CZ2003990A3 - Textilie, zejména jednovrstvá plošná textilie a textilní výrobek s touto textilií - Google Patents

Description

Textilie, zejména jednovrstvá plošná textilie a textilní výrobek s touto textilií

Oblast techniky

Vynález se týká textilie, zejména jednovrstvé plošné textilie.

Vynález se také týká textilního výrobku s touto textilií.

Dosavadní stav techniky

V posledních dvaceti letech se na textilním trhu objevují textilní výrobky zajišťující příjemný tepelný omak a dostatečný tepelný odpor i ve vlhkém stavu, který je způsoben sorpcí potu v důsledku vysoké fyzické zátěže (sport, namáhavá práce). Dnes již klasickým produktem je český úplet nazvaný Klimatex, tvořený dvěma vrstvami.

Vrchní navenek orientovaná vrstva je zde tvořena bavlněnými nebo viskózovými vlákny, zatímco vrstva, která je v kontaktu s pokožkou, je vyrobena z polypropylenového tvarovaného hedvábí. Po fyzickém výkonu kapalný pot prostoupí hydrofobním polypropylenem a akumuluje se ve vnější vrstvě, ze které se pak poměrně pomalu odpařuje. Průchod vlhkosti kontaktní vrstvou je zajištěn kapilárními silami jejichž účinek roste s klesajícím průměrem pórů ve vlákenné struktuře. Aby tento účinek byl dostatečně vysoký, bývá použité polypropylenové hedvábí opatřeno zákrutem, který přiblíží nekonečná vlákna k sobě.,

Nevýhodou této tzv. integrované pleteniny je zajištění průniku potu do povrchu polypropylenové vrstvy. U ponožek tento průnik zajišťuje dynamická síla - tzv. pumpovací efekt vyvozovaný chůzí. Stlačováním spodní části ponožky dochází ke vzniku tlaku, který zajišťuje průnik potu do polypropylenové vrstvy.

U spodního prádla tento efekt neexistuje. U některých japonských a francouzských úpletů proto kontaktní vrstva bývá chemicky upravena hydrofilizována. U výrobků Klimatex je sorpce potu ve spodním prádle zajištěna přítomností tzv. sorpčních knotů, což jsou malé „ostrůvky“ bavlněných nebo viskózových vláken, které pronikají z akumulační vrstvy do vrstvy kontaktní. U výrobků Klimatex tyto sorpční knoty současně zajišťují provázání obou vrstev.

• · · >:<

• · · · <· · · · · • · 9· ·· ·

9 9

9 9

9 9

9

9 9 99 :ř>á3376tz :

•' 9 9 9 9

Protože celkový podíl bavlněných vláken v kontaktní vrstvě je malý, zůstává zachován příjemný tepelný kontakt těchto výrobků i ve vlhkém stavu. Je nutno zdůraznit, že zmíněný teplý kontaktní vjem vzniká pouze v případě, že funkční prádlo zůstává v trvalém nebo převažujícím přímém kontaktu s pokožkou, proto tento druh funkčního ošacení má téměř výhradně formu pleteniny. V poslední době se však objevují tkaniny obsahující malý podíl elastického vlákna, které v principu také může zajistit dobrý kontakt pokožky s textilií.

U jiných výrobků např. italských je místo sorpčních knotů použita kombinace polypropylenového a polyamidového hedvábí, které je hydrofilní. Protože polypropylenové hedvábí se ve světě rozšířilo až v poslední době, mnozí evropští a asijští výrobci vyrábějí dvojvrstvé pleteniny, u nichž místo polypropylenového hedvábí je použito hedvábí polyesterové. Pro zvýšeni kapilárního účinku bývá toto polyesterové hedvábí opatřeno speciálním průřezem se strukturním povrchem.

Integrované pleteniny jsou nyní nabízeny téměř všemi výrobci kvalitních sportovních oděvů. Hlavní nevýhodou těchto integrovaných pletenin je jejich vysoká cena, která je až pětinásobkem ceny jednovrstvé pleteniny vyrobené z klasických materiálů. Vysokou cenu integrovaných pletenin částečně způsobuje výchozí cena polypropylenového či polyesterového hedvábí se speciálním průřezem, a dále pak nutnost výroby těchto úpletů na nákladných okrouhlých pletacích strojích se dvěma nezávislými systémy kladení jehel. Tyto stroje jsou např. v České republice k disposici jen u několika výrobců. Vzhledem k jejich vysoké ceně jsou integrované pleteniny používány téměř výhradně při sportech a nepronikly do běžného použití.

Na trhu lze v poslední době nalézt i úplety, u kterých výrobce pro zvýšení pevnosti úpletu sdružuje méně pevnou přízi z přírodního materiálu s vysokou sorpcí

-A.; WW* ·** * ^τ*'^{υ Γ} ?.IIT ·>

s pevnější nití syntetickou v dobré víře, že výsledná niť bude vykazovat jak dobré oděvně fyziologické vlastnosti (dobrý tepelně izolační odpor), tak i dobrou pevnost. Ve skutečnosti však použitá celulózová nit po zavlhčení potem vytvoří tzv. tepelný most, který sníží izolační odpor sdružené hydrofobní příze, a tím se výhoda hydrofobního polymeru zcela ztratí. Pokud tato výztuha v úpletu vytváří pruhy nebo podobné obrazce, pak tato struktura neznamená zvýšení tepelně-kontaktního a tepelně-izolačního komfortu úpletu.

ΦΦ »» * · Φ Φ • Φ Φ Φ

Φ φ Φ φφ

Φ · Φ

Kromě teplého kontaktního vjemu mnozí spotřebitelé hledají na trhu prádlo, které by do jisté míry snižovalo pocit bolesti v kloubech při jejich onemocnění. Sám teplý kontaktní vjem a vysoký tepelně izolační odpor působí zde příznivě. Dále bylo zjištěno, že vytváření elektrického náboje např. v textiliích z PVC má v tomto smyslu také příznivé účinky. Samotné výrobky z PVC, které špatně odvádí vlhkost, jsou však v teplém prostředí pro nošení nekomfortní, a navíc jsou nákladné. Proto se použití prádla ze stoprocentního PVC příliš nerozšířilo. V současné době proto není na trhu výrobek, u kterého by výrobce zdůrazňoval jakékoli „antirevmatické“ efekty.

Cílem vynálezu je odstranit nebo alespoň minimalizovat nevýhody dosavadního stavu techniky.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo textilií, zejména jednovrstvou plošnou textilií, jejíž podstata spočívá v tom, že sestává z podélných nebo příčných přímých či libovolně zakřivených materiálově odlišených pruhů, přičemž sousedící pruhy jsou vyrobeny z hydrofobního materiálu a z hydrofilního materiálu, přičemž průměrná šířka pruhů z hydrofobního materiálu, resp. jejich celková plocha, je vyšší než je průměrná šířka, resp. celková plocha, pruhů z hydrofilního materiálu, které vlhkost absorbují ve zvýšené míře. Protože pruhy vyrobené z hydrofilního materiálu, jakým je např.

bavlna, jsou výrazně užší než pruhy z hydrofobního materiálu, zůstává celkový tepelný omak i vlhkého výrobku dostatečně teplý a výsledný tepelný odpor dostatečně vysoký.

Přitom je výhodné, jsou-li pruhy z hydrofobního materiálu vytvořeny z x/ polypropylenového vlákna.

Podle nároku 3 a 4 mohou být pruhy z hydrofilního materiálu vytvořeny z bavlněného vlákna nebo z vlákna z regenerované celulózy.

U konkrétního textilního výrobku pak může být textilie dle vynálezu použita např. jen v té části výrobku, na které je vyžadován zvýšený tepelně kontaktní a tepelné izolační odpor textile.

·· »· • · · * • · · · · ··*

9 9

99 ’ 5*3337602 <99 99

Textilní výrobky vyrobené z textilie podle vynálezu, např. ponožky nebo spodní prádlo tak představují výrobky s vysokým stupněm tepelného komfortu, přičemž jejich výroba je ekonomická.

Textilie, zejména jednovrstvá plošná textilie, vykazuje při nošení kromě 5 zvýšeného tepelného komfortu i jistý antirevmatický efekt způsobený tím, že v důsledku tření mezi textilií a pokožkou se pruhy z hydrofobního materiálu nabíjejí na vysoké elektrostatické napětí, zatímco pruhy z hydrofilního materiálu se nenabíjejí. Při vzájemném pohybu textilie a pokožky pak bolestivé oblasti těla, jako např. klouby, jsou vystavovány opakovanému působení elektrostatického náboje, což dle stávajících zkušeností může tlumit jisté druhy bolesti daleko účinněji, něž relativně trvalý, neměnný náboj, který vykazují např. textilní výrobky vyrobené ze směsí vláken z hydrofobního' a hydrofilního materiálu, protože takové směsi v podstatě vytvářejí ve výsledné textilii elektrický zkrat. Stejně tak tento antirevmatický účinek neumožňují vrstvené textilie obsahující vlákna z hydrofilního materiálu, kde blízká přítomnost těchto vláken vede k rychlému vybití náboje.

Výrobky z nové textilie tedy představují ekonomické výrobky s vysokými parametry tepelně-kontaktního a tepelně-izolačního komfortu s určitým antirevmatickým účinkem.

Příklady provedení vynálezu:

Vynález bude popsán na několika příkladech konkrétního použití textilie, zejména jednovrstvé plošné textilie, která sestává z podélných nebo příčných přímých či libovolně zakřivených materiálově odlišených pruhů, přičemž sousedící pruhy jsou vyrobeny z textilních materiálů výrazně se lišících v jejich schopnosti pohlcovat vodu, přičemž průměrná šířka hydrofobních pruhů, resp. jejich celková plocha, je vyšší než je průměrná šířka, resp. celková plocha, hydrofilních pruhů, které vlhkost absorbují ve zvýšené míře.

Podle prvního příkladného provedení je textilie použita ve sportovní ponožce, ve které je pruh z hydrofobního materiálu vytvořen z polypropylenového hedvábí a pruh z hydrofilního materiálu je vytvořen z bavlněné příze. Šířka pruhu z hydrofobního materiálu je 4 až 8 mm, přičemž šířka pruhu z hydrofilního materiálu asi 3 mm. Pruhy mohou být rovné nebo mohou tvořit soustředné elipsy soustředěné • *· ’:PS3376C2 na chodidlové části ponožky. Nártová část ponožky přitom může být tvořena jinou materiálovou kombinací. Při užívání ponožky uživatelem dochází ke speciálnímu jevu, typickému pro tento výrobek, při němž se pot vytváří na celém chodidle nohy, ale pruhy z hydrofilního materiálu, které jsou od sebe navzájem vzdáleny, absorbují v prvním okamžiku jen pot v okolí pruhů z hydrofilního materiálu. Při chůzi uživatele však dochází k drobným posuvům nohy v ponožce, čímž se potní místa nohy uživatele nakonec vždy dostanou do kontaktu s pruhy z hydrofilního materiálu (zejména pokud jsou pruhy výhodně orientovány kolmo k podélné ose chodidla) a pot je tak transportován pruhy z hydrofilního materiálu do podešve obuvi. Protože pruhy z hydrofilního materiálu vyrobené např. z bavlny jsou výrazně užší než trvale suché pruhy, zůstává celkový (tj. průměrný) tepelný omak i jinak vlhké ponožky relativně teplým a suchým. Ze stejného důvodu pak zůstává výsledný tepelněizolační odpor takového výrobku dostatečně vysoký.

Podle dalšího příkladného provedení je textilie použita v tričku, pak je

15' výhodné, aby pruhy na tričku byly při nošení trička uživatelem orientovány horizontálně. Vlhkost, resp. pot, stékající po pokožce uživatele působením gravitace směrem dolů, je pak vždy zachycena a akumulována v pruzích z hydrofilního materiálu, např. z bavlny. Kromě bavlny mohou byt pruhy z hydrofilního materiálu vytvořeny s výhodou i vlákny viskózovými nebo iyocelovými s vysokou sorpcí vlhkosti, zatímco pro vytvoření pruhů z hydrofobního mohou být kromě polypropylenu použita i vlákna či hedvábí z polyesteru. Zde pak je možno v obou případech využít výhodné vlastnosti vláken s hvězdicovitým průřezem, která se v důsledku vyššího kapilárního tlaku vyznačují rychlým transportem vlhkosti. Nevýhodou průřezově tvarovaných vláken je však jejich vyšší nákladnost.

Vynález není omezen na výše popsaná provedení, ale zahrnuje veškeré textilní výrobky vyrobené z textilie sestávající z materiálově odlišených pruhů, přičemž sousedící pruhy jsou vyrobeny z hydrofobních a hydrofilních materiálů, jež mohou být tvořeny libovolnými kombinacemi textilních vláken, která mají hydrofobní nebo hydrofilní vlastnosti. Hydrofobní pruhy mohou být vytvořeny zejména z polypropylenových nebo polyesterových vláken nebo z jiných vláken s dobrou schopností transportovat vlhkost a hydrofilní pruhy zejména z bavlny, viskózy, regenerované celulózy nebo z jiných vláken s vysokou sorpcí vlhkosti.

Claims (4)

1. Textilie, zejména jednovrstvá plošná textilie, vyznačující se tím, že sestává z podélných nebo příčných přímých či libovolně zakřivených materiálově odlišených

5 pruhů, přičemž sousedící pruhy jsou vyrobeny z hydrofobního materiálu a z hydrofilního materiálu, přičemž průměrná šířka pruhů z hydrofobního materiálu, resp. jejich celková plocha, je vyšší než je průměrná šířka, resp. celková plocha, pruhů z hydrofilního materiálu, které vlhkost absorbují ve zvýšené míře.

2. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že pruhy z hydrofobního

10 materiálu jsou vytvořeny z polypropylenového vlákna.

3. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že pruhy z hydrofilního materiálu jsou vytvořeny z bavlněného vlákna.

4. Textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že pruhy z hydrofilního materiálu jsou vytvořeny z vlákna z regenerované celulózy.

15 5. Textilní výrobek s textilií podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že textilie s pruhy z hydrofobního a hydrofilního materiálu je situována alespoň na té části výrobku, na které je vyžadován zvýšený tepelně kontaktní a tepelně izolační odpor.