CZ20031249A3 - Způsob a zařízení pro odvlhčování potravin - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro odvlhčování potravin

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu odvlhčování potravin, zejména surových salámů, při kterém se potraviny odvlhčují v odvlhčovací komoře, pří kterém se vlhkost vzduchu v odvlhčovací komoře zjišťuje pomocí měřicích prostředků, a při kterém se odvlhčování řídí pomocí regulace. Vynález se dále týká zařízení pro odvlhčování potravin, zejména surových salámů, s odvlhčovací komorou, s měřicími prostředky pro zjišťování vlhkosti vzduchu v odvlhčovací komoře, a s regulací pro řízení odvlhčování.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě trvanlivých potravin pomocí odvlhčování, jako například při sušení salámů, se odvlhčované potraviny pomalu a rovnoměrně odvlhčují za definovaných podmínek. Tento proces je náročný zejména proto, že potraviny, v závislosti na své zbytkové vlhkosti, odevzdávají různá množství vlhkosti. V závislosti na stupni vysušení však nesmí odnímání vlhkosti probíhat příliš rychle. Při příliš rychlém odnímání vlhkosti vysychají potraviny příliš silně na vnější straně, čímž je jednak bráněno dalšímu odnímání vlhkosti z vnitřku, jednak dochází ke vzniku nežádoucích suchých okrajům a tím ke ztrátě kvality takto upravených potravin.

Známé způsoby a zařízení pro odvlhčování potravin stanovují teplotu a relativní vlhkost vzduchu v odvlhčovací komoře. V závislosti na této relativní vlhkosti je možno řídit odvlhčování. Protože relativní vlhkost vzduchu je ·· ···· ·· ··· · • · · · · ·

možno poměrně jednoduše přímo měřit, jsou obvyklé způsoby a zařízení poměrně jednoduché. U těchto známých způsobů a zařízení je však nevýhodné, že při rušivých vlivech, které nastávají například při ukládání potravin nebo přidávání dalších potravin do odvlhčovací komory nebo při snížení teploty v průběhu procesu zrání, dochází k nežádoucím regulačním procesům vedoucím k rozkolísání. Při změně teploty se totiž mění relativní vlhkost. Tato změna relativní vlhkosti vyvolává u známých způsobů a zařízení nutnost doregulování na požadovanou vlhkost. Když se kromě toho teplota, změněná poruchou, uvede zpět na svou požadovanou hodnotu, opět se změní relativní vlhkost, což znovu vede k regulaci na nastavenou požadovanou hodnotu. Jestliže například přidání dalších potravin vede ke snížení teploty v odvlhčovací komoře, je naměřená relativní vlhkost vzduchu příliš velká. Poté se cirkulační vzduch v zařízení nákladně odvlhčuje. Jestliže se teplota opět zvýší na požadovanou hodnotu, vznikne příliš malá vlhkost vzduchu a nákladně odstraněná vlhkost se musí opět přidat. Tím vzniká

vyšší spotřeba energie a regulace.	může	doj ít	k nežádoucímu	kolísání
Podstata vynálezu
Vynález je založen	na	úkolu	poskytnout	způsob a
zařízení pro odvlhčování	potravin,	jehož pomocí	je možno
vyrobit potraviny vyšší	kvality	a zamezit	zbytečným

regulačním procesům.

Tento úkol je řešen způsobem výše uvedeného druhu, při kterém se pomocí měřicích prostředků zjišťuje absolutní vlhkost vzduchu, a při kterém se zjištěná absolutní vlhkost vzduchu využívá k regulaci odvlhčování. U zařízení výše uvedeného druhu je tento úkol řešen tím, že jsou uspořádány měřicí prostředky pro zjišťování absolutní vlhkosti vzduchu.

• · · · • ·

-3 Termíny řídit resp. regulace se ve smyslu vynálezu používají jako nadřazené termíny zahrnující významy řídit a regulovat resp. významy řízení a regulace.

Protože se přitom místo relativní vlhkosti vzduchu zjišťuje a využívá jako regulační parametr pro regulaci absolutní vlhkost vzduchu, nevyvolávají poruchy, které ovlivňuji teplotu v odvlhčovací komoře, žádné zbytečné regulační procesy. Tyto změny teploty totiž nemají žádný vliv na absolutní vlhkost vzduchu. Tím způsobem je zamezeno zbytečným regulačním procesům, aniž by bylo nutno upustit od vysoké kvality řízení odvlhčování.

Podle dalšího provedení vynálezu mají měřicí prostředky první snímač rozdílu teplot pro snímání rozdílu teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru. Měřicí prostředky zjišťují rozdíl teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru a z tohoto rozdílu teplot je zjišťována absolutní vlhkost vzduchu. Jedná se o takzvané psychrometrické měření. Protože teplota v odvlhčovací komoře musí být pro potřebnou regulaci teploty tak jako tak měřena, je získána poměrně jednoduchá konstrukce.

Regulace může řídit alespoň teplotu v odvlhčovací komoře, množství cirkulačního vzduchu, přívod čerstvého vzduchu do odvlhčovací komory, vlhkost přiváděného čerstvého vzduchu nebo vedení cirkulačního vzduchu. Jestliže je jeden nebo více uvedených parametrů řízen v závislosti na absolutní vlhkosti vzduchu v odvlhčovací komoře, je možno proces zrání odvlhčovaných potravin ovlivňovat tak, aby potraviny byly učiněny trvanlivými ve vysoké kvalitě.

Podle dalšího provedení vynálezu je první snímač rozdílu teplot uspořádán v recyklu odvlhčovací komory, a měřicí prostředky dále zahrnují druhý snímač rozdílu teplot pro snímání rozdílu teploty suchého teploměru a teploty • · ···· ·· ··· ·

-4 vlhkého teploměru na přívodu odvlhčovací komory. Prostřednictvím měřicích prostředků se pak stanovuje absolutní vlhkost vzduchu v přívodu a v recyklu odvlhčovací komory a z toho se stanovuje rychlost odvlhčování. Tato rychlost odvlhčování slouží jako přímá míra vlhkosti odevzdávané odvlhčovanými potravinami. Pak je možno řídit například množství cirkulačního vzduchu. Přitom je možno například použít jen minimální potřebné množství cirkulačního vzduchu. To vede k úspoře energie. Také je možné zobrazovat rychlost odvlhčování na ukazateli nebo displej i.

Podle dalšího provedení vynálezu mají měřicí prostředky třetí snímač rozdílu teplot pro snímání rozdílu teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru v přívodu čerstvého vzduchu pro odvlhčovací komoru. Pomocí tohoto dalšího měřicího prostředku se stanovuje absolutní vlhkost přiváděného čerstvého vzduchu. Zvláště jestliže jsou uspořádány odvlhčovací prostředky pro odvlhčování přiváděného čerstvého vzduchu, je možno pomocí přimíchávání čerstvého vzduchu s definovanou absolutní vlhkostí přesně nastavit absolutní vlhkost vzduchu v odvlhčovací komoře.

S výhodou jsou uspořádány topné a/nebo chladicí prostředky pro odvlhčovací komoru a/nebo pro přívod čerstvého vzduchu. Tím je možno regulovat teplotu v odvlhčovací komoře. Kromě toho je možné pomocí chladicích prostředků a odlučovače snižovat absolutní vlhkost například v přívodu čerstvého vzduchu. Topné prostředky mohou pracovat například s parou, teplou vodou nebo elektrickým proudem.

Při způsobu podle vynálezu může regulace porovnávat zjištěnou absolutní vlhkost vzduchu s požadovanou hodnotou. V závislosti na odchylce proti požadované hodnotě se pak řídí alespoň jeden parametr. Je však také možné, že regulace porovnává zjištěné hodnoty rozdílu teplot nebo zvlášť

-5• 4 444· ·· ···· · · · ·

44 444 · 4 · · · · 4 4 4

444 4 44 444 •4 44·· • · · • · · teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru s hodnotami uloženými v souboru a v závislosti na výsledku porovnání řídí alespoň jeden parametr pro odvlhčovací komoru.

Podle dalšího provedení vynálezu má zařízení alespoň dva přívody pro cirkulační vzduch, které jsou vždy volitelně a vzájemně nezávisle horizontálně a/nebo vertikálně uspořádatelné. Cirkulační vzduch se pak přivádí do odvlhčovací komory prostřednictvím obou přívodů, které mohou zavádět proud vzduchu vždy volitelně vertikálně a/nebo horizontálně do odvlhčovací komory, přičemž každý přívod se přepojuje mezi vertikálním a/nebo horizontálním přiváděním tak, že nastávají všechny možné kombinace. Tím vzniká rovnoměrné vedení cirkulačního vzduchu v celé odvlhčovací komoře, bez vzniku zón příliš slabého nebo příliš silného zpracování produktu vedením cirkulačního vzduchu v horní nebo v dolní části odvlhčovací komory. Kromě toho je do značné míry zamezeno kolísání cirkulačního vzduchu při přepojování mezi jednotlivými přívodními zařízeními. Tento druh vedení cirkulačního vzduchu je také použitelný nezávisle na vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Dále bude za pomoci výkresů podrobněji popsán příklad provedení. Na výkresech představuje:

obr. 1 schematické znázornění zařízení pro odvlhčování podle vynálezu, obr. 2 první režim cirkulace vzduchu odvlhčovací komory zařízení podle obr. 1, obr. 3 druhý režim cirkulace vzduchu odvlhčovací komory, • to ···· • •to· • to ··· ·

-6obr. 4 třetí režim cirkulace vzduchu odvlhčovací komory, a obr. 5 čtvrtý režim cirkulace vzduchu odvlhčovací komory.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 představuje schematické znázornění zařízení 10 pro odvlhčování potravin. Zařízení 10, znázorněné na obr. 1, slouží k odvlhčování surového salámu.

odvlhčovací komoru 11, ve kolečkových vozíků 12 . Na

Zařízení 10 má uspořádáno více vozících 12 se které je kolečkových nacházejí odvlhčované surové salámy. Kolečkové vozíky 12 mohou být skrze dveře, na obrázku neznázorněné, zavezeny do odvlhčovací komory 11 a opět z ní vyvezeny. Recykl 13 odvlhčovací komory 11 je prostřednictvím potrubí 14 spojen s dmychadlem 15. Jako dmychadlo 15 může být použita vývěva nebo ventilátor. Přívod čerstvého vzduchu 16 ústí do potrubí 14. Část potrubí 14 je dále opatřena topným a/nebo chladicím prostředkem 17 pro úpravu teploty odtahovaného vzduchu. Může se jednat o topení nebo chlazení 17 . U chlazení 17 je dále uspořádán na obrázku neznázorněný odstraňování vody z proudu vzduchu.

odlučovač kapek pro

Výstup z dmychadla 15 se rozvětvuje do dvou přívodních potrubí 18, které vedou do odvlhčovací komory 11. Jedno přívodní potrubí 18 je spojeno s přívodem 19, druhé přívodní potrubí 18 je spojeno s přívodem 20. Přívod 19 má první vháněcí kanál 21 a druhý vháněcí kanál 22. První vháněcí kanál 21 je nasměrován horizontálně k vnitřku odvlhčovací komory 11. Druhý vháněcí kanál 22 je nasměrován vertikálně dolů. Kromě toho má přívod 19 přepínací klapku 23, která vede proud vzduchu volitelně k prvnímu vháněcímu kanálu 21 a/nebo ke druhému vháněcímu kanálu 22 . Obdobně jako přívod 19, přívod 20 také má první vháněcí kanál 24, druhý vháněcí

-7 ·« ···· > ♦ · kanál 25 a přepínací klapku 2 6. První vháněcí kanál 24 je nasměrován horizontálně k vnitřku odvlhčovací komory 11. Druhý vháněcí kanál 25 je nasměrován vertikálně dolů. Přepínací klapka 26 vede proud vzduchu z přívodního potrubí 18 k prvnímu vháněcímu kanálu 24 a/nebo ke druhému vháněcímu kanálu 25.

Recykl 13 je spojen prostřednictvím otvorů 27 s vnitřkem odvlhčovací komory 11. V odvlhčovací komoře 11 je kromě toho uspořádán první snímač 28 rozdílu teplot a druhý snímač 29 rozdílu teplot. První snímač 28 rozdílu teplot je uspořádán v oblasti recyklu 13 a má čidlo 30 teploty suchého teploměru a čidlo 31 teploty vlhkého teploměru. Druhý snímač 29 rozdílu teplot je uspořádán v v oblasti přívodu 19 a má rovněž čidlo 30 teploty suchého teploměru a čidlo 31 teploty vlhkého teploměru.

Čidlo 30 teploty suchého teploměru a čidlo 31 teploty vlhkého teploměru prvního snímače 28 rozdílu teplot a druhého snímače rozdílu teplot jsou vždy propojena vedením 32 s regulací 33. Regulace 33 je kromě toho pomocí vedení 34 propojena s topením/chlazením 17.

Třetí snímač 35 rozdílu s čidlem 30 teploty suchého teploměru a čidlem 31 teploty vlhkého teploměru je uspořádán v oblasti přívodu 16 čerstvého vzduchu a je pomocí vedení 36 spojen s regulací 33. Kromě toho je odvlhčovací komora 11 spojena s potrubím 37 odvodu vzduchu.

Čidlo 31 teploty vlhkého teploměru je, jak je schematicky naznačeno na obrázku, smáčeno vodou pomocí jakéhosi druhu knotu. V důsledku ochlazování nastávajícího odpařováním vody měří čidlo 31 teploty vlhkého teploměru nižší teplotu než čidlo 30 teploty suchého teploměru. Rozdíl teplot mezi teplotou suchého teploměru a teplotou vlhkého teploměru je mírou toho, jak snadno může okolní vzduch

8•9 ·999 » 9 ·

9·9 9 ·♦ 99 9 9 « • · 9 · • 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9

9 9 9 • · · ·« ⁴ přijímat vodní páru. Z tohoto rozdílu teplot zjišťuje regulace 33 absolutní vlhkost vzduchu, tedy skutečný obsah vlhkosti ve vzduchu. K tomu účelu může mít regulace 33 například v paměti uložený soubor teplot suchého teploměru s příslušnými absolutními vlhkostmi. V závislosti na zjištěné absolutní vlhkosti vzduchu a teplotě suchého teploměru v recyklu 13 se prostřednictvím přívodu 16 zavádí do potrubí 14 topení/chlazení 17 čerstvý vzduch, a prostřednictvím se takto namíchaný vzduch ohřívá nebo chladí na požadovanou hodnotu. Pomocí neznázorněného odlučovače kapek u topení/chlazení 17 se snižuje obsah vody namíchaného vzduchu na požadovanou teplotu.

Pomocí třetího snímače 35 rozdílu teplot se stanovuje rovněž absolutní vlhkost prostřednictvím přívodu čerstvého vzduchu přiváděného 16 čerstvého vzduchu.

Prostřednictvím vyhodnocení enthalpie a absolutní vlhkosti čerstvého vzduchu je možno určit, zda je čerstvý vzduch přímo použitelný. To je například případ, kdy je enthalpie a absolutní teplota čerstvého vzduchu nižší než příslušná požadovaná požadovaná hodnota. V tomto případě může být příslušná hodnota jednoduše nastavena prostřednictvím přimíšení potřebného množství čerstvého vzduchu. V opačném případě je nutno čerstvý vzduch chladit a/nebo odvlhčovat. Prostředky pro zvýšení nebo snížení absolutní vlhkosti čerstvého vzduchu nejsou znázorněny. Tak je možno pomocí přimíšení čerstvého vzduchu s definovanou absolutní vlhkostí regulovat absolutní vlhkost vzduchu v odvlhčovací komoře 11 na požadovanou hodnotu. Takto připravený namíchaný vzduch je prostřednictvím dmychadla 15 a přívodních potrubí 18 čerpán zpět do odvlhčovací komory 11. Zejména se tento přivedený vzduch dostává do odvlhčovací komory 11 prostřednictvím přívodů 22' 22' jak bude dále podrobněji popsáno. Druhý snímač 29 rozdílu teplot slouží ke stanovení absolutní vlhkosti přivedeného vzduchu. Pro lepší přehlednost je na

4444

4» 4444

obrázku znázorněn v oblasti prvního vháněcího kanálu 21. Druhý snímač 2 9 rozdílu teplot je však uspořádán tak, že určuje absolutní vlhkost vzduchu nezávisle na poloze přepínací klapky 23.

Z rozdílu absolutní vlhkosti v recyklu 13 a přívodu 19 stanovuje regulace 33 vlhkost odevzdanou potravinami v odvlhčovací komoře 11. Toto množství odevzdané vlhkosti se porovnává s požadovanou hodnotou, a v závislosti na výsledku porovnání se reguluje například množství cirkulačního vzduchu, tedy výkon dmychadla 15. Tím je zajištěno rovnoměrné a nikoliv příliš silné odvlhčení potravin. K tomu účelu může regulace 33 například porovnávat rozdíly teplot, zjištěné prvním snímačem 28 rozdílu teplot a druhým snímačem 29 rozdílu teplot, nebo příslušné teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru s hodnotami uloženými v paměti, přičemž v této paměti může být rovněž uložen regulační proces, který je třeba provést, totiž množství cirkulačního vzduchu, které je třeba nastavit. Zadaná vlhkost může být zobrazena na neznázorněném ukazovacím zařízení. Tato rychlost odvlhčování může být také uvedena do vztahu například s minimálním množstvím cirkulačního vzduchu, potřebným pro dosažení této rychlosti odvlhčování. Prostřednictvím vždy příslušného regulačního orgánu se pomocí regulace 33 řídí topení, přívod čerstvého vzduchu, chlazení a množství cirkulačního vzduchu, aby bylo použito vždy minimální potřebné množství cirkulačního a čerstvého vzduchu. Přebytečný vzduch se z odvlhčovací komory 11 odvádí prostřednictvím potrubí 37 odvodu vzduchu.

Za pomoci obr. 2 až 5 bude dále podrobněji objasněno řízení cirkulace vzduchu pomocí přepínacích klapek 23, 26.

Obr. 2 znázorňuje první režim cirkulace vzduchu. Přepínací klapka 23 přívodu 19 je v tomto režimu cirkulace vzduchu uspořádána tak, že cirkulační vzduch z přívodu 19 se

- 1044 »444 ♦ 4 4 • 4

4 4 • «

444« 4 •4 «444

4 4

4 444

4 4 4 • 4 «

4 44 4

4444 · ·

4 4 • · 4

4 4 4

44 skrze první vháněcí kanál 21 dostává dovnitř odvlhčovací komory 11. V tomto prvním režimu cirkulace vzduchu se žádný cirkulační vzduch nedostává dovnitř skrze druhý vháněcí kanál 22 . Obdobně je přepínací klapka 26 přívodu 20 v prvním režimu cirkulace vzduchu uspořádána tak, že všechen vzduch z přívodu 20 vystupuje dovnitř odvlhčovací komory 11 skrze druhý vháněcí kanál 25. Při prvním režimu cirkulace vzduchu nevystupuje žádný cirkulační vzduch skrze první vháněcí kanál 24 . Prostřednictvím tohoto uspořádání přepínacích klapek 23, 26 vzniká uvnitř odvlhčovací komory 11 proudění cirkulačního vzduchu na obrázku ve směru hodinových ručiček.

Obr. 3 znázorňuje druhý režim cirkulace vzduchu, při kterém přepínací klapka 23 vede vzduch z přívodu 19 skrze druhý vháněcí kanál 22 dovnitř odvlhčovací komory 11. Stejně tak vede ve druhém režimu cirkulace vzduchu přepínací klapka 26 vzduch z přívodu 20 dovnitř odvlhčovací komory 11 skrze první vháněcí kanál 24 . Tím způsobem je v odvlhčovací komoře 11 vyvoláváno proudění cirkulačního vzduchu na obrázku proti směru hodinových ručiček.

Obr. 4 znázorňuje třetí režim cirkulace vzduchu, při kterém přepínací klapky 23, 26 vedou proudy vzduchu z přívodů 19, 20 vždy skrze první vháněcí kanály 21, 24 navzájem proti sobě, čímž vzniká dvojí válcovité cirkulační proudění, které na obrázku v pravé části směřuje proti směru hodinových ručiček, v levé části směřuje ve směru hodinových ručiček a ve střední části odvlhčovací komory 11 směřuje dolů.

Obr. 5 znázorňuje čtvrtý režim cirkulace vzduchu, při kterém přepínací klapky 23, 26 vedou proudy vzduchu z přívodů 19, 20 vždy ke druhým vháněcím kanálům 22, 25. Tím vzniká dvojí válcovité proudění, které na obrázku v pravé části směřuje ve směru hodinových ručiček a v levé části směřuje proti směru hodinových ručiček, čímž vzniká ve

• · • 9

9

9999 9 • · «··· · * 9999

střední části odvlhčovací komory 11 proudění směřující vzhůru.

Přepínací klapky 23, 26 jsou ve znázorněných příkladech provedení řízeny tak, že znázorněné čtyři režimy cirkulace vzduchu se nastavují postupně jeden po druhém. Jejich pořadí však není omezeno na obr. 2 až 5. Mohou být zvolena také jiná pořadí. Tím způsobem je dosaženo dobrého a rovnoměrného rozdělení cirkulace vzduchu v celém vnitřním prostoru odvlhčovací komory 11, takže potraviny na kolečkovém vozíku 12 jsou vystaveny rovnoměrné cirkulaci vzduchu. Zejména nevznikají mrtvé oblasti ani oblasti s menší cirkulací. Další, na obrázcích neznázorněný režim cirkulace se získá tak, že se pomocí přepínacích klapek 23, 2 6 používají vháněcí kanály 21, 22 a 24, 25 vždy zároveň.

Claims (14)

1. Způsob odvlhčování potravin, zejména surových salámů, při kterém se potraviny odvlhčují v odvlhčovací komoře (11), při kterém se vlhkost vzduchu v odvlhčovací komoře (11) zjišťuje pomocí měřicích prostředků (28, 29), a při kterém se odvlhčování řídí pomocí regulace (33), vyznačující se tím, že se pomocí měřicích prostředků (28, 29) zjišťuje absolutní vlhkost vzduchu, a zjištěnou absolutní vlhkost vzduchu využívá regulace (33) k řízení odvlhčování.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že měřicí prostředky (28, 29) zjišťují rozdíl teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru, a z tohoto rozdílu teplot se zjišťuje absolutní vlhkost vzduchu.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že regulace (33) řídí alespoň teplotu v odvlhčovací komoře (11), množství cirkulačního vzduchu, přívod čerstvého vzduchu do odvlhčovací komory (11), vlhkost přiváděného čerstvého vzduchu nebo vedení cirkulačního vzduchu.

4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že prostřednictvím měřicích prostředků (29) se stanovuje absolutní vlhkost vzduchu v přívodu (19) a v recyklu (13) odvlhčovací komory (11), a z toho se stanovuje rychlost odvlhčování.

5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pomocí dalšího měřicího prostředku (35) se stanovuje absolutní vlhkost přiváděného čerstvého vzduchu.

*· ··«« • · · • · · *

« · · • · ··· · • · · • · · · «· ··

6. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že regulace (33) porovnává zjištěnou absolutní vlhkost vzduchu s požadovanou hodnotou.

7. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že cirkulační vzduch se přivádí do odvlhčovací komory (11) prostřednictvím alespoň dvou přívodů (19, 20), které mohou zavádět proud vzduchu vždy volitelně vertikálně a/nebo horizontálně do odvlhčovací komory (11), přičemž každý přívod (19, 20) se přepojuje mezi vertikálním a/nebo horizontálním přiváděním tak, že .nastávají všechny možné kombinace.

8. Zařízení pro odvlhčování potravin, zejména surových salámů, s odvlhčovací komorou (11), s měřicími prostředky (28, 29) pro zjišťování vlhkosti vzduchu a s regulací (33) pro řízení odvlhčování, vyznačující se tím, že jsou uspořádány měřicí prostředky (28, 29) pro zjišťování absolutní vlhkosti vzduchu.

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že měřicí prostředky mají první snímač (28) rozdílu teplot pro snímání rozdílu teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru.

10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že první snímač (28) rozdílu teplot je uspořádán v recyklu (13) odvlhčovací komory (11), a měřicí prostředky dále zahrnují druhý snímač (29) rozdílu teplot pro snímání rozdílu teploty suchého teploměru a teploty vlhkého teploměru na přívodu (19) odvlhčovací komory (11).

11. Zařízení podle některého z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že měřicí prostředky mají třetí snímač (35) rozdílu teplot pro snímání rozdílu teploty suchého

99 9999

9 9 9

9 9 9

99 9*99

9 · *

9 9

9« ·99

9 9· 9 9 teploměru a teploty vlhkého teploměru v přívodu (16) čerstvého vzduchu pro odvlhčovací komoru (11).

12. Zařízení podle některého z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že jsou uspořádány topné a/nebo chladicí prostředky (17) pro odvlhčovací komoru (11) a/nebo pro přívod (16) čerstvého vzduchu.

13. Zařízení podle některého z nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že má odvlhčovací prostředky pro odvlhčování přiváděného vzduchu.

14. Zařízení podle některého z nároků 8 až 13, vyznačující se tím, že jsou uspořádány alespoň dva přívody (19, 20) pro cirkulační vzduch, které jsou vždy volitelně a vzájemně nezávisle horizontálně a/nebo vertikálně uspřádatelné.