CZ20032943A3 - Multi-mode lighter - Google Patents

Description

Zapalovač

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zapalovačů, jako jsou kapesní zapalovače používané pro zapalování cigaret a doutníků, nebo pracovní zapalovače pro zapalování svíček, zahradních grilů, krbů a táborových ohňů, přičemž zejména se týká takových zapalovačů, které odolávají nezáměrnému spuštění nebo nežádoucímu spuštění neurčenými uživateli.

Dosavadní stav techniky

Zapalovače, ρουζ.'.vane pro zapalování žabákových .........

výrobků, jako jsou doutníky, cigarety a dýmky, se vyvíjely v průběhu mnoha let. Obvykle tyto zapalovače využívají buď otočný třecí prvek nebo piezoelektrický prvek pro vytvoření ¹⁵ jiskry v blízkosti trysky, která vypouští palivo z palivové nádržky. Piezoelektrické mechanismy si získaly všeobecně dobré přijetí, protože se jednoduše používají. US patent č. 5,262,697 (Meury - '697 patent) popisuje jeden takový piezoelektrický mechanismus, přičemž obsah tohoto '697 patentu je v úplnosti začleněn do tohoto popisu prostřednictvím odkazu.

Zapalovače se rovněž rozvinuly z malých cigaretových nebo kapesních zapalovačů do několika podob větších nebo pracovních zapalovačů. Tyto pracovní zapalovače jsou užitečnější pro všeobecné účely, jako je zapalování svíček, zahradních grilů, krbů a táborových ohňů. Dřívější pokusy u takovýchto konstrukcí spoléhaly jednoduše na zvětšená ovládací držadla pro umístění obvyklého kapesního zapalovače na jejich konci. US patenty č. 4,259,059 a 4,462,791 popisují příklady tohoto konceptu.

Mnoho kapesních a pracovních zapalovačů mělo určité mechanismy pro odolání nežádoucímu spuštění zapalovače malými dětmi. Často jsou těmito mechanismy přepínače zapnuto/vypnuto, které mohou uzavřít palivový zdroj nebo mohou zabránit pohybu spouštěče, jako je tlačítko, na zapalovači. Přepínače zapnuto/vypnuto, které uživatel aktivně posouvá mezi polohami zapnuto a vypnuto, mohou být problematické. Například dospělý uživatel může zapomenout posunout přepínač zpět do polohy vypnuto po použití a tím

Ve tento bezpečnostní znak stává neúčinným, ů

Jiné kapesní a pracovní zapalovače obsahuj í- pružně μ mu blokovací západku, která blokuje nebo brání posu (spouštěče nebo tlačítka. US patenty č. 5,697,775 (SaitO; | č. 5,145,358 (Shike a kol.) popisují příklady / takovýchto zapalovačů.

Přetrvává poptávka po zapalovačích, které odolávají nezáměrnému spouštění nebo nežádoucímu spouštění neurčenými uživateli, ale které zároveň poskytují každému určenému uživateli spotřebitelsky pohodlný způsob spouštění zapalovačů tak, aby tyto zapalovače vyhovovaly nejrůznějším určeným uživatelům.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká zapalovače s alespoň dvěma režimy činnosti. V každém režimu činnosti je zapalovač výhodně provozován bez blokovacího mechanismu (či mechanismů), který blokuje nebo brání posunutí spouštěcího prvku,' když je tyčová sestava v částečně nebo plně roztažené poloze.

Předkládaný vynález se v jednom provedení týká zapalovače, který obecně zahrnuje pouzdro, které obsahuje palivo, spouštěcí prvek pro spouštění zapalovače, a plunžrový prvek. Plunžrový prvek se výhodně posouvá mezi polohou s velkou spouštěcí silou či první polohou prvku a polohou s nízkou spouštěcí silou či druhou polohou prvku. Uživatel aplikuje první spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, když je plunžrový prvek umístěn v první poloze prvku, a druhou spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, když je plunžrový prvek umístěn v druhé poloze prvku.

První spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

Přesněji v jednom provedení plunžrový prvek v poloze s velkou spouštěcí silou nepřímo pohání napínací prvek tak, že napínací prvek vytváří první protilehlou sílu, která 15 ' ' působí proti nebo brání spouštění zapalovače. Když uživatel ·· posune nebo opětovně přemístí plunžrový prvek do polohy s nízkou spouštěcí silou, napínací prvek vytváří druhou, odlišnou protilehlou sílu, která působí proti nebo brání spouštění zapalovače.

Výhodně je první protilehlá síla, vytvářená napínacím prvkem, větší a případně podstatně větší než druhá protilehlá síla. Případně může být druhá protilehlá síla, vytvářená napínacím prvkem, v podstatě nulová. Napínací prvek v režimu s nízkou spouštěcí silou nemusí působit proti nebo bránit 2 5 posunutí spouštěcího prvku, když uživatel na něj aplikuje sílu, ve stejné míře jako v režimu s velkou spouštěcí silou.

V jednom provedení plunžrový prvek v poloze s velkou spouštěcí silou může být pracovně sdružen s, v záběru nebo v kontaktu s, nebo spřažen se spouštěcím prvkem. V poloze s ' nízkou spouštěcí silou plunžrový prvek může být v kontaktu s

nebo uvolněn ze záběru se spouštěcím prvkem tak, že napínací prvek nemusí významně bránit nebo působit proti posunutí spouštěcího prvku.

Podle jednoho provedení může spouštěcí prvek 5 selektivně vypouštět palivo, aktivovat zapalovací sestavu nebo provádět obě funkce. Zapalovač může případně mít zapalovací sestavu spouštěnou spouštěcím prvkem. Zapalovací sestava může obsahovat piezoelektrickou jednotku. Spouštěcím prvkem může být alespoň jedna spoušť. V poloze s vysokou spouštěcí silou může napínací prvek bránit posunutí spouště

.........- do .spouštěcí-poichy zvýšením síly -potřebné pro - ovládání.......

spouště.

V dalším aspektu může být s plunžrovým prvkem pracovně sdružen západkový prvek. Západkový prvek může být 15 spřažen s pouzdrem množstvím způsobů, jako například, otočně, kluzně posunutelně, prostřednictvím konzol nebo kombinací těchto spřahovacích vazeb. U otočného spřažení je jeden konec západkového prvku spřažen s pouzdrem, zatímco druhý konec se může volně pohybovat. Posunutí západkového prvku může posunout plunžrový prvek mezi polohou s vysokou spouštěcí silou a polohou s nízkou spouštěcí silou. Západkový prvek může být oddělený od přídavného napínacího prvku nebo může být pružně deformovatelný, nebo plunžrový prvek může být posouván nebo opětovně přemísťován přímo uživatelem.

V alternativním provedení zapalovač navíc obsahuje plunžrový prvek se záběrnou částí a spouštěcí sestavu se záběrnou částí. Plunžrový prvek je posunutelný mezi prvním, klidovým stavem a druhým stavem. V prvním stavu je záběrná část plunžrového prvku sdružena se záběrnou částí spouštěcí sestavy a spouštěcí sestava posouvá záběrnou část plunžrového

F prvku. V druhém stavu záběrná část plunžrového prvku není v záběru se záběrnou částí spouštěcí sestavy.

Jedním výhodným aspektem zapalovače s více režimy podle alespoň jednoho provedení vynálezu je to, že po mnoha spuštěních zapalovače první a druhá spouštěcí síla, které jsou požadovány pro spuštění zapalovače v příslušném režimu, a obzvláště výhodně první spouštěcí síla zůstávají v podstatě konstantní. Tudíž se první a druhá protilehlá síla, které jsou vyvíjeny napínacím prvkem, výhodně v podstatě nesnižuje s používáním zapalovače.

Podle' ještě'dalšího provedení ' zapalovač zahrnu je pouzdro mající zdroj paliva, zapalovací sestavu pro zapalování vypouštěného paliva, spouštěcí prvek sdružený s. pouzdrem, a přemístitelný plunžrový prvek pracovně spojený s pouzdrem. Předem stanovená spouštěcí síla je potřebná pro posunutí spouštěcího prvku do spouštěcí polohy pro spuštění zapalovače. V první poloze je plunžrový prvek sdružen se spouštěcím prvkem tak, že pro posunutí spouštěcího prvku do spouštěcí polohy je vyžadována první spouštěcí síla větší než síla pro ovládání systému.

Podle výhodného aspektu zapalovače s více režimy, první režim či režim s velkou spouštěcí silou výhodně spoléhá více na fyzické vlastnosti uživatele, a přesněji na jeho silové vlastnosti, zatímco druhý režim či režim s nízkou spouštěcí silou výhodně spoléhá na kognitivní schopnosti_ a zručnost uživatele. V ještě dalším výhodném, ale volitelném aspektu tohoto zapalovače uživatel může spouštět zapalovač v režimu s velkou spouštěcí silou jedním prstem. Navíc podle dalšího výhodného, ale volitelného aspektu tohoto zapalovače uživatel může spouštět zapalovač v režimu s nízkou spouštěcí

silou dvěma prsty. Jedním dalším výhodným, ale volitelným znakem zapalovače je to, že spouštění zapalovače v režimu s velkou spouštěcí silou může probíhat prostřednictvím odlišné spouštěcí sekvence nebo posunutí, než jak je tomu u spouštěcí sekvence nebo posunutí, která mohou probíhat v režimu s nízkou spouštěcí silou.

V dalším provedení předkládaného vynálezu zapalovač zahrnuje pouzdro, mající zdroj paliva, spouštěcí prvek pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružen s pouzdrem, a první a druhý blokovací prvek pro

- .alespoň .zvýšení , obtížnosti posouvání . spouštěcího ...prvku, pro.......

zapálení paliva. Alespoň jeden z blokovacích prvků umožňuje, aby se spouštěcí prvek posunul, ale aby byl dostatečně znehybněn pro zabránění zapálení paliva.

Podle dalšího aspektu předkládaného vynálezu, když se uživatel pokouší posunout západku před posunutím spouštěcího prvku, je vyžadována první západková síla pro posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky. Když uživatel posune spouštěcí prvek o předem stanovenou

0 vzdálenost před posunutím západky, je vyžadována druhá západková síla pro posunutí západky z první západkové polohy do druhé západkové polohy. Druhá západková síla je jiná než první západková síla.

Když je západka umístěna v první poloze západky (například v režimu s velkou silou), uživatel aplikuje první spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, a když je západka umístěna v druhé poloze západky (například v režimu s nízkou silou), uživatel aplikuje druhou on spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva. První • · • · • · • · · • · ··<

» · 91 spouštěcí síla je jiná než druhá spouštěcí síla. Výhodně je první spouštěcí síla větší než druhá spouštěcí síla.

Podle jednoho provedení může být druhá západková síla větší než první západková síla. Alternativně, když uživatel posune spouštěcí prvek o předem stanovenou vzdálenost před pokusem o posunutí západky, může být západce v podstatě zabráněno v posunutí z první polohy západky do druhé polohy západky.

Podle ještě dalšího aspektu předkládaného vynálezu může zapalovač mít posunutelnou tyčovou sestavu. Podle jednoho provedení tyčová sestava může být pracovně sdružena se spouštěcím prvkem tak, že, když tyčová sestava je v první poloze, spouštěcí prvek může být dostatečně znehybněn pro zabránění zapálení paliva. Spouštěcí prvek může být dostatečně znehybněn pro zabránění uvolňování paliva a/nebo pro zabránění vytváření jiskry. Když je tyčová sestava v alespoň jedné druhé poloze, spouštěcí prvek je dostatečně posunutelný pro zapálení paliva. V jednom výhodném provedení může být spouštěcí prvek značně znehybněn, když je tyčová sestava v první poloze. Tyčová sestava je výhodně otočně spřažena s pouzdrem a spouštěcí' prvek je výhodně kluzně * posunutelný.

Zapalovač může dále obsahovat vačkovou kladičku mající první část pro. interakci s vačkovým povrchem vytvořeným na tyčové sestavě a druhou část pro interakci se spouštěcím prvkem. Vačková kladička může být předpjata směrem k vačkovému povrchu. Otočení tyčové sestavy způsobí, že vačkový povrch posune vačkovou kladičku. Když je tyčová sestava v první poloze, druhá část vačkové kladičky znehybní dostatečně spouštěcí prvek pro zabránění zapálení paliva.

Když je tyčová sestava v druhé poloze, druhá část vačkové kladičky může umožnit postačující posunutí spouštěcího prvku pro zapálení paliva.

Vačkový povrch může obsahovat první zarážku pro záběr s první částí vačkové kladičky, když je tyčová sestava v první poloze. Vačkový povrch dále může obsahovat druhou zarážku, oddálenou od první zarážky, pro zajištění zábrany proti posunutí tyčové sestavy. Když je tyčová sestava v druhé poloze, první část kladičky vačky zabírá s druhou zarážkou. První poloha může být uzavřenou polohou a druhá poloha může být roztaženou polohou, přičemž vačkový povrch může dále obsahovat alespoň jednu nebo více dalších zarážek mezi první a druhou zarážkou pro záběr s první částí vačkové kladičky, když je tyčová sestava v alespoň jedné nebo více mezilehlých

Ί- H , polohách.

Podle dalšího provedení předkládaného vynálezu může být tyčová sestava otočně spřažena s pouzdrem a může mít polohu velké síly a polohu malé síly pro otáčení tyčovou sestavou. Otočná síla, aplikovaná v bodě na tyčové sestavě·a postačující pro otočení tyčovou sestavou, je větší, když je tyčová sestava v poloze velké síly, než otočná síla, aplikovaná v bodě a postačující pro otočení tyčovou sestavou, když je v poloze malé síly. Výhodně existuje alespoň jedna poloha velké síly a alespoň jedna poloha malé síly, které jsou umístěny mezi uzavřenou a roztaženou polohou tyčové sestavy. Alespoň jedna další poloha velké síly může být umístěna v roztažené a/nebo uzavřené poloze tyčové sestavy. Alternativně alespoň jedna další poloha malé síly může být umístěna v roztažené a/nebo uzavřené poloze.

• ·

A A • A • «

í.·· · · • A ^ť‘; A A A A A ' A A 10

Podle dalšího provedení předkládaného vynálezu může být tyčová sestava uvolnitelně umístitelná v alespoň jedné mezilehlé poloze mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou. Vačková kladička uvolnitelně umísťuje tyčovou sestavu do této alespoň jedné mezilehlé polohy. Tyčová sestava může být rovněž uvolnitelně umístitelná do roztažené a/nebo uzavřené polohy.

Podle dalšího aspektu předkládaného vynálezu zapalovač obsahuje zapalovací sestavu pro zapalování paliva, spouštěcí prvek ovladatelný pro selektivní spouštění zapalovací sestavy, a vedení procházející skrz tyčovou sestavu. Vedení zahrnujetrubičku definující kanálek pro dopravu paliva ze zdroje k trysce. Vinutý drátek je přijímán v tomto kanálku a je elektricky spojen se zapalovací sestavou a s tryskou. Zapalovač může dále obsahovat izolovaný drátek elektricky spojující zapalovací sestavu s kovovou tyčí, přičemž tento izolovaný drátek může být alespoň částečně vinut kolem trubičky.

Podle ještě dalšího aspektu předkládaného vynálezu, zapalovač obsahuje alespoň jeden prvek, který tekutinově spojuje palivový zdroj s tryskou a elektricky spojuje zapalovací sestavu s tryskou. Zapalovač obsahuje tyčovou sestavu, která se otáčí kolem osy otáčení, přičemž uvedený alespoň jeden prvek je oddálen od osy otáčení a prochází alespoň částečně skrz tyčovou sestavu. Tyčová sestava definuje otvor, oddálený od osy otáčení, přičemž uvedený alespoň jeden prvek prochází skrz tento otvor. Výhodně je otvor obloukovou štěrbinou. Uvedeným alespoň jedním prvkem může být vedení pro přenos paliva, které v sobě má drátek a/nebo částečně izolovaný drátek.

Výhodné znaky předkládaného vynálezu jsou prostřednictvím příkladných provedení popsány níže ve spojení s odkazy na připojené výkresy, na kterých stejné vztahové značky označují vždy stejný prvek.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje průřezový pohled v bokorysu na pracovní zapalovač podle jednoho provedení s různými komponenty odstraněnými pro jasnost ]_q a lepší ilustraci různých vnitřních detailů, přičemž zapalovač je v počátečním stavu, tyčová sestava je v uzavřené poloze, spoušť a západkový prvek jsou v počátečních stavech, a plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou;

Obr.lA znázorňuje zvětšený, rozložený, perspektivní pohled na několik součástí jednotky palivového zdroje pro použití v zapalovači podle obr. 1;

Obr.lB znázorňuje zvětšený, průřezový pohled v bokorysu na zadní část pracovního zapalovače podle obr. 1;

Obr. 2 znázorňuje částečný pohled v bokorysu na 2^ zapalovač podle obr. 1 s různými součástmi odstraněnými pro jasnost a lepší ilustraci vnitřních detailů, jako je západkový prvek, plunžrový prvek a napínací prvek, přičemž spoušť a západkový prvek jsou v počátečních stavech a plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou;

• ·

j)

Obr. 3 znázorňuje zvětšený, rozložený, perspektivní pohled na různé součásti zapalovače podle obr. 1 bez pouzdra;

Obr.3A znázorňuje zvětšený, rozložený, perspektivní pohled na další provedení plunžrového prvku a pístového prvku pro použití se zapalovačem podle obr. 1;

Obr. 4 znázorňuje zvětšený pohled v bokorysu na součásti podle obr. 3;

Obr. 5 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 1, přičemž plunžrový prvek je v poloze s vysokou spouštěcí silou a spoušť je v počáteční poloze;

Obr.6 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 1, přičemž plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou a spoušť je ve stlačené poloze;

Obr. 7 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 1, přičemž západkový prvek je stlačený, plunžrový prvek je v poloze s nízkou spouštěcí silou a spoušť je v počáteční poloze;

Obr. 8 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 1, přičemž západkový prvek je stlačený, plunžrový prvek je v poloze s nízkou spouštěcí silou a spoušť je ve stlačené poloze;

Obr. 9 znázorňuje rozložený, částečný, perspektivní pohled na zapalovač podle obr. 1, který ilustruje oddělené pouzdro a tyčovou sestavu;

Obr.9A znázorňuje rozložený, částečný, perspektivní pohled na různé součásti tyčové sestavy pro použití se zapalovačem podle obr. 1;

Obr.10 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na přední část zapalovače podle obr. 1, který ilustruje tyčovou sestavu v uzavřené poloze;

Obr.lOA znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na přední část zapalovače podle obr. 1, který ilustruje tyčovou sestavu částečně roztaženou a otočenou o přibližně 20°;

Obr.11 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na přední část zapalovače podle obr. 1, který ilustruje tyčovou sestavu 'částečně roztaženou a otočenou o přibližně 45°;

Obr.12 znázorňuje zvěršený, částečný pohled v bokorysu na přední část zapalovače podle obr. 1, který ilustruje tyčovou sestavu částečně roztaženou a otočenou o přibližně 90°;

Obr.13 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na přední část zapalovače podle “· ; Λ'*'

Λ?“ *' ‘i. • Λ'

obr. 1, který ilustruje tyčovou sestavu plně roztaženou a otočenou o přibližně 160°;

Obr.14 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na přední část zapalovače podle obr. 1, který ilustruje tyčovou sestavu částečně roztaženou a otočenou o přibližně 135°;

Obr.15 znázorňuje zvětšený, perspektivní pohled na vačkovou kladičku zapalovače podle obr. 1;

Obr.16 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na druhé provedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž spoušť a západkový prvek jsou v počátečních stavech a. plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou;

Obr.l6A znázorňuje schematický pohled shora na část pístového prvku, plunžrový prvek a silovou pružinu zapalovače znázorněného na obr. 16;

Obr.17 znázorňuje průřezový, částečný, perspektivní pohled na zapalovač podle obr. 16, přičemž západkový prvek zapalovač je stlačený a plunžrový prvek je v poloze s nízkou spouštěcí silou;

Obr.18 znázorňuje průřezový, částečný, perspektivní pohled na třetí provedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž zapalovač je v počátečním stavu a plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou;

• · 2 φ • φ y • φ <

·· e

Obr.l8A znázorňuje schematický pohled shora na část pístového prvku a plunžrového prvku zapalovače znázorněného na obr. 18;

Obr.19 znázorňuje průřezový, částečný, perspektivní pohled na zapalovač podle obr. 18, přičemž západkový prvek zapalovače je stlačený a plunžrový prvek je v poloze s nízkou spouštěcí silou;

Obr.20 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na čtvrté provedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž spoušť a západkový prvek jsou v počátečních stavech a plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou;

, Obr.21 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podlé obr. 20, přičemž západkový prvek zapalovače je stlačený a plunžrový prvek je v poloze s nízkou spouštěcí silou;

Obr.22 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na páté prpvedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž tyčová _Λ sestava je v uzavřené poloze;

Obr.23 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na šesté provedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž tyčová sestava je v uzavřené poloze;

Obr.24 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 23 podle

předkládaného vynálezu, přičemž tyčová sestava je v roztažené poloze;

Obr.25 znázorňuje průřezový pohled v bokorysu na sedmé provedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž tyčová sestava je v uzavřené poloze;

Obr.26 znázorňuje průřezový pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 25 podle předkládaného vynálezu, přičemž tyčová sestava je v roztažené poloze;

Obr.27 znázorňuje průřezový, částečný pohled v bokorysu na osmé provedení zapalovače podle předkládaného vynálezu, přičemž pouzdro obsahuje vodivý pásek;

Obr.28 znázorňuje perspektivní pohled na spoušť, elektrický kontakt a vodivý pásek zapalovače podle obr. 27;

Obr.29 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na deváté provedení předkládaného vynálezu, přičemž plunžrový píst je v poloze s velkou spouštěcí silou a spoušť je v počáteční poloze;

Obr.2 9A znázorňuje, zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 29, přičemž plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou a spoušť je ve stlačené poloze;

• · y-y »’·· . · • ··,.; »)···<

Obr.30 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na desáté provedení předkládaného vynálezu, přičemž plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou a spoušť je v počáteční poloze;

Obr.30A znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 30, přičemž plunžrový prvek je v poloze s velkou spouštěcí silou a spoušť je ve stlačené poloze;

Obr.31 znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na jedenácté provedení předkládaného vynálezu, přičemž spoušť je v počáteční poloze;

Obr.31A znázorňuje zvětšený, částečný pohled v bokorysu na zapalovač podle obr. 31,’ přičemž spoušť je ve stlačené poloze.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno provedení pracovního zapalovače 2. zkonstruovaného podle předkládaného vynálezu, přičemž je zcela samozřejmé, že osoby v oboru znalé snadno nahlédnou množství modifikací a náhrad, které mohou být provedeny u různých prvků. Ačkoliv vynález bude popsán ve spojení s odkazy na pracovní zapalovač, osoba v oboru znalá by měla být schopna snadno upravit popsaný vynález pro běžné kapesní zapalovače a podobně.

Zapalovač 2 obecně obsahuje pouzdro 4, které může být vytvořeno primárně z lisovaných tuhých polymerních nebo r'

-Μ · ·*··! · / .: :{ • · */···· • ·Τ · ·· · plastových materiálů, jako je akrylonitrilbutadienstyren terpolymer nebo podobně. Pouzdro 4_ může být rovněž vytvořeno ze dvou částí, které jsou spojeny dohromady technikami známými osobám s běžnými znalostmi v oboru, jako je ultrazvukové svařování.

Pouzdro 4. obsahuje různé nosné prvky, jako je nosný prvek 4a diskutovaný níže. Další nosné prvky jsou vytvořeny v zapalovači 2. pro různé účely, jako pro nosné komponenty nebo pro vedení dráhy posouvání komponentů. Pouzdro 4. dále ¹θ obsahuje rukojeť 6, která tvoří první konec 8. a druhý konec 9.

pouzdra. S druhým koncem 9. pouzdra je otočně spojena tyčová sestava 10, jak je detailně diskutováno níže.

Jak je patrné na obr. 1, obr. IA a obr. IB, rukojeť 6 výhodně obsahuje jednotku 11 palivového zdroje, která obsahuje kontejner 12 nebo hlavní tělo palivového zdroje, ovladač 14 ventilu, tryskovou a ventilovou sestavu 15, pružinu 16, vodítko 18 a zádržný prvek 20 . Kontejner 12 nese další součásti jednotky 11 palivového zdroje a definuje palivovou komoru 12a a komoru 12b a dále obsahuje dvojici oddálených nosných prvků 12c vystupujících nahoru od jeho horní hrany. Nosné prvky 12c definují otvory 12d. Palivová komora 12a obsahuje palivo F, kterým může být stlačený uhlovodíkový plyn, jako je butan nebo směs propanu a butanu, nebo podobně.

Jak je patrné na obr. IA a obr. IB, ovladač 14 ventilu je otočně nesen na kontejneru 12 pod nosnými prvky 12c. Ovladač 14 ventilu je spojen s tryskovou a ventilovou sestavou 15, která obsahuje dřík 15a trysky či ventilu a elektrodu 15b. Elektroda 15b je nepovinná. Trysková a ventilová sestava 15 je konstrukce ventilu, který je v ·· normálním stavu otevřený, a je uzavírána tlakem pružiny 16 na ovladač 14 ventilu. Alternativě může být rovněž použito tryskové a ventilové sestavy s konstrukcí ventilu, který je v normálním stavu uzavřen.

Vhodná jednotka 11 palivového zdroje je popsána v US patentu č. 5,934,895 ('895 patent), jehož obsah je v úplnosti začleněn do tohoto popisu prostřednictvím odkazu. Alternativní uspořádání jednotky 11 palivového zdroje, které může být použito, je popsáno v US patentu č. 5,520,197 ('197 ¹⁰ patent) nebo v US patentu č. 5,435,719 ('719 patent), jejichž obsahy jsou v úplnosti začleněny do tohoto popisu prostřednictvím odkazu. Jednotky palivového zdroje, popsané ve výše zmiňovaných patentech, mohou být použity se všemi z popsaných součástí nebo s různými součástmi odstraněnými, jako jsou ochranné krytky, západkové pružiny, západky, a podobně, jak je uznáno za vhodné osobou s běžnými znalostmi v oboru. Mohou být rovněž použita alternativní uspořádání jednotky palivového zdroje.

Jak je znázorněno na obr. IA, vodítko 18 se stěnami —

pro definování drážky 18a a výstupků 18b. Když je zapalovač sestavován, je vodítko 18 umístěno mezi nosnými prvky 12c a nosné prvky 12c se ohýbají ven pro přijetí vodítka 18.

Jakmile jsou výstupky 18b v zákrytu s otvory 12d, nosné prvky 12c se mohou vrátit do svých vertikálních, počátečních poloh. Interakce mezi výstupky 18b a otvory 12d umožňuje, aby vodítko 18 bylo zadrženo uvnitř kontejneru 12.

Jak je znázorněno na obr. IA a obr. 1B, zádržný prvek 20 zahrnuje přední část 20a, která definuje vývrt 20b, a

3₀ zadní část 20c ve tvaru písmene L. Na vršku dříku 15a trysky je umístěna palivová spojka, která v sobě přijímá palivové ·· • · '<·· « • X · 9 • 9 9 9

9 99···

9 9 • 99 9 vedení 23.. Spojka je ale nepovinná a, pokud není použita, vedení 23 může být umístěno přímo na dříku 15a trysky.

Zádržný prvek 20 přesně umísťuje palivové vedení 23 vzhledem k tryskové a ventilové sestavě 15 tím, že přijímá vedení 23 skrz vývrt 20b, takže vedení 23 je uvnitř spojky 22. Detaily vedení 23 budou diskutovány níže. Zadní část 2 0c zádržného prvku 20 je umístěna uvnitř drážky 18a vodítka 18. Zádržný prvek 20 a vodítko 18 mohou být uspořádány tak, že tyto součásti do sebe vzájemně zaskočí, takže vedení 23 je správně umístěno vzhledem k tryskové a ventilové sestavě 15. Vodítko 18 a zádržný prvek 20 jsou nepovinnými součástmi a pro nesení a umístění spojky 22 a vedení 23 může být použito pouzdro 4_ nebo jiné součásti zapalovače. Navíc vodítko 18 a zádržný prvek 20 mohou být uspořádány odlišně, pokud fungují pro Umístění spojky 22 a vedení vzhledem k dříku 15a trysky.

Kontejner 12, vodítko 18, zádržný prvek 20 a spojka 22 mohou být vyrobeny z plastu. Ovladač 14 ventilu, dřík 15 ventilu (či trysky), elektroda 15b jsou ale výhodně vyrobeny z elektricky vodivých materiálů. Jednotka 11 palivového zdroje může být předem sestavenou jednotkou, která může zahrnovat kontejner 12 palivového zdroje, tryskovou a ventilovou sestavu 15 a předpjatý ovladač 14 ventilu. Když je jednotka 11 palivového zdroje umístěna uvnitř zapalovače, nosný prvek 4. pouzdra pomáhá při umístění a udržení polohy této jednotky 11, jak je znázorněno na obr. 1. Nosný prvek lb pouzdra pomáhá při umísťování zádržného prvku 20.

Jak je rovněž znázorněno na obr. 1, zapalovač 2 rovněž obsahuje spouštěcí prvek 25, který umožňuje posunutí ovladače 14 ventilu pro selektivní uvolňování paliva F. V tomto provedení spouštěcí prvek rovněž selektivně aktivuje zapalovací sestavu 26 pro zapálení paliva. Alternativně může spouštěcí prvek provádět funkci buď uvolňování paliva nebo zapalování a další mechanismus nebo sestava může provádět druhou funkci. Spouštěcí prvek 25 v ilustrovaném provedení zahrnuje spoušť. V alternativním provedení, jak je diskutováno níže, může být spouštěcí prvek součástí spouštěcí sestavy.

Jak je patrné na obr. 1B, ačkoliv to není nezbytné pro všechny aspekty tohoto vynálezu, je výhodnou zapalovací θ sestavou 26 elektrická zapalovací sestava, jako je piezoelektrický mechanismus. Zapalovací sestava může alternativně zahrnovat jiné elektronické zapalovací součásti, jako je diskutováno v US patentu č. 3,758,820 a US patentu, č.. 5,496,169, jako je sestava jiskrového kolečka a křesacího' kamínku nebo jiné v oboru obecně dobře známé mechanismy pro vytváření jiskry nebo zapálení paliva. Zapalovací sestava může alternativně zahrnovat baterii mající, například, cívku zapojenou přes svoje vývody. Piezoelektrický mechanismus může být typu, který je popsán v '697 patentu. Piezoelektrický θ mechanismus 26 je ilustrován schematicky na obr. 1B a podrobně je popsán v '697 patentu.

Piezoelektrická jednotka 26 obsahuje horní část 26a a spodní část 26b, které se kluzně posouvají vzájemně vůči sobě podél společné osy. Mezi horní a spodní částí 26a a 2 6b piezoelektrické jednotky je umístěna vinutá pružina nebo vratná pružina 30 . Tato vratná pružina 30 slouží pro bránění stlačení piezoelektrické jednotky a, když je umístěna ve spouštěcím prvku 25, brání stlačení spouštěcího prvku 25.

θ Spodní část 26b piezoelektrické jednotky je přijímána ve spolupracující komoře 12b v jednotce 11 palivového zdroje.

Piezoelektrická jednotka 26 dále obsahuje elektrický kontaktní nebo vačkový prvek 32 pevně spojený s horní částí 2 6a. V počáteční poloze jsou části 2 6a a 2 6b odděleny mezerou X (jiskřiště). Vačkový prvek 32 je vytvořen z vodivého materiálu. Horní část 26a je spřažena se spouštěcím prvkem

25. Jiskrový vodič nebo drátek 28 je částečně izolován a může být elektricky spojen s elektrickým kontaktem 2 9 piezoelektrické jednotky jakýmkoliv známým způsobem.

Jak je znázorněno na obr. 1, západkový prvek 34 je na horní straně rukojeti 6, a spouštěcí prvek 25 je proti západkovému prvku 34 v blízkosti spodní strany rukojeti 6..

Jak je patrné na obr. 2 až obr. 4, západkový prvek 34 obecně obsahuje neopřený, pohyblivý, přední konec 3 6, který zahrnuje dolů vystupující výčnělek 36a, a zadní konec 38 otočně upevněný k závěsu 40 pouzdra 4.· Osoba s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédne, že západkový prvek 34 může být rovněž spřažen s pouzdrem jiným způsobem, jako například prostřednictvím konzol, kluzně posunutelně nebo otočně. Když je západkový prvek 34 kluzně posunutelný, může s ním být použita vačka.

Jak je patrné na obr. 3 a obr. 4, listové pero 42 zahrnuje přední konec 42a a zadní konec 42b. Toto listové pero 42 je ohnuto, jak je nejlépe patrné na obr. 4, tak, že přední konec 42a je umístěn nad zadním koncem 42b. Tvar listového pera může být modifikován, takže například může být * rovinný, v závislosti na uspořádání součástí v zapalovači a nároků na potřebný prostor. Alternativně může být listové pero umístěno před západkovým prvkem 34 . Navíc může být listové pero nahrazeno vinutou pružinou, převislou pružnicí » .

• · · · · · * 10 * 25 (konzolovou pružinou) nebo jakýmkoliv jiným napínacím prvkem vhodným pro napínání západkového prvku 34.

Jak je znázorněno na obr. 5, zadní konec 42b listového pera 42 je umístěn uvnitř pouzdra mezi nosné prvky 4c, takže tento zadní konec 42b je spřažen s pouzdrem 4_ tak, že listové pero 42 pracuje v podstatě jako konzolový prvek (převislá pružnice). V důsledku uspořádání, rozměrů a materiálu listového pera 42 se přední konec 42a může volně pohybovat a je předpjatý nahoru pro vracení předního konce 36 západkového prvku do jeho počáteční polohy, jak je znázorněno na obr. 5. Neopřený přední konec 36 západkového prvku 3 4 tudíž může být posunut dolů společně s předním koncem 4 2a listového pera 42.

Západkový prvek 34 je výhodně vytvořen z plastu, zatímco listové pero 42 je výhodně vytvořeno z kovu majícího pružné vlastnosti, jako je pružinová ocel, nerezová ocel, nebo z jiných typů materiálů. Mělo by být zřejmé, že ačkoliv je listové pero 42 znázorněno namontované k pouzdru 4., může být alternativně spřaženo s jinými součástmi zapalovače.

Nyní budou opět ve spojení s odkazy na obr. 1 diskutovány další detaily spouštěcího prvku či spouště 25. Spoušť 25 je výhodně kluzně posunutelně spřažena s pouzdrem 4_. Spoušť 25 a pouzdro 4 mohou být uspořádány a dimenzovány tak, že posunutí spouště dopředu nebo dozadu je omezeno.

Osoba s běžnými znalostmi z oboru může snadno nahlédnout, že spoušť může alternativně spřažena nebo spojena s pouzdrem jiným způsobem, jako je otáčivě, otočně nebo prostřednictvím konzol. Například může být spoušť systémem pákoví nebo může být vytvořena ze dvou částí, přičemž jedna část je kluzně posunutelně spřažena s pouzdrem a druhá část se otáčí.

»·

Jak je opět patrné z obr. 3, spoušť 25 obsahuje spodní část 44 a horní část 4 6. Jak je znázorněno na obr. 3 až obr. 4, spodní část 44 zahrnuje přední ovládací povrch 48 pro prst, první komoru 50 (znázorněna čárkovaně) a druhou komoru 52 (znázorněna přerušovanými čarami). Když je spoušť umístěna uvnitř pouzdra 4.,. ovládací povrch 48 pro prst vystupuje z pouzdra tak, že je přístupný pro prst uživatele (není znázorněn).

V tomto provedení jsou spodní a horní část spouště 2_5 IQ vytvořeny jako jedna součást. Alternativně mohou být horní a spodní část dvě samostatné součásti spojené dohromady nebo může být spoušť částí vícedílné jednotky.

Jak je patrné na obr. 4 a obr. 5, první a druhá komora 50 a 52 spouště 25 jsou umístěny horizontálně. První.

komora 50 je pod druhou komorou 52 a první komora 50 je uspořádána pro přijetí vratné pružiny 53 spouště. Tato pružina 53 je umístěna mezi spouští 25 a první zarážecí částí pro pružinu nebo nosným prvkem 4d pouzdra 4. Jak je znázorněno na obr. 4, spoušť dále obsahuje rozšíření 54 vystupující dozadu od spodní části 44 . Druhá komora 52 zasahuje do rozšíření 54 . Druhá komora 52 je uspořádána pro přijetí zapalovací sestavy 26 (jak je znázorněno na obr. 1).

Jak je znázorněno na obr. 3 a obr. 4, horní část 4 6 25 spouště 25 obsahuje dvě vodítka ve tvaru písmene L. V tomto provedení jsou voditky.boční výřezy, reprezentované výřezem

56, v boční stěně 57 . Výřez 56 zahrnuje první část 56a a druhou část 56b spojenou s první částí 56a. Druhá část 56b zahrnuje stěnu 56c v podstatě rovnoběžnou s vertikální osou

2Q V. Vertikální osa V je kolmá k podélné ose L a příčné ose T (znázorněna na obr. 1). V tomto provedení jsou vodítka

výřezy, ale v jiném provedení spoušť může mít pevné boční stěny a vodítka mohou být vytvořena na vnitřním povrchu těchto bočních stěn.

Jak je znázorněno na obr. 3, horní část 4 6 spouště rovněž obsahuje zadní výřez 58 a drážku 60 v horní stěně 61 spouště. Horní část 46 dále obsahuje dopředu vystupující záběrnou část 62 se záběrným povrchem 62a. Funkce záběrné části 62 bude detailně diskutována níže.

Jak je patrné na obr. 1 a obr. 3 v tomto provedení horní část 46 spouště 25 a vodítka 56 tvoří část sestavy se dvěma režimy. Tato sestava pro dva režimy rovněž obsahuje plunžrový prvek 63 a pístový prvek 7 4 . V tomto provedení spodní a horní část 44 a 46 spouště jsou vytvořeny jako jeden díl. V jiném provedení ale spodní a horní část 4 4 a 4 6 mohou být vytvořeny jako samostatné díly a mohou být pracovně spojeny dohromady.

Když je instalován v zapalovači, je plunžrový prvek' umístěn pod západkovým prvkem 34. Plunžrový prvek 63 má.v podstatě tvar písmene T s podélně procházející tělovou částí a s příčně proházej ícími hlavovými částmi 66. Jak je nejlépe patrné na obr. 4, hlavové části 66 mají rovinný přední povrch 66a. Tento povrch 66a je obecně rovnoběžný s vertikální osou V, když je plunžrový prvek 63 nainstalován uvnitř spouště 25.

Jak je opět patrné na obr. 3, tělová část 64 obsahuje dva příčně procházející čepy 68 na zadním konci, vybrání 7 0 na horním povrchu a vertikálně procházející výstupek 7 0, který vystupuje od spodního povrchu tělové části 64 . Vybrání 70 je nepovinné.

Pokud se. týká znázornění na obr. 3 a obr. 4, v

-, 1 /λ v-κι -, Ί- ! ττη í y-i v-^T7/^Ácn í cb woÁoii KÓ+· o r čn o £> £> r·* σ r>m i o i^- o 9 a artcj-iiat-Lviixvwii v o iiru-n mouiv w *_/ Jy <_ o £-/ »_* <_ «stěna (přední povrch) 66a plunžrového prvku 63 uspořádány odlišně. Například mohou být tyto stěny alternativně šikmé vzhledem k vertikální ose V. Například tak mohou být stěny 66a a 56c šikmé tak, aby byly v podstatě rovnoběžné s přímkou Al, která je úhlově posunuta vzhledem k vertikální ose V o úhel β. Stěny 66a a 56 c mohou být alternativně šikmé tak, aby byly v podstatě rovnoběžné s přímkou A2, která je úhlově posunuta od vertikální osy V o úhel Θ. Alternativně může být stěna 56c uspořádána tak, aby obsahovala drážku ve tvaru písmene V a stěna 66a může obsahovat výstupek ve tvaru písmene V, který má být přijímán v uvedené drážce ve stěně 56c, nebo obráceně.

Jak je patrné z obr. 4 a obr. 5, pístový prvek 7 4 obsahuje zadní část 76 a přední část 7 8 . Zadní část 7 6 obsahuje vertikální zadní stěnu 76a pro kontakt se silovou, pružinou 80 nebo napínacím prvkem. Pružina 80 je umístěna mezi stěnou 76a a druhou zarážecí částí pro pružinu nebo nosným prvkem 4e pouzdra 4.. Opět při pohledu na obr. 4 je patrné, že zadní část 76 dále obsahuje horizontální výřezy 76b, které definují zarážecí prvek 76c. Výřezy 76b a zarážecí prvek 7 6c umožňují pístovému prvku 7 4, aby byl kluzně posunutelně namontován na kolejničkách (nejsou znázorněny) v pouzdru a aby bylo možné pístový prvek 74 kluzně posouvat podélně o předem stanovenou vzdálenost tak, že plunžrový prvek 63 může fungovat podle níže uvedeného popisu.

jak je dále znázorněno na obr. 3 a obr. 4, přední část 78 pístového prvku 74 obsahuje dvě oddálená ramena 82. Tato ramena 82 a přední část 78 definují výřez 8 4, který

WS?' ^;

přijímá čepy 68 plunžrového prvku 63. Výřez 84 a čepy £2 plunžrového prvku 63 jsou uspořádány a dimenzovány pro umožnění otáčení plunžrového prvku vzhledem k pístovému prvku 74, jak je detailně diskutováno níže. V tomto provedení je plunžrový prvek 63 otočně spojen s pístovým prvkem 7 4, ale ^v jiném provedení může být plunžrový prvek 63 pevně spojen s pístovým prvkem 7 4, ale pak bude pružně deformovatelný.

Přední část 78 pístového prvku 74 dále obsahuje dopředu vystupující nosnou část 8 6, která má horizontální plošinku 88 s nahoru vystupujícím čepem 90. Jak je patrné z obr. 3 a obr. 5, když je pístový prvek 74 sestaven uvnitř zapalovače, je plošinka 88 umístěna skrz zadní výřez 58 spouště 25 a čep 90 může být vyrovnán s výstupkem či čepem 72 plunžrového prvku 63, takže tyto čepy 72 a 90 zadržují mezi těmito prvky vratnou pružinu 92 plunžru. Plunžrový prvek 63 se dotýká spodního povrchu horní stěny 61 (jak je znázorněno na obr. 1) v důsledku působení pružiny 92, která předpíná plunžrový prvek nahoru do počáteční polohy.

Na obr. 3A je znázorněno výhodné provedení plunžrového prvku 63/ a pístového prvku 74/ pro použití se zapalovačem 2. podle obr. 1. Plunžrový, prvek 63 ' je podobný plunžrovému prvku 63 až na to, že tělová část 64.' obsahuje jednu centrální čepovou část 68/ a drážku 68 ' ' . Pístový prvek 74' je podobný pístovému prvku 74 až na to, že přední část 78' pístového prvku 7 4 ' obsahuje jedno rameno 82' pro definování výřezu 8 4 ' pro otočné nesení čepu 68 ' plunžrového prvku 63 ' . Když se plunžrový prvek 63' otočí dolů, drážka 68'' přijímá rameno 82'.

Činnost spouštěcího prvku 25 bude podrobněji diskutována v následujícím popisu ve spojení s odkazy na obr.

až obr. 8. S odkazy na obr. 9 budou nyní diskutovány detaily tyčové sestavy 10, kterou může obsahovat zapalovač podle dalšího aspektu předkládaného vynálezu. Tato tyčová sestava 10 může být pohyblivě spřažena s pouzdrem 4. a/nebo může být vytvořena jako samostatná vzhledem k pouzdru 4.. Tyčová sestava 10 může být otočena mezi první polohou nebo uzavřenou polohou, která je znázorněna na obr. 1 a obr. 10, a druhou nebo otevřenou nebo plně roztaženou polohou, která je znázorněna na obr. 13. V uzavřené poloze je tyčová sestava 10 složena těsně u pouzdra 4. pro pohodlné přenášení a skladování zapalovače 2.. V plně roztažené poloze tyčová sestava 10 vystupuje ven a od pouzdra 4..

Jak je znázorněno na obr. 9 a obr. 9A, tyčová sestava 10 zahrnuje tyč 101 pevně spojenou se základnovým prvkem 102. Tyč 101 je válcová trubička z kovu, která přijímá vedení 23 (jak je znázorněno na obr. 1) a drátek 2 8 . Tyč 101 rovněž zahrnuje poutko 101a vytvořené integrálně s ní v blízkosti volného konce tyče. Alternativně může být s tyči sdruženo samostatné poutko.

Jak je rovněž patrné z obr. 9 a obr. 9A, základnový prvek 102 může být přijímán ve vybrání 104 vytvořeném v druhém konci 9. pouzdra 4. Vybrání 104 je umístěno mezi stranami pouzdra 4. a tudíž umísťuje tyčovou sestavu 10 mezi tyto strany.

Základnový prvek 102 obsahuje dvě tělové části 106a a 106b, je obecně válcový a definuje vývrt 108. Podle znázorněného provedení tělové části 106a a 106b definují kanálky 106c tak, že při spojených tělových částech 106a a 106b tyto kanálky 106c uvnitř definují komoru 107. Jednou technikou, která může být použita pro spojení součástí

základnového prvku, je ultrazvukové svařování. Předkládaný vynález ale samozřejmě není omezen na toto uspořádání nebo tuto konstrukci základnového prvku 102.

Tělová část 106b v sobě definuje otvor 109, přičemž, jak je nejlépe patrné na obr. 10, je tento otvor 109 obloukovou štěrbinou, která prochází skrz tělovou část 106b a je spojena s kanálkem 106c a komorou 107 vytvořenou uvnitř (jak je znázorněno na obr. 9). Funkce této obloukové štěrbiny 109 bude podrobněji diskutována níže.

Jak je opět patrné z obr. 9, pouzdro 4. obsahuje dvojici nosných hřídelů 110a a 110b vytvořených na jeho vnitřním povrchu 112. Nosný hřídel 110a je zástrčný (samčí) prvek a nosný hřídel 110b je přijímací (samičí) prvek. Tyt.o nosné hřídele 110a a 110b mohou být uspořádány a dimenzovány tak, že při spojování spolu zaklapnou dohromady. Alternativně mohou být tyto nosné hřídele 110a a 110b spojeny ultrazvukovým svařováním nebo jinými postupy spojování, známými osobám s běžnými znalostmi v oboru. V jiné alternativě mohou být nosné hřídele 110a a 110b vzájemně oddáleny. Jakmile jsou sestaveny, nosné hřídele 110a a 110b zasahují do vývrtu 108 pro otočné spřažení tyčové sestavy 10 a pouzdrem 4.· Nosné hřídele 110a a 110b tudíž definují osu P otáčení, kolem které se otáčí tyčová sestava 10 . Osa P otáčení výhodně prochází příčně (to znamená, že prochází od jedné strany pouzdra A k druhé a nevystupuje od něj vertikálně) a je kolmá vzhledem k podélné ose L, ale v rozsahu předkládaného vynálezu jsou samozřejmě zahrnuty i jiné orientace této osy P otáčení. Pouzdro A může rovněž obsahovat distanční prvky 113 vytvořené na vnitřním povrchu 3 0

112 pouzdra pro nesení základnového prvku 102 ve vybrání 104.

Základnový prvek 102 může rovněž zahrnovat dvojici nepovinných třecích prvků na svých opačných stranách. Například tak může být na opačných stranách základnového prvku uložena dvojice pryžových O-kroužků, které se opírají proti distančním prvkům 113. Tyto nepovinné třecí prvky mohou být použity pro zajištění odporu proti otáčení tyčové sestavy 10 kolem osy P otáčení.

Při opětovném pohledu na obr. 1 je patrné, že pouzdro 4. zapalovače dále obsahuje vertikální stěnu 4_f u předního θ konce 9.. Základnový prvek 102 dále zahrnuje výstupek 106d vystupují obecně radiálně od něj. Spolupráce mezi stěnou 4.f a výstupkem IQ 6d brání posunutí tyče 101 ve směru W1 v podstatě za plně roztaženou polohu, která je znázorněna na obr. 13...

Navíc když je tyčová sestava 10 v plně roztažené poloze, může mezi vertikální stěnou £f a výstupkem 106d základnového prvku 102 existovat malá vůle.

Jak je patrné na obr. 10 až obr. 14, zapalovač 2. může být dále vytvořen s vačkovým prvkem 116, který uvolnitelně' umísťuje nebo přidržuje tyčovou sestavu 10 v různých polohách od uzavřené polohy (znázorněné na obr. 10) do plně roztažené polohy (znázorněné na obr. 13) a v různých mezipolohách mezi nimi (jak je znázorněno na obr. 11 a obr. 12). Vačková kladička 116 rovněž může bránit uživateli v posunutí nebo přesněji v kluzném posunutí spouště 25 dostatečně pro zapálení zapalovače 2., když je tyčová sestava 10 v uzavřené poloze podle obr. 10, a pokračuje v bránění takovémuto postačujícímu posunutí spouště 25, dokud tyčová sestava 10 nebude otočena do předem stanovené polohy, jako je poloha pootočená o přibližně 40° vzhledem k uzavřené poloze, jak je ¹ o diskutováno níže. Takovéto znehybnění spouště 25 může bránit •V ·· ·:ϊ · :

• ·>·’ • ·ϊ· · ' • ·<···« ·

zapálení zapalovače prostřednictvím zabránění uvolňování paliva nebo prostřednictvím zabránění zapálení plamene. Zapálení plamene může být zabráněno například zamezením vytvoření jiskry.

Jak je znázorněno na obr. 15, vačková kladička 116 je otočně namontována na výčnělku 117 (jak je nejlépe patrné na obr. 9) vytvořeném na pouzdru 4_. Vačková kladička 116 zahrnuje hlavu 118 a první a druhou záběrnou část 119 a 120, které vystupují od v podstatě opačných stran hlavy 118. Hlava

118 zahrnuje vývrt 118a pro přijetí výčnělku 117 . První záběrná část 119 zahrnuje konec 122 vačky pro spolupráci s vačkovým povrchem 124 vytvořeným na základnovém prvku 102 (viz obr. 9). Druhá záběrná část 120 zahrnuje druhý záběrný povrch 126a pro kontakt s prvním záběrným povrchem 62a (jak 15 je znázorněno na obr. 10), který muže být vytvořen na spousti 25. Ačkoliv jsou první a druhý záběrný povrch 62a a 126a znázorněny jako části háků 62, 12 6, jiné tvary a podoby záběrných povrchů, jak jsou známé osobám s běžnými znalostmi z oboru, rovněž spadají do rozsahu předkládaného vynálezu.

0

Hák 126 může alternativně zabírat s dalšími prvky zapalovače, jako je propojovací prvek, pro zabránění vytvoření plamene.

Při opětovném pohledu na obr. 10 je patrné, že vačková kladička 116 je předpjata proti směru hodinových ručiček prostřednictvím napínacího prvku 128, který je 2 5 znázorněn jako tlačná pružina, takže konec 122 kladičky se dotýká vačkového povrchu 124 a sleduje jej. Na pouzdru je vytvořeno sedlo 130 a na první záběrné části 119 je vytvořen kolík 132 (znázorněn na obr. 15) pro umístění napínacího prvku 128 na místo. Sedlo 130 a kolík 132 mohou být v ³⁰ alternativním provedení vytvořeny na opačných prvcích. Navíc napínací prvek 128, ačkoliv je znázorněn jako spirálová pružina, může být alternativně zkrutnou pružinou nebo listovým perem nebo jakýmkoliv jiným dalším typem napínacího prvku považovaným za vhodný osobami s běžnými znalostmi z oboru. Konec 122 kladičky může být alternativně předpjatý proti vačkovému povrchu 124 zajištěním, že vačková kladička 116 má pružné vlastnosti. Například tak může být vačková kladička 116 pružným prvkem, který je stlačen v pouzdru 4_ tak, že konec 122 kladičky je pružně předpjatý proti vačkovému povrchu 124.

Vačkový povrch 124 je zvlněný povrch a obsahuje řadu prvních záběrných částí 134a až 134d, znázorněných jako zarážky 134a až 134d (v podobě prohlubní). První záběrné části 134a a ž 134d mohou zabírat s koncem 122 kladičky první 15 záběrné části 119 vačkové kladičky 16. Zarážka 134a až 134d jsou znázorněny jako prohlubně vytvořené v základnovém prvku 102, které mohou přijímat vnější výstupek na konci 122 kladičky, takže konec 122 kladičky je umísťován radiálně dovnitř, přičemž se otáčí vačkovou kladičkou 116 po směru

0 hodinových ručiček kolem výčnělku 117. Ve znázorněném provedení je první zarážka 134a šikmým výřezem větším než zbývající zarážky 134b až 134d, které jsou konkávními výřezy.

Zarážka 134a má šikmou povrchovou část 135 pro zajištění úhlu nízkého odporu, když konec 122 kladičky pojíždí podél 2 5 vačkového povrchu 124 uvnitř první zarážky 134a. Důsledkem tohoto úhlu nízkého odporu je, že napínací prvek 128 je postupně stlačován, jak je základnový prvek 102 otáčen po směru hodinových ručiček, a konec 122 kladičky se posouvá od první zarážky 134a k druhé zarážce 134, což zajišťuje pocit 30 hladkého a postupného chodu uživateli, když je tyčová sestava • ·· *· otáčena z uzavřené polohy. Tento úhel nízkého odporu rovněž snižuje opotřebení a pnutí u vačkové kladičky 116 a základnového prvku 102.

Předkládaný vynález samozřejmě není omezen na tvar a 5 uspořádání zarážek 134a až 134d ve znázorněném provedení a tyto zarážky 134a až 134d mohou být alternativně například hrboly, žebra nebo výstupky vytvořené na základnovém prvku 102, které zabírají s koncem 122 kladičky a posouvají jej radiálně ven, přičemž se otáčí vačkovou kladičkou proti směru hodinových ručiček. Předkládaný vynález rovněž není nijak omezen na počet a polohu znázorněných zarážek. Navíc předkládaný vynález rovněž není omezen na tvar a uspořádání vačkové kladičky 116, konce 122 kladičky a konce či háku 12 6.. Uspořádání vačkové kladičky 116, konců 122, 12 6 a zarážek ¹⁵ 134a až 134d se mohou rovněž měnit například pro změnu síly potřebné pro udržení tyčové sestavy v jakékoliv uzavřené nebo roztažené poloze, včetně mezilehlých poloh.

Na obr. 10 je rovněž patrný, že zapalovač 2. je znázorněn s tyčovou sestavou 10 v uzavřené poloze. V této poloze je konec 122 kladičky předpjatý do první zarážky 134a a je umístěn v první radiální vzdálenosti od osy P otáčení. Protože první zarážka 134a obsahuje šikmou povrchovou část 135, tyčová sestava 10 musí být otočena o předem stanovenou vzdálenost, výhodně o přibližně 40°, předtím, než je hák 126 uvolněn ze záběru s hákem 62 . Když je tyčová sestava 10 v uzavřené poloze, nebo když je otočena o méně než předem stanovenou vzdálenost, hák 126 je v zákrytu s hákem 62 spouště 25, takže stěny 62a a 12 6a háků budou zabírat při stlačování spouště 25. Háky 62, 12 6 mohou být

0 oddáleny od sebe nebo mohou být jinak uspořádány tak, že • · ale nemůže být stlačena nebo alternativně tak,

Μ·· ·» φ

« ··« spoušť 25 může být částečně stlačena, dostatečně pro zapálení zapalovače 2., že spoušť 25 nemůže být stlačena vůbec.

Stěny 62a a 126a háků jsou v kontaktu, když spolu 5 vzájemně zabírají háky 62 a 126. Stěny 62a a 126a háků jsou znázorněny s orientací v podstatě rovnoběžnou s vertikální osou V, která je kolmá k podélné ose Lak ose P otáčení.

Toto uspořádání háků 62, 12 6 zvyšuje sílu potřebnou pro stlačení spouště 25 dostatečně pro zapálení zapalovače.

¹⁰

Stěny 62a a 126a háků mohou být alternativně šikmé. Například mohou být stěny 62a a 12 6a nakloněny tak, aby byly v podstatě rovnoběžné s přímkou Bl, která je úhlově posunuta od vertikální osy V o úhel χ, takže háky 62 a 12 6 vzájemně: do sebe zapadají. Takové uspořádání háků by rovněž zvýšilo sílu potřebnou pro stlačení spouště 25 dostatečně pro zapálení zapalovače. Síla, potřebná ve vzájemně zapadajícím uspořádání, může být větší než síla potřebná v uspořádání s vertikálními stěnami.

2Q Stěny 62a a 126a háků mohou být alternativně nakloněné tak, aby byly v podstatě rovnoběžné s přímkou Bl, která je úhlově posunuta od vertikální osy V o úhel δ. Při aplikaci předem stanovené síly se takové háky mohou vychýlit a uvolnit ze záběru. Takové uspořádání háků by rovněž zvýšilo sílu potřebnou pro stlačení spouště 25 dostatečně pro zapálení zapalovače, ale v menší míře, než kdyby stěny 62a a 126a byly vertikální nebo pod úhlem χ.

Podle provedení háků 62 a 126, znázorněného na obr. 10, může být spoušť 25 stlačena dostatečně pro zapálení zapalovače 2, když je tyčová sestava 10 v uzavřené poloze, v

důsledku vzájemné interakce mezi háky 62 a 126 bude ale vyžadována vetší velikost síly pro toto zapálení, než když je tyčová sestava 10 otočena do roztažené polohy nebo jedné z mezilehlých poloh mezi nimi. Velikost přídavné síly, požadované pro stlačení spouště 25 dostatečně pro zapálení zapalovače 2., když je tyčová sestava 10 v uzavřené poloze, se může měnit například prostřednictvím změny úhlu stěn 62a a 126a háků a/nebo prostřednictvím změny materiálů použitých pro vytvoření háků 62 a 126.

Tyčová sestava 10 zajišťuje odolnost proti nezáměrnému otočení, když je v uzavřené poloze, protože otočení tyčové sestavy 10 směrem do roztažené polohy, nebo v prvním směru Wl, by způsobilo klouzání, konce 122 kladičky podél šikmé povrchové části 135 a stlačení napínacího prvku

128. Aby se tedy otočila tyčová sestava 10., když je tato tyčová sestava 10 umístěna v uzavřené poloze, musí uživatel aplikovat dostatečnou sílu, aby tyčová sestava 10 přinutila konec 122 kladičky ke klouzání na šikmé povrchové části 135 a ke stlačení napínacího prvku 128.

Osoba s běžnými znalostmi v oboru snadno také nahlédne, že velikost požadované síly může být rovněž měněna prostřednictvím výběru napínacího prvku se specifickou konstantou tuhosti a/nebo prostřednictvím modifikace geometrie vačkového povrchu 124. V důsledku tohoto znaku je tyčová sestava 10 uvolnitélně zadržována v uzavřené poloze. S odkazem na obr. 1 lze uvést, že zapalovač 2. může dále obsahovat volitelné výstupky (nejsou znázorněny) uvnitř vybrání 4_f pouzdra 4 pro uvolnitelné zadržení tyče 101 v uzavřené poloze.

9 ’ψί

9’· 9 · ·· 9 9

Na obr. 10A, obr. 11 a obr. 12 je zapalovač 2. znázorněn s tyčovou sestavou 10 umístěnou v částečně roztažených nebo mezilehlých polohách. V počáteční poloze, jak je znázorněno na obr. 10, má tyčová sestava centrální osu

C_W1. V první mezilehlé poloze, jak je znázorněno na obr. 10A, je tyčová sestava 10 otočena o úhel a natočení o velikosti přibližně 20°. Úhel ot natočení je definován mezi počáteční centrální osou C_W1 tyče 101 a centrální osou C_w20 ilustrované polohy s koncem 122 kladičky (znázorněno čárkovaně) v první zarážce 134a.

V druhé mezilehlé poloze, jak je znázorněno na obr.

11, je tyčová sestava 10 otočena o úhel ct natočení o velikosti přibližně 45°. Úhel ct natočení je definován mezi počáteční centrální osou C_H1 tyče 101 a centrální osou C_W45 ilustrované polohy s koncem 122' kladičky v druhé zaražce 134b.

V třetí mezilehlé poloze, jak je znázorněno na obr.

12, je tyčová sestava 10 otočena o úhel ot natočení o velikosti přibližně 90°. Úhel a. natočení je definován mezi 20 ^_ počáteční centrální osou C_W1 tyče 101 a centrální osou C_w90 ilustrované polohy s koncem 122 kladičky v třetí zarážce 134c.

Ve čtvrté mezilehlé poloze, jak je znázorněno na obr. 25 14, je tyčová sestava 10 otočena o úhel ct natočení o velikosti přibližně 135°. Úhel ct natočení je definován mezi počáteční centrální osou C_W1 tyče 101 a centrální osou C_wl35 ilustrované polohy s koncem 122 kladičky mezi třetí zarážkou 134c a čtvrtou zarážkou 134d.

V plně roztažené poloze, jak je znázorněno na obr.

13, je tyčová sestava 10 otočena o úhel· cc natočení o velikosti přibližně 160°. Úhel α natočení je definován mezi počáteční centrální osou C_W1 tyče 101 a centrální osou C_W16O ilustrované polohy s koncem 122 kladičky ve čtvrté zarážce

134a.

Na obr. 10A je vačková kladička 116 znázorněna plnými čarami ve svojí počáteční poloze a dále je znázorněna přerušovanými čarami ve svojí radiálně vysunuté poloze. S θ tyčí 101 pootočenou o úhel 20° z její počáteční polohy je konec 122 kladičky (jak znázorněno přerušovanou čarou) v kontaktu s šikmým povrchem 135 uvnitř zarážky 134a a vačková kladička 116 je mírně pootočena kolem výčnělku 117, ale hák

6 (jak je znázorněno přerušovanou čarou) a hák 62 jsou

- dostatečně vyrovnány v zakrytu pro záběr při stlačeni spoustě 25. V této poloze tedy spoušť 25 nemůže být posunuta dostatečně pro zapálení zapalovače 2 bez aplikování síly větší, než je síla postačující pro zapálení zapalovače ve zbývajících mezilehlých polohách (znázorněných na obr. 11 až θ obr. 12 a obr. 14) a v otevřené poloze (znázorněné na obr.

13) .

V polohách znázorněných na obr. 11 až obr. 13 je konec 122 kladičky umístěn uvnitř druhé, třetí respektive čtvrté zarážky 134b, 134c a 134d, které jsou všechny umístěny v druhé radiální vzdálenosti R₂ od osy P otáčení. Druhá radiální vzdálenost R₂ je větší než první radiální vzdálenost R₂ (znázorněna na obr. 10), přičemž důsledkem je, že při tyčové sestavě 10 otočené z výše diskutované uzavřené polohy do mezilehlých poloh a plně roztažené polohy je konec 122 kladičky posunut směrem k prvnímu konci 8. (znázorněn na obr.

1) pouzdra 4., čímž se vačková kladička 116 otáčí po směru hodinových ručiček kolem výčnělku 117 a vytáčí hák 126 mimo záběr s hákem 62 . V těchto třech polohách tedy stěny 62a a 126a háků nebudou spolu zabírat při plném stlačení spouště

25. Na obr. 11 je vačková kladička 116 znázorněna přerušovanými čarami ve svojí počáteční poloze a je znázorněna plnými čarami ve svojí radiálně posunuté poloze.

Na obr. 12 až obr. 14 je vačková kladička 116 znázorněna ve svých dalších, radiálně posunutých polohách.

θ Tyčová sestava 10 vykazuje proměnlivou odolnost či odpor proti otáčení. Když je tyčová sestava 10 v jedné nebo více polohách velké síly, jako je například uzavřená poloha (znázorněná na obr. 10), roztažená poloha (znázorněná na obr.. 13) a určité mezilehlé polohy (znázorněné na obr. 11 až obr. 12) mezi uzavřenou a roztaženou polohou, je konec 122 kladičky v kontaktu s jednou ze zarážek 134a až 134d. Když je v kterékoliv z těchto poloh velké síly, otočení tyčové sestavy 10 způsobí, že první záběrná část 119 stlačuje napínací prvek 128, jak konec kladičky 122 pojíždí podél ⁰ vačkového povrchu 124 a je posouván radiálně ven druhou, třetí respektive čtvrtou zarážkou 134b, 134c a 134d. Síla potřebná pro posunutí tyče z uzavřené polohy je menší, než síla potřebná pro posunutí tyče z poloh znázorněných na obr.

až obr. 13, protože zarážka 134a má šikmou povrchovou část '5 z

135. Jak bylo zmiňováno výše, uživatel tedy musí vyvinout postačující sílu na tyčovou sestavu 10 pro stlačení napínacího prvku 128 a pro posunutí konce 122 kladičky ven ze zarážky, aby tak otočil tyčovou sestavou 10.. Zapalovač 2. může tudíž být selektivně a uvolnitelně umístěn nebo zadržen a stabilizován v kterékoliv z mezilehlých poloh nebo v • ·

·. · • φ«

•i · · • · · ··*· roztažené poloze, jak je to nejvhodnější. Například tak mohou být mezilehlé polohy vhodné pro zapalování otevřených svíček a plně roztažená poloha může být vhodná pro zapalování zahradního grilu. Osoba v oboru znalá snadno nahlédne, že vačkový povrch 124 může být vytvořen s jakýmkoliv počtem zarážek 134a až 134d oddálených od sebe v různých intervalech pro vytvoření tyčové sestavy 10 s jakýmkoliv počtem a kombinacemi různých uzavřených, mezilehlých plně roztažených poloh. Osoba s běžnými znalostmi v oboru rovněž snadno nahlédne, že mezi uzavřenou a plně roztaženou polohou může být vytvořen jakýkoliv počet poloh velké síly a poloh malé síly. Navíc může být uzavřená poloha polohou velké síly nebo polohou malé síly a plně roztažená poloha rovněž může být polohou velké síly nebo polohou malé síly.

Na obr. 14 je zapalovač 2 znázorněn s tyčovou sestavou 10 v poloze malé síly. Ve znázorněné poloze malé síly je tyčová sestava 10 částečně roztažena a umístěn v úhlu přibližně 135° od uzavřené polohy. Konec 122 kladičky je předpjatý proti vačkovému povrchu 124 mezi třetí zarážkou ? 0 _v

134c a čtvrtou zarážkou 134d v bodě A a je umístěn ve třetí radiální vzdálenosti R₃ od osy P otáčení. Třetí radiální vzdálenost R₃ je jmenovitým poloměr vačkového povrchu 124 a tudíž je konec 122 kladičky umístěn v této třetí radiální vzdálenosti R₂ od osy P otáčení, kdykoliv konec 122 kladičky

5 není v zákrytu s jednou ze zarážek 134a až 134d. Třetí radiální vzdálenost R₃ je větší než první radiální vzdálenost R_x a než druhá radiální vzdálenost R₂, přičemž důsledkem je, že konec 122 kladičky je umístěn tak, že hák 126 je vytočen mimo záběr s hákem 62. Když je tedy konec 122 kladičky v

O Q kontaktu s vačkovým povrchem 124 mezi zarážkami 134a až 134d,

9 spoušť 25 může být stlačena pro zapálení zapalovače. Jak bylo diskutováno výše, spoušť 25 je tudíž dostatečně znehybněna pro zabránění zapálení zapalovače 2. pouze tehdy, když je tyčová sestava 10 v uzavřené poloze nebo v rozmezí 40° mimo uzavřenou polohu. V alternativním provedení se tento úhel může měnit.

Jak je dále patrné na obr. 14, tyčová sestava 10 je znázorněna v poloze malé síly, přičemž konec 122 kladičky je v kontaktu s vačkovým povrchem 124 mezi zarážkami 134c a 134d. Konec 122 kladičky je tedy mimo kontakt se zarážkami 134c a 134d. V této poloze je pro otočení tyčovou sestavou 10 požadována menší síla, než když je v poloze velké síly konec 122 kladičky přijímán v zarážkách 134a až 134d. Když je v poloze malé síly,, tyčová sestava 10 stále zajišťuje určitý odpor proti otočení, protože napínací prvek 128 je ve svém maximálním stavu stlačení a tudíž předpíná konec 122 kladičky proti vačkovému povrchu 124 a vytváří tak třecí síly mezi koncem 122 kladičky a vačkovým povrchem 124 při otáčení tyčovou sestavou 10 . Když je tedy tyčová sestava 10 v poloze malé síly, uživatel musí aplikovat pouze malou sílu postačující pro překonání těchto třecích sil, aby tak otočil tyčovou sestavou 10.. Poloha velké síly vyžaduje větší sílu pro otočení tyčovou sestavou 10., než poloha malé síly, protože uživatel musí vytvořit další sílu pro další stlačení napínacího prvku 128 a vysunutí konce 122 kladičky ze zarážek 134 až 134d. Tyčová sestava 10 je podobně v polohách malé síly, když je konec 122 kladičky umístěn mezi zarážkami 134a a 134b a mezi zarážkami 134b a 134c.

Geometrie zarážek 134 a konce 122 kladičky může být měněna pro zvýšení nebo snížení velikosti síly požadované pro • · ·· ·· • · · • · · otočení tyčovou sestavou 10, když je v poloze velké síly. Například mohou být zarážky relativně hluboké a mohou mít rozměry a tvar, který blízce odpovídá konci 122 kladičky, přičemž důsledkem je vyžadování velkého zvýšení síly, když je tyčová sestava 10 v poloze velké síly. Alternativně mohou být zarážky relativně mělké a mohou mít nadměrné rozměry vzhledem ke konci 122 kladičky, což zajistí pouze malé zvýšení síly, když je tyčová sestava 10 v poloze velké síly.

Na obr. 10 a obr. 13 posunutí tyče 101 v druhém směru '''θ W2 proti prvnímu směru Wl umožní, aby tyč byla posunuta směrem do uzavřené polohy. Tyč 101 působí, jak bylo diskutováno výše, když je posouvána směrem k uzavřené poloze tím, že je uvolnitelně zadržována v mezilehlých polohách (znázorněných na obr. 11 a obr. 12) během posouvání.

.

Na obr. 9A je znázorněno jedno provedení vedení 2 3 pro použití se zapalovačem 2 podle obr. 1. Vedení 23 zahrnuje ohebnou trubičku 140 definující kanálek 142 pro tekutinové spojení jednotky 11 palivového zdroje s tryskou 143. Ohebná trubička 140 tudíž transportuje palivo F (jak je znázorněno na obr. 1) od jednotky 11 palivového zdroje.k trysce 143.

Vhodným materiálem pro ohebnou trubičku 140 je plast.

Neizolovaný, elektricky vodivý drátek 144 je uložen v kanálku

142 a prochází od prvního konce 146 trubičky 140 k druhému konci 148 trubičky 140. Vhodným materiálem pro' elektricky vodivý drátek 144 je měď nebo podobně. V tomto provedení může být drátek 144 alespoň částečně vinutý. Závity mohou být těsněji seskupeny v některých úsecích než v jiných úsecích. V alternativním provedení drátek 144 nemusí být vinutý.

Palivová spojka 22 je spřažena s prvním koncem 146 trubičky 30

140. Tryska 143 je spojena s druhým koncem 148 trubičky 140 • ·

AA

A A

A

A

A

A A A A A

A

A A AAA A AAAA A A

A prostřednictvím spojky 147 trysky. Drátek 144 tudíž působí jako elektrický vodič pro průchod elektrického náboje k trysce 143 pro vytvoření jiskry pro zapálení paliva. Drátek 144 může rovněž vyztužit ohebnou trubičku 140 pro zajištění i 5 odolnosti proti vytváření smyček (zauzlování).

Vedení 2 3, spojka 147 a tryska 143 jsou neseny uvnitř a

dvojice vodících a izolačních prvků 145, z nichž je znázorněn ’ pouze jeden. Jakmile je tato dvojice prvků 145 umístěna kolem uvedených součástí, je přes konec prvků 145 uložen izolátor 10 14 6. Potom je na celou sestavu uložena tyč 101.

Jak je znázorněno na obr. 1, obr. IA a obr. 9A, trubička 140 je nesena uvnitř vývrtu 20b zádržného prvku 20 a je spojena s palivovou spojkou 22 tak, že drátek 144 prochází skrz palivovou spojku 22 a je v elektrickém kontaktu s.

¹⁵ elektrodou 15b. Druhý konec 148 trubičky 140 je spojen s tryskou 143 umístěnou v těsné blízkosti špičky 152 tyče 101. Trubička 14 0 tedy dopravuje palivo F od jednotky 11 palivového zdroje k trysce 143 u špičky 152 tyčové sestavy 10 ořeš kanálek 142. Tryska 143 může volitelně obsahovat difuzér

154, výhodně v podobě spirálové pružiny.

Na obr. 1 a obr. 11 vedení 23 a drátek 28 procházejí z vnitřku pouzdra 4. skrz alespoň část tyčové sestavy 10.

*

Drátek 28 je elektricky připojen v těsné blízkosti konce 25 kovové tyče 101, spřaženého se základnovým prvkem 102. Drátek může být alespoň částečně ovinut kolem trubičky 140.

Vedení 23 zasahuje k trysce 14 3. Pro lepší umožnění otočení tyčovou sestavou 10 vzhledem k pouzdru 4. vedení 23 a drátek 28 procházejí skrz otvor 10 9 v základnovém prvku 102 a skrz

3q komoru 107 (jak je znázorněno na obr. 9) uvnitř základnového prvku 102. Otvor 10 9 je výhodně oddálen od osy P otáčení. Jak se tedy tyčová sestava 10 otáčí vzhledem k pouzdru 4_, vedení 23 a drátek 28 se kluzně posouvají uvnitř obloukové štěrbiny 109 od konce 109a ke konci 109b. Délka vedení 23 a drátku 28 rovněž umožňuje otáčení tyče 101.

Jakmile je tyčová sestava 10 posunuta do částečně roztažené polohy nebo plně roztažené polohy, zapalovač 2. může být provozován ve dvou různých režimech. Na obr. 5 je naznačen každý režim pro zabránění nežádoucímu spuštění neurčenými uživateli různými způsoby. První provozní režim nebo režim s velkou spouštěcí silou (to jest režim velké síly) a druhý režim provozu nebo režim s nízkou spouštěcí silou (to jest režim malé síly) jsou uspořádány tak, že může být použit jeden režim nebo druhý režim. Režim velké síly zapalovače 2. zajišťuje odolnost proti nežádoucímu spuštění zapalovače neurčenými uživateli, která je založena primárně na fyzických rozdílech a přesněji silových vlastnostech neurčených uživatelů oproti některým určeným uživatelům. V tomto režimu uživatel aplikuje velkou spouštěcí nebo velkou provozní sílu na spoušť 25., aby ovládal či spustil zapalovač. Případně síla, která je potřebná pro spuštění zapalovače 2. v tomto režimu, může být větší, než mohou aplikovat neurčení uživatelé, ale v rozsahu sil, které mohou aplikovat někteří určení uživatelé.

Režim malé síly zapalovače 2. poskytuje odolnost proti nežádoucímu spuštění zapalovače neurčenými uživateli, která je založena více na kognitivních schopnostech určených uživatelů, než je tomu u režimu s velkou silou. Přesněji tedy tento druhý režim poskytuje odolnost proti spuštění v důsledku kombinace kognitivních schopností a fyzických • · *<>

' β¹'.» rozdílů, zejména velikostních vlastností a zručnosti, mezi určenými uživateli a neurčenými uživateli.

Režim malé síly může spoléhat na to, že uživatel ovládající dva komponenty zapalovače změní sílu, z velké spouštěcí síly na nízkou spouštěcí sílu, která je vyžadována pro vynaložení na spoušť pro ovládání zapalovače. Režim malé síly může spoléhat na to, že uživatel přemístí plunžrový prvek 63 z polohy velké spouštěcí síly do polohy nízké spouštěcí síly. Uživatel může posunout plunžrový prvek 63 prostřednictvím stlačení západkového prvku 34 . Po posunutí plunžrového prvku 63 může uživatel ovládat zapalovač aplikováním menší síly na spoušť. Režim malé síly tedy může spoléhat na kombinaci fyzických a kognitivních, rozdílů mezi určenými a neurčenými uživateli prostřednictvím modifikace tvaru, velikosti nebo polohy západkového prvku vzhledem ke spoušti nebo alternativně či navíc prostřednictvím modifikace síly a vzdálenosti požadované pro aktivaci západkového prvku a spouště. Pro dosažení požadované úrovně odolnosti proti nezáměrnému či neurčenému spuštění může být rovněž využito požadavku, aby spoušť a západkový prvek byly ovládány v určité sekvenci.

Ve spojení s odkazy na obr. 5, bude popsáno jedno provedení zapalovače 2. majícího režim velké síly a režim malé síly. Zapalovač podle obr. 3 a obr. 5 má posunutelný plunžrový prvek 63 pracovně sdružený se západkovým prvkem 34.

V počáteční nebo klidové poloze v režimu velké síly, jak je znázorněno na obr. 5, je plunžrový prvek 63, a přesněji jeho části 66, umístěn uvnitř části 56b výřezu 56 definovaného ve spoušti 25.. Stěna 66a plunžrového prvku 63 se dotýká vertikální stěny 56c výřezu 56 a je tudíž v poloze s velkou spouštěcí silou. Když se uživatel pokouší ovládat spoušť 25, vertikální stěna 56c aplikuje sílu na vertikální stěnu 66a, která aplikuje sílu na pístový prvek 7 4, jehož zadní stěna 76a se posouvá pro stlačení pružiny 8 0 . Pružina

80 aplikuje pružnou sílu F_s, která odporuje posouvání spouště

25. V počáteční poloze je pružina 80 nestlačená a má délku Dl.

V tomto provedení je délka Dl v podstatě stejná jako prostor mezi nosným prvkem 4d a zadní stěnou 76a pístového prvku 7 4 . V jmem provedeni délka Dl muže být větší, nez je tento prostor, takže pružina 80 je stlačena a předpjata, když je instalována, nebo délka Dl může být menší než tento prostor.

Pro spuštění zapalovače v tomto režimu velké síly, to 15 jest když části 66 jsou umístěny v části 56b výřezu 56, uživatel'aplikuje alespoň první spouštěcí sílu F_T1 na spoušť 25, která je v podstatě stejná nebo větší, než je součet pružné síly F_s a všech dalších protipůsobících sil F^ (není znázorněno) . Pružná síla F_; může zahrnovat sílu potřebnou pro stlačení pružiny 8 0. Protipůsobící síly Fq_P mohou zahrnovat síly aplikované různými dalšími prvky a sestavami, které jsou posouvány a aktivovány za účelem ovládání zapalovače, jako je například síla vratné pružiny 30 (viz obr. IB) v piezoelektrické jednotce 2 6, síla tlačné pružiny 53, třecí 2 5 síly způsobené posouváním spouštěcího prvky a jakékoliv další síly způsobené pružinami a napínacími prvky, které jsou součástí nebo doplňkem spouštěcího prvku nebo spouštěcí sestavy, palivového kontejneru, nebo které jsou překonávány pro spouštění zapalovače. Konkrétní protipůsobící síly F._0P působící proti činnosti zapalovače budou záviset na ·· · ft ί'^ • · »W • · · · w ·· · uspořádání a konstrukci zapalovače a budou se tudíž měnit od jedné konstrukce zapalovače k další konstrukci zapalovače. V tomto režimu pokud je síla aplikovaná na spoušť menší než první spouštěcí síla F_T1, k zapálení zapalovače nedojde.

Jak je znázorněno na obr. 6, když uživatel aplikuje sílu na spoušť 25 alespoň v podstatě stejnou nebo větší než první spouštěcí sílu F_T1, spoušť se posune o vzdálenost d a plunžrový prvek 63 a pístový prvek 74 stlačí pružinu 80. Toto posunutí spouště 25, jak je patrné na obr. 1B, způsobí stlačení horní a spodní části 26a a 26b piezoelektrické jednotky 26 dohromady, což způsobí posunutí vačkového prvku 32 na horní části 26a. což dále posouvá ovladač 14 ventilu, aby působil na tryskovou a ventilovou sestavu 15 pro posunutí dříku 15a ventilu dopředu pro uvolnění paliva F z komory 12a. Když je vačkový prvek 32 v kontaktu s ovladačem 14 ventilu, nastává mezi piezoelektrickou jednotkou 26 a drátkem 144 elektrické spojení (jak je znázorněno na obr. 9A). Další stlačení spouště 25 způsobuje, že kladívko (není znázorněno) uvnitř piezoelektrické jednotky udeří na piezoelektrický prvek (není znázorněn) rovněž uvnitř piezoelektrické jednotky. Úder na piezoelektrický prvek nebo krystal vytvoří elektrický impulz, který je veden podél drátku 28 (jak je znázorněno na obr. 1) k tyči 101 k poutku pro vytvoření jiskřiště s tryskou 143. Jiskra rovněž postupuje od vačkového prvku 30 k ovladači 14 ventilu, potom k dříku 15a ventilu a potom k elektrodě 15b a drátku 144 a ke spojce 150 a trysce 143. V mezeře mezi tryskou 143 a tyčí 101 se vytvoří elektrický oblouk, čímž se zapálí unikající palivo.

V režimu s velkou spouštěcí silou když je spoušť 2 5 stlačena, pružina 80 má délku D2 (jak je znázorněno na obr.

• ·· ··

6) menší než délku Dl (jak je znázorněno na obr. 5). Během tohoto režimu provozu západkový prvek 34 zůstává v podstatě v původní poloze a výčnělek 36a nebrání posunutí spouště 25 v důsledku jeho umístění a dopředného posouvání v drážce 60.

Když je spoušť 25 uvolněna, vratná pružina 30 (jak je znázorněno na obr. 1B) uvnitř piezoelektrického mechanismu 2 6 a pružiny 53 a 80 posouvají nebo podporují posouvání pístového prvku 7 4, plunžrového prvku 63 a spouště 25 do jejich počátečních, klidových poloh. Pružina 16 (jak je znázorněno na obr. 1B) předpíná ovladač 14 ventilu pro uzavření tryskové a ventilové sestavy 15 a uzavření zdroje paliva. To ukončuje plamen vypouštěný zapalovačem. Důsledkem je, že při uvolnění spouště 25 se zapalovač automaticky vrací... do počátečního stavu, ve kterém plunžrový prvek 63 zůstává v poloze s velkou spouštěcí silou (jak je znázorněno na obr.

5), který vyžaduje velkou spouštěcí sílu pro ovládání spouště.

Zapalovač může být zkonstruován tak, že uživatel bude muset mít předem stanovenou silovou úroveň, aby mohl zapálit zapalovač v režimu s velkou spouštěcí silou. Zapalovač může být případně uspořádán tak, že uživatel může zapalovač zapálit v režimu s velkou spouštěcí silou jedním pohybem nebo jedním prstem.

Alternativně pokud si určený uživatel nepřeje používat zapalovač s aplikací velké první spouštěcí síly F_T1 (to jest velké ovládací síly) na spoušť, může tento určený uživatel provozovat zapalovač 2 v režimu s nízkou spouštěcí silou (to jest v režimu malé síly), jak je naznačeno na obr.

7. Tento režim činnosti zahrnuje množství ovládacích či spouštěcích posunutí, přičemž ve znázorněném provedení • · · · · uživatel aplikuje dva pohyby pro posunutí dvou komponentů zapalovače, aby tento zapalovač spustil. Pokud jsou do zapalovače začleněny otočná tyčová sestava 10 (jak je znázorněna na obr. 1) a vačková kladička 116, ovládání zapalovače v režimu s nízkou spouštěcí silou může zahrnovat tři pohyby či posunutí, včetně posunutí tyčové sestavy do roztažené polohy.

U zapalovače podle obr. 7 režim malé síly zahrnuje přemístění plunžrového prvku 63 dolů, takže pružina 8 0 nepůsobí proti posouvání spouště 25 ve stejné míře jako v režimu velké síly. V režimu malé síly je pro zapálení zapalovače aplikována na spoušť 25 síla v podstatě stejná nebo větší než druhá spouštěcí síla F_T2 (to jest malá ovládací či spouštěcí síla) ve spojení se stlačením západkového prvku. V tomto režimu činnosti je druhá spouštěcí síla F_T2 výhodně menší a případně podstatně menší než první spouštěcí síla F_T1.

Jak je znázorněno na obr. 7, ovládání zapalovače 2.. v režimu malé síly podle tohoto provedení zahrnuje stlačení ‘ .

volného konce 36 západkového prvku 34 z počáteční polohy (znázorněna přerušovanou čarou) směrem ke spoušti do stlačené polohy. V důsledku pracovního sdružení mezi západkovým prvkem 34 a plunžrovým prvkem 63 posunutí západkového prvku 34 ve směru dolů posune výčnělek 36a, který dále posouvá přední konec plunžrového prvku 63 dolů. Když jsou západkový prvek 34 a plunžrový prvek 63 ve svých stlačených polohách, vybrání 7 0 (jak je znázorněno na obr. 3) přijímá výčnělek 36a západkového prvku 34 a toto vybrání 70 v této poloze poskytuje horizontální kontaktní povrch pro výčnělek 36a.

-‘^f5v

Západkový prvek může být částečně nebo plně stlačen s různými důsledky. V závislosti na uspořádání komponentů zapalovače, pokud je západkový prvek částečně stlačený, stěna 66a může být v kontaktu s vertikální stěnou 56c nebo může těsné přiléhat k vertikální stěně 56c. Pokud je západkový prvek 34 stlačen tak, že stěna 66a je v kontaktu s vertikální stěnou 56c nebo těsně přiléhá k vertikální stěně 56c spouště 25, zapalovač 2. je stále v režimu velké síly. Pokud je západkový prvek 34 stlačen tak, že stěně 66a je na stejné v 10 úrovni se stěnou 56c nebo je pod stěnou 56c, zapalovač může přejít do režimu malé síly nebo je v režimu malé síly. V některých uspořádáních zapalovač může být zkonstruován tak, že při plném stlačení západkového prvku 34 je plunžrový prvek 63 zcela mimo kontakt (například je pod ní) s horní částí 4 6 (jak je znázorněno na obr. 4) spouště 25.

Síla, aplikovaná- na spoušť-za účelem aktivace zapalovače v režimu malé síly, to jest druhá spouštěcí síla F_t2, přinejmenším musí překonat protipůsobící síly Fq_P, jak bylo popsáno výše pro spuštění zapalovače. Navíc pokud je

- - ~ plunžrový prvek 63 v kontaktu se spouští 25., druha spousteci síla musí rovněž překonat třecí síly vytvářené tímto kontaktem během posouvání spouštěcího prvku. Uživatel ale _Λ nemusí překonávat přídavnou pružnou sílu F_s (jak je znázorněno na obr. 5) aplikovanou pružinou 80 v závislosti na *

tom, zda uživatel castecne nebo plně stlačuje západkový „ prvek. Pokud je západkový prvek stlačen částečně, režim zapalovače bude záviset na tom, zda vertikální stěna 66a je v kontaktu s vertikální stěnou 56c spouště 2 5 . V případě, že vertikální stěna 66a je v kontaktu s vertikální stěnou 56c, o , uživatel muže stale muset překonávat velke pružné sily v

¹ _; důsledku toho, že prodloužení či hlavové části 66 jsou stále uvnitř části 56b výřezu 56.

Na obr. 8 je patrné, že v případě plunžrového prvku 63 dotýkajícího se horního povrchu části 56a výřezu 56 bude nutné překonávat síly způsobené tímto kontaktem. Při plném stlačení uživatel nemusí překonávat žádné pružné síly, protože stěna 66a je mimo kontakt se stěnou 56c. Důsledkem je, že druhá spouštěcí síla F_T2, požadovaná pro režim malé síly, je menší než první spouštěcí síla F_T1 požadovaná pro režim velké síly. Pokud je zapalovač zkonstruován tak, že plné stlačení západkového prvku 34 posune plunžrový prvek 63 mimo kontakt se spouštěcím prvkem 25, pružná síla F_s (znázorněná na obr. 5) může být v podstatě nulová. Předem stanovená spouštěcí síla bez sil jiných, než je pružná síla F_s, tedy může být v podstatě nulová. Uživatel ale bude muset aplikovat sílu postačující pro překonávání dalších jiných sil v zapalovači pro zapálení zapalovače.

V režimu malé síly u zapalovače znázorněného na obr.

se při stlačování spouště 25 zmenšuje mezera g (znázorněná na obr. 7). Navíc, jak je znázorněno na obr. 8, pružina 8 0 není stlačena a má svoji původní délku Dl, pístový prvek 7 4 zůstává ve svojí původní poloze, pružina 53 již byla stlačena a spoušť se posouvá vzhledem k prodloužením či hlavovým částem 66.. To umožňuje, aby zapalovač byl zapálen v režimu s malou silou. Když spoušť 25 a západkový prvek 34 jsou uvolněny, pružina 30 uvnitř piezoelektrického mechanismu a vratná pružina 53 posouvají nebo podporují posouvání spouště 25 do její počáteční polohy. Navíc listové pero 42 a pružina 92 posouvají západkový prvek 34 a plunžrový prvek 63 zpět do jejich počátečních poloh. Zapalovač se tedy automaticky vrací do počáteční polohy, ve které je plunžrový prvek 63 v poloze s velkou spouštěcí silou a zapalovač vyžaduje pro ovládání velkou spouštěcí sílu.

Aby správně realizoval režim malé síly musí mít 5 výhodně uživatel předem stanovenou úroveň zručnosti a kognitivních zkušeností, takže stlačování západkového prvku a posouvání spouště 25 bude provádět ve správná sekvenci.

V režimu malé síly uživatel může použít palec pro stlačení západkového prvku 34 a jiný prst pro aplikaci spouštěcí síly.

Zapalovač může být zkonstruován tak, že spouštěcí síla je výhodně aplikována poté, co je stlačen západkový prvek 34 tak, aby byla provedena správná sekvence pro ovládání zapalovače. Alternativně může být pro spuštění zapalovače použita jiná sekvence, přičemž předkládaný vynález není nijak. 2 5 omezen na popisované sekvence, ale zahrnuje rovněž ruzne alternativy, které jsou předvídány v rozsahu znalostí osoby s běžnými zkušenostmi v oboru. Například může být takovouto sekvencí částečné tažení spouště, stlačení západkového prvku a potom tažení spouště ve zbylé dráze. Zapalovač v režimu malé síly může rovněž spoléhat na fyzické rozdíly mezi určenými a neurčenými uživateli, například prostřednictvím řízení oddálení spouště a západkového prvku nebo prostřednictvím nastavení ovládacích sil nebo tvaru a velikosti západkového prvku, spouště nebo zapalovače.

.

Aby byl zapalovač vytvořen tak, že jeho spouštění nebude nadměrně obtížné pro některé určené uživatele, velká spouštěcí síla F_T1 by výhodně neměla být větší, než je předem stanovená hodnota. Lze předpokládat, že pro zapalovač podle obr. 5 je výhodná hodnota pro sílu F_T1 menší než přibližně 10 kg a větší než přibližně 5 kg a zvláště výhodně menší než • · · · · přibližně 8,5 kg a větší než přibližně 6,5 kg. Lze také očekávat, že takovýto rozsah síly by neměl podstatně negativně ovlivnit použití pro některé určené uživatele a přitom by stále ještě měl zajišťovat požadovanou odolnost proti ovládání neurčenými uživateli. Tyto hodnoty jsou příkladné a ovládací síla v režimu velké síly může být více či méně mimo uvedené rozsahy.

Osoba s běžnými znalostmi z oboru může snadno nahlédnout, že různé faktory mohou zvýšit nebo snížit velkou spouštěcí sílu, kterou určený uživatel může pohodlně aplikovat na spoušť. Tyto faktory mohou zahrnovat, například, pákoví pro tažení nebo ovládání spouště, zajištěné konstrukqí zapalovače, součinitele tření a tuhosti komponentů zapalovače, uspořádání spouště, složitost ovládacího posunutí „ , spouště, umístění, velikost a tvar komponentu, určena rychlost aktivace, a vlastnosti určeného uživatele. Příkladem může být umístění a/nebo vztah mezi spouští a západkovým prvkem a to, zda určený uživatel má velké nebo malé ruce.

Konstrukce vnitřních sestav, například uspořádání ²⁰ , spouštěcí sestavy, uspořádání jakéhokoliv propojovacího mechanismu či pákoví, jak je diskutováno níže, počet pružin a sil vytvářených pružinami, to vše ovlivňuje sílu, kterou uživatel aplikuje na spoušť za účelem ovládání zapalovače. Například silové nároky pro ovládání spouště, která se pohybuje podél přímkové dráhy spouštění, nemusejí být stejné jako silové požadavky pro posouvání spouště podél nepřímkové dráhy spouštění. Spouštění může vyžadovat, aby uživatel posouval spoušť podél více drah, což může způsobit, že takové spouštění bude obtížnější. Zatímco popsaná provedení

0 ilustrovala výhodnou spoušť s přímkovou dráhou spouštění,

osoba v oboru znalá může snadno nahlédnout, že nepřímkové dráhy spouštění rovněž plně spadají do rozsahu předkládaného vynálezu.

V provedení ilustrovaném na obr. 7 je druhá spouštěcí síla F_t2 pro režim malé síly menší než první spouštěcí síla výhodně, ale ne nezbytně, o alespoň přibližně 2 kg. Výhodně v provedení znázorněném na obr. 7 je malá spouštěcí síla F_T2 menší než přibližně 5 kg, ale větší než přibližně 1 kg, a zvláště výhodně je větší než přibližně 3,0 kg. Tyto hodnoty jsou příkladné, jak bylo diskutováno výše, přičemž předkládaný vynález není nijak omezen na tyto hodnoty a konkrétní požadované hodnoty budou záviset na množství faktorů konstrukce zapalovače, jak bylo uvedeno výše, á na požadované úrovni odolnosti proti.ovládání zapalovače neurčenými uživateli.

Jedním znakem zapalovače 2 je to, že v režimu velké síly může být množství spouštěcích operací prováděno, pokud uživatel zajišťuje potřebnou spouštěcí sílu. Dalším znakem zapalovače 2 je to, že v režimu malé síly může být množství spouštěcích operací prováděno, pokud uživatel stlačuje západkový prvek a zajišťuje potřebnou spouštěcí sílu a posunutí požadovaná pro zapálení zapalovače. Přesněji tedy pokud zapalovač nespustí na první pokus, uživatel se může znovu pokusit vytvořit plamen prostřednictvím opětovného ovládání spouště v režimu malé síly, pokud uživatel stále pokračuje ve stlačování západkového prvku.

Na obr. 16 a obr. 16A je znázorněno alternativní provedení vynálezu jako zapalovač 202. Tento zapalovač 202 je podobný zapalovači 2. znázorněnému na obr. 1 až obr. 4. Zapalovač 202 obsahuje spoušť 225 s horní žebrovou částí 246, • · • · která prochází podélně. Spoušť 225 dále zahrnuje záběrné části ' 262 na každé straně žebrové části 246, které spolupracují se záběrnými částmi 226 na vačkové kladičce 216.

Zapalovač 202 dále obsahuje plunžrový prvek 263 (jak je .

znázorněno na obr. 16A) kluzně posunutelně sdružený s pístovým prvkem 274. Plunžrový prvek 263 obsahuje přední část ve tvaru písmene U a dozadu vystupující válcové prvky 263a, které přijímají dvě silové pružiny 280 pro velkou spouštěcí sílu. Pružiny 280 zasahují do pístového prvku 274. Pružiny

280 předpínají plunžrový prvek 263 směrem k přednímu konci

209 zapalovače. Pístový prvek. 27 4 je otočně spřažen s pouzdrem 204 a je předepjat nahoru prostřednictvím pružiny 292 .

V poloze s velkou spouštěcí silou nebo počáteční

15. poloze, jak je znázorněno na obr. 16 a obr. 16A, jsou pístový prvek 274 a plunžrový prvek 263 vyrovnány s horní žebrovou částí 246, takže pokud je spoušť 225 stlačena v tomto režimu, pružina 280 vyvíjí pružnou sílu F_s na plunžrový prvek 263. Tato síla musí být překonána pro zapálení zapalovače.

V poloze s nízkou spouštěcí silou nebo v režimu malé síly, jak je znázorněno na obr. 17, je západkový prvek 234 posunut směrem dolů, což posouvá přední konec pístového prvku

274 a následně plunžrový prvek 263 (jak je znázorněno na obr.

16A) směrem dolů, takže plunžrový prvek 263 vstupuje do 2 5 mezery g (znázorněna na obr. 16) . Když je tedy spoušť 225 stlačena, horní žebrová část 246 se posouvá směrem k zadnímu konci 208 zapalovače bez protipůsobení od pružin 280 (jak je znázorněno na obr. 16A). Při uvolnění západkového prvku 234 a spouště 225 se spoušť vrací do svojí počáteční polohy působením vratné pružiny v piezoelektrické jednotce a pružiny

podobné pružině 53 (viz obr. 1). Navíc se pístový prvek 274 a plunžrový prvek 263 vracejí do svých počátečních poloh působením pružiny 292 (znázorněna na obr. 16). Přídavná západková pružina, jak bylo diskutováno výše ve spojení s odkazy na zapalovač 2. podle obr. 1, může být rovněž začleněna pro podporu vracení západkového prvku 234 do jeho počáteční polohy. V poloze s nízkou spouštěcí silou je tedy pro zapálení zapalovače potřebné nižší spouštěcí síla než v poloze s velkou spouštěcí silou, protože pružiny 280 významně působí proti posouvání spouště 225 pouze tehdy, když horní žebrová část 264 doléhá na plunžrový prvek 263 v poloze s velkou spouštěcí silou. V poloze s nízkou spouštěcí silou mohou proti posouvání spouště působit třecí síly a další síly, jak bylo diskutováno výše. Zapalovač 202 může být modifikován v dalším provedení tak, že obsahuje jakýkoliv počet pružin 280, jako například jednu takovou pružinu.

Obr. 18 znázorňuje alternativní provedení zapalovače 302. Zapalovač 302 je podobný zapalovači 202 znázorněnému na obr. 17 až obr. 18. Zapalovač 302 obsahuje spoušť 325 s horní žebrovou časti 346, která prochází podélně. Spoušť 325 dále zahrnuje záběrné části 362 na každé straně žebrové části 346, které spolupracují se záběrnými částmi 326 na vačkové kladičce 316.

Jak je znázorněno na obr. 18A, zapalovač 302 dále 25 obsahuje plunžrový prvek 363 a pístový prvek 374. Plunžrový prvek 363 je kluzně posunutelně spojen s pístovým prvkem 374. Silová pružina 380 pro velkou spouštěcí sílu je umístěna mezi pístovým prvkem 374 a nosným prvkem. 304e pouzdra 304. Pístový prvek 374 je kluzně posunutelně spřažen s pouzdrem 304.

Plunžrový prvek 363 je předpjatý směrem nahoru prostřednictvím pružiny 392.

V poloze s velkou spouštěcí sílu nebo počáteční poloze, jak je znázorněno na obr. 18, je plunžrový prvek 263 vyrovnán do zákrytu s horní žebrovou částí 346, takže když je v tomto režimu spoušť 325 stlačena, plunžrový prvek 363 a pístový prvek 374 se posouvají dozadu pro stlačení napínacího prvku 380, který vyvíjí pružnou sílu F_s na pístový prvek 374, plunžrový prvek 363 a spoušť 325. Tato síla musí být pro zapálení zapalovače překonána.

V poloze s nízkou spouštěcí silou nebo režimu malé síly, jak je znázorněno na obr. 19, je západkový prvek 334 posunut dolů, což posouvá plunžrový prvek 363 dolů na čelo pístového prvku 374, takže při stlačení spouště 325 se horní žebrová část 346 posouvá směrem k zadnímu konci 308 zapalovače nad plunžrovým prvkem 363. Důsledkem je, že žebrová část 346 neposouvá pístový prvek 374 a napínací prvek nepůsobí proti posouvání spouště 325.

Při uvolnění západkového prvku 334 se západkový prvek 334 a plunžrový prvek 363 vracejí do svých počátečních poloh působením pružiny 392 (znázorněna na obr. 18) . Pro podporu vracení západkového prvku 334 do jeho počáteční polohy může být rovněž začleněna přídavná západková pružina, jak bylo diskutováno výše ve spojení s odkazy na zapalovač 2 podle obr. 1. V poloze s nízkou spouštěcí silou je tedy pro zapálení zapalovače potřebná menší spouštěcí síla než v poloze s velkou spouštěcí silou, protože pružina 380 významně působí proti posouvání spouště 325 pouze tehdy, když horní žebrová část 346 dosedá na plunžrový prvek 363. V poloze s nízkou spouštěcí silou mohou proti spouštěcímu posunutí

spouště působit třecí síly a další síly, jak bylo diskutováno výše.

Obr. 20 znázorňuje alternativní provedení zapalovače 402. Zapalovač 402 je podobný zapalovači 2. znázorněnému na obr. 1. Zapalovač 402 obsahuje stacionární tyč a spouštěcí sestavu, která zahrnuje spoušť 425 kluzně posunutelně spojenou s pouzdrem 404. Spouštěcí sestava dále zahrnuje otočný prvek 425a a spojovací tyč 425b. Spojovací tyč 425b má horní žebrovou část 425c a definuje mezeru g. Spouštěcí sestava je dále podrobněji popsána v US patentové přihlášce č. 09/704,688. V zapalovači 402 je před spouští 425 umístěna zapalovací sestava 426.

Zapalovač dále obsahuje sestavu se dvěma režimy, která zahrnuje plunžrový prvek 463, uspořádaný podobně jako plunžrový prvek 63 podle obr. 3, a pístový prvek 474 uspořádaný podobně jako pístový prvek 74 podle obr. 3. Plunžrový prvek 463 je otočně spřažen s pístovým prvkem 474. Silová pružina 480 velké spouštěcí síly je umístěna mezi pístovým prvkem 474 a nosným prvkem 404e. Pístový prvek 474 je kluzně posunutelně spřažen s pouzdrem 404 a plunžrový prvek 463 je předpjatý nahoru prostřednictvím pružiny 492.

V poloze s velkou spouštěcí silou nebo počáteční poloze, jak je znázorněno na obr. 20, je plunžrový prvek 463 vyrovnán v zákrytu s horní žebrovou částí 425c spojovací tyče 425b, takže když je spoušť 425 v tomto režimu stlačena, otočný prvek 425a posouvá spojovací tyč 425b dopředu do kontaktu s plunžrovým prvkem 463. Následně se plunžrový prvek 463 a pístový prvek 474 posouvají dozadu pro stlačení napínacího prvku 480, přičemž tento napínaicí prvek 4 8 0 vyvíjí pružnou sílu F_s na pístový prvek 474, plunžrový prvek 463, ·· · • · · • · · • · ·« spojovací tyč 425b, otočný prvek 425a a spoušť 425. Tato síla musí být pro zapálení zapalovače překonána.

V poloze s nízkou spouštěcí silou nebo v režimu malé síly, jak je znázorněno na obr. 21, je západkový prvek 434 posunut dolů z jeho počáteční polohy (znázorněné přerušovanou čarou), což posouvá plunžrový prvek 463 dolů na čelo pístového prvku 474, takže když je stlačena spoušť 425, horní žebrová část 425c spojovací tyče 425b se posouvá dopředu bez protipůsobení od napínacího prvku 480, protože tato žebrová část 425c neposouvá pístový prvek 474 a plunžrový prvek 463 je přijímán v mezeře g (jak je znázorněno na obr. 20) . Při uvolnění západkového prvku 434 se západkový prvek 434 a plunžrový prvek 463 vracejí do svých počátečních poloh působením pružiny 492 (znázorněna na obr. 20). V poloze s nízkou spouštěcí silou je tudíž pro zapálení zapalovače potřebná menší spouštěcí síla než v poloze s velkou spouštěcí silou, protože pružina 480 působí proti posouvání spouště 425 pouze tehdy, když horní žebrová část 425c přiléhá na plunžrový prvek 463.

Obr. 22 znázorňuje alternativní provedení zapalovače 502. Zapalovač 502 je podobný zapalovači 2. znázorněnému na obr. 1.. Zapalovač 502 obsahuje spouštěcí sestavu, která zahrnuje spoušť 525 kluzně posunutelně spojenou s pouzdrem 504. Spouštěcí sestava dále zahrnuje otočný prvek 525a a spojovací tyč 525b. Spojovací tyč 525b má horní žebrovou část 525c a záběrný konec 525d. Spouštěcí sestava je dále podrobněji popsána v US patentové přihlášce č. 09/704,688. V zapalovači 502 je před spouští 525 umístěna zapalovací sestava 526.

• · • · • ·« • ·· ··

Zapalovač 502 dále obsahuje tyčovou sestavu 510 uspořádanou podobně jako tyčová sestava 10 podle obr. 9 až obr. 14, a vačkovou kladičku 516 se záběrným koncem 516a a koncem 516b kladičky, která je uspořádána podobně jako vačková kladička 116 podle obr. 9 až obr. 15. Podobně jako u zapalovače 2. podle obr. 9 až obr. 14 obsahuje tyčová sestava 510 vačkový povrch 524 a zarážky 534a až 534d.

Když je tyčová sestava 510 v uzavřené poloze nebo v blízkosti této polohy, jak je znázorněno, konec 516b vačkové kladičky 516 je přijímán v první zarážce 534a a záběrný konec

516a vačkové kladičky 516 je vyrovnán do zákrytu se záběrným koncem 525d spojovací tyče 525b. Vačková kladička 516 tudíž brání spojovací tyči 525b a spoušti 525 v kluzném posunutí dostatečně pro zapálení z.apalovače 502. U zapalovače 502 se vačková kladička 516 může otáčet proti-směru hodinových ručiček, jak je roztahována tyčová sestava.

V různých mezilehlých polohách a v plně roztažené poloze tyčové sestavy 510, jak bylo diskutováno ve spojení s odkazy na zapalovač 2, se vačková kladička 516 otáčí tak, že záběrný konec 516a je uveden mimo zákryt se záběrným koncem

525d spojovací tyče 525b. V této poloze vačková kladička 516 umožňuje spojovací tyči 525b a spoušti, aby byly dostatečně posunuty pro stlačení zapalovací sestavy 526 a pro zapálení zapalovače.

Obr. 23 znázorňuje alternativní provedení zapalovače 602. Zapalovač 602 je podobný zapalovači 2 znázorněnému na obr. 1. Zapalovač 602 obsahuje spoušť 625 se záběrnou částí 662, která zahrnuje vývrt 662a. Zapalovač 602 dále obsahuje

3Q vačkovou kladičku 616, která zahrnuje část se záběrnou částí

616a. V uzavřené poloze v různých mezilehlých polohách, jak • · ·· · bylo diskutováno výše ve spojení s odkazy na zapalovač 2., je vačková kladička 616 uspořádána a dimenzována tak, aby záběrná část 616a zabírala do vývrtu 662a pro zabránění spoušti 625 v dostatečné kluzném posunutí pro zapálení zapalovače 602.

V různých mezilehlých polohách a v plně roztažené poloze (jak je znázorněno na obr. 24) tyčové sestavy 610, jak bylo diskutováno výše ve spojení s odkazy na zapalovač 2, se vačková kladička 616 otáčí proti směru hodinových ručiček tak, že záběrný konec 616a je mimo vývrt 662. V této poloze vačková kladička 616 umožňuje spoušti 62 5, aby byla dostatečně posunuta pro zapálení zapalovače.

Obr. 25 znázorňuje alternativní provedení zapalovače 7 02. Zapalovač 7 02 je podobný zapalovači 2. znázorněnému na obr. 1. Zapalovač 702 obsahuje spouštěcí sestavu, která, zahrnuje spoušť 725 kluzně posunutelně spojenou s pouzdrem 704. Zapalovač 702 dále obsahuje tyčovou sestavu 710, která je kluzně posunutelná vzhledem k pouzdru 704. Podobně jako u zapalovače 2 podle obr. 9 až obr. 14, tyčová sestava 710 zahrnuje vačkový povrch 724 a zarážky 734a až 734d. Zapalovač 702 rovněž obsahuje vačkovou kladičku 716 se záběrným koncem 716a a s koncem 716b kladičky. Vačková kladička 716 je uspořádána podobně jako vačková kladička 116 podle obr. 9 až obr. 15.

Když je tyčová sestava 710 v uzavřené poloze, jak je znázorněno na obr. 25, konec 716b vačkové kladičky 716 je přijímán v první zarážce 734a a záběrný konec 716a vačkové kladičky 716 je vyrovnán do zákrytu se záběrnou částí 762 spouště 725. Když je tedy tyčová sestava 710 v uzavřené poloze, vačková kladička 716 brání spoušti 725 v kluzném • »· ·· · · • · • · • · ··· ···· ·· · ·· · • · ·· · » · • · .· · · · · • · · · · ···· • · · · - · · *· «·· ·· · posunutí dostatečně pro zapálení zapalovače 7 02. K zapálení dochází, když je aktivována piezoelektrická jednotka 726 a palivo je uvolňováno z palivové jednotky 711. U zapalovače 702 se může vačková kladička 716 otáčet po směru hodinových ručiček, jak je roztahována tyčová sestava.

V různých mezilehlých polohách a v plně roztažené poloze tyčové sestavy 710 (jak je znázorněno na obr. 26) je vačková kladička 716 otočena tak, že konec 716b kladičky je uvnitř zarážek 7 34b až 734d a záběrný konec 716a j mimo zákryt se záběrnou částí 762 spouště 725. V těchto polohách tyčové sestavy 710 vačková kladička 716 umožňuje spoušti 725, aby byla dostatečně kluzně posunuta pro stlačení zapalovací sestavy 726 a pro zapálení zapalovače 702. Jak bylo diskutováno výše, když je záběrný konec 716a kladičky uvnitř zarážek 734a až 734d, tyčová.sestava 710 je v poloze velke síly. Zapalovač 702 může být uspořádán tak, že v různých mezilehlých polohách tyčové sestavy 710 spoušť 725 nemůže být dostatečně posunuta pro zapálení zapalovače 7 02.

Obr. 27 znázorňuje alternativní provedení zapalovače

802. Zapalovač 8 02 je podobný zapalovači 2. znázorněnému na obr. 1. Zapalovač 802 obsahuje pouzdro 804 s nosnými prvky 804a pro uvolnitelné uchycení vodivého pásku 890 nebo prvku v pouzdru 804. Před připojením vodivého pásku 890 k pouzdru 804 je neizolovaným koncem umístěn do elektrického kontaktu s tímto vodivým páskem 890 drátek 28 (jak je znázorněno na obr. IB). Neizolovaný konec může být umístěn mezi vodivý pásek 890 a pouzdro 804. Vodivý pásek 890 tudíž přidržuje drátek 28 v této poloze uvnitř pouzdra 804.

Spoušť 825, podobná již výše diskutované spoušti 25, je spřažena s piezoelektrickou jednotkou 826 a zahrnuje

elektrický vodič 8 92 elektricky spojený s elektrodou 29 (jak je znázorněno na obr. IA) piezoelektrické jednotky.

Z obr. 27 a obr. 28 je patrné, že po.nainstalování je elektrický vodič 892 kluzně posunutelný podél vodivého pásku 8 90, přičemž tento vodivý pásek 8 90 a elektrický vodič 892 elektricky spojují drátek 28 s elektrodou 29 (jak je znázorněno na obr. IA a obr. 1B).

Na obr. 29 a obr. 29A je znázorněno alternativní provedení zapalovače 902. Zapalovač 902 je v podstatě podobný zapalovači 2., znázorněnému na obr. 1 až obr. 4, přičemž jediné rozdíly budou podrobněji popsány níže. Zapalovač 902 je uspořádán a dimenzován tak, že velikost síly, požadované pro stlačení západky 934, se mění v závislosti na sekvenci, ovládání západky 934 a spouště 925. Přesněji tedy se může velikost síly, požadované pro stlačení západky 934, zvýšit, pokud uživatel stlačí spoušť 925 před stlačením západky 934. Na obr. 29 je zapalovač 902 znázorněn v režimu velké síly se spouští 925 v počáteční, poloze. Pokud v tomto režimu uživatel stlačí západku 934 před stlačením spouště 925, je požadována, první západková síla F_L1 pro stlačení západky 934 a přepnutí zapalovače 902 z režimu velké síly do režimu malé síly. Pokud v poloze znázorněné na obr. 29A uživatel stlačí spoušť 925 před pokusem o stlačení západky 934, je požadována druhá západková síla F_L2 (která může být, a výhodně je, větší než první západková síla FL1) pro stlačení západky 934 a přepnutí zapalovače 902 z režimu velké síly do režimu malé síly. Pokud se tedy uživatel pokusí stlačit spoušť 925, zatímco zapalovač 902 je v režimu velké síly, a následně se pokusí stlačit západku 934 pro přepnutí zapalovače 902 do režimu malé síly, • · západková síla F_L se zvětší a může zabránit stlačení západky 934 .

Jeden ilustrativní příklad konstrukce, která zajišťuje tuto změnu u západkové síly F_L, je znázorněn na obr. 29 a obr. 29A. Jak je na těchto výkresech znázorněno, se západkovým prvkem 934 může být sdružen první záběrný povrch 967 a s částí spouště 925 (například se stěnou 956c) může být sdružen druhý záběrný povrch 927. Pouze pro účely ilustrace je první záběrný povrch 967 znázorněn jako šikmý povrch vytvořený na plunžrovém prvku 963 a druhý záběrný povrch 927 je znázorněn jako lícující šikmý povrch vytvořený na spoušti 925, přičemž jsou samozřejmě možná i jiná uspořádání. Například tak může být první záběrný povrch 967 vytvořen na západkovém prvku 934 nebo na pístovém prvku 974 a druhý záběrný povrch 927 může být vytvořen na pouzdru 904 .

Když je zapalovač 902 v režimu velké síly a spoušť 92 5 je v počáteční poloze, jak je znázorněno na obr. 29, jsou první záběrný povrch 967 a druhý záběrný povrch 927 uspořádány tak, že pokud uživatel se pokusí stlačit západku

934 pro přepnutí zapalovače 902 do polohy malé síly, výsledné posunutí plunžrového prvku 963 způsobí v podstatě žádný záběr mezi prvním záběrným povrchem 967 a druhým záběrným povrchem. V tomto stavu tedy západková síla F_L1, požadovaná pro stlačení západky 934 a přepnutí zapalovače 902 do režimu malé síly, musí být postačující pouze pro překonání sil pružiny 992, případně listového pera 942, a jakýchkoliv vedlejších třecích sil. U zapalovače podle obr. 29 jsou první záběrný povrch 967 a druhý záběrný povrch 927 oddáleny o vzdálenost

X, která stačí k tomu, aby západka 934 mohla být posunuta do polohy malé síly aplikací první západkové síly F_L1. .

Pokud uživatel stlačí spoušť 925 před stlačením západky 934, jak je znázorněno na obr. 29A, vzdálenost mezi prvním záběrným povrchem 967 a druhým záběrným povrchem 927 se zmenší (přičemž tato zmenšená vzdálenost je označena jako vzdálenost X'). Důsledkem je, že první záběrný povrch 967 může zabírat s druhým záběrným povrchem 927, když uživatel stlačuje západku 934. Tento záběr zajistí odolnost pro stlačení západky 934 navíc k odolnosti zajišťované pružinou 992, případně listovým perem 942, a jakýmikoliv vedlejšími třecími silami, přičemž dalším důsledkem je, že západková síla F_l2 je větší než západková síla F_L1. Přesněji tedy . vzájemná interakce mezi prvním záběrným povrchem 967 a druhým záběrným povrchem 927 (způsobená například kluzným posouváním mezi lícujícími šikmými povrchy), způsobená stlačením západky 934, může způsobit, že plunžrový prvek 963 posune dopředu pístový prvek 974 a stlačí pružinu 980. Toto stlačení pružiny 980 zajistí přídavnou odolnost nebo odpor proti posouvání západky 934. Alternativně nebo přídavně může vzájemná interakce mezi prvním záběrným povrchem 967 a druhým záběrným povrchem 927 způsobit, že spoušť 925 a/nbo západka 934 se posunou proti prstu uživatele a rovněž tak zajistí přídavnou odolnost nebo-odporu proti posouvání západky 934.

Osoba s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédne, že zapalovač 902 může být uspořádán tak, že spoušť 92 5 může být částečně stlačena před způsobením vzájemného záběru mezi prvním záběrným povrchem 967 a druhým záběrným povrchem 927 (například vzdálenost X může být dostatečně velká tak, aby částečné stlačení spouště 925 nezpůsobilo kontakt prvního záběrného povrchu 967 s druhým záběrným povrchem 927 při počátečním stlačení západky 934). V tomto případě může

·· ··· uživatel posunout spoušť 925 o předem stanovenou vzdálenost před stlačením západky 934, přičemž síla, požadovaná pro stlačení západky 934 a přepnutí zapalovače 902 do režimu malé síly, zůstane první západkovou silou F_L1, zatímco ale při posunutí spouště 925 o vzdálenost větší než o předem stanovenou vzdálenost se síla, požadovaná pro stlačení západky 934, zvýší na druhou západkovou sílu F_l2.

Na obr. 30 až obr. 30A je znázorněna varianta zapalovače 902 jako zapalovač 1002. Zapalovač 1002 je v podstatě podobný jako zapalovač 902 až na to, že uživateli může být v podstatě zabráněno ve stlačení západky 1034, pokud je spoušť 1025 stlačena před stlačením západky 1034. Pokud tedy uživatel stlačuje spoušť 1025, zatímco je zapalovač 1002 v režimu velké síly, a následně se pokouší stlačit západku 1034 pro přepnutí zapalovače 1002 do režimu malé síly, první záběrný povrch 1067 zabere s druhým záběrným povrchem 1027 pro v podstatě zabránění nebo pro zablokování posunutí západky 1034 do polohy malé síly. To může být dosaženo prostřednictvím například vytvoření prvního záběrného povrchu 1067 a druhého záběrného povrchu 1027 jako povrchů nebo výstupků, které se překrývají nebo na sebe doléhají, když je spoušť 1025 stlačena před západkou 1034. Jak je znázorněno na obr. 30 a obr. 30A, malá mezera může existovat mezi prvním záběrným povrchem 1067 a druhým záběrným povrchem 1027, takže první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný povrch 1027 zabírají pouze při posunutí západky 1034 o předem stanovenou vzdálenost po posunutí spouště 1025 o předem stanovenou vzdálenost. Alternativně mezi prvním záběrným povrchem 1067 a druhým záběrným povrchem 1027 v podstatě nemusí být žádná

Φ · · ·

mezera, takže tyto povrchy jsou již v kontaktu před posunutím západky 1034 o předem stanovenou vzdálenost.

V ilustrativním provedení, znázorněném na obr. 30 a obr. 30A, jsou první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný c:

povrch 1027 znázorněny v podstatě vzájemně rovnoběžné, ale první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný povrch 1027 mohou být alternativně šikmé vzájemně vůči sobě. Navíc zatímco první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný povrch 1027 jsou znázorněny jako v podstatě horizontální povrchy (například v

IQ podstatě rovnoběžné se směrem Z. posouvání spouštěcího prvku 1025), tyto povrchy mohou být alternativně mírně šikmými či nakloněnými povrchy (například nakloněnými vzhledem ke směru Z.). V jednom ilustrativním provedení mohou první záběrný povrch 1067 a/nebo druhý záběrný povrch 1027 nakloněny o c

přibližně 5° vzhledem ke směru Z., ale jsou samozřejmě možné i jiné úhly. Osoba s běžnými znalostmi v oboru snadno nahlédne, že první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný povrch 1027 nejsou omezeny na znázorněná uspořádání a že jsou možná i jiná uspořádání. Například může být první záběrný povrch 1067

O Q vytvořen na pístovém prvku 1074 a druhý záběrný povrch 1027 může být vytvořen na pouzdru 1004. Navíc první záběrný povrch

1067 a/nebo druhý záběrný povrch 1027 mohou mít tvar háku nebo jakýkoliv jiný vhodný záběrný tvar, jak je známo osobám v oboru znalým.

Když je zapalovač 1002 v režimu velké síly a spoušť

1025 je v počáteční poloze, jak je znázorněno na obr. 30, jsou první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný povrch 1027 odděleny vzdáleností Y. Vzdálenost Y je postačující k tomu, aby, když se uživatel pokusí stlačit západku 1034 pro 3 0 přepnutí zapalovače 1002 do polohy malé síly, výsledné •

·· · · · · · · · • 9 · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 · · · ···· • · · 9 * · Φ posunutí plunžrového prvku 1063 nezpůsobilo v podstatě žádný záběr mezi prvním záběrným povrchem 1067 a druhým záběrným povrchem 1027. V tomto stavu tedy uživatel může stlačit západku 1034 pro přepnutí zapalovače 1002 do režimu malé síly, pokud je aplikována západková síla F_L postačující pro překonání sil pružiny 1092, případně listového pera 1042, a jakýchkoliv vedlejších třecích sil.

Pokud uživatel stlačí spoušť 1025 před stlačením západky 1034, jak je znázorněno na obr. 30A, první záběrný povrch 10 67 přesahuje přes druhý záběrný povrch 1027. Důsledkem je, že první záběrný povrch 1067 doléhá na druhý záběrný povrch 1027, když uživatel stlačuje západku 1034. To v podstatě brání nebo blokuje stlačování západky 1034. Pro’ stlačení západky 1034, když první záběrný povrch 1067 doléhá na druhý záběrný povrch 1027, by uživatel musel vynaložit dostatečnou sílu pro rozbití nebo deformování jednoho nebo více komponentů zapalovače 1002. Podle tohoto provedení je tedy uživateli v podstatě zabráněno v posunutí západky 103-4 do režimu malé síly, pokud je spoušť 1025 stlačena před západkou 1034.

Osoba v oboru znalá snadno nahlédne, že zapalovač 1002 může být uspořádán tak, že spoušť 1025 může být částečně stlačena před způsobením vzájemného záběru mezi prvním záběrným povrchem 1067 a druhým záběrným povrchem 1027. V tomto případě může uživatel posunout spoušť 1025 o předem stanovenou vzdálenost před stlačením západky 1034, přičemž může být stále schopen stlačit západku 1034 a přepnout zapalovač 1002 do režimu malé síly, zatímco ale při posunutí spouště 1025 o vzdálenost větší než o předem stanovenou vzdálenost první záběrný povrch 1067 a druhý záběrný povrch

'· 9 · 9 • 9 · · · • »

1027 budou zabírat pro v podstatě zabránění nebo zablokování posunutí západky 1034.

Na obr. 31 a obr. 31A je znázorněna další varianta zapalovače 902 jako zapalovač 1102. V tomto provedení posunutí spouště 1125 o předem stanovenou vzdálenost před posunutím západky 1134 může vyloučit funkci západky 1134 (to znamená, že západka 11234 může stále být posouvána z první polohy západky do druhé polohy západky, ale toto posouvání nebude realizovat funkci západky 1134, to jest například přepnutí zapalovače z režimu velké síly do režimu malé síly). To může být realizováno například uspořádání západky 1134 a/nebo plunžrového prvku 1163 tak, že západka 1134 se stane v podstatě oddělenou od plunžrového prvku 1163 při posunutí spouště 1125 o předem stanovenou vzdálenost před stlačením západky 1134. Přesněji tedy, jak je znázorněno na obr. 31, když je spoušť 1125 v počáteční poloze (to jest nestlačené poloze), výčnělek 1136a a plunžrový prvek 1163 jsou alespoň částečně vyrovnány spolu do vzájemného zákrytu (například se mohou mírně přesahovat), takže stlačení západky 1134 může způsobit posunutí plunžrového prvku 1163 z polohy velké síly (znázorněná poloha) do polohy malé síly (není znázorněna). Ve stavu, znázorněném na obr. 31, západková síla F_L1, požadovaná pro stlačení západky 1134 a přepnutí zapalovače 1102 do režimu malé síly, musí být postačující pouze pro překonání sil pružiny 1192, případně listového pera 1142 a jakýchkoliv vedlejších třecích sil. Jak je ale znázorněno na obr. 31A, když je spoušť 1125 posunuta o předem stanovenou vzdálenost před stlačením západky 1134, jsou výčnělek 1136a a plunžrový prvek 1163 posunuty mimo vzájemný záběr (například zde nyní není žádný jejich vzájemný přesah), přičemž důsledkem je, že

stlačení západky 1134 neposune plunžrový prvek 1163 z polohy velké síly do polohy malé síly. Ve stavu znázorněném na obr. 31A, západková síla F_L2, požadovaná pro stlačení západky 1134, musí být postačující pouze pro překonání sil _a 5 nepovinného listového pera 1142 a jakýchkoliv vedlejších třecích sil, ale, jak bylo diskutováno výše, posunutí západky 1134 nepřepne zapalovač 1102 do režimu malé síly. Osoba v oboru znalá snadno nahlédne, že zapalovač 1102 není omezen na znázorněné a popsané konstrukce a že pro vyloučení funkce ^v 10 západky 1134 při posunutí spouště 1125 o předem stanovenou vzdálenost před stlačením západky 1134 může být realizováno množství uspořádání.

Osoba v oboru znalá rovněž snadno nahlédne, že zapalovače 902, 102, 1102 nejsou omezeny na znázorněné a

LS popsané konstrukce a že může být realizován jakýkoliv počet konstrukcí pro změnu západkové síly. Osoba v oboru znalá také nahlédne, že západka 934, 1034, 1134. není omezena na západku se dvěma režimy podle popisu výše, ale alternativně nebo přídavně může řídit další funkce zapalovače.

.

Zatímco výše byla popsána různá příkladná provedení předkládaného vynálezu, mělo by být zcela zřejmé, že různé znaky každého provedení mohou být použity jednotlivě nebo v jakékoliv jejich kombinaci. Předkládaný vynález tudíž není » 33 omezen pouze na zde ilustrovaná a popsaná specifická provedení. Navíc by také mělo být zcela zřejmé, že osoby znalé v oboru, kterého se týká tento vynález, mohou velmi snadno nahlédnout různé změny a modifikace, které zcela spadají do podstaty a rozsahu předkládaného vynálezu.

Například tak může být nahrazen izolovaný drátek 28 30 (znázorněný na obr. 1B) prostřednictvím alespoň částečně spirálově navinuté pružiny soustředně umístěné vně vedení 23, přičemž v tomto případě tato spirálovitě vinutá pružina je alespoň částečně izolována pro zabránění nežádoucí tvorbě oblouku mezi pružinou a ostatními komponenty zapalovače. V dalším příkladu může být tyčová sestava alternativně uspořádána pro otáčení kolem jiné osy vzhledem k pouzdru nebo navíc pro posouvání nebo klouzání vzhledem k pouzdru. V ještě dalším příkladu může být ve švech z provedení západkový prvek použit s nebo bez samostatného napínacího prvku pro vracení západkového prvku do jeho počáteční polohy po stlačení. Když samostatný napínací prvek není použit, lze doporučit, aby byl západkový prvek pružně deformovatelný. Tato úprava potom může vyžadovat další doplňkové modifikace, jak je známo osobám s běžnými znalostmi z oboru, pro uzavření elektrického spojení mezi piezoelektrickou jednotkou a tryskou.

Navíc ačkoliv ve výše diskutovaných provedeních režim malé síly spoléhá na to, že uživatel ovládá dva komponenty (například spoušť a západku), v alternativních provedeních může režim malé síly spoléhat na to, že uživatel ovládá další

0 přídavné komponenty (například spoušť a dvě západky; nebo spoušť, západku a tlačítko pro uvolňování plynu).

Jako další příklad lze uvést, že plunžrový prvek v kterémkoliv z provedení popsaných výše může být uspořádán a umístěn tak, že část pro ovládání prstem na plunžrovém prvku je vně pouzdra a zbytek plunžru je uvnitř pouzdra. Plunžrový prvek tedy může být posouván z polohy s velkou spouštěcí silou do polohy s nízkou spouštěcí silou prostřednictvím kontaktu uživatele s částí pro ovládání prstem na plunžrovém prvku. V takovém provedení zapalovač nemusí obsahovat západkový prvek.

ΊΟ

V dalším příkladu zapalovač 2 (podle obr. 1) může být vytvořen bez pružiny 53. V takovém provedení může být plunžrový prvek 63 uspořádán pro začlenění výstupku a pouzdro 4. nebo jiný komponent může spolupracovat s tímto výstupkem, a 5 takže v režimu velké síly může být stlačena pružina 80 pro vytváření odporu při zapalování zapalovače. Když je spoušť * uvolněna po zapálení, v režimu velké síly, pružina 80 se vrací ., do svojí počáteční polohy. V režimu malé síly ale spolupráce s výstupkem brání stlačení silové pružiny do stejné míry jako * 10 v režimu velké síly, takže pro zapálení zapalovače je potřebná menší síla. U takového zapalovače může být spoušť vracena do počáteční polohy po stlačení s pomocí vratné pružiny v piezoelektrické jednotce.

Navíc zapalovač může zahrnovat aspekt dvou režimů 15 zapalovače, aspekt otočné tyčové sestavy zapalovače, aspekt vačkové kladičky zapalovače, a aspekt vedení zapalovače, jak byly tyto aspekty diskutovány výše, a to samostatně nebo v jakékoliv kombinaci. V důsledku mohou být znaky zapalovače 2. použity samostatně nebo v kombinaci vzájemně mezi sebou nebo s jinými známými znaky.

i Všechny účelné modifikace snadno nahlédnutelné osobou v oboru znalou po pročtení zde uvedeného popisu tedy spadají ' do podstaty a rozsahu předkládaného vynálezu a představují ! 23 jeho další výhodná provedení. Navíc znaky provedení mohou být kombinovány s dalšími kognitivními účinky, jako je složitější ovládací dráha spouště,.pro zvýšení obtížnosti spuštění zapalovače. Rozsah předkládaného vynálezu je tedy definován obsahem připojených patentových nároků.

Claims (115)

PATENTOVÉ NÁROKY

1 s , , >

záběrnou částí je vnější výstupek a druhou záběrnou časti je prohlubeň.

- ·» *· ·· * ¹ r přičemž první spouštěcí síla je odlišná od druhé spouštěcí síly; a západku pro přepínání spouštěčíhoAprvku-mezi’ režimem· velké síly a režimem'malé síly;· ' » ^......'· přio,emž při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky je západce zabráněno v přepnutí spouštěčího prvku z režimu velké síly do režimu malé síly., . ·,

1. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spousteci prvek je sdružen s pouzdrem; a západkový prvek posunutelný uživatelem mezi první polohou západkového prvku a druhou polohou západkového prvku, přičemž uživatel aplikuje první spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, když je západkový prvek umístěn v první poloze západkového prvku, a druhou spouštěcí silu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, když je západkový prvek umístěn v druhé poloze západkového prvku, přičemž první spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

2 5 vodivý prvek oddálený od první elektrody a pracovně nesený pouzdrem;

drátek elektricky spojující první elektrodu a vodivý prvek;

druhou elektrodu vytvořenou jako součást zapalovací sestavy; a • ·· · v · . elektrický vodič pracovně sdružený se spouštěcím prvkem tak, že posunutí spouštěcího prvku posouvá elektrický vodič a elektrický vodič je v elektrickém spojení s vodivým prvkem.

2 5 západkovým prvkem z první polohy prvku, ve které napínací prvek působí proti posouvání spouštěcího prvku, do druhé polohy prvku, ve které napínací prvek nepůsobí proti posunutí spouštěcího prvku ve stejné míře jako v první poloze prvku.

··

2 b stanovená spouštěcí síla.

2 0 prvkem.

3. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje plunžrový prvek pracovně sdružený se západkovým

4 · 4 4 · 4 4 · 44444

• · • 4 4 4 4 ···.·.

4. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro posunutí spouštěcího prvku do ovládací polohy pro spuštění zapalovače je potřebná předem stanovená spouštěcí síla, „_r přičemž první spouštěcí síla je větší než tato předem

5 posouvá plunžrový prvek pro stlačení napínacího prvku.

5 západky.

5 ,

5. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhá spouštěcí síla je v podstatě nulová.

6. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že 30 spouštěcím prvkem je spoušť pohyblivě spřažená s pouzdrem.

A A/ A

A A A A

A A···*

A » A

A A A

7. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že spouštěcí prvek je součástí spouštěcí sestavy.

8,5 kg a druhá spouštěcí síla má velikost mezi 3 kg a přibližně 5 kg.

8. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že spuštění zapalovače je prováděno dvěma různými ovládacími 5 posunutími.

• » 9 9 9 · • · · • 9 9 9 9 • . » - · • · · · ·

• · · ·

9 9 9

9 9

9 9* • · • · první polohou západky a druhou polohou západky, se mění v závislosti na sekvenci ovládání spouštěcího prvku a západky.

9 9 9 .

'9 9 99 9 9'

9 9 99» 9'9 * je jiná než druhá spouštěcí síla;

přičemž síla, požadovaná pro posunutí západky mezi první polohou západky a druhou polohou západky, se mění v závislosti na sekvenci ovládání spouštěcího prvku a západky.

9 9 9 »9 9 9999 '9 9 9 9 9 ·

• 9 9 9 »9 9 99 9 4

9. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje zapalovací sestavu pro zapalování paliva, přičemž tato zapalovací sestava zahrnuje piezoelektrickou jednotku.

* 10 spouštěcí prvek ovladatelný pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružen s pouzdrem;

a tyčovou sestavu posunutelnou mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou, přičemž tyčová sestava je uvolnitelně

10 . . . .

druhý záběrný povrch je v normálním stavu mrmo zaber s prvním záběrným povrchem;

přičemž při posunutí spouště o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky, první záběrný povrch zabírá s druhým záběrným povrchem.

10. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že západkový prvek je otočně spojen s pouzdrem.

11. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že západkový prvek dále zahrnuje první a druhý konec, přičemž první konec je posunutelný z počáteční polohy, ve které je 15 plunžrový prvek v první poloze prvku, do finální polohy, ve které je plunžrový prvek v druhé poloze prvku.

12. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že spouštěcí prvek dále zahrnuje stěnu, přičemž když je

13. Zapalovač podle nároku 12, vyznačující se tím, že plunžrový prvek je uvolněn ze záběru se stěnou, když je západkový prvek v druhé poloze západkového prvku.

14. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že plunžrový prvek je pracovně sdružen se spouštěcím prvkem, když je západkový prvek v první poloze západkového prvku.

15 - - podélné ose.

15 umístitelná a uvolnitelně zajistitelná vzhledem k pouzdru v alespoň jedné mezilehlé poloze mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou.

15 polohou, přičemž vačkový povrch dále definuje alespoň jednu další zarážku mezi první a druhou zarážkou pro záběr s první částí vačkové kladičky, když je tyčová sestava v alespoň jedné mezilehlé poloze mezi první a druhou polohou.

20

15 zahrnuje plunžrový prvek sdružený se západkou, přičemž první záběrný povrch je vytvořen na tomto plunžrovém prvku.

¹⁵ '

15. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že dále 30 obsahuje pístový prvek kluzně posunutelně sdružený s pouzdrem ·· φ > * • · a napínací prvek umístěný mezi pístovým prvkem a nosným prvkem pouzdra, přičemž plunžrový prvek je otočně sdružen s pístovým prvkem, a přičemž když je západkový prvek v první poloze západkového prvku, pístový prvek je posunut pro stlačení napínacího prvku a zapalovač je.spuštěn.

15 2. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje napínací prvek pracovně sdružený se západkovým ’ prvkem.

16. Zapalovač podle nároku 15, vyznačující se tím, že když je západkový prvek v druhé poloze západkového prvku a zapalovač je spuštěn, plunžrový prvek a pístový prvek nejsou posunuty dostatečně pro stlačení napínacího prvku.

17. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že dále obsahuje pístový prvek otočně sdružený s pouzdrem a napínací prvek umístěný mezi pístovým prvkem a plunžrovým prvkem, přičemž plunžrový prvek je kluzně posunutelně sdružen s pístovým prvkem.

18. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že Po mnoha spuštěních zapalovače první spouštěcí síla zůstává v podstatě konstantní.

19. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že když je západkový prvek uspořádán v první poloze západkového prvku, ovládání spouštěcího prvku vyžaduje aplikaci mezi přibližně 6,5 kg a přibližně 8,5 kg na spouštěcí prvek, a když je západkový prvek uspořádán v druhé poloze západkového prvku, ovládání spouštěcího prvku vyžaduje aplikaci mezi přibližně 3 kg a přibližně 5 kg na spouštěcí prvek.

20 stranou.

20 polohy.

'

20 výstup pro uvolňování paliva ve vzdálenosti od držadlové části;

spoušť kluzně posunutelně sdruženou s pouzdrem pro selektivní zapalování paliva; a západku posunutelnou mezi první polohou západky, ve

20 , první zaberný povrch a druhý záběrný povrch v podstatě nebrání posunutí západky z první polohy západky do. druhé polohy západky.

20 vytvořen na této spoušti.

20 západky.

20 západkový prvek spřažený s pouzdrem pro umožnění posouvání mezi první polohou západkového prvku a druhou polohou západkového prvku;

plunžrový prvek pracovně sdružený se západkovým prvkem; napínací prvek pracovně sdružený s plunžrovým prvkem;

přičemž alespoň část plunžrového prvku je přemísťována

20. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že ovládání zapalovače, když je západkový prvek v první poloze západkového prvku, vyžaduje jeden prst uživatele, a ovládání zapalovače, když je západkový prvek v druhé poloze západkového prvku, vyžaduje použití prvního a druhého prstu uživatele.

20 západkový prvek v první poloze západkového prvku, plunžrový prvek je v kontaktu s touto stěnou.

21. Zapalovač podle nároku 3, vyznačující se tím, že je uspořádán a upraven pro ovládání prostřednictvím posunutí 5 západkového prvku před posunutím spouštěcího prvku.

22. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že je uspořádán a upraven pro ovládání prostřednictvím spolehnutí se na fyzické vlastnosti uživatele, když je západkový prvek v

IQ první poloze západkového prvku, a spolehnutí se více na kognitivní schopnosti a zručnost uživatele, když je západkový prvek v druhé poloze západkového prvku.

23 spouštěcí síla má velikost mezi přibližně 6,5 kg a přibližně

23. Zapalovač’ podle nároku 1, vyznačující se tím, že je pracovním zapalovačem.

24. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek pro selektivní uvolňování paliva; zapalovací sestavu pro zapalování uvolňovaného paliva;

25 _a ý tyčovou sestavu sdruženou s pouzdrem a posunutelnou mezi první polohou a druhou polohou;

přičemž když je tyčová sestava v první poloze, spouštěcí prvek vyžaduje první spouštěcí sílu, a když je

25 zahrnuje vačkovou kladičku pracovně sdruženou s pouzdrem, * přičemž tato vačková kladička uvolnitelně umísťuje tyčovou sestavu do alespoň jedné mezilehlé polohy.

25 které na spoušť pro zapálení paliva musí být aplikována první spouštěcí síla, a druhou polohou západky, ve které na spoušť pro zapálení paliva musí být aplikována druhá spouštěcí síla, přičemž první spouštěcí síla je odlišná od druhé spouštěcí síly;

přičemž síla, požadovaná pro posunutí západky mezi • · • ·

25 západku posunutelně sdruženou s pouzdrem mezi první polohou západky, ve které je spouštěcí prvek v režimu velké síly, a druhou polohou západky, ve které je spouštěcí prvek v režimu .malé síly;

první záběrný povrch sdružený se západkou; a

25. Zapalovač podle nároku 24, vyznačující se tím, že plunžrový prvek je samostatný vzhledem k západkovému prvku.

26. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

zapalovací sestavu pro zapalování vypouštěného paliva; spouštěcí prvek sdružený s pouzdrem, přičemž pro posunutí spouštěcího prvku do ovládací polohy pro spuštění zapalovače je potřebná předem stanovená spouštěcí síla; a přemístitelný plunžrový prvek umístěný u pouzdra, přičemž v první poloze je plunžrový prvek sdružen se spouštěcím prvkem tak, že pro posunutí spouštěcího prvku do ovládací polohy je požadována první spouštěcí síla, větší než uvedená předem stanovená spouštěcí síla.

27. Zapalovač podle nároku 26, vyznačující se tím, že plunžrový prvek je posunutelný do druhé polohy, ve .které uživatel pro posunutí spouštěcího prvku do ovládací polohy aplikuje druhou spouštěcí sílu, přičemž tato druhá spouštěcí síla je menší než první spouštěcí síla.

28. Zapalovač podle nároku 26, vyznačující se tím, že spouštěcím prvkem je alespoň jedna spoušť.

29. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružen s pouzdrem; a první a druhý blokovací prvek pro alespoň zvýšení obtížnosti posouvání spouštěcího prvku pro zapálení paliva;

přičemž alespoň jeden z blokovacích prvků umožňuje posunutí spouštěcího prvku a dostatečné znehybnění pro zabránění zapálení paliva.

30 tyčová sestava v druhé poloze, spouštěcí prvek vyžaduje • · · · · druhou spouštěcí sílu, a přičemž první spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

30 druhý záběrný povrch sdružený se spouštěcím prvkem;

30. Zapalovač podle nároku 29, vyznačující se tím, že dále obsahuje posunutelnou tyčovou sestavu, přičemž první blokovací prvek zvyšuje obtížnost posouvání spouštěcího prvku na základě polohy tyčové sestavy.

31. Zapalovač podle nároku 29, vyznačující se tím, že druhý blokovací prvek zahrnuje plunžrový prvek.

32. Zapalovač podle nároku 29, vyznačující se tím, že uživatel aplikuje první spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, když je plunžrový prvek umístěn v první poloze prvku, a druhou spouštěcí sílu na spouštěcí prvek pro zapálení paliva, když je plunžrový prvek umístěn v druhé poloze prvku, přičemž první spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

33. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva; a spouštěcí prvek pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružen s pouzdrem;

přičemž spouštěcí prvek je posunutelný pro provoz zapalovače v režimu s velkou spouštěcí silou a v režimu s nízkou spouštěcí silou.

34. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek posunutelně sdružený s pouzdrem pro selektivní zapalování paliva; a západku posunutelnou mezi první polohou západky, ve které na spouštěcí prvek pro zapálení paliva musí být aplikována první spouštěcí síla, a druhou polohou západky, ve které na spouštěcí prvek pro zapálení paliva musí bát aplikována druhá spouštěcí síla, přičemž první spouštěcí síla • ·· ·· » · ·· · » · • > 9 9 9 9 9

35. Zapalovač podle nároku 34, vyznačující se tím, ze: pro posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky při posouvání západky před posouváním spouštěcího prvku je požadována první západková síla; a pro posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky při posunuti spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před podstatným posunutí západky je požadována druhá západková síla;

přičemž druhá západková síla je větší než první západková síla.

36. Zapalovač podle nároku 34, vyznačující se tím, že při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před podstatným posunutím západky je západce v podstatě zabráněno v posunutí z první polohy západky do druhé polohy

37. Zapalovač podle nároku 34, vyznačující se tím, že první spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

38. Zapalovač podle nároku 34, vyznačující se tím, že první

39. Zapalovač podle nároku 34, vyznačující se tím, že dále zahrnuje:

první záběrný povrch sdružený se západkou; a • · · · Λ;

40. Zapalovač podle nároku 39, vyznačující se tím, ze první záběrný povrch zabírá s druhým záběrným povrchem při posunutí západky o předem stanovenou vzdálenost po posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost.

2_q

41. Zapalovač podle nároku 39, vyznačující se tím, že při posunutí západky před posunutím spouštěcího prvku je první záběrný povrch v podstatě uvolněn ze záběru od druhého záběrného povrchu.

42. Zapalovač podle nároku 39, vyznačující se tím, že dále

43. Zapalovač podle nároku 39, .vyznačující se tím, že spouštěcí prvek zahrnuje spoušť a druhý záběrný povrch je

44 444 444

444 4444 44 444 ·4 4 přičemž při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky první záběrný povrch zabírá s druhým záběrným povrchem pro bránění posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy

44. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek posunutelně sdružený s pouzdrem pro selektivní zapalování paliva;

45. Zapalovač podle nároku 44, vyznačující se tím, že když je spouštěcí prvek v režimu velké síly, musí být na spouštěcí prvek pro zapálení paliva aplikována první spouštěcí síla menší než přibližně 10 kg, a když je spouštěcí prvek v režimu malé síly, musí být na spouštěcí prvek pro zapálení paliva aplikována druhá spouštěcí síla menší než přibližně 5 kg.

46. Zapalovač podle nároku 44, vyznačující se tím, že při ·. posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost ]_5 před značným posunutím západky, první záběrný povrch zabírá s druhým záběrným povrchem pro v podstatě zabránění posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky.

47. Zapalovač podle nároku 44, vyznačující se tím, že při posunutí západkového prvku před posunutím spouštěcího prvku,

48. Zapalovač podle nároku 44, vyznačující se tím, že dále zahrnuj e:

plunžrový prvek pracovně sdružený se spouštěcím prvkem; a napínací prvek pracovně sdružený s plunžrovým prvkem pro selektivní bránění posunutí spouštěcího prvku;

přičemž alespoň část plunžrového prvku je posunutelná z první polohy prvku, ve které napínací prvek brání posunutí *

©·© · spouštěcího prvku, do druhé polohy prvku, ve které napínací prvek nebrání posunutí spouštěcího prvku ve stejné míře jako v první poloze prvku.

49. Zapalovač podle nároku 48, vyznačující se tím, že první záběrný povrch je vytvořen na plunžrovém prvku a druhý záběrný povrch je vytvořen na spouštěcím prvku.

50. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spoušť posunutelně sdruženou s pouzdrem pro selektivní zapalování paliva; a západku posunutelně sdruženou s pouzdrem pro selektivní změnu velikosti síly požadované pro posunutí spouště z režimu velké síly do režimu malé síly;

přičemž:

pro přepnutí zapalovače z režimu velké síly do režimu malé síly je požadována první západková síla, když je západka posunuta před posunutím spouště;

pro přepnutí zapalovače z režimu velké síly do režimu malé síly je požadována druhá západková síla, když je spoušť posunuta o předem stanovenou vzdálenost před posunutím západky; a druhá západková síla je větší než první západková sí la.

51. Zapalovač podle nároku 50, vyznačující se tím, že když je spoušť posunuta o předem stanovenou vzdálenost před posunutí západky, je západka v podstatě zablokována před posunutím mezi režimem velké síly a režimem malé síly.

52. Zapalovač podle nároku 50, vyznačující se tím, že dále zahrnuj e:

plunžrový prvek pracovně sdružený se spouští; a napínací prvek pracovně sdružený s plunžrovým prvkem pro selektivní bránění posunutí spouště;

přičemž když je zapalovač v režimu velké síly, spoušť

53. Zapalovač podle nároku 52, vyznačující se tím, že dále zahrnuj e:

první záběrný povrch vytvořený na plunžrovém prvku; a druhý záběrný povrch vytvořený na spoušti, přičemž

54. Pracovní zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva, přičemž toto pouzdro zahrnuje držadlovou část;

podlouhlou tyč vystupující od držadlové části a mající

55. Pracovní zapalovač podle nároku 54, vyznačující se tím, že:

pro posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky při posouvání západky před posunutím spouště je požadována první západková síla; a pro posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky při posunutí spouště o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky je požadována druhá západková síla; a přičemž druhá.západková síla je větší než první západková síla.

56. Pracovní zapalovač podle nároku 54, vyznačující se tím, že tyč definuje délku tyče a držadlová část definuje délku držadla, přičemž délka tyče je v přibližně stejná jako délka držadla.

57. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek posunutelně sdružený s pouzdrem pro selektivní zapalování paliva; a západku posunutelnou pro změnu velikosti síly požadované pro posunutí spouštěcího prvku pro zapálení paliva;

přičemž posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky zabrání změně velikosti síly požadované pro posunutí spouštěcího prvku pro zapálení paliva.

58. Zapalovač podle nároku 57, vyznačující se tím, že při značném posunutí západky před posunutím spouštěcího prvku, může být západka posunuta pro změnu velikosti síly požadované pro posunutí spouštěcího prvku pro zapálení paliva.

59. Zapalovač podle nároku 57, vyznačující se tím, že západka je posunutelná mezi první polohou západky a druhou polohou západky pro změnu velikosti síly požadované pro posunutí spouštěcího prvku pro zapálení paliva, přičemž posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky brání posunutí západky z první polohy západky do druhé polohy západky.

60. Zapalovač podle nároku 59, vyznačující se tím, že na spouštěcí prvek musí být pro zapálení paliva aplikována první spouštěcí síla, když je západka v podstatě umístěna v první poloze západka, a na spouštěcí prvek musí být pro zapálení paliva aplikována druhá spouštěcí síla, když je západka v podstatě ve druhé poloze západky, přičemž první spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

61. Zapalovač podle nároku 57, vyznačující se tím, že dále zahrnuj e:

první záběrný povrch sdružený se západkou; a druhý záběrný povrch sdružený se spouštěcím prvkem a v normálním stavu mimo záběr s prvním záběrným povrchem;

přičemž při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky první záběrný povrch zabírá s druhým záběrným povrchem.

62. Zapalovač podle nároku 61, vyznačující se tím, že dále zahrnuje plunžrový prvek sdružený se západkou, přičemž:

první záběrný povrch je vytvořen na plunžrovém prvku;

CCí c O o e c i‘cóíic C, G C cc a velke

63. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje pouzdro mající zdroj paliva; <-o .spouštěcí prvek posunutelně sdružený -s pouzdrem pro selektivní zapalování paliva,, přičemž, tento spouštěcí prvek je provozovatelný v režimu velké síly, ve kterém na spouštěcí prvek pro zapálení paliva musí být aplikována první spouštěcí síla, a v režimu malé síly, ve kterém na spouštěcí prvek pro zapálení paliva musí být aplikována druhá spouštěcí síla,

64. Zapalovač *po'dle nároku 63, vyznačující se tím, že při značném posunutí západky .před posunutím spouštěcího prvku je západka ovladatelná pro přepnutí spouštěcího prvku z režimu ·> i síly do režimu malé síly.

Zapalovač podle nároku 63, vyznačující se tím, že: západka je posunutelná mezi první polohou západky, ve je spouštěcí prvek v poloze velké síly, a druhou polohou západky, ve které je spouštěcí prvek v poloze malé s 11 y; a při posunutí spouštěcího prvku 0' předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky je západce v podstatě zabráněno v posunutí z první polohy západky do druhé polohy západky.

65.

které

C G t c c c C

C c c c c C c c f C c Q spouštěcí prvek zahrnuje spoušť; a druhý záběrný prvek je vytvořen na spoušti

66. Zapalovač podle nároku 63, vyznačující se tím, že při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky posouvání západky nepřepíná spouštěcí prvek z režimu velké síly do režimu malé síly.

67. Zapalovač podle nároku 66, vyznačující se tím, že dále zahrnuje plunžrový prvek v normálním stavu sdružený se západkou, přičemž při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky, se západka uvolňuje od plunžrového prvku.

68. Zapalovač podle nároku 67, vyznačující se tím, že západka je v normálním stavu alespoň částečně vyrovnána do. zákrytu s plunžrovým prvkem a při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před značným posunutím západky se tato západka posouvá mimo zákryt s plunžrovým prvkem.

69. Zapalovač podle nároku 63, vyznačující se tím, že první spouštěcí síla je větší než druhá spouštěcí síla.

70. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

spouštěcí prvek posunutelný pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružený s pouzdrem;

a posunutelnou tyčovou sestavu sdruženou s pouzdrem a pracovně sdruženou se spouštěcím prvkem tak, že když je tyčová sestava v první poloze, spouštěcí prvek může být dostatečně znehybněn pro zabránění zapálení paliva.

71. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že když je tyčová sestava v alespoň jedné druhé poloze, spouštěcí prvek je dostatečně posunutelný pro zapálení paliva.

72. Zapalovač podle nároku 71, vyznačující se tím, že když je tyčová sestava umístěna mezi první a druhou polohou, spouštěcí prvek je posunutelný dostatečně pro zapálení paliva.

73. Zapalovač podle nároku 71, vyznačující se tím, že když je tyčová sestava umístěna mezi první a druhou polohou, spouštěcí prvek je znehybněn dostatečně pro zabránění zapálení paliva.

74. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že spouštěcí prvek je v podstatě znehybněn, když tyčová sestava je v první poloze.'

75. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že tyčová sestava je otočně spřažena s pouzdrem.

76. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že spouštěcí prvek je kluzně posunutelný.

77. Zapalovač podle nároku 76, vyznačující se tím, že když je tyčová sestava v první poloze, spouštěcímu prvku je alespoň částečně zabráněno v kluzném posouvání.

25

78. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že dále zahrnuje vačkovou kladičku pracovně sdruženou s pouzdrem a mající první část pro interakci s tyčovou sestavou a druhou část pro interakci se spouštěcím prvkem.

79. Zapalovač podle nároku 78, vyznačující se tím, že tyčová sestava zahrnuje vačkový povrch a první část vačkové polohy interaguje s tímto vačkovým povrchem.

80. Zapalovač podle nároku 79, vyznačující se tím, že * 5 , , , „, vačkový prvek definuje první zarazku pro zaber s první časti vačkové kladičky, když je tyčová sestava v první poloze.

.

81. Zapalovač podle nároku 80, vyznačující se tím, že vačkový povrch dále definuje druhou zarážku oddálenou od

IQ první zarážky pro zajištění odporu proti posunutí tyčové sestavy, přičemž první část vačkové kladičky zabírá s druhou zarážkou, když je tyčová sestava v druhé poloze.

82. Zapalovač podle nároku 81, vyznačující se tím, že první poloha je uzavřenou polohou a druhá poloha je roztaženou

83. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že spouštěcím prvkem je spoušť.

84. Zapalovač podle nároku 70, vyznačující se tím, že u spouštěcí prvek je částí spouštěcí sestavy.

'

85. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje:

pouzdro mající zdroj paliva;

% spouštěcí prvek ovladatelný pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružený s pouzdrem;

a tyčovou sestavu otočně spřaženou s pouzdrem, přičemž tyčová sestava má polohu velké síly a polohu malé síly.

86. Zapalovač podle nároku 85, vyznačující se tím, že otočná síla aplikovaná v bodě na tyčovou sestavu a postačující pro otočení tyčové sestavy je větší v poloze velké síly než v poloze malé síly.

87. Zapalovač podle nároku 85, vyznačující se tím, že dále obsahuje vačkovou kladičku pracovně sdruženou s pouzdrem a mající první záběrnou část, přičemž tyčová sestava má druhou záběrnou část a v poloze velké síly jsou první a druhá záběrná část v kontaktu.

88. Zapalovač podle nároku 87, vyznačující se tím, že v poloze malé síly jsou první a. druhá záběrná část mimo kontakt.

89. Zapalovač podle nároku 87, vyznačující se tím, že první

90. Zapalovač podle nároku 87, vyznačující se tím, že první záběrnou částí je prohlubeň a druhou záběrnou částí je vnější _2Q výstupek.

91. Zapalovač podle nároku 85, vyznačující se tím, že tyčová sestava je otočná mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou, přičemž poloha velké síly a poloha malé síly jsou umístěny mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou.

92. Zapalovač podle nároku 85, vyznačující se tím, že tyčová sestava je kluzně posunutelná mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou, přičemž poloha velké síly a poloha malé síly jsou umístěny mezi uzavřenou polohou a roztaženou polohou.

ES

93. Zapalovač podle nároku 85, vyznačující se tím, že v poloze velké síly je tyčová sestava v roztažené poloze a v poloze malé síly je tyčová sestava v uzavřené poloze.

94. Zapalovač podle nároku 85, vyznačující se tím, že v * 5 poloze velké síly je tyčová sestava v uzavřené poloze a v poloze malé síly je tyčová sestava v roztažené poloze.

*

95. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje:

pouzdro mající zdroj paliva;

96. Zapalovač podle nároku 95, vyznačující se tím, že tyčová sestava je uvolnitelně umístitelná do roztažené

97. Zapalovač podle nároku 95, vyznačující se tím, že tyčová sestava je uvolnitelně umístitelná do uzavřené polohy.

A,

98. Zapalovač podle nároku 95, vyznačující se tím, že dále

99. Zapalovač podle nároku 98, vyznačující se tím, že spouštěcí prvek je posunutelný pro selektivní zapalování paliva, přičemž když je tyčová sestava v uzavřené poloze, vačková kladička znehybňuje spouštěcí prvek dostatečně pro zabránění zapálení paliva.

99 9

99 9..

druhý záběrný povrch sdružený se spouštěcím prvkem; přičemž při posunutí spouštěcího prvku o předem stanovenou vzdálenost před podstatným posunutím západky první záběrný povrch zabírá s druhým záběrným povrchem.

100. Zapalovač podle nároku 99, vyznačující se tím, že když je tyčová sestava v roztažené poloze, vačková kladička ^aj 5 umožňuje dostatečné posunutí spouštěcího prvku pro zapáleni * paliva.

_t,

101. Zapalovač podle nároku 100, vyznačující se tím, že když je tyčová sestava v alespoň jedné mezilehlé poloze, vačková ‘ IQ kladička znehybňuje spouštěcí prvek dostatečně pro zabránění zapálení paliva.

102. Zapalovač podle nároku 95, vyznačující se tím, že pouzdro definuje podélnou osu a tyčová sestava se otáčí kolem příčně procházející osy otáčení, která je v podstatě kolmá k

103. Zapalovač podle nároku 102, vyznačující se tím, že pouzdro definuje první stranu a druhou stranu a alespoň část tyčové sestavy je umístěna mezi první stranou a druhou

104. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje: pouzdro mající zdroj paliva;

u, spouštěcí prvek posunutelný pro selektivní zapalování paliva, přičemž tento spouštěcí prvek je sdružen s pouzdrem;

105. Zapalovač podle nároku 104, vyznačující se tím, že tyčová sestava je otočná mezi první polohou a druhou polohou. 5

106. Zapalovač podle nároku 104, vyznačující se tím, že dále zahrnuje vačkovou kladičku pracovně sdruženou s pouzdrem a mající první část pro interakci s tyčovou částí a druhou část pro interakci se spouštěcím prvkem.

Ιθ

107. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje:

pouzdro mající zdroj paliva; zapalovací sestavu pro zapalování paliva; tyčovou sestavu sdruženou s pouzdrem;

trysku pro uvolňování paliva;

spousteci prvek ovladatelný pro selektivní spouštění zapalovací sestavy; a vedení procházející skrz tyčovou sestavu a zahrnující:

trubičku definující kanálek pro transport paliva od zdroje k trysce, a vinutý drátek přijímaný v kanálku a elektricky spojený se zapalovací sestavou a s tryskou.

108. Zapalovač podle nároku 107, vyznačující se tím, že tyčová sestava dále zahrnuje kovovou tyč a zapalovač dále zahrnuje izolovaný drátek elektricky spojující zapalovací sestavu s touto kovovou tyčí.

109. Zapalovač podle nároku 108, vyznačující se tím, že izolovaný drátek je alespoň částečně navinut kolem trubičky.

110. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje:

pouzdro mající zdroj paliva;

zapalovací sestavu pro zapalování paliva;

tyčovou sestavu otočně sdruženou s pouzdrem a mající trysku;

spouštěcí prvek ovladatelný pro selektivní uvolňování 5 paliva z trysky a pro spouštění zapalovací sestavy; a alespoň jeden prvek tekutinově spojující zdroj s tryskou, přičemž tento alespoň jeden prvek je elektricky spojen se zapalovací sestavou a s tryskou;

přičemž tyčová sestava se otáčí kolem osy otáčení a 10 uvedený alespoň jeden prvek je oddálen od osy otáčení a prochází alespoň částečně skrz tyčovou sestavu.

111. Zapalovač podle nároku 110, vyznačující se tím, že tyčová sestava definuje otvor oddálený od osy otáčení, přičemž uvedený alespoň jeden prvek prochází skrz tento;

otvor.

112. Zapalovač podle nároku 111, vyznačující se tím, že: tyčová sestava zahrnuje hlavu, která se otáčí kolem nosného hřídele;

2o otvor je definován v hlavě; a otvor je oddálen od nosného hřídele.

113. Zapalovač podle nároku 110, vyznačující se tím, že dále zahrnuje:

první elektrodu pracovně nesenou pouzdrem;

114. Zapalovač podle nároku 113, vyznačující se tím, že elektrický vodič je kluzně posunutelný podél vodivého prvku.

115. Zapalovač podle nároku 113, vyznačující se tím, že dále obsahuje tyčovou sestavu posunutelně spojenou s pouzdrem, přičemž tato tyčová sestava obsahuje na volném konci první elektrodu a touto první elektrodou je tryska.