CZ20041142A3 - Způsob výroby pojivem spojeného a tvarovaného pěnového výrobku a zařízení k provádění způsobu - Google Patents

Způsob výroby pojivem spojeného a tvarovaného pěnového výrobku a zařízení k provádění způsobu Download PDF

Info

Publication number
CZ20041142A3
CZ20041142A3 CZ20041142A CZ20041142A CZ20041142A3 CZ 20041142 A3 CZ20041142 A3 CZ 20041142A3 CZ 20041142 A CZ20041142 A CZ 20041142A CZ 20041142 A CZ20041142 A CZ 20041142A CZ 20041142 A3 CZ20041142 A3 CZ 20041142A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
mold cavity
mixture
mold
inlet opening
gas
Prior art date
Application number
CZ20041142A
Other languages
English (en)
Inventor
Axel Kamprath
Wim Allaerts
Original Assignee
Recticel
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Recticel filed Critical Recticel
Publication of CZ20041142A3 publication Critical patent/CZ20041142A3/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C44/00—Shaping by internal pressure generated in the material, e.g. swelling or foaming ; Producing porous or cellular expanded plastics articles
    • B29C44/34—Auxiliary operations
    • B29C44/36—Feeding the material to be shaped
    • B29C44/38—Feeding the material to be shaped into a closed space, i.e. to make articles of definite length
    • B29C44/42—Feeding the material to be shaped into a closed space, i.e. to make articles of definite length using pressure difference, e.g. by injection or by vacuum
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C44/00—Shaping by internal pressure generated in the material, e.g. swelling or foaming ; Producing porous or cellular expanded plastics articles
    • B29C44/02—Shaping by internal pressure generated in the material, e.g. swelling or foaming ; Producing porous or cellular expanded plastics articles for articles of definite length, i.e. discrete articles
    • B29C44/04—Shaping by internal pressure generated in the material, e.g. swelling or foaming ; Producing porous or cellular expanded plastics articles for articles of definite length, i.e. discrete articles consisting of at least two parts of chemically or physically different materials, e.g. having different densities
    • B29C44/0415—Shaping by internal pressure generated in the material, e.g. swelling or foaming ; Producing porous or cellular expanded plastics articles for articles of definite length, i.e. discrete articles consisting of at least two parts of chemically or physically different materials, e.g. having different densities by regulating the pressure of the material during or after filling of the mould, e.g. by local venting
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C44/00—Shaping by internal pressure generated in the material, e.g. swelling or foaming ; Producing porous or cellular expanded plastics articles
    • B29C44/34—Auxiliary operations
    • B29C44/36—Feeding the material to be shaped
    • B29C44/38—Feeding the material to be shaped into a closed space, i.e. to make articles of definite length
    • B29C44/44—Feeding the material to be shaped into a closed space, i.e. to make articles of definite length in solid form
    • B29C44/445—Feeding the material to be shaped into a closed space, i.e. to make articles of definite length in solid form in the form of expandable granules, particles or beads
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C31/00—Handling, e.g. feeding of the material to be shaped, storage of plastics material before moulding; Automation, i.e. automated handling lines in plastics processing plants, e.g. using manipulators or robots
    • B29C31/04—Feeding of the material to be moulded, e.g. into a mould cavity
    • B29C31/042—Feeding of the material to be moulded, e.g. into a mould cavity using dispensing heads, e.g. extruders, placed over or apart from the moulds
    • B29C31/044—Feeding of the material to be moulded, e.g. into a mould cavity using dispensing heads, e.g. extruders, placed over or apart from the moulds with moving heads for distributing liquid or viscous material into the moulds
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29L—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBCLASS B29C, RELATING TO PARTICULAR ARTICLES
    • B29L2031/00—Other particular articles
    • B29L2031/30—Vehicles, e.g. ships or aircraft, or body parts thereof
    • B29L2031/3005—Body finishings
    • B29L2031/3023—Head-rests

Landscapes

  • Casting Or Compression Moulding Of Plastics Or The Like (AREA)
  • Laminated Bodies (AREA)
  • Moulds For Moulding Plastics Or The Like (AREA)
  • Lining Or Joining Of Plastics Or The Like (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku obsahujícího kroky, že se vezmou částice, včetně pěnových částic, na výrobu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku, na částice se nanese pojivo, aby se dosáhlo směsi, dané množství směsi se vloží do dutiny formy nejméně jedním vstupním otvorem ve formě, zatímco se vytváří tok plynu skrz dutinu formy, pojivo se nechá ztuhnout se směsí ve stlačeném stavu, čímž se vytvoří tvářený pojivém spojený pěnový výrobek, který se vyjme z formy.
Dosavadní stav techniky
Patentový spis US-A-3 354 578 popisuje způsob, u kterého se odpad z polyuretanové pěny naseká na malé částice. Tyto částice se pak smísí s lepidlem a získaná směs se vypění ve formě. Směs se udržuje ve formě dokud lepidlo neztuhne. Po vyjmutí tvářeného výrobku z formy se kolem výrobku umístí kryt tak, že je tvářená pojivém spojená pěna udržována stlačená krytem. Potom se složí s jinými tvářenými pojivém spojenými díly tak, aby se získala figurka hračky. Protože se postřižky nebo částice pěny foukají do dutiny formy, musí být dutina formy opatřena otvory pro výstup plynu, aby se umožnilo transportnímu vzduchu uniknout z dutiny formy.
Nevýhodou způsobu popsaného v patentovém spisu US-A-3 354 578 je to, že nejsou uskutečněna žádná opatření na řízení distribuce • · • · 9 · • ♦ · · · · »· • · · · · ·· I» · · · * ·· · « « · · ···· • ······ · 9 9 9 · · • · ···· · · · ·· ·· 99 9999 99 999 hustoty směsy foukané do dutiny formy. V případě figurky hračky by se normálně měla získat stejnoměrná hustota. Způsobem popsaným v patentovém spisu US-A-3 354 578 se dá dosáhnout poměrně stejnoměrná hustota když je formou jednoduchá a relativně malá forma obsahující jenom hlavní dutinu formy, ale u složitějších dutin formy, například když se tělo a paže a nohy figurky vytvářejí v jediné formě, nedá se vždy dosáhnout stejnoměrné hustoty.
Způsob, u kterého se směs částic pěny a pojivá fouká do uzavřené formy, aby se vyrobil tvářený pojivém spojený pěnový výrobek je také popsán v patentovém spisu EP-B-0 657 266. U tohoto známého způsobu se směs částic a pojivá fouká výstupním koncem trubky přes relativně malý vstupní otvor, vytvořený v boční stěně formy, do dutiny formy tak, že se částice foukají v podstatě vodorovně do této dutiny formy. Aby se umožnil únik dopravního vzduchu, jsou stěny formy opatřeny řadou malých výstupních otvorů. Po nafoukání směsi do dutiny formy se objem této dutiny formy zmenší pomocí pohyblivých částí stěny tak, aby se směs částic a pojivá v dutině formy stlačila. V dalším kroku se pojivo zesíťuje profukováním páry skrz stlačenou směs.
Předmětem způsobu popsaného v patentovém spisu EP-B-0 657 266 je vyrábět tvářené pěnové díly, které mají stejnoměrnou hustotu. Aby se dosáhlo takové stejnoměrné hustoty pěny, profukují se částice skrz vstupní otvor v dutině formy takovým způsobem, že jsou unášeny proudem vzduchu do formy dokud není dutina formy zcela zaplněna, přičemž se zabraňuje každému dalšímu stlačování deformovatelných postřižků pěny. Nevýhodou tohoto známého způsobu je ale to, že zejména u složitějších dutin formy nemusí být požadovaná stejnoměrná hustota pěny vždy dosažena prostým foukáním částic pěny do dutiny formy skrz relativně malý vstupní otvor vytvořený v boční stěně. V příkladu znázorněném na • · · · · · · · ···· • ······ · · ·· · · • · · · · · · · · ·· ·· ·· ···· ·· ··· obrázcích v patentovém spisu EP-B-0 657 266, když se zpočátku plní forma, vzduch a částice pěny nebudou například jednoduše proudit v jednom hlavním směru skrz dutinu formy, nýbrž se v ní normálně vytvoří cirkulace vzduchu. Částice pěny a vzduch se foukají centrálně skrz jednu z koncových stěn do dutiny formy směrem k druhé opačné koncové stěně, kde se proud vzduchu a částic pěny ve značné míře odklání a vrací se ve velké míře podél bočních stěn směrem ke koncové stěně, skrz kterou se vhání dovnitř. Díky přítomnosti této cirkulace není dutina formy vyplněna stejnoměrně odzadu dopředu, přičemž částice pěny jsou zpočátku odfukovány proudem vzduchu z protilehlé koncové stěny namísto toho, aby se na ní ukládaly. Když je následně forma téměř vyplněna, tok vzduchu a částic do dutiny formy žene částice pěny hlavně k opačné koncové stěně, takže se na směs vyvíjí větší síla v tomto směru, což vede k nežádoucímu gradientu hustoty. Když jsou ve formě vytvořeny menší boční dutiny, které ústí do hlavní dutiny, bude dále obtížné zabezpečit dostatečné množství částic pěny v těchto bočních dutinách, zejména když jsou vytvořeny v horní stěně formy. Obecně je vskutku obtížnější vyplnit horní stranu než spodní stranu formy. K dosažení požadované stejnoměrné hustoty bude proto například nutné zabezpečit přídavné mechanické stlačení částic pěny v bočních dutinách anebo v horní části formy.
S ohledem na výše popsané problémy je cílem předmětného vynálezu navrhnout nový způsob výroby tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku, který umožňuje lepší řízení distribuce hustoty směsi v dutině formy, zejména v případě složitějších dutin formy a který také umožňuje dosáhnout gradient hustoty, pokud je to žádoucí, aniž by bylo nutné provádět mechanické stlačení poté, co se směs dostane do dutiny formy.
99 99
9 9 9 9
99 9 9 9 9 · 9999
999999 9 9 99 9 9
9999 99 9
99 99 9999 99 999
Podstata vynálezu
Prvním provedením vynálezu je především to, že když se do dutiny formy dodává směs, je tok plynu skrz dutinu formy řízen tak, že se po předem stanovenou dobu dosahuje minimální průtok, vyjádřený v normálních m3 plynu za minutu, činící nejméně 500 násobek, výhodněji nejméně 1000 násobek a nejvýhodněji nejméně 2000 násobek vnitřního objemu V, vyjádřeného v m3, který má dutina formy když je vstupní otvor uzavřen, aby se stlačila směs tak, že je v prvním stlačeném stavu po uzavření vstupního otvoru.
Když se používají takové vysoké průtoky, tak může být forma opatřena především relativně velkým vstupním otvorem, protože směs zaváděná do dutiny formy může v ní být dostatečně stlačena tokem plynu i když má forma velký vstupní otvor. Výhodou přítomnosti takového velkého vstupního otvoru je to, že se dá snadněji zabránit neřízeným cirkulacím vzduchu v dutině formy, takže částice pěny mohou být uloženy přímo na vnitřním povrchu formy nebo jedna na druhé, aniž by předtím vířily kolem dokola v dutině formy. Další výhodou je to, že takový velký vstupní otvor umožňuje lepší řízení toho, kde jsou částice zaváděny do dutiny formy a kde jsou v ní ukládány. Vysoké průtoky vytvářené podle první formy vynálezu navíc umožňují rozdělit tok plynu na větší plochu povrchu, zejména na různé zóny, kde plyn vytéká z dutiny formy, zatímco se stále udržuje dostatečný tok plynu v každé zóně tak, aby se směs ve všech zónách udržela stlačená proti stěně dutiny formy. Tímto způsobem se může směs nejen zavádět do různých oblastí v dutině formy, ale dá se řídit i zhutňování směsi v různých zónách dutiny formy tak, že se zabezpečí to množství částic v různých oblastech formy, které se požaduje k dosažení požadované hustoty distribuce v tvářeném pojivém spojeném pěnovém výrobku. Množství částic může být zejména •9 99·· • 9 • · 9 9 9 9
99 99 • 9 9 9 · ·· · 9 · · • ·· · · · 9 9 9999 • 999999 9 9 99 9 9 *999 99 9
99 99 9999 99 999 řízeno k dosažení stejnoměrné hustoty, ale způsob podle vynálezu umožňuje také vyrábět pojivém spojené součásti s požadovaným gradientem hustoty, například části, které vykazují hustší nebo tužší vyčnívající okraje. U způsobů podle známého stavu techniky, u kterých se používá tok vzduchu k foukání pěnových částic do dutiny formy, se používají mnohem nižší průtoky, protože se požaduje jenom malý průtok k foukání směsi skrz relativně malou dopravní trubku a vstupní otvor v dutině formy, i když je dutina formy téměř naplněna.
rovna
Druhým provedením vynálezu je to, že se používá forma, jejíž vstupní otvor má, měřeno podle roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, předem stanovenou plochu povrchu a jejíž dutina formy má, měřeno rovnoběžně s touto rovinou, plochu příčného průřezu, která je v rozmezí mezi minimální a maximální hodnotou, přičemž předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru je nejméně s výhodou 45 % a více, ještě výhodněji 60 % maximální plochy průřezu a tok plynu skrz dutinu formy je řízen tak, že se směs ve formě stlačí tak, že je v prvním stlačeném stavu po uzavření vstupního otvoru.
Jak to již bylo vysvětleno výše, použití velkého vstupního otvoru nabízí dvě hlavní výhody. Především to umožňuje lepší řízení, zejména mechanické řízení toho, kde jsou částice umisťovány v dutině formy. Za druhé se dá snadněji zabránit neřízeným cirkulacím vzduchu tím, že se umožní vzduchu nebo plynu, aby vstoupil do dutiny formy v jednom hlavním proudu přes celý povrch vstupního otvoru. Díky relativně velké velikosti tohoto otvoru ve srovnání s dutinou formy není ponecháno mnoho prostoru mimo hlavní tok plynu do dutiny formy na to, aby se umožnila cirkulace plynu v dutině formy. Ve srovnání s jinými existujícími způsoby na výrobu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku v otevřené formě, způsob podle této druhé formy
4· ···· • · ti 4 4 4 · • · · 4 · 4 4
4 4 4 4 · · 4 4 · 4 4
4 44· · 4 4 · 4 4 4 4 · 4 4 4 44 ·
4· ·· 44 ···· 4· 444 vynálezu umožňuje lepší řízení množství částic v různých oblastech formy díky skutečnosti, že částice zaváděné do formy nejsou ukládány volně jedna na druhou, ale jsou stlačeny tokem plynu. Díky zhutnění částic může být snadněji zabezpečeno požadované množství částic v různých oblastech, kde se požaduje více částic. Je dokonce možné více je zhutnit. Když má kyprá směs částic a pojivá sypnou hustotu d kg/m3, je tok plynu například řízen u výhodného provedení vynálezu tak, že směs má v prvním stlačeném stavu, t j. když je forma uzavřena, průměrnou hustotu nejméně 1,5 x d kg/m3 a s výhodou nejméně 2,0 x d kg/m3.
Třetím provedením vynálezu je, že se používá forma, jejíž vstupní otvor má, měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, předem určenou plochu povrchu, přičemž směs se zavádí do dutiny formy v nejméně jednom proudu majícím, měřeno také podél stejné roviny, povrch příčného průřezu, který je menší než předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru. Když se směs zavádí do dutiny formy, je tok plynu skrz dutinu formy veden tak, aby vstupoval do této dutiny formy nejméně zčásti skrz plochu vstupního otvoru vedle proudu směsi a je řízen tak, aby stlačoval směs v dutině formy tak, že je v prvním stlačeném stavu po uzavření vstupního otvoru.
Protože proud směsí do dutiny formy zaujímá u tohoto provedení vynálezu jenom část vstupního otvoru, je možné vést směs mechanicky do určitých oblastí v dutině formy tak, aby se zabezpečilo potřebné množství částic v těchto oblastech. Stlačením směsi v dutině formy pomocí toku plynu skrz vstupní otvor tento vstupní otvor nemůže být jenom proveden větší než proud směsi vstupující do dutiny formy, ale směs se udržuje navíc přitlačená k vnitřnímu povrchu dutiny formy tak, že požadované množství směsi může být uloženo v různých oblastech dutiny formy.
·· ···· • · · · · * ·· • · · 9 · · 9 9 9 9 9 • · · 9 9 9 9 9 9 9 9 9
999999 9 9 99 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 ·· ·· ·· ···· 99 999
U výhodného provedení způsobu podle vynálezu se při přivádění směsi do dutiny formy, pokračuje ve vytváření toku plynu skrz dutinu formy v podstatě dokud není vstupní otvor uzavřen, přičemž se průtok plynu skrz dutinu formy řídí jak když se přivádí směs do dutiny formy, tak po zavádění směsi do dutiny formy, takže se směs stlačí tokem plynu a je po uzavření vstupního otvoru v prvním stlačeném stavu.
Výhodou pokračování toku plynu skrz dutinu formy dokud se v podstatě neuzavře vstupní otvor je to, že lze použít větší vstupní otvor do formy, aniž by to vyžadovalo silnější stlačení směsi když se zavádí do dutiny formy. Kontinuálním tokem plynu se skutečně směsi zabrání v opětném expandování když se otvor uzavírá.
U výhodného provedení způsobu podle vynálezu se tok plynu skrz dutinu formy při zavádění směsi do ní nejméně zčásti vytváří odsáváním plynu z dutiny formy, přičemž se z dutiny formy odsává zejména 70 %, s výhodou nejméně 90 % a nejvýhodněji v podstatě 100 % toku plynu.
Odsáváním nejméně části plynu procházejícího skrz dutinu formy z této dutiny se může směs dodávaná do dutiny formy vést snáze do požadovaných oblastí na vnitřním povrchu formy a udržovat tam snadněji ve stlačeném stavu. Navíc je také snadnější zabránit tomu, aby neřízený cirkulující vzduch proudil uvnitř dutiny formy když se vzduch odsává z dutiny formy namísto foukání vzduchu pod tlakem do dutiny formy. Odsávání částic pěny namísto jejich foukání do formy je již známo jako takové z patentového spisu DE-C-38 21 410. V tomto známém způsobu se částice zpěňovatelného polystyrenu sají do formy a v ní se expandují a spojují působením páry. Zásadní rozdíl oproti ·· ···· • · · · · · · · • 9 9 · · · · • · · · 9 9 9 9 9 99 9
9 999 999 9999 9
9 9 9 9 9 9 9 9
99 99 9999 ·· ··· způsobu podle předmětného vynálezu je to, že se u tohoto známého způsobu nemusí používat žádné pojivo a že částice ještě nejsou expandovány když se zavádějí do formy. Tímto způsobem se dají částice mnohem snadněji zavádět do formy a zejména se nemusejí stlačovat. Patentový spis DE-C-38 21 410 dokonce výslovně uvádí, aby se zamezilo jakémukoliv stlačování částic když se zavádějí do formy, aby bylo možno získat stejnoměrnou hustotu.
U způsobu podle vynálezu se s výhodou používá forma, jejíž dutina formy je omezena při zavádění směsi do ní stěnami, které mají vstupní otvor pro směs a které jsou dále opatřeny otvory pro vstup anebo výstup plynu pro vytváření uvedeného toku plynu dutinou formy, přičemž vstupní anebo výstupní otvory pro plyn a vstupní otvor jsou uspořádány v nejméně třech různých zónách, přičemž tok plynu je řízen skrz tyto otvory anebo tento vstupní otvor při zavádění směsi do dutiny formy. Tok plynu může být řízen zejména určováním počtu a velikosti otvorů v různých zónách nebo když se používá sací jednotka, řízením množství plynu odsávaného z dutiny formy v příslušných zónách. Řízením průtoku plynu v různých zónách se dá dosáhnout po zavedení směsi do formy předem stanovená distribuce hustoty, která se bude normálně lišit od rovnoměrné hustoty. Po uzavření dutiny formy se může vytvořit další tok plynu skrz dutinu formy, zejména ve směru opačném ke směru prvního toku plynu, aby se dosáhlo požadované konečné distribuce hustoty.
Vynález se také týká zařízení na výrobu tvářených, pojivém spojených pěnových výrobků z částic, včetně pěnových částic. Toto zařízení obsahuje ústrojí na nanášení pojivá na částice tak, že se vytváří směs částic a pojivá, formu opatřenou dutinou formy, která je opatřena vstupním otvorem a je uzpůsobena k tomu, že se v ní vytváří výrobky, prostředku pro zavádění dávky směsi vstupním otvorem do dutiny formy, • 4 ·· • · · • ·
Μ ···♦
9 999 prostředků vytvářejících tok plynu dutinou formy když se do ní přivádí směs a prostředku k uzavření vstupního otvoru po zavedení směsi do dutiny formy.
Podle prvního provedení vynálezu spočívá vynález v tom, že jsou prostředky pro vytváření proudu plynu uspořádány tak, že vytvářejí tok plynu dutinou formy, který po předem stanovenou dobu, když se směs přivádí do dutiny formy, dosahuje minimálního průtoku, vyjádřeného v normálních m3 plynu za minutu, nejméně 500 násobku, s výhodou 1000 násobku a nejvýhodněji 2000 násobku vnitřního objemu V, vyjádřeného v m3, který má dutina formy když je vstupní otvor uzavřen.
Podle druhého provedení vynálezu spočívá zařízení v tom, že vstupní otvor v dutině formy má, měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, předem stanovenou plochu povrchu a dutina formy má, měřeno rovnoběžně s touto rovinou, plochu příčného průřezu v rozmezí mezi minimální a maximální hodnotu, přičemž předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru je nejméně rovna 30 %, s výhodou 45 %, výhodněji 60 % maximální plochy příčného průřezu.
Přehled obrázků na výkrese
Další konkrétní provedení a výhody vynálezu budou zřejmé z následujícího popisu některých konkrétních provedení způsobu a zařízení na výrobu tvářených pojivém spojených pěnových výrobků podle vynálezu. Tento popis je podán ve formě názorného příkladu a není snahou vymezit rozsah vynálezu Vztahové značky použité v popisu odpovídají vztahovým značkám na výkresech, na kterých obr. 1 znázorňuje prostorový pohled na tvářený pojivém spojený pěnový výrobek, zejména opěrku hlavy, vyrobenou způsobem podle
4« 44 44
44 4 4 44 4 4 44 4 44 4 4 4 4 4 4444 4 4 444 444 4444 4
4444 44 4
44 44 4444 44 444 předmětného vynálezu, obr. 2 znázorňuje schematicky v průřezu podle roviny II-II z obr. 3 nárys formy na výrobu výrobku, vyobrazeného na obr. 1, obr. 3 znázorňuje schematicky v průřezu podél roviny III-III na obr. 2 bokorys modulu znázorněného na obr. 2, obr. 4 až 7 jsou pohledy podobné pohledu z obr. 3, které znázorňuji různé kroky způsobu podle vynálezu na výrobu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku znázorněného na obr. 1, obr. 8 je schéma jednotky dmychadla a kanálů a ventilů připojujících tuto jednotku dmychadla k formě znázorněné na předchozích obrázcích, aby se vytvořil požadovaný tok plynu skrz formu když se vyrábí tvářený pojivém spojený pěnový výrobek a obr. 9 je schematický pohled na instalaci, zahrnující formu znázorněnou na předchozích obrázcích a zařízení na míchání pěnových částic s pojivém a na zavádění směsi do dutiny formy.
Příklady provedení vynálezu •4 4444
Tvářený pojivém spojený pěnový výrobek, znázorněný na obr. 1, je opěrka hlavy pro sedadlo automobilu, která se skládá z tvářeného, pojivém spojeného pěnového výrobku A a kovové vložky pro jeho upevnění k sedadlu automobilu. Způsob podle předmětného vynálezu se ale může použít na výrobu různých typů tvářených pojivém spojených pěnových výrobků majících různé tvary a majících různé tvrdosti anebo hustoty. Může být použit například na výrobu polštářů na sedadla, kusů na izolování nebo balení různých výrobků, tužších opěrných kusů atd.
Tvářené pojivém spojené pěnové výrobky se obvykle vyrábějí z odpadní pěny, zejména odstřižků pěny vznikajících jako odpad když se vyřezávají tvary z větších kusů pěny. Pěnou mohou být zejména různé druhy polyuretanové pěny, včetně pružných, polopružných a tuhých pěn, otevřených a uzavřených pěn, ·· ti ·· 99 99 9999
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 999
999999 9 9 99 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
99 99 9999 99 999 retikulovaných pěn atd, ale také se mohou použít různé nepolyuretanové typy pěn. Kusy pěny se rozdrobí na částice o požadované velikosti buď jejich rozemletím nebo roztrháním nebo rozřezáním tak, jak je to popsáno v patentovém spisu EP-B0 679 168. Získané částice mají obvykle z více než 80 obj. %, s výhodou z výše než 90 obj. %, objem v rozmezí mezi 0,15 a 25 cm3, s výhodou v rozmezí 0,5 až 5 cm3. K výrobě tvářené pojivém spojené pěny se navíc k pěnovým částicím nebo postřižkům mohou použít i jiné částice, například částice pevného plastu, kaučuku, dřeva nebo korku.
U výhodného provedení způsobu podle vynálezu obsahují pěnové částice, použité k výrobě pojivém spojeného pěnového výrobku, pružné pěnové částice mající zejména pevnost v tlaku, měřenou v souladu s normou DIN 53577, menší než 15 kPa a konkrétněji menší než 10 kPa. Tyto pružné pěnové částice představují s výhodou nejméně 30 obj. % a výhodněji nejméně 50 obj. % částic použitých k výrobě pojivém spojené pěny. Tyto částice dále obsahují s výhodou nejméně 50 obj. % a výhodněji nejméně 75 obj. % částic pěny s otevřenými buňkami, mající obsah otevřených buněk nejméně 50 %. Přítomnost takových částic pružné pěny, s výhodou s otevřenými buňkami má nejen účinek na tvrdost vyrobené tvářené pojivém spojené pěny, ale také určuje celkovou nebo zdánlivou stlačitelnost volných částic. Přítomnost částic pěny s otevřenými buňkami zvyšuje dále prodyšnost pro vzduch u volných postřižků ve formě a tudíž průtok plynu, který se dá dosáhnout skrz dutinu formy a výsledné vyvolané stlačení směsi v ní tak, jak to bude popsáno níže.
Aby bylo možno vyrábět pojivém spojenou pěnu, tak se částice nejprve mísí s pojivém. Takovým pojivém je například elastomerní kaučukové pojivo nebo polyuretanové lepidlo, zejména polyuretanový prepolymer mající volné skupiny NCO, které mohou
φφ φφφφ • φ φ φ φφφφ
být zesíťovány v přítomnosti vlhkosti, zejména v přítomnosti páry. Takové prepolymery mají obvykle obsah volných NCO skupin 5 až 25 %, výhodněji od 5 do 15 %. Polyuretanový prepolymer je s výhodou prepolymer vyrobený z TDI anebo MDI a konvenčních polyéterových polyolů, používaných na výrobu měkkých polyuretanových pěn. Množství pojivá naneseného na částice činí s výhodou 3 až 20 %, ještě výhodněji 5 až 15 % z celkové hmotnosti částic. Pojivo může být například nastříkáno na částice když se míchají.
Po nanesení pojivá na částice se část směsi částic a pojivá zavádí vstupním otvorem do dutiny formy, přičemž se směs částic a pojivá stlačuje. Vstupní otvor se následně uzavře a pojivo se nechá zesíťovat nebo ztvrdnout se směsí ve stlačeném stavu, aby se vytvořil tvářený, pojivém spojený pěnový výrobek. K zvýšení rychlosti zesíťování se dá do formy vstřikovat pára.
Problémem při výrobě tvářených pojivém spojovaných pěnových výrobků je to, že by vyrobené výrobky měly mít předem určenou distribucí hustoty. Vyrobené výrobky by měly mít například stejnoměrnou hustotu tak, že pojivém spojená pěna má stejnoměrnou tvrdost a zejména nevykazuje tvrdé nebo měkké oblasti. Takové problémy zejména vznikají tehdy, když dutina formy vykazuje užší boční dutiny, přičemž hustota pěny bude obvykle nižší. V jiných případech se mohou u tvářených pojivém spojených pěnových výrobků požadovat tužší zóny, například u jejich vyčnívajících nebo vystupujících hran. Protože se takové vystupující části vyrábějí v zahloubeních v povrchu formy, je jasné, že zabezpečení požadovaných vyšších množství částic v těchto zahloubeních přináší problémy navíc.
• · · · · 9
·· • · · · ··· · · · · • · · · ·· 99 ···· '· • « ·· ····
• · ·· 999
Obr. 2 až 9 znázorňují konkrétní provedení zařízení a způsobu podle vynálezu, které umožňuje lepší řízení distribuce hustoty v dutině formy a tudíž v tvářeném pojivém spojeném pěnovém výrobku.
Na celkovém pohledu na obr. 9 obsahuje zařízení řadu skladovacích sil _3 s různými typy částic, zejména s pěnovými částicemi nebo pěnovými postřižky různých velikostí, hustot nebo tvrdostí nebo s jinými typy částic, jako například s částicemi kaučuku, korku a/nebo plastu. Požadovaná částka různých typů částic se přivádí do mixéru nebo mísiče _4, opatřeného například středovým rotačním hřídelem 5 vybaveným míchacími lopatkami 6. Když se částice míchají, pojivo se nastříká na částice pomocí zařízení ]_ na rozstřikování pojivá. Když se dosáhne důkladně rozmíchané směsi, požadované množství této směsi se převede přes násypku _8 plnícím zařízením 9 do dutiny 10 formy 14. Aby se umožnila mechanická distribuce částic v dutině 10 formy 14, umístí se dále mezi plnící zařízení 9 a dutinu 10 formy 14 adaptér 11.
Na obr. 4 jsou znázorněny některé další podrobnosti výhodného provedení násypky J3 s plnícím zařízením j). Směs přiváděná do násypky 8 je uložena na vibračním žlabu 9 jako plnícím zařízení 9_. Tento vibrační žlab 9 obsahuje vibrátor 12, který je upevněn pod žlabem 9 a způsobuje vibraci žlabu 9 takovou frekvencí, že se částice pohybují dopředu bez ohledu na skutečnost, že je žlab 9_ samotný v podstatě horizontální. Volný konec vibračního žlabu 9 je umístěn nad vstupním otvorem 13 formy 14, ve kterém se má vyrobit tvářený pojivém spojený pěnový výrobek JL. Výhoda použití vibračního žlabu 9 s plochým spodkem spočívá v tom, že vibracemi jsou částice nejenom dopravovány směrem ke konci, umístěnému nad formou 14, ale jsou také poměrně stejnoměrně distribuovány v příčném směru žlabu 9. Částice mohou být tudíž ·* ·· ···· ·♦ ·· φφ • · · · 9 · · · · · · • · · 9 9 9 9 · · · · · • · ··* 999 9 · · · · ·· ···· 9 9 9
99 99 9999 ·· ··· rozděleny homogenně podél šířky w vstupního otvoru 13 nejméně když má vibrační žlab 9 šířku, která je alespoň rovna šířce w tohoto vstupního otvoru 13. Násypka J3 s vibračním žlabem 9 může být může být pohyblivá ve směru kolmém k šířce vstupního otvoru 13, konkrétněji ve směru vyznačeném dvojitou šipkou 15, aby se distribuovala směs také ve směru podél délky 1 vstupního otvoru
13.
V provedení znázorněném na výkresech není ale takový pohyb požadován k tomu, aby bylo možno distribuovat směs podél délky 1^ vstupního otvoru 13 kvůli adaptéru 11, který je umístěn mezi vibračním žlabem ý a vstupním otvorem 13. Jak je to znázorněno na obr. 2 a 3, tento adaptér 11 obsahuje obdélníkovou trubicovitou část 16 opatřenou dvěma ven vyčnívajícími opěrnými osami 17, pomocí kterých je zavěšena v opěrách 18 tak, že může natáčet podle dvojité šipky 19 tak, aby se směs vedla skrz vstupní otvor 13 do dutiny 10 formy 14. U provedení znázorněného na výkresech se to musí provádět ručně, ale je ovšem možné mít automatický, například pneumatický nebo elektrický ovládací systém.
Aby bylo možno ovlivňovat také proud částic podél šířky w vstupního otvoru 13, jsou k dispozici především boční klapky 20 s adaptérem 11, které se mohou vykyvovat ve směru dvojitých šipek 21 tak, aby upravovaly šířku proudu na šířku w vstupního otvoru 13. Když se má zavést více částic do určitých oblastí v dutině 10 formy 14, mohou být v trubkové adaptérové části 16 umístěny další výkyvné klapky 22. Různé klapky mohou být upevněny v konkrétní podélné nebo úhlové poloze (podle šipek 21, 23 a 24) nebo je také možné zabezpečit automatický, například pneumatický nebo elektrický ovládací mechanismus, který umožňuje upravovat polohu klapek když se plní dutina 10 formy 14.
9* 99 9« 99 *9 »999 • 9 · · 9 9 9 9 9 9 9 • 99 9 9 9 9 9 9 9 99
9 999 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
99 99 9999 99 999
Aby bylo možné vytvářet tok plynu skrz dutinu 10 formy 14, tato dutina 10 formy 14 je vymezena ve formě 14 znázorněné na výkresech na jedné straně děrovanými stěnami 25 tvořícími dolní část formy a na druhé straně děrovaným víkem 26, tvořícím odstranitelnou horní část formy 14, která uzavírá vstupní otvor 13 v dolní části formy 14. Otvory ve stěnách 25 tvoří otvory pro vstup a/nebo výstup plynu, skrz které se dá vytvářet požadovaný tok plynu skrz dutinu 10 formy 14 když se do ní přivádí směs, konkrétněji tok plynu stlačujícího směs do dutiny 10 formy 14. K vytváření tohoto toku plynu má instalace jednotku 27 na čerpání plynu, zejména dmychadlo, které není zkonstruováno k vytváření vysokého vakua nebo tlaku, jako je vývěva, ale naopak zkonstruováno k vytváření relativně vysokého průtoku. Dmychadlo jako takové umožňuje například vytvářet průtok vyšší než 5 m3/min, s výhodou vyšší než 10 m3/min, za vytváření tlakového rozdílu 100 mbarů (10 kPa), přičemž dmychadlo je schopno vytvářet například tlakový rozdíl až 500 mbarů (50 kPa).
Otvory ve stěnách 25 dutiny 10 formy 14 mohou mít různé tvary a mohou být zejména kruhovité, čtvercovité, obdélníkové, podlouhlé, ve tvaru kříže atd. Velikost otvorů je s výhodou dostatečně malá na to, aby se zadržely tuhé kuličky mající průměr větší než 3 mm, s výhodou větší než 2 mm a výhodněji větší než 1 mm. Stěny .25, a tudíž otvory v nich, mohou být pokryty nepropustnou vrstvou, například z tkaného nebo s výhodou netkaného materiálu ve tvaru vrstvy, který se přilepí k tvářenému, pojivém spojenému pěnovému výrobku 4· Výhodou použití takových krycích materiálů je to, že se zabrání částicím pěny projít otvory, když jsou příliš veliké a že materiál ve tvaru vrstvy, který přilne k povrchu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku 1 pomocí pojivá použitého k výrobě tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku 1, může zlepšit povrchové vlastnosti nejméně části povrchu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku 1 a může také usnadnit natažení například textilu nebo jiného krycího materiálu přes výrobek Namísto toho, aby byly děrovány, mohou být také stěny dutiny 10 formy 14 vyrobeny nejméně zčásti z materiálů prostupných pro vzduch, zejména ze slinutých materiálů. U výhodného provedení mají stěny dutiny 10 formy 14 po celém vnitřním povrchu dutiny 10 formy 14 (kromě vstupního otvoru 13) průměrnou propustnost pro vzduch vyšší nebo rovnou prodyšnosti pro vzduch kovové desky mající tloušťku 1 mm a válcovité otvory o průměru 1 mm, pokrývající 4 až 60 %, s výhodou 8 až 40 % a ještě výhodněji 12 až 30 % povrchu kovové desky. Jinými slovy, když na stěny dutiny 10 formy 14 působí tlakový rozdíl, získá se stejný nebo vyšší průtok vzduchu, než když se použije tento tlakový rozdíl na kovovou desku na ploše povrchu rovném vnitřní ploše povrchu stěn dutiny 10 formy 14. Když se materiál tvořící vrstvu použije na stěny dutiny 10 formy 14 před přivedením směsi pojivá a částic do této dutiny 10 formy 14, je nutno v tomto výhodném provedení vynálezu zvážit průměrnou propustnost pokrytých stěn pro vzduch.
Jak je to znázorněno na obr. 8, dmychadlo 27 má výstup připojený k výtlačnému kolektoru 28 a vstup připojený přes filtr 29 k sacímu kolektoru 3-0. Výtlačný kolektor 28 je opatřen výstupním ventilem 31, který umožňuje foukat plyn do prostředí, zatímco sací kolektor 30 je opatřen obchvatovým ventilem 32, umožňujícím přisávat další vzduch z prostředí. K vytváření toku plynu skrz dutinu 10 formy 14 jsou otvory ve stěnách 25 dolní části formy 14 uspořádány ve třech zónách II, III, přičemž každá z nich může být připojena kanálem buď přes ventily JEa, IIa a IIIa na řízení toku nebo přes uzavírací ventily lez IIC a IIIC k sacímu kolektoru 30. Na obr. 8 je stejný počet ventilů na řízení toku a uzavíracích ventilů znázorněn pro horní část formy 14, ale protože se tato horní část formy 14 skládá na výkresech · 9 9
9 9 • 9 9
9 99
9999 99 • 9 99 99 9999 99 999 jenom z děrovaného víka 26, které není rozděleno do zón, používá se jenom ventil IVa a uzavírací ventily IVb a IVC.
9··
Na výkresech nejsou čtyři zóny vnitřního povrchu dutiny 10 formy 14 jenom vyznačeny na formě samotné, ale na obr. 1 také na tvářeném pojivém spojeném pěnovém výrobku ].·
Na obr. 2 a 3 je jasně patrné, že kanály vedoucí z výtlačného kolektoru 28 a sacího kolektopu 30 ústí do koaxiálních dutin 33, 34, 35, které uzavírají spodní část formy 14.. Dutina 22 obklopuje zónu 2 nebo spodní část formy 14, dutina 34 zónu II, umístěnou nad spodní částí a dutina 35 zónu III nebo nejhořejší část spodní části formy 14. Pro horní část formy 14 by mohly být vytvořeny podobné koaxiální dutiny. Protože v provedení znázorněném na výkresech se horní část formy 14 skládá jenom z děrovaného víka 26, je připojen jenom jeden kanál k jediné dutině 36 umístěné nad formou 14.
Konkrétní provedení způsobu podle předmětného vynálezu bude nyní znázorněno s odkazem na obr. 4 až 7.
V prvním kroku, znázorněném na obr. 4, je vložka 2 umístěna ve formě 14 a směs částic a pojivá je do ní zaváděna přes adaptér 11 a vstupní otvor 13. Během tohoto plnícího kroku mohou být všechny dutiny 22' 34 a 35 připojeny k sacímu kolektoru 22' takže se vzduch saje celým vnitřním povrchem 25 spodní části formy z dutiny 10 formy 14. V každé zóně I, II a III může být tok vzduchu upraven pomocí ovládacích ventilů Ia, IIa a IIIa. Při plnění dutiny 10 formy 14 se adaptér 11 vychyluje podle dvojité šipky 19 tak, aby se směs rozváděla po celé dutině 10 formy 14, přičemž se více částic přivádí nad levou stranu kvůli větší hloubce formy 14 na této straně. Během plnícího • · • · ·· ···· kroku je tok plynu dutinou 10 formy 14 s výhodou řízen tak, že jsou částice ukládány přímo na vnitřní povrch formy 14 nebo na sebe v podstatě bez cirkulování v dutině 10 formy 14. Pomocí adaptéru 11 může být tudíž směs ukládána do požadovaných oblastí dutiny 10 formy .14. V oblastech, kde se požaduje větší množství směsi nebo větší hustota, může být průtok vzduchu zvýšen tak, že se dosahuje většího zhutnění v této oblasti. V některých oblastech, kde se požaduje menší hustota, lze dokonce zvážit foukání vzduchu do dutiny 10 formy 14 připojením příslušné zóny k výtlačnému kolektoru. Když se například požaduje vyšší hustota ve spodní části dutiny 10 formy 14, aby se dosáhlo tužších směrem dolů vyčnívajících částí, ventily IIa a IIIa by mohly být například uzavřeny, zatímco ventil Ia je otevřen na 100 % tak, že je směs stlačena proti spodku dutiny 10 formy 14.
Jak je to patrné z obr. 4, proud směsi vstupující do dutiny 10 formy 14 skrz vstupní otvor 13 má plochu příčného průřezu, která je menší než plocha průřezu vstupního otvoru 13. Tímto způsobem se může proud směsi pohybovat ve vstupním otvoru 13 tak, aby se směs ukládala v požadovaných oblastech v dutině 10 formy 14, přičemž se zabraňuje tomu, aby směs unikala skrz vstupní otvor 13 vedle proudu směsi kvůli tomu, že podél proudu směsi se vytvoří tok vzduchu skrz vstupní otvor 13 do dutiny 10 formy 14. Na obr. 4 jsou obě plochy povrchu měřeny v horizontální rovině skrz vstupní otvor 13. Obecně je nutno měřit plochy povrchu v rovině skrz vstupní otvor 13 a rovnoběžně s ním.
U znázorněného provedení je možné nejen řídit polohu proudu směsi ve vstupním otvoru 13, ale je také možné řídit jeho směr a tvar, konkrétněji výkyvným pohybem adaptéru 11 a pohybem klapek 20, 22 v adaptéru 11.
·· ····
9« 99 99 99 • 9 9 · · · · • ·· 9 · · · 9 9 9 9 9 • 999999 · · 9 9 9
9 · 9 9 9 ·· «» ·· 99 9999 99 999
Výhodnou vlastností provedení znázorněného na výkresech je dále to, že je vstupní otvor 13 umístěn na horní straně dutiny formy 14. Výhodou tohoto provedení je to, že je směs nejméně zčásti zaváděna do dutiny 10 formy 14 gravitací a že směs může být ukládána snadněji a přesněji v požadovaných místech na spodku dutiny 10 formy 14. Když se saje skrz boční stěny do zón a III, část proudu směsi do směsi se odchýlí k těmto bočním stěnám, takže se směs také postupně ukládá na bočních stěnách když padá do dutiny 10 formy 14. Když se směs zavádí skrz boční stěnu, musí se směs naproti tomu foukat dopředu proudem vzduchu přes spodek dutiny 10 formy 14, což způsobuje zejména v případě delších dutin 10 formy 14 obtížnější ukládání směsi v žádoucích oblastech, neboť má směs tendenci akumulovat se tíží a třením v určité vzdálenosti od vstupního otvoru 13 na spodku dutiny 10 formy 14.
Po zavedení směsi do dutiny 10 formy 14 se víko 26 umístí na vstupní otvor 13, aby se tento otvor 13 uzavřel tak, jak je to znázorněno na obr. 5. V tomto kroku se tok plynu s výhodou udržuje dokud se forma 14 nezavře. Tímto způsobem se směs udržuje stlačená. Aby se zabránilo tomu, že vířící plyn vyfoukne směs z dutiny 10 formy 14 když se uzavírá víko 26, použije se s výhodou děrované nebo pro plyn prostupné víko 26. Průtok vzduchu skrz dutinu 10 formy 14 se může také snížit jakmile se směs zavede do dutiny 10 formy 14, protože udržování směsi stlačené vyžaduje menší sílu než stlačování směsi. Namísto pokračování v toku plynu směrem dolů do uzavření dutiny 10 formy 14, je také možné zastavit tok vzduchu jakmile se dutina 10 formy 14 vyplní. V tomto případě se musí otvor 13 uzavřít rychleji, protože směs bude expandovat jakmile se proud vzduchu zastaví nebo se směs musí stlačovat silněji, než jak je to znázorněno na obr. 5, kde směs v podstatě nevystupuje ze vstupního otvoru 13.
• * • · • · ·· ····
20 ·· · · • · · · • · · · · • · ·· ·♦ ·· >· ·· ···· • 9 9 9 · · · · • · · · · · · · 9 9 9 9 9 9 99 99 99 99 9 99
V dalším kroku se dutina 36 na vrchu formy 14 uzavře a lze
vytvořit proud vzduchu skrz dutinu 10 formy 14 v jiném směru,
konkrétněji v opačném směru, takže vzduch protéká skrz děrované
víko 26 z dutiny 10 formy 14. Namísto děrování by mohlo být víko 26 také vyrobeno z materiálu prostupného pro plyn, jakým je například sintrovaný materiál. Jak je to znázorněno na obr. 6, horní dutina 36 je připojena v tomto kroku k sacímu kolektoru 30, zatímco jedna nebo více nižších dutin 33, 34, 35 může být připojena k výtlačnému kolektoru 28. V tomto kroku je výstupní ventil 31 s výhodou otevřen tak, že je výtlačný kolektor 28 na atmosférickém tlaku. U provedení znázorněného na obr. 6 je ventil _Ia částečně uzavřen, takže se vytváří jenom malý vzestupný tok vzduchu skrz dno (aby se zabránilo tomu, že bude hustota směsi v zapuštěných částech dna příliš nízká), ventil IIa je zcela otevřen a ventil IIIa se uzavře, takže v tomto kroku je zejména hustota v zóně II snížena sáním části směsi v zóně IV, tj. v části víka 26. Vhodným nastavením různých ventilů a seřízením sací jednotky se tak dá v tomto kroku dosáhnout v podstatě stejnoměrná hustota, bez ohledu na skutečnost, že byl během plnícího kroku vytvořen hustotní gradient. Když je na druhé straně gradient hustoty žádoucí, například vyšší hustota ve spodní zóně I_, ventily IIa a IIIa by mohly být otevřeny a ventil la uzavřen, takže většina směsi zůstane během tohoto skoku optimalizace hustoty v zóně I.
Po kroku optimalizace hustoty se do směsi zavede pára, aby se zesíťovalo pojivo. Během tohoto kroku propařování mohou být ventily la a IVa otevřeny, aby se vytvořil vzestupný tok plynu skrz dutinu formy. Během tohoto kroku se dá dosáhnout přídavné stlačení částic pěny v horní zóně IV, buď aby se dosáhla stejnoměrná hustota nebo aby se dosáhlo vyšší hustoty v této horní zóně k vytvoření tužší horní části tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku. Jak je to znázorněno na obr. 7, část • 9 MM
99
9 9
9 ·
9 9 9 _ , 99 9 9 9 9 99 9 ·· ·· 99 9999 99 999 formy 14 se odstraní po kroku propařování a vytvořený výrobek 1 se vyjme z formy 14.
U výše popsaného provedení se tok plynu skrz dutinu 10 formy 14 při jejím plnění směsí vytváří odsáváním 100 % toku plynu z dutiny 10 formy 14, přičemž plyn vstupující do dutiny 10 formy 14 je ze 100 % na atmosférickém tlaku nebo na tlaku, který je o něco pod atmosférickým tlakem kvůli množství vzduchu nasávaného do dutiny 10 formy 14. Namísto vytváření toku plynu výlučně odsáváním plynu z dutiny 10 formy 14 lze také zvážit vytvoření uzávěru kolem horní části formy 14, ve kterém se vytvoří přetlak oproti tlaku v okolí, například tlak 1,5 baru (150 kPa) nebo nižší. V tomto případě se nepožaduje žádné odsávání v dolní části formy 14, ale aby se získalo lepší řízení oblastí, kde jsou uloženy částice v dutině 10 formy 14, s výhodu nejméně 50 % a výhodněji nejméně 80 % toku plynu se stále odsává z dutiny 10 formy 14 . Odsáváním plynu z dutiny 10 formy 14 je zejména také snadnější zabránit nežádoucím cirkulacím plynu v dutině 10 formy 14, které zabraňují dobrému řízení směrů, kde jsou částice uloženy.
Jak to bylo vysvětleno výše, ne všechen vzduch musí vstupovat do dutiny 10 formy 14 na atmosférickém tlaku nebo za poněkud nižšího tlaku, když se plní dutina 10 formy 14. Je totiž také možné v některých zónách foukat vzduch do dutiny 10 formy 14 při vyšším tlaku. U výhodného provedení vstupuje do dutiny 10 formy 14 nejméně 50 %, s výhodou nejméně 70 % a nejvýhodněji nejméně 90 % toku plynu při atmosférickém nebo nižším než atmosférickém tlaku.
Podstatným znakem způsobu podle vynálezu je to, že se směs zaváděná do dutiny 10 formy 14 stlačuje tokem plynu tak, že je v • · · · · ·
4·· prvním stlačeném stavu když se uzavře víko 26 a v pěně je přítomen gradient hustoty. V tomto prvním stlačeném stavu může směs vyčnívat z otvoru v takové míře, že je stlačena víkem 26 při jeho uzavírání. Taková situace může vzniknout zejména když je forma 14 relativně veliká, ale plochá, přičemž vstupní otvor 13 zaujímá velkou část velké strany formy 14. Tímto způsobem se dají dosahovat vysoké hustoty, nejméně v určitých oblastech, mechanickým stlačením směsi. Jak je to znázorněno na výkresech, směs může ale také být stlačena tokem plynu takovým způsobem, že není stlačena víkem 26 když se uzavře. Výhodným provedením je, když má směs před svým zavedením do dutiny 10 formy 14 sypnou hustotu d kg/m3 a má v prvním stlačeném stavu průměrnou hustotu nejméně 1,5 x d kg/m3 a s výhodou nejméně 2,0 x d kg/m3. V praxi bude sypná hustota obvykle v rozmezí 10 až 50 kg/m3, zatímco stlačená směs bude obvykle mít hustotu menší než 250 kg/m3. Zdánlivá hustota ovšem závisí na hustotě pěny samotné, ale také na velikosti částic pěny, přičemž menší částice pěny normálně poskytují vyšší hustotu a vyžadují tudíž nižší stlačení.
Aby se umožnilo stlačit směs na velké části vnitřního povrchu formy 14, zejména v podstatě na celém vnitřním povrchu formy 14, tok plynu dutinou 10 formy 14 je řízen když se směs přivádí do dutiny 10 formy 14 k dosažení minimálního průtoku po předem stanovenou dobu, vyjádřeno v normálních m3 plynu za minutu nejméně 500 násobku, s výhodou 1000 násobku a nejvýhodněji nejméně 2000 násobku vnitřního objemu V, vyjádřeno v m3, který má dutina 10 formy 14 když je vstupní otvor 13 uzavřen. K stanovení objemu dutiny 10 formy 14 je také nutno brát v úvahu objem horní části formy 14. Když se provádí mechanické stlačení směsi po naplnění dutiny 10 formy 14, například pomocí kluzných částí nebo kluzných stěn formy 14, je nutno stanovit objem dutiny 10 formy 14 před takovým mechanickým stlačením.
• · · · · · ·» 99 99 • · · · · · 9 9 · ·9· • · ··· · · · ···· 9
9 9 9 9 9 99 9
9 9 9 9 9 99 99 999
Když není tok plynu řízen při plnění dutiny 10 formy 14, tak se průtok ovšem sníží jako funkce množství směsi zavedeného do dutiny 10 formy 14:. U výhodného provedení jsou výše popsané průtoky dosaženy nejen v první fázi, když se plní dutina 10 formy 14, ale také když se všechny částice zavádějí do dutiny 10 formy 14. Následně se může tak, jak je to vysvětleno výše, snížit průtok nebo se může tok plynu dokonce zcela zastavit když se forma 14 uzavře.
Aby se usnadnilo zabránění nežádoucím cirkulacím vzduchu v dutině 10 formy 14 když se do ní zavádí směs, má vstupní otvor 13 relativně velkou plochu povrchu, měřeno podél roviny vedené vstupním otvorem 13 a rovnoběžně s ním. Když má dutina 10 formy 14, měřeno rovnoběžně s uvedenou rovinou, plochu příčného průřezu, která je mezi minimální a maximální hodnotou, předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru 13 je konkrétněji nejméně rovna 30 %, s výhodou 45 % a ještě výhodněji 60 % maximální plochy příčného průřezu dutiny 10 formy 14.
U provedení znázorněného na výkresech, které je konkrétně podle obr. 1, má vstupní otvor 13 plochu průřezu kolem 184 cm2 (= 23 x 8 cm) , zatímco dutina 10 formy 14 má maximální plochu příčného průřezu v podstatě v přechodové zóně ][ a II kolem 280 cm2. Plocha povrchu vstupního otvoru 13 je tudíž v podstatě 65 % maximální plochy příčného průřezu dutiny 10 formy 14.
Aby se umožnila dobrá mechanická distribuce směsi do dutiny 10 formy 14, plocha povrchu vstupního otvoru .13, měřeno v dané rovině, je dále relativně veliká s ohledem na plochu povrchu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku 1.. Plocha povrchu vstupního otvoru 13 obsahuje konkrétněji nejméně 3 %, výhodněji nejméně 5 % a nejvýhodněji nejméně 8 % plochy povrchu tvářeného ·« φφφφ • φ φ ΦΦΦ pojivém spojeného pěnového výrobku JL. V příkladu znázorněném na výkresech má například podložka hlavy celkovou plochu povrchu 1250 cm2, takže plocha povrchu vstupního otvoru 13 (184 cm2) obsahuje asi 14 % této plochy povrchu.
Příklad 1
Pomocí instalace znázorněné na výkresech byla vyráběna podložka hlavy, mající výše popsané rozměry a objem 3,8 litru. Použila se směs 50 % hmotn. postřižků polyuretanové pěny, mající hustotu 25 kg/m3 a hodnotu ILD40 150 a 50 % hmotn. postřižků polyuretanové pěny, majících hustotu 35 kg/m3 a hodnotu ILD40 180. Postřižky byly připraveny prosévací operací, během které byly odstraněny postřižky mající velikost menší než 10 mm pomocí síta 10 mm. Postřižky tak měly velikost kolem 10 mm a menší.
Postřižky byly smíchány s polyuretanovým prepolymerem jako pojivém (10 % hmotn. postřižků), aby se vyrobilo 270 g směsi. Tato směs měla sypnou hustotu 25,6 kg/m3. Vyrobená podložka hlavy měla hustotu 70 kg/m3, takže směs byla na konci stlačena s koeficientem stlačení 2,8.
Směs byla zaváděna do dutiny 10 formy 14 pomocí vibračního žlabu 12 za vytváření toku vzduchu skrz formu 14 tím, že se připojily zóny JE, II a III spodní části formy 14 se sacím kolektorem 30. Jednotka dmychadla byla nastavena na 40 % své maximální kapacity a ventil JEa byl otevřen na 75 %, zatímco ventily IIa a IIIa byly zcela otevřeny. Výstupní ventil 31 byl otevřen a obchvat byl uzavřen.
Dutina 10 formy 14 byla naplněna za asi 55 sekund. Během plněni poklesl průtok z asi 13 m3/min na asi 8,5 m3/min, tj. z 3420 násobku objemu formy 14 za minutu na asi 2235 násobku
9« ·· ·· 99 ·· 9999 « · · · 9 9 9 · 9 9«
99 9 9 9 9 9 9999 99999999 999« · • 9 9999 99 9
9 9 99 9999 99 999 objemu formy 14 za minutu. Když se plnila dutina 10 formy 14, bylo patrné, že všechny postřižky byly přímo ukládány na vnitřní povrch formy 14 a jeden na druhý tak, že místo, kde byly ukládány postřižky bylo možno řídit velmi dobře vychylováním adaptéru 11.
Po naplnění byl ventil 3Ea dále uzavřen na 50 % a kapacita jednotky s dmychadlem se snížila na 20 %. Tímto způsobem se směs udržovala při uzavírání víka 26 v podstatě v rovině vstupního otvoru 13. Tento krok uzavírání trval kolem 10 sekund.
Následně byla dutina 36 na vršku formy 14 uzavřena a byla připojena k sacímu kolektoru 30 přes ventil IVa, který byl otevřen na 100 %. Ventil IIIa nebyl uzavřen, ventil IIa zůstal otevřen na 100 % a ventil _Ia byl ponechán otevřený jenom na 10 %. Zóny I_, II a III spodní části formy byly připojeny k výtlačnému kolektoru 28 uzavřením ventilů Ic, IIC a IIIC a otevřením ventilů Ib, lib a Illb- Protože výstupní ventil 31 zůstal otevřený, tlak ve výtlačném kolektoru 28 byl v podstatě roven atmosférickému tlaku. Kapacita dmýchací jednotky byla nastavena v tomto kroku na 25 %. Tento krok optimalizace hustoty se prováděl po dobu 20 sekund.
Potom bylo pojivo vulkanizováno pomocí páry vpouštěné do dutiny 33 pod spodní zónu 1^ dutiny 10 formy .14. Všechny ventily byly uzavřeny s výjimkou ventilu jEa (otevřeného na 100 % a připojeného k výtlačnému kolektoru 28, který byl na atmosférickém tlaku otevřením výstupního ventilu) a ventilu IVa (otevřeného na 40 % a připojeného k sacímu kolektoru 30 k sání páry skrz dutinu 10 formy 14) . V tomto propařovacím kroku byla kapacita dmýchací jednotky nastavena na 50 %.
·« ·· ·· ·· ·· ···· • · · · ·♦·· · · · ···· ·· · · · ··· • · ··· · · · ···· · • · · ··· · · . · ·· ·· ·· ···· ·· ···
Po operací propařování byl tvářený pojivém spojený pěnový výrobek 1 vyjmut z formy 14. Měření hustoty ukázala, že se dosáhlo poměrně stejnoměrné hustoty pěny u výrobku 1. Konkrétněji bylo pozorováno, že jak v zúženém zahloubení ve spodku dutiny 10 formy 14, tak v horní části formy 14 se dosáhla hustota, která byla v podstatě rovna celkové hustotě výrobku 1, nepočítaje v to ovšem kovovou vložku.
Příklad 2
Příklad 1 byl zopakován, ale tok vzduchu skrz dutinu 10 formy 14 byl řízen tak, aby se dosáhlo vyšší hustoty na spodku zóny i:.
Během plnícího kroku byla kapacita jednotky dmychadla nastavena na 50 % a jenom ventil la (připojený k sacímu kolektoru 30) byl zcela otevřen, zatímco ostatní ventily byly uzavřeny. Plnění dutiny 10 formy 14 trvalo 20 sekund. Když se uzavíralo víko 26, byla kapacita dmýchací jednotky snížena na 20 %, jenom ventil _Ia byl ponechán otevřený. Během následujícího kroku optimalizace, která se prováděla 10 sekund, byl ventil IVa otevřen na 100 % a připojen k sacímu kolektoru 30, zatímco ventil I.a zůstal otevřen na 100 %, ale byl nyní připojen přes ventil lb k výtlačnému kolektoru 28, který byl udržován na atmosférickém tlaku díky otevřenému výstupnímu ventilu 31. Kapacita dmýchací jednotky byla nastavena v tomto kroku na 10 %.
Potom se provedl krok propařování stejným způsobem, jako v příkladu 1.
Měření hustoty ukázala následné průměrné hustoty (kg/m3) v různých zónách tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku 1:
·* Μ 44 ·· 44 4444 • · · · · · 4 4 4 44
4444 44 4 44 444
44444444 4444 4
4444 44 4
44 44 4444 44 444
Zóna I: 84,5
Zóna II : 74,1
Zóna III: 58,8
Zóna IV: 61,3
Z tohoto příkladu vyplývá, že způsob podle vynálezu umožňuje dosáhnout vyšší hustotu ve spodní části tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku JL·
Příklad 3
Příklad 1 byl zopakován, ale tok vzduchu skrz dutinu 10 formy 14 byl řízen tak, aby se dosáhlo vyšší hustoty v horní zóně IV.
Během kroku plnění byla kapacita dmýchací jednotky nastavena na 50 % a jenom ventil _Ia (připojený k sacímu kolektoru 30) byl zcela otevřen, zatímco ostatní ventily byly uzavřené. Plnění dutiny 10 formy 14 trvalo 20 sekund. Při uzavírání víka 26 byla kapacita dmýchací jednotky snížena na 20 %, jenom ventil I_a byl ponechán otevřený. Během následného kroku optimalizace hustoty, který se prováděl po dobu 10 sekund, byl ventil IVa otevřen na 100 % a připojen k sacímu kolektoru 30, zatímco ventil I_a zůstal otevřený na 100 %, ale byl nyní připojen přes ventil Ib k výtlačnému kolektoru 28, který byl udržován na atmosférickém tlaku kvůli otevřenému výstupnímu ventilu 31. Kapacita dmýchací jednotky byla v tomto kroku nastavena na 40 %.
Krok propařování byl potom prováděn stejným způsobem, jako v příkladu 1.
Měření hustoty ukázala následující průměrné hustoty (kg/m3) v různých zónách tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku JL:
· · • 4 4 ·
4 4 4
4444
4444
4 4
4 4 4 4
4 4
4 4
444
Zóna I: 68,1
Zóna II : 73,5
Zóna III: 64,2
Zóna IV: 89,5
Z tohoto příkladu je patrné, že způsob podle vynálezu umožňuje dosáhnout vyšší hustoty v horní části tvářeného, pojivém spojeného pěnového výrobku 1.
upravené z 13.04.2004

Claims (8)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob výroby tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku, obsahující kroky:
    že se vezmou částice, včetně pěnových částic, na výrobu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku, že se nanáší pojivo na částice k získání směsi, že se zavádí dávka této směsi do dutiny formy nejméně jedním vstupním otvorem do této formy za vytváření toku plynu dutinou formy, že se uzavře vstupní otvor po zavedení směsi do dutiny formy, že se umožní pojivu zesíťování se směsí ve stlačeném stavu k vytvoření tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku a že se vyjme z formy vyrobený tvářený pojivém spojený pěnový výrobek vyznačující se tím, že se použije forma, jejíž vstupní otvor má, měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, předem stanovenou plochu povrchu a jejíž dutina formy má, měřeno rovnoběžně s touto rovinou plochu příčného povrchu v rozmezí minimální a maximální hodnoty, přičemž je předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru nejméně rovna 30 %, s výhodou 45 % a nejvýhodněji 60 % maximální plochy příčného povrchu a tok plynu skrz dutinu formy je řízen tak, že stlačuje směs v dutině formy tak, že je v prvním stlačeném stavu po uzavření vstupního otvoru.
  2. 2. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že je tok plynu dutinou formy řízen když se směs zavádí do dutiny formy k dosažení po předem stanovenou dobu minimálního průtoku za minutu nejméně 500 násobku, s výhodou nejméně 1000 násobku a nejvýhodněji nejméně 2000 násobku vnitřního objemu V, který má dutina formy když je upravené z 13.04.2004
    44 44 4444 • 4 4444
  3. 4 4 4 4 4 4 4
    4 4 444 4 4 4 4
    4 4 4 4 4 4 ·· 44 44 4444 vstupní otvor uzavřen, k stlačení směsi tak, že je v prvním stlačeném stavu po uzavření vstupního otvoru.
    Způsob podle nároku 2 vyznačující se tím, že je tok plynu dutinou formy řízen když se zavádí směs do dutiny formy takovým způsobem, že když jsou všechny částice zavedeny do dutiny formy, stále se dosahuje minimálního průtoku.
    4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se směs zavádí do dutiny formy v nejméně jednom proudu majícím, měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, plochu příčného průřezu, která je menší než předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru a když se zavádí směs do dutiny formy, průtok plynu je veden tak, že vstupuje do dutiny formy nejméně zčásti skrz plochu vstupního otvoru vedle proudu směsi.
  4. 5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se po zavedení směsi do dutiny formy pokračuje ve vytváření toku plynu skrz dutinu formy do uzavření vstupního otvoru, přičemž se průtok plynu skrz dutinu formy řídí jak když se směs zavádí do dutiny formy, tak po zavedení směsi do ní tak, že se směs stlačuje tokem plynu a je v prvním stlačeném stavu po uzavření vstupního otvoru.
  5. 6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že tok plynu skrz dutinu formy je řízen takovým způsobem, že když se zavádí do dutiny formy, jsou částice přímo ukládány na vnitřní povrch formy a/nebo jedna na druhou bez cirkulace v dutině formy.
  6. 7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se k výrobě tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku majícího předem stanovenou plochu povrchu použije forma, jejíž vstupní upravené z 13.04.2004
    99 99
    9 9 9 9
    9 9 9 9
    9 9 999
    9 9 9
    99 9 9
    99 99
    9 9 9 9 9
    9 9 9 9
    9 9 9 9 9 9
    9 9 9 9
    9 9 99 99 99 • · · · · · • · • ·♦· otvor má plochu povrchu, měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, činící nejméně 3 %, s výhodou nejméně 5 % a nejvýhodněji nejméně 8 % plochy povrchu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku.
  7. 8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že má směs částic a pojivá určená k zavedení do dutiny formy sypnou hustotu d kg/m3 a má v prvním stlačeném stavu průměrnou hustotu nejméně 1,5 x d kg/m3, s výhodou nejméně 2,0 x d kg/m3.
    9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačuj ící se tím, že je vstupní otvor vytvořen v horní straně dutiny formy tak, že se směs do ní zavádí nejméně zčásti gravitací. 10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačuj ící se tím, že se směs zavádí do dutiny formy nejméně v jednom proudu, jehož směr, poloha a/nebo tvar je řízen když se směs zavádí do dutiny formy tak, že se směs směruje do dutiny formy. 11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10,
    vyznačující se tím, že se tok plynu nejméně z části vytváří odsáváním plynu z dutiny formy.
    12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se nejméně 50 %, s výhodu nejméně 80 % a nej výhodně ji 100 % toku plynu odsává z dutiny formy.
    13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že nejméně 50 %, s výhodou nejméně 70 % a nejvýhodněji nejméně 90 % toku plynu vstupuje do dutiny formy při atmosférickém tlaku nebo při tlaku nižším než atmosférickém.
    14. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že se po zavedení směsi do upravené z 13.04.2004
    44 ··♦· • 4 4 4 4 4
    4« ·♦
    4 4 4 4
    4 4 4 4
    4 4 444
    4 4 4
    44 4 4
    44 44
    4 4 4 4 4
    4 4 4 4
    4 4 4 4 4
    4 4 4 4
    44 4444 44 dutiny formy vstupní otvor uzavře pomocí děrovaného a/nebo pro plyn propustného víka.
    15. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že se použije forma, jejíž dutina je vymezena při zavádění směsi do ní stěnami, které vytvářejí vstupní otvor pro směs a které jsou dále opatřeny vstupními a/nebo výstupními otvory pro vytváření toku plynu skrz dutinu formy, přičemž vstupní a/nebo výstupní otvory pro vytváření toku plynu a vstupní otvor pro směs jsou uspořádány v nejméně třech různých zónách, přičemž průtok plynu je řízen skrz otvory a/nebo vstupní otvor při zavádění směsi do dutiny formy.
    16. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že se po uzavření vstupního otvoru vytváří další tok plynu skrz uzavřenou formu ve směru odlišném od směru toku plynu když se zavádí směs do dutiny formy k úpravě distribuce hustoty směsi, přičemž se vstupní otvor s výhodu uzavře pomocí děrovaného a/nebo pro plyn prostupného víka a další tok plynu se s výhodou nejméně zčásti vede skrz víko.
    17. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že částice pěny obsahují pružné částice pěny mající zejména tvrdost při stlačení, měřenou podle normy DIN 53577, menší než 15 kPa a výhodněji menší než 10 kPa, přičemž pružné částice pěny tvoří zejména nejméně 30 obj. %, výhodněji nejméně 50 obj. % částic.
    18. Způsob podle některého z nároků 1 až 17 vyznačující se tím, že částice obsahují nejméně 50 obj. %, s výhodou nejméně 75 obj. % částic pěny s otevřenými buňkami, majícími obsah otevřených buněk nejméně 50 %.
    19. Zařízení na výrobu tvářených pojivém spojených pěnových výrobků vycházeje z částic, obsahujících pěnové částice, přičemž zařízení obsahuje přístroj na nanášení pojivá na upravené z 13.04.2004
    99 99 99 99
  8. 9 99 9 9 99 9
    9 9 9 9 9 9 9
    9 9 999 999 9
    9 9 9 9 9 9
    99 9 9 9 9 99 99
    9 9 9
    9 9 9
    99 999 částice k výrobě směsi částic a pojivá, přičemž forma vytváří dutinu formy mající vstupní otvor a je uspořádána k vytváření výrobků v ní, prostředek pro zavádění dávky směsi skrz vstupní otvor do dutiny formy, prostředky pro vytváření toku plynu skrz dutinu formy když je směs do ní zaváděna a prostředek pro uzavření vstupního otvoru když byla směs zavedena do dutiny formy, vyznačující se tím, že vstupní otvor v dutině formy má, měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem, předem stanovenou plochu povrchu a dutina formy má, měřeno rovnoběžně s touto rovinou, plochu příčného průřezu v rozmezí mezi minimální a maximální hodnotou, přičemž předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru je nejméně rovna 30 %, s výhodou 45 % a ještě výhodněji 60 % maximální plochy průřezu.
    20.
    21.
    Zařízení podle nároku 19 vyznačující se tím, že prostředky pro vytváření toku plynu jsou uspořádány k vytváření toku plynu skrz dutinu formy, dosahujícího po předem stanovenou dobu, kdy se směs zavádí do dutiny formy, minimálního průtoku za minutu nejméně 500 násobku, s výhodou nejméně 1000 násobku a nejvýhodněji nejméně 2000 násobku vnitřního objemu V, který má dutina formy když je vstupní otvor uzavřen.
    Zařízení podle nároku 19 nebo 20, vyznačující se tím, že prostředky pro vytváření toku plynu obsahují sací přístroj uspořádaný k sání nejméně 50 %, výhodněji nejméně 80 % a nej výhodněji v podstatě 100 % toku plynu z dutiny formy.
    Zařízení podle některého z nároků 19 až 21, vyznačující se tím, že je dutina formy uspořádána pro výrobu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku majícího předem stanovenou plochu povrchu, přičemž vstupní otvor v dutině formy má měřeno podél roviny rovnoběžné se vstupním otvorem plochu povrchu činící nejméně 3 %,
    22.
    9« upravené z 13.04.2004 • * 9 · • 9 9 9 • · · · • 9 999 9 • 9 · • 9 99 ·· • 9 9 9 • 9 9 • 99
    9 9 9 • 9 99 99
    9« 9999 • 9 9 9 · · výhodněji nejméně 5 % a nejvýhodněji nejméně 8 % z plochy povrchu tvářeného pojivém spojeného pěnového výrobku.
    23. Zařízení podle některého z nároků 19 až 22, vyznačuj ící se ; tím, že je vstupní otvor vytvořen na horní straně dutiny formy. 24. Zařízení podle některého z nároků 19 až 23, vyznačuj ící s e tím, v ze prostředky pro zavádění
    směsi skrz vstupní otvor v dutině formy jsou uzpůsobeny k zavádění směsi v nejméně jednom proudu majícím plochu příčného průřezu, měřenou podél této roviny, rovnoběžné se vstupním otvorem, menší než je předem stanovená plocha povrchu vstupního otvoru.
    25. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 19 až 24, vyznačující se tím, že prostředky pro zavádění směsi do dutiny formy jsou uspořádány k zavádění směsi v nejméně jednom proudu skrz vstupní otvor dutiny formy a že instalace dále obsahuje prostředek pro modifikování směru,
    polohy a/nebo tvaru tohoto proudu když se směs zavádí do dutiny formy. 26. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 19 až 25, vyznačuj ící se tím, že je dutina formy vymezena
    stěnami, které vykazují když je do ní zaváděna směs vstupní otvor pro směs a vstupní a/nebo výstupní otvory pro plyn, přičemž vstupní a/nebo výstupní otvory pro plyn a vstupní otvor pro směs jsou uspořádány v nejméně třech různých zónách spojených prostředkem pro řízení průtoku k prostředkům pro vytváření toku plynu.
    27. Zařízení podle nároku 26 vyznačující se tím, že prostředky k vytváření toku plynu obsahují jednotku na čerpání plynu, zejména dmychadlo, mající vstup plynu a výstup plynu, přičemž prostředky pro vytváření proudu plynu obsahují dále pro každou z různých zón sací kanál pro připojení zóny ke vstupu plynu do jednotky na čerpání upravené z 13.04.2004 • 4 ·* • · · · • * · · • · ··· • · · ·« ·· *· ···« • » « ··· ·« ·· • · · · · • · · · • · · ««·· · • · · · · · ·· ···« ··> ··· plynu, výtlačný kanál pro připojení zóny k výstupu plynu z jednotky na čerpání plynu a řídící prostředky pro řízení
    28.
    toku plynu pro každou z různých zón v sacím kanálu a výtlačném kanálu. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 19 až 27, v y z n a č u jící se tím, že je dutina formy vymezena vstupním otvorem a stěnami, které mají průměrnou
    propustnost pro vzduch vyšší nebo rovnou propustnosti pro vzduch kovové desky mající tloušťku 1 mm a válcové otvory s průměrem 1 mm, pokrývající 4 až 60 %, s výhodou 8 až 40 %, ještě výhodněji 12 až 30 % povrchu kovové desky.
CZ20041142A 2002-04-30 2003-04-08 Způsob výroby pojivem spojeného a tvarovaného pěnového výrobku a zařízení k provádění způsobu CZ20041142A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
EP02447077A EP1354684B1 (en) 2002-04-30 2002-04-30 Method and installation for producing a moulded bonded foam article

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20041142A3 true CZ20041142A3 (cs) 2005-04-13

Family

ID=28459639

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20041142A CZ20041142A3 (cs) 2002-04-30 2003-04-08 Způsob výroby pojivem spojeného a tvarovaného pěnového výrobku a zařízení k provádění způsobu

Country Status (9)

Country Link
EP (2) EP1354684B1 (cs)
AT (2) ATE252972T1 (cs)
AU (1) AU2003221642A1 (cs)
CZ (1) CZ20041142A3 (cs)
DE (2) DE60200077T2 (cs)
ES (1) ES2208629T3 (cs)
HU (1) HU225719B1 (cs)
PL (1) PL371555A1 (cs)
WO (1) WO2003092983A1 (cs)

Families Citing this family (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE102019109840B4 (de) * 2019-04-13 2024-06-20 Fox Velution Gmbh Formwerkzeug und Vorrichtung zur Verarbeitung von expandierbarem und/oder expandiertem Kunststoffpartikelmaterial, Befülleinrichtung zur Befüllung wenigstens einer Formwerkzeugkavität, Verfahren zur Befüllung einer Formwerkzeugkavität und Verfahren zur Verarbeitung von expandierbarem und/oder expandiertem Kunststoffpartikelmaterial
DE102019131109A1 (de) * 2019-11-18 2021-05-20 Werkzeugbau Siegfried Hofmann Gmbh Vorrichtung zur Verarbeitung eines Partikelschaummaterials zur Herstellung eines Partikelschaumformteils

Family Cites Families (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP3697474B2 (ja) * 1997-07-30 2005-09-21 帝人ファイバー株式会社 繊維集合体の型詰め方法
JP2000246743A (ja) * 1999-02-26 2000-09-12 Tachi S Co Ltd ヘッド・レストレイントの製造方法
US6588462B1 (en) * 2000-05-26 2003-07-08 Taro Ogawa Filling device and filling method

Also Published As

Publication number Publication date
EP1354684A1 (en) 2003-10-22
EP1503890A1 (en) 2005-02-09
ES2208629T3 (es) 2004-06-16
EP1354684B1 (en) 2003-10-29
ATE369241T1 (de) 2007-08-15
DE60315447T2 (de) 2008-04-24
HUP0500216A2 (hu) 2005-12-28
WO2003092983A1 (en) 2003-11-13
HU225719B1 (en) 2007-07-30
AU2003221642A1 (en) 2003-11-17
DE60200077T2 (de) 2004-06-24
PL371555A1 (en) 2005-06-27
EP1503890B1 (en) 2007-08-08
DE60315447D1 (de) 2007-09-20
DE60200077D1 (de) 2003-12-04
ATE252972T1 (de) 2003-11-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5885693A (en) Shaped plastic foam part having portions of different density
KR101185771B1 (ko) 배기구가 있는 몰드 및 몰딩 물품의 제조 방법
DE1629485A1 (de) Verfahren und vorrichtung zur herstellung von schaumstoffkoerpern aus kunststoff, insbesondere polyurethan
EP0131002B1 (en) A building element, and a method and a system for manufacturing said element
US5275544A (en) Apparatus for moulding foam
CZ20041142A3 (cs) Způsob výroby pojivem spojeného a tvarovaného pěnového výrobku a zařízení k provádění způsobu
DE60133777T2 (de) Abfüllvorrichtung und verfahren
EP1219399B1 (en) Filling device and filling method
US2827666A (en) Method for manufacture of fiber reinforced articles
JP2005313582A (ja) 高密度及び低密度発泡体による多層発泡体成形方法
EP1273421A2 (en) Method for treating foamed plastic particles that are present in pourable form and device for carrying out said method
WO2007049973A2 (en) Rebond mould
CN117156973A (zh) 用于产品模制成型的模具以及方法
JP3198350B2 (ja) 発泡成形品の成形方法及び成形装置
JPH07308930A (ja) 発泡成形品並びに異種発泡性ビーズの分離成形方法及び該成形装置
JPH0871506A (ja) チップ材の分級方法及び分級装置
JPH01171841A (ja) 発泡成形機の原料充填方法
JPH06320299A (ja) 故紙またはパルプ製緩衝材の圧縮成形方法および装置
JPS59129127A (ja) ゴム粉末入りウレタンフオ−ムの製造法
JP2003094461A (ja) 減圧発泡成形方法
JPS59202823A (ja) 熱可塑性発泡樹脂成形品の成形用金型における成形品の離型方法並びにその離型方法で用いられる成形用金型
EP0537169A1 (en) Method and apparatus for moulding foam