CZ2006518A3 - Zarízení a zpusob cistení a odmrazování - Google Patents

Abstract

Resení se týká soustavy (102) pro postrik skla ohrátou tekutinou, která obsahuje soupravu (110) proohrev tekutiny a soubor pro postrik ohrátou tekutinou, usporádaný pro stríkání ohráté kapaliny na sklo. Souprava (110) pro ohrev tekutiny obsahuje ohrívací komoru (104) tekutiny, alespon jeden ohrívací prvek usporádaný v komore (104) pro ohrev tekutiny a alespon jeden tepelný disipátor (142, 144) vteplovodném styku s alespon jedním ohrívacím prvkem, pricemz tento alespon jeden tepelný disipátor (142, 144) alespon cástecne definuje alespon jedenprutokový kanál (146, 148) kapaliny a je usporádán pro prenos tepla z alespon jednoho ohrívacího prvku na tekutinu protékající alespon jedním prutokovým kanálem (146, 148). Je rovnez popsán zpusob postriku skla ohrátou tekutinou.

Description

Zařízení a způsob čištění a odmrazování

Předmět vynálezu

Vynález se týká zařízení a způsobu čištění omýváním a odmrazování.

Stav techniky

		Stav	techniky	představuj í	US-patenty	6	199	587,
6	164	587,	5 988 529,	5 947 348,	5 927 608,	5	509	606,
5	383	247,	5 354 965,	5 254 083,	5 118 040,	5	012	977,
4	106	508,	4 090 668	a 3 979 068,	a dále zveřejněné	PCT-
přihlášky WO	02/092237,	WO 00/27540 a	WO 98/58826.

Podstata vynálezu

Vynález přináší zdokonalené zařízení a způsob čištění omýváním a odmrazování vozidlových prvků.

Podle jednoho výhodného provedení předloženého vynálezu je vytvořena soustava pro postřik skla ohřívanou tekutinou, která obsahuje soupravu pro ohřev tekutiny a která pracuje s ohřívanou tekutinou stříkanou na čelní sklo a obsahuje komoru pro ohřev tekutiny, alespoň jeden ohřívací prvek, uspořádaný v této komoře, a alespoň jeden disipátor, který je v teplovodném styku s alespoň jedním ohřívacím prvkem a alespoň částečně definuje alespoň jeden kanál pro průtok tekutiny a je činný pro transfer tepla z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu, tekoucí alespoň jedním kanálem pro průtok tekutiny.

Podle jiného výhodného provedení předloženého vynálezu je uspořádána soustava pro postřik čelního skla ohřívanou tekutinou, která obsahuje soupravu pro ohřev tekutiny a pracuje s postřikem ohřívané tekutiny na čelní sklo, přičemž obsahuje komoru pro ohřev tekutiny, alespoň jeden ohřívací uspořádána tekutinou, prvek uspořádaný v komoře pro ohřev tekutiny a přívod elektrického proudu, napojený na alespoň jeden ohřívací prvek a obsahuje tavnou vodivou část v teplovodivém styku s komorou pro ohřev tekutiny a schopnou roztavení, čímž přeruší přívod elektrického proudu k alespoň jednomu ohřívacímu prvku, který ohřívá tekutinu v komoře pro ohřev tekutiny, dosáhne-li v ní teplota vyšší úroveň než je předem určená.

Podle dalšího provedení předloženého vynálezu je soustava pro postřik čelního skla ohřívanou která obsahuje soupravu pro ohřev tekutiny, teplotní senzor tekutiny, který snímá teplotu tekutiny ohřáté soupravou pro ohřev tekutiny, soupravu pro postřik ohřívanou tekutinou, uspořádanou pro postřik čelního skla a ovládací ústrojí soupravy pro postřik v závislosti na teplotě snímané teplotním senzorem tekutiny, přičemž ovládací ústrojí zajišťuje alespoň jeden první postřik počínající při teplotě tekutiny, dosahující první teplotní úroveň, s ukončením postřiku, nalézá-li se tekutina v druhé teplotní úrovni, nižší než je první teplotní úroveň, a alespoň jeden druhý postřik, končící při teplotě tekutiny na třetí teplotní úrovni, která je nižší než je druhá teplotní úroveň.

S výhodou obsahuje sestava pro postřik čelního skla ohřívanou tekutinou také teplotní senzor, který je uspořádán pro snímání teploty vně soupravy pro ohřev tekutiny. Dodatečně je třetí teplotní úroveň určována ovládacím ústrojím v závislosti na teplotě okolního prostředí.

Navíc je ovládací ústrojí uspořádáno pro ukončení alespoň jednoho prvního postřiku, není-li druhá teplotní úroveň dosažena v předem určeném čase. Navíc nebo alternativně je uspořádáno pro skončení alespoň jednoho není-li dosaženo třetí teplotní úrovně v předem určeném čase.

S výhodou začíná alespoň jeden druhý postřik při dosažení první teplotní úrovně kapaliny.

ovládací ústrojí druhého postřiku,

Navíc obsahuje soustava pro ohřev tekutiny také přívod elektrického proudu, napojený na alespoň jeden ohřívací prvek, přičemž napojení přívodu elektrického proudu obsahuje tavnou vodivou část, která je v teplovodném styku s ohřívací komorou tekutiny a schopnou roztavení a takto přerušení přívodu elektrického proudu k alespoň jednomu ohřívacímu prvku při ohřátí kapaliny v komoře pro ohřev nad předem určenou teplotu.

S výhodou obsahuje soustava pro postřik čelního skla ohřívanou tekutinou také alespoň jeden disipátor tepla, který je v teplovodném styku s alespoň jedním ohřívacím prvkem a alespoň částečně definuje alespoň jeden kanál pro průtok tekutiny a je uspořádán pro transfer tepla z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu, protékající alespoň jedním kanálem pro průtok tekutiny.

S výhodou obsahuje soustava pro postřik čelního skla ohřívanou tekutinou také teplotní senzor tekutiny, uspořádaný pro snímání tekutiny ohřáté soupravou pro ohřev tekutiny. S výhodou je alespoň jeden disipátor tepla uspořádán a činný pro zvýšení homogenity ohřívání tekutiny v komoře pro ohřev, přičemž teplota snímaná teplotním senzorem kapaliny je obecně reprezentativní vzhledem k teplotě tekutiny v komoře pro ohřev tekutiny.

Dodatečně nebo alternativně je alespoň jeden disipátor tepla uspořádán nerovnoměrně vzhledem k alespoň jednomu rozměru komory pro ohřev tepla. S výhodou je alespoň jeden disipátor tepla uspořádán tak, že se rozprostírá podél podélné osy, která je vyrovnána vertikálně a je nerovnoměrný podél podélné osy, čímž se zvýší homogenita ohřívání tekutiny podél něho.

S výhodou alespoň jeden disipátor tepla obsahuje alespoň jeden otvor komunikující s alespoň jedním kanálem pro průtok tekutiny.

S výhodou je alespoň jeden disipátor tepla umístěn v komoře pro ohřev tekutiny a definuje alespoň jednu mezeru

pro průtok tekutiny. Navíc alespoň jedna mezera pro průtok tekutiny je uspořádána pro tok tekutiny teplotní komorou v mnoha směrech. Dodatečně nebo alternativně je alespoň jeden disipátor tepla uspořádán tak, že se rozprostírá podél podélné osy, přičemž tok tekutiny v mnoha směrech obsahuje tok tekutiny v protilehlých podélných směrech podél podélné osy. S výhodou zajišťuje tok tekutiny v mnoha směrech zdokonalenou homogenitu teplot tekutiny v komoře pro ohřev tekutiny.

Podle ještě dalšího provedení předloženého vynálezu obsahuje soustava pro postřik čelního skla ohřívanou tekutinou soupravu pro ohřev tekutiny a je uspořádána pro postřik ohřáté tekutiny na čelní sklo, přičemž souprava pro ohřev tekutiny obsahuje komoru pro ohřev tekutiny, alespoň jeden ohřívací prvek uspořádaný v komoře pro ohřev tekutiny a je napojena na komoru pro ohřev tekutiny, přičemž obsahuje ventil uspořádaný pro umožnění toku tekutiny do komory pro ohřev tekutiny a pro zábranu zpětného toku tekutiny z komory pro ohřev tekutiny a dále obsahuje alespoň jedno obtokové vedení, ovládané volitelně uživatelem a uspořádané pro umožnění zpětného toku tekutiny do obtoku ventilu.

Podle ještě dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu se provádí způsob postřiku čelního skla ohřátou tekutinou, který obsahuje soupravu pro ohřev tekutiny, ohřívající tekutinu v komoře pro ohřev tekutiny, alespoň jeden ohřívací prvek, upravený v komoře pro ohřev tekutiny a ohřívající tuto tekutinu a alespoň jeden disipátor tepla, který vede teplo stykem s alespoň jedním ohřívacím prvkem a alespoň částečně definuje alespoň jeden průtokový kanál a ohřívá alespoň jeden ohřívací prvek, který přenáší teplo z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu protékající alespoň jedním kanálem pro průtok tekutiny a kde se ohřátá tekutina stříká soupravou pro ohřev tekutiny na čelní sklo.

Podle ještě dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu se provádí způsob postřiku čelního skla ohřátou • · ·

tekutinou, kde se tekutina ohřívá v soupravě pro ohřev tekutiny, kterážto souprava obsahuje teplotní senzor tekutiny a ohřívá tekutinu až do teploty, která nastartuje první postřikový cyklus a snímá se teplotním senzorem tekutiny, přičemž alespoň jeden první postřik začne při startovní teplotě prvního postřikového cyklu, snímané teplotním senzorem tekutiny, přičemž první postřik skončí při konečné teplotě prvního postřikového cyklu, snímané teplotním senzorem tekutiny, kde konečná teplota prvního postřikového cyklu je nižší než startovní teplota prvního postřikového cyklu, přičemž následně začne alespoň jeden druhý postřik při startovní teplotě druhého postřiku, snímané teplotním senzorem a tento druhý postřik skončí, když je teplotním senzorem tekutiny snímána konečná teplota druhého postřikového cyklu, přičemž tato teplota je nižší než konečná teplota prvního postřikového cyklu.

Stručný popis výkresů

Předložený vynález bude popsán a lépe pochopen z následujícího podrobného popisu ve spojení s výkresy, na kterých:

obr.l představuje řez zjednodušeným provedením systému pro vypouštění ohřáté tekutiny, kterýžto systém je vhodný pro použití v motorovém vozidle, je uspořádán a činný v souhlase s jedním výhodným provedením předloženého vynálezu, obr.2 představuje rozložené provedení ohřívací komory systému podle obr.l, obr.3A a 3B jsou zjednodušenými znázorněními ohřívací komory v perspektivním pohledu zpředu a v půdoryse, obr.4A je zjednodušeným znázorněním ohřívací komory podle obr.2 až 3B v řezu provedeném podél čar IV A - IV A na obr.3B a znázorňuje tok tekutiny v ohřívací komoře, • · · ♦ obr.4B je zjednodušeným půdorysem komory pro ohřev tekutiny podle obr.2 až 3B se znázorněním toku tekutiny v ní, obr.5A a 5B představují zjednodušený řez a půdorys soupravy pro ohřev tekutiny, kterážto souprava je vhodná pro použití v systému pro vypouštění ohřáté tekutiny podle obr.l v souhlase s jiným výhodným provedením předloženého vynálezu, obr.6A a 6B jsou zjednodušeným řezem a půdorysem soupravy pro ohřev tekutiny, kterážto souprava je vhodná pro použití v systému pro vypouštění ohřáté tekutiny podle obr.l v souhlase s ještě dalším výhodným provedením předloženého vynálezu, obr.7A a 7B jsou zjednodušenými řezy napojení přívodu elektrického proudu do systému pro vypouštění ohřáté tekutiny podle obr.l v souhlase s ještě dalším provedením předloženého vynálezu, a to jednak před přehřátím tekutiny a při jejím přehřátí, obr.8 je zjednodušeným znázorněním systému pro vypouštění ohřáté tekutiny, uspořádaného v motorovém vozidle a zkonstruovaného a činného v souhlase s dalším výhodným provedením předloženého vynálezu, obr.9 je zjednodušeným časovým diagramem, znázorňujícím činnost systému podle obr.8, a obr.lOA 10B jsou zjednodušenými řezy systému pro vypouštění ohřáté tekutiny, vhodného pro použití v motorovém vozidle, zkonstruovaného a činného v souhlase s ještě dalším výhodným provedením předloženého vynálezu, a to při dvou různých způsobech činnosti.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je zjednodušené znázornění výpustného systému ohřáté kapaliny, kterýžto systém je vhodný pro použití v motorovém vozidle, je zkonstruován a činný v souhlase s jedním výhodným provedením předloženého vynálezu. Jak je možno vidět na obr.l, výpustný systém 100 ohřáté kapaliny s výhodou obsahuje hlavní soustavu 102, která zajišťuje ohřívání tekutiny a obsahuje funkce elektrické a kontrolní pro průtok tekutiny. Hlavní soustava 102 je s výhodou napojena elektrickými kabely (neznázorněny) na baterii vozidla (neznázorněna).

Hlavní soustava 102 obsahuje komoru 104 pro ohřev tekutiny, propojenou s přítokovým vedením tekutiny (neznázorněno) a výtokovým vedením tekutiny (neznázorněno). Přítokové vedení tekutiny je uspořádáno pro dodávku tekutiny, jako je voda, nemrznoucí postřiková směs nebo tekutina pro čištění předního skla omýváním, a to ze zásobníku vozidla pro příslušnou kapalinu (neznázorněn), na který je napojeno vozidlové čerpadlo (neznázorněno) pro dopravu tekutiny do ohřívací komory 104. Výpustné vedení tekutiny je uspořádáno pro dodávku tekutiny do jedné nebo více postřikových trysek (neznázorněny) , které mohou být uloženy na jednom nebo více následujících místech vozidla: přední vozidlové sklo, zadní vozidlové sklo, postranní okna vozidla všeobecně a zvláště tam, kde je možný pohled na vnější zrcátka vozidla, vozidlové světlomety, zadní světla vozidla a vnější zrcátka vozidla.

Je nutno si uvědomit, že výraz „vozidlo tak, je používán v kontextu s předloženou patentovou přihláškou a v nárocích, se může vztahovat na jakýkoliv typ kolového vozidla s okny, jako je automobil nebo nákladní automobil, avšak i na člun nebo letadlo.

Hlavní soustava 102 s výhodou obsahuje pouzdro 106, definující obecně kruhovou válcovou ohřívací komoru pro tekutinu s objemem 108, v němž je umístěna ohřívací komora 104 tekutiny, v jejíž převážné části je uspořádána ohřívací souprava 110 tekutiny. Pouzdro 106 také s výhodou definuje vstupní kanál 112 tekutiny, výstupní kanál 114 tekutiny a otvor pro uložení teplotního senzoru 116 ohřáté tekutiny, přičemž všechny tyto součásti jsou napojeny na komoru pro ohřev tekutiny s objemem 108.

······· •·· ·· ··· ··

Dále jsou popsány obr.2, 3A a 3B, které znázorňují detaily konstrukce ohřívací soupravy 110 tekutiny. Jak je vidět na obr.2, ohřívací souprava 110 tekutiny s výhodou obsahuje kruhovou válcovou vnější objímku 120, která definuje ohřívací komoru 104 tekutiny a základnu 122, která definuje těsnící prstencové úložné hrdlo 124 uspořádané pro uložení izolačního těsnícího prstence 126 tekutiny (obr.l). V objímce 120 je uloženo několik ohřívacích prvků, s výhodou dva, které jsou označeny vztahovými značkami 130 a 132.

Podle jednoho výhodného provedení předloženého vynálezu je uspořádána tepelná disipační souprava 140, která obsahuje alespoň jeden disipátor tepla a s výhodou je opatřena ohřívacími prvky 130 a 132. Tepelná disipační souprava 140 obsahuje tepelné disipátory 142 a 144, které definují příslušné průtokové kanály 146 a 148 tekutiny, které jsou teplotně a mechanicky napojeny na ohřívací prvky 130 a 132, s výhodou pájením nebo jiným vhodným spojením. Tepelná disipační souprava 140 zajišťuje účinný transfer tepla mezi ohřívacími prvky 130 a 132 a tekutinou protékající průtokovými kanály 146 a 148 tekutiny. Tepelné disipátory 142 a 144 jsou s výhodou opatřeny množstvím bočních otvorů, označených vztahovými značkami 150, 152 a 154, pro usnadnění průchodu tekutiny.

Je vhodné, aby průtokové kanály 146 a 148 zajišťovaly účinný ohřev tekutiny, v nich se nalézající.

Jak je vidět dále z obr.2, vnější objímka 120 je s výhodou opatřena množstvím otvorů, označených 160, 162 a 164 a uspořádaných pro umožnění průtoku tekutiny. Je vhodné, aby otvory 150, 152 a 154, stejně jako otvory 160, 162 a 164 byly uspořádány ve vhodném množství, na vhodných místech a s potřebným tvarem pro usnadnění průchodu tekutiny vnější objímkou 120 a tepelnou disipační soupravou 140. Ve výhodném provedení předloženého vynálezu je dvojice každých otvorů 160

162 a 164 uspořádána na protilehlých stranách vertikální osy.

Otvory 150, 152 a 154, stejně jako otvory 160, 162 a 164 jsou umístěny tak a mají takovou velikost, aby zajišťovaly zvýšenou homogenitu teploty tekutiny, umístěné v ohřívací komoře 104 tekutiny.

Ohřívací souprava 110 tekutiny je s výhodou také opatřena přívodním vedením 165 elektrického proudu k základně 122.

Jak je dále vidět z obr. 1, výpustný systém 100 také obsahuje napoj ovací soupravu 166 kapaliny, která má vstupní část 168 a výstupní část 170 tekutiny. Napoj ovací souprava 166 tekutiny s výhodou obsahuje prvek, vyrobený vstřikovým litím, který také definuje diferenciální tlakovou obtokovou část 172, která je ovládána odpruženým jednocestným ventilem 174 a která umožňuje průtok kapaliny ze vstupní části 168 do výstupní části 170 tekutiny, překročí-li vzájemný tlakový rozdíl předem určenou prahovou hodnotu, typicky 0,3 - 0,5 bar, což indikuje nastalé zablokování průtokové dráhy ohřívací komorou 104 tekutiny.

Ve vstupní části 168 po proudu od ohřívací komory 104 tekutiny je uspořádán ventil 176. Ten s výhodou obsahuje částečně těsnící prvek, jako je kulička 177, která umožňuje dodávku tlakové kapaliny do komory pro ohřev s objemem 108, ale omezuje zpětný tok na relativně nízkou hodnotu. Alternativně může být kulička 177 ventilu 176 odstraněna, aby byl umožněn zpětný tok relativně rychlejší než je zpětný tok s kuličkou 177 ve ventilu 176.

Tekutina z příslušného zásobníku vozidla se dodává do komory pro ohřev tekutiny s objemem 108 vstupní částí 168 tekutiny a vstupním kanálem 112 tekutiny a s výhodou vstupuje do ohřívací komory 104 tekutiny, definované objímkou 120, a to přes otvory 160, 162 a 164, vytvořené v objímce 120.

Tekutina se ohřívá v ohřívací komoře 104 tekutiny a její teplota nebo teplota vzduchu nad tekutinou je v závislosti na úrovni hladiny tekutiny snímána teplotním senzorem 116, což je s výhodou senzor komerčně dostupný od firmy EPCOS AG.

Corporate Communications of Munich, Německo, identifikovaný v katalogu č. G560/50K/F2. Teplotní senzor 116 je s výhodou uspořádán na desce 178 tištěných spojů, která je uložena v pouzdru 106 a umístěna mimo komoru pro ohřev tekutiny s objemem 108.

Na desce 178 tištěných spojů je také uspořádán řídící obvod pro ovládání hlavní soustavy 102, která je mimo jiné napojena na teplotní senzor 116 a vozidlovou baterii.

Dále budou popisovány obr.4A a 4B, které jsou zjednodušenými znázorněními toku tekutiny v ohřívací komoře 104 tekutiny.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu jsou ve vztahu k ohřívacím prvkům 130 a 132 umístěny tepelné disipátory 142 a 144 pro definování průtokových kanálů 146 a 148 tekutiny. Ohřívací prvky 130 a 132 jsou s výhodou napojeny na základnu 122, přednostně pájením.

Tepelné disipátory 142 a 144 jsou umístěny ve vnější objímce 120 a definují mezeru pro průtok tekutiny mezi spodním povrchem 186 soupravy 140 tepelného disipátoru a horním povrchem 188 základny 122. Navíc se stěny válcové vnější objímky 120 s výhodou rozprostírají mezi horní částí 190 tepelných disipátoru 142 a 144, čímž definují mezeru pro průtok tekutiny mezi horní částí 190 soupravy 140 tepelného disipátoru a horním povrchem 192 válcové vnější objímky 120.

Mezery pro průtok kapaliny, popsané shora a uspořádané jednak mezi spodním povrchem 186 a horním povrchem 188 a jednak mezi horní částí 190 a horním povrchem 192 umožňují vícesměrný průtok tekutiny v ohřívací komoře 104 tekutiny, jak je popsáno dále.

Jak je vidět z obr.4A, teče ohřátá tekutina obecně směrem vzhůru v tepelných disipátorech 142 a 144, jak je znázorněno šipkou 200, mezi spodním povrchem 186 soupravy 140 tepelného disipátoru a jeho horní částí 190. Po dosažení oblasti ohřívací komory 104 tekutiny nad soupravou 140 tepelného

disipátoru teče část tekutiny mimo oblast nad soupravou 140 tepelného disipátoru a je nucena téci dolů, jak je znázorněno šipkou 202. Neohřátá tekutina, vstupující do ohřívací komory 104 otvory 160, 162 a 164, teče obecně dolů v ohřívací komoře 104 tekutiny mimo soupravu 140 tepelného disipátoru, jak je znázorněno šipkou 204. Po dosažení oblasti ohřívací komory 104 tekutiny pod soupravou 140 tepelného disipátoru teče část tekutiny dovnitř oblasti pod soupravou 140 tepelného disipátoru a je nucena téci vzhůru, jak je znázorněno šipkou 206.

Tekutina teče, jak je znázorněno šipkami 200, 202, 204 a 206 v různých směrech, což je způsobeno rozdílnými teplotami tekutiny uvnitř ohřívací komory 104. Přednostně po čase způsobí proudy tekutiny, označené šipkami 200, 202, 204 a 206, zvýšenou stejnoměrnost teploty tekutiny v ohřívací komoře 104. Uspořádání soupravy 140 tepelného disipátoru v ohřívací komoře 104 tekutiny, které vyvolalo proudění tekutiny v různých směrech, má za následek zvýšenou stejnoměrnost teploty a ohřívací účinnost ve srovnání s ohřívacími jednotkami známými ze stavu techniky.

Jak je dále vidět z obr.4A, protéká tekutina také otvory 150, 152 a 154 a vytváří přídavné toky tekutiny, znázorněné šipkami 208 a 210. Je výhodné, že tekutina vstupující do tepelných disipátorů 142 a 144 otvory 150, 152 a 154 je, jak je znázorněno tokem tekutiny označeným šipkou 208, částečně nucena téci nahoru tím, že existuje tok uvnitř průtokových kanálů 14 6 a 148, a částečně je nucena téci dolů, má-li nižší teplotu než tekutina uvnitř průtokových kanálů 146 a 148. Podobně pak tekutina, která vystupuje z tepelných disipátorů 142 a 144 otvory 150, 152 a 154 je, jak je znázorněno tokem tekutiny označeným šipkou 210, nucena téci částečně dolů tím, že existuje tok uvnitř ohřívací komory 104 tekutiny mimo průtokové kanály 146 a 148 a částečně pak je nucena téci vzhůru, má-li vyšší teplotu než tekutina uvnitř ohřívací komory 104 mimo průtokové kanály 146 a 148.

Jak je uvedeno shora, různé toky tekutiny s výhodou způsobí všeobecně homogenní rozdělení teploty uvnitř ohřívací komory 104 tekutiny, a proto měření teploty tekutiny na výstupním otvoru je při měření průměrné teploty tekutiny v ohřívací komoře 104 všeobecně reprezentativní. Ovládání teploty a průtoku ve výpustném systému 100 ohřáté kapaliny, prováděné v souhlase s měřením teploty tekutiny v tomto místě, zajišťuje zvýšenou homogenitu teploty ohřáté tekutiny v ohřívací komoře 104.

Specificky pak dosahuje výpustný systém 100 ohřáté tekutiny tím, že zajistí zvýšenou homogenitu teplot tekutiny uvnitř systému, větší objem tekutiny stříkané během postřikového cyklu, jehož trvání je ovládáno teplotou tekutiny snímané teplotním senzorem 116. Příslušně pak dosažením vyšší homogenity teplot tekutiny uvnitř výpustného systému 100 zajišťuje tento zvýšené množství převáděné tepelné energie na přední sklo během daného postřikového cyklu.

Je výhodné, že tento význak dosažení obecně homogenního rozdělení teplot v ohřívací komoře 104 tekutiny umožňuje to, že ohřívací systém podle předloženého vynálezu dosahuje zlepšené ohřívání předního skla, přičemž splňuje požadavky a specifikace výrobců vozidel, to je, že definuje horní limit teploty tekutiny, který je přípustný pro postřik s ohřevem.

Dále jsou popsány obr.5A a 5B, které jsou zjednodušenými znázorněními soustavy pro ohřívání tekutiny v řezu a v půdoryse, kterážto soustava je vhodná pro použití ve výpustném systému ohřáté tekutiny podle obr.l v souhlase s jiným výhodným provedením předloženého vynálezu.

Jak je vidět z obr.5A, obsahuje soustava 250 pro ohřev tekutiny s výhodou kruhovou válcovou vnější objímku 252 a základnu 254, čímž je definováno těsnící prstencové zádržné hrdlo 256, uspořádané pro uložení izolačního těsnícího

prstence tekutiny (neznázorněn). Uvnitř objímky 252 je umístěno několik ohřívacích prvků, výhodně dva, označené vztahovými značkami 258 a 260.

V souhlase s jedním výhodným provedením předloženého vynálezu obsahuje souprava 262 tepelného disipátoru alespoň jeden tepelný disipátor, který je s výhodou opatřen ohřívacími prvky 258 a 260. Souprava 262 obsahuje tepelné disipátory 264 a 266 a definuje příslušné průtokové kanály 268 a 270 tekutiny, které jsou tepelně a mechanicky spojeny s ohřívacími prvky 258 a 260, s výhodou pájením nebo jiným vhodným spojením. Souprava 262 tepelného disipátoru zajišťuje účinný převod tepla mezi ohřívacími prvky 258 a 260 a tekutinou tekoucí průtokovými kanály 268 a 270. Tepelné disipátory 264 a 266 jsou s výhodou opatřeny bočními otvory, označenými vztahovými značkami 271, 272 a 273 a určenými pro usnadnění průtoku tekutiny.

Průtokové kanály 268 a 270 tekutiny zajišťují účinný ohřev tekutiny, která se v nich nachází.

Vnější objímka 252 je s výhodou opatřena množstvím otvorů, označených 274, 275 a 276, které umožňují průtok tekutiny. Otvory 274, 275 a 276 mohou být uspořádány v jakémkoliv vhodném množství, na jakémkoliv vhodném místě a mít jakýkoliv vhodný tvar pro usnadnění průchodu tekutiny vnější objímkou 252.

Tekutina ze zásobníku vozidla je dodávána do soupravy 250 pro ohřev tekutiny vstupní částí (neznázorněna) a vstupním kanálem tekutiny (neznázorněn), a s výhodou vstupuje do soupravy 250 pro ohřev tekutiny, definované objímkou 252, přes otvory 274, 275 a 276, vytvořené v objímce 252.

Tekutina se ohřívá v soupravě 250 pro ohřev tekutiny a její teplota nebo teplota vzduchu nad tekutinou je v závislosti na úrovni hladiny tekutiny snímána teplotním senzorem (neznázorněn), s výhodou senzorem, který je obchodně dostupný od firmy EPCOS AG. Corporate Communications of • ·

Munich, Německo, který je identifikován v katalogu č.G560/50K/F2.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu jsou tepelné disipátory 264 a 266 uspořádány ve vztahu k ohřívacím prvkům 258 a 260 pro definování průtokových kanálů 268 a 270 tekutiny. Ohřívací prvky 258 a 260 jsou s výhodou připojeny k základně 254, přednostně pájením.

Tepelné disipátory 264 a 266 jsou umístěny ve vnější objímce 252 pro definování průtokové mezery tekutiny mezi spodním povrchem 280 soupravy 262 tepelného disipátoru a horním povrchem 281 základny 254. Dále pak se stěny válcové vnější objímky 252 s výhodou rozprostírají za horní část 282 tepelných disipátoru 264 a 266 a definují tak průtokovou mezeru tekutiny mezi horní částí 282 soupravy 262 tepelného disipátoru a horním povrchem 283 válcové vnější objímky 252.

Průtokové mezery tekutiny, popsané shora a umístěné mezi spodním povrchem 280 a horním povrchem 281 a dále mezi horní částí 282 a horním povrchem 283, umožňují tok tekutiny v různých směrech uvnitř soustavy 250 pro ohřev tekutiny, jak je uvedeno dále.

Jak je vidět z obr.5A, tepelné disipátory 264 a 266 se s výhodou rozprostírají podél podélné osy 286 a nejsou stejnoměrné, mají proměnlivou tloušťku podél podélné osy 286. S výhodou je podélná osa 286 vyrovnána vertikálně v soustavě 250 pro ohřev tekutiny. S výhodou je tloušťka tepelných disipátoru 264 a 266 největší v místech u základny 254 a zmenšuje se ve směru podélné osy 286 proporcionálně ke vzdálenosti od základny 254. Je výhodné, že provedení s proměnlivou tloušťkou způsobuje rozdíl v transferu tepla na tekutinu v oblastech umístěných blíže k základně 254 při srovnání s transferem tepla na tekutinu v oblastech více vzdálených od základny 254 a tak zvyšuje homogenitu ohřevu tekutiny v soustavě 250 pro její ohřev.

··· ► ·» * a • »·*

Toky tekutiny v soupravě 250 pro ohřev tekutiny podle obr.5A a 5B jsou podobné těm, které jsou popsány shora vzhledem k obr.4A a 4B.

Dále budou popisovány obr.6A a 6B, které jsou zjednodušenými znázorněními soupravy pro ohřev tekutiny v řezu a v půdoryse, kterážto souprava je vhodná pro použiti ve výpustném systému ohřáté tekutiny podle obr.l v souhlase s dalším výhodným provedením předloženého vynálezu.

Jak je vidět z obr. 6A, obsahuje soustava 310 pro ohřev tekutiny s výhodou kruhovou válcovou vnější objímku 320 a základnu 322, která definuje těsnící prstencové úložné hrdlo 324, uspořádané pro uložení izolačního těsnícího prstence tekutiny (neznázorněn). V objímce 320 je umístěn alespoň jeden ohřívací prvek označený vztahovou značkou 330.

Podle jednoho výhodného provedení vynálezu obsahuje alespoň jeden tepelný disipátor 340 s výhodou ohřívací prvek 330. Tepelný disipátor 340 je s výhodou tepelně a mechanicky napojen na ohřívací prvek 330, s výhodou pájením nebo jiným vhodným spojením. Tepelný disipátor 340 zajišťuje účinný přenos tepla mezi ohřívacím prvkem 330 a tekutinou, protékající soustavou 310 pro ohřev tekutiny.

Vnější objímka 320 je s výhodou opatřena množstvím otvorů, označených vztahovými značkami 360, 362 a 364 pro umožnění průtoku tekutiny. Je výhodné, aby otvory 360, 362 a 364 byly provedeny v dostatečném množství, místě a tvaru pro usnadnění průtoku tekutiny vnější objímkou 320.

Soustava 310 pro ohřev tekutiny také s výhodou obsahuje přívod 365 elektrického proudu k základně 322.

Tekutina ze zásobníku vozidla je dodávána do soustavy 310 pro ohřev tekutiny vstupní částí (neznázorněná) a vstupním kanálem tekutiny (neznázorněn) a s výhodou vstupuje do soustavy 310 pro ohřev tekutiny, definované vnitřkem objímky 320, přes otvory 360, 362 a 364, vytvořené ve vnější objímce

320.

• ·

Tekutina je ohřívána v soustavě 310 pro ohřev a její teplota nebo teplota vzduchu nad tekutinou, v závislosti na úrovni hladiny tekutiny, je snímána teplotním senzorem (neznázorněn), s výhodou senzorem obchodně dostupným od firmy EPCOS AG. Corporate Communications of Munich, Německo, identifikovaným v katalogu č. G560/50K/F2.

Jak je vidět z obrázku 6A, tepelný disipátor 340 s výhodou obsahuje alespoň jednu sestavu žeber 370, vyčnívajících ven z ohřívacího prvku 330 podél podélné osy 372, definované ohřívacím prvkem 330. V souhlase s jedním výhodným provedením předloženého vynálezu nejsou žebra 370 stejnoměrná, s výhodou mají proměnlivou délku a tloušťku podél podélné osy 372, jak je dále popsáno. S výhodou je podélná osa 372 vyrovnána vertikálně v soustavě 310 pro ohřev tekutiny. V jednom výhodném provedení předloženého vynálezu obsahuje alespoň jedna sestava žeber první sestavu žeber 374 s první délkou, kterážto sestava vyčnívá ven z ohřívacího prvku 330, a dále druhou sestavu žeber 376 s druhou délkou, která vyčnívá ven z ohřívacího prvku 330, jak je možno vidět na obr. 6B.

Jak je patrno z obr.6A, obsahuje první sestava žeber 374 s první délkou a druhá sestava žeber 376 s druhou délkou první skupinu žeber 380 s první povrchovou oblastí, druhou skupinu žeber 382 s druhou povrchovou oblastí a třetí skupinu žeber 384 s třetí povrchovou oblastí. Žebra 380, která jsou umístěna blíže k základně 322 než žebra 382 a žebra 384, mají větší povrchovou oblast než žebra 382 a žebra 384, čímž je vytvořena přídavná povrchová oblast pro styk s tekutinou protékající soustavou 310 pro ohřev tekutiny. Žebra 382, která jsou umístěna blíže k základně než žebra 384, mají větší povrchovou oblast než žebra 384, a to za účelem vytvoření přídavné povrchové oblasti pro styk s tekutinou protékající soustavou 310 pro ohřev tekutiny. Je výhodné, aby uspořádání různých skupin žeber zajišťovalo vytvoření přídavné povrchové oblasti

pro styk s tekutinou v oblastech, umístěných blíže k základně 322, čímž se zvýší homogenita ohřevu tekutiny v soustavě 310.

Je výhodné, že zobrazené provedení obsahuje první, druhou a třetí skupinu žeber, přičemž skupiny žeber mohou být provedeny v jakékoliv vhodné konfiguraci a mohou obsahovat dvě skupiny nebo více než tři skupiny, přičemž každá je opatřena různými povrchovými oblastmi.

Zvýšená turbulence způsobená nárazy tekutiny na žebra má za následek zlepšený přenos tepla a lepší homogenitu teploty tekutiny protékající soustavou 310.

Dále bude pojednáno o obr.7A a 7B, které jsou zjednodušenými znázorněními, zobrazujícími řez připojením elektrického proudu k výpustnému systému ohřáté tekutiny podle obr.l v souhlase s ještě dalším výhodným provedením předloženého vynálezu, a to před přehřátím a po přehřátí.

Jak je patrno z obr.7A a 7B, obsahuje soustava 400 pro ohřev tekutiny s výhodou kruhovou válcovou vnější objímku 402, definující ohřívací komoru 404 tekutiny. Objímka 402 má základnu 414, která definuje těsnící prstencové úložné hrdlo 416, uspořádané pro uložení izolačního těsnícího prstence tekutiny (neznázorněn). V objímce 402 je umístěn alespoň jeden ohřívací prvek, označený vztahovou značkou 420. Je výhodné, že i když je ve znázorněném provedení na obr.7A a 7B vidět pouze jeden ohřívací prvek, může být přívod elektrického proudu podle obr.7A a 7B používán se soustavami pro ohřev tekutiny, které mají různou vhodnou konfiguraci ohřívacích prvků.

V souhlase s jedním výhodným provedením předloženého vynálezu obsahuje soustava 400 pro ohřev tekutiny přívod 430 elektrického proudu, napojený na základnu 414, s výhodou pájením. Přívod 430 elektrického proudu tvoří část obvodu, dodávajícího proud do ohřívacího prvku 420. Vstup elektrického proudu do ohřívacího prvku 420 je proveden elektrickým konektorovým spojem 432. Odtud protéká elektrický proud s výhodou prvním koncem ohřívacího prvku 420 ke druhému konci

ohřívacího prvku 420, s výhodou spojeného s kovovým tělesem ohřívacího prvku 420 a odtud pak do základny 414. Proud potom teče přívodem 430 na elektrický kontakt 434.

Přívod 430 elektrického proudu obsahuje s výhodou pouzdro 440, přednostně kovové pouzdro vhodné pro umožnění toku elektrického proudu, dále izolační vrstvu 442, s výhodou z plastu, a tavnou vodivou část 444, s výhodou pájitelnou, zajišťující elektrické propojení pouzdra 440 a elektrického kontaktu 434.

Jak je popsáno shora, za normálních pracovních podmínek protéká elektrický proud přívodem 430 z pouzdra 440 tavnou vodivou částí 444 na elektrický kontakt 434.

Přívod 430 elektrického proudu vytváří mechanizmus pro odpojení toku proudu k ohřívacímu prvku v případě přehřátí tekutiny v ohřívací komoře 404, jak je popsáno dále.

Při normálních pracovních podmínkách je ohřívací prvek 420 aktivován pouze tehdy, když ohřívací komora 400 tekutiny již obsahuje dostatek tekutiny pro ohřátí. V případě, že ohřívací prvek 420 je uveden do činnosti pouze s malým množstvím tekutiny nebo když v ohřívací komoře 404 není žádná tekutina, dosáhne ohřívací komora 404 rychle vysokou teplotu a přehřeje se. Zvýšení teploty v ohřívací komoře 404 a ohřívacím prvku 420 by způsobilo ohřev základny 414, což by pak vedlo ke zvýšení teploty v pouzdru 440.

Když teplota v pouzdru 440 překročí tavnou teplotu tavné vodivé části 444 přívodu 430 elektrického proudu, tavná vodivá část 444 se roztaví a vyteče ven z pouzdra 440, jak je vidět na obr.7B. Roztavení tavné vodivé části 444 přeruší elektrický obvod mezi pouzdrem 440 a elektrickým kontaktem 434 a přeruší také dodávku elektrického proudu do ohřívacího prvku 420.

Přívod 430 elektrického proudu je takto jednorázově přerušen a chrání vozidlo před poškozením vyplývajícím z přehřátí ohřívací komory 404 tekutiny, způsobeným špatnou funkcí ohřívacího systému.

Dále bude pojednáno o obr.8, který je zjednodušeným znázorněním výpustného systému ohřáté kapaliny, zkonstruovaným a činným v souhlase s jiným výhodným provedením předloženého vynálezu, namontovaným v motorovém vozidle, a o obr.9, který je zjednodušeným časovým diagramem znázorňujícím činnost systému podle obr.8 v souhlase s výhodným provedením předloženého vynálezu.

Jak je patrno z obr.8, jinak běžné motorové vozidlo 500 je opatřeno výpustným systémem 502 ohřáté tekutiny, zkonstruovaným a činným v souhlase s jedním výhodným provedením předloženého vynálezu. Výpustný systém ohřáté tekutiny s výhodou obsahuje hlavní soupravu 504, která zajišťuje jak ohřívání kapaliny, tak i kontrolní funkce elektrického zapojení a toku tekutiny. Hlavní souprava 504 je elektricky napojena elektrickými kabely 506 a 507 na baterii 508 vozidla.

Vstupní vedení 510 tekutiny dodává kapalinu, jako je voda, nemrznoucí směs nebo tekutina pro čištění předního skla omýváním, ze zásobníku 512 tekutiny ve vozidle a má vozidlové čerpadlo 514 sdružené s hlavní soupravou 504. Výpustné vedení 522 tekutiny dodává kapalinu do jedné nebo více postřikových trysek 524, které mohou být uspořádány na jednom nebo více následujících místech vozidla: přední sklo vozidla, zadní sklo vozidla, boční okna vozidla všeobecně a zvláště na místech pohledu na vnější zrcátka vozidla, světlomety vozidla, zadní světla vozidla a vnější zrcátka vozidla.

Ovládací vozidlový spínač 530, typicky umístěný na palubní desce vozidla, je elektricky napojen na hlavní soupravu dvojicí vodičů 532. Dvojice vodičů 534 a 536, vedoucích k rozhraní počítače vozidla, propojují hlavní soupravu 504 s existujícím počítačem 538 vozidla. Vodič 540 zapalování propojuje hlavní soupravu 504 s existujícím zapalováním motoru vozidla. Externí teplotní senzor 541 je připojen na hlavní soupravu 504 vodičem 543.

0

Ovládací spínač 530 s výhodou vytváří uživatelský vstup pro ovládání automatických postřikových cyklů, popsaných dále.

Kapalina ze zásobníku 512 se čerpadlem 514 dodává do hlavní soupravy 504 vstupním vedením 510 tekutiny a vstupní částí 550 tekutiny. Tekutina se dodává do postřikových trysek 524 výstupní částí 554 tekutiny a výstupním vedením 522 tekutiny.

Hlavní souprava 504 s výhodou obsahuje ohřívací komoru 560 tekutiny, propojenou s teplotním senzorem 570, s výhodou senzorem obchodně dostupným od firmy EPCOS AG. Corporate Communications of Munich, Německo, identifikovaným v katalogu Č.G560/50K/F2, a ovládací obvod činnosti hlavní soupravy 504, který je napojen mimo jiné na teplotní senzor 570 a baterii vozidla.

Jak je patrno z obr.9, činnost systému je s výhodou ovládána uživatelem, jako je řidič motorového vozidla, a to ovládacím spínačem 530, typicky umístěným na palubní desce vozidla, jak je označeno vztahovou značkou 600. Toto ovládání uvede systém do módu automatické činnosti. V tomto módu systém ovládá čerpadlo 514 za účelem provedení prvního postřikového cyklu a druhého postřikového cyklu, kteréžto cykly jsou označeny vztahovými značkami 602 a 604.

Po zavedení automatického ovládacího pracovního módu se uvede do činnosti výpustný systém 502 ohřívané kapaliny tak, že počne proudit elektrický proud k ohřívacím prvkům, čímž se ohřívá tekutina v ohřívací komoře 560 a zvýší se teplota tekutiny, snímaná senzorem 570, jak je označeno vztahovou značkou 606.

Když teplota, snímaná teplotním senzorem 570, dosáhne startovní teploty prvního postřikového cyklu, což je ve znázorněném příkladu 75°C, jak je označeno vztahovou značkou 608, uvede výpustný systém 502 ohřáté tekutiny do činnosti čerpadlo 514 za účelem provedení prvního postřikového cyklu 602 a kapalina se vytlačí výstupní částí 554 tekutiny a

výstupním vedením 522 do postřikových trysek 524. První postřikový cyklus 602 s výhodou pokračuje až do okamžiku, kdy teplota snímaná senzorem 570 dosáhne konečné teploty prvního postřikového cyklu, která je nižší než startovní teplota prvního postřikového cyklu, ve znázorněném příkladu 56°C, jak je označeno vztahovou značkou 610. V souhlase s výhodným provedením předloženého vynálezu se startovní teplota prvního postřikového cyklu a konečná teplota prvního postřikového cyklu zvolí tak, že první postřikový cyklus 602 s výhodou trvá přibližně čtyři sekundy, přičemž během tohoto času dosáhne teplota, snímaná senzorem 570, konečnou teplotu prvního postřikového cyklu.

Po ukončení prvního postřikového cyklu 602 počne teplota, snímaná senzorem 570, opět stoupat v důsledku ohřívání kapaliny obsažené v ohřívací komoře 560.

V souhlase s výhodným provedením předloženého vynálezu se uvede výpustný systém 502 ohřáté tekutiny s výhodou do činnosti tak, že čerpadlo 514 zajistí druhý postřikový cyklus 604, dosáhne-li teplota snímaná senzorem 570 startovní teploty druhého postřikového cyklu, což je ve znázorněném příkladu 75°C a což je označeno vztahovou značkou 612. Je výhodné, když startovní teplota druhého postřikového cyklu je tatáž, jako startovní teplota prvního postřikového cyklu, avšak může být i odlišná.

Druhý postřikový cyklus 604 s výhodou pokračuje až do okamžiku, kdy teplota, snímaná senzorem 570, dosáhne konečné teploty druhého postřikového cyklu, která je nižší než konečná teplota prvního postřikového cyklu a nižší než startovní teplota druhého postřikového cyklu, kterážto konečná teplota druhého postřikového cyklu je ve znázorněném příkladu 5°C a je to označeno vztahovou značkou 614. V souhlase s výhodným provedením předloženého vynálezu se zvolí startovní teplota druhého postřikového cyklu a konečná teplota druhého postřikového cyklu tak, že trvání druhého postřikového cyklu

604 s výhodou nepřesáhne osm sekund, během kteréhožto času dosáhne teplota, snímaná senzorem 57 0, konečnou teplotu druhého postřikového cyklu.

Je výhodné, když výpustný systém 502 ohřáté tekutiny je činný na konci prvního postřikového cyklu 602 v závislosti na maximální době trvání prvního postřikového cyklu v případě, že konečná teplota prvního postřikového cyklu se během maximální doby trvání nedosáhne. Je také výhodné, systém 502 ohřáté tekutiny také činný postřikového cyklu 604 v závislosti na maximální době trvání druhého postřikového cyklu v případě, že konečná teplota druhého postřikového cyklu se během maximální doby trvání když je výpustný na konci druhého nedosáhne.

Je výhodné, když teploty, dané ve znázorněných příkladech, a vhodné teplotní rozsahy zvolí s ohledem na stanovení doby trvání prvního postřikového cyklu a druhého postřikového cyklu. Výhodně se doby trvání, uvedené ve znázorněných příkladech, i jakékoliv jiné doby trvání zvolí v závislosti na maximálním čase, přípustném jak pro první postřikový cyklus 602, tak pro druhý postřikový cyklus 604.

V souhlase s jiným výhodným provedením předloženého vynálezu může být výpustný systém 502 ohřáté tekutiny činný tak, že se konečná teplota druhého postřikového cyklu stanoví jako funkce teploty okolního prostředí, snímané teplotním senzorem 541. Je výhodné, když se stanovení konečné teploty postřikového cyklu provede jako funkce teploty druhého se okolního prostředí tak, aby se dosáhlo zlepšeného druhého postřikového cyklu, zvláště při velmi nízkých teplotách okolního prostředí, jako jsou teploty pod 0°C.

Dále bude pojednáno o obr.lOA a 10B, které jsou zjednodušenými znázorněními výpustného systému ohřáté kapaliny v řezu a které jsou vhodné pro použití v motorovém vozidle, jsou zkonstruovány a pracují podle ještě dalšího výhodného • · · · · · · • · · · · · · • · · · ···· provedení předloženého vynálezu, a to ve dvou různých pracovních módech.

Jak je patrno z obr.lOA a 10B, obsahuje výpustný systém 900 ohřáté kapaliny, který je podobný výpustnému systému 100 z obr.1, s výhodou hlavní soustavu 902, která zajišťuje ohřívání tekutiny a je opatřena kontrolními funkcemi elektrického zapojení a průtoku tekutiny. Hlavní soustava 902 je s výhodou elektricky propojena pomocí kabelů (neznázorněný) s vozidlovou baterií (neznázorněna).

Hlavní soustava 902 obsahuje ohřívací komoru 904 tekutiny, propojenou s přívodním vedením tekutiny (neznázorněno) a výstupním vedením tekutiny (neznázorněno). Přívodní vedení tekutiny je uspořádáno pro dodávku kapaliny, jako je voda, nemrznoucí směs nebo kapalina pro čištění předního skla omýváním, ze zásobníku vozidla (neznázorněn), který je opatřen sdruženým čerpadlem (neznázorněno) , a to do ohřívací komory 904 tekutiny. Výstupní vedení tekutiny je uspořádáno pro dodávku kapaliny do jedné nebo více postřikových trysek (neznázorněný) , které mohou být umístěny na jednom nebo více následujících místech vozidla: přední sklo vozidla, zadní sklo vozidla, boční okna vozidla všeobecně a zvláště na místech pohledu na vnější zrcátka vozidla, světlomety vozidla, zadní světla vozidla a vnější zrcátka vozidla.

Hlavní soustava 902 obsahuje s výhodou pouzdro 906, definující obecně kruhovou válcovou ohřívací komoru tekutiny s objemem 908, v níž je umístěna ohřívací komora 904 tekutiny, v jejíž převážné části je uložena ohřívací sestava 910 kapaliny. Pouzdro 906 také s výhodou definuje vstupní kanál 912 tekutiny, výstupní kanál 914 tekutiny a otvor pro uložení teplotního senzoru 916 ohřáté tekutiny, kteréžto všechny součásti jsou napojeny na ohřívací komoru tekutiny s objemem 908.

• ·

Ohřívací sestava 910 tekutiny s výhodou obsahuje kruhovou válcovou vnější objímku 920, která definuje ohřívací komoru 904 kapaliny a základnu 922, která definuje úložné hrdlo 924 těsnícího prstence 926 tekutiny. Několik ohřívacích prvků, ve znázorněném provedení tři, označené vztahovými značkami 930, 931 a 932, je umístěno v objímce 920. I když zobrazené provedení obsahuje tři ohřívací prvky, může být použita jakákoliv vhodná konfigurace ohřívacích prvků.

Vnější objímka 920 s výhodou obsahuje několik otvorů, označených 960 a 962, pro umožnění průchodu tekutiny. Tyto otvory 960 a 962 mohou být provedeny v jakémkoliv vhodném množství, na jakémkoliv vhodném místě a mít jakýkoliv vhodný tvar pro usnadnění průchodu tekutiny vnější objímkou 920 do ohřívací sestavy 910 tekutiny.

Ohřívací sestava 910 tekutiny může také obsahovat přívod 965 elektrického proudu, napojený na základnu 922.

Jak je patrno z obr.lOA a 10B, výpustný systém 900 ohřáté kapaliny také obsahuje konektorovou sestavu 966 tekutiny, obsahující vstupní část 968 tekutiny a výstupní část 970 tekutiny. Konektorová sestava 966 s výhodou obsahuje prvek vyrobený vstřikovým litím, který také definuje diferenciální tlakovou obtokovou část 972, ovládanou odpruženým jednocestným ventilem 974 a který umožňuje tok tekutiny ze vstupní části 968 do výstupní části 970, dosáhne-li tlakový rozdíl mezi těmito částmi předem určené prahové hodnoty, typicky 0,3 - 0,5 bar, což indikuje nastalé ucpání cesty tekutiny ohřívací komorou 904.

Ve vstupní části 968 tekutiny je uspořádán po proudu od ohřívací komory 904 tekutiny ventil 976.

Kapalina ze zásobníku vozidla se dodává do ohřívací komory tekutiny s objemem 908, a to vstupní částí 968 tekutiny a vstupním kanálem 912 a s výhodou vstupuje do ohřívací komory 904, definované objímkou 920, přes otvory 960 a 962 vytvořené v objímce 920.

·· · ·· ·· ·· • · · · · · · · ··· · · · · ····

Kapalina se ohřívá v ohřívací komoře 904 tekutiny a její teplota nebo teplota vzduchu nad tekutinou je, v závislosti na úrovni hladiny tekutiny, snímána teplotním senzorem 916, s výhodou senzorem obchodně dostupným od firmy EPCOS AG. Corporate Communications of Munich, Německo, identifikovaným v katalogu č. G560/50K/F2. Teplotní senzor 916 je s výhodou uspořádán na desce 978 tištěných spojů, která je umístěna v pouzdru 906 mimo ohřívací komoru tekutiny s objemem 908.

Na desce 978 tištěných spojů je uspořádán řídící obvod pro činnost hlavní sestavy 902, který je mimo jiné napojen na teplotní senzor 916 a baterii vozidla.

Ventil 976 je svým uspořádáním podobný provedení ventilu 17 6 z obr.l a obsahuje kuličku 980, přičemž tento ventil 976 je propojen s vedením 982, které představuje alternativní průtokovou dráhu mezi postřikovými tryskami a zásobníkem. Výpustný systém 900 ohřáté tekutiny takto zajišťuje dva průtokové průchody pro tekutinu, tekoucí od postřikových trysek do zásobníku po ukončení postřiku. Jak je patrno z obr.lOA, za vnější povrch pouzdra 906 se rozprostírá konec 986 vedení 982.

Dvousměrná ventilová sestava 1000 je napojena na vstupní část 968 a vedení 982. Tato dvousměrná ventilová sestava 1000 obsahuje dvousměrný ventil 1002, vedení 1004 a 1006 a příslušné spojky 1014 a 1016, které propojují ventil 1002 se vstupní částí 968 tekutiny a koncem 986 vedení 982.

Dvousměrný ventil 1002 s výhodou obsahuje ventilový člen 1018, polohovatelný uživatelem. Dvousměrná ventilová sestava 1000 dále obsahuje vstupní vedení 1020 pro napojení výpustného systému 900 ohřáté kapaliny na zásobník vozidla (neznázorněn).

Podle obr.lOA, který znázorňuje pracovní uspořádání, je ventilový člen 1018 dvousměrného ventilu uspořádán v poloze „ZAPNUTO, což umožňuje průtok do ohřívací komory 904 s obtokem kuličky 980 ventilu 976, jak je označeno toky znázorněnými šipkami 1030, 1032 a 1034, a to dodatečně

k průtoku kolem kuličky 980 ventilu 97 6, jak je označeno toky danými šipkami 1040 a 1042. Ve své činnosti podle obr.lOA dodává výpustný systém 910 ohřátou kapalinu pod tlakem do ohřívací komory 904 tekutiny a umožňuje její relativně rychlý zpětný tok, jak je indikováno šipkami 1030, 1032 a 1034.

Podle pracovního znázornění na obr.lOB je ventilový člen 1018 dvousměrného ventilu 1002 uspořádán v poloze „VYPNUTO což umožňuje průtok do ohřívací komory 904 tekutiny kolem kuličky 980 ventilu 97 6, jak je označeno šipkami 1040 a 1042. V pracovním znázornění podle obr.lOB je ventil 976 funkčně ekvivalentní ventilu 176 podle obr.l a umožňuje relativně pomalý zpětný tok, jak je indikováno šipkami 1040 a 1042.

Výpustný systém 900 ohřáté kapaliny takto vytváří funkci zpětného toku, volitelnou uživatelem, a to bez nutnosti toho, aby po instalaci do vozidla byla přímo vyžadována činnost ventilu 976.

Dvousměrná ventilová sestava 1000 může být vypuštěna a na konci 986 potrubí 982 může být umístěna čepička (neznázorněno). V tomto uspořádání umožňuje výpustný systém 900 ohřáté kapaliny dodávku tlakové tekutiny do ohřívací komory 904, avšak brání zpětnému toku ohřívací komorou 904 tím, že omezuje zpětný tok na relativně malou hodnotu.

Systémy podle předloženého vynálezu jsou vhodné jak pro instalaci do nových vozidel, tak i pro dodatečnou montáž do vozidel již existujících.

Odborníci v daném oboru jistě dojdou k názoru, že předložený vynález není omezen pouze na to, co bylo shora znázorněno a popsáno. Rozsah předloženého vynálezu tak spíše zahrnuje jak kombinace, tak i subkombinace různých význaků shora popsaných a rovněž i jejich modifikace a variace, ke kterým by osoby, znalé oboru, mohly dojít při studiu popisu vynálezu a které nejsou předmětem dosavadního stavu techniky.

Claims (29)

1.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou, vyznačující se tím, že obsahuje:

soupravu pro ohřev tekutiny; a soubor pro postřik ohřátou tekutinou, uspořádaný pro stříkání ohřáté kapaliny na sklo, přičemž souprava pro ohřev tekutiny obsahuje:

ohřívací komoru tekutiny;

alespoň jeden ohřívací prvek uspořádaný v komoře pro ohřev tekutiny; a alespoň jeden tepelný disipátor v teplovodném styku s alespoň jedním ohřívacím prvkem, přičemž tento alespoň jeden tepelný disipátor alespoň částečně definuje alespoň jeden průtokový kanál kapaliny a je uspořádán pro transfer tepla z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu, tekoucí alespoň jedním průtokovým kanálem.

2.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 1, vyznačující se tím, že také obsahuje teplotní senzor tekutiny, uspořádaný pro snímání tekutiny ohřáté soupravou pro ohřev tekutiny, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán a činný pro zvýšení homogenity ohřívání tekutiny v ohřívací komoře, přičemž teplota, snímaná teplotním senzorem, je všeobecně reprezentativní pro teplotu tekutiny v ohřívací komoře tekutiny.

3.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán nerovnoměrně podél alespoň jednoho rozměru ohřívací komory tekutiny.

4.Souprava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán pro uložení podél podélné osy, která je vyrovnána vertikálně a je nerovnoměrný podél podélné osy pro zvýšení homogenity ohřívání tekutiny.

5.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor obsahuje alespoň jeden otvor propojený s alespoň jedním průtokovým kanálem.

6.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je umístěn v ohřívací komoře tekutiny pro definování alespoň jedné průtokové mezery tekutiny.

7.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 6, vyznačující se tím, že alespoň jedna průtoková mezera tekutiny je uspořádána pro tok tekutiny v ohřívací komoře ve více směrech.

8.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 6 nebo nároku 7, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán pro uložení podél podélné osy, přičemž tok tekutiny ve více směrech zahrnuje její protisměrný tok v podélných směrech podél podélné osy.

9.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 6-8, vyznačující se tím, že tok tekutiny ve více směrech je upraven pro zvýšení homogenity teplot tekutiny v ohřívací komoře tekutiny.

10.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou, vyznačující se tím, že obsahuje:

soupravu pro ohřev tekutiny; a soubor pro postřik ohřátou tekutinou, uspořádaný pro stříkání ohřáté tekutiny na sklo, přičemž souprava pro ohřev tekutiny obsahuje:

komoru pro ohřev tekutiny;

alespoň jeden ohřívací prvek uspořádaný v komoře pro ohřev tekutiny; a přívod elektrického proudu k alespoň jednomu ohřívacímu prvku, přičemž tento přívod elektrického proudu obsahuje tavnou vodivou část v teplovodném styku s ohřívací komorou tekutiny a uspořádanou pro roztavení a tím přerušení dodávky elektrického proudu k alespoň jednomu ohřívacímu prvku v závislosti na ohřátí tekutiny v ohřívací komoře nad předem určenou teplotu.

11.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku

10, vyznačující se tím, že obsahuje také alespoň jeden tepelný disipátor v teplovodném styku s alespoň jedním ohřívacím prvkem, kterýžto alespoň jeden tepelný disipátor alespoň částečně definuje alespoň jeden průtokový kanál pro tekutinu a je uspořádán pro transfer tepla z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu, protékající alespoň jedním průtokovým kanálem.

12.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku

11, vyznačující se tím, že obsahuje také teplotní senzor tekutiny, uspořádaný pro snímání teploty tekutiny ohřáté soupravou pro ohřev tekutiny, kde alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán pro zvýšení homogenity ohřevu tekutiny v ohřívací komoře, přičemž teplota snímaná teplotním senzorem tekutiny je obecně reprezentativní pro teplotu tekutiny v ohřívací komoře.

13.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 11 nebo nároku 12, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný v 99 99 99

99 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 999

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

999 99 99 99 disipátor je uspořádán nerovnoměrně podél alespoň jednoho rozměru ohřívací komory.

14.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 11 nebo nároku 12, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je upraven pro uspořádání podél podélné osy, která je vyrovnána vertikálně, a je nerovnoměrný podél podélné osy pro zvýšení homogenity ohřevu tekutiny.

15.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 11 - 14, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je opatřen alespoň jedním otvorem, komunikujícím s alespoň jedním průtokovým kanálem.

16.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou, vyznačující se tím, že obsahuje:

soupravu pro ohřev tekutiny; a soubor pro postřik ohřátou tekutinou, uspořádaný pro stříkání ohřáté kapaliny na sklo, přičemž souprava pro ohřev tekutiny obsahuje:

ohřívací komoru tekutiny;

alespoň jeden ohřívací prvek uspořádaný v komoře pro ohřev tekutiny; a soustavu pro dodávku tekutiny, napojenou na ohřívací komoru tekutiny a obsahující:

ventil uspořádaný pro umožnění toku tekutiny do ohřívací komory a pro zabránění zpětného toku tekutiny z ohřívací komory; a alespoň jedno obtokové vedení, uspořádané pro volitelné pracovní zapojení uživatelem, umožňující zpětný tok k obtoku ventilu.

17.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou, vyznačující se tím, že obsahuje:

« 0· 0» »0 ·· · ·· 0 • 0 0 9 • ··· 0 0 0 0 • 004 • » · 0 0 • 0 0 0 · ··· ·· 000 00 00 0»

soupravu pro ohřev tekutiny;

teplotní senzor tekutiny, uspořádaný pro snímání teploty tekutiny ohřáté soupravou pro ohřev tekutiny;

kde je soustava pro postřik ohřátou tekutinou uspořádána pro postřik skla ohřátou tekutinou; a kde tato soustava dále obsahuje ovladač, uspořádaný pro řízení činnosti postřikové soustavy v souhlase s teplotou snímanou teplotním senzorem tekutiny, kterýžto ovladač zajišťuje alespoň jeden první postřik, počínající při teplotě tekutiny dosahující první teplotu a končící při dosažení druhé teploty tekutiny, která je nižší než první teplota, a alespoň jeden druhý postřik končící při dosažení třetí teploty tekutiny, která je nižší než druhá teplota.

18.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 17, vyznačující se tím, že obsahuje také teplotní senzor uspořádaný pro snímání teploty okolí mimo ohřívací soupravu, kde je třetí teplota určena ovladačem v závislosti na teplotě okolního prostředí.

19.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 17 nebo nároku 18, vyznačující se tím, že ovladač je uspořádán pro ukončení alespoň jednoho prvního postřiku, není-li druhá teplota dosažena v předem stanoveném čase.

20.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 17 - 19, vyznačující se tím, že ovladač je uspořádán pro ukončení alespoň jednoho druhého postřiku, není-li třetí teplota dosažena v předem stanoveném čase.

21.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 17 - 20, vyznačující se tím, že alespoň jeden druhý postřik začíná při dosažení první teploty tekutiny.

22.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 17 - 21, vyznačující se tím, že souprava pro ohřev tekutiny také obsahuje přívod elektrického proudu k alespoň jednomu ohřívacímu prvku, kterýžto přívod elektrického proudu obsahuje tavnou vodivou část v teplovodném styku s ohřívací komorou tekutiny a uspořádanou pro roztavení a tím přerušení dodávky elektrického proudu k alespoň jednomu ohřívacímu prvku v závislosti na ohřátí tekutiny v ohřívací komoře nad předem stanovenou teplotu.

23.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 17 - 22, obsahující také alespoň jeden tepelný disipátor v teplovodném styku s alespoň jedním ohřívacím prvkem, kterýžto alespoň jeden tepelný disipátor alespoň částečně definuje alespoň jeden průtokový kanál tekutiny a je uspořádán pro transfer tepla z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu, protékající alespoň jedním průtokovým kanálem.

24.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 23, vyznačující se tím, že také obsahuje teplotní senzor tekutiny uspořádaný pro snímání teploty tekutiny ohřáté soupravou pro ohřev tekutiny, kde je upraven alespoň jeden tepelný disipátor pro zvýšení homogenity ohřevu tekutiny v ohřívací komoře, přičemž teplota snímaná teplotním senzorem je obecně reprezentativní pro teplotu tekutiny v ohřívací komoře.

25.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 23 nebo nároku 24, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán nerovnoměrně podél alespoň jednoho rozměru ohřívací komory tekutiny.

26.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle nároku 23 nebo nároku 24, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je uspořádán podél podélné osy, která je vyrovnána vertikálně, a je nerovnoměrný podél podélné osy, čímž se zvýší homogenita ohřevu tekutiny.

27.Soustava pro postřik skla ohřátou tekutinou podle kteréhokoliv z nároků 23 - 26, vyznačující se tím, že alespoň jeden tepelný disipátor je opatřen alespoň jedním otvorem komunikujícím s alespoň jedním průtokovým kanálem.

28. Způsob postřiku skla ohřátou tekutinou, vyznačující se tím, že obsahuje:

opatření soupravy pro ohřev tekutiny, obsahující komoru tekutiny, kde se alespoň jeden ohřívací prvek uspořádá v ohřívací komoře a alespoň jeden tepelný disipátor se uvede do teplovodného styku s alespoň jedním ohřívacím prvkem, přičemž alespoň jeden tepelný disipátor alespoň částečně definuje alespoň jeden průtokový kanál;

ohřátí alespoň jednoho ohřívacího prvku;

přenesení tepla z alespoň jednoho ohřívacího prvku na tekutinu protékající alespoň jedním průtokovým kanálem; a postřik skla tekutinou ohřátou soupravou pro ohřev tekutiny.

29. Způsob postřiku skla ohřátou tekutinou, vyznačující se tím, že obsahuje:

opatření soupravy pro ohřev tekutiny, mající teplotní senzor tekutiny;

ohřátí tekutiny v soupravě pro ohřev tekutiny až do dosažení okamžiku, kdy teplotní senzor snímá startovní teplotu prvého postřikového cyklu;

začátek prvého postřiku při snímání startovní teploty prvého postřikového cyklu teplotním senzorem;

skončení prvého postřiku při snímání konečné teploty prvého postřikového cyklu teplotním senzorem, přičemž konečná teplota prvého postřikového cyklu je nižší než startovní teplota prvého postřikového cyklu;

následný začátek alespoň jednoho druhého postřiku při snímání startovní teploty druhého postřikového cyklu teplotním senzorem; a skončení druhého postřiku při snímání konečné teploty druhého postřikového cyklu teplotním senzorem, přičemž konečná teplota druhého postřikového cyklu je nižší než konečná teplota prvého postřikového cyklu.