CZ2000132A3 - Selektivně aktivovatelný trojrozměrný materiál v podobě listů s vícestupňovou progresivní aktivací a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Řešeníje selektivně aktivovatelný trojrozměrný materiál (10) v podobě listů pro dodávání látky (16) na cílový povrch. List aktivovatelného trojrozměrného materiálu (10) zahrnuje první stranu (11) a druhou stranu (13). První strana (11) má množinu dutých výstupků (14) rozkládajících se směrem ven a oddělených od sebe prohlubněmi, zatímco druhá strana (13) má množinu jamek odpovídajících dutým výstupkům (14). Látka (16),, lne k a částečně vyplňuje jamky, chráněná před vnějším stykem s externími povrchy. Listový materiál (10) může být selektivně aktivován deformováním dutých výstupků (14) pro dodání látky (16) na cílový povrch (20). Trojrozměrná struktura materiálu (10) zahrnuje duté výstupky (14) dodávající látku na cílový povrch upravené tak, aby se postupně aktivovaly v několika oddělených fázích pro uskutečnění vícestupňové postupné dodávky látky na cílový povrch (20). Způsob výroby materiálu (10) spočívá ve vytvoření jamek a výstupků (14), které se naplní látkou (16).

Description

roající vícestupňovou progresivní aktivaci^· aby se dedaí-a látka. ,na cílový povrchy/ i^pCc_£c>Í> /v^Aoby

Oblast techniky

Tento vynález se týká materiálu v podobě listů, který je vytvořen tak, aby měl význaky trojrozměrného povrchu s prostory v něm, které obsahují látku a zejména takových materiálů, kde význaky povrchu zabraňují externím povrchům,

aby se	dostaly	do styku s	látkou	dokud síly	vyvinuté	na
výzpaky	povrchu	nezpůsobí,	že se	deformují a	stanou	se
podstatně více	dvoj rozměrné.	Tento	vynález se	dále	týká

způsobů výroby těchto materiálů v podobě listů.

Dosavadní stav techniky

Byly vyvinuty výrobky, které jsou pokryty nebo impregnovány užitečnými látkami, určenými k tomu, aby byly využity když se výrobek dostane do styku s cílovým povrchem. I když je výhodné mít látku přítomnou na povrchu těchto výrobků nebo v jeho blízkosti, je často nevýhodou, že vhodná látka je nechráněná a je předmětem bezděkého styku před zamýšleným použitím. Jedna rozsáhlá kategorie takovýchto výrobků zahrnuje oblast pásek a štítků.

V oboru pásek, štítků a jiných výrobků používajících na tlak citlivé lepidlo k přilepení povrchu pokrytého lepidlem k cílovému povrchu byl zjištěn problém předčasného přilepení k cílovému povrchu, tj. že dříve než může být povrch pokrytý

9··· 9999 9999 • 99 9 · · 99··

0 0 0 0 · ·· 0· ·

09 99 9 9999

9999 99 99 99 9 99 99 lepidlem dán do správné polohy nad cílovým povrchem, způsobuje bezděčný styk lepidla s cílovým povrchem předčasné přilepení v jednom nebo několika místech, čímž se zabrání náležitému umístění. Předčasné přilepení může také způsobit znečištění nebq degradaci lepidla před konečným umístěním na cílovém povrchu.

Jeden přístup, vyvinutý k překonání tohoto problému, poskytuje materiál s trojrozměrnými nedeformovatelnými výčnělky na povrchu materiálu mezi nimiž jsou umístěny lepící prvky. Výčnělky zahrnují všechny prostředky sahající směrem ven z lepícího povrchu, které se dostanou do styku před tím, než je lepící povrch vystaven styku s jiným povrchem. Zatímco se tento přístup ukázal být vhodný pro určité aplikace, takové materiály jsou běžně zkonstruovány s mnoha, ne-li všemi výčnělky s jednotnou výškou a roztečí.. V souladu s tím spojení a rozvinutí takovýchto materiálů má tendenci být návrhem typu vše nebo nic” v tom smyslu, že se jen obtížně dá dosáhnout kontroly stupně spojení.

Další přístup zahrnuje použití materiálů v podobě listů, majících deformovatelné trojrozměrné výčnělky, které se deformují do v podstatě dvojrozměrného stavu tak, aby se látka dodala na cílový povrch. Zatímco se i tento přístup podobně ukázal být vhodný na určité aplikace a kvůli jeho schopnosti změny z třírozměrné na dvojrozměrnou funkcionalitu, je vhodný na širší rozsah aplikací než tuhé výčnělky a je podobně běžně opatřen mnoha ne-li všemi výstupky majícími jednotnou výšku a rozteč. Spojení a uvolnění takovýchto materiálů má v souladu s tím tendenci býti nabídkou typu vše nebo nic v tom smyslu, že se kontrola stupně spojení dá dosáhnout jen obtížně.

V souladu s tím by bylo žádoucí mít trojrozměrný materiál v podobě listů, který by měl výstupky, které jsou • · • · · · • · · · · · • · · · · • 4 4 9 4 4 • · · · · ··· · ·· ·· deformovatelné na v podstatě dvojrozměrný stav tak, aby se dodala látka na cílový povrch v postupných fázích během aktivace uživatelem.

Rovněž by bylo žádoucí mít takový materiál, který zabezpečuje více diskrétních aktivačních úrovní dodávání látky na cílový povrch.

Dále by bylo žádoucí mít takový materiál, který poskytuje možnost mít více od sebe oddělených aktivačních úrovní za účelem postupného dodávání více různých látek na cílový povrch.

Podstata vynálezu

Tento vynález poskytuje selektivně aktivovatelný materiál v podobě listů pro dodávání látky na cílový povrch. Materiál v podobě listů zahrnuje trojrozměrný list materiálu mající první stranu a druhou stranu. První strana má množinu dutých výstupků sahajících směrem ven z ní a oddělených navzájem prohlubněmi, zatímco druhá strana má množinu jamek, které odpovídají dutým výstupkům. Látka přilne a částečně vyplní místo chráněné před vnějším stykem, zahrnující prohlubně a nebo jamky. Materiál v podobě listu může být selektivně aktivován deformováním dutých výstupků tak, aby se látka dodala na cílový povrch. Trojrozměrná struktura zahrnuje duté výstupky, které jsou upraveny tak, aby se postupně aktivovaly ve více diskrétních stupních tak, aby způsobily vícestupňovou postupnou dodávku látky na cílový povrch.

Tento vynález také zabezpečuje selektivně aktivovatelné materiály v podobě listu, které zahrnují trojrozměrnou strukturu upravenou tak, aby se postupně aktivovala v odezvu na zvyšující se míru stlačení úpravou geometrických tvarů

9 9 9 9 9 9 ·· ·· • 9 · 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 ·· 9 · · · ·

9 · · · 9 9 · 9 99 9

99 9 · 9 · · · ·

999 99 99 999 99 99 příslušných dutých výstupků. Tento vynález také poskytuje selektivně aktivovatelné materiály v podobě listů, které zahrnují trojrozměrnou strukturu upravenou tak, aby se progresivně aktivovala v reakci na zvyšující se míru deformace úpravou geometrických tvarů příslušných dutých výstupků.

Přehled obrázků na výkrese

Zatímco popis je zakončen nároky, které konkrétně vyzdvihují a zřetelně nárokují tento vynález, panuje přesvědčení, že tento vynález bude lépe pochopen z následujícího popisu zvláště výhodných provedení, který se odkazuje na přiložené výkresy, na kterých stejné vztahové značky označují identické prvky a kde:

obr. 1 je půdorysný pohled na upřednostňované provedení předmětného vynálezu znázorňující trojrozměrný list materiálu mající výstupky ve tvaru komolého kužele;

obr. 2 je zvětšený částečný půdorysný pohled na materiál podle obr. 1 znázorňující pole výstupků;

obr, 3 je nárysný pohled v řezu provedeném podél linie řezu

3-3 z obr. 2, znázorňující trojrozměrnou strukturu materiálu v podobě listu a umístění látky v dutých výstupcích;

obr. 4 je nárysný pohled v řezu podobný tomu z obr. 3, znázorňující účinek stlačování materiálu v podobě listu proti cílovému povrchu tak, že se některé z výstupků deformují tím, že se v podstatě obrátí a nebo rozdrtí, čímž se umožní látce ve výstupcích, aby se dostala se do styku s cílovým povrchem; obr. 5 je nárysný pohled v řezu podobný tomu z obr. 4 znázorňující účinek zvýšené deformace materiálu v podobě listu tak, že se deformují další výstupky, aby se umožnilo látce ve výstupcích dostat se do styku s cílovým povrchem;

obr. 6 je nárysný pohled v řezu na jiné provedení listu materiálu podle tohoto vynálezu;

• · β · ·· · ·· · · ···· · · 4 · ♦ · · · ··· · · · 9 4 6 ·

4 9 4 4 4 6 6 4 6 4 4

4 4 6 4 9 4 · 4 4

9944 ·· ·· 994 ·· 96 obr. 7 je nárysný pohled v řezu podobný tomu z obr. 4, znázorňující účinek stlačování listu materiálu z obr. 6 proti cílovému povrchu tak, že se výstupky zdeformují tím, že se v podstatě obrátí a nebo rozdrtí tak, aby to umožnilo látce v některých výstupcích dostat se do styku s cílovým povrchem; obr. 8 je nárysný pohled v řezu na jiné provedení listu materiálu podle tohoto vynálezu;

obr. 9 je nárysný pohled v řezu podobný tomu z obr. 7, znázorňující účinek tlačení listu materiálu podle obr. 8 proti cílovému povrchu tak, že se výstupky deformují tím, že se v podstatné míře obracejí a nebo drtí, aby se umožnilo látce v některých výstupcích dostat se do styku s cílovým povrchem; obr. 10 je nárysný pohled v řezu na jiné provedení listu materiálu podle tohoto vynálezu;

obr. 11 je nárysný pohled v řezu podobný tomu z obr. 9 znázorňující účinek přitlačování listu materiálu z obr. 10 na cílový povrch tak, že se výstupky zdeformují tak, že se v podstatě obracejí a nebo drtí, což umožňuje látce v některých výstupcích dostat se do styku s cílovým povrchem; obr. 12 je nárysný pohled v řezu na ještě další provedení listu materiálu podle tohoto vynálezu, majícího dvě aktivní strany a obr. 13 je zjednodušené schématické znázornění v současnosti upřednostňovaného způsobu výroby a zařízení vhodného na výpobu materiálů v podobě listů v souladu s tímto vynálezem.

Příklady provedení vynálezu

Tak jak je zde používán, se termín selektivně aktivovatelný používá k označení materiálů, které vykazují v podstatě neaktivní vlastnosti když jsou uvedeny do styku s cílovými povrchy, dokud uživatel neučiní nějaký zásah, který vede k aktivaci materiálu tak, aby se obnažila a dodala nějaká látka. Podle toho se selektivně aktivovatelné vlastnosti liší od permanentně aktivních pruhů materiálu, který buď udržují látku v trvale rozvinuté orientaci nebo spočívají na odstranění výstelkových materiálů (zpravidla papírových proužků potažených silikonem) nebo obalů s cílem obnažit látku, aby byla použita neb odstraněna z chráněného prostoru jako je tuhý box nebo kontejner.

Selektivní aktivace takovýchto materiálů dovoluje uživateli, aby dal do správné polohy protilehlé povrchy před dokončením aktivace, jakož i minimalizoval pravděpodobnost kontaminace látky. Tento parametr dovoluje materiálu, aby s ním bylo manipulováno v jakémkoliv požadovaném režimu bez toho, aby se vyskytovaly potíže s předčasným stykem látky se sebou samou nebo s jinými částmi listu materiálu nebo cílového povrchu bez potřeby oddělovat uvolňovací listy, výstelky, vymezovače apod.

I když materiály podle tohoto vynálezu mohou být opatřeny dvěma aktivními stranami nebo povrchy, je-li to žádoucí pro určité aplikace v souladu s tímto vynálezem, dává se v současnosti přednost poskytovat takový materiál jenom s jednou aktivní stranou a jednou neaktivní nebo inertní stranou. Za určitých okolností může být přijatelné nebo žádoucí zkonstruovat list materiálu tak, aby na svém aktivním povrchu vytvářel přerušovanou nebo diskontinuální vrstvu látky, zatímco za jiných okolností může být list materiálu zkonstruován tak, aby na své aktivní straně vykazoval kontinuální vrstvu látky. U některých aplikací může být také žádoucí mít více produktů na jediné straně materiálu, umístěných v diskrétních diskontinuálních buňkách nebo regionech (např. společný výdej u složek epoxidů, katalyzovaných reakcí atd.).

Do rozsahu tohoto vynálezu patří různé prostředky aktivace, jako je mechanická aktivace stlačením, mechanická aktivace • · · · · · fe · fefe · ··· fefefe fefefe· • fefefe · · fe· · · · • ' · · fefe · ···· ···· fefe fefe ··· fefe fefe tahovými silami a tepelná aktivace, ale předpokládá se, že mohou existovat nebo se mohou vyvinout jiné prostředky aktivace, které by spouštěly aktivaci materiálu, který by byly schopny fungovat tak jak je to zde popsáno. U upřednostňovaného provedeni je aktivní strana aktivovatelná externě působící silou působící na list materiálu. Síla může být externě působící tlaková síla působící ve směru v podstatě kolmo k listu materiálu, externě působící tahová síla působící ve směru v podstatě rovnoběžném k listu materiálu nebo jejich kombinace.

Jeden takový materiál, který je předmětem zájmu z hlediska použití podle tohoto vynálezu zahrnuje trojrozměrný poddajný pás zahrnující aktivní látku na nejméně jednom povrchu chráněnou před externím stykem trojrozměrnou povrchovou topografií podkladového materiálu. Po aktivaci takové materiály vytvářejí systém dodávky látky, který látku dodává na cílový povrch. Takové materiály zahrnují list materiálu z polymeru nebo jiného materiálu, který je ražený či neražený tak, aby se vytvořilo jako vzor vypadající schéma zvýšených důlků nejméně na jednom povrchu, které slouží jako zarážky, které zabraňují tomu, aby látka, která je mezi nimi nebo v nich, přišla do styku s vnějšími povrchy dokud nejsou tyto zarážky deformovány což učiní tuto strukturu více dvojrozměrnou. K představitelům těchto struktur patří ty struktury, které jsou popsány v souběžně přihlášených patentových přihláškách USA 08/584 638, USA 08/744 850, USA 08/745 339 a USA 08/745 340. Popisy všech těchto přihlášek se tímto zahrnují do tohoto popisu formou odkazu.

Třírozměrná struktura zahrnuje kus deformovatelného materiálu, který má první stranu vytvořenou tak, aby měla množinu dutých výstupků oddělených prohlubněmi. Množina dutých výstupků má své nejvzdálenější konce. Tento kus materiálu má i svoji • · · 4 4 4 4 4 · · · · • ·· · · 4 4 4 4 · ·· 444 4 4 44 4 4 4 • 9 · » · · 4 4 · · ···· 4 · 44 · · 4 · · 44 druhou stranu. Tato druhá strana má v sobě množinu jamek odpovídajících množině dutých výstupků na první straně. Množina výstupků se s výhodou deformuje režimy, které jsou vybrány ze skupiny skládající se z invertování, drcení a prodlužování.

U jednoho uspořádání lpí látka v jamkách na druhé straně kusu materiálu a zčásti je vyplňuje. V omezujícím okolí látka vyplňuje jamky až k bodu nebo mírně pod horní okraj jamek, zejména když je vytvořena čočkovítá miska. Látka má povrch pod horním okrajem množiny jamek tak, že když se část druhé strany kusu deformovatelného materiálu umístí proti cílovému povrchu, množina jamek zabrání styku mezi látkou a cílovým povrchem dokud se část na cílovém povrchu nezdeformuje.

U alternativního uspořádání látka přilne k prohlubním mezi množinou dutých výstupků a částečně je vyplní. Za omezujících okolností látka vyplní prohlubně až k nejvyššímu bodu výstupků nebo mírně pod ně, zejména jestliže se vytvoří čočkovitá miska, přičemž tloušťka vrstvy látky se snižuje se zvyšující se vzdáleností od povrchu výstupků. Látka má povrch pod nejkrajnějšími konci množiny dutých výstupků, takže když se umístí část první strany kusu deformovaného materiálu proti cílovému povrchu, množina dutých výstupků zabraňuje styku mezi látkou a cílovým povrchem dokud se část nedeformuje na cílovém povrchu.

Obrázky 1-5 znázorňují upřednostňované provedení materiálu podle tohoto vynálezu, které zahrnuje trojrozměrnou jako list vypadající strukturu, obecně označenou jako 10. Materiál 10 zahrnuje deformovaný materiál 12 mající duté výstupky 14 sahající směrem ven ze druhé strany 11 materiálu a vrstvu látky 16 umístěnou v jamkách vytvořených v dutých výstupcích 14 na první straně 13 materiálu. Výstupky 14 jsou s výhodou kuželovité co do tvaru, přičemž nej krajnější konce 18 tvoří komolý kužel nebo dóm. U provedení podle obrázků 1-5 jsou výstupky 14 umístěny se stejnými roztečemi ve schématu tvořícím rovnostranné trojúhelníky, přičemž všechny vystupují z téže strany materiálu. Výstupky 14 mají s výhodou výšky, které jsou menší než jejich průměry, takže když se deformují, tak se deformují v podstatě invertováním a nebo drcením podél osy, která je v podstatě kolmá na rovinu materiálu. Tento tvar výstupků a režim deformování brání výstupkům 14 v tom, aby se překládaly ve směru rovnoběžném s rovinou materiálu, takže výstupky v sobě nemohou blokovat látku tak, aby neměla styk s cílovým povrchem.

Zatímco je list materiálu 10 zkonstruován obecně v souladu s principy výše uvedených citovaných přihlášek, význaky tohoto vynálezu jsou zvláště zřejmé s odkazem na obr. 3. U všech provedení tohoto vynálezu zahrnuje list materiálu trojrozměrnou strukturu mající prvky na nevíce vnějším povrchu a mezery mezi nimi a nebo v nejvíce krajním povrchu zabezpečují pojmutí látky mající hladinu uvnitř vůči nej krajnějším prvkům povrchu tak, že je látka chráněna před bezděčným stykem s externími povrchy. Význaky nej krajnějšího povrchu s výhodou zahrnují množinu dutých výstupků sahajících směpem ven z první strany listu materiálu majících odpovídající jamky na druhé straně listu materiálu. V souladu s tímto vynálezem jsou nejvíce vnější prvky povrchu upraveny tak, aby se postupně aktivovaly ve vícero diskrétních stádiích tak, aby způsobily vícestupňovou postupnou dodávku látky na cílový povrch.

Listy materiálu podle tohoto vynálezu mohou být zhotoveny mnoha různými způsoby tak, aby se dosáhlo postupné aktivace. Listy materiálu mohou například zahrnovat třírozměrnou strukturu upravenou tak, aby se postupně aktivovala v odezvu φφ • φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ • Φ φφφ na zvyšující se úroveň stlačující síly tím, že je zhotovena z geometrických tvarů . z příslušných dutých výstupků, které mohou mít v sobě nebo mezi sebou srovnatelnou hladinu látky. Listy materiálu mohou také zahrnovat trojrozměrnou strukturu upravenou tak, aby se aktivovala progresivně v odezvu na zvyšující se míry nebo stupně deformace úpravou geometrických tvarů příslušných dutých výstupků, jako je opatřením výstupky různých výšek a nebo majících různé úrovně látky v sobě nebo mezi sebou.

Obrázek 3 znázorňuje diferenciální trojrozměrnou strukturu z výstupků 14, která aktivaci při dodáváni zabezpečuje vícestupňovou postupnou látky 16 na cílový povrch. Listový materiál 10 podle obrázku 3 zahrnuje množinu výstupků 14 majících množinu (dvou a nebo více) různých geometrických trojrozměrných výšek měřených od druhého povrchu 11 listového materiálu 12, který vytváří základnu výstupků. Jak je to patrné z obrázku 3, výstupek označený A má výšku výstupku Al, měřeno od společné základny výstupků v rovině listu materiálu 12. Výstupek označený B má výšku výstupku Bl, která je menší než výška Al a výstupek označený C má výšku výstupku Cl, která je menší než výška Bl. Jak je to patrné na obrázku 3, je látka 16 s výhodou umístěna ve v podstatě stejné vzdálenosti od ústí jamek, které samy mají nestejnou hloubku. Listový materiál 10 může zahrnovat množinu výstupků majících rozměrovou podobnost s označenými výstupky A, B a C, ktepé zase mohou být naproti tomu uspořádány v řádcích, sloupcích, být navzájem propleteny nebo být umístěny v jakékoliv požadované schéma tvořící nebo netvořící orientaci vůči sobě navzájem.

Obrázek 4 znázorňuje cílový povrch 20, který je hladký, ale který může mít jakoukoliv topografii povrchu, která je umístěna ve styku s prvním povrchem listového materiálu 10 • · · · ·* • · 4 · · ·

99 · ·

9 9 4 4 9 • · · · ·

4444 94 49

4 4 4

obrázku 3. Opačný povrch 25 je umístěn ve styku s druhým povrchem listového materiálu, přičemž druhý povrch zahrnuje vzdálené konce 18 množiny výstupků 14. Cílové povrchy podle předmětného vynálezu zahrnují každý povrch, na který je žádoucí nanést látku, která má být dodána. Protilehlé povrchy zahrnují každý povrch, který je ve styku s listem materiálu na straně proti cílovému povrchu a v případě materiálu s jednou aktivní stranou povrch, který je ve styku s neaktivní stranou listového materiálu. Obrázek 4 znázorňuje cílový povrch 20, který je ve styku s vrstvou látky 16 poté, co výstupky A, mající výšku Al, byly částečně zdeformovány pod tlakem protilehlého povrchu 25 tak jak je to indikováno silou F, působícího na tu stranu materiálu 12, která je bez látky. Od bodu počátečního styku s výstupky majícími výšku Al se vzdálenost mezi cílovým povrchem a opačným povrchem snížila až do bodu, kde výstupky A byly dostatečně zdeformovány na tolik, aby dovolovaly opačnému povrchu, aby byl ve styku s nej krajnějšími konci 18 výstupků B majících výšku Bl. V tomto bodě byla látka 16 ve výstupcích A dodána na cílový povrch 20. V závislosti na fyzikálních vlastnostech látky může být látka uvolněna snížením výšky výstupků, snížením objemu, který doprovází snížení výšky výstupků nebo jakýmkoliv jiným vztahem mezi příčinou a následkem daným snížením trojrozměrnosti listu materiálu.

Obrázek 5 znázorňuje další deformaci listového materiálu 10, přičemž vzdálenost mezi cílovým povrchem 20 a opačným povrchem 25 byla snížena do té míry, kdy byly výstupky B dostatečně zdeformovány na to, aby dovolovaly opačnému povrchu dostat se do styku s nej krajnějšími konci 18 výstupků C, majících výšku Cl. V tomto bodě byla dodána látka 16 ve výstupcích B na cílový povrch poté co látka 16 ve výstupcích A byla dodána na cílový povrch 20. Kontinuální postupná deformace listového materiálu v odezvu na stlačovací síly způsobená kontinuálním

9« 99 9 ·· ··

9 9 9 9 9 99 9 9··

9·· 99 · 9 9 9 9 přibližováním se cílového povrchu k opačnému povrchu bude pokračovat tak, aby se postupně aktivoval list materiálu a dodal látku ve výstupcích C a následných i ve výstupcích (pokud ještě nějaké existují), které mají ještě menší výšky výstupků.

Vnější cílový nebo stykový povrch může být buď poddajný nebo tuhý a rovinný nebo nerovinný, ale v souladu s tímto hlediskem předmětného vynálezu se dává přednost provedení podle obrázků

3-5 tehdy, když je cílový i opačný povrch v podstatě tuhý. Co se týče odporu vůči deformaci (tuhosti) cílového povrchu a protilehlého povrchu, v souvislosti s tímto vynálezem se tato terminologie používá když máme na mysli povrchy, které udržují rádius zakřivení, který je podstatně větší než je průměrná výška výstupku za zpravidla se vyskytujících sil. Tuhost kontaktního povrchu může být ovlivněna nejen samotným materiálem povrchu, ale možná i podkladovými materiály, např. velmi ohebný materiál spojený svým povrchem s tuhým podkladovým materiálem bude vykazovat větší tuhost nežli povrch tvořený jen samotným flexibilním materiálem.

Zatímco předchozí diskuse o trojrozměrných rozdílech ve výšce výstupků k zabezpečení vícestupňové postupné aktivace byla v souvislosti s aktivací stlačující síly, je třeba rozumět tomu, že existuje přesvědčení, že principy tohoto vynálezu lze aplikovat na jiné režimy aktivace, jako je aktivace teplem a tahem, protože se předpokládá, že opatření výstupky s lišícími se trojrozměrnými výškami bude podobně zabezpečovat postupnou vícestupňovou aktivaci i u těchto aktivačních režimů. Například se panuje přesvědčení, že rozdíly ve výšce výstupků povedou k různě veliké deformaci potřebné k dodání látky, ale v současnosti panuje přesvědčení, že postupná aktivace by byla zabezpečována v opačném smyslu oproti tomu, který je popisován výše co se týče aktivace stlačením. Například v případě ·

«4 »4 44

4 4 4 »4

44 4 4

4 4 4 4 4

4 4 4 4 • 444 44 44

44

4 « • 4 4·· • 4 4 4 4 4

4 4 «·

4»4 44 44 aktivace tahem nebo teplem panuje přesvědčení, že výstupky s menší výškou výstupků by se aktivovaly jako první a dodaly svoji látku namísto toho, aby to byly výstupky s větší výškou jak je tomu v případě aktivace tlakem.

Obrázky 6 a 7 znázorňují jiné provedení předmětného vynálezu. List materiálu 10 podle obrázků 6 a 7 je podobně zkonstruován obecně podle principů výše uvedených citovaných přihlášek, přičemž význaky podle předmětného vynálezu jsou zvláště zřejmé s odkazem na obrázek 6.

Obrázek 6 znázorňuje diferenciální trojrozměrnou strukturu výstupků 14, která zabezpečuje vícestupňovou postupnou aktivaci látky 16 při jejím dodávání na cílový povrch. List materiálu 10 z obrázku 6 zahrnuje množinu výstupků 14 majících v podstatě jednotné geometricky trojrozměrné výšky, měřeno od roviny listového materiálu 12, který tvoří základnu výstupků. Jak je to patrné z obrázku 6, výstupek označený A má světlou výšku látky Al, měřenou od ústí jamky v rovině listového materiálu 12. Výstupek označený B má světlou výšku látky Bl, která je menší než výška Al a výstupek označený C má světlou výšku látky Cl, která je menší než výška Bl. Jak je to znázorněno na obrázku 6, látka 16 je s výhodou umístěna ve v podstatně nestejných vzdálenostech od ústí jamek, které samy o sobě mají v podstatě stejnou hloubku. List materiálu 10 může zahrnovat množinu výstupků majících rozměrovou podobnost s označenými výstupky A, B a C, které mohou být zase umístěny v řadách, sloupcích, být navzájem promíchány nebo být navzájem umístěny v jakémkoliv požadovaném schématu nebo bez takovéhoto schématu.

Obrázek 7 znázorňuje cílový povrch 20, který je hladký, ale který může mít jakoukoliv topografii povrchu, který je umístěn ve styku s prvním povrchem listu materiálu 10 z obrázku 6.

· · · ·· · ·9 ··

1Λ ········ ····

4± ··· · · · ···· • » · · · 0 · 0 0 · 0 0 • ·· ·· · · · · ·

009 9 ·0 0· ··· ·· ··

Opačný povrch 25 je umístěn ve styku s druhým povrchem listu materiálu, přičemž druhý povrch zahrnuje vzdálené konce 18 množiny výstupků 14. Cílové povrchy v souladu s předmětným vynálezem zahrnují jakýkoliv povrch na který je žádoucí nanášet dodávanou látku. Obrázek 7 znázorňuje cílový povrch 20, který je ve styku s vrstvou látky 16 poté, co byly výstupky A mající výšku Al částečně zdeformovány tlakem působícím na stranu bez látky materiálu 12 opačným povrchem 25 tak jak je to indikováno silou F. Od bodu počátečního styku s výstupky majícími výšku mezery nad látkou Al, byla vzdálenost mezi cílovým povrchem a opačným povrchem snížena až k bodu, kdy byly deformovány výstupky B dostatečně na to, aby se světlá výška nad látkou snížila na vzdálenost B2, která je menší než Bl a výstupky C byly zdeformovány dostatečně na to, aby snížily světlou výšku nad látkou na vzdálenost C2, která je menší než Cl. V tomto bodě byla látka 16 ve výstupcích A dodána na cílový povrch 20. V závislosti na fyzikálních vlastnostech látky se může látka uvolnit snížením výšky výstupků, přičemž snížení objemu je doprovázeno snížením výšky výstupků nebo jakýmkoliv jiným způsobem a způsobit vztah daný snížením trojrozměrnosti listového materiálu.

Způsobem podobným způsobu znázorněnému na obrázcích 4-5 bude pokračovat kontinuální postupná deformace listového materiálu jako reakce na stlačující síly, která je způsobená kontinuálním přibližováním se cílového a protilehlého povrchu a postupně se bude aktivovat list materiálu a dodávat látku, která je ve výstupcích B, C (a dalších, pokud existují), majících ještě větší počáteční světlou výšku nad látkou.

Vnější cílový povrch nebo stykový povrch může být buď poddajný nebo tuhý a buď rovinný nebo nerovinný, ale z tohoto hlediska tohoto vynálezu se dává u provedení podle obrázků 6-7 přednost v podstatě tuhému cílovému povrchu a protilehlému povrchu. Co • · ·· ·· ·· · fefe • · · · ··· · · · · • fefe fefe · fe··· • fe fefefe · · fefe fefe · • fefe ·· · ···· • fefe fefe fefe fefefe fefe fefe se týče odporu vůči deformaci (tuhosti) cílového povrchu a protilehlého povrchu, používá se tato terminologie v souvislosti s předmětným vynálezem k tomu, aby popisovala povrchy, které si uchovávají rádius zakřivení₄ který je v podstatě větší než je průměrná výška výstupku pod úrovní zpravidla se vyskytujících sil.

Na rozdíl od scénáře, kdy je jak cílový povrch tak opačný povrch v podstatě tuhý (nepoddajný), použití takovýchto listů materiálů s poddajným cílovým povrchem a nebo opačným povrchem se liší v tom, že geometrické vzdálenosti chodu přibližujících se povrchů již nejsou omezeny odporem vůči deformaci u žádného z výstupků a mohou se lišit od výstupku k výstupku. Takový scénář se dá též použít při koncipování konstrukce listů materiálů použitelných tam, kde trojrozměrné výstupky mohou být deformovány nebo aktivovány jednotlivě nebo postupně za sebou namísto současně.

V souladu s tím obrázek 8 znázorňuje další provedení tohoto vynálezu, vhodné k použití u poddajných cílových povrchů a nebo protilehlých povrchů. List materiálu 10 je podobný tomu, který je znázorněn na obrázku 6 v tom smyslu, že duté výstupky 14 mají v podstatě podobné výšky od roviny listu materiálu, ale liší se v tom, že látka 16 je umístěna v jamkách ve v podstatě konstantní vzdálenosti od druhé strany listového materiálu. Podle předmětného vynálezu se různé výstupky liší v míře odporu vůči deformaci. U provedení podle obrázku 8 vykazuje výstupek označený B větší míru odporu vůči deformaci než výstupek označený A a výstupky označené C vykazují větší mírp odporu vůči deformaci než výstupek označený B. Odpor vůči deformaci různých příslušných výstupků může být upraven zvolením výstupků s lišícím se geometrickým tvarem průřezu (buď rovnoběžně k rovině listu materiálu nebo kolmo k rovině listu materiálu), odlišnými materiály, lišící se tloušťkami • · · · · · · ·· ·· • · · © · ··· · ·· · • · · · · · · · · · • · ··· · · · · ·· · • ·· ·· · · · · · ···· ·· ·· «·· ·* ·· stěny výstupků, odlišnými úpravami materiálu (žíháním atd.) nebo jakýmikoliv jinými prostředky známými v oboru.

Obrázek 9 zobrazuje funkci listu materiálu z obrázku 8 když je podroben tlakové síle působením poddajného opačného povrchu 25 a v podstatě tuhého cílového povrchu 20. Všimněte si, že se výstupek cznačený A deformoval dostatečně na to, aby se uvedla látka 16 v něm umístěná do styku s cílovým povrchem 20, zatímco výstupek označený B vykazuje menší míru deformace, která je nepostačující k tomu, aby se aktivovala nebo uvolnila látka 16 v něm obsažená a výstupek označený C se dosud nezačal deformovat.

listu různé

Na rozdíl od obrázků 8 a 9, které zobrazují diskontinuální látku 16 umístěnou v jamkách definovaných dutými výstupky 14, provedení podle obrázku 10 znázorňuje list materiálu 10 podobný co do funkčnosti materiálu z obrázku 8, ale využívající propojenou kontinuální vrstvu látky 16 umístěnou v prohlubních mezi výstupky 14 na první straně materiálu 10. V souladu s tímto vynálezem vykazují výstupky různou míru odporu proti deformaci. U provedení podle obrázku 10 vykazuje výstupek označený B větší stupeň odporu vůči deformaci než výstupek označený A a výstupky označené C vykazují větší stupeň odporu vůči deformaci než výstupek označený B. Odpor vůči deformaci u různých příslušných výstupků může být upraven zvolením výstupků lišícího se geometrického tvaru průřezu (buď rovnoběžně k rovině listu materiálu nebo kolmo k rovině listu materiálu), různými materiály, různou tloušťkou stěny výstupků, lišícími se úpravami materiálu (žíhání atd.) nebo jakýmikoliv jinými prostředky známými v oboru.

Obrázek 11 znázorňuje funkci listového materiálu 10 z obrázku 10, když je vystaven tlakové síle mezi poddajným cílovým

I · · • · <

• »· povrchem 20 a v podstatě tuhým opačným povrchem 25. Všimněte si, že výstupek označený A se zdeformoval dostatečně na to, aby byla látka 16, umístěná v blízkosti, uvedena do styku s cílovým povrchem 20, zatímco výstupek označený B vykazuje menší stupeň deformace, který je nepostačující k aktivaci nebo uvolnění látky 16 umístěné v blízkosti a výstupek označený C se dosud ani nezačal deformovat.

Zatímco se mnohé z předchozího pojednání zaměřovalo na. listy materiálu s jedinou aktivní stranou a druhá strana byla neaktivní, současný vynález může být také využit při konstrukci listů materiálů majících dvě aktivní strany. Obrázek 12 znázorňuje jedno ukázkové provedení listu materiálu s dvěma aktivními stranami. U provedení podle obrázku 12 je látka 16 distribuovaná v kontinuálním schématu na druhém povrchu 11 a diskontinuálně v jamkách 14 na prvním povrchu 13. Provedení podle obrázku 12 představuje list materiálu 10 mající různé výstupky vykazující různou míru odporu vůči deformaci, tak jak je to popsáno výše s ohledem na obrázky 8 až 11.

Provedení, podle tohoto vynálezu mohou také zahrnovat více než jeden režim rozlišení mezi stupni aktivace. Například výstupky, které jsou geometricky upraveny tak, aby zabezpečovaly různá stádia aktivace přes geometrickou výšku (tak jak je to zobrazeno na obrázku 3) mohou také zahrnovat jiné prostředky úpravy odporu vůči deformaci (jako je úprava tvaru průřezu tak jak je to zveřejněno a popsáno ve vztahu k obrázku 8). Jedním příkladem takové úpravy aktivačních vlastností by bylo zabezpečení toho, aby se tyto další výstupky (ty, které jsou označeny C na obrázku 3) deformovaly s větším odporem vůči deformaci než jak tomu bylo u těch, které se deformovaly na začátku (těch, které jsou označeny A), takže se dá uživateli jasný signál prostřednictvím potřeby • · ·· · · * · · · · • · · · · · · · · · · • · 9 ·· · · · · · • 9 9 9 9 9 9 ·· · · · • · · ··· · · · · ···· ·· ·· ·99 99 99 zvýšené aktivační, že došlo k přechodu meze mezi po sobě následujícími fázemi aktivace.

Čím je více výstupků na jednotku plochy, tím tenčí mohou být stěny materiálu a výstupků z hlediska toho, aby kladly odpor dané deformační síle. Velikost a rozteče výstupků se dají zvolit tak, aby zabezpečovaly kontinuální cestu látky obklopující výstupky (tak jak je to znázorněno na provedení podle obrázku 10), takže lze získat kontinuální schéma látky na cílovém povrchu, zatímco se také zabezpečí optimální schéma zarážek pro selektivní aktivaci.

Listy materiálů využívané jako nosný materiál mohou být vyrobeny z filmů zahrnujících homogenní pryskyřice nebo jejich směsi. Ve struktuře filmu jsou jednotlivé nebo vícenásobné vrstvy, ať koexťrudované, pokryté při extruzi, laminované nebo kombinované jinými známými prostředky. Klíčový atribut listu materiálu je, že může být tvarovatelný tak, aby se vytvořily výstupky a prohlubně. K použitelným pryskyřicím patří polyetylén, polypropylen, PET, PVC, PVDC, latexové struktury, nylon gtd. Polyolefiny jsou obecně upřednostňovány díky svým nižším nákladům a snadnosti tvarování. Jinými vhodnými materiály jsou hliníková fólie, vrstvou pokrytý (voskovaný atd.) a nepokrytý papír, vrstvou pokryté a nepokryté netkané textilie, muly, síťoviny, tkané látky, netkané materiály a perforované nebo porézní filmy a jejich kombinace.

Růzpé aplikace selektivně aktivovatelných listových materiálů budou určovat ideální velikost a hustotu výstupků, jakož i výběr látek zde použitých. Zdá se, že pevnost výstupku určují velikost výstupku, tvar a rozteč, vlastnosti materiálu pásu jako je modul v ohybu, tuhost materiálu, tloušťka materiálu, tvrdost, teplota průhybu, jakož i tvářecí proces. Prahová tuhost výstupku se vyžaduje k tomu, aby se zabránilo předčasné • ·

aktivaci listového materiálu díky gravitační síle nebo jiným silám jako jsou síly vyvolané vibracemi při dopravě, nesprávným zacházením, upuštěním a podobně.

Inverze výstupků minimalizuje zpětné vyskakování výstupků, takže aktivace listového materiálu může být přetrvávající a je tedy třeba jen malá nebo žádná trvalá síla. Lze použít i pružné výstupky, například tam, kde je snaha, aby aktivace byla trvalá, kde agresivní adhezivum překonává tendenci vracet se zpět nebo když má být aktivace jen okamžitá. Pružný výstupek může být také žádoucí tam, kde se počítá s opakovaným použitím materiálu.

Bylo zjištěno, že tvar výstupku ovlivňuje také stohování listů materiálu nebo navíjení pásů materiálu na válce. Jestliže se opakuje stejný tvar výstupku stále dokola se stejnou roztečí, například sousední listy materiálu ve stohu a sousední vrstvy v roli mají tendenci se do sebe zabořit, čímž se neguje výhoda zarážek na ochranu látky uvnitř za zarážkami. U situací, kde je toto zahořování problémem, lze s výhodou, používat namísto pravidelného schématu kuželovitých výstupků výstupky s nestejným tvarem, velikostí nebo roztečí. Výstupky s nestejným tvarem, velikostí nebo roztečí jsou popsány ve výše uvedených US přihláškách.

U tohoto vynálezu může termín látka znamenat tekutou látku, která je před dodáním na cílový povrch v podstatě netekoucí. Látka může také znamenat materiál, který vůbec neteče, jako je vláknitý nebo jiný provázaný materiál. Látkou může být také míněna tekutina nebo pevná látka. Látka je definována v tomto vynálezu jako každý materiál schopný toho, aby byl udržován v otevřených prohlubních a nebo jamkách trojrozměrné struktury. K uchycení látek v prohlubních nebo jamkách se dají použít například lepidla, elektrostatika, mechanické • ·· propojení, kapilární síly, adsorpce na povrchu, van der Waalsovy síly a tření. Látky mohou být trvale udržovány v prohlubních a nebo jamkách a nebo mohou být určeny k tomu aby byly z nich uvolněny když se vystaví styku s externími povrchy nebo když se trojrozměrná struktura deformuje, ohřeje nebo jinak aktivuje. V současnosti se u tohoto vynálezu jedná o látky jako jsou gely, pasty, pěny, prášky, aglomerované částice, prily, kapaliny zapouzdřené v mikrokapičkách, vosky, suspenze, kapaliny a jejich kombinace.

Prostory ve třírozměrné struktuře podle tohoto vynálezu jsou normálně otevřené. Je tudíž žádoucí mít látky které zůstávají na místě a nevytékají ze struktury bez aktivačního kroku. Aktivační krok podle tohoto vynálezu je s výhodou deformace trojrozměrné struktury stlačením, ale aktivačním krokem, který způsobí, že látka teče, by mohl být i ohřev materiálu nad pokojovou teplotu nebo jeho ochlazení pod pokojovou teplotu. Mohl· by také zahrnovat působení sil přesahujících zemskou gravitaci. Mohl by také zahrnovat jiné deformační síly, jako jsog tahové síly a kombinace těchto aktivačních jevů.

Termín deformovatelný materiál má zahrnovat fólie, listy polymeru, látku, tkanou nebo netkanou, papír, listy celglózových vláken, koextrudáty, lamináty a jejich kombinace. Vlastnosti zvoleného deformovatelného materiálu mohou zahrnovat, i když nejsou takto omezeny, kombinace nebo stupně poréznosti, neporéznosti, mikroporozity, prostupnosti pro plyn nebo kapalinu, nepermeabilnosti, hydrofilnosti, hydrofobnosti, hydroskopičnosti, olejofilnosti, olejofobnosti, vysokého kritického povrchového napětí, nízkého kritického povrchového napětí, určitého reliéfu na povrchu, elastičnosti, plastičnosti, elektrické vodivosti a elektrické nevodivosti.

• fe fefe fefe · fefe fefe fe fefe fe · ··· · fefe · • fefe fefe ♦ fefefefe • fe fefefe · · fefe ·· fe • fefe fefefe fefefefe • fefefe fefe fefe fefefe fefe fefe

Látka využívaná v kombinaci s deformovatelným materiálem může vykazovat výběr fyzikálních vlastností, které jí umožňují, aby byla vydávána ze své chráněné polohy v třírozměrné struktuře a aby byla nanášena na cílový povrch. Takový výdej může být částečný nebo v podstatě či zcela úplný. Látka může být alternativně zvolena tak, aby zůstala spojena s listovým materiálem během jejího uvolňování s cílem, aby vešla ve styk s cílovým povrchem. Jedním příkladem látky u níž se počítá s tím, že zůstane spojena s listem materiálu by byla vrstva tavného lepidla, specifikace číslo Fuller HL-2115X, vyráběného firmou H.B. Fuller Co. ve Vadnais Heights, MN, USA. Lze použít jakékoliv lepidlo, které vyhovuje potřebám aplikace materiálu. Lepidla mohou být znovu slepující, uvolnitelná, trvalá nebo jiná,

K usnadnění výdeje látek, které jsou určeny k tomu, aby byly uvolňovány z listu materiálu po aktivaci, jsou vlastnostmi látky, které se považují za důležité relativní afinita látky pro cílový povrch oproti afinitě pro deformovatelný materiál a zdánlivá viskozita nebo tekutost látky po aktivaci trojrozměrné struktury. V současnosti panuje názor, že látka by měla s výhodou lepit k cílovému povrchu ve větší míře než jak je tomu u deformovatelného materiálu a nebo ve větším rozsahu než jak je tomu u jiných částí vlastní látky. Jinak řečeno má látka větší afinitu pro cílový povrch než sama vůči sobě a nebo vůči deformovatelnému listu materiálu.

Látky s nimiž se uvažuje, že by byly uvolňovány, mohou mít viskozitní a tokové parametry, které dovolují jejich uvolnění z jejich chráněného umístění v listu materiálu nebo mohou vyžadovat modifikaci viskozity, která dovoluje uvolnění a dispergování. Modifikace viskozity se dá dosáhnout výběrem látek, které procházejí změnou viskozity v odezvu na zvolený režim aktivace. Například u mechanické aktivace, jako

například silou tlaku, může být žádoucí a výhodné využívat látky, které jsou běžně nazývány tixotropní (tj. řídnoucí za působení střižného napětí, či pseudoplastické) . Příklady takovýchto látek zahrnují polymerní roztoky, mnoho gelů a past, j£ko jsou zubní pasty, tělové krémy, barvy, zgelovatěná mořidla na dřevo atd. Jiné materiály se chovají jako tixotropní materiály jenom po dosažení nebo překročení určitého prahového střihového namáhání (namáhání na mezi kluzu). Takovým materiálům se běžně říká Binghamovy plastické materiály a jedním z běžných příkladů látky vykazující takovéto chování je pochutina známá jako kečup.

K faktorům, které se považuji za ovlivňující adhezi nebo afinitu látky pro cílový povrch patří elektrostatické nebo chemické vazby přes vodíkovou vazbu, iontové vazby, částečně iontové vazby elektrické výboje, kovalentní vazby, (částečné osmotické van der Wallsovy síly, tlak (sání), adsorpce, bipolární přitahování), síly atd., kapilární absorpce, vakuum či sání atd. K jiným důležitým faktorům patří zvlhčitelnost látky na cílovém povrchu tak jak se to projevuje stykovým úhlem látky na cílovém povrchu.

K usnadnění rozlévání nebo rozptylování látky na cílovém povrchu, zejména při působení proti tendenci látky zůstat v lokalizované distribuční formě dané lokalizovanou orientací na deformovatelné látce, se nyní dává přednost tomu, využívat látky, které jsou upraveny tak, aby se daly navlhčit na cílovém povrchu. Jiné faktory, které mohou napomáhat při dispergování nebo distribuci látky na cílovém povrchu zahrnují použití látek, které vykazují tixotropní chování, jakož i mechanické roztírání, prováděné uživatelem kompozitního listu materiálu s cílem dodat příčný mechanický pohyb po aktivaci, ale před odstraněním deformovatelného materiálu s cílového povrchu. Takováto laterální mechanická činnost může také • · φφφφ ·· · ·· • · · · · · · · · · · · φφφ · · φ φφφφ • φ φ φ φ φ · · φ φφ φ φφφ φ φ φ φφφ» φφφφ φφ φφ φφφ φφ φφ poskytovat další interakci s látkou jako je tomu u tixotropních látek a může zabezpečovat další výhody jako je pěnění, tvorbu pěny, drhnutí, obrušování atd.

Podle principů, tak jak to bylo diskutováno výše, lze u předmětného vynálezu použít širokou škálu látek.

K představitelům látek pro tyto účely patří například čistící činidla jako jsou mýdla a detergenty, změkčovadla jako jsou pleťové vody, léčebné látky jako jsou masti, protizánětlivé krémy atd., zdravotnické a kosmetické výrobky,- včetně antiperspirantů, deodorantů, kosmetických látek, vůní a podobně. Jiné více se odchylující aplikace takovýchto listových materiálů zahrnují aplikátory přípravků na auta a v domácnosti, jako j-sou lubrikanty, barviva, ochranné prostředky, jako jsou oleje a vosky, lepidla, konzervační prostředky a podobně, jakož i látky na potravinové aplikace jako jsou pochutiny (hořčice, kečup atd.).

Rovněž se dají využít vícesložkové látky, které jsou nejen chráněny před bezděčným stykem, ale jsou na počátku i navzájem od sebe odděleny (na stejné straně nebo na opačných stranách listového materiálu) a mohou být smíchány spolu během aktivačního procesu nebo během následujícího vydávání a dispergace. Takové uspořádání může být zvláště užitečné u látek, které spolu navzájem působí (například u složek epoxidů, katalyzovaných reakcí atd.), aby se zabezpečilo další vzájemné spolupůsobení a nebo spolupůsobení s cílovým povrchejn. Dají se použít podobné látky s různými stupni afinity pro cílový povrch, jako je tomu u na tlak citlivých lepidel s různými úrovněmi lepivosti lepidla.

Jedním ilustrativním přístupem k volbě látky by bylo poskytnutí více látek, které se liší vlastnostmi (liší se ve stupni společné vlastnosti nebo vykazují odlišné vlastnosti) a nebo složením ve výstupcích, které se deformují ve vícero po sobě následujících stupních aktivace. Například výstupky zkonstruované tak, aby se deformovaly a staly se více dvojrozměrné na první úrovni aktivace mohou obsahovat (nebo být obklopovány) první látkou, zatímco výstupky zkonstruované tak, aby se deformovaly a staly se více dvojrozměrné na druhé úrovni aktivace mohou obsahovat (nebo být obklopeny) druhou látkou atd. Jedním názorným příkladem takového materiálu by byl list materiálu, který zahrnuje mírně lepkavé na tlak citlivé lepidlo ve výstupcích nebo kolem nich, které se deformují jako první a agresivnější na tlak citlivější lepidlo ve výstupcích nebo kolem nich navržených tak, aby se deformovaly v pozdější fázi aktivace. Takový materiál by takto mohl zabezpečovat malou počáteční lepící sílu, která by uvolnitelně připevnila list materiálu na cílový povrch pro náležité umístění před aktivací agresivnějšího (a možná trvalejšího) lepidla v následujícím aktivačním stupni.

Obrázek 13 znázorňuje v současnosti upřednostňovaný způsob vytváření listu materiálu podle předmětného vynálezu. Jak je to znázorněno na obrázku 12, deformovatelný materiál 100 je kontinuálně dodáván a plněn na poddajný gumový podkladový válec 120 pomocí dávkovacího válce 110. Podkladový válec 120 táhne deformovatelný materiál 100 do mezery mezi podkladovým válcem a tuhým vzorovacím válcem 130 U znázorněného provedení, které je vhodné pro výrobu listů materiálu majícího množinu výstupků obsahujících látku obsahuje vzorovací válec 130 množinu zahloubení 135. Síla vyvinutá podkladovým válcem na deformovatelný materiál, který překrývá vzorovací válec mačká deformovatelný materiál do zahloubení 135, čímž se vytváří množina odpovídajících dutých výstupků. Vzorovací válec může být vyroben prostředky známými v oboru, včetně odlévání, leptání, plátování, mechanickým rytím atd., aby se zabudovala

Φ Φ φ φ φ · · φ · φ φ • φ φ φ · · · · φ φ φ φ φφφ φ φ φ φφφφ φφ φφφ φ φ φφ φφ φ φ φφ φφ φ φφφφ φφφφ φφ φφ φφφ φφ φφ zahloubení požadované hloubky a tvaru průřezu tak, aby se daly vyrábět požadované trojrozměrné listy materiálu.

Škrabákový nůž nebo stěrka 160 s doprovodnou nádobkou na látku 170 odměřuje látku do jamek na duté straně výstupků, například tak jak je to znázorněno na obrázku 3. Přizpůsobující se nůž napomáhá zabezpečit, že látka v hotovém listu materiálu je v chráněném místě pod nejkrajnějšími povrchy listu materiálu. Jiná varianta tohoto procesu by mohla k plnění jamek látkou využít poddajného válečku na místo stacionárního nože. Látky by mohly být dodávány do výstupků o různých úrovních s využitím profilovaných nebo přizpůsobujících se škrabákových nožů nebo válců s mezerou. Alternativně nebo navíc, je-li to žádoucí, se dá k uložení látky 190 do jamky každého dutého výčnělku využít i vstřikování látky dodávacím systémem 180 s inkoustovou tryskou (natlakované pole s tryskami zahrnujícími množinu tlakových trysek). I když se vyžaduje registrace vzájemné polohy mezi systémem vstřikování látky 180 a dutými výstupky, systém 180 může být registrován přímo ze zahloubení 135 na vzorovacím válci 130, který definuje polohu výstupků. Lišící se úrovně látek by mohly být dodány různými vstřikovanými objemy. Vytvořený materiál 150 se poté vypouští kolem výstupního opěrného válečku 140.

Lze využít i jiné výrobní postupy, včetně těch, ve kterých vzorovací válec se samčím vzorem nahrazuje vzorovací válec se samičím vzorem, zobrazený na obrázku 13 se svými doprovodnými zahloubeními k vytvoření listů materiálu tak jak je to znázorněno na obrázku 10. Takové alternativní procesy zahrnují procesy popsané podrobněji ve výše uvedené a do popisu zahrnuté patentové přihlášce USA 08/744 850, jakož i jiné procesy známé v oboru, včetně použití tlakových rozdílů tekutiny (tj. plynu nebo kapaliny) jako alternativ k mechanické ražbě.

·· ·· ·· · ·· · · ···· ···· · · · v • ·· ·· · · · · « • · · e · · · · · « « · • ·· ·· · ···· ···· ·· ·· ··· ·· ♦»

Dá se využít i každá jiná vhodná metoda výroby, která dává uspokojivé výsledky pro danou látku a použitý listový materiál, včetně, ale bez omezení na ruční metody spojování látky a listového materiálu. Jednou z takovýchto alternativ by byla metoda podobná metodě podle obrázku 13, ale u které se vstupující list materiálu vytlačuje na podkladový válec 120 na místo toho, aby předem existoval jako pásový materiál. Jiné alternativy by zahrnovaly jiné prostředky působení sil na deformovatelný materiál tak, aby se vytvořila trojrozměrná struktupa, včetně natlakovaných tekutin (tj. kapalin a plynů), tepelné energie atd.

Deformační režim a síla mohou být ovlivněny profilem tloušťky boční stěny k zabezpečení více žádoucích výsledků. Boční stěna výstupku spojuje nej krajnější část výstupku s netvarovaným materiálem vedle obvodu základny výstupku. Boční stěna tak jak je definována může také obsahovat obvodovou oblast v podstatě uvnitř nej krajnější vnější části, která je podstatně tenčí než vnitřní oblast nej krajnější vnější části. Výstupky, u kterých je nejméně část bočních stěn podstatně tenčí než netvarovaný materiál vedle obvodu základny jsou uživatelem upřednostňovány z hlediska deformace. Boční stěny, které jsou také podstatně tenčí při nejmenším v části boční stěny ve srovnání s materiálem na nej krajnější části výstupku také výhodně kompenzují deformaci, která se především objevuje v boční stěně. U struktur obsahujících relativně malé výstupky tak jak je tomu u schémat s velkým počtem hustých výstupků, mohou být takové rozměry tloušťky boční stěny zvláště užitečné.

Metody výroby mohou ovlivňovat profil tloušťky boční stěny tak, jak je tomu při použití tvářecího síta s v podstatě přímými stěnami síta, které definují otvor tvářecího síta. Takovýto proces umožňuje podstatně tenčí tloušťku boční stěny,

	- 27 -	4· 44 ·· · ·· »4 » · · · 4 4 44 4 4 4 · 4 *4 4 4 · 4*44 • 4 4 4 4 · 4 44 44 4 4 44 «·· 4 · 4 · 4444 44 44 44« 44 44
protože je	výstupek	volně	tažen	z obvodu základny do
zahloubení	ve tvářecím	sítu	až do	bodu styku s vnitřním

podpůrným sítem. Účelem vnitřního podpůrného síta je zabránit dalšímu tažení výstupku. Tento přístup dává více proměnlivý profil tloušťky bočních stěn.

Rovněž se dá použít mikrotexturace materiálu během tváření, jako je tomu při vytváření rozdílů mezi jednou stranou materiálu a druhou stranou. Mikrotexturace prvků nejkrajnějšího povrchu trojrozměrné struktury se dá dosáhnout u tohoto vynálezu například tím, že se část materiálu vtáhne do zahloubení ve tvářecím sítu a proti mikrotexturovanému povrchu jako je vakuový buben mající v sobě droboučké štěrbiny.

Tento vynález je obecně trojrozměrná struktura pro uchovávání látky chráněné před bezděčným stykem s vnějšími povrchy. Struktura se dá převést na v podstatě dvojrozměrnou strukturu působením tlakové síly tak, že se struktura zhroutí tak, aby se uvolnila nebo obnažila látka tak, aby se dostala do styku s vnějším povrchem nebo povrchy, avšak vynález se také týká trojrozměrných struktur chránících látky před bezděčným stykem, které jsou převedeny na v podstatě dvojrozměrné struktury pomocí jiných prostředků než stlačením. Například vynálezci zjistili, že síla v tahu působící na stejnou trojrozměrnou strukturu může způsobit, že se plasticky podélně zdeformuje a tudíž se srazí na tloušťku za současného obnažení nebo uvolnění látky. Domníváme se, že při dostatečném napětí se materiál mezi výstupky deformuje v odezvu na síly v rovině materiálu a že výstupky se tudíž prodlouží ve stejném směru. Když jsou výstupky prodlouženy, tak se sníží jejich výška. Při dostatečném prodloužení se sníží výška výstupků do takové míry, že se obnaží látky mezi nimi nebo v nich, popřípadě mezi nimi i v nich.

9 9 9 · · · 9 9 9 9 • · · · 9 · · ♦ · · · ·

9·· 99 9 «99«

999 9 9 99 99 9

99 9« 9 ·«««

9999 ·· 9« 99« «· «9

Kombinace tlakových a tahových sil se dá použít na materiál podle tohoto vynálezu k tomu, aby se obnažila látka z trojrozměrné struktury. I když je u upřednostňovaného řešení podle tohoto vynálezu síla v tahu potřebná k dosažení dostatečné deformace uvedené trojrozměrné struktury k tomu, aby se obnažila látka vůči externímu povrchu podstatně větší než tlaková síla k dosažení stejného výsledku, lze zkonstruovat takovou strukturu, která se snadněji zdeformuje působením tahové síly v určitém rovinném směru. Například může mít struktura rovnoběžné vlny namísto výstupků a vlny mohou být snadno narovnány natažením struktury kolmo k vlnám, ale v rovině vln. Jiné vhodné struktury reagující na tah jsou popsány v patentu USA 5 518 801, který se tímto zahrnuje do popisu formou odkazu.

U jiného příkladu se dá použít teplo, které způsobí, že se tatáž struktura vyrobená ze smršťovacího filmu zredukuje co do tloušťky a podobně uvolní nebo obnaží látku.

Průmyslová využitelnost

Příklady použití trojrozměrné struktury podle tohoto vynálezu zahrnují vedle pásků, štítků a skladovacích obalů i obličejové ubrousky impregnované pleťovou vodou, navoněné pásky obsahující parfémy impregnovaný papír zapouzdřené v mikrokapslích, lepidlem na přihrádky a stěny, zdravotnické náplasti, v určitém vzorovém schématu uspořádanou dodávku pochutin na povrch, dvousložková lepidla, chemikálie na předúpravu při praní, abrazivní systémy a jiné aplikace, kde je žádoucí vyhnout se styku s látkou udržovanou v substrátu až do provedení určité akce.

• · · · ···· »··· ··· ·· · ···· • · 9 « 9 9 9 99 99 9 • 99 99 9 ···· ···· ·· «9 ··· «· ··

Tak jak je to popsáno dále, lze uložit různé látky na opačných stranách vytvořeného materiálu. Na téže straně materiálu lze umístit více látek buď odděleně s mezerami mezi sebou nebo promíchaně. Látky mohou být částečně vrstveny. Příkladem je vrstva lepidla vedle povrchu materiálu s pevnou částicí ulpívající na obnažené straně lepící vrstvy. Jak to bylo probíráno již výše, více látek, které jsou zpočátku odděleny (na stejné straně nebo na opačných stranách listového materiálu) může být smícháno během aktivačního procesu nebo během operací následujícího výdeje a nebo dispe-rgace.

Vzorové schéma výstupků může být buď na bázi podobného rozměrového měřítka nebo na bázi odlišného rozměrového měřítka, jako je buď jediné nebo násobné vzorové schéma mikrovýstupků umístěných na vrcholu jiných větších výstupků.

I když byla znázorněna a popsána konkrétní provedení tohoto vynálezu, odborníkům v oboru bude zřejmé, že lze provést určité změny a obměny aniž by došlo k odchýlení se od ducha a rozsahu vynálezu a záměrem přiložených nároků je pokrýt všechny takové obměny, které jsou v rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Systém dodávky látky zahrnující:

   (a) trojrozměrnou strukturu mající nej krajnější prvky povrchu a prostory mezi těmito prvky nejkrajnějšího povrchu tak, aby obsahovaly látku, přičemž tato látka má svoji hladinu uvnitř tohoto nejkrajnějšího prvku povrchu tak, že tato látka je chráněna před náhodným stykem s externími povrchy, (b) látku mající podstatný odpor vůči toku před dodáním na cílpvý povrch, která zaujímá uvedené prostory uvedené trojrozměrné struktury, přičemž tato látka zůstává chráněna dokud není tato trojrozměrná struktura dostatečně zdeformována na v podstatě dvojrozměrnou strukturu a tato látka je tím obnažena, aby se dostala do styku s externím povrchem, aniž by bylo třeba poddajnosti tohoto externího povrchu, vyznačující se tím, že uvedená trojrozměrná struktura (10) zahrnuje prvky nejkrajnějšího povrchu (18) upravené tak, aby se postupně aktivovaly ve vícero od sebe oddělených stupních tak, aby se dosáhlo vícestupňové postupné dodávky uvedené látky (16) na cílový povrch (20).
2. 2. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené prostory jsou propojeny.
3. 3. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené prostory jsou od sebe oddělené.
4. 4. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené nej krajnější prvky povrchu (18) jsou upraveny tak, aby se postupně aktivovaly v odezvu na zvyšující se úrovně tlakové síly.

   • · · · « · • · · · · • · · · · · ·
5. 5. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené nej krajnější prvky povrchu (18) jsou upraveny tak, aby se postupně aktivovaly v odezvu na zvyšující se úroveň deformace.
6. 6. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené nejkrajnější prvky povrchu (18) zahrnují duté výstupky (14) oddělené prohlubněmi.
7. 7. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené nejkrajnější prvky povrchu (18) vykazují rozdílné geometrické výšky.
8. 8. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené prostory zahrnují více různých látek (16).
9. 9. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedené nejkrajnější prvky povrchu (18) vykazují rozdílné geometrické tvary průřezů.
10. 10. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedená látka (16) zaujímá uvedené prostory v různých hloubkách.
11. 11. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedená trojrozměrná struktura (10) je deformovatelná tlakovou silou působící v podstatě kolmo na rovinu definovanou uvedenou trojrozměrnou strukturou (10) a že se uvedené nej krajnější prvky povrchu (18) uvedené trojrozměrné struktury (10) deformují ve směru, který je v podstatě kolmý k uvedené rovině.
12. 12. Systém dodávky látky podle bodu 1 vyznačující se tím, že uvedená trojrozměrná struktura (10) je deformovatělná tahovou silou působící v podstatě rovnoběžně s rovinou definovanou uvedenou trojrozměrnou strukturou (10) a tím, že se uvedené nej krajnější prvky povrchu (18) uvedené trojrozměrné struktury (10) deformují ve směru, který je v podstatě kolmý k uvedené rovině.
13. 13. Selektivně aktivovatelný materiál v podobě listů na dodávání látky na cílový povrch, vyznačující se tím, že uvedený materiál (10) ve tvaru listů zahrnuje:

    (a) trojrozměrný list materiálu (10) mající první stranu a druhou stranu, přičemž uvedená první strana má množinu dutých výstupků (14) sahajících směrem z ní ven a oddělených od sebe navzájem prohlubněmi, přičemž uvedená druhá strana má množinu jamek odpovídajících uvedené množině dutých výstupků (14), (b) látku (16) ulpívající a částečně vyplňující místo chráněné před vnějším stykem zahrnující nejméně jednu z uvedených prohlubní a uvedených jamek tak, že uvedený list materiálu (10) může být selektivně aktivován deformováním uvedených dutých výstupků (14) tak, aby se uvedená látka (16) dodala na cílový povrch, a tím, že uvedené duté výstupky (14) jsou upraveny tak, aby se postupně aktivovaly ve vícero od sebe oddělených fázích, čímž umožní vícestupňovou postupnou dodávku uvedené látky (10) na cílový povrch (20) .
14. 14. Způsob výroby materiálu v podobě listů na dodávání látky na cílový povrch vyznačující se tím, že uvedený způsob zahrnuje následující kroky:

    (a) poskytnutí listu deformovatelného materiálu (100) (b) vytvarování uvedeného listu materiálu (100) do trojrozměrného listu materiálu, majícího první stranu a druhou stranu, přičemž uvedená první strana má množinu dutých výstupků (14) sahajících směrem ven z něj a ·· 9 9 ·· 9 ·· ••99 9999 9 • 9 9 9 9 9 9 oddělených od sebe prohlubněmi, přičemž uvedená druhá strana má množinu jamek odpovídajících uvedené množině dutých výstupků (14), přičemž uvedené výstupky (14) jsou upraveny tak, aby se postupně aktivovaly ve vícero od sebe oddělených stupních, (c) dodání látky (16) ulpívající a částečně vyplňující místo chráněné před vnějším stykem zahrnující nejméně jednu z uvedených prohlubní a uvedených jamek tak, že uvedený list materiálu (10) může být selektivně aktivován deformováním uvedených dutých výstupků (14) tak, aby se dodávala uvedená látka (16) na cílový povrch (20).
15. 15. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že uvedená látka (1.6) je uložena v podstatě jednotným způsobem v uvedených jamkách...
16. 16. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že uvedená látka (16) je uložena v různých úrovních v uvedených jamkách.
17. 17. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že uvedený tvářecí krok zahrnuje mechanický krok ražení.
18. 18. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že uvedený tvářecí krok zahrnuje použití tlakového rozdílu te/kutiny podél uvedeného materiálu (100) .
19. 19. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že uvedené duté výstupky (14) vykazují odlišné geometrické výšky.
20. 20. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že uvedené duté výstupky (14) vykazují odlišné geometrické