CZ20032107A3 - Způsob beztřískového tváření třmene brzdy a beztřískově tvářený třmen brzdy - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu beztřískového tváření třmene brzdy pro kotoučovou brzdu s dílčím obložením, ve které v návaznosti na třískové doobrábění tvoří plovoucí třmen, se zdrojem brzdné síly a proti němu ležící opěrkou,

- přičemž pro beztřískově tváření se používají alespoň dva díly formy, částečně uchycující třmen brzdy, ve kterých se pro přípravu na třískové doobrábění vytvoří na třmenu brzdy dosedací plochy, jakož i záběrové plochy,

- přičemž třmen brzdy je pro třískové doobrábění svými dosedacími plochami definovaně opřitelný a upínacími silami, zabírajícími na jeho záběrových plochách, pevně upnutelný.

Vynález se dále týká beztřískově tvářeného třmene brzdy pro kotoučovou brzdu s dílčím obložením, ve které v návaznosti na třískové doobrábění tvoří plovoucí třmen, Se

- zdrojem brzdné síly ve tvaru válce, který definuje osu válce a má dno válce,

- opěrkou, ležící proti zdroji brzdné síly,

- alespoň jedním párem vodicích těles, která jsou vytvořena na straně válce, a na nichž se dá vytvořit po jednom vedení s vodící osou, rovnoběžnou s osou válce,

- můstkem, který spojuje zdroj brzdné síly s opěrkou a má vnitřní stranu, přivrácenou k ose válce,

-as dosedacími plochami a záběrovými plochami, vytvořenými na třmenu brzdy, které umožňují definované opření a pevné upnutí třmene brzdy pro třískové doobrábění.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu DE 195 425 C1 je známo opatřit odlitý nebo vykovaný polotovar ______——třmenebrzdy.který-je-vytvořenjakoplovoucítřmenkotoučovébrzdysdílčím—· obložením, při odlévání nebo kování třemi definovanými dosedacími plochami, které se potom pro třískové doobrábění položí na opěrnou plochu upínacího zařízení, načež se třmen brzdy zatíží upínacími silami, které zabraňují tomu, aby ř

se na opěrných plochách posouval. Tři dosedací plochy jsou totiž vesměs . vytvořeny v zadní oblasti třmene brzdy, který leží, vztaženo k uspořádání třmene brzdy jako součásti kotoučové brzdy, radiálně směrem ven, tedy je odvrácen od brzdového kotouče. Upínací síly, vyžadované pro pevné upnutí třmene brzdy na opěrných plochách, jsou umístěny tak, že působí radiálně zevnitř směrem ven.

Tím se usnadní definované a v podstatě trvale přesné upnutí odlitých nebo vykovaných třmenů brzdy, přičemž jejich třískově obrobitelné plochy jsou dobře přístupné.

Úkolem vynálezu je dále rozvinout způsob a třmen brzdy výše popsaného druhu takovým způsobem, že při daných požadavcích na přesnost na hotových třmenech brzd je třískové doobrobení beztřískově tvářeného třmene brzdy požadováno jen ještě v menším rozsahu než dosud.

Podstata vynálezu

Pokud se týká způsobu, je úkol podle vynálezu řešen tak, že se při beztřískovém tváření opěrka a dosedací plochy třmene brzdy vytvoří v jednom a témže dílu formy.

Způsob podle vynálezu se hodí zejména pro beztřískově tváření třmene brzdy, se

Γ

- zdrojem brzdné síly ve tvaru válce, který definuje osu válce a má dno válce,

- alespoň jedním párem vodicích těles, která jsou vytvořena na straně válce, a na nichž se dá vytvořit po jednom vedení s vodicí osou, rovnoběžnou s osou válce, a -^můstkem,kterýspojujezdrojbrzdnésílysopěrkouamávnitřnístranu, přivrácenou k ose válce.

Při beztřískovém tváření takového třmene brzdy je účelné, jestliže

- první a druhá dosedací plocha se vytvoří na vnitřní straně můstku ve stejných odstupech od osy válce, vedle obou vodicích os, blízko opěrky, a

- třetí dosedací plocha se vytvoří v okrajové oblasti dna válce, odvrácené od můstku, tak, že je centrována ve vztahu ke středové rovině, která zahrnuje osu válce a rozprostírá se kolmo vůči vodicí rovině, ve které leží obě vodicí osy.

Přitom je dále výhodné, jestliže se pro beztřískové tváření použijí

- dva díly formy, které se dají sestavovat a odpojovat od sebe podél osy formy, a v sestaveném stavu leží u sebe v dělicí ploše, od které alespoň jedna oblast, navazující na třmen brzdy, svírá s osou formy úhel menší než 90°, a

- vodicí rovina jakož i osa válce jsou vůči rovině, kolmé k ose formy, skloněny pod ostrým úhlem sklonu.

Kromě toho je účelné, jestliže se při beztřískovém tváření třmene brzdy vytvoří na zdroji brzdné síly čelní plocha, přivrácená k opěrce, divergující od ní s přibývající vzdáleností od můstku, která s rovinou, kolmou vůči ose válce, svírá úhel, který je větší než úhel sklonu.

Při beztřískovém tváření třmene brzdy se výhodně na opěrce vytvoří čelní plocha, přivrácená ke zdroji brzdné síly, která svírá s osou formy úhel zešikmení, který postačí pro vyjmutí z formy bez poškození, avšak je menší než úhel sklonu.

• ·

Konečně se na třmenu brzdy při beztřískovém tváření účelně vytvoří

- čtvrtá, popřípadě pátá dosedací plocha, kolmá k ose válce, a

- první, druhá a třetí dosedací plocha se vytvoří tak, že se při posouvání třmene brzdy ve směru, rovnoběžném s osou válce, nestavějí při upínání-pro třískové doobrábění na odpor.

Pokud se popisovaný úkol týká třmene brzdy jako takového, tak se, vycházeje ze třmene brzdy výše popsaného druhu, řeší podle vynálezu tak, že

- první a druhá dosedací plocha jsou vytvořeny na vnitřní straně můstku ve stejných odstupech od osy válce, vedle každé z obou vodicích os, blízko opěrky, a

- třetí dosedací plocha je v okrajové oblasti dna válce, odvrácené od můstku, centrována ve vztahu ke středové rovině, která zahrnuje osu válce a rozprostírá se kolmo k vodicí rovině, ve které obě vodicí osy leží.

Beztřískově tvářený třmen brzdy se podle vynálezu výhodně dále rozvíjí tak, že je na třmenu brzdy beztřískově vytvořena čelní plocha, přivrácená k opěrce, divergující od ní s přibývající vzdáleností od můstku, která s rovinou, kolmou k ose válce, svírá úhel, který je větší než úhel sklonu.

Konečně je účelné, jestliže třmen brzdy

- má vůči ose válce kolmou čtvrtou, popřípadě pátou dosedací plochu, a

- první, druhá a třetí dosedací plocha se rozprostírají rovnoběžně s osou válce.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže popsán a objasněn na předpokládaném stavu techniky a dvou příkladech jeho provedení podle připojených schematických výkresů, které znázorňují na obr. 1 ve svislém řezu dvoudílnou formu, použitou podle stavu techniky k odlévání třmene brzdy, přičemž třmen brzdy je znázorněn v bočním

pohledu, na obr. 2 pohled na známým způsobem odlitý, z licí formy vyjmutý a pro třískové doobrobení o 180° obrácený třmen brzdy, na obr. 3 svislý řez licí formou, použitou podle vynálezu k odlévání třmene brzdy, přičemž tento třmen brzdy je

------—opět znázorněn v bočním pohledu, na obr. 4 půdorysný pohled na třmen brzdy · znázorněný na obr. 3, avšak vyjmutý z licí formy, v poloze vhodné pro třískové doobrábění, na obr. 5 pohled ve směru šipky V na obr. 4, znázorněný částečně v řezu, na obr. 6 řez formou, použitou podle stavu techniky pro odlévání částečně jinak vytvořeného třmene brzdy, odpovídající obr. 1, přičemž tento třmen brzdy je znázorněn v bočním pohledu, a na obr. 7 svislý řez licí formou, použitou podle vynálezu pro odlévání třmene brzdy, přičemž tento třmen brzdy odpovídá svým tvarem třmenu brzdy znázorněnému na obr. 6.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a obr. 2 je znázorněn třmen 10 brzdy, který se miliónkrát osvědčil jako plovoucí třmen pro kotoučové brzdy. Je to jednodílný odlitek z tvárné litiny, mohl by to ale také být vystříknutý díl z hliníku nebo výkovek. Třmen 10 brzdy má zdroj 12 brzdné síly ve tvaru hydraulického válce s osou A válce, od kterého vyčnívají v podstatě v pravém úhlu vůči ose A válce uspořádaná, dvě vzájemně téměř proti sobě ležící ramena, v následujícím označovaná jako vodicí tělesa 14. Oběma vodicím tělesům 14 je na dohotoveném třmenu 10 brzdy přiřazeno po jednom vedení 16, jehož osa, označovaná v následujícím jako vodicí osa AI, popřípadě A2, se rozprostírá rovnoběžně s osou A válce, takže v provozu brzdy umožňuje posouvání třmene 10 brzdy ve směru osy A válce.

Pro zhotovení vedení 16 se obě ramena 14 opatří při dokončovacích pracích třmene 10 brzdy po jednom průchozím otvoru. Na těchto průchozích otvorech se upevní po jednom válcovitém vodicím čepu, a to tak, že jeho osa lícuje s příslušnou vodicí osou AI, popřípadě A2. Vodicí osy A1 a A2 jsou definovány v

držáku brzdy vodícími průchozími otvory, ve kterých je axiálně posuvně veden uvedený vodicí čep. Takovéto vedení plovoucího třmene kotoučové brzdy je například známo ze spisů DE 20 43 652 C3 a DE 26 38 508 B2, takže v souvislostisvynálezemnemusí- být zvlášť— představováno. Je možnétaké kinematické otočení, při kterém jsou na plovoucím třmenu vytvořeny vodicí průchozí otvory, které jsou axiálně posuvné na příslušných vodicích čepech, upevněných na držácích brzd; to je známo ze spisu DE 22 11 453 C3.

V blízkosti obou vodicích těles 14 je na zdroji 12 brzdné síly uspořádán můstek 18. který se rozprostírá v podstatě rovnoběžně s osou A válce mezi oběma vodícími osami AI a A2, má protáhlý otvor 20 můstku, viz obr. 4 a obr. 5, a opěrku 22. Opěrka 22 se rozprostírá v podstatě v pravém úhlu vůči ose A válce a je rozdělena vybráním 24 do dvou prstovitých polovin. Vybráním 24 se dají pro třískové dokončovací obrábění posouvat vůči zdroji 12 brzdné síly vrtací, otočné a frézovací nástroje, aby tam obráběly stěnu 26 válce, dno 28 válce, jakož i čelní plochu nebo jejich části, přičemž mohou být mezi jiným pro těsnicí kroužky a manžety známým způsobem zapuštěny prstencovité drážky.

Proti čelní ploše 30 zdroje 12 brzdné síly je uspořádána čelní plocha 32, vytvořená na opěrce 22, která u známého třmene 10 brzdy, znázorněného na obr. 1 a obr. 2, rovněž po odlití nebo kování vyžaduje třískové obrábění. Tento požadavek vyplývá z toho, že jsou osa A válce, jakož i obě vodicí osy A1 a A2 podle obr. 1, a tím i společná rovina obou vodicích os, označovaná v následujícím jako vodicí rovina B, uspořádány kolmo, tedy v pravém úhlu vůči směru, označovanému v následujícím jako osa D formy, ve které se díly 34 a 36 formy, vytvářející licí formu a znázorněné na obr. 1 silně zjednodušeně, za účelem zavírání a otevírání licí formy pohybují k sobě, popřípadě od sebe:

• I «

V uzavřeném stavu licí formy se oba díly 34 a 36 formy dotýkají v dělicí ploše 38, která je podle stavu techniky, znázorněného na obr. 1, uspořádána v podstatě rovnoběžně s vodorovnou plochou H, na které spočívá spodní díl 34 formy. Aby mohl být model, představujícítřmenW brzdy.použitýpři -lití- do písku.bez poškození odebrán, a tedy to samé platilo i pro třmen brzdy samotný, jestliže díly 34 a 36 formy jsou součástmi kokily, je žádoucí, aby obě čelní plochy 30 a 32 byly uspořádány ve vztahu k ose D formy pod úhlem a, popřípadě β zešikmení, přičemž tyto oba úhly mohou být stejně velké a v každém případě uspořádány tak, že obě čelní plochy 30 a 32 ve směru od můstku 38 divergují od sebe, jejich odstup vůči sobě se tedy zvětšuje.

Nehledě na úhel a zešikmení, potřebuje být čelní plocha 30 zdroje 12 brzdné síly třískově doobrobena jen tak dalece, jak je to potřebné pro umístění těsnicí manžety nebo obdobného prvku. Čelní plocha 32 opěrky 22 vyžaduje naproti tomu u známého třmene brzdy obvykle třískové doobrobení, protože je žádoucí, aby opěrka 22 působila v podstatě jen s na obr. 1 spodní, na obr. 2 horní okrajovou oblastí její čelní plochy 32 na brzdnou čelist, opírající se o opěrku, aby se tato v provozu opotřebovávala rovnoměrně. Proto se dosud pokládalo za žádoucí čelní plochu 32 opěrky 22 třískově doobrábět pod úhlem ε, ve srovnání s úhlem β zešikmení negativním, jak je to znázorněno na obr. 2.

Nutnosti takového doobrábění se zabrání opatřeními podle vynálezu, znázorněnými na obr. 3 až obr. 5, jakož i na obr. 7.

Aby se zdůraznil rozdíl způsobu postupu podle vynálezu vůči předpokládanému stavu techniky, budiž nejdříve popsán nedostatek, který byl zjištěn jako následek známého způsobu postupu, znázorněného na obr. 1 a obr. 6. U toho se pro pozdější definované přiložení třmene 10 brzdy na upínací zařízení pro třískové doobrábění vytvoří v horním dílu 36 formy dosedací plochy Q1, Q2 a • ·· ·

8“~ • · · · · ·« · · · · · • ·· · ·

- ·—·—· · • · · · · ·

03, zatímco veškeré plochy, které musejí být u dohotoveného třmene brzdy přiřazeny vůči sobě poměrně rozměrově přesně, vzniknou při lití nebo kování třmene brzdy ve spodním dílu 34 formy. Proti němu není ale horní díl 36 formy možná nastaven dost přesně.---——~----————......... .—

Z toho se vychází podle obr. 3 až obr. 5 a obr. 7. Podstatné třískově doobrobitelné plochy vzniknou podle obr. 3 rovněž jako u známého způsobu postupu, znázorněného na obr. 1 a obr. 6, ve spodním dílu 34 formy. Třískově doobrobit je třeba mezi jiným stěnu 26 válce, dno 28 válce a čelní plochu 30 zdroje 12 brzdné síly, jakož i - podle dosavadních představ - i čelní plochu 32 opěrky 22. Podle obr. 3 až obr. 5 a obr. 7 vznikly nyní ale rovněž ve spodním dílu 34 formy dosedací plochy Q1, Q2 a Q3, jimiž se třmen 10 brzdy má definovaně opřít pro své třískové doobrábění na upínacím zařízení, tedy - obecně vyjádřeno - v témže dílu formy, ve kterém i opěrka 22 i se svou čelní plochou 32 při beztřískovém tváření třmene 10 brzdy vznikla. U jiného, podle obr. 3 a obr. 7 horního dílu 36 formy se naproti tomu vytvoří při beztřískovém tváření záběrové plochy S1 a S3, na které při upínání odlitého nebo vykovaného třmene 10 brzdy působí svislé upínací síly, přičemž nezáleží na tom, že tyto upínací plochy nejsou třískově doobrobitelným plochám třmene 10 brzdy přiřazeny rozměrově obzvláště přesně.

Dosedací plochy Ql a Q2 jsou podle obr. 3 až obr. 5 a obr. 7 vytvořeny na straně můstku 18, radiálně vnitřní vzhledem k třmenu 10 brzdy, montovanému s přípravou pro provoz, v blízkosti jedné z obou vodicích os AI, popřípadě A2. Tyto obě dosedací plochy Ql a Q2 leží v rovině, rovnoběžné s vodícími osami Al a A2 - a tedy i s osou A válce, takže nebrání nastavení třmene 10 brzdy ve směru těchto os. Třetí dosedací plocha Q3 je vytvořena na způsob prizmatického vedení dvou vůči sobě uspořádaných ploch, které obě jsou rovněž uspořádány rovnoběžně s osami A, AI a A2. takže i dosedací plocha Q3 umožňuje posouvání

třmene 10 brzdy podél těchto os, přitom však zabraňuje posouvání ve směru napříč k těmto osám.

-— Pro definované- axiální nastavení polohy třmene lO brzdy-v upínacím·' zařízení, uspořádaném pro třískové doobrábění, je u příkladu provedení, znázorněného na obr. 3 až obr. 5, vytvořena na obou vodicích tělesech 14 třmene 10 brzdy čtvrtá dosedací plocha 04, popřípadě pátá dosedací plocha 05; obě tyto dosedací plochy se rozprostírají ve společné, vůči osám A, A1 a A2 kolmé rovině. Na straně dotyčného vodícího tělesa 14, odvrácené od těchto dosedacích ploch 04 a 05, je vytvořena záběrová plocha S4, popřípadě S5 pro upínací sílu, zatěžující třmen 10 brzdy ve směru os AI a A2, přičemž zase na rozměrově přesném uspořádání těchto záběrových ploch S4 a S5 nezáleží. Důležité je, že záběrové plochy S4 a $5 se rovněž rozprostírají tak jako dosedací plochy Q4 a Q5 kolmo vůči osám A, A1 a A2 a tedy nebrání třmenu 10 brzdy v tom, aby se pod vlivem upínacích sil, které zabírají na zabíracích plochách S1/2 a S3, svými dosedacími plochami Q1, 02 a 03 polohově nastavil na předem určených místech upínacího zařízení, uspořádaného pro třískové doobrábění.

Třmen 10 brzdy leží podle obr. 3 a obr. 7 pod úhlem γ sklonu šikmo vůči horizontále v licí formě 34, 36. Čelní plocha 30 zdroje 12 brzdné síly je o úhel a zešikmení skloněná vůči svislé ose D formy, a o úhel δ vůči ose A válce; přitom je δ = α + y. Čelní plocha 32 opěrky 22 je o úhel β zešikmení vůči ose D formy odkloněná od čelní plochy 30; přitom je β = γ - ε. Úhel ε má stejný význam a velikost jako u známého třmene 10 brzdy, znázorněného na obr. 1 a obr. 2.

Modifikovaný třmen 10 brzdy, znázorněný na obr. 7, má první pár vodicích těles 42, která jsou uspořádána na straně zdroje 12 brzdné síly, jakož i druhý pár vodicích těles 44, která jsou uspořádána na straně můstku 18, blízko opěrky 22. Tato vodicí tělesa 42 a 44 jsou poměrně malými bočními výstupky obdélníkového • ·» ·* ·* ♦ *»· • · · · » · ♦ · ♦ · · • ·· · · ·· · · ·

profilu, které jsou určeny k tomu, aby byly u dohotovené kotoučové brzdy posuvně vedeny v drážkách příslušného držáku brzdy rovnoběžně s osou A válce.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob beztřískového tváření polotovaru třmene (10) brzdy pro kotoučovou brzdu-s dílčím obložením, přičemž třmen po třískovém doobrábění tvoří-plovoucítřmen, se

   - zdrojem (12) brzdné síly ve tvaru válce, který definuje osu (A) válce a má dno (28) válce,

   - opěrkou (22), ležící proti zdroji (12) brzdné síly,

   - alespoň jedním párem vodicích těles (14; 42, 44), která jsou vytvořena na straně válce, a na nichž se dá vytvořit po jednom vedení (16) s vodícími osami (A1, A2), rovnoběžnými s osou (A) válce, a

   - můstkem (18), který spojuje zdroj (12) brzdné síly s opěrkou (22) a má vnitřní stranu, přivrácenou k ose (A) válce,

   - přičemž pro beztřískové tváření se používají alespoň dva díly (34, 36) formy, částečně vytvářející polotovar třmene (10) brzdy, ve kterých se pro přípravu na třískové doobrábění vytvoří na polotovaru třmene (10) brzdy dosedací plochy (Q1, Q2, Q3, Q4, Q5), jakož i záběrové plochy (S1/2, S3, S4, S5),

   - přičemž polotovar třmene (10) brzdy je pro třískové doobrábění svými dósedacími plochami (Q1, Q2, Q3, Q4, Q5) definovaně opřitelný a upínacími silami, zabírajícími na jeho záběrových plochách (S1/2, S3, S4, S5), pevně upnutelný, vyznačující se tím, že při beztřískovém tváření polotovaru třmene (10) brzdy se

   - opěrka (22) a dosedací plochy (Q1, Q2, Q3, Q4, Q5) polotovaru třmene (10) brzdy vytvoří v jednom a témže dílu (34) formy,

   - první a druhá dosedací plocha (Q1, Q2) se vytvoří na vnitřní straně můstku (18) ve stejných odstupech od osy (A) válce, vedle každé z obou vodicích os (A1, A2), blízko opěrky (22), a

   - třetí dosedací plocha (Q3) se vytvoří v okrajové oblasti dna (28) válce, odvrácené od můstku (18), tak, že je centrovaná ve vztahu ke středové rovině (C), která

   4 4 4 4 · · 4 4 · 44 4 4 44 444 4 4 4 4 4 —4 · - 4 4 4 4 4 • 4 4 4 4 444 44 44 4 4 44 44

   zahrnuje osu (A) válce a rozprostírá se kolmo k vodicí rovině (B), ve které leží obě vodicí osy (A1, A2).
2. 2. -Způsob_podle-nároku. 1, vyznačující se tím.žepro beztřískové-tváření polotovaru třmene (10) brzdy

   - se používají dva díly (34, 36) formy, které se dají sestavovat a odsouvat od sebe podél osy (D) formy, a v sestaveném stavu leží u sebe v dělicí ploše (38), od které alespoň jedna oblast, navazující na polotovar třmene (10) brzdy, svírá s osou (D) formy úhel menší než 90°, a

   - vodicí rovina (B), jakož i osa (A) válce jsou vůči rovině (H), koímé k ose (D) formy, skloněny pod ostrým úhlem (y) sklonu.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že při beztřískovém tváření polotovaru třmene (10) brzdy se na zdroji (12) brzdné síly vytvoří čelní plocha (30), přivrácená k opěrce (22), divergující od ní s přibývající vzdáleností od můstku (18), která s rovinou (E), kolmou k ose (A) válce, svírá úhel (δ), který je větší než úhel (y) sklonu.
4. 4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že při beztřískovém tváření polotovaru třmene (10) brzdy se vytvoří na opěrce (22) čelní plocha (32), přivrácená ke zdroji (12) brzdné síly, která s osou (D) formy svírá úhel (β) zešikmení, který sice postačí pro vyjmutí z formy bez poškození, avšak je menší než úhel (y) sklonu.
5. 5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se na polotovaru třmene (10) brzdy při beztřískovém tváření

   - vytvoří čtvrtá, popřípadě pátá dosedací plocha (Q4, popřípadě Q5), kolmá k ose (A) válce a

   - první, druhá a třetí dosedací plocha (Q1, Q2, Q3) se vytvoří tak, že se posouvání polotovaru třmene (10) brzdy ve směru, rovnoběžným s osou (A) válce, nestavějí při upínání pro třískové doobrábění na odpor.
6. 6. Beztřískově tvářený polotovar třmene (10) brzdy pro kotoučovou brzdu s dílčím obložením, přičemž třmen po třískové doobrábění tvoří plovoucí třmen, se

   - zdrojem (12) brzdné síly ve tvaru válce, který definuje osu (A) válce a má dno (28) válce,

   - opěrkou (22), ležící proti zdroji (12) brzdné síly,

   - alespoň jedním párem vodicích těles (14; 42, 44), která jsou vytvořena na straně válce, a na nichž se dá vytvořit po jednom vedení (16) s vodicí osou (A1, A2), rovnoběžnou s osou (A) válce),

   - můstkem (18), který spojuje zdroj (12) brzdné síly s opěrkou (22) a má vnitřní stranu, přivrácenou k ose (A) válce,

   -as dosedacími plochami (Q1, Q2, Q3, Q4, Q5) a záběrovými plochami (S1/2, S3, S4, S5), vytvořenými na polotovaru třmene (10) brzdy, které umožňují definované opření a pevné upnutí polotovaru třmene (10) brzdy pro třískové doobrábění, vyznačující se tím, že

   - první a druhá dosedací plocha (Q1, Q2) jsou vytvořeny na vnitřní straně můstku (18) ve stejných vzdálenostech od osy (A) válce, vedle každé z obou vodicích os (A1, A2), blízko opěrky (22), a

   - třetí dosedací plocha (Q3) je v okrajové oblasti dna (28) válce, odvrácené od můstku (18), centrována ve vztahu ke středové rovině (C), která zahrnuje osu (A) válce a rozprostírá se kolmo k vodicí rovině (B), ve které leží obě vodicí osy (A1, A2).
7. 7. Polotovar třmene (10) brzdy podle nároku 6, vyznačující se tím, že na zdroji (12) brzdné síly je beztřískově vytvořena čelní plocha (30), přivrácená k opěrce φφ φφφφ φφ φφ • * « φ —·—·.

   • <

   • • · φφ • ____·_ • φ φ φ . ... ™ .» · · «φ φ· (22), divergující od ní s přibývající vzdáleností od můstku (18), která s rovinou (E), kolmou k ose (A) válce, svírá úhel (δ), který je větší než úhel (γ) sklonu.
8. 8,.Rolotovar,třmene,C1 Q)_brzdy. podle.některého-zmároků.6 nebo-7, vyznačující.se tím, že

   - má čtvrtou, popřípadě pátou dosedací plochu (Q4, popřípadě Q5), a

   - první, druhá a třetí dosedací plocha (Q1, Q2, Q3) se rozprostírají rovnoběžně s osou (A) válce.