CZ2014480A3

CZ2014480A3 - Způsob kontinuálního odstraňování polutantů ze spalin nebo odplynů a zařízení k jeho provádění

Info

Publication number: CZ2014480A3
Application number: CZ2014-480A
Authority: CZ
Inventors: Petr Jirsa; František Nečesaný; Václav Veselý
Original assignee: Sms Cz, S.R.O.
Priority date: 2014-07-11
Filing date: 2014-07-11
Publication date: 2015-07-22
Also published as: CZ305305B6

Abstract

Způsob kontinuálního odstraňování polutantů ze spalin nebo odplynů s využitím sorbentu podle kterého se sorbent na bázi uhlíku rozdrtí na velikost primárních částic o 200 až 5000 nm v průtočném zařízení za vzniku disperze v proudu transportního plynu v poměru 50 až 5000 nm.sup.3.n.plynu na 1 kg sorbentu, a vzniklá disperze rozdrceného sorbentu se nechá po dobu 0,1 až 10 s reagovat v turbulentním proudění se spalinami či odplyny o teplotě 50 až 220 .degree.C a poté se v dalším zařízení rychlost proudu spalin či odplynů se sorbentem s adsorbovanými polutanty sníží za vzniku aglomerátů makročástic sorbentu s adsorbovanými polutanty a vzniklé aglomeráty se separují. Zařízení k provádění způsobu obsahuje trubní reaktor (3), na jehož vstup je napojen vstupní spalinovod (4) a potrubí (2) od dispergátoru (1) a jehož výstupní potrubí (5) je připojeno k filtračnímu zařízení.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu kontinuálního odstraňování polutantů ze spalin nebo odplynů s využitím sorbentu. Spaliny nebo odplyny vznikají při termických procesech včetně hutních procesů. Polutanty jako kontaminující látky jsou persistentní organické látky včetně polychlordibenzo-p-dioxinu and polychlor- dibenzofuranů (PCDD/F) a polychrovaných bifenylů (PCB) obsažených v odplynech ze spalování nebo z jiných technologií. Tyto látky jsou též označovány jako persistentních organické látky-polutanty /POP/. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou odpady stále především ukládány na skládku. Tento způsob zneškodnění je způsob odkládání skutečné likvidace. Skládky bývají zdrojem kontaminace podzemních vod a pachů v okolí. Skládky se proto za jistou dobu budou postupně sanovat a proto je perspektivní způsob termického zpracování^ to včetně spalování. Stálý společenský tlak je vyvíjen na snižování obsahů kontaminantů,. a to ve spalinách a odplynech ve vybraných technologiích. Jedná se především o persistentní látky a především o polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany. Značný podíl těchto emitujících látek je ze spaloven, z výroby železných i neželezných kovů, lokálních topenišť apod. Snížení persistentních látek se daří v souladu s emisními limity ( NATO/CCMS; Report No. 176, (1988)) pouze u velkých zdrojů znečištění;a to především u spaloven komunálního a především nebezpečného odpadu. Jsou využívány technologie na bázi katalytické destrukce kontaminantů ( Waste Management 24,1, p. p. 37. (2004)), adsorpce včetně chemisorpce ( Environment International 34, p. p. 139, (2008)) a jejich vzájemné kombinace ( Environment Res. 88,1, (2008) ). V současné době není známa ekonomicky přijatelná varianta, kdy se bezpečně splňují platné emisní limity persistentních kontaminantů pocházejících z malých a středních zdrojů včetně spaloven odpadů.

Převážná část nežádoucích polutantů je tvořena rozměrnými molekulami organických sloučenin a k jejich sorpci se používají nejčastěji sorbenty s makroporézní strukturou. Pro adsorpci polutantů se používají stacionární adsorbéry s vrstvou pevného lože sorbentu a tato vrstva se po vyčerpání obnovuje. Tento způsob provozu má velkou tlakovou ztrátu nebo zařízení musí mít velký průměr, aby byla postupná rychlost ve vrstvě malá. Velký průměr zařízení však způsobuje nerovnoměrnosti průtoku plynů vrstvou a tím pronikavě klesá účinnost. Jiný způsob sorpce spočívá v tom, že sorbent je ve stavu fluidace aje tak promícháván. Nevýhodou tluidní vrstvy je tvorba bublin a tím tvorby kanálů a následné snížení sorpční kapacity sorbentu.

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu způsobu kontinuálního odstraňování polutantů ze spalin nebo odplynů s využitím sorbentu, který do značné míry odstraňuje výše uvedené nevýhody spočívá v tom, že sorbent na bázi uhlíku se rozdrtí na velikost primárních částic o 200 až 5000 nm v průtočném zařízení za vzniku disperze v proudu transportního plynu v poměru 50 až 5000 m³ plynu na 1 kg sorbentu, a vzniklá disperze rozdrceného sorbentu se nechá po dobu 0,1 až 10 s reagovat v turbulentním proudění se spalinami či odplyny o teplotě 50 až 220 °C a poté se v dalším zařízení rychlost proudu spalin či odplynů se sorbentem s adsorbovanými polutanty sníží za vzniku aglomerátů makročástic sorbentu s adsorbovanými polutanty a vzniklé aglomeráty se separují.

Dále jsou uvedena další možná provedení způsobu podle vynálezu, která jeho podstatné znaky dále výhodně rozvíjejí nebo konkretizují.

Poměr množství transportního plynu k sorbentu je 100 až 1000 m³/l kg a teplota spalin nebo odplynů vstupujících do reakce je 110 až 160 °C.

Reakce sorbentu a spalin nebo odplynů probíhá v trubním reaktoru a výstupní rychlost proudu spalin či odplynů a sorbentu s adsorbovanými polutanty z trubního reaktoru se udržuje na hodnotě 2 až 50 m/s, s výhodou 15 až 18 m/s.

Rychlost proudu spalin nebo odplynů a sorbentu s adsorbovanými polutanty z trubního reaktoru se sníží na 0,03 až 2 m/s, s výhodou 0,1 až 1 m/s, v tkaninovém filtru s výhodou rukávového typu.

Vzniklé aglomeráty makročástic se separují z proudu spalin nebo odplynů filtrační přepážkou až do vytvoření sekundární filtrační vrstvy aglomerátů makročástic o tloušťce 1 až 30 mm, s výhodou 3 až 10 mm, při udržování lineární rychlosti spalin nebo odplynů přes filtrační přepážku 0,05 až 0,5 m/s výhodně 0,08 až 0,2 m/s a při překročení hydraulického odporu 1,5 kPa filtrační přepážky se tkaninová filtrační plocha očistí a cyklus vytvoření sekundární filtrační vrstvy se opakuje.

s · # > » ♦ » Ίí * ? Λ 9 i -3 * f 1 it t 1 >4 3 · » i» ;- » · » » · í · · -.> « ·a

Podstata zařízení k provádění způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje trubní reaktor, na jehož vstup je napojen vstupní spalinovod a potrubí od dispergátoru a jehož výstupní potrubí je připojeno k filtračnímu zařízení.

Filtrační zařízení je s výhodou tvořeno tkaninovým filtrem s filtrační přepážkou rukávového typu.

Podle vynálezu jsou alternativou k makroporézním sorbentům aglomeráty nanočástic, kdy se při jejich tvorbě využívá van der Waalsových sil především disperzního typu. Primární nanočástice sorbentu, při vysokém stupni turbulence toku plynu, těmito silami vážou polutanty v odplynech. Vznikají tak kontaminované primární nanočástice sorbentu. Při poklesu turbulentních sil dochází k převaze sil van der Waalsových a jejich působením pak dochází k opětovné tvorbě nových makročástic z nanočástic kontaminovaného sorbentu. Proces sorpce i tvorby makročástic je kinetický děj a je proto třeba, aby částice sorbentu setrvaly v prostoru jistý čas potřebný k dosažení adsorpční rovnováhy, Následná změna výslednice všech turbulentních sil a převaha sil van der Waalsových je pak podmínkou pro vznik makročástic. Tento čas bylo nutno čas pro danou realizaci experimentálně ověřit.

Běžný sorbent je třeba převést na nanočástice a ty uvést do proudu odplynů a nechat je vzájemně promíchávat. Toto lze realizovat při turbulenci proudících odplynů po jistou dobu a následně poklesem turbulence dojde zároveň k vzniku makročástic původního sorbentu včetně sorbovaných kontaminantů.

Zásadním provozním nákladem na separaci persistentních organických látek /POP/ jsou náklady na sorbent a množství potřebné energie potřebné na tvorbu nanočástic, které mají největší specifický povrch vztažený na jednotku hmotnosti sorbentu. Je třeba proto zvolit vhodný sorbent, který lze snadno rozrušit a dispergovat na velikost částic blížící se velikosti nanočástic. Sorbenty na bázi uhlíku lze dělit na dvě zásadní skupiny podle způsoby přípravy respektive vzniku. Nejčastěji se jedná o aktivní uhlí, které je vysoce porézní uhlík s velkým vnitřním povrchem. Jedná se o grafitové destičky, jejichž vzájemná vzdálenost tvoří vnitřní povrch. Připravují se termickou destrukcí organických látek, při které se zachová původní uhlíkový skelet. Vzniklé aglomeráty se melou na požadovanou velikost částic a následně se jako sorbent finalizují odpovídající úpravou.

Jedním z velmi vhodných typů sorbentu je například sorbent s obchodním označením

Chezacarb, který je tvořen uhlíkatými částicemi vznikající při procesu zplyňování ropných nebo dehtovitých surovin při teplotách nad 1 lOOfC. Primární částice uhlíku mají velikost od 2 do 50 λ λ nm a snadno aglomerují do větších shluků a vytvářejí tak sekundární porézní strukturu. Tyto » a · · »

aglomeráty se vyznačují malou sypnou váhou a velkým sorpčním povrchem (BET 700 až 1100 . !·χ> m²/g ). Druhou skupinou sorbentů na bázi uhlíku jsou opět destruované látky, nejčastěji se jedná o ropné zbytky, které se termicky rozloží při vysoké teplotě (obvykle vyšší než 1200 °C ) a vznikají tak nanočástice, které se vlivem mezimolekulárních sil spojí na amorfní saze. Tyto aglomeráty tvoří podobnou strukturu vhodnou k adsorpci a opět se upravují a fmalizují.

Výhodou způsobu podle vynálezu je, že lze sorpci provést v trubním reaktoru, kde proudí v turbulentním režimu suspenze nanočástic sorbentu a kontaminovaného odplynu. Volbou délky trubního rektoru lze pro daný průtok dodržet potřebnou dobu nutnou nejen k sorpci ale i k následné aglomeraci na makročástice. Tuto zpětnou aglomeraci lze podpořit změnou procesních nebo mechanických podmínek při transportu se spalinami respektive odplynu nebo jejich kombinací. Specifické vlastnosti takto vzniklých aglomerátů a jejich porézní struktura je závislá na procesních podmínkách jejich vzniku. Opětovně vzniklé aglomeráty lze pak separovat z proudu plynu rukávovým tkaninovým filtrem nebo sedimentací a odstranit tak spolu se sorbentem i kontaminanty z odplynů.

Pro účinné využití sorbentu je vhodné komerční sorbent důkladně dispergovat do proudu kontaminovaného odplynu a zároveň jej převést na co nej menší částice, výhodně nanočástice.

Dispergátorem je například vícestupňový rotační zubový mlýn, který rozmělní výchozí partikule sorbentu až na nanočástice. Dispergační mlýn - v principu rotační zubový mlýn - je složen ze tří základních typů mlecích článků. Vstupní článek - zajišťuje transport hmoty ve směsi se vzduchem ze vstupního hrdla komory mletí, kde vytváří sací a tlakový efekt pro transport hmoty. Článek mletí - je využíván k mletí s vysokou účinností. Počet těchto článků je možné umístit na hřídeli několik v závislosti na požadované účinnosti mletí. Vynášecí článek - zajišťuje transport, tj. vynášení rozemleté hmoty ze mlýna do následného místa užití respektive do trubního reaktoru či spalinového potrubí. Obvodová rychlost rotačních článků činí 5 až,4CC m/s , výhodně 15 až 25 m/s, doba mletí je 0,2 až 5 sek, výhodně 0,5 až 1 sek, poměr transportu sorbentu mlýnem se vzduchem 1 až 6 Nm³ vzduchu/ kg sorbentu, výhodně 2 až 3 Nm³vzduchu/ kg sorbentu.

Takto vzniklá suspenze nanočástic sorbentu a vzduchu je zavedena do trubního reaktoru, kterým prochází kontaminované odplyny, sorbent se vlivem turbulence rozptýlí a po stanovenou dobu dochází k intenzivnímu styku sorbentu a polutantů po stanovenou dobu. Následně pak dojde k poklesu rychlosti odplynů tím, že vstoupí do prostoru komory tkaninového filtru. Poklesem rychlosti proudění plynů nastane aglomerace nanočástic které jsou unášeny na tkaninovou přepážku. Zde pak následně dochází k odloučení makročástic a tvorbě sekundární »

ř ♦ ♦

.- » filtrační vrstvy o tloušťce 1 až 30 mm, a s hydraulickým odporem max. 1,5 kPa. Při překročení stanoveného hydraulického odporu dochází k očištění tkaninové filtrační plochy.

Zásadními výhodami způsobu a zařízení podle vynálezu je, že při jejich aplikaci lze dosáhnout účinnosti odstranění polutantů ze spalin a odplynů vyšší než 99 % a to při minimální spotřebě sorbentu.

' vykrmen

Obrázek lna výkrese znázorňuje blokové schéma zařízení k provádění způsobu podle vynálezu.

i<i>u/-ítcněnr

Příklady žbfovgdenf vynálezu

Příklad 1.

Ve spalovně komunálního odpadu je spalováno 8t/h^4 odpadu při produkci spalin 50*000 rn³/hbd. Spaliny se čistí ve třech stupních. V prvním stupni se v cyklonech odstraní popílek a nedopal, v druhém stupni se polosuchou metodou odstraní kyselé složky reakcí bazického sorbentu, například vodné suspenze hašeného vápna, apod. Předčištěné spaliny jsou při teplotě 140 °C vedeny do spalinovodu tj. trubního reaktoru, kam se zároveň dávkuje jemně mletý sorbent na bázi uhlíku, který byl upraven v dispergátoru tak, aby velikost částic byla 5 až 3000 nm ve formě disperze v transportním vzduchu. Použit byl sorbent s obchodním označením Chezacarb AC-20, který je tvořen uhlíkatými částicemi vznikající při procesu zplyňování ropných nebo dehtovitých surovin při teplotách nad 1100 °C„ Lineární rychlost transportního vzduchu byla až 30 m/s. V trubním reaktoru dochází k homogenizaci sorbentu v proudu předčištěných spalin. Doba zdržení sorbentu v trubním reaktoru byla 2,5 s. Spaliny i se sorbentem jsou zavedeny do filtračního zařízení sestávajícího z rukávových filtračních jednotek. V nich dochází k poklesu lineární rychlosti spalin a doba zdržení je až 5 s a dochází tak k aglomeraci sorbentu do větších makročástic. Vzniklé makročástice jsou odděleny z proudu plynu na tkaninové filtrační ploše. Spotřeba sorbentu na 1000 m³ spalin byla 0,058 kg. Koncentrace PCDD/F na vstupu do trubního reaktoru byla 1,44 ng TEQ/Nm³ a na výstupu

O f ϊ rukávového filtru byla koncentrace PCDD/F 0,005 ng TEQ/Nm . Účinnost čištění spalin od persistentních látek PCDD/F byla 99,6 % rel.

* i » -* i t 5 i * < « * > < ? > Ϊ á Λ f « ♦ s » » · » » ; » * »

Příklad 2.

Ve spalovně nebezpečných odpadů se spaluje 1 tuna odpadu za hodinu a produkuje se cca 7 000 m7h6t| spalin, které se čistí ve třech stupních. V prvém stupni se odlučují mechanické nečistoty a v druhém se vypírají roztokem louhu kyselé složky ze spalin a částečně také těžké kovy. Předčištěné spaliny z druhého stupně mají teplotu cca 80 °C a jsou ve výměníku ohřátý na 130 °C a následně vstupují do trubního reaktoru. Do proudu těchto ohřátých spalin se dávkuje dezintegrovaný sorbent s obchodním označením Chezacarb jako v příkladu 1.,

V trubním reaktoru dochází k homogenizaci sorbentu ve spalinách při rychlosti proudění kolem 15 m/s a po dobu setrvání 2,2 s. Spaliny se sorbentem z trubního reaktoru jsou vedeny do tkaninového filtru, kde dojde k následné aglomeraci primárních částic sorbentu na makročástice, v důsledku poklesu rychlosti na 0,6 m/s a s dobou zdržení 4 s. Vzniklé aglomeráty makročástic jsou zachyceny na filtrační přepážce a po dosažení maximální tlakové ztráty na filtru 1,5 kPa se vrstva z přepážky odstraní a zneškodní se spalováním v peci. Procesní podmínky byly následující: spotřeba sorbentu ve formě skeletu tvořeného uhlíkovými nanočásticemi po jejich aglomeraci byla 0,08 kg na 1000 m³ spalin při teplotě 130 °C. Vstupní koncentrace PCDD/F před trubním reaktorem byla 2,5 ng TEQ/Nm³ a výstupní koncentrace PCDD/F za tkaninovým filtrem byla 0,0098 ng TEQ/Nm³. To odpovídá účinnosti záchytu POP látek na úrovni 99,5 % rel.

Přiklad 3.

Ve spalovně nemocničních odpadů se spaluje 240 kg/h^d| nebezpečného odpadu a produkuje se cca 2 000 m³ spalin za hodinu. Spaliny jsou čištěny ve třech stupních. V prvním se odlučují pevné nehořlavé zbytky, v druhém stupni se pomocí bikarbonátu odstraní kyselé plyny a podíl těžkých kovů. Předčištěné spaliny o teplotě 150 °C se vedou do trubního reaktoru, kam se zároveň dávkují proudem vzduchu z desintegrátoru nanočástice sorbentu v množství 0,1 kg/1000 rk< ríí. spalin. Jako sorbent byl použit práškový sorbent s obchodním označením Nořit RB1, tvořený skeletem z pryskyřice. V trubním reaktoru je rychlost proudění spalin 18 m/s a doba zdržení je 2 s. Spaliny se sorbentem z trubního reaktoru jsou vedeny do tkaninového filtru, kde dojde k následné aglomeraci primárních částic sorbentu, v důsledku poklesu rychlosti na 0,6 m/s a s dobou zdržení 4 s. Vzniklé aglomeráty makročástic jsou zachyceny na filtrační přepážce a po dosažení maximální tlakové ztráty na filtru 1,5 kPa se vrstva z přepážky odstraní a zneškodní se předepsaným způsobem, například solidifikací. Vstupní koncentrace PCDD/F před trubním

- t • » reaktorem byla 3,46 ng TEQ/Nm³ a výstupní koncentrace PCDD/F za tkaninovým filtrem byla

0,0084 ng TEQ/Nm . To odpovídá účinnosti záchytu POP látek na úrovni 99,6% rel.

Příklad 4.

Ve spalovně nebezpečných odpadů se provedlo porovnání účinnosti záchytu persistentních látek pro tři druhy sorbentů. Spalovací rotační pec byla vybavena mokrou vypírkou spalin pro záchyt kyselých polutantů a po následném předehřevu spalin na teplotu 140 °C ve výměníku spaliny vstupovaly do trubního reaktoru, kam se zároveň dávkovaly různé druhy sorbentů podle níže uvedené tabulky. Sorbent byl pomocí desintegrátoru rozdrcen na částice 50 až 600 nm a pomocí transportního vzduchu byl dávkován na vstup trubního reaktoru. Očištěné spaliny z trubního reaktoru byly přivedeny do tkaninového filtru a kontaminovaný sorbent tvořený aglomerátem makročástic byl odfiltrován a následně likvidován. Byla měřena specifická spotřeba sorbentů a koncentrace PCDD/F ve spalinách před trubním reaktorem a za tkaninovým filtrem.

Použity byly tyto typy sorbentů: aktivní uhlí Elbar tvořené uhlíkatým skeletem ze dřeva, Nořit tvořený skeletem z pryskyřice a Chezacarb obsahující skelet tvořený uhlíkovými nanočásticemi po jejich aglomeraci. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce a rovněž ukazují, jak specifická spotřeba sorbentů souvisí s jeho primární strukturou.

Parametr	Rozměr	Pokus 1	Pokus 2	Pokus 3
Množství odpadu	t/hod	0,9	0,98	0,95
Produkce spalin	nf/h^dj	6800	6700	6400
Druh sorbentů		Elbar	Nořit	Chezacarb
Sp. spořeba sorbentů	Tg/lOOO m³	0,38	0,22	0,08
Konc. PCDD/F vstup	ng TEQ/Nm³	2,4	2,4	2,4
Konc. PCDD/F výstup	ng TEQ/Nm³	0,072	0,048	0,0098
Účinnost čištění spalin _	% rel.	97	98	99,5

Příklad 5

Blokové schéma zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je znázorněno na obrázku připojeného výkresu. Zařízení obsahuje dispergátor 1 který je potrubím 2 napojen na trubní reaktor 3, do něhož je zároveň zaústěn vstupní spalinovod 4. Výstupním potrubím 5 je trubní reaktor 3_napojen na tkaninový filtr 6 s výstupním spalinovodem 7 a odvodem pevné frakce 8.

V dispergátoru 1 se drtí peletky sorbentu na nanočástice a ty se proudem vzduchu dávkují potrubím 2 do trubního reaktoru 3. Účinkem turbulence spalin vstupujících do trubního reaktoru 3 vstupním spalinovodem 4 se nanočástice připravené v dispergátoruj. rozptýlí a následně se sorbují POP látky. Suspenze spalin a sorbentu z trubního reaktoru 3 je vedena výstupním potrubím 5 přímo do komory tkaninového filtru 6, kde dochází k sekundární aglomeraci nanočástic sorbentu na makročástice. Pevná frakce obsahující aglomeráty makročástic polutantů s kontaminovaným sorbentem a popílkem ze spalin se odlučuje v tkaninovém filtru 6 a je z něho odváděna odvodem pevné frakce 8. Očištěné spaliny jsou odváděny z tkaninového filtru výstupním spalinovodem 7 do životního prostředí.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný při čištění spalin a odplynů ze spaloven odpadů a pro aplikovatelné procesy v hutnictví a v chemickém průmyslu, kde se produkují kontaminanty ve spalinách, odplynech nebo jiných plynných exhalátech.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob kontinuálního odstraňování polutantů ze spalin nebo odplynů s využitím sorbentu z vyznačující se tím, že sorbent na bázi uhlíku se rozdrtí na velikost primárních částic 200 až 5000 nm v průtočném zařízení za vzniku disperze v proudu transportního plynu v poměru 50 až 5000 m³ plynu na 1 kg sorbentu, a vzniklá disperze rozdrceného sorbentu se nechá po dobu 0,1 až 10 s reagovat v turbulentním proudění se spalinami či odplyny o teplotě 50 až 220 °C»a poté se v dalším zařízení rychlost proudu spalin či odplynů se sorbentem s adsorbovanými polutanty sníží za vzniku aglomerátů makročástic sorbentu s adsorbovanými polutanty a vzniklé aglomeráty se separují.
2. Způsob kontinuálního odstraňování polutantů podle nároku 1,·vyznačující se tím, že poměr množství transportního plynu k sorbentu je 100 až 1000 m³/l kg a teplota spalin nebo odplynů vstupujících do reakce je 110 až 160 °C.
3. Způsob kontinuálního odstraňování polutantů podle nároku 1 nebo 2 .vyznačující se tím, že reakce sorbentu a spalin nebo odplynů probíhá v trubním reaktoru a výstupní rychlost proudu spalin či odplynů a sorbentu s adsorbovanými polutanty z trubního reaktoru se udržuje na hodnotě 2 až 50 m/s, s výhodou 15 až 18 m/s.
4. Způsob kontinuálního odstraňování polutantů, podle kteréhokoli nároku 3 vyznačující se tím, že rychlost proudu spalin nebo odplynů a sorbentu s adsorbovanými polutanty z trubního reaktoru se sníží na 0,03 až 2 m/s, s výhodou 0,1 až 1 m/s, v tkaninovém filtru/s výhodou rukávového typu.
5. Způsob kontinuálního odstranění polutantů ze spalin a odplynů podle kteréhokoli nároku

1 až 4< vyznačující se tím, že vzniklé aglomeráty makročástic se separují z proudu spalin nebo odplynů filtrační přepážkou až do vytvoření sekundární filtrační vrstvy aglomerátů makročástic o tloušťce 1 až 30 mm, s výhodou 3 až 10 mm, při udržování lineární rychlosti spalin nebo odplynů přes filtrační přepážku 0,05 až 0,5 m/S',výhodn^Ó,08 až 0,2 f m/s a při překročení hydraulického odporu 1,5 kPa filtrační přepážky se tkaninová filtrační plocha očistí a cyklus vytvoření sekundární filtrační vrstvy se opakuje.
6.

,Χ ?

Zařízení k provádění způsobu podle kteréhokoli nároku 1 až 5/vyznačující se tím, že obsahuje trubní reaktor (3), na jehož vstup je napojen vstupní spalinovod (4) a potrubí (2) od dispergátoru (1) a jehož výstupní potrubí (5) je připojeno k filtračnímu zařízení.
7. Zařízení k provádění způsobu podle nároku 6, vyznačující se tím, že filtrační zařízení je tvořeno tkaninovým filtrem (6) s filtrační přepážkou rukávového typu.