčnělku. Od prahové tuhosti výčnělku se požaduje, aby zabraňovala předčasné aktivaci závěrného prostředku působením hmotnosti překryvných vrstev listů nebo jinými silami, jako jsou síly vyvolané vibracemi při dopravě, nesprávnou manipulací, pádem a pod.

Inverze výčnělků minimalizuje vyskakování výčnělků zpět, takže aktivace listu materiálu může být samozáchovná při malé nebo žádné kontinuálně působící síle. Pružný výčnělek lze použít například tam, kde se zamýšlí, aby aktivace byla trvalá, kde agresivní adhezivum překoná vyskočení zpět nebo kde má být aktivace jen na okamžik. Pružný výčnělek může být žádoucí i tam, kde se zamýšlí opakované použití materiálu.

U předmětného vynálezu může termín látka znamenat tekutou látku, která v podstatě neteče před dodáním na cílový povrch. Látka může také znamenat materiál, který vůbec neteče, jako je vláknitý nebo jinak vnitřně znehybnělý materiál. Látka může znamenat tekutinu i pevnou látku. Látka je definována v tomto vynálezu jako každý materiál schopný toho, aby byl udržován v otevřených prohlubních a nebo níže položených oblastech trojrozměrné struktury. K udržení látek v prohlubních a nebo níže položených místech se dají použít adheziva, elektrostatické látky, mechanické zachycení, kapilární síly, adsorpce na povrchu, van der Waalsovy síly a tření. Záměrem je, aby látky byly nejméně zčásti uvolněny s povrchu když je vystaven styku s externími povrchy nebo když se trojrozměrná struktura deformuje, ohřívá nebo jinak aktivuje. Látky zvláště zajímavé z hlediska předmětného vynálezu jsou látky jako jsou gely, pasty, pěny, prášky, aglomerované částice, drobné kousky, zapouzdřené mikročástice kapaliny, vosky, suspenze, kapaliny a jejich kombinace.

Prostory ve třírozměrné struktuře podle tohoto vynálezu jsou normálně otevřené a tudíž je žádoucí přimět látky k tomu, aby zůstaly na místě a neunikaly ze struktury před krokem aktivace. Krok aktivace podle předmětného vynálezu je zejména deformace třírozměrné struktury stlačením, ale aktivačním krokem, který způsobí, že látka teče může být i ohřátí materiálu nad pokojovou teplotu nebo ochlazení pod pokojovou teplotu nebo může zahrnovat použití sil větších než je přitažlivost zemská. Může též zahrnovat jiné deformační síly, jako jsou tahové síly a kombinace těchto aktivačních jevů.

Termín deformovatelný materiál je myšlen tak, že zahrnuje filmy, listy polymeru, textilní látku, tkané nebo netkané materiály, papír, listy z celulózových vláken, ko-extrudované materiály, lamináty a jejich kombinace. Vlastnosti zvoleného deformovatelného materiálu mohou zahrnovat, ale nejsou omezeny na kombinace nebo stupně toho, že jsou porézní, neporézní, mikroporézní, prostupné pro plyn nebo kapalinu, neprostupné, hydrofilní, hydrofobní, hydroskopické, olejofilní, olejofobní, mají vysoké kritické povrchové napětí, mají nízké kritické povrchové napětí, mají předem texturu na povrchu, jsou elasticky poddajné, plasticky poddajné, elektricky vodivé a elektricky nevodivé.

Čím jsou výčnělky větší a čím těsněji u sebe, tím je větší pravděpodobnost, že se v daném materiálu objeví pnutí.Když se rozteč výčnělků omezí na co nejmenší rozteč, která se dá vyrobit, může to vést ke vzrůstu pnutí, ale může to být výhodné z hlediska snižování objemu látky mezi výčnělky. Různé aplikace materiálu tvarovaného podle předmětného vynálezu budou diktovat ideální velikost a hustotu výčnělků jakož i výběr látek s ním používaných.

V souladu s tímto vynálezem vykazuje látka využívaná v kombinaci s deformovatelným materiálem výběr fyzikálních vlastností, které umožňují, aby byl vypouštěn z místa kde je chráněn v třírozměrné struktuře a nanášen na cílový povrch. Takové vypouštění může nastat částečně, v převážné míře nebo zcela.

Aby se usnadnilo takové vypouštění, zahrnují vlastnosti látky, které se považují za důležité, relativní afinitu látky pro cílový povrch oproti afinitě pro deformovatený materiál a zdánlivou viskozitu nebo tekutost látky po aktivaci třírozměrné struktury. V současnosti panuje názor, že látka by měla s výhodou lpět na cílovém povrchu ve větší míře než na deformovatelném materiálu a nebo ve větší míře než k jiným částem látky samotné. Jinak řečeno, látka má větší afinitu k cílovému povrchu než k sobě samé a nebo k de formo vat elnému listovému materiálu.

Látky mohou mít vnitřně viskozitu a tokové parametry, které dovolují jejich uvolnění z jejich chráněného umístění v listovém materiálu nebo mohou vyžadovat modifikaci viskozity dovolující uvolnění a rozptýlení. Modifikace viskozity se dá docílit výběrem látek, které procházejí změnou viskozity v návaznosti na zvolený režim aktivace. Například u mechanické ·· ·· • · · » • · · · • 9 · « • 9 9 9

99 aktivace jako je stlačující silou může být žádoucí a výhodné použít látky, kterým se běžně říká tixotropní (shearthinning) (pseudoplastické) látky K příkladům takových látek patří polymerní roztoky, mnoho gelů a past jako jsou dentrifice a tělové krémy, barvy, zgelovatělá mořidla na dřevo atd. Jiné materiály se chovají jako tixotropní materiály jenom poté, co bylo dosaženo určitého prahového střihu (střihového napětí) nebo bylo překročeno. Takovým materiálům se běžně říká Binghamovy plastické materiály jedním běžným příkladem látky vykazující takové chování je pochutina známá jako kečup.

K některým faktorům, o nichž se předpokládá, že ovlivňují adhezi nebo afinitu látky k cílovému povrchu patří elektrostatické nebo elektrické výboje, chemické vazby přes vodíkovou vazbu, kovalentní vazbu, iontovou vazbu, částečně iontové vazby (částečně dipolární přitažlivost), van der Wallsovy síly, osmotické síly atd., kapilární tlak (sání, adsorpce, absorpce, vakuové sání atd. K jiným důležitým faktorům patří navlhčitelnost látky na cílovém povrchu tak jak se projevuje stykovým úhlem látky na cílovém povrchu.

K usnadnění rozetření nebo rozptýlení látky na cílovém povrchu, zejména k tomu, aby se působilo proti tendenci látky zůstávat v lokalizovaném distribučním schématu daném lokalizovanou orientací na deformovatelném povrchu, dává se v současnosti přednost tomu využít látky, které jsou upraveny tak, aby byly zvlhčitelné na cílovém povrchu. K jiným faktorům, které mohou napomoci při disperzi nebo distribuci látky na cílovém povrchu patří použití látek, které vykazují tixotropní chování, jakož i mechanické roztírání, které provádí uživatel kompozitního listového materiálu tak, že provádí příčné mechanické pohyby po aktivaci ale před odstraněním deformovatelného materiálu z cílového povrchu. Takové příčné mechanické pohyby mohou zabezpečovat další • *-» 44 » 44 44

444 4 4 44« « 4 9 4 • · 444 9444 • 444 4 444 44 4

444 4444

444 4444 44 444 44 44 interakci s látkou, jako je tomu u tixotropních látek a může zabezpečovat další výhody jako je mydlení, vytváření pěny, drhnutí či abrazi atd.

K úspěšné dispergaci dochází tehdy, když část uložené nebo vypuštěné látky následně pokryje část cílového povrchu, kde látka původně nebyla uložena. Po odstranění listového materiálu z cílového povrchu zůstane nejméně část látky umístěna na cílovém povrchu, s výhodou v postatě v rovnoměrné míře.

Jak to bylo probíráno výše, pro použití v souladu s principy předmětného vynálezu lze použít širokou škálu látek.

Reprezentativními představitelé názornost čistící látky, jako změkčující prostředky jako jsou pleťové vody, činidla jako jsou masti, protizánětlivé těchto látek jsou mýdla a jsou pro detergenty, medicinální krémy atd., zdravotnické a kosmetické výrobky, včetně anti-perspirantů, deodorantů, kosmetik, parfémů a pod. Jiné více rozmanité aplikace takového listového materiálu zahrnují aplikátory na výrobky pro automobily a domácnost, jako jsou lubrikanty, koloranty, ochranné prostředky jako jsou oleje a vosky, adheziva, ochranné prostředky a pod. jakož i aplikace orientující se na potraviny, jako jsou pochutiny (hořčice, kečup atd.).

Rovněž se dají využít i vícenásobné látky, které nejsou jen chráněny před bezděčným stykem, ale zpočátku odděleny jedna od druhé (na stejné straně, nebo na opačných stranách listového materiálu) a smísí se během aktivačního procesu nebo během následujících vypouštěcích a nebo disperzních operací. Takováto dohoda může být zvláště užitečná u látek, které výhodně spolupůsobí jedna s druhou (například při společném vypouštění složek epoxidů, složek systému s katalyzátorem • φ atd.) aby se získala další funkčnost navzájem a nebo spolu s cílovým povrchem.

Obr. 5 znázorňuje vhodný způsob výroby materiálu jako je materiál 30 použitelný v souladu se současným vynálezem, který je na obr. 5 obecně označen vztahovou značkou 180.

První krok zahrnuje pokrytí tvářecího síta povlakem první látky. Tvářecí síto má horní povrch a v něm množinu prohlubní. Krok pokrytí povlakem slouží k nanesení první látky na horní povrch aniž by se překlenuly prohlubně. Druhý krok zahrnuje zavedení kusu materiálu, který má první stranu a druhou stranu na tvářecí síto tak, že první strana je ve styku s první látkou na horním povrchu tvářecího síta. První látka s výhodou ulpívá na první straně kusu materiálu. Třetí krok zahrnuje tvarování kusu materiálu tak, aby se vytvořila množina dutých výčnělků sahajících od první strany do prohlubně tvářecího síta. Duté výčnělky množiny výčnělků jsou od sebe odděleny prohlubněmi do kterých je přenesena první látka z tvářecího síta. Množina dutých výčnělků je přesně registrována první látkou použitím společného přenosu a tvářecího povrchu. První látka tvoří propojenou vrstvu v prohlubních mezi výčnělky.

Tvářecí síto 181 je vakuový válec 184.

ovinuto přes vodící kladku 182 a hnaný Tvářecí síto 181 je s výhodou pas z nerezavějící oceli, mající požadované schéma výčnělků, které jsou vyleptány jako prohlubně v pasu. Kryt vnějšího povrchu vakuového válce 184 je bezešvé niklové síto, které slouží jako porézní spodní povrch pro tvářecí síto 181.

Pro výrobu materiálu obsahujícího látku se látka 186 nanáší jako povlak na tvářecí síto 181 pomocí aplikátoru látky 188, zatímco tvářecí síto 181 rotuje podél aplikátoru 188. Pás materiálu 190 je přiveden do styku s látkou nanesenou jako

• · 1 9 9 • · · · · ·· · • · · 9 1 1 9 • · 9 19 1

111 11 11 povlak na tvářecí síto 181 v místě vstupu materiálu na vodící kladce 192. Horký vzduch je veden radiálně na materiál 190 ze zdroje horkého vzduchu 194 tak jak materiál prochází přes vakuový válec 184 a tak jak se nanese vakuum na tvářecí síto 181 skrz vakuový válec 184 přes pevný rozvod vakua 196 ze zdroje vakua (který není znázorněn). Vakuum se použije tak jak je materiál ohříván horkým vzduchem ze zdroje 194. Polymerní filmy se tepelně tváří nejsnadněji, přičemž jiné materiály, jako fólie nebo papíry se dají nejlépe vytlačovat nebo hydraulicky tvarovat, přičemž ohřev materiálu před tvarováním nemusí být výhodný. Vytvarovaný materiál 198, pokrytý látkou, se stahuje z tvářecího síta 181 u stahovacího válce 200. Protože se totéž společné tvářecí síto používá k přenosu látky k materiálu tak jak se používá k vytvoření výčnělků, je schéma látky pohodlně registrováno výčnělky.

Tvářecí síto 181 z nerezavějící oceli je svařovaný pas. je Svařeno v několika krocích. Schéma prohlubní je vyvinuto pomocí počítačového programu a vytištěno na transparentní fólii, aby se získala fotomaska pro fotoleptání. Fotomaska se používá k vytvoření naleptaných a nenaleptaných oblastí. Naleptaný materiál je zpravidla nerezavějící ocel, ale může to být také mosaz, hliník, měď, hořčík a jiné materiály včetně slitin. Navíc schéma prohlubní může být vyleptáno do fotocitlivých polymerů namísto do kovů. Vhodné tvářecí struktury jsou popsány podrobněji ve výše uvedených patentech

USA .....(patentové přihlášky USA č. 08/584 638, 08/744 850,

08/745 339, 08/745 340) .

Vnější povrch tvářecí struktury je upraven tak, aby měl nízké kritické povrchové napětí tak, aby k němu látka 186 po zchlazení nebo usušení příliš silně neulpívala. U zvláště výhodného provedení je vnější povrch pokryt separačním povlakem Serie 21000, který vyrábí firma Plasma Caotings

of TN, lne. z Memphisu, TN, USA. Předpokládá se, že se tento produkt skládá především z organosilikonovového epoxydu. Tak jak se nanáší na tvářecí síto z nerezavějící oceli, použité u způsobu podle vynálezu, tento povlak poskytuje kritické povrchové napětí 18 dynů/cm. Jiné materiály, které mohou být vhodné pro zabezpečení sníženého kritického povrchového napětí zahrnují parafiny, silikony, PTFE polymery a podobně.

Pás materiálu 190 s výhodou lne k vrstvě látky 186, nejméně dostatečně na to, aby látka měla větší afinitu pro materiál pásu 190 než pro tvářecí síto 181. Například jestliže je materiál pásu 190 polyolefinový film, potom úprava filmu koronovým výbojem zlepší adhezi tím, že se film snadněji zvlhčí. Alternativně, tak jak je to znázorněno na obr. 6, může být materiál extrudován přímo na vnější povrch síta na vrstvu látky 108.

Alternativy k teplu a vakuu pro vytváření výčnělků v materiálu pásu jsou v oboru velmi dobře známy. Například použitím ohřátého stlačeného plynu na stranu pásu deformovatelného filmu bez látky zatímco materiál pásu spočívá na tvářecím sítu může sloužit k vytváření výčnělků. Také mechanická ražba na materiálu pásu oproti tvářecímu sítu představuje ještě jednu tvářecí metodu pro použití se samičími tvářecími strukturami.

Tak jak se tvářecí síto 181 otáčí, dokončí se vakuové tváření teplem, hydraulické tváření, ražba nebo jejich kombinace a vytvarovaný pás 198 je poté vynášen kolem výstupního vodícího válce 200. Zautomatizovaný proces 180 může také mít rozprašovač (není znázorněn), který je umístěn před systémem 188 na aplikaci látky. Takový rozprašovač se dá využít k nanášení obnovitelného separačního činidla na vnější povrch tvářecí struktury tak, aby látka 186 byla peferenčně přitahována k materiálu pásu 190. Alternativně se dá použít

permanentní separační činidlo na vnější povrch aby se zmírnila potřeba takového rozprašovače.

Kuželovitá prohlubeň ve tvářecím sítu může mít boční stěny, které mají úhly kuželu, které jsou v rozmezí 0° až 60°. Znamená to, že prohlubně mohou mít rovné boční stěny nebo skloněné boční stěny. Rovné boční stěny se dají nalézt například na sítech, která mají v sobě vyražené otvory, metody výroby kovových sít fotografickým leptáním jsou popsány podrobněji v patentech USA 4 342 314, USA 4 508 256, USA 4 509 908, které se tímto zahrnují do popisu formou odkazu.

Sušení se dosáhne např. použitím teplého vzduchu nebo radiačního tepla. Některé látky nemusí vyžadovat sušení, jako jsou prášky nebo mikrozapouzdřené kapaliny. Látka 186 s výhodou nepřeklenuje prohlubně, ale namísto toho zůstává

jenom na horním povrchu	tvářecího síta	mezi prohlubněmi.
Použití nízké úrovně	vakua	skrz	zahloubení během
stříkání látky na horní	povrch	napomáhá	tomu,	aby látka
nepřeklenovala prohlubně.
Kvůli upřednostňované	adhezi	zůstává	látka	připoj ená
k tvářenému materiálu 198.	Tvary	výčnělků jiné než	kuželovité

se dají vyrobit různě tvarovanými prohlubněmi v sítu. Prohlubně mohou být například pyramidovité, polokukovité, válcové, polygonální a prodloužené, ale kuželovité tvarované prohlubně se považují, které poskytují v podstatě konsistentní odolnost proti invertování a rozdrcení. Prohlubně mohou být vytvořeny tak, aby vytvořily různé tvary a velikosti a výšky prohlubní v rámci daného schématu, ale opět obecně je žádoucí, aby byly prohlubně stejné tak, aby byla deformační síla předvídatelná a konsistentní.

Ukázalo se rovněž, že tvar prohlubně ovlivňuje stohování listů materiálu nebo svinování pásů materiálu do rolí. Pokud se například tentýž tvar prohlubně opakuje stále dokola ve stejné rozteči, sousední materiálové listy ve stohu a sousední vrstvy v roli mají tendenci zapadnout do sebe, čímž se neguje výhoda rozpěrek při ochraně látky uvnitř těchto rozpěrek. U situací, kde činí zapadnutí do sebe problémy, mohou nestejně tvarované prohlubně nebo jejich nestejné rozteče být výhodnější než pravidelné schéma kuželovitých prohlubní. Prohlubně s nestejným tvarem, velikostí nebo roztečí jsou popsány ve výše uvedených citacích, jejichž autorem je Mc Guire a kol.

Protože se k přenosu látky do materiálu používá stejné společné tvářecí síto, jako je to, které se používá k vytvarování výčnělků, schéma látky bere v úvahu kde jsou výčnělky. U zvláště výhodného provedení je horní povrch tvářecího síta kontinuální s výjimkou prohlubní, takže schéma látky je zcela propojeno s tímto uspořádáním, ale jestliže se na tvářecím sítu vytvářel povlak s diskontinuálním schématem látky, výsledkem bude diskontinuální schéma látky mezi výčnělky.

Panuje názor, že velikost, tvar a rozteč výčnělků, vlastnosti materiálu pásu jako jsou modul v ohybu, tuhost materiálu, tloušťka materiálu, tvrdost, teplota ohýbání se jakož i tvářecí proces určují pevnost výčnělku. Tvářecí proces je důležitý například u polymerních filmů, protože tváření za studená nebo ražení vytváří zbytkové napětí a rozdílnou distribuci síly stěny než jak je tomu u tepelného tváření za zvýšených teplot. U některých aplikací je žádoucí zabezpečit tuhost (odolnost proti deformaci) která je postačující k dodání tlaku nejméně 0,1 libry na čtvereční palec (0,69 kPa) bez podstatné deformace výčnělků až tam, kdy je látka ve styku s vnějším povrchem. Příklad tohoto požadavku by byla potřeba • · · · · · ·· · · • · · · · · β · · · 4 « • * · · · ···« navinout pás na válec pro dopravu a nebo vypouštění. I u velmi nízkých tlaků při navíjení činících 0,1 libry na čtvereční palec (0,69 kPa) zbytkový tlak při navíjení uvnitř role může podstatně deformovat výčnělky v pásu tak, že se uvedou překrývající se vrstvy pásu do styku s látkou. Požaduje se, aby prahová tuhost výčnělků byla taková, aby se neobjevovalo toto poškození při navíjení. Podobně když se pás skladuje nebo vydává jako jednotlivé listy, požaduje se, aby tato prahová tuhost zabránila předčasné aktivaci produktu díky hmotnosti překrývajících se vrstev nebo jiných sil, jako jsou síly vyvolané vibracemi při dopravě, nesprávném zacházení, upadnutí a podobně.

Obr. 6 znázorňuje jiný způsob tvarování materiálu, obecně označený jako 80. U způsobu 80 je deformovatelný materiál 82 umístěn na tvářecí síto 84. Tvářecí síto 84 má horní povrch 86 a prohlubně 88. Horní povrch 86 je pokryt látkou 90, tak, že látka 90 nepřeklenuje prohlubně 88. Materiál 82 je umístěn na látce 90 tak jak je to znázorněno na obr. 5, ale obr,. 6 znázorňuje pozitivní tlak vytvářející sílu H působící na materiál 82 z vršku síta namísto síly vakua působící ze spodku síta. Tvářecí síla H může vznikat z kapaliny působící pod tlakem proti materiálu 82 tak jak se tomu u hydraulického tvarování. Tvářecí síla H může být též vytvářena použitím stlačeného plynu, který může být i ohřát. Upřednostňovaná tekutina pro použití u aplikace pozitivního tlaku při tvářecí operaci je ohřátá voda, jejíž použití je popsáno podrobněji v patentech USA 4 695 422, USA 4 778 644 a USA 4 839 216, které se tímto formou odkazu zahrnují do tohoto popisu.

Obr. 6 popisuje alternativní způsob obecně označovaný jako 100. Proces 100 má tvářecí síto 102., které je zakřiveno tak, aby vytvářelo buben. Zdroj látky a aplikační systém 104 jsou umístěny z hlediska způsobu před extruderem 106. Systém • 0 • 0 0 0 « · · ·

0·· · · ·«· · ·· « • · 00» 0000 _ O 1 _ ⁹ 0000 000000

Z- -L ·* 000 0000

000 0000 00 «·· «0 ·· nanášení látky 104 ukládá tenkou vrstvu látky 108 na vnější povrch 110 tvářecího síta 102. Vnější povrch 110 je upraven tak, aby měl nízké kritické povrchové napětí tak, aby látka 108 s výhodou lpěla k materiálu zaváděnému na látku 108 na místo na vnější povrch 110 když je látka 108 sušena nebo chlazena. Způsob 100 je odlišný od způsobu 30 v tom, že materiál 112 je vytvořen přímým extrudováním materiálu 112 na tvářecí síto 102 namísto odměřování předem vytvarovaného pásu na něj. Materiál 112 je kladen na vrstvu látky 108 a materiál 112 má větší afinitu pro látku 108 než jakou má vnější povrch 110, takže látka 108 je účinně přenášena k materiálu 112 když se mezi nimi objeví kontakt.

Tak jak tvářecí síto 102 rotuje za extruder 106, vytváří se materiál 112 tak jak je to znázorněno na obr. 5. rozvod vakua 116 je znázorněn s tvářecím sítem tak, aby byl materiál 112 tažen kolem vrstvy látky 108 a do prohlubně v tvářecím sítu 102 pro vytváření dutých výčnělků. Po vytvarování procházejí duté výčnělky s výhodou pod systémem injekčního dodávání látky 120 typu ink jet (vstřikovací trysky na inkoust) (pole z ústí skládající se z množiny ústí pod tlakem), který ukládá dávku látky 122 do zahloubení každého dutého výčnělku z vně tvářecího síta 102, což vede k tvářenému materiálu 121. I když se vyžaduje registrace mezi systémem vstřikování látky 120 a dutými výčnělky, lze systém 120 registrovat přímo ze zahloubení v tvářecím sítu 102, které definuje umístění výčnělků, je to mnohem méně obtížné než jak by byla registrace s přechodným pásem materiálu, zejména velmi tenkých pásů. Tvářený materiál 121 se poté vypouští kolem výstupního vodícího válce 118.

Obr. 7 znázorňuje tvarovaný materiál 121 poté, co opustí proces 100. Tvářený materiál 121 má výčnělky 124 a prohlubně 126 obklopující výčnělky 124. V prohlubních 126 je s výhodou umístěna propojená kontinuální vrstva látky 108. I když, tak jak je to popsáno výše, vede diskontinuální aplikace látky k výsledkům tvářecího síta v diskontinuálním schématu látky na materiálu 121, vnitřní prohlubně dutých výčnělků 124 jsou diskrétní místa s látkou 122. Látka 108 a látka 122 mohou být stejné, např na tlak citlivé adhezivum. Jsou-li na tlak citlivé adhezivní látky 108 a 122 na opačných stranách tvarovaného materiálu 121 chráněné před stykem s externími povrchy sousedícími s materiálem 121 tím, že jsou umístěny ve dvou různých typech chráněných míst, jmenovitě jak prohlubní tak uvnitř dutých výčnělků, potom tvářený materiál spolu s adhezivem 108 a 122 mohou působit jako oboustranná páska. Avšak látky 108 a 122 mohou být navzájem se výrazně lišící a sloužit různým účelům. Alternativně tak jak je to znázorněno na obr. 8 mohl by být podobný materiál 155 vyráběn tak, že má látku 152 umístěnou jen v kuželovitých výčnělcích 158.

Dají se použít i jiné výrobní způsoby, včetně těch, ve kterých samčí tvářecí struktura nahrazuje samičí tvářecí struktury zobrazené na obr. 5 a 6 s je doprovázejícími zahloubeními. Tyto alternativní způsoby zahrnují způsoby popsané podrobněji ve výše citovaném a do popisu zahrnutém patentu USA......

(patentová přihláška USA č. 08/744 850).

Dá se použít i každý jiný vhodný způsob výroby, který poskytuje uspokojivé výsledky pro danou látku a listový materiál včetně ručních metod spojování látky a listového materiálu, aniž by se tímto omezoval jen na ně. jednou takovou alternativou by byla metoda podobná obr. 6, ale kde vstupní list materiálu již existuje předem jako pás materiálu namísto toho, aby byl extrudován na tvářecí síto 84. Další modifikace metody podle obr. 6 může využívat škrabákový nůž nebo stírací soubor, který může nahrazovat systém dodávky 120 z tlakových trysek tak, že se odměřuje látka do prohlubní odpovídajících

9 9 9 9 9 9 9 9 · ··· · · ··· · · « « • β · · · ···« • ···· ·····« • · 9 9 9 9 9 9 9

999 9999 99 999 99 99 dutým výčnělkům a zabezpečí se, že látka v hotovém listovém materiálu je v chráněném místě pod krajními povrchy tohoto listového materiálu.

Obr. 9 znázorňuje upřednostňovaný tvar výčnělků a prohlubní podle tohoto vynálezu, které umožňují to, že se výčnělky deformují tím, že se v podstatě invertují a nebo rozdrtí. Upřednostňovaný tvar minimalizuje přehýbání výčnělků a interferenci s látkou umístěnou v prohlubních mezi výčnělky nebo uvnitř dutých výčnělků nebo obojí. Upřednostňovaný tvar také napomáhá zabezpečit reprodukovatelnou, předvídatelnou odolnost vůči deformaci. Obr. 9 znázorňuje, že každý výčnělek je definován výškovým rozměrem A a průměrem základny B. Upřednostňovaný poměr průměru základny B k výšce A, který umožňuje to, aby výčnělky v podstatě invertovaly a nebo se rozdrtily bez přehýbání se, je nejméně 2:1.

Režim deformace a síla se dá ovlivnit profilem tloušťky boční stěny tak, aby se zabezpečily více žádoucí výsledky. Boční stěna výčnělku spojuje nejvíce vnější část výčnělku s nevytvarovaným materiálem sousedícím s obvodem výčnělku. Boční stěna tak jak je definována může též obsahovat periferní oblast v podstatě v krajní vnější části, která je podstatně tenčí než je vnitřní oblast nej krajnější části. Výčnělky tam, kde nejméně část bočních stěn je podstatně tenčí než nevytvarovaný materiál vedle obvodu základny se považují na zvláště výhodné pro deformování uživatelem. Boční stěny, které jsou také podstatně tenčí nejméně v části boční stěny ve srovnání s materiálem na nej krajnější části výčnělku také úspěšně kompenzují deformaci, která se primárně objevuje ve struktuře boční stěny.

U struktur obsahujících relativně malé výčnělky tak, jak je tomu u schémat s výčnělky s vyšší hustotou počtu, takové tenčí rozměry bočních stěn mohou být zvláště užitečné.

Způsoby výroby mohou ovlivňovat profil tloušťky boční stěny tak, jak je tomu při použití tvářecího síta s v podstatě rovnými stěnami síta, které definují otvor tvářecího síta. Takový proces umožňuje podstatně tenčí tloušťku boční stěny protože výčnělek je volně tažen z obvodu základny do prohlubně tvářecího síta až do bodu styku s vnitřním podloženým sítem. Vnitřní podložené síto má ten účel, že zabraňuje dalšímu protahování výčnělku. Tento přístup dává více se měnící profil tloušťky bočních stěn.

Mikrotextura materiálu během tváření může být také užitečná, jako je tomu u vytváření rozdílu mezi jednou stranou materiálu a druhou stranou. Mikrotextury partií nej krajnějšího povrchu u třírozměrné struktury může být dosaženo u tohoto vynálezu například tím, že se vtáhne část materiálu do prohlubně tvářecího síta a proti povrchu s mikrotexturou, jako je tomu u vakuového bubnu majícího v sobě drobné štěrbinky.

Obr. 10 zobrazuje jiné provedení materiálu v souladu s tímto vynálezem, strukturně podobnou tomu, které je zobrazeno na obr. 8, ale navíc k strukturním prvkům podle obr. 8 zahrnuje materiál podle obr. 10 další strukturní prvek ve formě jedné nebo více vrstev porézního materiálu 165 který překrývá chráněnou látku 152 ze strany opačné vůči té, která je chráněna listovým materiálem. Porézní materiál 165 může být jakýkoliv materiál, který je dostatečně porézní na to, aby neblokoval nebo podstatně nenarušoval schopnost látky 152 být vypouštěna z listového materiálu na cílový povrch oproti tomu se porézní materiál umístí.

Porézní materiály mohou zahrnovat, tak jak je to popsáno na obr. 10, vláknitý materiál jako je tkaný nebo netkaný materiál, mul nebo síťovinu, porézní film nebo film se štěrbinami a pod. podobné a nebo odlišné kompozice vůči té která tvoří vlastní listový materiál. Dá se použít každý z výše zmíněných typů listových materiálů. Zahrnutí takového porézního materiálu zabezpečuje další ochranu pro látky před aktivací listového materiálu a může poskytovat další distribuční výhodu v tom, že rovnoměrněji rozptyluje látku na cílový povrch, zejména když se též využívá translační pohyb listového materiálu. Porézní materiál může též poskytovat další interakci s látkou, jako je tomu u tixotropních látek a může zabezpečovat další výhody jako je mydlení nebo vytváření pěny atd. Jednou z předpokládaných aplikací pro takovou strukturu by byla čistící látka, která si zabezpečuje svůj vlastní zdroj čistícího činidla.

Struktura je strukturu tím, struktura zbortí

Obecně je tento vynález třírozměrná struktura pro udržování látky chráněné před bezděčným stykem s externími povrchy.

převoditelná na v podstatě dvojrozměrnou že se použije přítlačná síla tak, že se aby se uvolnila nebo obnažila látka z hlediska styku s externím povrchem či povrchy, ale rozsah tohoto vynálezu se také vztahuje na třírozměrné struktury, které v sobě uchovávají látky před bezděčným stykem, které jsou převedeny na v podstatě dvojrozměrné struktury jinak než stlačením. Vynálezci například zjistili, že tažná síla použitá na stejnou trojrozměrnou strukturu může způsobit, že se plasticky zdeformuje podélně a tím se smrští co do šířkového rozměru nebo tloušťky a současně obnaží nebo uvolní látku. Věří se, že se za dostatečného napětí deformuje materiál mezi výčnělky následkem sil v rovině materiálu a že výčnělky se tudíž prodlouží ve stejném směru. Když se výčnělky prodlouží, sníží se jejich výška. Při dostatečném prodloužení se

prodloužení co do výšky sníží, takže se látky mezi nimi, v nich či tam i tam obnaží.

Kombinace tlakových a tažných sil se dá použít na materiál podle tohoto vynálezu s cílem obnažit látku nacházející se v třírozměrné struktuře. I když u upřednostňovaného provedení tohoto vynálezu je tahová síla potřebná k dosažení dostatečné deformace této třírozměrné struktury s cílem exponovat látku na externí povrch podstatně větší než tlaková síla potřebná k dosažení stejného výsledku, dá se struktura zkonstruovat tak, že je mnohem snazší deformovat ji tažnou silou, která je vyvinuta v určitém rovinném směru. Například může mít struktura paralelní vlny namísto výčnělků a vlny mohou být snadno zploštěny natažením struktury kolmo k vlnám ale v rovině vln. Jiné vhodné struktury z hlediska odezvy na tah jsou popsány v patentu USA 5 518 801, který se tímto zahrnuje do tohoto popisu formou odkazu.

Podle jiného příkladu se dá použít teplo k tomu, aby způsobilo, že tatáž struktura vyrobená ze smršťovacího filmu zmenší svoji tloušťku a současně uvolní nebo obnaží látku.

Průmyslová využitelnost

Příklady na použití trojrozměrné struktury podle tohoto vynálezu vedle pásek, štítků a skladovacích obalů zahrnují obličejové ubrousky impregnované pleťovou vodou, naparfémované proužky, obsahující zapouzdřené mikrokapičky parfémů,papír na police a tapety impergnovaný adhezivy, medicinální náplasti, dodávání příchutí povrchu, dvousložková lepidla, chemikálie pro předúpravu v prádelně, abrazivní dodávací systémy a jiné aplikace, kde je žádoucí zabránit styku s látkou udržovanou v substrátu až do provedení určité akce.

··*· · · ·· · « · · • · · · · ···· • · · · · ······ • · · · · ·«·· ··· ···· ·· ··· ·· ··

Jak je to popsáno dále, dají se různé látky uložit na opačné povrchy vytvarovaného materiálu. Je možno umístit více látek na stejném povrchu materiálu buď geometricky s roztečemi navzájem nebo promíchaně. Látky mohou být částečně vrstvené. Příkladem je vrstva adheziva vedle povrchu materiálu s pevnou částicí přilepenou k obnažené straně vrstvy adheziva. Jak to bylo probíráno výše, více látek, které jsou zpočátku oddělené (na stejné straně nebo na opačných stranách listového materiálu) mohou být promíchány během aktivačního procesu nebo během operací následujícího vypouštění a nebo dispergování.

Schéma výčnělků může být založeno buď na podobné rozměrové stupnici nebo na rozdílné rozměrové stupnici jako je jednoduché nebo vícenásobné schéma mikrovýčnělků” umístěných nahoře na větších výčnělcích.

I když byly znázorněny a popsány konkrétní provedení tohoto vynálezu, bude pro odborníky v oboru zřejmé, že se dají provést různé změny a modifikace, aniž by vybočovaly z ducha a rozsahu tohoto vynálezu úmyslem připojených nároků je zahrnout tyto modifikace do rozsahu vynálezu.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Systém pro dodávku látky vyznačující se tím, že má trojrozměrnou strukturu (10) mající prvky na krajním vnějším povrchu a prostory mezi těmito prvky na krajním vnějším povrchu pro styk s látkou (16), přičemž tato látka (16) má úroveň uvnitř těchto prvků na krajním vnějším povrchu takovou, že tato látka (16) je chráněna před neúmyslným stykem s externími povrchy a látku mající podstatný odpor vůči toku před dodáním na cílový povrch, zaujímající tyto prostory uvedené trojrozměrné struktury (10), přičemž tato látka zůstává chráněna dokud není uvedená trojrozměrná struktura (10) dostatečně zdeformována na v podstatě dvojrozměrnou strukturu a uvedená látka se tím obnaží pro styk s externím povrchem, aniž je nutná shoda s uvedeným externím povrchem, přičemž tato látka mající účinnou viskozitu po aktivaci, která dovoluje, aby uvedená látka byla uvolněna z uvedeného místa a vypuštěna na uvedený cílový povrch (20).
2. 2. Systém pro dodávku látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené prostory jsou propojeny.
3. 3. Systém pro dodávku látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené prostory jsou od sebe oddělené.
4. 4. Systém pro dodávku látky podle kteréhokoliv z bodů 1 až 3 vyznačující se tím, že uvedená trojrozměrná struktura (10) je deformovatelná tlakovou silou působící v podstatě kolmo k rovině definované uvedenou trojrozměrnou strukturou (10) a kde se uvedený nej krajnější vnější povrch prvků této trojrozměrné struktury (10) deformuje ve směru v podstatě kolmém k uvedené rovině.

   ·· *· · ·· ·· • · * · · · ···* • ♦ · ♦ · · · · ··· · · ·· 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9

   9999 99 999 91 99
5. 5. Selektivně aktivovatelný listový materiál pro vypouštění a dispergování látky na cílový povrch vyznačující se tím, že tento trojrozměrný list materiálu (10) má první stranu a druhou stranu, přičemž uvedená první strana má množinu dutých výčnělků (14) sahajících směrem ven od ní a oddělených jeden od druhého prohlubněmi, přičemž uvedená druhá strana má množinu poklesů, odpovídajících uvedené množině dutých výčnělků (14) a látka ulpívající a částečně vyplňující místo chráněné před externím stykem zahrnuje nejméně jednu takovou prohlubeň a takový pokles tak, že uvedený listový materiál může být selektivně aktivován deformováním uvedených dutých výčnělků (14) tak, aby se uvedená látka dodala na cílový povrch, přičemž látka má skutečnou viskozitu po aktivaci, která dovoluje uvedené látce, aby byla uvolněna z uvedeného místa a vypuštěna na uvedený cílový povrch.
6. 6. Selektivně aktivovatelný listový materiál podle bodu 5 vyznačující se tím, že uvedená látka lne k uvedeným poklesům nebo prohlubním a částečně je vyplňuje.
7. 7. Systém pro dodávku látky podle kteréhokoliv z bodů 1 až 6 vyznačující se tím, že uvedený systém dodávání látky dále zahrnuje list porézního, s výhodou vláknitého materiálu tak, že uvedená látka je umístěna mezi uvedenou trojrozměrnou strukturou (10) a uvedeným listem porézního materiálu a může být vypouštěna skrz uvedený list porézního materiálu.
8. 8. Systém pro dodávku látky podle kteréhokoliv z bodů 1 až 7 vyznačující se tím, že uvedená látka má větší tekutost poté co je uvedená trojrozměrná struktura (10) deformovaná, přičemž tato látka s výhodou zahrnuje tixotropní látku.
9. 9. Systém pro dodávku látky podle kteréhokoliv z bodů 1 až 8 vyznačující se tím, že uvedená látka je vybrána ze skupiny skládající se z čistících prostředků, medicinálních prostředků, změkčovadel, lubrikantů, kolorantů, konzervačních prostředků, ochranných prostředků, pochutin, adheziv, vůní, příprvků proti pocení, deodorantů a jejich kombinací.
10. 10. Systém pro dodávku látky podle kteréhokoliv z bodů 1 až 9 vyznačující se tím, že uvedený systém pro dodávku látky zahrnuje nejméně dvě látky různého složení.