CZ20031927A3 - Farmaceutický prostředek na bázi inhibitorů receptoru tyrosinkinázy a inhibitorů angiogeneze - Google Patents

Description

^temfainuvaná terapie zj použj_Li( *i nh i b i toru receptoru tyros i nk i názy a inhibitorů angiogeneze

Oblast techniky

Vynález se týká kombinované terapie k léčení nádorů a nádorových metastáz spočívající v podávání antagonistů/inhibitorů receptoru tyrosinkinázy, obzvláště antagonistů ErbB receptoru, výhodněji antagonistů EGF (Her 1) receptoru a antiangiogenních činidel, s výhodou antagonistů integrinu, popřípadě spolu s činidly nebo formami terapie, která -má aditivní nebo synergickou účinnost, je-li poskytována spolu s uvedenou kombinací antagonistů/inhibi torů, jako jsou podávání chenoterapeutických činidel a nebo radiační terapie. Výsledkem terapie může být synergický potenciální nárůst inhibi čního působení každého jednotlivého terapeutika na proliferaci nádoru a poskytování účinnějšího léčení než při podávání jednotlivých složek samotných.

Dosavadní stav techniky

Receptor epidermálního růstového faktoru (EGF receptor nebo EGFR), známý také jako c-erbBl/Herl, a produkt neu onkogenu (známého také jako c-erbB2/Her2) jsou členy superrodiny receptoru EFG, která patří do velké rodiny receptorových tyrosinkináz. Jsou v interakci se specifickými růstovými faktory na povrchu buněk nebo s přírodními ligandy, jako EGF nebo TGF at, takže aktivují receptorovou tyrosinkinázu. Kaskáda ve směru signalizujících proteinů je aktivována, což obecně vede ke změněné expresi genů a ke zvětšení rychlosti růstu.

C-erbB2 (Her2) je transmembránová tyrosinkináza mající molekulovou hmotnost přibližně 185000, s významnou homologií s receptorem EGF (Her 1), ačkoli specifický ligand pro Her2 nebyl dosud jasně identifikován.

• · ··· ···· ······ ·· · ·· · ·

Receptor EGF je transeeubránový glykoprotein, který má molekulovou hmotnost 170000 a nachází se na mnoha epitheliálních buněčných typech. Aktivuje se alespoň třemi ligandy ze souboru zahrnujícího EGF, TGF-ct (transformační růstový faktor alfa) a amphiregulin. Zjistilo se, že jak epidermální růstový faktor (EGF), tak transformační růstový faktor alfa (TGF-ct) vážou receptor EGF a vedou k buněčné proliferaci a růstu nádoru. Tyto růstové faktory nevážou HER2 (Ulrich a Schlesinger, Cell 61, str. 203, 1990). Na rozdíl od několika rodin růstových faktorů, které vyvolávají receptorovou dimerizaci působením své dinem i povahy (například PDGF), monomemí růstové faktory, jako EGF, obsahují dvě vazební místa pro své receptory, a proto mohou zesíťovat dva sousední EGF receptory (Lemraon a kol., EMBO J. 16, str. 281, 1997). Receptorová dimerizace je podstatná pro stimulaci vnitřní katalytické aktivity a pro autofosforylaci receptorů růstového faktoru. Receptorové proteinové tyrosinkinásy (PTK) jsou schopné homodimerizace a heterodimerizace.

Klinické studie naznačují, že jak receptor EGF, tak c-erbB2 jsou nadměrně expresovány v některých typech nádorů, obzvláště prsu, vaječníků, močového měchýře, tlustého střeva, ledvin, hlavy a krku a plochých karcinomů plic (Mendelsohn, Cancer Cells 7, str. 359, 1989; Mendelsohn, Cancer Biology 1, str.

339, 1990). Proto tato pozorováni stimulovala preklinické výzkumy zacílené na inhibici funkce 1idskéhoo receptoru EGF nebo c-erbB2 jako nové terapeutické přístupy k léčení rakoviny (například Baselga a kol., J. Clin. Oncol. 14, str. 737, 1996;

Fan a Mendelsohn Curr. Opin. Oncol. 10, str. 67, 1998). Uvádí se například, že protilátky receptoru EGF i protilátky anti HER2 vykazují hodnotné výsledky v terapii lidské rakoviny. Tak je již humanizovaná monoklonální protilátka 4D5 (hMAb 4D5, HERCEPTIN^R) obchodně dostupným produktem.

Bylo předvedeno, že protilátky anti-EGF receptoru při blokování vazby EGF a TGF-ct na receptor inhibují, jak se zdá, proliferaci nádorových buněk. Vzhledem k těmto poznatkům byla vyvinuta řada myších a krysích monoklonálních protilátek proti EGF receptoru a testována na schopnost inhibovat růst nádorových buněk in vitro a in vivo (Modjtahedi a Dean, J. Oncology 4, str. 277, 1994). Humanizovaná monoklonální protilátka 425 (hMAb 425) (americký patentový spis číslo 5 558864, evropský patentový spis číslo EP O 531472) a chiměrní monoklonální protilátka 225 (cMAb 225) (Naramura a kol., Cancer Immunol, Immunother. 37, str. 343 až 349, 1993; HO 96/40210), obě zaměřené na recerptor EGF, ukázaly svou účinnost v klinických pokusech. Ukázalo se, že protilátka C225 inhibuje EGF-zprostřekovaný růst nádorových buněk in vitro a inhibuje tvoření lidských nádorů in vivo u holých myší. Kromě toho se zdá, že působí kromě jiného synergicky s určitými chematerapeutickými činidly (například dexorubicin, adiamycin, taxol a cisplatin) k vykořenění lidských nádorů in vivo v myších modelech s xenoimplantáty. Ye a kol. (Oncogene 18, str. 731, 1999) uvádí, že lidské rakovinové vaječníkové buňky mohou být úspěšně léčeny s kombinací jak MAb 225 tak hMAb 4D5.

Angiogenese, neboli neovaskularizace, je proces tkáňové vaskularizace, která vyvolává prorůstání nových krevních cév do tkáně. Proces probíhá infiltrací endotheliálních buněk a buněk hladkého svalstva. Předpokládá se, že proces pokračuje jednou ze tří cest: (1) cévy mohou být výhonky stávajících cév; (2) nové vytváření cév může pocházet od prekursorových buněk (vaskulogenese); nebo (3) může se zvětšovat průměr stávajících malých cév (Blood a kol., Bioch. Biophys. Acta 1032, str. 89, 1990). Je známo, že cévní endotheliální buňky obsahuji alespoň pět integrinů závislých na RGD, včetně receptoru vitronektinu (ctv&3 nebo crvůs) , receptor kolagenu typu I a IV, receptor lamininu, receptor systému fibronektin/laminin/kolagen a receptor fibronektinu (Davies a kol., J. Cell. Biochem. 51, str. 206, 1993). Je známo, že buňky hladkého svalstva obsahují alespoň šest integrinů závislých na RGD včetně <χ_νβ3 a ofvPs ·

Inhibice adheze buněk in vitro za použití monoklonA1 ních protilátek, i aunospec i f i ckých pro různé integrinové ac nebo β podjednotky, ovlivňuje v i tronekt inový receptor «χνβ3 při buněčné adhe2i různých buněčných typů včetně mikrovaskulárních endotheliálních buněk (Davies a kol., J. Cell. Biol. 51, str. 206, 1993).

Integriny jsou třídou buněčných receptorů, o nichž je známo, že vážou proteiny extrabuněčné matrice a zprostředkovávají vzájemné působení systémů buňka-extracelulární matrice a buňka-buňka, označované obecně jako jevy buněčné adheze. Integrinové receptory tvoří rodinu proteinů s rozmanitými strukturálními charakteristikami nekovaletních heterodimerních glykoprotei nových komplexů, vytvořených z podjednotek λ a β. 0 vitronektinovém receptorů, pojmenovaným podle jeho originální vlastnosti preferenčního vázání na vitronektin, je nyní známo, že se týká tří různých integrinů, označovaných οίνβι, <ϊνβ3 a Λνβ5· Integrin «νβι váže fibronektin a vitronektin. Integrin «νβ3 váže velmi rozmanité ligandy, včetně fibrinu, fibrinogenu, lamíninu, thrombospondinu, v itronektinu a Wi 11ebrandova faktoru. Integrin <χνβ& váže vitronektin. Je zřejmé, že existují různé integriny s různými biologickými funkcemi, stejně jako různé integriny a podjednotky mající rozmanité biologické specifičnosti a funkce. Jedním významným poznávacím místem vligandu pro mnohé integriny je tripeptidová sekvence arginin-glycin-asparagová kyselina (RGD). RGD se nachází ve všech ligandech, definovaných shora, pro integriny receptorů vitronektinu. Toto poznávací místo RGD může být zastíněno lineárními a cyklickými (póly)peptidy, které obsahují sekvenci RGD. 0 takových peptidech RGD je známo, že jsou inhibitory nebo popřípadě antagonisty integrinové funkce. Je však důležité poznamenat, že v závislosti na sekvenci a struktuře peptidů RGD, může být specifičnost inhibice měněna na cílené specifické integriny.

·· ···· ·· ···· • · · · · · • · · · · ·

Různé polypeptidy RGD s proměnlivou integrinovou specifičností popsali například Cheresch a kol. (Cell 58, str.945, 1989): a

Aumaílley a kol. (FEBS Letts. 291, str. 50,1991) a jsou popsány v různé patentových spisech (například US číslo 4 517686, US 4 578079, US 4 589881, US 4614517, US 4 661111, US 4792525, EP 0 770622).

Vytváření nových krevních cév, neboli angiogeneze, má klíčovou úlohu v rozvoji maligní choroby a vzbudila mnoho zájmu ve vývoji činidel, která inhibují angiogenezi (například Holmgren a kol., Nátuře Medicine 1, 149, 1995: Folkman, Nátuře Medicine 1, str, 27, 1995: o'Reilly a kol., Cell 79, str. 315, 1994) . Použití antagonistů integrinu <x_vp3 k inhibici angiogeneze je známé při způsobech inhibice růstu pevných nádorů snížením přísunu krve do pevného nádoru (například americké patentové spisy číslo US 5 753230 a US 5 766591, které popisují použití antagonistů ot_vP3, jako jsou syntetické polypeptidy, monoklonální protilátky a mime tiká of_Vp3, která vážou receptor oív/33 a inhibují angiogenezi). Způsoby a látky k inhibici etvQs zprostředkované angiogeneze tkáni s použitím antagonistů vitronektinového receptoru oívPs jsou popsány ve světovém patentovém spise číslo WO 97/45447. Angiogeneze se vyznačuje invazí, migrací a proliferaci endotheliálních buněk, procesy, které závisejí na interakci buněk s extracelulárními složkami matrice. V tomto kontextu integrinové buněčné-matricové receptory zprostředkují rozšiřování a migracibuněk. Ukázalo se, že endotheliální adhesni receptory integrinu otvp3 jsou hlavními aktéry zajišťováním cévně-spécifického cíle pro strategie anti-angiogenního léčení (Brooks a kol. Science 264, str. 569, 1994:

Friedlander a kol., Science 270, 1995). Potřeba cévního integrinu oívp3 v angiogenezi byla předvedena několika modely in vivo, kdy generace nových krevních cév transplantovanými lidskými nádory byla úplně inhibována buď systémickým podáváním peptidových antagonistů integrinu ctvp3 a otvps, jak uvedeno shora, nebo alternativně protilátkou otvP3 LM609 (Brooks a kol., Cell ·· ··· · β

• · · · · · · · • · · · · · · · · · • · · · · · · « • · · · · · ··· · • · · · · ··· · ······ ·· · «· 9 ·

79, str. 1157, 1994: ATCC HB 9537). Tato protilátka blokuje receptor integrinu otv03, jehož aktivace přírodními ligandy podporuje apoptózu proliferativních angiogenních cévních buněk a tím přerušuje dozrávání nově se tvořících krevních cév a v každém případě významně proliferaci nádorů. Nicméně se nedávno vyskytla zpráva, Se melanomové buňky by mohly tvořit pavučině podobné obrazce krevních cév i v nepřítomnosti endotheliálních buněk (Science 285, 14, 1999), což znamená, že nádory by byly schopny obejít se bez některých anti-angiogenních drog, které jsou účinné pouze v přítomnosti endotheliálni tkáně.

Četné molekuly stimulují endotheliální proliferaci, migraci a sdružování, včetně VEGF, Ang 1 a bFGF a jsou životně důežitými faktory přežití. VEGF (Vascular Endothelial Grown Factor) byl identifikován jako selektivní růstový faktor, který může stimulovat mitogenezi endotheliálních buněk. Zejména se má zato, že VEGF je hlavním zprostředkovatelem angiogeneze v primárním nádoru a v ischemických očních nemocech. VEGF je homodimer (molekulová hmotnost: 46 000) což je angiogenní faktor specifický pro endotheliální buňky (Ferrara a kol., Endocrin. Rev. 13, str. 18, 1992) a faktor vasopermeabi1 i ty (Senger a kol., Cancer Res. 465629, 1986), který se váže na vysoce afin i tni membránou-vázané receptory s aktivitou tyrosinkinázovou aktivitou (Jakeman a kol., J. Clin. Invest. 89, str. 244, 1992). Biopsie lidského nádoru vykazují zlepšenou expresi VEGF mRNA maligními buňkami a VEGF receptorem mRNA v sousedních endothel i ál nich buňkách. Exprese VEGF se jeví jako největší v oblastech nádorů sousedících s vaskulární oblastí nekrózy (Thomas a kol., J. Biol. Chem. 271(2), str. 603, 1996: Folkman, Nátuře Medicíně 1, str. 27, 1995). Podle světového patentového spisu číslo WO 97/45447 působí integrin civPs na neovaskularizaci, zejména vyvolanou WEGF, EGF a TGFoci a ve spise se uvádí, že antagonist ctvPs může inhibovat angiogenezi podporovanou VEGF. Účinné protinádorové terapie mohou tedy používat cíleného receptoru VEGF k inhibici angiogeneze za použití mo- 7 »· ··♦ · » · ··· · noklonálních protilátek (Witte a kol., Cancer hetastasis Rev. 17(2), str. 155, 1998). O Mab DC-101 je znáno, že inhibuje angiogenezi nádorových buněk.

Jak vyplývá z uvedeného souhrnu, je zřejmé, že EGF, VEGF a integriny d_VÍJ3 a avfe a jejich receptory jsou podstatně zahrnuty v proliferaci a angiogenezi nádoru, a že účinné inhibitory, obzvláště monoklonální protilátky, zaměřené na receptor EGF a/nebo VEGF a/nebo integrinové receptory nebo kterékoli jiné receptory proteinové tyrosinkinázy jsou v zásadě vhodnými kandidáty pro nádorovou terapii. Zvláštní zájem se soustřeďuje na monoklonální protilátky, které mohou specificky rozeznat jejich antigenové epitopy na příslušných receptorech.

Avšak použití takových protilátek, které byly úspěšné in vitro a v živočišných modelech, nevykázaly dostatečnou účinnost u pacientů s monodrogovou terapií. Podobných výsledků bylo dosaženo, bylo-li při klinických pokusech použito jiných antiangiogennich nebo EGF receptorových antagonistů než protilátek. Zdá se, že nádory, je-li blokováno několik specifických míst, mohou použít jiných molekul povrchu buněk ke kompenzaci uvedeného původního blokování. Nádory se tudíž ve skutečnosti nescvrknou během různých anti-angiogenních nebo antiproliferativních terapií. Z těchto důvodů byly navrženy kombinované terapie k obejití tohoto problému, za použití monoklonálních protilátek společně s cytotoxickými nebo chemoterapeutickými činidly, nebo v kombinaci s radioterapií. A skutečně klinické pokusy ukázaly, že tyto kombinované terapie jsou účinnější než odpovídající aonopodávání. Tak například byla popsány proti1átková-cytoki nová fúzní proteinové terapie, která podporuje imunitní odezvou zprostředkovanou inhibici stávajících nádorů, jako jsou rakovinové metastázy. Například cytokinový interleukin 2 (IL-2) byl fúzován na specifické monoklonální protilátky KS1/4 a ch!4.18 zaměřené na s nádorem spojené antigeny adhezní molekuly epiteliální buňky (Ep-CAM, KSA, KS1/4 antigen) nebo disialogangliosid GD, k vytvoření fúzních proteinů chl4.18-IL-2 nebo KS1/4-IL-2 (americký patentový spis číslo US 5 650150). Jiný klinický přístup je založen na podávání monokl onálni protilátky c225 v kombinaci s Herceptinera^R (Ye a kol. 1999 l.c.). Kromě toho kombinace anti-EGF receptorových protilátek spolu s neoplastickými činidly, jako je cisplát in nebo doxorubicin, jsou uvedeny v patentových spisech EP 0667 165 (Al) a US 6 217 866); podobná kombinace, obzvláště kombinace Herceptinu^R s cisplatinem a s ostatními cytotoxickými faktory

770195). Synergické integrínu ocv a shora pozorovány je popsána v literatuře (Genentech, US účinky mezi antiangiogenním antagonistem zmíněnou fúzi proteinů proti 1átka-cytokin byly v nádorových metastázách (Lodě a kol, Proč. Nati. Acad. Sci. 96, str.1591, 1999; světový patentový spis číslo WO 00/47227).

Způsoby použití antagonistů integrínu společně s anti-neoplastickými činidly jsou popsány ve světovém patentovém spise číslo W0 00/38665. Nedávno se zjistilo, že kombinace gemcitabinu se specifickou monoklonální protilátkou DC-101, která inhibuje angiogenezi, zvyšuje protinádorový efekt u rakoviny pankreasu myší ve srovnání s gemcitabinem samotným.V německém patentovém spise číslo DE 198 42415 se popisuje kombinace specifického cyklického peptidu RGD jako inhibitoru integrínu se specifickými antiangiogenezními činidly. Jiné přístupy navrhují podávání receptor EGF blokujících činidel, včetně protilátek, nebo antagonistů integrínu v kombinaci s ozařováním nebo sradioterapií (například světový patentový spis číslo W0 99/60023 a WO 00/0038715).

Nicméně, ačkoli jsou různé kombinace terapií ve výzkumném stádiu a v klinických pokusech, výstupy těchto terapií nejsou dostatečně produktivní. Je proto potřeba vyvíjet další kombinace, které mohou vykázat zvýšenou účinnost a snížené vedlejší účinky.

• · ·* »·*· ·« ···· ·· ·· * « · * · φ • · · · · · · · ·

111 111 11 1 ·· ··

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je faraaceutický prostředek obsahující alespoň jedno činidlo (i) blokující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy a (i i) alespoň jedno činidlo inhibicující angiogenezi, přičemž toto činidlo nebo tato činidla nejsou cytokinovými inunokonjugáty, popřípadě spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo excipientem.

Vynález předně popisuje nové farmaceutické léčení založené na novém konceptu nádorové terapie podáváním pacientům v terapeuticky účinném množství činidlo, které blokuje nebo inhibuje receptorovou tyrosinkinázu, s výhodou receptor ErbB a výhodněji receptor EGF spolu s antiangiogenním činidlem. Popřípadě může prostředek podle vynálezu obsahovat další terapeuticky účinné složky, s výhodou volené ze souboru zahrnujícího cytotoxická činidla, chemoterapeutická činidla a jiné farmakologicky účinné sloučeniny, které mohou podporovat účinnost uvedených činidel nebo snižovat vedlejší účinky uvedených činidel.

Vynález se tedy týká farmaceutických prostředků obsahujících výhodné antagonisty receptoru ErbB a protilátku anti-EGFR (ErbB1/Her 1) a jako antiangiogenní činidlo inhibitor nebo antagonist receptorů integrinu ctvP3, <*νβε nebo ct_v06, s výhodou lineární nebo cyklický peptid obsahující RGD. Zvláště se vynález týká, ve vhodném provedení, specifické kombinované terapie zahrnující protilátky anti-EGFR nebo anti-Her2, jako je humanizovaná monoklonální protilátka 425 (h425, EMD 72000), chimér ní monoklonální protilátka 225 (c225) nebo Herceptin^R výhodně spolu s výhodně RGD obsahujícíni integrinovými inhibitory, nejvýhodněji s cyklickým peptidem cyklo-(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMe-Val), popřípadě s chemoterapeutickou sloučeninou.

Podle vynálezu mohou být terapeuticky aktivní činidla také «999

9 9 9 9

999 999 99 9 zajištěna pomocí farmaceutické soupravy, kitu, obsahujícího balíček obsahující jeden nebo několik antagonistů tyrosinkinázy, jedno nebo několik aniangiogenních činidel a popřípadě jedno nebo několik cytotoxických/chemoterapeutických činidel v samostatném balení nebo v oddělených kontěinerech. Terapie s těmito kombinacemi může zahrnovat popřípadě léčbu ozařováním

Vynález se však týká dále kombinované terapie sestávající z podávání pouze jedné ífúzní) molekuly, mající antireceptorovou tyrosinkinázu, s výhodou aktivitu anti-ErbB receptoru a antiangiogenní aktivitu, popřípadě spolu s jedním nebo s několika cytotoxickými/chemoterapeutickými činidly. Příkladem je anti-EGFR protilátka, jako h425 nebo c225, jak uvedeno shora, a níže, která je fúzována na C-terminálu své Fc části na antihormonílní činidlo známými rekombinantními nebo chemickými metodami. Dalším příkladem je bispeicifická protilátka, kde je jedna specifičnost zaměřena na nukleární hormonový receptor a druhá je zaměřena na receptor EGF.

V zásadě může být podávání provázeno radiační terapií, přičemž léčba ozařováním může probíhat v podstatě souběžně nebo před nebo po podání drogy. Podávání různých činidel kombinované terapie podle vynálezu může být také dosahováno v podstatě souběžně nebo následně. Nádory mající receptory na povrchu svých buněk účastnících se vývoje krevních cév v nádoru, mohou být úspěšně léčeny kombinovanou terapií podle vynálezu.

Je známo, že nádory vyhledávají alternativní cesty pro svůj rozvoj a růst. Je-li blokována jedna cesta, mají obvykle schopnost přepnout na jinou cestu expresováním a použitím jiných receptorů a signálních cest. Proto farmaceutické kombinace podle vynálezu mohou blokovat několik takových možných vývojových strategií nádoru a poskytnout v důsledku toho různé přednosti. Kombinace podle vynálezu se hodí k léčení a k prevenci nádorů, nádorům podobných neoplastických poruch a nádo11 rových metastáz, které se vyvíjejí a rostou aktivaci jejich relevantních hormonových receptorů, které se vyskytují na povrchu nádorových buněk, S výhodou se rŮ2ná kombinovaná činidla podle vynálezu podávají v kombinaci v dávkách nižších, nických situacích.

v malém dávkování, tedy než kterých bylo popřípadě použito v kliVýhodou snižování dávky sloučenin, prostředků a činidel a léčby podle vynálezu podáváním jedincům zahrnuje pokles nástupu škodlivých účinků spojených s vyššími dávkami. Například snížením dávky činidla popsaného shora a níže, se dosahuje snížení frekvence a závažnosti nevolnosti a zvracení ve srovnání s pozorováním při vyšších dávkách. Snížení nástupu škodlivých účinků je cílem zlepšení kvality života pacienta. Další výhodou snižování nástupu škodlivých účinků je zlepšeni pacientovy spolupráce, sníženi počtu hospitaizací potřebných ke zvládnutí škodlivých účinků a snížení podání anal getických činidel potřebných ke zmírnění bolesti spojené se škodlivými účinky. Alternativně mohou také způsoby a kombinace podle vynálezu maximalizovat terapeutický efekt při vyšších dávkách.

Nádory, obsahující (nadměrně expresované) receptory ErbB, s výhodou receptory ErbB 1 (Her 1, EGFR) nebo ErbB2 (Her2) na povrchu buněk, mohou být s úspěchem léčeny kombinací podle vynálezu. Kombinace v ránci farmaceutického léčení podle vynálezu vykazují překvapující synergické účinky. Při podávání kombinace drog je možno pozorovat reálné smršťování a rozpad nádoru během klinických studií, zatímco nebyly zjistitelné žádné významné škodlivé drogové reakce. Kromě toho vykazují třídrogové kombinace (receptor tyrosinkinázy, s výhodou činidlo blokujíc! receptor ErbB plus antiangiogenní činidlo plus chemoterapeutické činidlo) výtečnou účinnost. Avšak zda je chemoterapeutická droga synergicky účinná nebo není, závisí jen na droze samotné, na receptoru tyrosinkinázy, s výhodou na agonistu receptoru ErbB a na nádorové buňce, která je léčena uvedeným činidlem a musí se obvykle zkoušet případ od případu.

»· »·«· • «

- 12 Vynález se zvláště týká:

( i)

C i i) alespoň farmaceutického prostředku obsahujícího činidlo nebo činidla maj ící (i) alespoň jednu spéci fičí tu blokování/inhibice receptoru tyrosinkinázy a (ii) alespoň jednu specificitu blokování/inhibice angíogeneze, přičemž toto činidlo nebo tato činidla nejsou cytokinovými imunokonjugáty, popřípadě spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo recipientem;

jako první alternativy farnaceutika obsahujícího alespoň jedno činidlo blokující receptor tyrosinkinázy a jedno činidlo inhibující angiogenezi;

jako druhé alternativy farmaceutika obsahujícího činidlo blokující receptor tyrosinkinázy stejně jako inhibující angiogenezi , odpovídajících prostředků dále obsahujících alespoň jedno cytotoxické s výhodou chemoterapeutické činidlo, zvláště farmaceutického prostředku, přičemž činidlo (i) má ErbB receptorovou blokující/inhibiční specifičnost, odpovídajího farmaceutického prostředku, přičemž specifičnost receptoru ErbB uvedeného činidla je odvozena od receptoru EGF (ErbBl/Herl) nebo receptoru ErbB2/Her2, zvláště farmaceutického prostředku, přičemž činidlem je protilátka nebo její funkčně intaktní derivát, obsahující vazební místo, které se váže na epitop ErbBl (Herl) nebo receptoru Erb2(Her2), jako výhodného provedení, farmaceutického prostředku, ve kterém jsou protilátka nebo její funkčně intaktní derivát volen ze souboru zahrnujícího:

- humanizovanou monoklonální protilátku 4256 (h425),

- chimerní monoklonální protilátku 225 (c225),

- humanizovanou monoklonální protilátku Her2, včetně humanizované chimerní nebo deimunizované funkčně intaktní

	9 « 9	♦ · » »	«•9 9 «	• · 9 *	• »9
	•	• ·	•	• 9	«
• 9	• 99	* ·	>	9«	• 9

-DPhe-NMeVal) kontě i nerech deriváty, odpovídajícího farmaceutického prostředku, kde uvedeným angiogenezním inhibičním činitelem je inhibitor integrinu otvP3, acvfis nebo otvAe, odpovídajících farmaceutických prostředků, přičemž uvedeným inhibitorem integrinu je RGD lineární nebo cyklický peptid, s výhodou cyklo <Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal) , jako specifického provedení farmaceutického prostředku, kde uvedenou protilátkou nebo funkčeně intaktním jejím derivátem je humanizovaná monoklonální protilátka 425 (h425) nebo chimerní monoklonální protilátka 225 <c225), včetně deimunizovaných forem a inhibitorem integrinu je cyklo-(Arg-Gly-Aspobsahující popřípadě, popřípadě v oddělených nebo obalech, chemoterapeutické činidlo, které je voleno ze souboru zahrnujícího cisplatin, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel a bleomycin, odpovídajících farmaceutických prostředků, přičemž uvedeným inhibitorem integrinu je protilátka nebo její funkčně intaktní derivát, obsahující vazební místo, které se váže na epitop receptorů integrinu, voleného s výhodou ze souboru zahrnujícího protilátky LM609, P1F6, 17E6, 14D9.F8, včetně jejich humanizovaných, chimerních nebo deimunizovaných verzí, farmaceutických prostředků, přičemž jedním z činidel je bispecifická protilátková nebo heteroproti 1átková molekula obsahující první vazební místo, které se váže na epitop nebo receptor tyrosinkinázy, s výhodou receptor ErbB a druhým vazebním místěna, které se váže na epitop receptorů angiogeneze je s výhodou receptor integrinu, specifického odpovídajícího farmaceutického prostředku, přičemž uvedené monoklonální protilátky jsou voleny ze souboru zahrnujícího: h425, c225 nebo Her2 a monoklonální protilátky LM609, P1F6 a 17E6, 14D9.F8, farmaceutického prostředku, přičemž jedním z činidel je imunokonjugát sestávající z protilátky nebo proti 1átkového fragmentu tvořícího jednu z uvedených blokujících spéci fič• · • · «··· ·«· nosti a ne imunologické molekuly fúzované na protilátku nebo fragment protilátky, tvořící druhou specifičnost, odpovídajícího farmaceutického prostředku, přičemž proti látková část nebo její fragment obsahuje vazební místo, které se váže na epitop receptorů ErbB, s výhodou receptorů EGF (Herl) a fúzovaná ne imunologická molekula obsahuje vazební místo, které se váže na epitop integrinového receptorů, jeho specifického farmaceutického prostředku, kde část protilátky, která se váže na epitop receptorů ErbB, je volena ze souboru monoklonálních protilátek zahrnujícího h425, c225 nebo Her2 a ne imunologickou části, která se váže na epitop integrinového receptorů je cyk1o-(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal), farmaceutického kitu obsahujícího (i) balíček obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, inhibující s výhodou blokující činidlo receptorů ErbB, (i i) balíček obsahující alespoň jedno činidlo inhibující angiogenezi, s výhodou činidlo otvB3, otvBs nebo otvBe, inhibujíci integrinový receptor, výhodněji RGD obsahující lineární nebo cyklický peptid, zvláště cyklo-<Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal), popřípadě dále obsahující cytotoxické činidlo v obalu, odpovídajícího farmaceutického kitu, kde činidlem blokujícím ErbB receptor je protilátka nebo její funkčně intaktní derivát, mající vazební místo, které se váže na epitop uvedeného receptortu, přičemž protilátka je s výhodou volena ze souboru protilátek zahrnujícího humanizované monoklonální protilátky 425 <h425), chimerní monoklonální protilátky 225 (c225) nebo humanizované monoklonální protilátky Her2, farmaceutického kitu, kde činidlem inhibujícím angiogenezi je protilátka nebo její aktivní derivát, s výhodou volený ze souboru protilátek zahrnujícího LM609, P1H6, 17E6 a 14D9.F8, jako specifického provedení vynálezu, specifického farmaceutického kitu obsahujícího (i) balíček obsahující humanizovanou monoklonální protilátku 425 (h425), chimerní monoklonální protilátku 225 (c225) nebo její funkčně intaktní derivát a (i i) baliček obsahující cyklo-(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal), popřípadě obsahující cheioterapeutické činidlo volené ze souboru zahrnujícího cisplatin, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel, bleomycin,

- použití farmaceutického prostředku nebo shora definovaného farmaceutického ki tu pro přípravu léčiva k léčení nádorů a nádorových aetastáz,

- farmaceutického léčení nebo způsobu léčení nádorů nebo nádorových metastáz u pacienta, spočívajícího v podávání pacientovi terapeuticky účinného množství činidla nebo činidel, maj ící ch (i) alespoň jednu specifičnost blokování receptoru tyrosinkinázy a (ii) alespoň jednu specifičnost inhibice angiogeneze, přičemž toto činidlo nebo tato činidla nejsou cytokinovými imunokonjugáty, popřípadě spolu s cytotoxickým, s výhodou chemoterapeutickým činidlem, přičemž je s výhodou toto činidlo (i) protilátka nebo její funkčně intaktní derivát, obsahující vazební místo, které se váže na epitop receptoru ErbB, s výhodou receptoru ErbB (Herl) nebo Erbn2(Her2) a uvedené činidlo (ii) integrinový inhibitor av&3, ctvíte nebo civíte, nebo činidlo blokující VEGF receptor a konečně se vynález týká

- odpovídajících způsobů, přičemž uvedená protilátka, zaměřená na receptor ErbB, je volena ze souboru zahrnujícího humanizovanou monoklonální protilátku 425 (h425), chiraerní monokl onál ní protilátku 225 (c225) nebo humanizovanou monoklonální protilátku Her2 a antiangiogenním činitelem je cyklo-( Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal), popřípadě spolu s cytotoxickou drogou volenou ze souboru zahrnujícího cisplatin, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel a bleomycin.

Farmaceutické léčení s použitím farmaceutických prostředků a kitů podle vynálezu může být doprovázeno souběžně nebo ná·· ···· ·· ···· • · · · · · • · · · · ·

sledně radiační terapii.

Podle vynálezu lze rozlišit v zásadě čtyři kombinace farmaceutických prostředků:

(i) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt ivi tou/specifici tou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu (dvoudrogová kombinace);

(ii) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt ivi tou/spécificitou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenni aktivitu a kombinované s alespoň jedním chemoterapeutickým činidlem (třidrogová kombinace);

(iii) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující aktivi tou/specifici tou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinovanou v jedné molekule (jednodrogová kombinace mající dvoudrogovou aktivitu);

(iv) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt ivi tou/spec ificitou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinovanou v jedné molekule, kombinované s alespoň jedním chemoterapeutickým činidlem (dvoudrogová kombinace mající tří drogovou aktivitu).

Činidla se mohou podávat souběžně nebo postupně v kterémkoli z uvedených případů. Podle shora uvedeného, zahrnují způsoby podle vynálezu v zásadě následující kombinace podávání:

(i) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt i v i tou/spécifici tou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu (dvóudrogové podání);

(ii) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, • « · · · ·

s výhodou s ErbB receptor blokující akt iv i tou/spécifici tou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu (dvoudrogové podání) a radioterapie;

(iii) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující aktivi tou/spec ificitou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinované s alespoň jedním chemoterapeutíckýffi činidlem (třídrogové podáváni);

(iv) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt ivitou/spécificitou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinované s alespoň jednim chemoterapeutickým činidlem (třídrogové podávání) a radioterapie;

(v) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt iv i tou/spécificitou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinovanou v jedné molekule (jednodrogové podání majicí dvoudrogovou aktivitu);

(vi) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující aktivitou/specificitou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinovanou v jedné molekule (jednodrogové podání mající dvoudrogovou aktivitu“) a radioterapie, (vii) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt ivi tou/spec ifici tou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinovanou v jedné molekule, kombinované s alespoň jedním chemoterapeutickým činidlem (dvoudrogová kombinace mající třídrogovou aktivitu”):

(viii) činidlo obsahující alespoň jeden receptor tyrosinkinázy, s výhodou s ErbB receptor blokující akt iv i tou/specifici tou, kombinované s činidlem obsahujícím alespoň jednu antiangiogenní aktivitu kombinovanou v jedné molekule, kombinované s alespoň jedním chemoterapeutickým činidlem (dvoudrogová kombinace mající třídrogovou aktivitu) a radioterapie.

Farmaceutické kombinace a způsoby podle vynálezu poskytují různé přednosti. Kombinace podle vynálezu jsou vhodné k léčení a k prevenci nádorů, nádorům podobným a neoplasiovým nemocen. S výhodou se různá kombinová činidla podle vynálezu podávají v kombinaci v malých dávkách, tedy dávkách, než obvykle používané v klinických situacích.

které jsou nižší Výhodou snižování dávky sloučenin, prostředků a činidel a léčby podle vynálezu podáváné savcům je ných s vyššími dávkami tického činidla, jako pokles nástupu škodlivých účinků spojeNapříklad snížením dávky chemoterapeujsou methotrexát, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel, bleomycin a cisplatin, dochází ke snížení frekvence a závažnosti nevolnosti a zvracení ve srovnáni s pozorováním při vyšších dávkách. Podobné přednosti jsou pozorovány v případě sloučenin, prostředků, činidel a terapie v kombinaci s integrinovými antagonisty podle vynálezu. Snížení výskytu škodlivých účinků je cílem zlepšení kvality života pacienta. Dalši výhodou snižování výskytu škodlivých účinků je zlepšení pacientovy spolupráce, snížení počtu hospitalizací potřebných ke zvládnutí škodlivých účinků a sníženi podání analgetik potřebných ke zmírněni bolesti spojené se škodlivými účinky. Alternativně mohou také způsoby a kombinace podle vynálezu maximalizovat terapeutický efekt při vyšších dávkách.

Podrobný popis vynálezu

Pokud není jinak uvedeno používané výrazy a věty mají významy a definice dále popsané. Kromě toho tyto definice a významy popisují vynález podrobněji, včetně výhodných provedení.

Receptor nebo “receptorová molekule je rozpustný nebo na membránu vázaný/asociovaný protein nebo glykoprotein obsahující jednu nebo několik domén, ke kterým se ligand váže k vytvoření komplexu receptor-1 igand. Vazbou ligandu, kterým může být agonist nebo antagonist, je receptor aktivován nebo inaktivován a může iniciovat nebo blokovat signalizační dráhu.

Ligand“ nebo receptorový ligand” je přírodní nebo syntetická sloučenina, která váže receptorovou molekulu k vytvoření komplexu reptor-1igand. Pod pojmem ligand se rozumí agonisty, antagonisty a sloučeniny s parciálním agonistovýa/antagonistovýa působen i m.

Agonist“ nebo receptorový agonist je přírodní nebo syntetická sloučenina, která váže receptor k vytvoření receptor-agonistového komplexu aktivací receptoru a popřípadě receptor-agonistového komplexu, iniciujícího signalizaci dráhy a dalši biologické procesy.

Antagonist“ nebo “receptorový antagonist“ je přírodní nebo syntetická sloučenina majicí biologické působení opačné než agonist. Antagonist váže receptor a blokuje působení receptorového agonistu pro receptor. Antagonist je definován svou schopností blokovat působení agonistu. Receptorový» antagonistem může být také protilátka nebo jej i imunotherapeuticky účinný fragment. Seznam a pojednání o výhodných antagonistech podle vynálezu je v dalším textu.

“ErbB receptor“ je receptorová proteinová tyrosinkináza, která patří do rodiny ErbB receptorů a zahrnuje receptory EGFR (ErbBl), ErbB2, ErbB3 a ErbB4 a jiné členy této rodiny, které budou v budoucnosti definovány. Receptor ErbB obsahuje obvykle extracelulární doménu, která může vázat ligand ErbB; lipofilní transmembánovou doménu; konservovanou intracelulární doménu tyrosinkinázy: a karboxyl-terminálovou signalizující doménu zahrnující několik tyrosinových zbytků, které mohou být fosforylovány. Receptorem ErbB může být receptor ErbB “nativní sekvence“ nebo jeho “varianta sekvence aminokyselin. S výhodou je ErbB receptorem nativní sekvence lidského receptoru ErbB. ErbBl se týká genu kódujícího proteinový produkt EGFR. Nejvýhodnější je receptor EGF (Herl). Výrazů Herl a ErbBl“ se zde používá zaměnitelně a týkají se lidského proteinu Herl.

Výrazů “Her2” a ErbB2 se zde používá zaměnitelně a týkají se lidského proteinu Her2. Podle vynálezu se dává přednost receptorům ErbBl <EGFR).

“ErbB ligand je polypeptid, který se váže na receptor ErbB a/ nebo hoaktivuje. ErbB ligandy, které vážou EGFR zahrnují EGF, TGF-a, amphiregulin, betace11ulin, ΗΒ-EGF a epiregulin.

“Tyrosinkinázový antagonist/inhibitor” jsou přírodních nebo syntetická činidla, která jsou schopná inhibovat nebo blokovat tyrosinkinázy, včetně receptor tyrosinkinázy, které mají specifický význam pro vynález. Výraz zahrnuje ErbB receptorové antagonisty/inhibi tory” dále podrobněji definováné. S výjimkou těchto antagonistů, s výhodou anti-ErbB receptorové protilátky přídavně vhodné tyrosinokinázové antagonisty podle vynálezu jsou chemické sloučniny, které vykázaly účinnost v monodrogové terapii, například rakoviny prsu a prostaty. Vhodné inhibitory tyrosinkinásy indolkarbazolového typu lze získat za využití informací v patentové literatuře (například americký patentový spis číslo US 5 516771, US 5 654427,US 5 461146 a US 5 650407). V americkém patentovém spise číslo US 5 475110, US 5 591855 a US 5 594009 a ve světovém patentovém spise číslo WO 96/11933 jsou uvedeny inhibitory tyrosinkinázy pyrrolokarbazolového typu a rakovina prostaty. Výhodnými denními dávkami inhibitorů chemické tyrosinkinázy, definovaných shora, je 1 pg/kg až 1 g/kg tělesné hmotnosti. Výhodnější je dávkování inhibitorů tyrosinkinázy 0,01 mg/kg až 100 mg/kg tělesné hmotnosti denně.

ErbB receptor antagonist/inhibitor je přírodní a syntetická molekula, která váže a blokuje nebo inhibuje receptor ErbB a je proto členem rodiny (receptor)tyrosin kinázový antagonist/ inhibitor. Tak blokování receptoru agonistů brání vazbě ErbB ligandu (agonist) a aktivaci receptorového komplexu agonist/ ligand. Antagonisty ErbB mohou být zaměřeny na Herl (nebo EGFR/Her1) nebo Her2. Výhodné antagonisty podle vynálezu jsou

ΦΦ ΦΦ · φ • · · φ Φ· φ zaměřeny na receptor EGF (EGFR, Herl). Antagonisty ErbB receptoru mohou být protilátka nebo její imunoterapeuticky účinný fragment nebo neimunobiologické molekuly, jako je peptid, polypeptidový protein. Zahrnuty jsou i chemické molekuly, avšak protilátky EGFR a anti-Her2 jsou výhodnými antagonisty podle vynálezu. Výhodnými protilátkami podle vynálezu jsou protilátky Herl a anti-Her2, výhodněji anti-Herl. Výhodnými anti-Herl protilátkami jsou MAb425, s výhodou humanizovaný Hab425 ( hNAb 425, americký patentový spis číslo US 5 558864, evropský patentový spis číslo EP O 531472) a chiměrní MAb225 ( cMAb 225, americký patentový spis číslo US 4 943533 a evropský patentový spis číslo EP O 359282). Nejvýhodnějí je monoklonální protilátka h425, která vykázala v monodrogové terapii vysokou účinnost se sníženými škodlivými a vedlejšími účinky. Nejvýhodnější anti-Her2 protilátkou je HERCEPTIN^r (obchodní produkt společnosti Genetěch/Roche).

Účinné EGF receptorové antagonisty podle vynálezu mohou být také jiné přírodní nebo syntetické chemické sloučeniny. Jakožto příklady výhodných molekul této kategorie se uvádějí organické sloučeniny, organokovové sloučeniny a soli organických a organokovových sloučenin. Účinnými anatagonisty receptoru ErbB podle vynálezu mohou být také malé molekuly. Malé molekuly podle vynálezu jsou nebiologické shora definované molekuly, mající molekulovou hmotnost přibližně nepřesahující 400. S výhodou nemají proteinovou nebo peptidovou strukturu a nejvýhodněji jsou to synteticky vyráběné chemické sloučeniny. Jakožto příklady výhodných malých molekul se uvádějí organické sloučeniny, organokovové sloučeniny, soli organických sloučenin a organokovových sloučenin.

Četné malé ci EGF receptoru vádě j í ·’ styrylem rický patentový molekuly byly popsaány jako úžitečné k inhibia/nebo receptoru Her2. Jakožto příklady se usubstituované heteroarylové sloučeniny (amespis číslo US 5 656655); bis monocyklické a/ • * ···· ·· ···· ♦ · · · · 9 • 99 999

nebo bicyklické arylovéheteroarylové, karbocyklické a heterokarbocyklické sloučeniny (americký patentový spis číslo US 5 646153); tricyklické pyrimidinové sloučeniny (americký patentový spis číslo US 5 679683); deriváty chinazolinu mající inhibiční aktivitu receptoru tyrosinkinázy (americký patentový spis číslo US 5 616582); heteroarylethenediylové nebo heteroar/1ethenediylarylvé sloučeniny (americký patentový spis číslo US 5 196446); sloučenina označená jako 6-(2,6-dichlorfenyl)-2-(4-( 2-diethylaminoethoxy)fenylamino)-8-methyl-8H-pyrido(2,3)-5-pyrimidin-7-on (Pánek a kol. J. Pharmacol. Exp. Therap. 283, str. 1433, 1997) inhibující rodinu receptorů EGFR, PDGFR a FGFR.

Výrazem anti-angiogenní činidlo” se zde vždy míní přírodní nebo syntetická sloučenina, která blokuje, nebo do jisté míry ovlivňuje rozvoj krevních cév. Ant iangiogenní molekulou může být například biologická molekula, která se váže a blokuje angiogenní růstový faktor nebo receptor růstového faktoru. Výhodná antiangiogenní molekula se zde váže na receptor, s výhodou integrinový receptor nebo receptor VEGF. Pojem zahrnuje podle vynálezu také prodrogu uvedeného angiogenního činidla. Existuje mnoho molekul s různou strukturou a různého původu, které vykazují antiangiogenní vlastnosti. Nejzávažnějšimi třídami inhibujícími nebo blokujícími angiogenezi, které jsou vhodné podle vynálezu, jsou například:

(i) antimitotika, jako je flurouracíl, raytomycin-C, taxol;

(ii) metabolity estrogenu jako je 2-methoxyestradiol;

(iii) inhibitory matricové metaloproteinázy (MMP), které inhibují metaloproteinázy zinku (například betimastat, BB16, TIMPy, minocyklin, GM6001, nebo sloučeniny popsané v publikaci Inhibition of Matrix Metal 1oproteinases: Therapeutic Applications (Golub, Annals of the New York Academy of Science, sv. 878a; Greenwald, Zuzker (vydavatelé), 1999);

(iv) antiangiogenní multifunkční činidla a faktory, jako je IFNot (americký patentový spis číslo US 4 530901, US 4 503035, • 9 0 9

0

0

0

990 09«

0 0

9

0099

US 5 231176), angiostatin a plasminogenové fragmenty (například kringle 1-4, kringle 5, kringle 1-3 (0 Reilly, M.S. a kol., Cell (Cambridge, Mass.) 79(2) str. 315 až 328, 1994: Cao a kol., J. Biol. Chem. 271, str. 29461 až 29467, 1996: Cao a kol., J. Biol. Chem 272, str. 22924 až 22928, 1997), endostatin (OReilly, M.S. a kol., Cell 88 (2), 277, 1997 a světový patentový spis číslo WO 97/15666), thrombospondin (TSP-1: Frazier, Curr Opin Cell Biol. 3(5), str. 792, 1991): destičkový faktor 4 (PF4):

(v) inhibitory plasminogenové aktivátor/urokinázy;

(vi) antagonisty úrok inázového receptorů:

(vii) heparinázy:

(viii) analogy fumagilinu jako TNP-47O:

(ix) inhibitory tyrosinkinázy jako SUI 01 (četné shora a níže zmíněné ErbB receptorové antagonisty (antagonisty EGFR/Her2) jsou také inhibitory tyrosinkinázy a mohou proto vykazovat blokující aktivity anti-EGF receptorů, jejichž výsledkem je inhibice růstu nádoru i anti-angiogenní aktivita, která vede k inhibici vývoje krevních cév a endothei 1 iálηích buněk);

(x) suramin a analogy suraminu;

(xi) angi ostat ické steroidy:

(xii) antagonisty VEGF a bFGF;

(xi i i)antagonisty receptorů VEGF jako jsou protilátky receptorů anti-VEGF (DC-101):

(xiv) antagonisty flk-1 a flt-1;

(xv) inhibitory cyklooxygenázy-II jako COX-II:

(xvi) antagonisty integrinu a antagonisty receptorů integrinu, jako jsou antagonisty ctv a antagonisty receptorů ctv, například protilátky receptorů anti-otv a peptidy RGD. Antagon i stům integrinu (receptorů) je podle vynálezu se dává přednost.

Integrinové antagonisty/inhibitory nebo integrinové receptorové antagonisty/inhibitiony jsou přírodní nebo syntetické molekuly, které blokují a inhibují integrinový receptor. V některých případech zahrnuje tento pojem antagonisty zaměřené na

jsou látky antagonistů ligandy integrinového receptoru (jako pro avp3^: vitronektin, fibrin, fibrinogen, von Willebrandův faktor, thrombospondin, laminin: pro «v 05 ^: vitronektin; pro ev0i ^: fibronektin a vitronektin; pro ctv06 ' fibronektin). Přednost se dává antagonistů» zaměřeným na receptory integrinu podle vynálezu. Antagonisty integrinu (receptoru) mohou být přírodní nebo syntetické peptidy, nepeptidy, peptidomimetika, iaunoglobuliny, jako jsou protilátky nebo jejich funkční fragmenty, nebo imunokonjugáty (fúzní proteiny). Výhodné inhibitory integrinu podle vynálezu jsou zaměřeny na integriny receptoru oív (například tí_V03, ofv05, cív 06 a podtřídy). Výhodnými inhibitory integrinu jsou antagonisty tf_V a obzvláště antagonisty «v03. Výhodnými antagonisty cív podle vynálezu jsou peptidy RGD, antagonisty pept idomimet ik (nepeptidů) a protilátky anti integri nových receprtorů, jako blokující receptory oív. Příklady ne imunol og i ckých cfv03 jsou popsány v americkém patentovém spise číslo US 5 753230 a US 5 766591. Výhodnými antagonisty jsou lineární a cyklické RGD obsahující peptidy. Cyklické peptidy jsou zpravidla stabilnější a vykazují zvýšený poločas životnosti séra. Nejvýhodnějšim integrinovým antagonistem podle vynálezu je však cyklo-(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal) (EMD 121974, Ci1engitide^R, Merck KgaA, Německo; evropský patentový spis číslo EP 0 770622), který je účinný v blokování integrinových receptorů cív03, otvPi, oív 06, cív03, cíiib03· Vhodné peptidyly i peptidomimet ika (nepeptidy), antagonisty integrinového receptoru cív03, cív05, cív06, jsou popsány ve vědecké i v patentové literatuře (například Hoekstra a Poulter Curr. Med. Chem 5, str. 195, 1998: světový patentový spis číslo WO 95/32710; WO

95/37655; WO 97/01540; W0 97/37655; W0 97/45137; W0 97/41844; W0 98/08840; W0 98/18460; W0 98/18461; W0 98/25892; W0 98/ 31359, W0 98/30542: W0 99/15506; W0 99/15507; W0 99/31061: W0 00/06169: evropský patentový spis číslo EP 0 853084; EP 0 854140: EP 0 854145; americký patentový spis číslo US 5780426; a US 6 048 861). Jakožto patentové spisy, týkající se benzazePi nových jakož také příbuzných benzdiazepinových a benzcyklo25

	**	• Λ	·«	• »0 0 • •
•	•	• •	• •
	•	•	•	•	•	• ·
0 *			0		* «	• 0

heptenových «νβ3 inlegrinových receptorových antagonistů, které jsou také vhodné k použiti podle vynálezu, se uvádějí světovýh patentový spis číslo WO 96/00574; WO 96/00730; W0 96/ 06087: W0 96/26190: W0 97/24119; W0 97/24122; W0 97/24124; WO 98/15278: W0 99/05107;W099/06049; W0 99/15170; W0:99/15178; WO 97/34865; WO 97/01540; WO 98/30542; WO 99/11626 a WO 99/15508. Jiné antagonisty integrinového receptoru způsobuj ící stahy konformačního prstence páteře jsou popsány rovněž v patentových spisech (světový patentový spis číslo W0 98/08840; W0 99/ 30709; W0 99/30713: W0 99/31099; W0 00/09503; US 5 919 792; americký patentový spis číslo US 5 925655; US 5 981546 a US 6 017926). V patentovém spise číslo US 6 048 861 a WO 00/72801 je popsána řada derivátů kyseliny nonanové, které jsou mocnými antagonisty integrinového receptoru a_v&3· Jiné chemické malé molekulové antagonisty integrinového receptoru (většinou antagonisty vitronektinu) jsou popsány ve světovém patentovém spise číslo W0 00/38665. Ukázalo se, že i jiné anatagonisty receptoru <ϊνβ3 jsou účinné v inhibici angiogeneze. Například syntetické antagonisty receptoru jako (S)- 10, 11-dihydro-3-[3-(pyridin-2-ylamino)- 1-propyloxy]-5H-dibenzo[a, dlcyklohepten -10-octová kyselina (známá jako SB-265123) byly testovány v řadě savčích modelových systémů (Keenan a kol., Bioorg. Med. Chem. Let. 8(22), str. 3171, 1998; Ward a kol., Drug Metab.

Dispos. 27(11), str. 1232, 1999). Testy k identifikaci antagonistů integrinů vhodných k použití jako antagonistů popsal například Smith a kol. (J. Biol. Chem. 265, str. 12267, 1990) a jsou v příslušné patentové literatuře. Protilátky receptoru anti - integri nu jsou také dobře známy. Vhodné monoklonální protilátky ant i integrinů (například d_VŮ3, ctvůs, Λνβ©) mohou být modifikovány k zahrnutí jejich fragmentů vázajících antigen, včetně F(ab)2, Fab a upravené Fv nebo jednořetězcová protilátka. Jednou vhodnou a s výhodou používanou monoklonální protilátkou, zaměřenou proti integrinovému receptoru οίνβ3, je LM609 (Brooks a kol., Cell 79, str. 1157, 1994, ATCC HB 9537). Mocná specifická protilátka ant i - <ϊνβ5, P1F6 je popsána ve světovém

•	•			000 ó		00	0000
•	0 ·	0	•	0	•	0	Λ
•	•	0	•	*	0	0	0
•	•	0	•	0	•	0	0 ·
0·	0*0		0·	•		00	00

patentovém spise číslo WO 97/45447, a také se jí dává přednost podle vynálezu. Další vhodnou selektivní ctvPs protilátkou je MAb 14D9.F8 (světový patentový spis číslo WO 99/37683, DSM ATCC2331, Merck KGaA,Německo) a MAb 17.E6 (evropský patentový spis číslo EP O 719859, DSM ACC2160, Merck KGaA,Německo), který je selektivně zaměřen na řetězec ct_v integrinového receptoru. Jinou vhodnou anti integrinovou protilátkou je obchodně dostupný Vitraxin^R.

Výrazu “protilátka nebo “imunoglobulin“ se používá v nejširším významu a zvláště se týká intaktních monoklonálních protilátek, polyklonálnich protilátek, mul tispecifických protilátek (například bi specifických protilátek) tvořených z alespoň dvou intaktních protilátek a proti 1átkových fragmentu, pokud vykazují žádoucí biologickou aktivitu. Pojem zahrnuje obecně heteroproti 1átky, které se skládají ze dvou nebo z několika protilátek nebo z jejich fragmentů s různou vazební specifičností, které jsou spolu svázány. V závislosti na sekvenci aminokyselin jejich konstantních regionů, mohou být intaktní protilátky označeny jako odlišné “protilátkové(imunoglobulinové) třídy“. Existuje pět hlavních tříd intaktních protilátek: lgA, lgD, IgE, lgG a lgM a několik z nich se může dále dělit na “podtřídy (isotypy), například lgGl, lgG2, lgG3, lgG4, lgA a lgA2. Konstantní domény těžkého řetězce, které odpovídají různým třídám protilátek se označují, oř, delta, epsilon, gama a u . Výhodnou hlavní třídou podle vynálezu je lgG, zvláště lgGl a lgG2. Protilátky jsou obvykle glykoproteiny s molekulovou hmotností přibližně 150000 a sestávají ze dvou stejných lehkých (L) řetězců a ze dvou stejných těžkých (H) řetězců. Každý lehký řetězec je vázán na těžký řetězec kovalentní disulfidovou vazbou, zatímco počet disulfidových vazeb kolísá mezi těžkými řetězci různých imunoglobulinových isotypů. Každý lehký a těžký řetězec má také pravidelně vzdálené intrařetězcové disulfidové můstky. Každý těžký řetězec má na jednom konci proměnlivou doménu (VH) následovanou řadou konstantních domén.

Proměnlivé regiony obsahuji hypervariabilni regiony nebo regiony CDR, které obsahují antigenové vazební místo a zodpovídají za specifičnost protilátky a oblasti “FR“ , které jsou významné vzhledem k afinitě/aviditě protilátky. Hypervariabilni region obecně obsahuje zbytky aminokyselin z komplementaritu určujícího regionu (complementari ty determining region) nebo CDR“ (například zbytky 24-34 (LI), 50-56 (L2) a 89-97 (L3) ve variabilní doméně lehkého řetězce a 31-35 (Hl), 50-65 (H2) a

95-102 (H3) ve variabilní doméně těžkého řetězce: a/nebo vytvářej! tyto zbytky hypervariabilni smyčku (například zbytky 26-32 (LI), 50-52 (L2) a 91-96 (L3) ve variabilní doméně lehkého řetězce a 26-32 (Hl), 53-55 (H2) a 96-101 (H3) ve variabilní doméně těžkého řetězce (Chothia a Lesk J. Mol. Biol. 196, str. 901 až 917, 1987). Zbytky “FR (rámcový region) jsou zbytky variabilní domény jiné než zbytky hypervariabilniho regionu, jak definováno. Každrý lehký řetězec má variabilní doménu na konci (VL) a konstantní doménu na svém druhém konci. Konstantní doména lehkého řetězce přiléhá k první konstantní doméně těžkého řetězce a proměníivá doména lehkého řetězce přiléhá k proměnlivé doméně těžkého řetězce. Má se zato, že zvláštní zbytky aminokyselin tvoří mezivrstvu mezi variabilními doménami lehkého a těžkého řetězce. “Lehké řetězce protilátek od kteréhokoli druhu obratlovců mohou být zařazeny do dvou zřetelně odlišných typů, nazývaných kappa (k) a lambda (1) na základě sekvencí aminokyselin jejich konstantních domén

Monoklonální protilátkou se míní protilátku získaná z populace v podstatě homogenních protilátek, tedy jednotlivé protilátky představující populaci jsou stejné až na možné, přírodně se vyskytující mutace, které mohou být obsaženy v malých množstvích. Monoklonální protilátky jsou vysoce specifické, neboť jsou zaměřeny na jediné antigenní místo. Kromě toho na rozdíl od polyklonálních proti 1átkových prostředků, které obsahují různé protilátky, zaměřené proti různým determinantům (epitopům), je každá monoklonální protilátka zaměřena proti jednot28

livému determinantu na antigenů. Vedle své specifičnosti mají monoklonální protilátky výhodu v tom, še mohou být syntetizovány neznečištěné ostatními protilátkami. Způsoby přípravy monoklonálních protilátek zahrnují způsob hybridomy, který popsali Kohler a Milstein (Nátuře 256, str. 495, 1975) a které jsou popsány v knize Monoclonal Antibody Technology, The Production and Characterization of Rodent and Human Hybridomas“ (vydavatel Burdon a kol., Laboratory Techniques in Biochemistry and Molecular Biology, sv. 13 Elsevier Science Publishers, Amsterdam) nebo se může provádět známými rekombinantními DNA způsoby (například americký patentový spis číslo US 4 816567). Monoklonální protilátky se mohou také izolovat z fagových proti látkových knihoven technikami, které popsal například Clackson a kol. (Nátuře 352, str. 624 aš 628, 1991) a Marks a kol. (J. Mol. Biol., 222:58, 1 až 597, 1991).

Výraz “chiměrní protilátka znamená protilátky, ve kterých je část těžkého a/nebo lehkého řetězce totožná se sekvencí nebo homologická k odpovídajícím sekvencím v protilátkách odvozených od zvláštních druhů nebo patřících ke zvláštní třídě nebo podtřidě protilátek, zatímco zbytek řetěšce (řetězců) je totožný nebo homologický s odpovídajícími sekvencemi v protilátkách odvozených z jiných druhů nebo patřících k třidě nebo podtřidě jiné protilátky, stejně jako fragmenty takových protilátek, pokud vykazují žádanou biologickou aktivitu (americký patentový spis číslo US 4 816567; Morrison a kol., Proč. Nat. Acad. Sci. USA 81, str. 6851 aš 6855, 1984)). Způsoby přípravy chimerních a humanizovaných protilátek jsou v oboru také známy. Například způsoby přípravy chimerních protilátek jsou popsány v patentových spisech Boss (Celltěch) a Cabilly (Genentech) (americký patentový spis číslo US 4 816397, US 4 816567) “Humanizovanými protilátkami“ jsou zde míněny formy nelidské (například hlodavcové) chimerních protilátky, které obsahují minimální sekvenci odvozenou od nelidského imunoglobulinu.

Většinou jsou humanizovanými protilátkami lidské imunoglobul iny (recipient antibody), ve kterých jsou zbytky z hypervariabilního regionu (CDRy) recipientu narazeny zbytky hypervarlabilního regionu nelidských druhů (donorové protilátky), jako jsou myš, krysa, králík nebo nelidský primát, mající žádanou specifičnost, afinitu a kapacitu. V některých případech jsou úseky základní struktury (FR) lidského imunoglobulinu nahrazeny odpovídajícími nelidskými zbytky. Kromě toho humanizované protilátky mohou obsahovat zbytky, které se nenacházejí v recipientově protilátce nebo v donorové protilátce. Tyto modifikace se provádějí k dalšímu zjemněni proti látkové charakteristiky. Obecně humanizovaná protilátka bude obsahovat v podstatě alespoň jednu a zpravidla dvě proměnlivé domény, ve kterých všechny nebo téměř všechny ostatní hypervariabilni smyčky odpovídají smyčkám nelidského imunoglobulinu a všechny nebo v podstatě všechny FR jsou smyčkami lidské imunoglobulinové sekvence. Humanizovaná protilátka obsahuje popřípadě také alespoň jednu část imunoglobulinového konstantního regionu (Fc), zpravidla regionu lidského imunoglobulinu. Způsoby přípravy humanizovaných protilátek popsal například Winter (americký patentový spis číslo US 5 225539) a Boss (Celltěch, americký patentový spis číslo US 4 816397).

Proti 1átkové fragmenty jsou části intaktní protilátky, s výhodou obsahující její anti gen-vázající nebo variabilní region. Příklady proti 1átkových fragmentů jsou fragmenty Fab, Fab , F(ab )2, Fv a Fc, diabody“, lineární protilátky, jednořetězcové proti látkové molekuly; a multispecifické protilátky vytvořené z proti látkových fragmentů. “Intaktní je protilátka obsahující antigen-vázající variabilní region stejně jako konstantní doménu lehkého řetězce (CL) a konstantní domény těžkého řetězce, CH1, CH2 a CH3. S výhodou má intaktní protilátka jednu nebo několik efektorových funkcí. Papainová digesce protilátek produkuje dva identické antigen vázající fragmenty, nazývané fragmenty “Fab”, z nichž každý obsahuje jedno antigen • 4 444 4444 • 44444 44 · 44 44 vázající místo a region CL a CH1 a zbývající fragment “Fc“ , jehož jméno ukazuje na jeho schopnost pohotové krystalizace. Region “Fc protilátek obsahuje zpravidla CH2, CH3 a pantovou oblast hlavní proti látkové třídy IgGl nebo lgG2. Pantová oblast je skupina přibližně 15 aminokyselinových zbytků, které kombinují region CH1 s regionem CH2-CH3. Pepsinové zpracování poskytuje fragment “F(ab )2, který má dvě antigen-vázající místa a je stále schopen zesíťovat antigen. Fv je minimální antigenový fragment, který obsahuje úplné antigen-poznávací a antigen vázající místo. Tento region obsahuje dimer jednoho těžkého řetězce a variabilní doménu lehkého řetězce v těsném nekovalentním spojení. V této konfiguraci dochází k interakci tří hypervariabilnách regionů (CDR) každé variabilní domény k definování antigen-vázajícího místa na povrchu dimeru VH-VL. Společně propůjčuje šest hypervariabilnich regionů protilátce antigen-vázající specifičnost. Avšak i samotná variabilní doména (nebo polovina Fv obsahujícího pouze tři hypervariabilni regiony specifické pro antigen) má schopnost rozeznat a vázat antigen, ačkoli při nižší afinitě než celé vázací místo. Fragment Fab také obsahuje konstantní doménu lehkého řetězce a první konstantní doménu (CH1) těžkého řetězce. Fragmenty Fab' ” se liší od fragmentů Fab přidáním několika zbytků na karboxy zakončení domény CH1 těžkého řetězce včetně jednoho nebo několika cysteinů z pantové oblasti protilátky. Původně se fragmenty protilátky F(ab )2 připravují jako páry fragmentů Fab , které mají mezi sebou pantové cysteiny. Jsou známy i jiné chemické spoje fragmentů protilátek (například Hermanson, Bioconjugate Techniques, Academie Press, 1996: americký patentový spis číslo US 4 342566). Jednořetězcové Fv“ nebo “scFv proti látkové fragmenty obsahují V a V, domény protilátky, přičemž tyto domény jsou přítomny v samotném polypeptidovém řetězci. S výhodou obsahuje polypeptid Fv dále polypeptidový spojovník mezi doménami VH a VL, což umožňuje scFv vytvářet žádanou strukturu pro vazbu antigenů. Jednořetězcové Fv protilátky jsou známé, například je popsal Pluckthun (The Pharmaco- 31

I · ···· · · · · · · • · · · « • · · · · logy of Monoclonal Antibodies, sv. 113, vydavatelé Rosenburg a ttoore, Springer-Verlag, New York, str. 269 až 315, 1994; světový patentový spis číslo HO 93/16185; americký patentový spis číslo US 5 571894; US 5 587458; Huston a kol., Proč. Nati. Acad. Sci 85, str. 5879, 1988; nebo Skerra a Plueckthun, Science 240, str. 1038, 1988).

“Bispecifické protilátky” jsou jednotlivé divalentní protilátky (nebo jejich imunoterapeuticky účinné fragmenty), které máji dvě místa specificky rozdílně vázající antigen. Například první místo vázající antigen je zaměřeno na receptor angiogeneze (například integrin nebo receptor VEEGF), zatímco druhé místo vázající antigen je zaměřeno na receptor ErbB (například EGFR nebo Her2). Bispecifické protilátky lze připravovat chemickými způsoby (Kranz a kol., Proč. Nat. Acad. Sci, USA 78, str. 5807, 1981), způoby polydomu (americký patentový spis

Číslo US 4 474893) nebo způsoby rekombinantní DNA, které jsou o sobě známy. Další způsoby jsou popsány ve světovém patentovém spise číslo HO 91/00360, HO 92/05793 a HO 96/04305. Bispecifické protilátky lze také připravovat z jednořetězcových protilátek (například Huston a kol., Proč. Nati. Acad. Sci 85, str. 5879, 1988); Skerra a Plueckthun, Science 240, str. 1038,

1988). Jsou to analogy proti 1átkových variabilních regionů připravovaných jako samotný po1ypeptidový řetězec. K vytvoření bispecifického vazebního činidla mohou být spojeny dohromady jednořetězcové protilátky chemicky nebo v oboru známými metodami genového inženýrství. Je také možno připravovat bispecifické protilátky podle vynálezu použitím leucin zipových sekvenci. Použité sekvence se odvozují od leucinových zipových regionů transkripčních faktorů Fos a Jun (Landschulz a kol., Science 240, str. 1759, 1988; též Maniatis a Ábel, Nátuře 341, str. 24, 1989). Leucinové zipy jsou specifické aminokyselinové sekvence dlouhé přibližně 20 až 40 zbytků s leucinem na každém sedmém zbytku. Takové zipové sekvence tvoří amphipathické oe-smyčky s leuc i novým i zbytky na hydrofóbní straně d i měrové formace. Peptidy odpovídající leucinovým zipům proteinů Fos a Jun tvoří přednostně heterodimery (O Shea a kol., Science 245, str. 646, 1989). Zip obsahující bispecifické protilátky a způsoby jeho přípravy jsou také popsány ve světovém patentovém spise číslo WO 92/10209 a WO 93/11162. Bispecifickou protilátkou podle vynálezu mohou být protilátka zaměřená na VEGF receptor a «Vp3 receptor jak uvedeno shora, se zřetelem na protilátky mající samotnou specifičnost.

“Heteroproti 1átky jsou dvě nebo několik protilátek nebo protilátky vázající fragmenty, které jsou spolu vázány, přičemž každá má jinou vazební specifičnost. Heteroproti 1átky se mohou připravovat konjukcí dvou nebo několika protilátek nebo proti látkových fragmentů. Výhodné protilátky sestávají ze zesítěných fragmentu Fab/Fab’. Ke konjukci protilátek je možno použít řady kopulačních nebo zesíťujících činidel. Jako příklady se uvádějí protein A, karbodiimid, N-sukcinimidyl-S-acetylthioacetát (ŠATA) a N-sukcinimidy1 -3-(2-pyridyldithio)propionát (SPDP) (například Karpovsky a kol., J. Exp. Med. 160, str. 1686, 1984: Liu a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 82, str.

Jiné způsoby popsal Paulus (Behring Inst. Mitt. 118, 1985: Brennan a kol.. Science 30 m=81 1985:

nebo Glennie a kol., J.Immunol 139, str. 2367, 1987). Jiný způsob používá o-feny1endimaleimidu (oPDM) pro kopulaci volných fragmentů Fab' (světový patentový spis číslo WO 01/03493). Multispecifickými protilátky jsou podle vynálezu také vhodné a lze je připravit například podle světového patentového spisu číslo W0 94/13804 a W0 98/50431.

8648, 1985).

NO. 78, str.

Výrazem “fúzní protein“ se zde vždy mini přírodní nebo syntetická molekula sestávající z jednoho nebo z několika proteinů nebo peptidů nebo z jejich fragmentů majících různou specifičnost, které jsou spolu popřípadě fúzovány spojovníkovou molekulou. Jako specifické provedení zahrnuje výraz fúznované konstrukty, přičemž alespoň jeden protein nebo peptid je imu• · · · · · noglobulin nebo protilátka, popřípadě jejich části (“iaunokonjugáty”j.

nebo popř í pádě fragment, který

Výrazem imunokonjugát ” se zde míní protilátky imunoglobulin, nebo jeho imunologicky účinný je fúzován kovalentní vazbou na ne imunologicky účinnou molekulu. S výhodou je fúzním partnerem peptid nebo protein, ketrý může být glykosylováný. Neproti látková molekula může být vázána na C-zakončení konstantních těžkých řetězců protilátky nebo na H-zakončení variabilních lehkých a/nebo těžkých řetězců. Fúzní partneři mohou být vázány spojovníkovou molekulou, kterou je zpravidla 3 až 15 aminokyse1 inových zbytků obsahujících peptid. Imunokonjugáty podle vynálezu sestávají z imunoglobulinu nebo jeho imunoterapeuticky účinných fragmentů, zaměřených na receptor tyrosinkinázy, s výhodou na receptor ErbB (ErbBl/ErbB2) a na integrinový antagonistický peptid, nabo na angiogenní receptor, s výhodou na integrinový nebo VEGF receptor a na TNFcť nebo na fúzní protein sestávající v podstatě z TNFcť a IFNgama nebo na jiný vhodný cytokin, který je vázán s N-zakončením na C-zakončení uvedeného imunoglobulinu, s výhodou na jeho Fc-část. Pojem zahrnuje také odpovídající fúzní konstrukty obsahující bi specifické nebo aultispecifické imunoglobuliny (protilátky) nebo jejich fragmenty.

Výrazem funkčně intaktní derivát” se zde vždy míní fragment nebo část, modifikace, variant, homolog nebo deimunizovaná forma (modifikace, kde jsou odstraněny epitopy, které zodpovídají za. imunitní odezvy) sloučeniny, například peptidů, proteinu, protilátky (imunoglobulinu) a imunokonjugátu, které mají v zásadě stejnou biologickou a/nebo terapeutickou funkci v porovnání s původními sloučeninami, například peptidy, proteiny, protilátkami (imunoglobuliny) pojem zahrnuje také takové deriváty, nebo zlepšenou a imunokonjugáty. Avšak které vykazují sníženou účinnost.

··· 0

0·

Výřez cytokin” je generické označeni proteinů uvolňovaných jednou buněčnou populací, které působí na jinou buňku jako intercelulární mediátory. Příklady takových citokinú jsou lymfokiny, minokiny a tradiční polypeptidové hormony. K cytokinůra patří také růstový hormon, jako je lidský růstový hormon, N-methyonilový lidský růstový hormon a hovězí růstový hormon: parathyroidní hormon: thyroxin: insulin: proinsulin: relaxin: pro-relaxin: glykoproteinové hormony jako hormony stimulující folikuly (FSH), thyroid stimulující hormon (TSH) a lutenizující hormon (LH) : hepatický růstový faktor, fibroblastový růstový faktor: prolaktin: placentový laktogen: myší s gonadotropinem asociovaný peptid: inhibín: aktivin: vaskulární endotheliální růstový faktor (VEGF): integrin: trombopoietin (TPO): nervové růstové faktory jako NGFp: destičkový růstový faktor: transformační růstové faktory (TGF), jako je TGFot a TZGFp: erytropoie.tin ( EPO) ; interferony, jako IFNa,IFNp a IFNgama; kolonie stimulující faktory jako M-CSF, GM-CSF a G-CSF: interleukiny, jako IL-1, IL-la, IL-2, IL-3, IL-4, IL-5, IL-6, IL-7, IL-8, IL-9, IL-10, IL-11, IL-12 a TNFa nebo TNFp. Výhodnými cytokiny podle vynálezu jsou interferony a THFa.

Výrazem cytotoxické činidlo se vždy míní látka, která inhibuje nebo zabraňuje funkci buněk a/nebo způsobuje destrukci buněk. Tento výraz zahrnuje také radioaktivní isotopy, chemoterapeutická činidla a toxiny jako jsou enzymaticky aktivní toxiny bakterického, houbového nebo živočišného původu, nebo jejich fragmenty. Výraz může zahrnovat také členy cytokinové rodiny, s výhodou IFNgama stejně jako anti-neoplastická činidla mající také cytotoxickou aktivitu.

Výrazem chemoterapeutické činidlo“ nebo anti -neoplastické činidlo se zde vždy míní členy třídy cytotoxických činidel uvedené shora a zahrnuje chemická činidla, která působí antineoplasticky, to je zabraňují rozvoji, zrání nebo rozšíření neoplastických buněk, přímo na nádorové buňky, například cyto- 35 • ·· · statickými nebo cytotoxickými účinky a ne nepřímo mechanismy, jako je modifikace biologické odezvy. Vhodnými chemoterapeutickým i činidly podle vynálezu jsou s výhodou přírodní nebo syntetické chemické sloučeniny, avšak biologicklé molekuly, jako jsou například proteiny a polypeptidy nejsou výslovně vyloučeny. Existuje velký počet klinicky ověřených antineoplastických činidel obchodně dostupných a v předklinickém vývoji, které by mohly být zahrnuty do vynálezu pro léčeni nádoru/neoplasie kombinovanou terapií s TNFct a shora citovanými anti-angiogenickými činidly, popřípadě s jinými činidly jako jsou antagonisty EGF. Je třeba zdůraznit, še chemoterapeutická činidla je možno podávat popřípadě spolu s uvedenou kombinaci drog. Příklady chemoterapeutckých činidel jsou alkylační činidla, například raechlorethamin (nitrogen mustards“), ethyleniminové sloučeniny, alkylsulfonáty a ostatní sloučeniny s alkylačním působením, jako nitrosomočoviny, cisplatin a dakarbazini antimetabolity, například kyselina folová, antagonisty purinu nebo pyrimidinu: mitotické inhibitory, například vinca alkaloidy a deriváty podopyllotoxinu: cytotoxická antibiotika a deriváty cymptothecinu. Jakožto výhodná chemoterapeutická činidla nebo chemoterapie se uvádějí amifostin (ethyol), cisaplatin, decarbazin (DTIC), dactinomycin (DTIC), mechlorethamin (dusíková hořčic), streptozocin, cyklofosfamid, carrbnustin (BCNU), lomustin (CCNU), doxorubicin (adriamycin), doxorubicin lípo (doxil), gemcitabin (gemzar), daunorubiciη, daunorubicin lípo (daunoxome), prokarbazin, mitomycin, cytarabin, etoposid, methotrexát, 5-f1uorouraci 1 (5-FU), vinblastin, vincristin, bleomycin, paclitaxel (taxol), docetaxel (taxotere), aldesleukin, asparagináze, busulfan, carboplatin, cladribin, camptotheci η, CPT-11, 10-hydroxy-7-ethylcamptothecin (SN38), dacarbazin, floxuridin, fludarabin, hydroxymočovina, ifosfamid, idarubicin, mesna, interferon alfa, interferon beta, irinotecan, mitoxantron, topotecan, leuprolid, megestrol, melphalan, merkaptopurin, plicamycin, mitotan, pegaspargase, pentostatin, pipobroman, plicamycin, streptozocin, tamoxifen, teniposid, těsto- 36

99·· lakton, thioguanin, thiotepa, uracilová hořčice, vinorelbin, chlorambuci 1 a jejich kombinace.

Nejvýhodnějšimi chemoterapeutickými činidly podle vynálezu jsou cisplatin, gemcitabin, doxorubicin, paclitaxel (taxo 1) a bleomycin.

Výrazem rakovina a nádor se zde vždy míní fyziologický stav savců, který je zpravidla charakterizován neregulovaným růstem buněk. Pomocí farmaceutických prostředků podle vynálezu se mohou léčit nádory, jako jsou nádory prsu, srdce, plic, tenkého a tlustého střeva, sleziny, ledvin, močového měchýře, hlavy a krku, vaječníků, prostaty, mozku, pankrreasu, pokožky, kostí, kostního morku, krve, brzlíku, dělohy, varlat, cervixu a jater. Zvláště jde o nádory ze souboru zahrnujícího adenom, angiosarkom, astrocyatom, epiteliální karcinom, germinom, glioblastom, gliom, hamartom, hemangioendotheliom, hemangiosarkom, hematom, hepatoblastom, leukemie, lymfom, medulloblastom, melanom, neuroblastom, osteosarkom, retinoblastom, rhabdomyosakom, sarcoma a teratom. Nádory ze souboru zahrnujícího akrální povrchní maligní melanom, radiační keratózu, edenokarcinom, adenoid cyst ický karcinom, adenomas, adenosarkoma, adenošupinatý karcinom, astrocyklické nádory, karcinom Bartholi niho žláz, karcinom bazálnich buněk, karconom bronchiální žlázy, kapilární karcinoidní karcinom, karcinosarcom, pórovitý cholangi©karcinom, chondosarkom, cévnatý papi lom/careinom, jasných buněk karcinom, cystadenoa, endodermální sinusový nádor, endometriální hyperplasie, endometrialní sarkom stroaatu, endometroidní adenokarcinom, ependymal, epitheloid, Evingův sarkom, fibrolamelární fokální nodulární hyperplasie, gastrinom, nádory zárodečných buněk, glioblastom, glukagonom, hermangiblastom, hemangioendotheliom, hemangiom, hepatický adenom, hepatická adenomatoza, hepatoce11ular karcinom, insulinom, intaepithelialní neoplasie, interepithelialní šupinatá buněčná neoplasie, invazivní šupinatý buněčný karcinom, karei ····

• · » · » · · ♦ ♦· ·

9999

9 * nom velkých buněk, 1eiomyosarkom, povrchní maligní melanom, maligní melanom, maligní mesothel iátlní nádory, medul1oblstom, medulloepithelialiom, melanom, meningeální mesotheliální metastatický karcinom, mucoepidermoidní karcinom, neuroblastom, neuroepitheliální adenokarcinomonový nodulární melanom, ovesný buněčný (oat cell) karcinom, oligodendrogliální osteosarkom, pancreatický polypeptide, papilární serózni adenokarcinom, epifizární buněčné hypofýzové nádory, plasmocytom, pseudosarkom, pulmonární blastom, karcinom ledvinových buněk, ret i nóbl astom, rhabdomyosarkom, sarkom, sérový karcinom, karcinom malých buněk, karcinom měkké tkáně, somatostatin sekretující nádor, šupinový nádor, karcinom šupinových buněk, subnesothe1 iální povrchový šířící se melanom, nediferencovaná karcinom, uveální melanom, kožní karcinom, vipoma, dobře diferencovaný karcinom a Wilmův nádor.

“Farmaceutické sloučeniny“ podle vynálezu mohou zahrnovat činidla, která snižují nebo vylučují vedlejší účinky spojené s kombinační terapií podle vynálezu (“adjunktivní terapií”) příkladně, tedy bez záměru na jakémkoliv omezeni činidla, která snižují toxické účinky protirakovi nových drog, například inhibitory kostní resorpce a kardioprotektivní činidla. Tato adjunkt ivní činidla zabraňmují výskytu nevolnosti a zvracení spojené s chemoterapií, radioterapií nebo operací, nebo snižují výskyt infekcí spojených s podáváním myelosupresivních proti rakov i nových drog. Adjunktivní činidla jsou v oboru dobře známa. Imunoterapeutická činidla podle vynálezu se mohou přídavně podávat s adjuvanty podle BCG a se stimulátory imunitního systému. Kromě toho mohou sloučeniny zahrnovat imunoterapeut ická činidla nebo chemoterapeutická činidla, která obsahují cytotoxicky účinné radiačně značené isotopy, nebo jiná cytotoxická činidla jako jsou cytotoxické peptidy (například cytokiny) nebo cytotoxické drogy a podobné.

Pojem farmaceutický kit k léčení nádorů nebo nádorových me38 • ·© ©·*· ©· ···· • · · · · ♦ · · • · · · · · © · ♦ · © · ♦·· ···· «·· «©· ·© · ©· *· tastáz je souprava a zpravidla instrukce k použití reakčnich činidel při způsobech léčení nádorů a nádorových metastáz. Reakční činidlo v kitu podle vynálezu je zpravidla formulováno jako terapeutický prostředek, jak popsáno, a proto může být v kterékoli z variant forem vhodných k distribuci v kitu. Takovými formami mohou být kapaliny, prášky, tablety, suspenze a podobné formulace k zajištění antagonistů a/nebo fúzniho proteinu podle vynálezu. Reakční činidla mohou být v oddělených obalech vhodných podávání odděleně podle uvedených způsobů nebo alternativně mohou být kombinovány v prostředku v samostatném konteineru v obalu. Obal může obsahovat množství postačující pro jednu nebo několik dávek reakčnich činidel podle popsaných způsobů léčení. Kit podle vynálezu obsahuje také instrukce pro použití materiálů obsažených v obalu.

anti-ErbBl angiogenezi

Pojem farmaceutické léčení se týká terapeutických metod podle vynálezu k ošetřování nádorových buněk v nádorech a nádorových metastázách, které jsou založeny na kombinovaném použití angiogenezi inhibující (anti-aniogenezní) terapie a protinádorové imunoterapie použitím činidel blokujících receptor tyrosinkinázy s výhodou antagonistů ErbB, především protilátek ( EGFR,Herl)/anti-ErbB2(Her2). Více než jeden typ inhubujícího činidla se může použít v kombinaci s více než jedním typem výhodně anti-ErbB receptor inhibujícího činidla. Kombinované použití může nastat současně, postupně nebo se zavedením časové prodlevy mezi ošetřením. Kterékoli ze specifických léčiv může být podáno více než jednou v průběhu ošetření. Způsob může spočívat v synergistickém inhibičnim účinku proliferace rakovinových buněk každého jednotlivého léčiva, poskytujícím účinnější ošetření než při podání jednotlivé složky samotné. Způsob podle vynálezu tedy zahrnuje podávání pacientovi v kombinaci množství antiangiogenického činidla a anti-ErbB receptoru (Her2/Her2), které nemohou vést k účinné inhibici angiogeneze, nebo aktivity protinádorových buněk, jsou-li podávána v témže množství samotná. Způsob podle vyná39 » · 9 9

99 lezu zahrnuje množství variant pro provádění jednotlivých kroků. Například činidlo podle vynálezu může být podáváno současně, postupně nebo odděleně. Kromě toho činidlo blokující receptor tyrosinkinázy a antiangiogenické činidlo se mohou podávat odděleně v časovém intervalu přibližně tří týdnů mezí jednotlivým podáním, tedy v podstatě bezprostředně po podání prvního aktivního činidla do až tří týdnů po podání prvního činidla. Způsob lze provádět po chirurgickém zákroku. Alternativně může být chirurgická zákrok prováděn v průběhu intervalu mezi podáním prvního a druhého aktivního činidla. Příkladem tohoto způsobu je kombinace současné metody s chirurgickým odstraněním nádoru. Při ošetřování podle vynálezu se zpravidla podává terapeutický prostředek v jednom nebo v několika cyklech podání. Například provádí-li se současné podání, terapeutický prostředek obsahující obě činidla se podává během časové periodě od dvou dnů do tří týdnů v jediném cyklu. Pak může být cyklus ošetření opakován podle posouzení ošetřujícího lékaře. Podobně při postupné aplikaci, může být doba podání pro každé jednotlivé ošetření stanovena upravidla k pokrytí téže časové periody. Interval mezi cykly kolísá od nuly do dvou měsíců. Monoklonální protilátky, polypeptidy nebo organická nimetika/ chemoterapeutika podle vynálezu mohou být podávány parenterálně injekcí nebo postupnou infúzí v průběhu času. Ačkoli tkáň, která má být ošetřována, může být zpravidla přístupná v těle pro systemické podávání, a proto nejčastěji ošetřena intraveterapeutických prostředků, v prostředky podání pokud je nózním podáním j i né tkáně a úvahu přicházejí pravděpodobné, že cílová tkáň obsahuje cílovou molekulu. Proto monoklonální protilátky, polypeptiody nebo lze podávat intraokulárně, intramuskulárně, subkutánně, ortotopickou injekcí a infúzí a mohou se podávat také peristaltickými prostředky. Terapeutické prostředky, obsahující například integrinový antagonist podle vynálezu, se podávají obvykle intravenozně v jedné dávce například jako injekce. Teorganická činidla podle vynálezu intravenozně, intraperitoneálně, intrakavitálně, transdermálně, rapeutické prostředky podle vynálezu obsahuji fyziologicky přijatelný nosič spolu s příslušným popsaným činidlem, rozpuštěným nebo dispergovaným jako účinná složka.

Výrazem farmaceuticky přijatelný a jeho gramatickými tvary se vždy míní prostředky, nosiče, ředidla a reakční činidla a tento výraz je používán záměnné a znamená, že materiály jsou schopné podání savcům bez vytváření nežádoucích fyziologických účinků, jako jsou například nevolnost, závratě a zažívací potíže. Příprava farmakologického prostředku, který obsahuje aktivní podíly rozpuštěné nebo dispergované je v oboru dosatatečně známa a nemusí být omezena v závislosti na formulaci. Zpravidla se takové prostředky připravují jako injekce buď jako tekuté roztoky nebo jako suspenze, mohou se však také připravovat pevné formy vhodné k rozpuštění nebo suspendováni v tekutině před použitím. Prostředek může být také emulgován. Účinnou složku je možno směšovat s excipienty, které jsou farmaceuticky přijatelné a kompatibilní s účinnou složkou a v množství vhodném k použití v léčebných způsobech podle vynálezu. Vhodnými excipienty jsou například voda, solanmka, dextróza, glycerol, ethanol a jejich směsi. Kromě toho může prostředek popřípadě obsahovat malá množství pomocných látek, jako jsou například smáčedla nebo emulgační činidla, pH pufry, které podporují účinnost účinných složek. Terapeutický prostředek podle vynálezu může obsahovat farmaceuticky přijatelné soli složek. Farmaceuticky přijatelnými solemi mohou být adiční soli s kyselinami (vytvářené s volnými aminoskupinami polypeptidu) ze souboru zahrnujícího anorganické kyseliny, jako je kyselina chlorovodíková nebo ortofosforečná, nebo organické kyseliny, jako je například kyselina octová, vinná a mandlová. Soli, vytvořené s volnými karboxylovými skupinami, mohou být také odvozeny od anorganických zásad, jako jsou například hydroxid sodný, draselný, amonný, vápenatý nebo že lezitý a od organických zásad, jako je například isopropylamin, trimethylamin, 2-ethylaminoethanol, histidin a prokain. Obzvlášť výhodné

9999 • · t · · · t · * · t · · · • · 9 9 9 9 9

9 9 · · · · jsou soli kyseliny chlorovodíkové používané v přípravě cyklických polypeptidových αν antagonistů. Fyziologicky přijatelné nosiče jsou v oboru dobře známé. Příklady tekutých nosičů jsou sterilní vodné roztoky, které neobsahují žádné materiály přídavně k účinným látkám a voda nebo obsahující pufr jako je fosforečnan sodný o fyziologické hodnotě pH a nebo fyzioogická solanka, jako je solanka pufrovaná fosfátem. Vodné nosiče mohou však obsahovat více než jednu pufrovou sůl, stejně jako soli, jako jsou chlorid sodný nebo draselný, dextrózu, polyethylenglykol a jiné soluty. Tekuté prostředky mohou obsahovat také tekuté fáze přídavně s vodou nebo k vyloučení vody. Příklady takových přídavných tekutých fází jsou glycerin, rostlinné oleje, jako je kokosový olej a emulze voda-olej.

Zpravidla je terapeuticky účinné množství imunoterapeutického činidla ve formě například anti-ErbB receptorové protilátky nebo proti 1átkového fragmentu, nebo proti 1átkového konjugátu nebo antiangiogenní receptorové protilátky, fragmentu nebo konjugátu v množství takovém, že je-li podáno ve fyziologicky přijatelném prostředku je postačující k dosažení plasmové koncentrace v rozmezí přibližně 0,01 mikrogramu ( wg) na mililitr (ml) až přibližně 100 Mg/ml, s výhodou v rozmezí přibližně 1 ug/ml až přibližně 5 pg/ml a obvykle přibližně 5 jjg/ml . Jinak vyjádřeno může dávka kolísat v rozmezí přibližně 0,1 mg/kg až přibližně 300 mg/kg, s výhodou v rozmezí přibližně 0,2 mg/kg až přibližně 200 mg/kg, nejvýhodněji v rozmezí přibližně 0,5 mg/kg až přibližně 20 mg/kg v jedné nebo v několika denních dávkách po dobu jednoho několika dní. Pokud je imunoterapeutické činidlo ve formě fragmentu nebo konjugátu monoklonální protilátky, může se množství nastavit na základě hmoty fragment/konjugát vztaženo k hmotě protilátky jako celku. Výhodná koncentace v plasmě v molaritě je v rozmezí přibližně 2 mikromolární (mM) až přibližně 5 mi limolární (mM) a s výhodou v rozmezí 100 uM až 1 mM proti 1átkového antagonistu. Terapeuticky účinné nmožství činidla podle vynálezu, kte-

	4 4 4	4 • 4	4444 4· 4	44 ·»·· 4 4 4
- 42 -	• 4*4	4 »44	4 4 4 44 4	4 4 4 4 4« 44

rým je ne imunoterapeutický peptid nebo proteinový polypeptid (například IFN-alfa) nebo jiná malá molekula podobné velikosti je zpravidla takové množství polypeptidu, že při podání ve formě fyziologicky přijatelného prostředku postačí k dosažení koncentrace v plasmě v rozmezí přibližně na mililitr (Ml) až přibližně 200 pg/ml, přibližně 1 μ/ml až přibližně

0,2 mikrogramy (Mg) s výhodou v rozmezí Vztaženo na polypep150 Mg/ml tid mající hmotnost přibližně 500 g na mol, je výhodná plasmová koncentrace polypeptidového antagonistu v molaritě v rozmezí přibližně 2 mikromolární (mM) až přibližně 5 milimolární (mM) a s výhodou v rozmezí přibližně 100 mM až 1 mM. Zpravidla dávka účinného činidla, kterým je s výhodou chemický antagonist nebo (chemické) chemoterapeutické činidlo podle vynálezu (ani imunoterapeutické činidlo ani neimunoterapeutické peptid/ protein) je v rozmezí 10 mg až 1000 mg, s výhodou v rozmezí přibližně 20 až 200 mg a výhodněji v rozmezí 50 až 100 mg na kg tělesné hmotnosti za den.

Výraz terapeuticky účinné nebo terapeuticky účinné množství se týká množství drogy účinného k léčení nemoci nebo poruchy savce. V případě rakoviny muže terapeuticky účinné množství drogy snižovat počet rakovinnových buněk; snižovat velikost nádoru, inhibovat (například do jisté míry zpomalovat a s výhodou ukončit) metastázu nádoru; inhibovat do jisté míry růst nádoru a/nebo zmírnit do symptomů spojených s rakovinou.

jisté míry jeden nebo několik Droga může do jisté míry bránit růstu a/nebo zabít stávající rakovinové buňky může být cytostatická a/nebo cytotoxická. Pro terapii rakoviny, může být účinnost například měřena posouzením doby do progrese nemoci (TTP) a/nebo stanovení rychlosti odezvy (RR).

Vynález blíže objasňují výsledky klinických testů.

©9 *··· ι · * > © · ©« ·©·· • · * $ · ·

Příklady provedeni vynálezu

Následuje krátká zpráva o klinické zkoušce.

Pacient, 45 letý, původně trpěl progresivním karcinomem poloché buňky horní čelisti (“squattous cell carcinoma of the superior maxilla) superior maxilla.

EMD 72000= Monoklonální lidská protilátka 425 (h425), Merck KgaA, Německo

EMD 121974= Cyklo-(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal), Cilengitide^R, Merck KgaA, Německo

Chemoterapeutika: různá (například gemcitabin, cisplatin).

Historie případu a klinické nálezy/stav na začátku soucitného použití léčby:

se pacient poprvé dostal do německého ústavu Provedla se biopsie podezřelého velkého náHistologie ukázala karcinom ploV červenci 1997

V i rchov K1i n i kum. doru horní čelisti (maxily).

ché buňky klasifikovaný jako T4 NO MO. 5. srpna 1997 se provedla částečná resekce horní maxily a resekce regionálních mízních uzlin. Histologie ukázala, že nebylo dosaženo čistého zbytku, takže byla provedena další resekce během téže doby hospitalizace, v důsledku nepříznivé histologické klasifikace prodělal pacient pooperační radiační terapii až 50,4 Gray od září do října 1997. V červenci roku 1998 bylo podezření na postup nemoci, což vedlo k hospitalizaci. Histologie nyní ukázala adenokarcinom ploché buňky. Po konzultaci s radioterapeuty byla doporučena nová radioterapie, která se začala v srpnu 1998, Současně byl pacient léčen gemcitabinem (100 mg) jako radiosenzitizátorem. Šestitýdenní léčba vedla k úplné klinické remisi. Po kombinované radiochemoterapíi dostal pacient léčbu 1000 mg gemcitabinu (5 cyklů 16 podání).

V březnu 1999 se znovu objevil postup karcinomu, což vedlo k nové radiační terapii a palliativní resekci nádoru. V srpnu «

·9

9 •9 0900

0 000 090

0009

A · 0 • 09 • 09 • 0 9

0 9 ·

00

1999 znovu nádor postoupil a začalo se s chemoterapií cisplatinem (75 mg/m²) a dodetaxelem (75 mg/m²). Po třech podáních se terapie ukončila vzhledem k nedostatečnému účinku na růst nádoru.

Difúzní krvácení z velké hmoty nádoru vyžadovalo transfúzi erytrocytových koncentrátů.

Průběh soucitvného použití systému antiangiogenni činidlo/chemoterapeutické činidlo:

Po léčbě EMD 121974 (600 mg/m²) a gemcitabinem (Gemzar) (1000 mg/m²) v listopadu 1999 byla zjištěna regrese nádoru. Od poloviny ledna 2000 byl pacient schopen slyšet opět na své levé ucho a byl schopen otevírat ústa o 30 % více než v prosinci

1999. Povrch nádoru vykazoval známky granulace a hojení rány. Krvácení ustalo a transfúze již nebyly nutné.

Pacient byl léčen EMD 121974 a Gemzar od 17.11.1999 do 30.03.

2000. Od 06.04.2000 do 28.04.2000 byly pacientovi poskytovány EMD 121974, Gemzar a chemoterapie 5.FU, cisplát in a rescuvolin, jelikož se zjistila progrese nádoru. Léčení chemoterapií bylo ukončeno pro hematotoxicitu a pokračovalo se léčbou samotným Ci1engitinem. Od dubna do června 2000 dostával pacient 600 mg/m² EMD 121974 dvakrát týdně, což vedlo pouze ke stabilní nemoci.

Pacientův stav se zhoršil po několika týdnech a pacient byl léčen zvýšenou dávkou 1200 mg/m² EMD 121974 dvakrát týdně.

Léčení podáváním h425 + Cilengitidu + chemoterapeutika: EMD

72000 byl poprvé podáván v listopadu 2000 v dávce 200 mg (půlhodinová infúze) po premedikaci systémem dexamathason/dimetindenmalát (Fenistil) a ranitidinem (Zantic). 0 týden později pacient dostal přídavně gemcitabin (1000 mg/m²). Týdenní plán léčby byl: pondělí: 1200 mg/m² Cilengitidu ( jednohodinová infúze), úterý 200 mg EMD 72000 (půlhodinová infúze) následovaný

	• · ··	····	··	····
		··	4«	• *	•	«	•	•
	- 45 -	•	•	• ·	4	• ·	• •
		•	•	• 4	•	•	•	4 4
		···	···	··	•	··	··

1000 mg/m² geacitabin (jednohodinová infúze), pátek 1200 mg/m² Cilengitid (jednohodinová infúze). Po tomto léčení byl pozorován rozpad hmoty nádoru. Hmoty nádoru byly chirurgicky odstraněny při několika příležitostech. Účinek kombinovaného léčení byl považován za výjimečně pozoruhodný ošetřovacím lékařem. Nebyly pozorovány žádné škodlivé reakce drogy v závislosti na

EMD 121974 a EMD 72000. Pacientův stav zůstal již nezměněn.

Claims (41)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje činidlo nebo činidla ze souboru zahrnujícího (i) alespoň jedno činidlo specificky blokující receptor tyrosinkinázu a (ii) alespoň jedno činidlo specificky inhibující angiogenezi, přičemž toto činidlo nebo tato činidla nejsou cytokinovými imunokonjugáty cytokinu, popřípadě spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo excipientem.
2. 2. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje dále cytotoxické činidlo.
3. 3. Farmaceutický prostředek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsahuje (i) alespoň jedno činidlo specificky blokující receptor tyrosinkinázy a (ii) alespoň jedno činidlo specificky inhibující angiogenezi.
4. 4. Farmaceutický prostředek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obsahuje činidlo specificky blokující receptor tyrosinkinázy jakož také specificky inhibující angiogeneze.
5. 5. Farmaceutický prostředek podle nároku 3, vyznačující se tím, že činidlo (i) specificky blokuje receptor ErbB.
6. 6. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že specifičnost receptoru ErbB uvedeného činidla je ve vztahu k receptoru EGF (ErbBl/Hetrl) nebo receptoru ErbB2/Her2.
7. 7. Farmaceutický prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že činidloje protilátka nebo jej i funkčně intaktním derivát obsahující vazební místo, které se váže na epitop receptoru ErbBl (Herl) nebo Erb2(Her2).
8. 8. Farmaceutický prostředek podle nároku 7, vyznačující se tím, Se je protilátka nebo její funkčně íntaktní derivát volen ze souboru zahrnujícího:

   - humanizovanou monoklonální protilátku 4256 (h425)

   - chimérickou monoklonální protilátku 225 (c225)

   - humanizovanou monoklonální protilátku Her2.
9. 9. Farmaceutický prostředek podle nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že uvedeným angiogeneznim inhibičním činitelem je integrinový inhibitor otvíSi, otv/3s nebo oívPď.
10. 10. Farmaceutický prostředek podle nároku 9, vyznačující se tím, že inhibitorem integrinu je RGD obsahující lineární nebo cyklický peptid.
11. 11. Farmaceutický prostředek podle nároku 10, vyznačující se tím, že peptidem je cyklo(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal),
12. 12. Farmaceutický prostředek podle nároku 7 a 9, vyznačující se tím, že protilátkou nebo jejím funkčeně intaktním derivátem je humanizovaná monoklonální protilátka 425 (h425) nebo chimérická monoklonální protilátka 225 (c225) a inhibitorem integrinu je cyklo(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal).
13. 13. Farmaceutický prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že dále obsahuje chemoterapeutické činidlo, kterým je jakákoliv sloučenina ze souboru zahrnujícího cisplatin, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel a bleomyci n.
14. 14. Farmaceutický prostředek podle nároku 9, vyznačující se tím, ěe inhibitorem integrinu je protilátka nebo její funkčně intaktní derivát, obsahující vazební místo, které se váže na epitop receptoru integrinu.
15. 15. Farmaceutický prostředek podle nároku 14, vyznačující se tím, že protilátkou je LM609 nebo P1F6.
16. 16. Farmaceutický prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že činidlem je bispecifická proti látková nebo heteroproti 1átková molekula obsahující první vazební místo, které se váže na epitop receptoru tyrosinok inázy a druhé vazební místo, které se váže na epitop receptoru angiogeneze.
17. 17. Farmaceutický prostředek podle nároku 16, vyznačující se tím, že bispecifická proti látková nebo heteroprot i 1 átková molekula obsahuje první vazební místo, které se váže na epitop receptoru ErbB a druhé vazební místo, které se váže na epitop integrinového receptoru.
18. 18. Farmaceutický prostředek podle nároku 17, v y z n a č ující se tím, že vazební místa, která vážou na epitop receptoru ErbB, jsou volena ze souboru zahrnujícího monoklonální protilátky h425, c3225 nebo Her 2 a vazební místa, která se vážou na epitop integrinového receptoru, jsou volena ze souboru zahrnujícího monoklonální protilátky LM609 a P1F6.
19. 19. Farmaceutický prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, ěe činidle» je imunokonjugát sestávající z protilátky nebo z proti 1átkového fragmentu mající jednu z uvedených specifičností a z ne imunologické molekuly fúzované na protilátku nebo na fragtment protilátky mající druhou spéci f i čnost.

    • ·· · · · · ·· · · · · •φ ·· · · · ·
20. 20. Farmaceutický prostředek podle nároku 19, vyznačující se tím, že proti látková část nebo její fragment obsahuje vazební místo, které se váže na epitop receptorů ErbB a fúzovaná neimunologická molekula obsahuje vazební místo, které se váže na epitop integrinového receptorů,
21. 21. Farmaceutický prostředek podle nároku 20, vyznač ující se tím, že proti látková část, která se váže na epitop receptorů ErbB, je volena ze souboru zahrnujícího monoklonální protilátku h425, c225 nebo Her 2 a ne imunologickou části, která se váže na epitop integrinového receptorů je cyklo(Arg-Gly-Asp-DPhe-NMeVa1).
22. 22. Farmaceutický kit, vyznačuj ící se tím, že obsahuje (i) balíček obsahující alespoň jedno činidlo blokující receptor ErbB, (ii) balíček obsahující alespoň jedno činidlo inhibující ang i ogenez i.
23. 23. Farmaceutický kit, podle nároku 22, vyznačuj ία í se t i m, že obsahuje balíček obsahující cytotoxické činidlo.
24. 24. Farmaceutický kit, vyznačující se tím, že obsahuje (i) balíček obsahující alespoň jedno činidlo blokující receptor ErbB a alespoň jedno činidlo inhibující angiogenezi, (ii) balíček obsahující cytotoxické činidlo.
25. 25. Farmaceutický kit, podle nároku 22 až 24, vyzná čující se tím, že činidlem blokujícím receptor

    ErbB je protilátka nebo její funkčně intaktní derivát mající vazební místo, které se váže na epitop uvedeného receptorů.
26. 26. Farmaceutický kit, podle nároku 25, vyznačuj íc í se tím, že protilátka nebo její funkčně intaktní derivát jsou voleny ze souboru zahrnujícího humanizovanou monoklonální protilátku 425 (h425), chimernl monoklonální protilátku 225 (c225) nebo humanizovanou monoklonální protilátku Her2.
27. 27. Farmaceutický kit, podle nároku 22 až 26, vyzná čující se tím, že činidlem inhibujícim angiogenezi je inhibitor integrínu cťvíh, οίνβδ nebo <xv0628. Farmaceutický kit, podle nároku 27, vyznačuj íc í se tím, že integrinovým inhibitorem je RGD obsahující lineární nebo cyklický peptid.
28. 29. Farmaceutický kit, podle nároku 28, vyznačuj ící se t i m, že peptidem je cykloíArg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal).
29. 30. Farmaceutický kit, podle nároku 22 až 26, vyzná čující se tím, že činidlem inhibujícim angiogezi je protilátka nebo funkčně intaktní její derivát.
30. 31. Farmaceutický kit, podle nároku 30, vyznačuj íc í se tím, že protilátkou je LM609 nebo P1F6.
31. 32. Farmaceutický kit, podle nároku 22, vyznačuj íc í se tím, že obsahuje (i) balíček obsahující humanizovanou monoklonální protilátku 425 (h425), chimerní monoklonální protilátku 2256 )c225) nebo její funkční intaktní derivát, (ii) balíček obsahující cykloíArg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal).
32. 33. Farmaceutický kit, podle nároku 32, vyznačuj íσ í se t í m, že dále obsahuje chemoterapeutické činidlo, kterým je jakákoliv sloučenina ze souboru zahrnujícího cispla51

    0 0 00 0000 00 0000 • 0 ·· 0 0 0 · · 0

    0 0 000 0000 000 000 00 0 00 00 tin, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel a bleomycin.
33. 34. Použití farmaceutického prostředku nebo farmaceutického kitu definovaného v kterémkoliv z nároku 1 až 33 pro výrobu léčiva k léčení nádorů a nádorových metastáz.
34. 35. Způsob ošetřování nádorů a nádorových metastáz pacienta, vyznačující se tím, že se pacientovi podává terapeuticky účinné množství činidla nebo činidel majících (i) alespoň jednu specifičnost blokování receptoru tyrosink i názy a (ii) alespoň jednu specifičnost inhibující angiogenezi, přičemž toto činidlo nebo činidla nejsou cytokinovým imunokonj ugátem.
35. 36. Způsob podle nároku 35, vyznačující se tím, že přídavně se pacientovi podává cytotoxické činidlo.
36. 37. Způsob podle nároku 35 nebo 36, vyznačuj ící se tím, že činidlo nebo činidla mají specifičnost blokování receptoru tyrosinové kinázy.
37. 38. Způsob podle nároku 37, vyznačující se t í m, že specifičnost receptoru ErbB uvedeného činidla je ve vztahu k receptoru EGF (ErbBl/Herl) nebo ErbB2/Her2.
38. 39. Způsob podle nároku 38 vyznačující se tím, že činidlem, je protilátka nebo její funčně intaktní derivát obsahující vazební místo, které se váže na epitop receptoru ErbBl(Herl) nebo ErbB2(her2).
39. 40. Způsob podle nároku 39, vyznačující se tím, že protilátka nebo její derivát jsou voleny ze souboru zahrnujícího humanizovanou monoklonální protilátku 425 (h425),

    9 • 4« 4444 44 • 44 4 9 4 • 4 * • 4 4 4 4 • 4 4 4 9 • 4 • 4 • 4 4 4 9 4 · • 4 • * · 4 4 4 44 9 4 · 4 4

    chimerní monoklonální protilátku 225 (c225) nebo humanizovanou monoklonální protilátku Her2.
40. 41. Způsob podle nároku 35 až 40, vyznačuj ící se tím, že činidlem inhibujícím angiogenezi je inhibitor integrinu «_νβ3, tfvps nebo dv$6 nebo činidlo blokující receptor VEGF.
41. 42. Způsob podle nároku 41, vyznačující se tím, že se pacientovi podává terapeuticky účinné množství (i) humanzované monoklonální protilátky 425 (h425) nebo chimerní monoklonální protilátky 225 (c225), (ii) cykloíArg-Gly-Asp-DPhe-NMeVal) , a popřípadě (iii) cisplatin, doxorubicin, gemcitabin, docetaxel, paclitaxel a bleomycin.