CZ2002718A3

CZ2002718A3 - Podlahová krytina na bázi linolea a způsob její výroby

Info

Publication number: CZ2002718A3
Application number: CZ2002718A
Authority: CZ
Inventors: Uta Szerreiks; Markus Baum
Original assignee: Armstrong Dlw Ag
Priority date: 1999-10-06
Filing date: 2000-10-06
Publication date: 2003-04-16
Also published as: ATE245722T1; EP1226303A1; NO20021364D0; DE50003034D1; WO2001025528A1; EP1226303B1; PL354079A1; NO20021364L; AU7915800A; DE19948406A1; DK1226303T3; US6831023B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká podlahové krytiny na bázi linolea, která je elektricky vodivá a je opatřena užitnou vrstvou a spodní vrstvou, přičemž vykazuje elektrický vnitřní odpor Ri podle normy EN 1081 maximálně ΙΟ⁷ Ω, jakož i způsobu výroby této podlahové krytiny.

Stav techniky

Na trhu vzrůstá zájem o světlé podlahové krytiny bez PVC s nízkým elektrickým odporem, zvláště s vnitřním odporem Ri maximálně 10⁷ Ω (vnitřní izolační odpor Rj podle normy EN 1081, resp. elektrickým svodovým odporem R_A podle normy DIN 51 953). Toho časuje tento požadavek splněn jen elektricky vodivými kaučukovými podlahovými krytinami. Takovéto krytiny bez PVC, elektricky vodivé, na bázi kaučuku jsou např. popsány ve spisech DE 34 40 572 Al, DE 196 49 708 Al a DE 35 45 760 Al.

V poslední době však stoupá poptávka po podlahových krytinách na základě surovin s dodatečným rozpínáním, jejichž klasickým příkladem jsou linoleové krytiny. Obvyklá linoleová podlahová krytina má poměrně vysoký elektrický odpor zhruba větší než 10¹⁰. Proto není možno takovouto podlahovou krytinu používat v prostorách, kde musí mít krytina určitou elektrickou svodovou hodnotu, jako např. v operačních sálech nemocnic, v laboratořích a místnostech s počítači. Pro takováto použití je známo snížit hodnotu vnitřního odporu linoleové podlahové krytina přídavkem elektricky vodivých plnidel, jako jsou např. speciální saze nebo kovové prášky. Přídavky speciálních sazí mají však tu nevýhodu, že se užitné vlastnosti linoleové krytiny v důsledku poměrně velkého množství přidaných sazí, nutných k dosažení potřebné hodnoty odporu, negativním způsobem mění. Navíc pak není prakticky možno vyrábět v důsledku přídavku sazí k linoleové směsi žádná jiná barevná provedení takové krytiny.Také při použití kovových prášků za účelem zlepšení elektrické «« ···» ·· e· » · β » » · · » · · » · · ·· ···· ·· *· • · · 4 ·· »···

- 2 vodivosti jsou barevné možnosti krytiny podstatně omezeny a dodatečně vznikají změněné vlastnosti mechanického chování a zvýšení hmotnosti, jakož i podstatně snížená tepelná izolační schopnost takové krytiny. Proto dosud nebylo možné vyrobit elektricky vodivou linoleovou podlahovou krytinu světlé barvy s vnitřním odporem nižším než 10 Ω.

Ve spisech DE 34 16 573 a WO 99/10592 jsou popsány elektricky vodivé podlahové krytiny na bázi linolea, které se stanou elektricky vodivými, resp. antistatickými po přídavku derivátu imidazolu, imidazolinu, benzimidazolu nebo morfolinu, resp. po přídavku kationově aktivní sloučeniny těchto látek. Takové podlahové krytiny mají však vnitřní odpor Ri stále jen menší než ΙΟ⁸ Ω, přičemž tato hodnota je ještě závislá na vlhkosti vzduchu. V případě suchého vzduchu pak není možno těchto hodnot dosáhnout.

Spis WO 99/04085 popisuje podlahovou krytinu na bázi linolea, která je elektricky vodivá a u níž má užitná vrstva nepravidelné vzorování, např. mramorování z různě vybarvených oblastí. Tyto rozdílně barevné oblasti jsou od sebe odděleny ostrými konturami a mají různou elektrickou vodivost. Elektricky upravené oblasti této podlahové krytiny opět obsahují velká množství vodivého plnidla a jsou proto zbarveny tmavě. I když zdánlivě nabízí provedení krytiny podle tohoto spisu velkou šíři barevných variací, má např. podle ve spise uvedeného příkladu 4 třetina krytin tmavé zbarvení. Dále pak mají vnitřní odpory těchto krytin i přes tmavé zbarvení stále jen hodnotu větší než ΙΟ⁷ Ω. I s takovouto metodou není proto možné dosáhnout výroby elektricky vodivých podlahových krytin, které by měly v podstatě světlý barevný tón.

Podstata vynálezu

Tyto vynálezecké úkoly jsou vyřešeny podlahovou krytinou na bázi linolea podle vynálezu, která obsahuje užitnou vrstvu (2) a spodní vrstvu (3), kde postata vynálezu spočívá v tom, že podlahová krytina má vnitřní odpor Ri podle normy EN 1081 maximálně ΙΟ⁷ Ω.

Podle vynálezu se vytvoří linoleum vhodné jako podlahová krytina, která má nižší vnitřní odpor Rj, zejména pak vnitřní odpor Ri maximálně ΙΟ⁷ Ω, který není silně závislý na • ·

- 3 vzdušné vlhkosti a kterážto krytina má současně světlý barevný tón. Dále se pak podle vynálezu vytvoří způsob výroby takovéhoto linolea vhodného jako podlahová krytina.

Pro určení elektrického odporu podlahových krytin jsou podle normy EN 1081, která nahrazuje normu DIN 51 953, definovány tyto hodnoty:

1. Vnitřní odpor Ri podle EN 1081, který odpovídá svodnému odporu Ra podle DIN 51 953, je elektrický odpor podlahové krytiny měřený na zkoušce mezi třínožkovou elektrodou na povrchu krytiny a elektrodou na bezprostředně protilehlé spodní straně.

2. Naproti tomu je podle EN 1081 zemnící svodný odpor R₂, odpovídající zemnícímu svodnému odporu Re podle DIN 51 953, elektrický odpor podlahové krytiny, měřený na položené krytině mezi horní stranou natištěné třínožkové elektrody a zemí.

Ve stavu techniky se jako „elektricky vodivé“ podlahové krytiny označují takové, které mají zemnící svodný odpor podle EN 1081 menší než ΙΟ⁹ Ω.

Podle vynálezu má podlahová krytina vnitřní odpor Ri maximálně ΙΟ⁷ Ω, měřeno podle normy EN 1081. Také zemnící svodný odpor R₂ podlahové krytiny obnáší s výhodou maximálně ΙΟ⁷ Ω, měřeno podle EN 1081.

Přehled obrázků na výkrese

Na připojeném výkrese je znázorněn příklad provedení podlahové krytiny na bázi linolea podle vynálezu. Jednotlivé obrázky schematicky znázorňují:

obr.l je příčným řezem upřednostněným vynálezeckým provedením podlahové krytiny podle linie A - A z obr.2 a obr.2 je pohledem na spodní stranu takovéhoto provedení podlahové krytiny podle vynálezu se znázorněným uzemněním.

• *

- 4 Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je znázorněn schematický příčný řez podlahovou krytinou i, kde je na nosném podkladu 4 uspořádána spodní vrstva 3 a na ní užitná vrstva 2. V užitné vrstvě 2 mohou být rozmístěny částice 6 obsahující vodivé plnidlo. Na straně nosného podkladu 4 odvrácené od spodní vrstvy 3, tedy při položení podlahové krytiny i zcela vespod na nosném podkladu 4, je uspořádán svodový můstek 5.

Tento svodový můstek 5 může být při pokládání podlahové krytiny i připojen např. na měděnou svodnou pásku 7 (viz obr.2), s jejíž pomocí je provedeno připojení podlahové krytiny i na potenciál země, tedy uzemnění.

Jak spodní vrstva 3 podlahové krytiny J, tak i její užitná vrstva 2 uspořádaná nahoře je vyrobena z materiálu na bázi linolea. S výhodou má vynálezecká podlahová krytina i celkovou tlouštku zhruba 2 mm až 6 mm.

Podle vynálezu se elektrická vodivost spodní vrstvy 3 ovlivní příměsí elektricky vodivého plnidla do surové linoleové masy. Jako takováto plnidla se s výhodou používají saze a kovový prášek, přičemž plnidlo se může použít jedno nebo v kombinaci. Při použití sazí jakožto vodivého materiálu obnáší koncentrace v závislosti na typu sazí s výhodou zhruba 1 až 20% hmot., s výhodou pak 3 až 15% hmot. Vztaženo na celkovou hmotnost vodivé směsné masy. Jako saze se mohou např. použít látky s obchodním označením Ketjenblack® EC-300J (firmy Akzo Nobel), Printex® XE 2 (firmy Degussa AG) nebo jedny či více jiných obchodně obvyklých sazí. Při použití kovového prášku jakožto vodivého materiálu obnáší jeho koncentrace zhruba 1,5 až 40% hmot., vztaženo na hmotnost vodivé směsné masy. Použité množství se řídí podle měrné hmotnosti a velikosti částeček kovového prášku. Jako kovový prášek se může použít např. magnetitový prášek nebo prášek hliníkový, bronzový a z materiálu V A. Může se také použít libovolná směs ze sazí a jednoho nebo více kovových prášků, jakož i jediný kovový prášek nebo směs více kovových prášků. Poměry množství při smísení sazí a kovového prášku se volí tak, aby vnitřní odpor spodní vrstvy 3, která jev podlahové

- 5 krytině 1 v kontaktu s užitnou vrstvou 2, byl s výhodou < ΙΟ⁷ Ω (podle normy EN 1081), nebo ještě lépe < ΙΟ⁵ Ω (podle normy EN 1081).

Jak užitná vrstva 2, tak i spodní vrstva 3 bude v další části popisu, týkající se zejména materiálového složení, většinou uváděna bez vztahových značek.

Spodní vrstva může obsahovat ještě další chemické přísady zlepšující vodivost linolea. Příklady takovýchto chemických přísad a příkladná množství jsou dále popsány v souvislosti se složením užitné vrstvy a mohou být použity analogicky ve spodní vrstvě.

Kromě uvedených přísad vykazuje spodní vrstva obvyklé složení. Zvláště mohou být ve směsné mase použita obvyklá additiva jako jsou pomocné prostředky pro zpracování, antioxidanty, stabilizátory UV-záření, kluzné prostředky apod., které se volí v závislosti na pojivu.

Spodní vrstva má tlouštku od 0,6 do 1,4 mm.

Užitná vrstva, resp. horní vrstva vynálezecké podlahové krytiny je její vrchní vrstva viditelná při položení. Podle vynálezu může mít větší vnitřní odpor Ri než spodní vrstva a obsahuje s výhodou jen malá množství elektricky vodivého plnidla. Určitá vodivost užitné vrstvy může být dosažena v podstatě bezbarvými chemickými příměsemi do základní linoleové masy určené pro užitnou vrstvu. Jako chemická přísada se s výhodou použije morfolin a/nebo derivát imidazolu, imidazolinu či benzimidazolu nebo jejich směs. Zvláště se dá přednost kationově aktivním sloučeninám s kvartenámím atomem dusíku. S výhodou se do surové linoleové masy zapracuje chemická přísada v množství 0,5 až 15% hmot., lépe v množství 4 až 10% hmot., vztaženo na celkovou hmotnost linoleové masy užitné vrstvy.Při použití takovýchto chemických přísad je možno podle jednoho upřednostněného provedení vynálezu využít jako sorpční prostředek křemelinu, často označovanou jako infuzóriovou hlinku nebo rozsivkovou zeminu. S výhodou se použijí 3 až 5% hmot. křemeliny, vztaženo na celkovou hmotnost linoleové směsné masy.

• · · » φ · · · 9» * · • · · Φ · φ φ Φ ·

- 6 Podle vynálezu může užitná vrstva mít světlou barvu a může být vzorována stejnobarevně nebo vícebarevné. Do užitné vrstvy se s výhodou namísto podílově nejmenšího množství zdobné barvy přidá elektricky vodivé plnidlo jako jsou saze a/nebo kovový prášek a/nebo vodivá vlákna nebo směs těchto látek.

Vodivá vlákna jsou ve smyslu vynálezu zvláště grafitizovaná vlákna plastů nebo plastová vlákna, která jsou opláštěná epoxygrafítizovaným materiálem. Takováto vodivá vlákna mohou být vyrobena přidáním grafitu přímo do plastu nebo opláštěním malých plastových částeček grafitem a mají obvykle šedé zbarvení. Vzhledem k jejich malým rozměrům a malým přídavkovým množstvím se však pro lidské oko zdají téměř bezbarevnými.

V užitné vrstvě se s výhodou vyskytuje 0,1 až 5% hmot., zvláště pak 0,1 až 2% hmot. sazí a /nebo 0,1 až 8% hmot., zvláště 0,1 až 3% hmot. kovového prášku. Pomocí takovýchto v malých množstvích dávkovaných přísad je možno zlepšit vodivost linoleové užitné vrstvy na hodnotu menší než ΙΟ⁷ Ω. Dále pak je výhodou, že v důsledku malého podílu těchto vodivých plnidel v užitné vrstvě překvapivě nezávisí tak silně vnitřní odpor Ri na vzdušné vlhkosti.

Horní vrstva linoleových podlahových krytin pak dále obsahuje obvyklé složky, jako je pojivo (tzv. bedfordský cement nebo B-cement z částečně oxidovaného lněného oleje a alespoň jedné pryskyřice jakožto lepidla), alespoň jedno plnivo a případně alespoň jedno barvivo. Jako plnivo se použije obvykle dřevná moučka z měkkého dřeva a/nebo korková moučka (v případě současné přítomnosti dřevné i korkové moučky typicky v hmotnostním poměru 90 : 10) a/nebo křída, kaolin (čínská hlinka) a baryt. Směsná masa obsahuje obvykle jedno barvivo, jako je pigment (např. kysličník titaničitý) a/nebo jiná obvyklá barviva na bázi anorganických a organických barev. Jako barvivo je možno použít každé přirozené nebo syntetické barvivo nebo anorganické či organické pigmenty, samotné nebo v libovolné kombinaci. Typické složení linolea obsahuje, vztaženo nya hmotnost užitné vrstvy, cca 40% hmot. pojivá, cca 40% hmot. organických plnidel, cca 15% hmot. anorganických (minerálních) plnidel a cca 5% hmot. barviva. Dále je možno přidat do směsné masy obvyklá additiva jako jsou pomocné prostředky pro zpracování,

- Ί antioxidanty, stabilizátory UV-záření, kluzné prostředky apod., kterése volí v závislosti na pojivu.

Užitná vrstva má obvykle tlouštku od 1,4 do 3,6 mm, zejména 1,4 až 2 mm.

S překvapením bylo zjištěno, že vnitřní odpor spojené užitné i spodní vrstvy se v důsledku vodivé spodní vrstvy zlepšil oproti vnitřnímu odporu užitné vrstvy. Aniž by se stanovil nějaký mechanismus, předpokládá se pro toto provedení, že malá množství přídavku vodivého materiálu působí nějakým způsobem jako můstky, resp. elektrická vedení mezi povrchem půdní krytiny a vodivou spodní vrstvou. Jak je znázorněno na obr.l, jsou podle tohoto vynálezeckého provedení některé Spojené částice 6 vodivého materiálu, resp. jejich aglomeráty rozmístěny po celé tlouštce užitné vrstvy 2 a představují tak propojení mezi povrchem podlahové krytiny i a vodivou spodní vrstvou

3.

Další výhodou vynálezu je okolnost, že užitná vrstva obsahující pouze malá množství elektricky vodivého plniva leží nějakým „ochranným“ nebo „vyrovnávacím“ způsobem nad spodní vrstvou. Protože spodní vrstva může obsahovat větší množství elektricky vodivého plniva, jsou její mechanické vlastnosti často zhoršené. Tyto Špatné vlastnosti nejsou však v celkovém svazku vrstev podlahové krytiny podle vynálezu rozhodující, protože nad spodní vrstvou leží užitná vrstva s dobrými mechanickými vlastnostmi. Tak například může být i poněkud křehčí spodní vrstva chráněna elastickou užitnou vrstvou.

Dále pak obsahuje vynálezecká podlahová krytina na bázi linolea s výhodou nosný podklad. Pro něj je možno použít materiál na bázi přírodní a/nebo syntetické tkaniny nebo pleteninu jako jsou textilní materiály. Jako příklad se uvádí jutová tkanina, směsná tkanina z přírodních vláken jako je bavlna nebo buničina, tkanina ze skelných vláken, přilnavým prostředkem pokryté tkaniny ze skelných vláken, směsné tkaniny ze syntetických vláken, tkaniny z jádrových a plášťových vláken, např. s jádrem z polyesteru a opláštěním z polyamidu. Jako přilnavý prostředek pro tkaniny ze skelných vláken je možno například použít pokrytí skelných vláken styrol-butadienovým latexem.

- 8 • fl ···· flfl flfl ·· ·· • 9 fl ·>·· · · 'a

Podle jednoho provedení předloženého vynálezu je možno na straně nosného podkladu odvrácené od spodní vrstvy, tedy na spodní straně, nanést zadní nátěr, který je s výhodou elektricky vodivý a zejména není nanesen celistvě v podobě souvislého povlaku, nýbrž jako můstek, resp. pás s výhodou o šířce 50 až 100 mm a tlouštce 50 až 200 pm. Tento s výhodou můstkový zadní nátěr se rozprostírá kontinuálně přes celou délku daného pokladu podlahové krytiny. Je v elektrickém kontaktu se spodní vrstvou a lze jej při pokládání podlahové krytiny uvést do kontaktu např. s uzemněným měděným páskem, čímž je uzemněna položená podlahová krytina.Zatímco ve stavu techniky se při pokládání vodivých podlahových krytin musela používat speciální lepidla pro umožnění kontaktu se zemním potenciálem, je podle tohoto vynálezeckého provedení možné použít běžné lepidlo pro položení podlahové krytina a připojit na zemní potenciál pouze měděný pásek spojený s můstkovým zadním natřeným pásem.

S výhodou se tento můstkový zadní nátěr na spodní stranu podlahové krytiny nanáší razítkovacím potiskem nebo tiskem. K tomu lze použít vodní disperze sazí a polymeru, např. latexu, které obsahují až 8% hmot., s výhodou 4 až 6% hmot. elektricky vodivého plniva, výhodně sazí. Zvláště pak obsahuje tento s výhodou můstkový zadní nátěr polymerový materiál s již popsaným elektricky vodivým plnidlem. Ten má tu výhodu, že se zadní nátěr neodbarví.

Předložený vynález se dále týká i způsobu výroby vynálezecké podlahové krytiny na bázi linolea.

Pro výrobu vynálezecké podlahové krytiny lze použít obvyklé výrobní způsoby pro vícevrstvé podlahové krytiny.

Jako první krok obsahuje vynálezecký způsob nanesení linoleové masy spodní vrstvy na nosný podklad. Za tím účelem se nejprve smísí ve vhodném mísícím zařízení, např. v hnětači, válcovacím zařízení nebo extrudéru, jednotlivé složky pro linoleovou masu, na co možno nejvíc homogenní základní směsnou masu. Tato směsná masa se přivede na válcovací zařízení, např. na kalandr, a pod tlakem a při teplotě obvykle 10 až 150° C (v závislosti na receptuře a technice výrobního způsobu) nalisuje na materiál nosného

0

0' 0

- 9 podkladu. Při nalisování směsné masy na materiál nosného podkladu se nastaví válcovací zařízení (např. odstup válců kalandru) tak, že výsledný materiál pro nosnou krytinu má požadovanou tlouštku vrstvy. U vynálezeckých linoleových podlahových krytin má spodní vrstva uvedenou tlouštku 0,6 až 1,4 mm.

Jako další krok se vyrobí linoleový pokryv užitné vrstvy, který je s výhodou barevný a/nebo vzorovaný.

V nejjednodušším případě je možno částečky elektricky vodivého plniva o vhodné velikosti do jedno- nebo vícebarevné linoleové masy pro užitnou vrstvu nasypat, případně spolu s částicemi barvených plniv, a tuto linoleovou masu kalandrovat na linoleovou vrstvu.

Podle jednoho provedení vynálezu lze též barevné lupínky linoleové hmoty, obsahující s výhodou elektricky vodivé plnidlo, na takto vyrobenou linoleovou válcovanou masu nasypat a do ní zalisovat.

Dále je možno podle dalšího provedení vynálezu vyrobit barevnou nebo vzorovanou linoleovou hmotu. Za tím účelem se nejprve separátně vyrobí směsné, resp. základní masy různých barev, vyválcují se na vrstvy a granulují se. Pak se jednotlivé různobarevné granuláty vzájemně smísí, přivedou se na válcovací zařízení (např. na kalandr) a opět vy formují na vrstvu. Ve zvláštních případech se směs různobarevných granulátů před nanesením na podkladový nosný materiál vy válcuje na pásové vrstvy, položí se pootočené o 90° a třením se nakalandruje, přičemž vznikají známé vzorové obrazce podobné přírodnímu mramoru.

Podle jednoho dalšího provedení vynálezu je možno docílit vzorů s ostrými obrysy, při němž se různé válcované vrstvy položí na sebe (dublují se) a uvedou do vnitřního styku, přičemž teprve potom se společně rozdrobí. Tak vzniknou částečky sestávající ze dvou rozdílných, na sobě lpících dílů. Jeden díl je s výhodou tvořen nevodivou směsnou masou a druhý díl s výhodou vodivou směsnou masou. Tento válcovaný vícevrstvý sdružený materiál se pro výrobu částic např. granuluje, řeže, láme nebo mele. S výhodou se však

- 10 ·· >«·· ·♦ ·· • · 4» « · · · 9 zpracuje na granulát. Přivedou-li se pak tyto částice, resp. granulát sestávající z dílů různé směsné masy, na válcovací zařízení, jako je kalandr, a naválcují se na nosný podklad, vznikne nepravidelný vzor, u něhož jsou různobarevné, avšak vzájemně související oblasti, avšak i od sebe oddělené oblasti z vodivého a nevodivého materiálu vzájemně obrysově ostře ohraničeny a barevné oblasti zůstávají přitom jasně zachovány. Tyto barevné oblasti jsou obroubeny více nebo méně tmavě, až černě zbarvenou směsnou masou obsahující vodivé plnidlo.

Kromě zmíněných způsobů výroby vzorované linoleové vrstvy je možno použít všechny další myslitelné způsoby.

Taková válcovaná vrstva s určením jako užitná vrstva se pak následně nalisuje, resp. vlisuje na spodní vrstvu a vytvoří se tak dvouvrstvá podlahová krytina.

Následně se pak dvouvrstvé linoleové podlahové krytiny nechají vyzrát tak, jak je to u linolea obvyklé.

Podle jednoho provedení vynálezeckého způsobu se na zadní stranu podlahové krytiny nanese alespoň jeden můstkový nátěr. Tento nátěr, resp. potisk se s výhodou nanáší na zadní stranu podlahové krytiny tiskem.

Příklad

Podle vynálezu byla vyrobena dvouvrstvá podlahová krytina, u níž byla na jutový nosný podklad nakalandrována spodní vrstva a užitná vrstva a vzniklé materiálové spojení pak necháno vyzrát. Složení spodní vrstvy a užitné vrstvy bylo zvoleno tak jak je dále uvedeno v tabulce 1. Jak užitná vrstva 2, tak i spodní vrstva 3 bude v další části popisu uváděna obecně bez vztahových značek.

Svodový odpor Ra spodní vrstvy a svodový odpor Ra vrchní vrstvy jsou uvedeny rovněž v tabulce 1.

- 11 Tabulka 1

	spodní vrstva	vrchní vrstva
Složky	Obsah (% hmot.)	Obsah (% hmot.)
Cement	38,0	34,0
Dřevěná moučka	37,2	32,2
Saze,vodivé	4,0	0,5
Kysličník titaničitý	-	7,9
Kvartenámí čpavková sůl	6,7	6,7
Křemelina	2,4	4,0
Hydroxid hliníku	11,7	13,05
Pigmenty	-	0,85
Kysličník zinečnatý	-	0,8
Svodový odpor R_A (Ω)*	6 x 10³ až 10 x 10³	2x 10⁶až 10 x 10⁶

Poznámka: *) Svodový odpor Ra byl měřen podle normy DIN 51 953 s tím rozdílem, že horní i spodní vrstva nebyly přizpůsobeny podle normy.

Po spojení spodní a horní vrstvy vykazovala krytina vnitřní odpor Ri podle normy EN 1081 v rozmezí 1,9 x ΙΟ⁶ Ω až 3,8 x ΙΟ⁶ Ω.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný zejména při výrobě elektricky vodivého linolea pro zvláštní použití, jak uvedeno v popise.

toto to·»· ·· ·· _ ··_ ·· toto · to··'· totototo • to toto toto · to • to · · · toto· totototo · ·· toto·· toto totototo

Claims

PATENTOVÉ N Á R O K Y (upravené)

1. Elektricky vodivá podlahová krytina na bázi linolea, obsahující užitnou vrstvu (2), spodní vrstvu (3) a nosný podklad (4), v y z n a č u j í c í se t í m, že užitná vrstva (2) obsahuje 0,1 až 5% hmot. sazí a/nebo 0,1 až 8% hmot. kovového prášku, vztaženo na celkovou hmotnost užitné vrstvy (2), přičemž spodní vrstva (3) obsahuje jakožto alespoň jedno elektricky vodivé plnivo 1 až 20% hmot. sazí a/nebo 1,5 až 40% hmot. kovového prášku, přičemž podlahová krytina má vnitřní odpor R[ podle normy EN 1081 (duben 1998) maximálně 10⁷ Ω.
2. Podlahová krytina podle nároku 1,vyznačující se tím, že spodní vrstva (3) má tlouštku od 0,6 do 1,4 mm.
3. Podlahová krytina podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že užitná vrstva (2) obsahuje alespoň jednu chemickou přísadu pro zvýšení vodivosti.
4. Podlahová krytina podle nároku 3, vyznačující se tím, že chemická přísada je tvořena morfolinem a/nebo alespoň jedním derivátem imidazolu, imidazolinu nebo benzimidazolu nebo směsí těchto látek.
5. Podlahová krytina podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že užitná vrstva (2) má světlou barvu.
6. Podlahová krytina podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se t í m, že užitná vrstva (2) je sama o sobě vícebarevné vzorována.
7. Podlahová krytina podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se t í m, že užitná vrstva (2) má tlouštku od 1,4 do 3,6 mm.

• fe ♦ ·*· »fe ·« fe fe · · · fe· · • · · · 9 9 fe 9 9 9 9
9 99 9999 • fe ··· ·

- 138. Podlahová krytina podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se t í m, že na straně nosného podkladu (4) odvrácené od spodní vrstvy (3) je uspořádán elektricky vodivý můstek (5).

9. Podlahová krytina podle nároku 11,vyznačující se tím, že elektricky vodivý můstek (5) obsahuje elektricky vodivé plnivo.
10. Způsob výroby podlahové krytiny na bázi linolea podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že obsahuje nanesení spodní vrstvy (3) na nosný podklad (4) a - naformování užitné vrstvy (2) na spodní vrstvu (3).
11. Způsob podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se t í m, že na zadní stranu podlahové krytiny se nanese nátěr v podobě elektricky vodivého můstku (5).
12. Způsob podle nároku 11, v y z n a č u j í c í s e t í m, že můstkový nátěr (5) je nanesen potiskem.

9999 9 =řt? ?

9 999