CZ2010288A3 - Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zárení - Google Patents
Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zárení Download PDFInfo
- Publication number
- CZ2010288A3 CZ2010288A3 CZ20100288A CZ2010288A CZ2010288A3 CZ 2010288 A3 CZ2010288 A3 CZ 2010288A3 CZ 20100288 A CZ20100288 A CZ 20100288A CZ 2010288 A CZ2010288 A CZ 2010288A CZ 2010288 A3 CZ2010288 A3 CZ 2010288A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- plane
- branch
- output
- imaging system
- axis
- Prior art date
Links
- 230000005855 radiation Effects 0.000 title claims description 4
- 238000003384 imaging method Methods 0.000 claims abstract description 100
- 230000005540 biological transmission Effects 0.000 claims description 61
- 230000001902 propagating effect Effects 0.000 claims description 10
- 230000002123 temporal effect Effects 0.000 claims description 3
- OKTJSMMVPCPJKN-UHFFFAOYSA-N Carbon Chemical compound [C] OKTJSMMVPCPJKN-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims 1
- 229910052799 carbon Inorganic materials 0.000 claims 1
- 230000003287 optical effect Effects 0.000 description 11
- 230000001427 coherent effect Effects 0.000 description 4
- 239000006185 dispersion Substances 0.000 description 3
- 238000010586 diagram Methods 0.000 description 2
- 230000005670 electromagnetic radiation Effects 0.000 description 2
- 238000000386 microscopy Methods 0.000 description 2
- 230000007935 neutral effect Effects 0.000 description 2
- 238000000399 optical microscopy Methods 0.000 description 2
- 238000001228 spectrum Methods 0.000 description 2
- 210000004556 brain Anatomy 0.000 description 1
- 238000000339 bright-field microscopy Methods 0.000 description 1
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 1
- 239000003086 colorant Substances 0.000 description 1
- 238000010226 confocal imaging Methods 0.000 description 1
- 230000001066 destructive effect Effects 0.000 description 1
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 description 1
- 238000001093 holography Methods 0.000 description 1
- 238000000338 in vitro Methods 0.000 description 1
- 230000003834 intracellular effect Effects 0.000 description 1
- 238000012423 maintenance Methods 0.000 description 1
- 238000000034 method Methods 0.000 description 1
- 230000010363 phase shift Effects 0.000 description 1
- 239000000725 suspension Substances 0.000 description 1
- 238000004804 winding Methods 0.000 description 1
Classifications
-
- G—PHYSICS
- G01—MEASURING; TESTING
- G01B—MEASURING LENGTH, THICKNESS OR SIMILAR LINEAR DIMENSIONS; MEASURING ANGLES; MEASURING AREAS; MEASURING IRREGULARITIES OF SURFACES OR CONTOURS
- G01B9/00—Measuring instruments characterised by the use of optical techniques
- G01B9/02—Interferometers
- G01B9/021—Interferometers using holographic techniques
- G01B9/023—Interferometers using holographic techniques for contour producing
-
- G—PHYSICS
- G01—MEASURING; TESTING
- G01B—MEASURING LENGTH, THICKNESS OR SIMILAR LINEAR DIMENSIONS; MEASURING ANGLES; MEASURING AREAS; MEASURING IRREGULARITIES OF SURFACES OR CONTOURS
- G01B11/00—Measuring arrangements characterised by the use of optical techniques
- G01B11/24—Measuring arrangements characterised by the use of optical techniques for measuring contours or curvatures
- G01B11/2441—Measuring arrangements characterised by the use of optical techniques for measuring contours or curvatures using interferometry
-
- G—PHYSICS
- G01—MEASURING; TESTING
- G01B—MEASURING LENGTH, THICKNESS OR SIMILAR LINEAR DIMENSIONS; MEASURING ANGLES; MEASURING AREAS; MEASURING IRREGULARITIES OF SURFACES OR CONTOURS
- G01B9/00—Measuring instruments characterised by the use of optical techniques
- G01B9/02—Interferometers
- G01B9/02015—Interferometers characterised by the beam path configuration
- G01B9/02032—Interferometers characterised by the beam path configuration generating a spatial carrier frequency, e.g. by creating lateral or angular offset between reference and object beam
-
- G—PHYSICS
- G01—MEASURING; TESTING
- G01B—MEASURING LENGTH, THICKNESS OR SIMILAR LINEAR DIMENSIONS; MEASURING ANGLES; MEASURING AREAS; MEASURING IRREGULARITIES OF SURFACES OR CONTOURS
- G01B9/00—Measuring instruments characterised by the use of optical techniques
- G01B9/02—Interferometers
- G01B9/02041—Interferometers characterised by particular imaging or detection techniques
- G01B9/02047—Interferometers characterised by particular imaging or detection techniques using digital holographic imaging, e.g. lensless phase imaging without hologram in the reference path
-
- G—PHYSICS
- G01—MEASURING; TESTING
- G01B—MEASURING LENGTH, THICKNESS OR SIMILAR LINEAR DIMENSIONS; MEASURING ANGLES; MEASURING AREAS; MEASURING IRREGULARITIES OF SURFACES OR CONTOURS
- G01B9/00—Measuring instruments characterised by the use of optical techniques
- G01B9/02—Interferometers
- G01B9/0209—Low-coherence interferometers
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H1/00—Holographic processes or apparatus using light, infrared or ultraviolet waves for obtaining holograms or for obtaining an image from them; Details peculiar thereto
- G03H1/04—Processes or apparatus for producing holograms
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H1/00—Holographic processes or apparatus using light, infrared or ultraviolet waves for obtaining holograms or for obtaining an image from them; Details peculiar thereto
- G03H1/04—Processes or apparatus for producing holograms
- G03H1/0443—Digital holography, i.e. recording holograms with digital recording means
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H1/00—Holographic processes or apparatus using light, infrared or ultraviolet waves for obtaining holograms or for obtaining an image from them; Details peculiar thereto
- G03H1/04—Processes or apparatus for producing holograms
- G03H1/06—Processes or apparatus for producing holograms using incoherent light
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H1/00—Holographic processes or apparatus using light, infrared or ultraviolet waves for obtaining holograms or for obtaining an image from them; Details peculiar thereto
- G03H1/0005—Adaptation of holography to specific applications
- G03H2001/0083—Adaptation of holography to specific applications for restoring distorted objects, e.g. restoring objects through scattering media
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H1/00—Holographic processes or apparatus using light, infrared or ultraviolet waves for obtaining holograms or for obtaining an image from them; Details peculiar thereto
- G03H1/04—Processes or apparatus for producing holograms
- G03H1/0443—Digital holography, i.e. recording holograms with digital recording means
- G03H2001/0454—Arrangement for recovering hologram complex amplitude
- G03H2001/0456—Spatial heterodyne, i.e. filtering a Fourier transform of the off-axis record
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H1/00—Holographic processes or apparatus using light, infrared or ultraviolet waves for obtaining holograms or for obtaining an image from them; Details peculiar thereto
- G03H1/04—Processes or apparatus for producing holograms
- G03H1/0465—Particular recording light; Beam shape or geometry
- G03H2001/0467—Gated recording using pulsed or low coherence light source, e.g. light in flight, first arriving light
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H2222/00—Light sources or light beam properties
- G03H2222/20—Coherence of the light source
- G03H2222/24—Low coherence light normally not allowing valuable record or reconstruction
-
- G—PHYSICS
- G03—PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
- G03H—HOLOGRAPHIC PROCESSES OR APPARATUS
- G03H2223/00—Optical components
- G03H2223/23—Diffractive element
Landscapes
- Physics & Mathematics (AREA)
- General Physics & Mathematics (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Computing Systems (AREA)
- Theoretical Computer Science (AREA)
- Instruments For Measurement Of Length By Optical Means (AREA)
- Holo Graphy (AREA)
- Investigating Or Analysing Materials By Optical Means (AREA)
- Microscoopes, Condenser (AREA)
Abstract
V interferometrickém systému je obrazová rovina (3.3) zobrazovací sousty (3.1) predmetové vetve výstupní zobrazovací soustavou (4) pres soustavu (6.1) odražecu zobrazena do výstupní roviny (7) a soucasne v obrazové rovine (3.4) zobrazovací soustavy (3.2) referencní vetve je umístena reflexní difrakcní mrížka (5), která je výstupní zobrazovací soustavou (4) pres soustavu (6.2) odražecu zobrazena také do výstupní roviny (7) interferometru, kde interferencí vlnení z predmetové a z referencní vetve vzniká achromatický mimoosový hologram, a kde je umísten detektor. Soustavy odražecu (6.1 a 6.2) jsou nastaveny tak, že osy obou vetví jsou na vstupu do výstupní roviny (7) sjednocené a rovnobežné s normálou výstupní roviny (7) a osový paprsek difraktovaný reflexní difrakcní mrížkou (5) pod úhlem .alfa. dopadá do výstupní roviny (7) pod úhlem .beta. pro nejž platí sin(.beta.) = sin(.alfa.)/m, kde m je zvetšení výstupní zobrazovací soustavy (4). Zarízení umožnuje holografické zobrazení predmetu vlnením nízké koherence, napríklad bílým svetlem plošného zdroje. Nekoherentní vlnení umožnuje zobrazování predmetu vnorených v rozptylujících prostredích. Zobrazení probíhá v reálném case.
Description
Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém záření
Oblast techniky
Předkládané řešeni popisuje interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí vytvářející holografické zobrazeni vlněním nízké koherence umožňující konfokální zobrazení v širokopásmovém vlněni plošného prostorově nekoherentniho zdroje a v reálném čase.
Dosavadní stav techniky
Současné interferometrické systémy s oddělenou předmětovou a referenční větví mají jako společný znak dělič světelného svazku, který rozdělí svazek vlnění na dva vzájemně koherentní svazky, které vstupuji do předmětové a referenční větve. Současné systémy lze rozdělit do třech základních skupin.
Do první skupiny patří interferometrické systémy, které většinou využívají klasických interferometrů Machova-Zehnderova nebo Michelsonova typu, kde osy obou větví jsou na výstupu z interferometru sjednocené a vlny tedy interferují pod nulovým úhlem. Toto řešení umožňuje použít zcela nekoherentniho zdroje vlnění jako je například běžná žárovka, což má tu výhodu, že odstraňuje koherenční zrnitost a umožňuje hloubkovou diskriminaci výsledného zobrazení, tj. optické řezy vzorkem. Nevýhodou pak je, že k získání úplné informace o předmětové vlně je nutno zaznamenat minimálně 3 snímky s různým fázovým posuvem, což má negativní důsledky. Jednak vlivem prouděni v okolním prostředí a vlivem vibrací roste šum ve výsledném zobrazení a jednak není možné zobrazovat rychlé děje. Toto řešení využívají mikroskopy Krug&Lau, Horn a Mirauův objektiv.
Druhou skupinu tvoří holografické systémy. Ty využívají stejných interferometrů jako předešlá skupina s tím rozdílem, že osy obou větví se na výstupu z interferometru scházejí pod dostatečně velkým nenulovým úhlem takovým, aby vznikající interferenční struktura měla dostatečně vysokou prostorovou frekvenci takovou, aby bylo možné rekonstruovat předmětovou vlnu z jediného interferogramu, tedy hologramu, čehož je dosaženo prostým natočením zrcadla nebo jiného členu podobného významu. Takovýto interferometr není achromatický, a tudíž nelze použít širokopásmového vlnění, jelikož vlnění různých vlnových délek vstupuje do výstupní roviny pod týmž úhlem a vznikající interferenční struktura má pro každou vlnovou délku jinou prostorovou frekvenci. Žádoucí interferenční struktura (proužky) pak v součtu ve velké části zorného pole vymizí. Výhodou tohoto řešení je, že zobrazení lze kompletně rekonstruovat z jediného záznamu, hologramu. Dalším pozitivem je, že frekvence snímkování závisí pouze na použitém detektoru, nikoli na sestavě holografickeho systému. Řešeni je vhodné pro pozorování dynamických procesů. Nevýhodou pak je nutnost použít koherentní, nebo částečně prostorově nekoherentní vlnění, například laser, aby interference nastala v celém obrazovém poli, což má tyto negativní důsledky, a to přítomnost koherenčního šumu a silně omezenou možnost pozorovat vzorky vnořené v rozptylujícím prostředí. Zorné pole je 2x menší než v případě systémů první skupiny, což plyne z holografické podmínky.
Třetí skupinou jsou koherencí řízené, achromatické, holografické systémy. Tato skupina odstraňuje problém popsaný ve druhé skupině tím, že vlnění různých vlnových délek vstupuje do výstupní roviny interferometru pod různými úhly takovými, aby vznikající interferenční struktura měla pro každou vlnovou délku stejnou a dostatečně vysokou prostorovou frekvenci (hustotu proužků) takovou, aby bylo možné rekonstruovat předmětovou vlnu v celém zorném poli z jediného interferogramu, tedy hologramu. Uvedeného řešení je dosaženo děličem světelného svazku, kterým je zde difrakční mřížka. Do předmětové větve vstupuje +1. difrakční řád a do referenční větve vstupuje -1. difrakční řád. Vlivem úhlové disperze vlnění na difrakční mřížce z ní vystupuje vlnění různých vlnových délek pod různými úhly a takto vstupuje do kondenzorů. Difrakční mřížka je v každé větvi zobrazena příslušnou zobrazovací soustavou do výstupní roviny interferometru, čímž je zaručeno zachování úhlové disperze vlnění v každé z větvi a je dán předpoklad pro možnost vzniku achromatických interferenčních proužku. Toto řešení zahrnuje všechny výhody uvedené pro výše popsanou první a druhou skupinu a zároveň odstraňuje u nich uvedené nevýhody. Nevýhodou však je skutečnost, že kondenzor a objektiv tvořící zobrazovací soustavu v každé z větví musí být dva shodné prvky, tj. například v uspořádáni transmisního mikroskopu je nutno použít čtyři stejné objektivy pro každé zvětšeni. Důsledkem pak je finanční náročnost, omezený prostor mezi objektivem a kondenzorem pro objektivy s větším zvětšením. Velikost zorného pole zůstává shodná se systémy z druhé skupiny. Toto řešeni využívají také užitné vzory CZ 8547 a CZ 19150.
Podstata vynálezu
Výše uvedené nevýhody odstraňuje interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v širokopásmovém vlnění podle předkládaného vynálezu. Tento systém sestává z plošného, časově a prostorově nekoherentního zdroje vlnění, za kterým je zařazen dělič vlnění pro rozdělení dopadajícího vlnění do dvou oddělených větví interferometru, a to do první a druhé větve. V ose první větve je umístěna libovolně vytvořená první zobrazovací soustava a v ose druhé větve je umístěna druhá zobrazovací soustava, která musí být s první zobrazovací soustavou shodná co do doby průchodu vlnění a co do zvětšení. Může se lišit například tím, že první zobrazovací soustava může zobrazovat v procházejícím vlnění a druhá v odraženém vlněni.
Interferometrický systém dále obsahuje ve výstupní rovině umístěný detektor. Podmínkou je, že rozdíl dob šíření vlnění v první a v druhé větvi nesmí být větší než koherenční doba použitého vlněni. Počátek první, resp. druhé větve je v bodě rozdělení dopadajícího vlnění v děliči vlnění a konec první, resp. druhé větve je ve výstupní rovině interferometru.
Obrazová rovina první zobrazovací soustavy první větve je vzhledem k první zobrazovací soustavě obrazem předmětové roviny této zobrazovací soustavy a současně obrazová rovina druhé zobrazovací soustavy druhé větve je vzhledem k druhé zobrazovací soustavě obrazem předmětové roviny této zobrazovací soustavy.
Podstatou nového řešení je, že za obrazovou rovinou první zobrazovací soustavy první větve a před výstupní rovinou interferometru je v ose první větve umístěna první výstupní zobrazovací soustava a současně za obrazovou rovinou druhé zobrazovací soustavy druhé větve a před výstupní rovinou interferometru je v ose druhé větve umístěna druhá výstupní zobrazovací soustava.
Výstupní rovina interferometru je vzhledem k první výstupní zobrazovací soustavě obrazem obrazové roviny první zobrazovací soustavy první větve a současně výstupní rovina interferometru je vzhledem k druhé výstupní zobrazovací soustavě obrazem obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy druhé větve.
Celkové zvětšení mezi předmětovou rovinou první zobrazovací soustavy první větve a výstupní rovinou interferometru se rovná celkovému zvětšení mezi předmětovou rovinou druhé zobrazovací soustavy druhé větve a výstupní rovinou interferometru.
Alespoň v jedné větvi je mezí příslušnou zobrazovací soustavou dané větve a výstupní rovinou interferometru umístěna v první větvi první přenosová soustava odražečů a v druhé větvi druhá přenosová soustava odražečů, a to takové, že osa první větve a osa druhé větve jsou před vstupem do výstupní roviny interferometru sjednoceny a jsou rovnoběžné s normálou výstupní roviny interferometru.
Paprsek vlnění šířící se v ose první větvě vstupuje do první výstupní zobrazovací soustavy v její ose a vystupuje zní také v její ose a vstupuje do výstupní roviny interferometru ve směru její normály.
V blízkostí obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy druhé větve je umístěna difrakční mřížka. Paprsek vlnění šířící se v ose druhé větvě a difraktovaný dífrakční mřížkou pod úhlem α vstupuje do druhé výstupní zobrazovací soustavy rovněž pod úhlem α vzhledem k ose této výstupní zobrazovací soustavy a vystupuje z této výstupní zobrazovací soustavy vzhledem kjejí ose pod úhlem β a vstupuje do výstupní roviny interferometru vzhledem kjejí normále rovněž pod úhlem β. Mezi úhly β a α platí vztah sin(p) - sin(a)/m2, kde m2 je zvětšení druhé výstupní zobrazovací soustavy.
Analogické řešení vychází z toho, že v blízkosti obrazové roviny první zobrazovací soustavy první větve je umístěna první difrakční mřížka a v blízkosti obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy druhé větve je umístěna druhá difrakční mřížka.
Paprsek vlnění šířící se v ose první, resp. druhé větvě a difraktovaný první resp. druhou difrakční mřížkou pod úhlem a1 resp. o2 vstupuje do první resp. druhé výstupní zobrazovací soustavy rovněž pod úhlem a1 resp. a2 vzhledem k ose první resp. druhé výstupní zobrazovací soustavy a vystupuje z dané výstupní zobrazovací soustavy vzhledem kjejí ose pod úhlem β1 resp. β2 a vstupuje do výstupní roviny interferometru vzhledem kjejí normále rovněž pod úhlem β1 resp. β2. Mezi úhly β1 a a1 resp. β2 a a2 platí vztah sin(p1) = sin(a1)/m1. kde m1 je zvětšení první výstupní zobrazovací soustavy, resp. sin(32) = sin(a2)/m2, kde m2 je zvětšení druhé výstupní zobrazovací soustavy.
Při použití vlnění z viditelné části spektra elektromagnetického záření mohou být všechny zobrazovací soustavy, tedy první a druhá zobrazovací soustava a první výstupní a druhá výstupní zobrazovací soustava, tvořeny například libovolnými soustavami čoček, zrcadel a jiných optických členů a všechny přenosové soustavy odražečů (tj. první a druhá přenosová soustava odražečů) mohou být tvořeny například libovolnými soustavami zrcadel a jiných odrazných optických prvků, to vše při dodržení výše uvedených podmínek pro jednotlivé zobrazovací a přenosové soustavy. Pro ostatní typy vlnění platí, že všechny prvky analogické svou funkcí prvkům uvedeným v přikladu pro vlnění z viditelné části spektra elektromagnetického záření musí splňovat všechny výše uvedené podmínky.
V jednom možném provedení v obou výše uvedených případech, může být za první zobrazovací soustavou první větve v její ose umístěna první skenovací jednotka a za druhou zobrazovací soustavou druhé větve v její ose umístěna druhá skenovací jednotka, což umožňuje posouvat zobrazení ve výstupní obrazové rovině.
V jednom možném provedení v obou výše uvedených případech, může být první výstupní zobrazovací soustava a druhá výstupní zobrazovací soustava tvořena společnou výstupní zobrazovací soustavou umístěnou na společné ose první a druhé větve mezi obrazovými rovinami zobrazovacích soustav a výstupní rovinou interferometru.
o
V jednom konkrétním provedení je první vétev předmětová větev, druhá větev referenční větev, první výstupní zobrazovací soustava a druhá výstupní zobrazovací soustava jsou tvořeny společnou výstupní zobrazovací soustavou a difrakční mřížka je reflexní difrakční mřížka umístěná v blízkosti obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy referenční větve. Reflexní difrakční mřížce příslušející druhá přenosová soustava odražečů je tvořena na svém vstupu nastavitelným polopropustným rovinným zrcadlem umístěným v ose druhé přenosové soustavy odražečů a také v ose druhé zobrazovací soustavy a v cestě difrktovaného vlnění z difrakční mřížky. Dále je tvořena nastavitelným pátým rovinným zrcadlem umístěným v cestě vlnění odraženého z polopropustného rovinného zrcadla. Odrazná plocha polopropustného rovinného zrcadla svírá s odraznou plochou pátého rovinného zrcadla pravý úhel. První přenosová soustava odražečů je pak tvořena na vstupu prvním rovinným zrcadlem umístěným v ose první přenosové soustavy odražečů a také v ose první zobrazovací soustavy a dále druhým rovinným zrcadlem umístěným v cestě vlnění odraženého z prvního rovinného zrcadla tak, že jeho odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu prvního rovinného zrcadla a rovnoběžná s odraznou plochou za ním umístěného třetího rovinného zrcadla, jehož odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu v cestě odraženého paprsku umístěného čtvrtého rovinného zrcadla.
V jiném konkrétním provedení je první větev předmětová větev, druhá větev referenční větev. První difrakční mřížka je transmisní difrakční mřížka umístěná v obrazové rovině první zobrazovací soustavy předmětové větve a druhá difrakční mřížka je transmisní difrakční mřížka umístěná v blízkosti obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy referenční větve. Druhé difrakční mřížce příslušející druhá přenosová soustava odražečů je tvořena na svém vstupu nastavitelným šestým rovinným zrcadlem umístěným v ose druhé přenosové soustavy odražečů a také v ose druhé zobrazovací soustavy a v cestě difraktovaného vlnění z druhé difrakční mřížky. Dále je tvořena nastavitelným pátým rovinným zrcadlem umístěným v cestě vlnění odraženého od šestého rovinného zrcadla. Odrazná plocha pátého rovinného zrcadla je rovnoběžná s odraznou plochou šestého rovinného zrcadla. První přenosová soustava odražečů příslušející první difrakční mřížce je pak tvořena na vstupu prvním rovinným zrcadlem umístěným v ose první přenosové soustavy odražečů a také v ose první zobrazovací soustavy a v cesté difraktovaného vlnění z první difrakční mřížky. Dále je tvořena druhým rovinným zrcadlem umístěným v cestě vlnění odraženého z prvního rovinného zrcadla tak, že jeho odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu prvního rovinného zrcadla a rovnoběžná s odraznou plochou za ním umístěného třetího rovinného zrcadla, jehož odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu v cestě odraženého paprsku umístěného čtvrtého rovinného zrcadla.
V provedení, kdy jsou zařazeny první a druhá difrakční mřížka jsou možné všechny varianty, tedy kdy jsou obě tyto difrakční mřížky tvořeny reflexní difrakční mřížkou nebo transmisní difrakční mřížkou nebo jedna je reflexní a druhá transmisní difrakční mřížka.
Další možností je, že difrakční mřížky leží v jim příslušejících obrazových rovinách zobrazovacích soustav nebo leží v okolí vymezeném vzdáleností + 500 mm od jí příslušející obrazové roviny.
Výhodou tohoto řešení je, že zařízení umožňuje holografické zobrazení předmětu vlněním nízké koherence, například bílým světlem plošného zdroje. Nekoherentní vlnění umožňuje zobrazování předmětů vnořených v rozptylujícím prostředí. Zobrazení probíhá v reálném čase. Z jediného digitálně zaznamenaného hologramu části pozorovaného předmětu lze numericky zrekonstruovat předmětovou vlnu, tedy její intenzitu a fázi. Intenzitní zobrazení je hloubkově diskriminováno, tj. zobrazuje pouze část vzorku ležící v okolí předmětové roviny zobrazovací soustavy, tedy řez pozorovaným vzorkem. Tloušťka řezu závisí na stupni koherence použitého vlnění a v případě světelné mikroskopie může být tenčí než optický řez z konfokálního mikroskopu. Fázové zobrazení odpovídá rozdílu dob šíření mezi předmětovou a referenční větví způsobenému pozorovaným vzorkem, je kvantitativní a lze pomocí něj měřit hloubku odrazných vzorků s přesností v řádu tisícin vlnové délky, nebo např. v případě mikroskopického zobrazení procházejícím světlem vážit buňky či vyhodnocovat pohyb vnitrobuněčné hmoty.
Lze tedy říci, že mezi znaky společné alespoň s některými systémy patřícími do některé zvýše uvedených skupin patří následující prvky. Plošný, časově a prostorově nekoherentní zdroj vlnění, který například v optické mikroskopii zahrnuje běžnou žárovku, kolektorovou čočku, matnici, aperturní clonu proměnné velikosti (irisovou, nebo sadu výměnných clon různých průměrů), výměnné barevné filtry, výměnné neutrální filtry pro regulaci intenzity osvětlení a studený filtr, který nepropouští dlouhovlnné světlo. Mezi další společné znaky patří dělič vlnění, rozdělující dopadající vlnění do předmětové a referenční větve, dále zobrazovací soustavy v těchto větvích, jim příslušné výstupní zobrazovací soustavy nebo společná výstupní zobrazovací soustava a detektor.
Předkládané řešení zahrnuje všechny výhody uvedené u třetí skupiny popsané v dosavadním stavu techniky, tedy u koherencí řízených, achromatických, holografických systémů a zároveň vylučuje všechny u nich uvedené nevýhody. Velikost zorného pole zůstává shodná se systémy z druhé skupiny.
Přehled obrázků na výkresech
Příklady provedení vynálezu jsou uvedeny na přiložených výkresech. Na obr. 1 je uvedeno schéma interferometrického systému s reflexní difrakční mřížkou umístěnou v referenční větvi a jednou společnou výstupní zobrazovací soustavou. Na obr. 2 je uvedeno schéma interferometrického systému se dvěma různými transmisními difrakčnimi mřížkami, z nichž jedna je umístěna v předmětové větvi a druhá v referenční větvi a každá z větví obsahuje vlastní výstupní zobrazovací soustavu. Obr.3 znázorňuje interferometrický systém mající dvě navzájem oddělené výstupní zobrazovací soustavy.
Příklady provedení vynálezu
Jeden příklad provedení interferometrického systému podle vynálezu je uveden na obr. 1. Jedná se o interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí vytvářející holografické zobrazení světlem nízké koherence umožňující konfokální zobrazení v bílém světle plošného prostorově nekoherentního zdroje a v reálném čase. První přenosová soustava 6.1 a druhá přenosová soustava 6.2 odražečů jsou zde realizovány soustavami zrcadel. Tento interferometrický systém je tvořen na svém vstupu plošným, časově a prostorově nekoherentním zdrojem £ světla, za kterým je zařazen optický dělič 2 světelného svazku, kterým je zde standardní prvek, například dělicí kostka. Optický dělič 2 světelného svazku rozděluje dopadající světlo do předmětové a referenční větve. V předmětové větvi je umístěna libovolně vytvořená první zobrazovací soustava 3J. V referenční větvi je vdaném příkladě umístěna druhá zobrazovací soustava X2 opticky shodná s první zobrazovací soustavou 3J, Interferometrický systém dále obsahuje ve výstupní části výstupní zobrazovací soustavu 4. Ve výstupní rovině 7 interferometru je pak umístěný detektor. Podmínkou zde je, že rozdíl optických drah v obou větvích, měřeno od bodu rozděleni světelného svazku v děliči 2 světelného svazku až po výstupní rovinu 7 interferometru je menší než koherenční délka použitého světla. V uvedeném příkladě je v blízkosti obrazové roviny 34 druhé zobrazovací soustavy 3.2 referenční větve umístěna difrakčni mřížka 5. Mezi difrakční rovinou difrakční mřížky 5 a výstupní zobrazovací soustavou 4 je zařazena druhá přenosová soustava 6.2 odražečů, která může být realizována mnoha způsoby. Podstatné je, že je nastavená tak, že světelný svazek šířící se v ose referenční větve a difraktovaný difrakční mřížkou 5 pod úhlem - vstupuje do výstupní zobrazovací soustavy 4 rovněž pod úhlem g vzhledem k optické ose této výstupní zobrazovací soustavy 4 a vystupuje z výstupní zobrazovací soustavy 4 vzhledem k její optické ose pod úhlem β a poté vstupuje do výstupní roviny 7 interferometru vzhledem kjejí normále rovněž pod úhlem β. Mezi úhly β a g platí vztah sin(p) = sin(a)/m, kde m je zvětšení výstupní zobrazovací soustavy 4.
Vdaném příkladě je pak v předmětové větvi na výstupu první zobrazovací soustavy 34 zařazena první přenosová soustava 6.1 odražečů, která opět může být řešena mnoha způsoby, avšak musí být nastavená tak, že světelný svazek jdoucí vose první zobrazovací soustavy 3J. je veden přes první přenosovou soustavu 6.1 odražečů a přes výstupní zobrazovací soustavu 4 do výstupní roviny 7 interferometru ve směru její normály. Obrazová rovina 3.3 první zobrazovací soustavy 3.1 předmětové větve a výstupní rovina interferometru 7 a rovněž tak obrazová rovina 34 druhé zobrazovací soustavy X2 referenční větve a výstupní rovina interferometru 7 musí být vzhledem k výstupní zobrazovací soustavě 4 opticky sdruženy.
Interferometrický systém dle uvedeného příkladu může obsahovat místo jedné výstupní zobrazovací soustavy 4 dvě navzájem oddělené výstupní zobrazovací ’ (I soustavy 41 a 42, jak je uvedeno na obr. 3. Ostatní prvky jsou pro zjednodušení uspořádány stejně jako v příkladě předešlém, mohou však být uspořádány i jinak.
Výstupní rovina 7 interferometru je vzhledem k pn/ní výstupní zobrazovací soustavě 4J obrazem obrazové roviny 33 první zobrazovací soustavy 3.1 předmětové větve a vzhledem k druhé výstupní zobrazovací soustavě 4.2 obrazem obrazové roviny 34 druhé zobrazovací soustavy 3.2 referenční větve.
Paprsek vlnění šířící se v ose první zobrazovací soustavy 3.1 předmětové větve vstupuje do pn/ní výstupní zobrazovací soustavy 4,1 v její ose a vystupuje z ní také v její ose a vstupuje do výstupní roviny 7 interferometru ve směru její normály.
V blízkosti obrazové roviny 34 druhé zobrazovací soustavy 3.2 referenční větve je umístěna difrakční mřížka 5 a paprsek vlnění šířící se v ose druhé zobrazovací soustavy 33 referenční větve difraktovaný difrakční mřížkou 5 pod úhlem g vstupuje do druhé výstupní zobrazovací soustavy 4.2 rovněž pod úhlem g vzhledem k ose této druhé výstupní zobrazovací soustavy 4.2 a vystupuje z této druhé výstupní zobrazovací soustavy 43 vzhledem kjejí ose pod úhlem β a vstupuje do výstupní roviny 7 interferometru vzhledem její k normále rovněž pod úhlem β, přičemž mezi úhly β a g platí vztah sin(p) = sin(a)/m, kde m je zvětšení druhé výstupní zobrazovací soustavy 43.
Analogii uvedeného příkladu provedení je případ uvedený na obr. 2, kdy je v obou větvích, tedy v referenční i předmětové, zařazena difrakční mřížka. Jedná se tedy o uspořádání, kdy je v blízkosti obrazové roviny 3,3 první zobrazovací soustavy 3J předmětové větve umístěna první difrakční mřížka 5.1 a v blízkosti obrazové roviny 34 druhé zobrazovací soustavy 33 referenční větve je umístěna druhá difrakční mřížka 53. Mezi difrakční rovinou první difrakční mřížky 5,1 a výstupní zobrazovací soustavou 4 je opět zařazena první přenosová soustava 6.1 odražečů a analogicky mezi difrakční rovinou druhé difrakční mřížky 53 a výstupní zobrazovací soustavou 4 je zařazena druhá přenosová soustava 63 odražečů, u nichž platí analogické podmínky pro úhly gl, βΐ a g2, β2 jako v předešlém příkladě. Rovněž tak i zde platí, že obrazová rovina 3.3 první zobrazovací soustavy 3,1 předmětové větve a výstupní rovina interferometru 7 a rovněž tak obrazová rovina ! 1 — druhé zobrazovací soustavy 32 referenční větve a výstupní rovina interferometru 7 musí být vzhledem k výstupní zobrazovací soustavě 4 opticky sdruženy.
V obou popsaných příkladech provedení je za prvním zobrazovacím systémem předmětové větve v jeho ose umístěna první skenovací jednotka 8.1 a za druhým zobrazovacím systémem 12 referenční větve v jeho ose umístěna druhá skenovací jednotka 12. jejichž zařazení však není bezpodmínečně nutné.
Difrakční mřížka 5 může být reflexní nebo transmisní. Jedno z možných provedeni, kdy je difrakční mřížka 5 reflexní difrakční mřížka, je uvedeno na obr. 1. Zde je tato reflexní difrakční mřížka umístěna v referenční větvi a přísluší jí tedy druhá přenosová soustava 12 odražečů. Ta je tvořena na svém vstupu nastavitelným polopropustným rovinným zrcadlem Z6 umístěným vose druhé přenosové soustavy 12 odražečů a také v ose druhé zobrazovací soustavy 3.2 a v cestě difraktovaného vlnění z difrakční mřížky 5. Dále je tvořena nastavitelným pátým rovinným zrcadlem Z5 umístěným v cestě vlnění odraženého od polopropustného zrcadla Z6. Odrazná plocha polopropustného rovinného zrcadla Z6 svírá s odraznou plochou pátého rovinného zrcadla Z5 pravý úhel. První přenosová soustava 11 odražečů je pak tvořena na vstupu prvním rovinným zrcadlem Z1 umístěným v ose první přenosové soustavy 6.1 odražečů a také vose první zobrazovací soustavy 11 a dále druhým rovinným zrcadlem Z2 umístěným v cestě vlnění odraženého z prvního rovinného zrcadla Z1 tak, že jeho odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu prvního rovinného zrcadla Z1 a rovnoběžná s odraznou plochou za ním umístěného třetího rovinného zrcadla Z3, jehož odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu v cestě odraženého paprsku umístěného čtvrtého rovinného zrcadla Z4. Soustava zrcadel Z1 a Z2 v přenosové soustavě 6.1 odražečů je posuvná ve směru osy první zobrazovací soustavy 3.1 předmětové větve, což umožňuje nastavit shodnou optickou délku větví interferometru.
Další z možných provedení, kdy je v obou větvích, tedy v referenční i předmětové, zařazena difrakční mřížka, je uvedeno na obr. 2. V tomto případě jsou obě difrakční mřížky transmisní difrakční mřížky 5.1 a 5.2. První difrakční mřížce 5.1, resp.druhé difrakční mřížce 12 umístěné v předmětové, resp. referenční větvi přísluší první resp. druhá přenosová soustava 6.1 resp. 6.2 odražečů. První přenosová soustava i 2 — odražečú je tvořena na vstupu prvním rovinným zrcadlem Z1 umístěným v ose první přenosové soustavy 6J. odražečú a také v ose první zobrazovací soustavy 3.1 a v cestě difraktovaného vlnění z první difrakční mřížky 5,1. Dále je tvořena druhým rovinným zrcadlem Z2 umístěným v cestě vlnění z první difrakční mřížky 5.1 a odraženého prvním rovinným zrcadlem Z1 tak, že jeho odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu prvního rovinného zrcadla Z1 a rovnoběžná s odraznou plochou za ním umístěného třetího rovinného zrcadla Z3, jehož odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu v cestě odraženého paprsku umístěného čtvrtého rovinného zrcadla Z4. Druhá přenosová soustava 6^ odražečú je tvořena na svém vstupu nastavitelným šestým rovinným zrcadlem Z7 umístěným v ose druhé přenosové soustavy 6.2 odražečú a také v ose druhé zobrazovací soustavy 3.2 a v cestě difraktovaného vlnění z druhé difrakční mřížky 5A Dále je tvořena nastavitelným pátým rovinným zrcadlem Z5 umístěným v cestě vlnění odraženého od šestého rovinného zrcadla Z7. Odrazná plocha šestého rovinného zrcadla Z7 je rovnoběžná s odraznou plochou pátého rovinného zrcadla Z5.
V obou popsaných příkladech provedení je soustava prvního rovinného zrcadla Zf θ druhého rovinného zrcadla Z2 v první přenosové soustavě 6.1 odražečú posuvná ve směru osy první zobrazovací soustavy 3.1 předmětové větve, což umožňuje nastavit shodnou optickou délku větvi interferometru.
Je možné také provedení, kdy jsou v případě zařazení dvou difrakčních mřížek obě reflexní nebo obě transmisní nebo jedna reflexní a jedna transmisní.
Přenosové soustavy odražečú lze technicky realizovat mnoha způsoby, ne jen těmi, které byly výše popsány.
Difrakční mřížky mohou ležet přímo v jim příslušejících obrazových rovinách nebo v okolí vymezeném vzdáleností ± 500 mm odjím příslušejících obrazových rovin.
Interferenční systém využívá principů nekoherentní obrazové holografie. Sestava je tvořena dvousvazkovým mřížkovým interferometrem s oddělenou předmětovou a referenční větví, jejichž osy jsou ve výstupní rovině 7 interferometru sjednoceny, jsou rovnoběžné s normálou výstupní roviny 7 a sbíhají se tedy pod
I 3 nulovým Ohiem a právě v důsíedku použití difrakční mřížky 5 nebo první difrakční mřížky 5d a druhé difrakční mřížky W vytvářejí ve výstupní rovině 7 achromatíckou interferenční strukturu s dostatečně vysokou prostorovou frekvencí, tedy hustotou proužku takovou, aby bylo možné rekonstruovat předmětovou vlnu v celém zorném poh z jedmeho interferogramu respektive hologramu zaznamenaného v jediném okamžiku. To výrazně omezuje přítomnost šumu, jež má původ v proudění okolního prostředí nebo ve vibracích.
Hologram je digitálně zaznamenán a předmětová vlna, její amplituda a fáze je numericky rekonstruována pomoci algoritmů rychlé Fourierovy transformace. Znalost amplitudy , fáze předmětové vlny implikuje znalost předmětové vlny v celém prostoru Z jediného hologramu je tedy možné ex post rekonstruovat zobrazení pozorovaného predmetu v rovinách odlišných od roviny pozorováni, tedy numerický přeostřovat a tím do jisté min, rekonstruovat prostorové rozložení snímaného trojrozměrného objektu. Rozsah oblastí, na které lze tímto způsobem numericky přeostřovat je dán stupněm koherence použitého vlněni. Vyšší stupeň koherence umožňuje přeostřovat na osově rozsáhlejší oblasti. Nižší stupeň koherence tuto oblast zužuje ale umožňuje pozorovat objekty vnořené v silně rozptylujícím prostředí, a to v důsledku výrazného omezení příspěvku násobné rozptýleného vlnění k zobrazení vzorku, což platí pro obrazovou intenzitu i fázi a bylo to experimentálně ověřeno.
Kvadrát modulu komplexní amplitudy získané rekonstrukcí hologramu tedy intenzitní zobrazeni, je hloubkové diskriminováno, má tedy význam řezu pozorovaným vzorkem. Tloušťka řezu závisí na stupni koherence použitého vlnění a v pr,páde světelné mikroskopie může být tenči než optický fez z konfokálního mikroskopu. Fázové zobrazeni odpovídá rozdílu dob šíření vlněni v předmětové a v referenční větvi způsobenému pozorovaným vzorkem, je kvantitativní a lze pomocí něj měřit hloubku odrazných vzorků s přesností v řádu tisícin vlnové délky nebo např. v případě m.kroskopického zobrazeni procházejícím světlem vážit buňky či vyhodnocovat pohyb vnitrobunéčné hmoty.
Frekvence snímkování není omezena žádnou částí interferometrického systému. Je omezena pouze rychlostí záznamového zařízení, které je většinou tvořeno digitální kamerou a počítačem.
i4
Vzhledem k paralelnímu holografickému záznamu obrazu v mnoha barvách v jedmém okamžiku lze v některých případech tímto způsobem překonat destruktivní interferenci světla ve vzorku na některé vlnové délce a zachovat tím fázovou informaci z tohoto pozorovaného místa.
Provedení uvedené jako příklad na obr.1 pracuje následujícím způsobem.
Z plošného, časové a prostorově nekoherentního zdroje vlnění 1 s volitelným stupněm časové i prostorové koherence, který například v optické mikroskopii zahrnuje běžnou žárovku, kolektorovou čočku, matnici, aperturní clonu proměnné velikosti (irisovou, nebo sadu výměnných clon různých průměrů), výměnné barevné filtry, výměnné neutrální filtry pro regulaci intenzity osvětlení a studený filtr, který nepropouští dlouhovlnné světlo, vystupuje vinění, které dopadá na dělič 2 vlnění, který rozdělí dopadající vlnění na dva vzájemně koherentní svazky vstupující do dvou větvi interferometru, nejčastěji do předmětové a do referenční větve. Vzhledem k možnosti použití zcela nekoherentního vlnění jsou větve interferometru navrženy jako ekvivalentní. V předmětové i referenční větvi jsou proto vloženy shodné zobrazovací soustavy, a to první zobrazovací soustava 3J a druhá zobrazovací soustava X2, které však mohou být libovolné, například pro zobrazeni v procházejícím světle, v odraženém světle, pro mikroskopické či makroskopické zobrazení.
Vínem vstupující z děliče 2 vlněni do předmětové větve dopadá na pozorovaný předmět umístěný v prvni předmětové rovině 21 první zobrazovací soustavy 3.1 předmětové větve a dále prochází přes prvni zobrazovací soustavu 3,1. prvni skenovací jednotku 8J a první přenosovou soustavu 6.1 odražečů tak, že se odráží na prvním rovinném zrcadle Zl do obrazové roviny 3.3 první zobrazovací soustavy — předmětové větve, kde vzniká obraz pozorovaného předmětu vloženého v první předmětové rovině 2J.. Vlnění dále dopadá na druhé rovinné zrcadlo Z2, kde se opět odráží a dopadá na třetí rovinné zrcadlo Z3, kde se dále odráží a dopadá na čtvrté rovinné zrcadlo Z4, kde se odráží a vstupuje do výstupní zobrazovací soustavy 4, přes niž prochází do výstupní roviny 7 interferometru, kde vzniká druhý obraz pozorovaného předmětu vloženého v první předmětové rovině 2.1 . Vlněni vstupující z děliče 2 vlnění do referenční větve dopadá na referenční predmet umetený v druhé předmětové rovině 22 druhé zobrazovací soustavy 32 referenční větve a dále prochází přes druhou zobrazovací soustavu 32 druhou skenovaci jednotku 32 a druhou přenosovou soustavu 62 odražečů tak. že prochází pres polopropustné rovinné zrcadlo Z6 a dopadá na difrakční rovinu reflexní difrakční mozky 5 umístěné v obrazové rovině 14 druhé zobrazovací soustavy 32. kde vzniká obraz referenčního předmětu vloženého v druhé předmětové rovině 22. Paprsek vlnění šířící se v ose referenční větvě a difraktovaný difrakční mřížkou 5 pod úhlem o dopadá opět na polopropustné rovinné zrcadlo Ζβ. kde se odráží a dopadá na páté rovinné zrcadlo Z5, kde se odráží a vstupuje do výstupní zobrazovací soustavy 4 rovněž pod úhlem α vzhledem k ose této výstupní zobrazovací soustavy 4. prochází 1' a vystupuje z této výstupní zobrazovací soustavy 4 vzhledem kjejí ose pod úhlem β a vstupuje do výstupní roviny 7 interferometru vzhledem k její normále rovněž pod úhlem g. kde vzniká druhý obraz referenčního předmětu vloženého v druhé předmětové rovině 22. Mezi úhly g a α platí vztah sin(g) = sin(a)/m. kde m je zvětšení výstupní zobrazovací soustavy 4.
Vlnění z předmětové větve a z referenční větve ve výstupní rovině 7 interferometru interferuje a vytváří interferenční strukturu proužků s prostorovou frekvenci rovnou prostorové frekvenci difrakční mřížky 5 dělené zvětšením výstupní zobrazovací soustavy 4.
Pn použiti širokopásmového zdroje vlnění se na difrakční mřížce 5 uplatni závislost uhlu difrakce na vlnové délce, tak zvaná úhlová disperze. Úhel g a tudíž i úhel β je různý pro různé vlnové délky. Vhodnou prostorovou frekvencí a polohou difrakční mřížky 5 a vhodným natočením zrcadel v první přenosové soustavě 6.1 a druhé přenosové soustavě 6J odražečů lze dosáhnout toho, že vlnění různých vlnových délek vstupuje do výstupní roviny 7 pod různými úhly takovými, aby vznikající interferenční struktura měla pro každou vlnovou délku stejnou a dostatečně vysokou prostorovou frekvenci, tedy hustotu proužků takovou, aby bylo možné rekonstruovat předmětovou vlnu v celém zorném poli z jediného interferogramu, tedy hologramu.
ΙΟ
Ve výstupní rovině 7 interferometru je umístěn detektor, kterým je většinou digitální kamera připojená k počítači. Zvětšení m výstupní zobrazovací soustavy 4, je takové, aby bylo možné interferenční strukturu přítomnou ve výstupní rovině 7 interferometru dostatečně na vzorkovat použitým detektorem s ohledem na maximální prostorovou frekvenci přítomnou v hologramu ve výstupní rovině 7 interferometru.
Soustava prvního rovinného zrcadla Z1 a druhého rovinného zrcadla Z2 v první přenosové soustavě 6J odražečů je posuvná ve směru osy pn/ní zobrazovací soustavy 3J předmětové větve, což umožňuje nastavit v obou větvích interferometru shodnou dobu průchodu vlnění.
První skenovací jednotka 8Ί a druhá skenovací jednotka 8.2 zajišťují sjednocení os předmětové a referenční větve ve výstupní rovině 7 interferometru. Dále jsou využívány pro zjišťování funkce vzájemné koherence, zejména pro případ pozorování pres rozptylující prostředí, kdy lze náklonem svazku paprsků přicházejících do výstupní roviny 7 interferometru z předmětové větve získat neposunuté zobrazení pozorovaného předmětu, k němuž přispívá nebalistické světlo rozptýlené v bodě pozorováni pod úhlem větším, než je aperturní úhel objektivu.
Pozorovaný předmět a referenční předmět mohou být také vloženy v kterékoli vhodné rovině v příslušné větvi sdružené příslušnou zobrazovací soustavou nebo její částí s příslušnými předmětovými rovinami 2.1 a 2.2.
Obdobným způsobem pracuje interferometrický systém i v ostatních příkladech uspořádání.
Průmyslová využitelnost
Navržený interferometrický systém lze použít například v kombinaci s běžnými mikroskopovými zobrazovacími soustavami zobrazujícími v odraženém i v procházejícím světle, lze jej použít také pro makroskopický holografický záznam. Je vhodný pro in vitro pozorování živých buněk, případně vnořených v suspenzi, a jejich reakcí na vnější podněty, nebo pro měření povrchů odrazných vzorků překrytých rozptylujícím prostředím.
Claims (9)
- PATENTOVÉ NÁROKY1. interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvenci zobrazující v polytematickém zářeni, který sestává z piošného. časové a prostorově nekoherentního zdroje (1) vlněni, za kterým je zařazen dělič (2) vlnění pro rozdetem dopadajícího vlnění do dvou oddělených větvi interferometru, a to do první a druhé větve, kde v ose první větve je umístěna libovolně vytvořená první zobrazovací soustava (3.1) a v ose druhé vétve je um|s(ěna zobrazovací soustava (3.2), která musí být s první zobrazovací soustavou shodná co do doby průchodu vlnění a co do zvětšení a obrazová rovina (3 3) první zobrazovací soustavy (3.1) první větve je vzhledem k první zobrazovaci soustavě (3.1) obrazem předmětové roviny (2.1) této zobrazovací soustavy (3.1) a současně obrazová rovina (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3 2) druhé větve je vzhledem k druhé zobrazovací soustavě (3.2) obrazem předmětové roviny (2.2) této zobrazovaci soustavy (3.2) a interferometrický system dale obsahuje ve výstupní rovině (7) interferometru umístěný detektor, pncemž rozdíl dob šířeni vlnění v první a v druhé větvi je menší než koherenční doba použitého vlnění, měřeno od bodu rozdělení svazku v děliči (2) vlnění až po výstupní rovinu (7) Interferometru,vyznačující se tím že za obrazovou rovinou (3 3) p™, zobrazovací soustavy (3.1) první větve a před výstupní rovinou (7) je umístěna prvni výstupní zobrazovací soustava (4 1) a za obrazovou rovinou (3.4) druhé zobrazovaci soustavy (3.2) druhé větve a před výstupní rovinou (7) interferometru je umístěna druhá výstupní zobrazovací soustava (4.2). přičemž alespoň v jedné větvi je mezi příslušnou zobrazovací soustavou (3.1, 3.2) dané větve a výstupní rovinou (7) interferometru umístěna v první větví prvni přenosová soustava (6.1) odražečů a v druhé větvi druhá přenosová soustava (6.2) odražečů, a to tak uspořádané, že osa prvni větve a osa druhé větve jsou před vstupem do výstupní roviny (7) interferometru sjednoceny a jsou rovnoběžné s normálou výstupní roviny (7) interferometru a dále, že výstupní rovina (7) interferometru je vzhledem k první výstupní zobrazovací soustavě (4.1) obrazem obrazové roviny (3.3) první zobrazovaci soustavy (3.1) prvni větve a vzhledem k druhéIS výstupní zobrazovací soustavě (4.2) obrazem obrazové roviny (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve a celkové zvětšení mezi první předmětovou rovinou (2.1) první zobrazovací soustavy (3.1) první větve a výstupní rovinou (7) interferometru se rovná celkovému zvětšení mezi druhou předmětovou rovinou (2.2) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve a výstupní rovinou (7) interferometru a paprsek vlnění šířící se v ose první zobrazovací soustavy (3.1) první větve vstupuje do první výstupní zobrazovací soustavy (4.1) v její ose a vystupuje z ní také v její ose a vstupuje do výstupní roviny (7) interferometru ve směru její normály a v blízkosti obrazové roviny (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve je umístěna difrakční mřížka (5) a paprsek vlněni šířící se v ose druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve difraktovaný difrakční mřížkou (5) pod úhlem (o) vstupuje do druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2) rovněž pod úhlem (a) vzhledem k ose této druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2) a vystupuje z této druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2) vzhledem kjejí ose pod úhlem (β) a vstupuje do výstupní roviny (7) interferometru vzhledem její k normále rovněž pod úhlem (β), přičemž mezi úhly (β) a (a) platí vztah ειη(β) = sin(a)/m, kde m je zvětšení druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2).
- 2. Interferometncký systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zářeni, který sestává z plošného, časově a prostorové nekoherentního zdroje (1) vlnění, za kterým je zařazen dělič (2) vlnění pro rozdělení dopadajícího vlnění do dvou oddělených větví interferometru, a to do první a druhé větve, kde v ose první větve je umístěna libovolně vytvořená první zobrazovací soustava (3.1) a vose druhé větve je umístěna druhá zobrazovací soustava (3.2), která musí být s první zobrazovací soustavou shodná co do doby průchodu vlnění a co do zvětšení a obrazová rovina (3.3) první zobrazovací soustavy (3.1) první větve je vzhledem k první zobrazovací soustavě (3.1) obrazem předmětové roviny (2.1) této zobrazovací soustavy (3.1) a současně obrazová rovina (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve je vzhledem k druhé zobrazovací soustavě (3.2) obrazem předmětové roviny (2.2) této zobrazovací soustavy (3.2) a interferometncký systém dáte obsahuje ve výstupní rovině (7) interferometru umístěný detektor, přičemž rozdíl dob šíření vlnění v první a v druhé větvi je menší než koherencní doba použitého vlnění, měřeno od bodu rozdělení svazku v děliči (2) vlněni až po výstupní rovinu (7) interferometru.vyznačující se tím, že za obrazovou rovinou (3.3) první zobrazovací soustavy (3.1) první větve a před výstupní rovinou (7) je umístěna prvni výstupní zobrazovací soustava (4.1) a za obrazovou rovinou (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve a před výstupní rovinou (7) interferometru je umístěna druhá výstupní zobrazovací soustava (4.2), přičemž alespoň v jedné větvi je mezi příslušnou zobrazovací soustavou (3.1, 3.2) dané větve a výstupní rovinou (7) interferometru umístěna v první větvi první přenosová soustava (6.1) odražečů a v druhé větvi druhá přenosová soustava (6.2) odražečů, a to tak uspořádané, že osa první větve a osa druhé větve jsou před vstupem do výstupní roviny (7) interferometru sjednoceny a jsou rovnoběžné s normálou výstupní roviny (7) interferometru a dále, že výstupní rovina (7) interferometru je vzhledem k první výstupní zobrazovací soustavě (4.1) obrazem obrazové roviny (3.3) první zobrazovací soustavy (3.1) první větve a vzhledem k druhé výstupní zobrazovací soustavě (4.2) obrazem obrazové roviny (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve a celkové zvětšení mezi první předmětovou rovinou (2.1) prvni zobrazovací soustavy (3.1) první větve a výstupní rovinou (7) interferometru se rovná celkovému zvětšeni mezí druhou předmětovou rovinou (2.2) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve a výstupní rovinou (7) interferometru a v blízkosti obrazové roviny (3.3) první zobrazovací soustavy (3.1) první větve je umístěna první difrakční mnzka (5.1) a paprsek vlnění šířící se v ose první zobrazovací soustavy (3.1) první větve difraktovaný první difrakční mřížkou (5.1) pod úhlem (a1) vstupuje do první výstupní zobrazovací soustavy (4.1) rovněž pod úhlem (a1) vzhledem k ose této první výstupní zobrazovací soustavy (4.1) a vystupuje z této první výstupní zobrazovací soustavy (4.1) vzhledem k její ose pod úhlem (β1) a vstupuje do výstupní roviny (7) interferometru vzhledem její k normále rovněž pod úhlem (β1), přičemž mezi úhly (β1) a (o1) platí vztah δίη(β1) = sin(a1)/m1, kde m1 je zvětšení první výstupní zobrazovací soustavy (4.1) a v blízkosti obrazové roviny (3.4) druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve je umístěna druhá difrakční mřížka (5.2) a paprsek vlnění šířící se v ose druhé zobrazovací soustavy (3.2) druhé větve difraktovaný druhou difrakční mřížkou (5.2) pod úhlem (a2) vstupuje do druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2) rovněž pod úhlem (a2) vzhledem k ose této druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2) a vystupuje z této druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2) vzhledem kjejí ose pod úhlem (β2) a vstupuje do výstupní roviny (7) interferometru vzhledem její k normále rovněž pod úhlem (β2), přičemž mezi úhly (β2) a (a2) platí vztah 3ίη(β2) = sin(a2)/m2, kde m2 je zvětšení druhé výstupní zobrazovací soustavy (4.2).
- 3. Interferometrický systém podle nároku 1 .vyznačující se tím, že první větev je předmětová větev, druhá větev je referenční větev, difrakční mřížka (5) je reflexní difrakční mřížka umístěná v blízkosti obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy (3.2) referenční větve a ji příslušející druhá přenosová soustava (6.2) odražečů je tvořena na svém vstupu nastavitelným polopropustným rovinným zrcadlem (Z6) umístěným v ose druhé přenosové soustavy (6.2) odražečů a také v ose druhé zobrazovací soustavy (3.2) a v cestě difraktovaného vlnění z difrakční mřížky (5) a nastavitelným pátým rovinným zrcadlem (Z5) umístěným v cestě vlněni odraženého z polopropustného rovinného zrcadla (Z6) a odrazná plocha polopropustného rovinného zrcadla (Z6) svírá s odraznou plochou pátého rovinného zrcadla (Z5) pravý úhel a dále první přenosová soustava (6.1) odražečů je pak tvořena na vstupu prvním rovinným zrcadlem (Z1) umístěným v ose první přenosové soustavy (6.1) odražečů a také vose první zobrazovací soustavy (3.1) a druhým rovinným zrcadlem (Z2) umístěným v cestě vlnění odraženého z prvního rovinného zrcadla (Z1) tak, že jeho odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu prvního rovinného zrcadla (Z1) a rovnoběžná s odraznou plochou za nim umístěného třetího rovinného zrcadla (Z3), jehož odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu v cestě odraženého paprsku umístěného čtvrtého rovinného zrcadla (Z4).
- 4. Interferometrický systém podle nároku 2,vyznačující se tím, že první větev je předmětová větev, druhá větev je referenční větev a první difrakční mřížka (5.1) je transmisní difrakční mřížka umístěná v blízkosti obrazové roviny první zobrazovací soustavy (3.1) předmětové větve a druhá difrakční mřížka (5.2) je transmisní difrakční mřížka umístěná v blízkosti obrazové roviny druhé zobrazovací soustavy (3.2) referenční větve a této druhé difrakční mřížce (5.2) příslušející druhá přenosová soustava (6.2) odražečů je tvořena na svém vstupu nastavitelným šestým rovinným zrcadlem (Z7) umístěným v ose druhé přenosové soustavy (6.2) odražečú a také v ose druhé zobrazovací soustavy (3.2) a v cestě difraktovaného vlnění z druhé difrakční mřížky (5.2) a nastavitelným pátým rovinným zrcadlem (Z5) umístěným v cestě vlněni odraženého z šestého rovinného zrcadla (Z7) a odrazná plocha pátého rovinného zrcadla (Z5) je rovnoběžná s odraznou plochou šestého rovinného zrcadla (Z7), přičemž první přenosová soustava (6.1) odražečú příslušející první difrakční mřížce (5.1) je pak tvořena na vstupu prvním rovinným zrcadlem (Z1) umístěným v ose první přenosové soustavy (6.1) odražečú a také v ose první zobrazovací soustavy (3.1) a v cestě difraktovaného vlnění z první difrakční mřížky (5.1) a dále druhým rovinným zrcadiem (72) umístěným v cestě vlněni odraženého z prvního rovinného zrcadla (Z1) tak, že jeho odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu prvního rovinného zrcadla (Z1) a rovnoběžná s odraznou plochou za ním umístěného třetího rovinného zrcadla (Z3), jehož odrazná plocha je kolmá na odraznou plochu v cestě odraženého paprsku umístěného čtvrtého rovinného zrcadla (Z4).
- 5. Interferometrický systém podle nároku 2 nebo 4,vyznačující se tím, že první difrakční mřížka (5.1) je reflexní difrakční mřížka nebo transmisní difrakční mřížka a taktéž druhá difrakční mřížka (5.2) je reflexní difrakční mřížka nebo transmisní difrakční mřížka.
- 6. Interferometrický systém podle kteréhokoli z nároků 1 až 5;vyznačující se tím, že difrakční mřížka (5, 5.1, 5.2) leží v jí příslušející obrazové rovině (3.3, 3.4).
- 7. Interferometrický systém podle kteréhokoli z nároků 1 až 5.vyznačující se tím, že difrakční mřížka (5, 5.1, 5.2) leží v okolí vymezeném vzdáleností ± 500 mm od jí příslušející obrazové roviny (3.3, 3.4).
- 8. Interferometrický systém podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že první výstupní zobrazovací soustava (4.1) a druhá výstupní zobrazovací soustava (4.2) jsou tvořeny jednou společnou výstupní zobrazovací soustavou (4) umístěnou na společné ose první a druhé větve mezi obrazovými rovinami (3.3, 3.4) zobrazovacích soustav (3.1, 3.2) a výstupní rovinou interferometru (7).
- 9. Interferometrický systém podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že za první zobrazovací soustavou (3.1) první větve je v ose první větve umístěna první skenovaci jednotka (8.1) a za druhou zobrazovací soustavou (3.2) druhé větve je v ose druhé větve umístěna druhá skenovací jednotka (8.2).
Priority Applications (6)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20100288A CZ2010288A3 (cs) | 2010-04-14 | 2010-04-14 | Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zárení |
| EP11160863A EP2378244B1 (en) | 2010-04-14 | 2011-04-01 | Interferometric system with spatial carrier frequency capable of imaging in polychromatic radiation |
| CN201110085860.6A CN102279555B (zh) | 2010-04-14 | 2011-04-02 | 具有空间载频的能够以多色辐射进行成像的干涉仪系统 |
| US13/083,947 US8526003B2 (en) | 2010-04-14 | 2011-04-11 | Interferometric system with spatial carrier frequency capable of imaging in polychromatic radiation |
| JP2011088438A JP5510676B2 (ja) | 2010-04-14 | 2011-04-12 | 多色放射での画像化を可能とする空間搬送周波数を使用するインターフェロメトリックシステム |
| EA201100490A EA018804B1 (ru) | 2010-04-14 | 2011-04-13 | Интерферометрическая система с использованием несущей пространственной частоты, способная к формированию изображений в полихроматическом излучении |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20100288A CZ2010288A3 (cs) | 2010-04-14 | 2010-04-14 | Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zárení |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ302491B6 CZ302491B6 (cs) | 2011-06-15 |
| CZ2010288A3 true CZ2010288A3 (cs) | 2011-06-15 |
Family
ID=44144989
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ20100288A CZ2010288A3 (cs) | 2010-04-14 | 2010-04-14 | Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zárení |
Country Status (6)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US8526003B2 (cs) |
| EP (1) | EP2378244B1 (cs) |
| JP (1) | JP5510676B2 (cs) |
| CN (1) | CN102279555B (cs) |
| CZ (1) | CZ2010288A3 (cs) |
| EA (1) | EA018804B1 (cs) |
Families Citing this family (5)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| CN104122228B (zh) * | 2014-07-14 | 2016-06-15 | 江苏大学 | 一种集成光干涉和散射信息分析的显微成像系统及方法 |
| CZ2014538A3 (cs) * | 2014-08-12 | 2016-01-27 | Vysoké Učení Technické V Brně | Interferometrický systém s variabilní optikou pro nekoherentní zdroj záření a způsob naladění interferometrického systému |
| CZ2014714A3 (cs) * | 2014-10-20 | 2016-06-22 | Vysoké Učení Technické V Brně | Interferometrický systém a způsob měření prostorového rozložení indexu lomu |
| CZ307520B6 (cs) * | 2017-09-21 | 2018-11-07 | Vysoké Učení Technické V Brně | Zobrazovací modul pro mimoosový záznam polarizačně oddělených vln |
| US10816693B2 (en) * | 2017-11-21 | 2020-10-27 | Reliance Core Consulting LLC | Methods, systems, apparatuses and devices for facilitating motion analysis in a field of interest |
Family Cites Families (16)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US3506327A (en) * | 1964-04-23 | 1970-04-14 | Battelle Development Corp | Wavefront reconstruction using a coherent reference beam |
| US4786124A (en) * | 1987-04-27 | 1988-11-22 | University Of Rochester | Broad-spectrum achromatic phase shifters, phase modulators, frequency shifters, and frequency modulators |
| NL8903013A (nl) * | 1989-11-02 | 1991-06-03 | Philips Nv | Rasterobjektief en raster-bundelomvormer alsmede optische aftastinrichting voorzien van minstens een van deze elementen. |
| SU1747885A1 (ru) * | 1990-01-05 | 1992-07-15 | Черновицкий Государственный Университет | Способ измерени профил шероховатой поверхности издели |
| JP2823707B2 (ja) * | 1991-03-15 | 1998-11-11 | 松下電工株式会社 | 位相シフト斜入射干渉計 |
| JPH0784126A (ja) * | 1993-09-13 | 1995-03-31 | Ricoh Co Ltd | ホログラム作成方法 |
| US5548403A (en) * | 1994-11-28 | 1996-08-20 | The Regents Of The University Of California | Phase shifting diffraction interferometer |
| CZ8547U1 (cs) * | 1999-03-09 | 1999-04-16 | Radim Chmelík | Holografický konfokální mikroskop pro bílé světlo |
| JP2004151058A (ja) * | 2002-11-01 | 2004-05-27 | Mitsubishi Heavy Ind Ltd | レーザ干渉計 |
| US7535647B1 (en) * | 2003-08-29 | 2009-05-19 | Otten Iii Leonard John | Beam splitters for, for instance, high efficiency spectral imagers |
| US7034271B1 (en) * | 2004-05-27 | 2006-04-25 | Sandia Corporation | Long working distance incoherent interference microscope |
| US7499174B2 (en) * | 2005-01-12 | 2009-03-03 | John Farah | Lensless imaging with reduced aperture |
| EP1887926B1 (en) * | 2005-05-31 | 2014-07-30 | The General Hospital Corporation | System and method which use spectral encoding heterodyne interferometry techniques for imaging |
| JP4897572B2 (ja) * | 2006-06-30 | 2012-03-14 | 株式会社ミツトヨ | 斜入射干渉計 |
| WO2010037861A1 (en) * | 2008-10-03 | 2010-04-08 | Universite Libre De Bruxelles | Holographic microscopy and method to investigate nano-sized objects |
| CZ19150U1 (cs) * | 2008-10-06 | 2008-12-08 | Vysoké ucení technické v Brne | Holografický mikroskop |
-
2010
- 2010-04-14 CZ CZ20100288A patent/CZ2010288A3/cs unknown
-
2011
- 2011-04-01 EP EP11160863A patent/EP2378244B1/en active Active
- 2011-04-02 CN CN201110085860.6A patent/CN102279555B/zh active Active
- 2011-04-11 US US13/083,947 patent/US8526003B2/en active Active
- 2011-04-12 JP JP2011088438A patent/JP5510676B2/ja active Active
- 2011-04-13 EA EA201100490A patent/EA018804B1/ru not_active IP Right Cessation
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| EA201100490A3 (ru) | 2012-02-28 |
| JP5510676B2 (ja) | 2014-06-04 |
| US20110255093A1 (en) | 2011-10-20 |
| CN102279555A (zh) | 2011-12-14 |
| JP2011227501A (ja) | 2011-11-10 |
| EA201100490A2 (ru) | 2011-10-31 |
| CZ302491B6 (cs) | 2011-06-15 |
| EP2378244A1 (en) | 2011-10-19 |
| EA018804B1 (ru) | 2013-10-30 |
| EP2378244B1 (en) | 2012-07-04 |
| US8526003B2 (en) | 2013-09-03 |
| CN102279555B (zh) | 2016-02-10 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| EP3102982B1 (en) | Digital holographic device | |
| US9684106B2 (en) | System, method and apparatus for phase contrast enhanced multiplexing of images | |
| Ebrahimi et al. | Common-path lensless digital holographic microscope employing a Fresnel biprism | |
| CZ2010288A3 (cs) | Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém zárení | |
| EP3627093A1 (en) | Apparatus for parallel fourier domain optical coherence tomography imaging and imaging method using parallel fourier domain optical coherence tomography | |
| JP6651032B2 (ja) | ファイバ−光学システムの作動方法及びファイバ−光学システム | |
| US11561389B2 (en) | High spatial and temporal resolution synthetic aperture phase microscopy (HISTR-SAPM) | |
| EP1524491A1 (en) | Apparatus coupling an interferometer and a microscope | |
| CA2963297A1 (fr) | Optical telemetry device | |
| IL269742B2 (en) | Devices and methods for optical imaging by off-axis digital holography | |
| EP3209999A1 (en) | Interferometric system and method of measurement of refractive index spatial distribution | |
| CN111122509A (zh) | 基于f-p干涉仪反射透射式相位显微成像测量系统 | |
| Kumar et al. | Phase contrast imaging of red blood cells using digital holographic interferometric microscope | |
| WO2017159387A1 (ja) | 観察装置および観察方法 | |
| WO2020053873A1 (en) | Digital holographic microscopy | |
| RU2527316C1 (ru) | Интерференционный микроскоп | |
| Ahmad et al. | Unbalanced low coherence interference microscopy | |
| CZ19150U1 (cs) | Holografický mikroskop | |
| CZ21593U1 (cs) | Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v pólychromatickém záření | |
| RU2608012C2 (ru) | Двухканальный дифракционный фазовый микроскоп | |
| CZ2014538A3 (cs) | Interferometrický systém s variabilní optikou pro nekoherentní zdroj záření a způsob naladění interferometrického systému | |
| Rubio-Oliver et al. | Quantitative phase imaging by automated Cepstrum-based interferometric microscopy (CIM) | |
| Garcia-Armenta et al. | High-NA lensless coherent imager as a building block for a synthetic aperture interferometry array | |
| AU2020101629A4 (en) | A reflective-transmissive enhanced phase microscopy imaging measurement system based on an F-P interferometer | |
| RU2673784C1 (ru) | Двухкомпонентный интерферометр общего пути |