CZ2020618A3 - Sestava termostatu minimalizující tření mezi ventilem a rámem pomocí vyvážení ventilu - Google Patents

Abstract

Sestava (1) termostatu, která minimalizuje tření mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce (20) a vnitřním povrchem rámu (10) termostatu tím, že zajišťuje vyvážení v pohybu ventilu, brání tomu, aby byl prvek pružiny (15) nežádoucím faktorem poklesu tlaku a doby odezvy termostatu. V tomto případě jsou dvě pružiny (15) umístěny v recipročních polohách vytvořených mezi ventilovou konstrukcí (20) a rámem (10). Tyto reciproční pružiny (15) tedy zabraňují tvorbě koroze na pohybových površích tím, že umožňují ventilové konstrukci (20) pohybovat se vyváženě po celém vnitřním prostoru (10.1) termostatu. Dále je zabráněno tomu, aby prvky pružin (15) byly překážkou v proudění chladiva po celém vnitřním prostoru (10.1) termostatu tím, že prvky pružin (15) jsou umístěny mimo proud chladiva. Vzhledem k tomu, že v tomto případě nedochází k přímému kontaktu mezi prvky pružin (15) a částí rezervoáru (31) citlivého na teplo, je zajištěna krátká doba odezvy.

Description

Sestava termostatu minimalizující tření mezi ventilem a rámem pomocí vyvážení ventilu

Oblast techniky

Vynález se týká sestavy termostatu, která minimalizuje tření mezi vnějším povrchem ventilu trubkového typu a vnitřním povrchem rámu tím, že zajišťuje vyvážení v pohybu ventilu.

Konkrétně se předkládaný vynález týká ventilové konstrukce, která se pohybuje uvnitř pouzdra rámu s minimálním třením a průniky chladivá díky dvěma vratným pružinám zajišťujícím vyvážení v pohybu ventilové konstrukce po celém vnitřním prostoru termostatu.

Dosavadní stav techniky

U spalovacích motorů je regulace teploty chladivá zásadním problémem pro udržení výkonu vozidla. Regulace teploty chladivá nepřímo zajišťuje regulaci teploty motoru / částí motoru ve vozidle.

Regulaci teploty chladivá ve vozidlech zajišťuje systém chlazení motoru. Nej významnějším problémem v systému chlazení motoru spočívá v sestavě termostatu, která určuje poměry průtoku mezi chladičovým výstupem a obtokovým výstupem podle hodnoty teploty vstupního chladivá přitékajícího z výstupu motoru nebo naopak (určuje poměr průtoku chladivá mezi chladičovým vstupem a obtokovým vstupem podle hodnoty teploty výstupního chladivá odtékajícího ke vstupu do motoru).

Snímání hodnoty teploty vstupního chladivá přitékajícího z výstupu motoru má zásadní význam pro určování stavů motoru a požadavků na chlazení. Voskový tepelný akční člen v sestavě termostatu snímá hodnotu teploty na vstupu prostřednictvím svého rezervoáru citlivého na teplo. Když je teplota vstupního chladivá nižší než nějaká první prahová hodnota, vstupní chladivo přitékající z výstupu motoru proudí ze vstupu dále přes obtokový výstup do obtokového okruhu zahrnujícího kanály motoru, vodní čerpadlo a sestavu termostatu. Při těchto hodnotách teploty pod první prahovou hodnotou zůstává tepelný akční člen, a v důsledku toho i ventilová konstrukce, stále v úplně uzavřené poloze. V této úplně uzavřené poloze tepelného prvku umožňuje ventilová konstrukce průtok chladivá ze vstupu do obtokového výstupu a zabraňuje průtoku chladivá ze vstupu do chladičového výstupu tím, že uzavírá pouze průchozí okénko chladičového výstupu. Když je hodnota teploty vstupního chladivá vyšší než první prahová hodnota, voskový materiál v uvedeném rezervoáru citlivém na teplo se začne se zvyšující se teplotou chladivá rozpínat v důsledku přenosu tepla mezi chladivém ve vnitřním prostoru termostatu a voskem v uvedeném rezervoáru. Rozpínání voskového materiálu způsobí pohyb pístu vedeného akčním členem vpřed. Omezení dopředného pohybu konce pístu však způsobí, že se tepelný akční člen, a v důsledku toho také ventilová konstrukce, posouvá dozadu díky síle, kterou na objímkové sedlo ventilové konstrukce působí objímková část akčního členu. Během pohybu ventilové konstrukce dožaduje stlačován prvek pružiny obklopující u tepelného akčního členu část rezervoáru citlivého na teplo. V pružině se tedy ukládá potenciální energie. V této částečně otevřené poloze tepelného prvku umožňuje ventilová konstrukce průtok chladivá ze vstupu jak do obtokového výstupu, tak i do chladičového výstupu. Když je hodnota teploty chladivá na vstupu rovna nebo vyšší než nějaká druhá prahová hodnota, dosáhne otevření tepelného prvku, a v důsledku toho také ventilové konstrukce, svého nejvyššího bodu (plný pohyb dozadu). V této úplně otevřené poloze tepelného prvku umožňuje ventilová konstrukce průtok chladivá ze vstupu do chladičového výstupu a zabraňuje průtoku chladivá ze vstupu do obtokového výstupu tím, že uzavírá pouze průchozí okénko obtokového výstupu. Při těchto hodnotách teploty vyšších než druhá prahová hodnota vstupní chladivo přitékající z výstupu motoru dále proudí ze vstupu pouze přes chladičový výstup do okruhu pro tepelnou výměnu zahrnujícího kanály motoru, kanály chladiče, vodní čerpadlo a sestavu termostatu.

-1 CZ 2020 - 618 A3

Když hodnota teploty chladivá přitékajícího z výstupu motoru klesne pod druhou prahovou hodnotu, píst se začne pohybovat dozadu. Potenciální energie uložená v prvku pružiny se použije k tomu, aby se ventilová konstrukce posouvala ke své první poloze (úplně uzavřené poloze).

Pohyb ventilové konstrukce trubkového typu ve vnitřním prostoru termostatu dozadu a dopředu je možný díky vůli mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce a vnitřním povrchem tělesa (rámu) termostatu. Tato vůle je však přiměřeně malá, aby se zabránilo průnikům, k nimž by docházelo skrz tuto vůli. V důsledku toho běžné sestavy termostatu s ventilovou konstrukcí trubkového typu trpěly korozí, k níž dochází napříč vnějším povrchem ventilové konstrukce a vnitřním povrchem tělesa termostatu v důsledku nevyváženého pohybu ventilové konstrukce po vnitřním prostoru termostatu. Vratná pružina způsobuje, že ventilový prvek vykazuje nevyvážený pohyb vpřed a vzad po vnitřním prostoru termostatu. Navíc vzhledem k tomu, že pružina u tepelného akčního členu obecně obklopuje část rezervoáru citlivého na teplo, brání tím úplnému kontaktu mezi částí citlivou na teplo a chladivém. To způsobuje, že se snižuje přenos tepla, k němuž dochází mezi chladivém a voskovou sloučeninou v rezervoáru citlivém na teplo. V důsledku toho se zvyšuje doba odezvy termostatu na změnu teploty. Navíc pružina, ovinutá u tepelného akčního členu kolem části rezervoáre citlivého na teplo, vykazuje odpor proti proudění chladivá. Tato pružina tedy tím, že tvoří překážku pro chladivo, které prochází vnitřním prostorem termostatu, způsobuje, že se zvětšuje pokles tlaku.

Dokument US2013200167 AI zmiňuje sestavu termostatu zahrnující vratnou pružinu obklopující u akčního členu část rezervoáru citlivého na teplo. Vratná pružina tedy způsobuje nevyvážený pohyb ventilové konstrukce. Kromě toho tato vratná pružina nacházející se v dráze průtoku chladivá způsobuje nežádoucí pokles tlaku, následně snížení účinnosti systému chlazení. Tato vratná pružina obklopující část citlivou na teplo tepelného prvku je rovněž překážkou přenosu tepla mezi voskovou sloučeninou uvnitř části citlivé na teplo a chladivém.

Dokument US7302919 B2 uvádí řešení, které má zabránit průnikům chladivá, k nimž by docházelo v důsledku vůle mezi ventilovou konstrukcí a tělesem termostatu. V tomto případě se používá běžná ventilová konstrukce s perforovanou vrstvou pro zajištění utěsnění mezi uvedenými konstrukcemi. Toto řešení však ztěžuje pohyb ventilové konstrukce ve vnitřním prostoru termostatu, zatímco řeší problém s průniky. Kromě toho je to drahé řešení.

Výsledkem je zjištění, že neexistuje žádný vynález, který by minimalizoval tření mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce a vnitřním povrchem tělesa termostatu tím, že by zajišťoval vyvážení v pohybu ventilu, bránil by tomu, aby byl prvek pružiny nežádoucím faktorem poklesu tlaku a doby odezvy termostatu. Je tedy zapotřebí řešení podle předkládaného vynálezu.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je minimalizovat tření mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce a vnitřním povrchem tělesa termostatu pomocí zajištění vyvážení v pohybu ventilu, a zabránit tomu, aby byl prvek pružiny nežádoucím faktorem poklesu tlaku a doby odezvy termostatu.

Předkládaným vynálezem je sestava termostatu, která obsahuje rám, ventilovou konstrukci, akční člen, uzávěr rámu, dva prvky pružin, které jsou umístěny ve dvou protilehlých pružinových hnízdech.

Výhodné provedení předkládaného vynálezu obsahuje v roli akčního členu tepelný akční člen.

Uvedená protilehlá pružinová hnízda sestávají z následujících součástí:

- 2 CZ 2020 - 618 A3

- dvě rámová pružinová hnízda, která leží svisle na vnitřních bočních površích uvedeného rámu ve stejných vzájemných odstupech,

- dva přidružené rámové pružinové držáky, které jsou umístěny jako vodorovná spodní rozšíření uvedených rámových pružinových hnízd, směrem k vnitřnímu prostoru,

- dvě ventilová pružinová hnízda, která leží svisle na vnějších bočních površích uvedené ventilové konstrukce ve stejných vzájemných odstupech,

- dvě přidružená ventilová pružinová sedla, která jsou umístěna jako vodorovná horní rozšíření uvedených ventilových pružinových hnízd, směrem k vnitřnímu prostoru.

Předkládaná sestava termostatu obsahuje

- obtokové hnízdo a chladičové hnízdo, které jsou vytvořeny na ventilové konstrukci,

- dva uzávěry, které jsou vytvořeny tak, aby odpovídaly rozměrům uvedeného obtokového hnízda a chladičového hnízda.

Předkládaná sestava termostatu obsahuje

- část obtokového hnízda těsnicího kroužku, která je vytvořena na uvedeném obtokovém hnízdě,

- část chladičového hnízda tě snícího kroužku, kteráje vytvořena na uvedeném chladičovém hnízdě.

Předkládaná sestava termostatu obsahuje části uzávěrových hnízd těsnicích kroužků, které jsou vytvořeny na vnitřním povrchu uzávěrů.

Objasnění výkresů

Na obrázku 1 je znázorněn boční pohled v řezu na předkládanou sestavu termostatu v úplně uzavřené poloze a detailní pohled na vůli mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce a vnitřním povrchem tělesa termostatu.

Na obrázku 2a je uveden boční pohled v řezu na předkládaný rám termostatu včetně ventilové konstrukce v úplně uzavřené poloze.

Na obrázku 2b je uveden boční pohled v řezu na předkládanou sestavu termostatu v úplně otevřené poloze.

Na obrázku 3 je znázorněn čelní pohled v řezu na předkládanou sestavu termostatu v úplně uzavřené poloze a detailní pohled na vůli mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce a vnitřním povrchem tělesa termostatu.

Na obrázku 4 je uveden čelní pohled v řezu na předkládanou sestavu termostatu v úplně otevřené poloze.

Na obrázku 5 je znázorněn rozložený perspektivní pohled na předkládanou sestavu termostatu.

Na obrázku 6 je znázorněn čelní pohled v řezu na druhé provedení předkládané sestavy termostatu. V tomto případě je tepelný akční člen v úplně uzavřené poloze, takže nastává proudění chladivá ze vstupu pouze do obtoku přes obtokový okruh. V této úplně uzavřené poloze těsnicí kroužek nacházející se pod okénkem chladičového výstupu na povrchu ventilu zajišťuje utěsnění kolem průchozího okénka chladičového výstupu.

-3CZ 2020 - 618 A3

Na obrázku 7 je znázorněn čelní pohled v řezu na uvedené druhé provedení předkládané sestavy termostatu. Tepelný akční člen je v tomto případě v úplně otevřené poloze, takže nastává proudění chladivá ze vstupu pouze do chladičového výstupu přes okruh pro tepelnou výměnu. V této úplně otevřené poloze těsnicí kroužek nacházející se nad okénkem obtokového výstupu na povrchu ventilu zajišťuje utěsnění kolem průchozího okénka obtokového výstupu. Na tomto obrázku je také uveden detailní pohled na část mezi předkládanou ventilovou konstrukcí a tělesem termostatu. V tomto případě je vidět, jak prvek těsnicího kroužku zabraňuje průnikům tím, že kompenzuje uvedenou vůli.

Na obrázku 8 je uveden boční pohled v řezu na uvedené druhé provedení předkládaného termostatu. Jak je na tomto obrázku vidět, také pro toto provedení předkládaného vynálezu se používají dva prvky pružin.

Na obrázku 9 je znázorněn rozložený perspektivní pohled na druhé provedení předkládané sestavy termostatu.

Na obrázku 10 je znázorněna běžná sestava termostatu, jež má jedinou pružinu, která obaluje část rezervoáru citlivého na teplo u akčního členu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Tento vynález se týká sestavy 1 termostatu, která minimalizuje tření mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce 20 a vnitřním povrchem rámu 10 termostatu tím, že zajišťuje vyvážení v pohybu ventilu, brání tomu, aby byl prvek pružiny 15 nežádoucím faktorem poklesu tlaku a doby odezvy termostatu.

Úkolem systémů chlazení motoru je udržovat motor během jízdy ve vhodném rozsahu teplot. Účinnost motoru vozidla přímo souvisí s chladicími schopnostmi systému chlazení vozidla. Je zásadně důležité odvádět přebytečné teplo nahromaděné na motoru a motorových součástech. Nej důležitější problém v chladicím systému patří k sestavě 1 termostatu, která určuje požadavky motoru na chlazení na základě hodnoty teploty motorového chladivá přitékajícího z kanálů motoru do vstupu 11. Hodnota teploty přitékajícího chladivá je snímána pomocí části rezervoáru 31 citlivého na teplo u tepelného akčního členu 30, umístěného ve vnitřním prostoru 10.1 termostatu.

Sestavy £ termostatu vyžadují vůli 50 v řádu mikrometrů (přijatelná míra průniků) mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce 20 a vnitřním povrchem rámu 10, aby bylo možné vedení ventilové konstrukce 20 tepelným akčním členem 30 po vnitřním prostoru 10.1 termostatu, i když tato vůle 50 není výhodná pro účinnost jeho utěsnění. Běžné sestavy termostatu, zahrnující jediný prvek pružiny obklopující na teplo citlivou část tepelného akčního členu, trpí korozí vznikající napříč vnitřním povrchem rámu v důsledku nevyváženého pohybu ventilové konstrukce po vnitřním prostoru termostatu. Koroze vede k tomu, že se vůle zvětšuje. Míra průniků tak začne překračovat přijatelnou úroveň. Kromě toho pružina, která obklopuje rezervoár, u tohoto typu běžných sestav termostatu částečně brání přenosu tepla mezi chladivém přitékajícím ze vstupu a voskovou sloučeninou nacházející se v rezervoáru citlivém na teplo. To způsobuje, že se zvyšuje doba odezvy sestavy termostatu a v důsledku toho se snižuje chladicí výkon sestavy termostatu. Prvek pružiny nacházející se ve středu ventilového prvku je také překážkou průtoku chladivá. To způsobuje zvětšení poklesu tlaku chladivá proudícího vnitřním prostorem termostatu a následkem toho snížení účinnosti chladicího systému.

Předkládaná sestava 1 termostatu obsahuje rám 10 zahrnující vstup 11. obtokový výstup 12, chladičový výstup 13. dvě rámová pružinová hnízda 14 a přidružené rámové pružinové držáky 14,1, a ventilovou konstrukci 20 zahrnující vstup 21 ventilu, okénko 22 obtokového výstupu z ventilu, okénko 23 chladičového výstupu z ventilu, objímkové sedlo 28, dvě ventilová pružinová

-4CZ 2020 - 618 A3 hnízda 29 a přidružená ventilová pružinová sedla 29,1. dvě pružiny 15. které se nacházejí uvnitř pružinových hnízd, která jsou vytvořena mezi uvedenými rámovými pružinovými hnízdy 14 a ventilovými pružinovými hnízdy, akční člen, uzávěr 40 rámu včetně části pístového sedla 41.

V tomto případě je možné použít různé typy akčního členu, jako je například elektricky ovládaný akční člen, tepelný akční člen, voskový tepelný akční člen atd. Výhodné provedení předkládaného vynálezu v roli uvedeného akčního členu zahrnuje tepelný akční člen 30. Uvedený tepelný akční člen 30 zahrnuje části rezervoáru 31 citlivého na teplo, pístu 32 a objímky 33.

Aby se zabránilo uvedeným problémům s použitím jediné pružiny, jsou uvedené dvě pružiny 15 umístěny v recipročních polohách vytvořených mezi ventilovou konstrukcí 20 a rámem 10. Tyto reciproční pružiny 15 tedy zabraňují vzniku koroze napříč pohybovými povrchy tím, že umožňují ventilové konstrukci 20 pohybovat se po vnitřním prostoru termostatu 10.1 vyváženě.

Jak je znázorněno na obrázku 2a, rám 10 má dvě rámová pružinová hnízda 14. která se rozprostírají svisle na jeho vnitřních bočních površích ve stejných vzájemných odstupech, a přidružené rámové pružinové držáky 14,1, které jsou umístěny jako vodorovná spodní rozšíření směrem k vnitřnímu prostoru. Ventilová konstrukce 20 má dvě ventilová pružinová hnízda 29, která se rozprostírají svisle na jejích vnějších bočních površích ve stejných vzájemných odstupech, přidružená ventilová pružinová sedla 29,1, která jsou umístěna jako vodorovná horní rozšíření směrem k vnitřnímu prostoru. Ke každému rámovému pružinovému hnízdu 14 existuje jedno ventilové pružinové hnízdo 29. V důsledku toho rámové pružinové hnízdo 14. přidružený rámový pružinový držák 14,1, ventilové pružinové hnízdo 29 a přidružené ventilové pružinové sedlo 29,1 společně tvoří pružinové hnízdo. Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu je každé pružinové hnízdo vytvořeno v polovině cesty mezi obtokovým výstupem 12 a chladičovým výstupem 13. tedy navzájem proti sobě.

Boční pohled v řezu na předkládanou sestavu 1 termostatu v úplně uzavřené poloze je uveden na obrázku 1. Na tomto obrázku j e možné vidět uvedená protilehlá pružinová hnízda a v nich umístěné reciproční pružiny 15. Kromě toho detailní pohled znázorňuje vůli 50 mezi vnitřním bočním povrchem rámu 10 a vnějším bočním povrchem ventilového pružinového sedla 29,1. Vůle 50 umožňuje pohyb ventilové konstrukce 20 dopředu a dozadu po vnitřním prostoru 10.1 termostatu.

Ventilová konstrukce 20 v rámu 10 bez dalších součástí sestavy 1 termostatu je znázorněna na obrázku 2a. Tato poloha termostatu patří k úplně uzavřené poloze termostatu, která umožňuje proudění chladivá přes obtokový okruh. Jak je patrné z tohoto obrázku, v této úplně uzavřené poloze termostatu se průchozí okénko 12,1 obtokového výstupu na bočním povrchu rámu 10 kryje s okénkem 22 obtokového výstupu z ventilu na bočním povrchu ventilové konstrukce 20. V čelním pohledu v řezu uvedeném na obrázku 3, který patří k úplně uzavřené poloze termostatu, je možno vidět zarovnání průchozího okénka 12,1 obtokového výstupu s okénkem 22 obtokového výstupu z ventilu. Jak je z obrázku 3 patrné, v úplně uzavřené poloze termostatu se průchozí okénko 13,1 chladičového výstupu na bočním povrchu rámu 10 nekryje s okénkem 23 chladičového výstupu z ventilu na bočním povrchu ventilové konstrukce 20. To znamená, že dokud je teplota chladivá přitékajícího z výstupu motoru přes vstup 11 pod první prahovou hodnotou, proudí chladivo přitékající ze vstupu 11 pouze do obtokového výstupu 12.

Boční pohled v řezu na předkládanou sestavu termostatu 1 v úplně otevřené poloze je uveden na obrázku 2b. Tato úplně otevřená poloha termostatu umožňuje průtok chladivá pouze přes okruh pro tepelnou výměnu. Jak je z tohoto obrázku patrné, v této plně otevřené poloze termostatu se průchozí okénko 12,1 obtokového výstupu na bočním povrchu rámu 10 nekryje s okénkem 22 obtokového výstupu z ventilu na bočním povrchu ventilové konstrukce 20. Jak je patrné z čelního pohledu v řezu uvedeného na obrázku 4, který patří k úplně otevřené poloze termostatu, v úplně otevřené poloze termostatu se průchozí okénko 13,1 chladičového výstupu na bočním povrchu rámu 10 kryje s okénkem 23 chladičového výstupu z ventilu na bočním povrchu ventilové konstrukce 20. To tedy znamená, že když je teplota chladivá přitékajícího z výstupu motoru přes

-5CZ 2020 - 618 A3 vstup 11 rovna nebo vyšší než druhá prahová hodnota, proudí chladivo přitékající ze vstupu 11 pouze do chladičového výstupu 13.

Během změny polohy ventilové konstrukce 20 z úplně uzavřené do úplně otevřené jsou stlačovány reciproční pružiny 15 vložené do protilehlých pružinových hnízd. Do recipročních pružin 15 se tedy ukládá potenciální energie. Během změny polohy ventilové konstrukce 20 z úplně otevřené do úplně uzavřené se potenciální energie uložená v pružinách 15 použije k pohybu ventilové konstrukce 20 směrem k její úplně uzavřené poloze tím, že na ni tlačí ze spodní strany ventilového pružinového sedla 29,1.

Na obrázku 10 je znázorněn pohled na běžné sestavy termostatu, které mají pouze jednu pružinu obklopující část rezervoáru citlivého na teplo. Na rozdíl od běžných sestav termostatu, které mají jen jednu pružinu obklopující část rezervoáru citlivého na teplo, poskytuje tento vynález vyváženost v pohybu ventilové konstrukce 20 pomocí dvou recipročních pružin vložených do protilehlých pružinových hnízd. Vyvážený pohyb ventilu poskytovaný tímto vynálezem tedy brání kontaktům mezi vnitřním bočním povrchem rámu 10 a vnějším bočním povrchem ventilové konstrukce 20, a tím během pohybu ventilu šetří uvedenou vůli 50 mezi nimi. V důsledku toho předkládaný vynález zajišťuje, že míra průniků bude v přijatelném rozmezí, tím, že zabraňuje vzniku koroze (zvětšování velikosti vůle) napříč pohybovými povrchy. Kromě toho, na rozdíl od běžných sestav termostatu, které mají pouze jednu pružinu obklopující část rezervoáru citlivého na teplo, tento vynález brání tomu, aby prvky pružin 15 byly překážkou v proudění chladivá po vnitřním prostoru 10.1 termostatu tím, že se pružiny 15 nacházejí mimo tok chladivá. Reciproční pružiny 15 nacházející se mimo ventilovou konstrukci 20 se tedy nestávají nežádoucím faktorem poklesu tlaku a účinnosti systému chlazení. Na rozdíl od běžných sestav termostatu, které mají pouze jednu pružinu obklopující část rezervoáru citlivého na teplo, tento vynález brání tomu, aby prvky pružin 15 byly překážkou v přenosu tepla mezi voskovou sloučeninou uvnitř rezervoáru 31 citlivého na teplo v tepelném akčním členu 30 a chladivém přitékajícím z výstupu motoru přes vstup JJ_. Protože neexistuje žádný přímý kontakt mezi prvky pružin 15 a částí rezervoáru 31 citlivého na teplo, zajišťuje předkládaný vynález krátkou dobu odezvy (v důsledku toho vysoký chladicí výkon) na rozdíl od běžných sestav termostatu, které mají přímý kontakt mezi pružinou a rezervoárem citlivým na teplo. Rozložený pohled na první provedení předkládané sestavy termostatu je uveden na obrázku 5.

Na obrázku 9 je znázorněn rozložený perspektivní pohled na druhé provedení předkládaného vynálezu. Uvedené druhé provedení předkládané sestavy 1 termostatu obsahující ventilovou konstrukci 20, která zajišťuje utěsnění průchozího okénka 12,1 obtokového výstupu a průchozího okénka 13,1 chladičového výstupu tím, že kompenzuje vůli 50 mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce 20 a vnitřním povrchem rámu 10 díky tomu, že její části vykazují vlastnosti pružiny proti průchozímu okénku 12,1 obtokového výstupu a průchozímu okénku 13,1 chladičového výstupu během příslušné úplně otevřené polohy tepelného akčního členu 30 a úplně uzavřené polohy tepelného akčního členu 30. Je tedy možné zároveň zajistit jak vůli 50, tak i utěsnění.

Uvedené druhé provedení předkládané sestavy 1 termostatu obsahuje rám 10 zahrnující části vstupu 11, obtokového výstupu 12, chladičového výstupu 13 a rámového pružinového hnízda 14, dále dvě pružiny 15. ventilovou konstrukci 20 zahrnující části vstupu ventilu 21. okénka 22 obtokového výstupu z ventilu, okénka 23 chladičového výstupu z ventilu, obtokového hnízda 24, obtokového hnízda 24,1 těsnicího kroužku, chladičového hnízda 25, chladičového hnízda 25,1 těsnicího kroužku, objímkového sedla 28 a ventilových pružinových hnízd 29, dále dva těsnicí kroužky 26, dva uzávěry 27 zahrnující část uzávěrového hnízda 27,1 těsnicího kroužku, dále tepelný akční člen 30 zahrnující část rezervoáru 31 citlivého na teplo, pístu 32 a objímky 33, a nakonec uzávěr 40 rámu zahrnující část pístového sedla 41.

Druhé provedení předkládané sestavy 1 termostatu zajišťuje správné řízení teploty v systému chlazení motoru tím, že umožňuje na teplo citlivému rezervoáru 31 tepelného akčního členu 30 snímat skutečnou teplotu chladivá motoru tím, že brání průnikům mezi ventilovou konstrukcí 20 a

-6CZ 2020 - 618 A3 rámem 10 díky svým částem vykazujícím vlastnosti pružiny oproti průchozímu okénku 12,1 obtokového výstupu a průchozímu okénku 13,1 chladičového výstupu během příslušné úplně otevřené polohy tepelného akčního členu 30 a úplně uzavřené polohy tepelného akčního členu 30.

Ventilová konstrukce 20 v druhém provedení předkládaného vynálezu obsahuje obtokové hnízdo 24, obtokové hnízdo 24,1 těsnicího kroužku, chladičové hnízdo 25, chladičové hnízdo 25,1 těsnicího kroužku, dva těsnicí kroužky 26, dva uzávěry 27 zahrnující uzávěrové hnízdo 27,1 těsnicího kroužku, jakož i vstup 21 ventilu, okénko 22 obtokového výstupu z ventilu, okénko 23 chladičového výstupu z ventilu, objímkové sedlo 28 a dvě ventilová pružinová hnízda 29. Uvedené obtokové hnízdo 24 je vytvořeno těsně nad okénkem 22 obtokového výstupu z ventilu, zatímco uvedené chladičové hnízdo 25 je vytvořeno těsně pod okénkem 23 chladičového výstupu z ventilu. Umístění těchto hnízd je upraveno podle požadavků na utěsnění sestavy j. termostatu jak pro úplně uzavřenou polohu, tak i pro úplně otevřenou polohu. Aby se zajistilo vhodné uložení uvedených těsnicích kroužků 26, je v uvedeném obtokovém hnízdě 24 a chladičovém hnízdě 25 vytvořeno příslušné uvedené obtokové hnízdo 24,1 těsnicího kroužku a chladičové hnízdo 25,1 těsnicího kroužku. Uvedené uzávěry 27, které jsou vyráběny ve vhodných tvarech pro obtokové hnízdo 24 a chladičové hnízdo 25, mají analogicky uzávěrová hnízda 27,1 těsnicích kroužků vytvořená jako shodná s uvedeným obtokovým hnízdem 24,1 těsnicího kroužku a chladičovým hnízdem 25,1 těsnicího kroužku. Uvedené těsnicí kroužky 26 jsou vkládány do uvedeného obtokového hnízda 24,1 těsnicího kroužku a chladičového hnízda 25,1 těsnicího kroužku. Poté jsou na ně přiloženy uvedené uzávěry 27 jako uzavírající obtokové hnízdo 24 a chladičové hnízdo 25.

Podobně ventilová konstrukce 20 druhého provedení předkládaného vynálezu na své horní části také obsahuje uvedené objímkové sedlo 28, na něž má dosedat část objímky 33 tepelného akčního členu 30. Díky uvedenému tvaru objímkového sedla 28 by mohla být ventilová konstrukce 20 vedena zpětným pohybem na teplo citlivého rezervoáru 31 tepelného akčního členu 30, když sestava 1 termostatu mění polohu z úplně uzavřené na úplně otevřenou. Zpětný pohyb tepelného akčního členu 30 tedy umožňuje také zpětný pohyb ventilové konstrukce 20. A naopak, pružiny 15 vložené do uvedených ventilových pružinových hnízd 29 umožňují, aby se ventilová konstrukce 20 vracela zpět do své původní polohy, když sestava 1 termostatu mění polohu z úplně otevřené na úplně uzavřenou.

U druhého provedení předkládaného vynálezu je vůle 50 mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce 20 a vnitřním povrchem rámu 10 eliminována u průchozího okénka 12,1 obtokového výstupu díky pružinové části, která je vytvořena vložením těsnicího kroužku 26 mezi obtokové hnízdo 24,1 těsnicího kroužku na obtokovém hnízdě 24 a uzávěrové hnízdo 27,1 těsnicího kroužku na uzávěru 27. Při plně otevřené poloze termostatu je tedy vůle 50 eliminována pouze u průchozího okénka 12,1 obtokového výstupu, aby se zabránilo průnikům chladivá, vedoucím z vnitřního prostoru termostatu do obtokového výstupu 12. Na obrázku 7 je možné vidět, jak je vůle 50 u průchozího okénka 12,1 obtokového výstupu eliminována uvedenou pružinovou částí a vůle 50 mezi ostatními částmi ventilové konstrukce 20 a rámu 10 je nadále ponechána pro pohyblivost ventilové konstrukce 20.

V plně uzavřené poloze druhého provedení předkládané sestavy 1 termostatu, jak je to vidět na obrázku 6, je vůle 50 mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce 20 a vnitřním povrchem rámu 10 u průchozího okénka 13,1 chladičového výstupu eliminována díky pružinové části, která je vytvořena vložením těsnicího kroužku 26 mezi chladičové hnízdo 25,1 těsnicího kroužku na chladičovém hnízdě 25 a uzávěrové hnízdo 27,1 těsnicího kroužku na uzávěru 27. Při plně uzavřené poloze termostatu je tedy vůle 50 eliminována pouze u průchozího okénka 13,1 chladičového výstupu, aby se zabránilo průnikům chladivá z vnitřního prostoru termostatu do chladičového výstupu 13.

Na obr. 8 je uveden boční pohled v řezu na druhé provedení předkládané sestavy 1 termostatu. Pohled v příčném řezu odpovídá úplně uzavřené poloze tepelného akčního členu 30, a tedy úplně uzavřené poloze předkládané sestavy 1 termostatu. Jak je na tomto obrázku vidět, dochází

-7 CZ 2020 - 618 A3 k proudění chladivá ze vstupu 11 pouze do obtokového výstupu 12. V tomto případě je vůle 50 mezi vnějším povrchem ventilové konstrukce 20 a vnitřním povrchem rámu 10 eliminována u průchozího okénka 13,1 chladičového výstupu díky pružinové části, která je vytvořena vložením těsnicího kroužku 26 mezi chladičové hnízdo 25,1 těsnicího kroužku na chladičovém hnízdě 25 a uzávěrové hnízdo 27,1 těsnicího kroužku na uzávěru 27. Při úplně uzavřené poloze termostatu je tedy vůle 50 eliminována pouze u průchozího okénka 13,1 chladičového výstupu, aby se zabránilo průnikům chladivá z vnitřního prostoru termostatu do chladičového výstupu 13.

Na obrázku 9 je uveden rozložený perspektivní pohled na druhé provedení předkládané sestavy 1 termostatu. Nejprve se těsnicí kroužky 26 vloží na obtokové hnízdo 24,1 těsnicího kroužku a chladičové hnízdo 25,1 těsnicího kroužku, poté se na ně přiloží uzávěry 27. Po kroku montáže ventilové konstrukce 20 se ventilová konstrukce 20 vloží do vnitřního prostoru rámu 10 zajištěním pružin 15 ve vnitřním prostoru vytvořeném mezi rámem 10 a ventilovou konstrukcí 20. Poté se na horní část ventilové konstrukce 20 vloží tepelný akční člen 30 tak, že se umístí část objímky 33 tepelného akčního členu 30 na objímkové sedlo 28 vytvořené na ventilové konstrukci 20. Nakonec se na rám 10 namontuje uvedený uzávěr 40 rámu obsahující pístové sedlo 41 za přidržení ostatních komponent ve vnitřním prostoru termostatu. Konec pístu 32 je v úplné montážní podobě této sestavy 1 termostatu uvnitř uvedeného pístového sedla 41. Protože uvedené pístové sedlo 41 brání pohybu uvedeného pístu 32 dopředu, způsobuje to, že se část rezervoáru 31 citlivého na teplo u tepelného akčního členu 30 pohybuje zpět, v důsledku čehož se pohybuje zpět ventilová konstrukce 20, když tepelný akční člen 30 mění polohu z úplně uzavřené na úplně otevřenou.

Claims (7)

1. Sestava (1) termostatu, obsahující;

rám (10), ventilovou konstrukci (20), akční člen, uzávěr (40) rámu, vyznačující se tím, že obsahuje dva prvky pružin (15), které jsou umístěny ve dvou protilehlých pružinových hnízdech.

2. Sestava (1) termostatu podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená protilehlá pružinová hnízda sestávají z následujících součástí:

dvě rámová pružinová hnízda (14), která se rozprostírají svisle na vnitřních bočních površích uvedeného rámu (10) ve stejných vzájemných odstupech, dva přidružené rámové pružinové držáky (14.1), které jsou umístěny jako vodorovná spodní rozšíření uvedených rámových pružinových hnízd (14) směrem k vnitřnímu prostoru, dvě ventilová pružinová hnízda (29), která se rozprostírají svisle na vnějších bočních površích uvedené ventilové konstrukce (20) ve stejných vzájemných odstupech, dvě přidružená ventilová pružinová sedla (29.1), která jsou umístěna jako vodorovná horní rozšíření uvedených ventilových pružinových hnízd (29) směrem k vnitřnímu prostoru.

3. Sestava (1) termostatu podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsahuje obtokové hnízdo (24) a chladičové hnízdo (25), které jsou vytvořeny na ventilové konstrukci (20), dva uzávěry (27), které j sou vytvořeny tak, aby odpovídaly rozměrům uvedeného obtokového hnízda (24) a chladičového hnízda (25).

4. Sestava (1) termostatu podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje část obtokového hnízda (24.1) těsnicího kroužku, která je vytvořena na uvedeném obtokovém hnízdě (24), část chladičového hnízda (25.1) těsnicího kroužku, která je vytvořena na uvedeném chladičovém hnízdě (25).

5. Sestava (1) termostatu podle nároku 4, vyznačující se tím, že obsahuje části uzávěrového hnízda (27.1) těsnicího kroužku, které jsou vytvořeny na vnitřním povrchu uzávěrů (27).

6. Sestava (1) termostatu podle kteréhokoliv z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že obsahuje

-9CZ 2020 - 618 A3 dva těsnicí kroužky (26), které jsou vloženy na uvedené obtokové hnízdo (24.1) těsnicího kroužku a chladičové hnízdo (25.1) těsnicího kroužku, a poté uzavřeny uvedenými uzávěry (27) tak, že se nacházejí v uvedených uzávěrových hnízdech (27.1) těsnicího kroužku.

7. Sestava (1) termostatu podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v roh akčního členu obsahuje tepelný akční člen (30).