CZ20023798A3 - Přepínací ventil a regenerační termální oxidizér obsahující přepínací ventil - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká přepínacího ventilu a regeneračního termálního oxidizéru obsahujícího přepínači ventil.

Dosavadní stav techniky

Regenerační termální oxidizéry se obvykle používají k rozkladu těkavých organických sloučenin (VOC z angl. volatile organic compounds) v rychle proudících málo koncentrovaných emisích z průmyslových závodů a elektráren. Takové oxidizéry obvykle vyžadují vysoké oxidační teploty, aby se dosáhlo vysokého rozkladu VOC. „Špinavý odpadní plyn se před oxidací předehřívá, aby se dosáhlo velké účinnosti rekuperace tepla. Pro předehřívání těchto plynů je obvykle opatřen sloup tepelné výměny. Sloup je obvykle obalen tepelně výměnným materiálem s velkou tepelnou a mechanickou stabilitou a dostatečnou tepelnou kapacitou. Během provozu se odpadní plyn vhání do předtím zahřátého sloupu tepelné výměny, který dále ohřívá odpadní plyn na teplotu blížící se nebo dosahující jeho VOC oxidační teploty. Tento předehřátý odpadní plyn se potom směruje do spalovací zóny, kde se nedokončená oxidace VOC obvykle dokončí. Zpracovaný, nyní „čistý, plyn se vyhání ven ze spalovací zóny a zpět do sloupu tepelné výměny nebo přes druhý sloup tepelné výměny. Jak horký oxidovaný plyn dále proudí tímto sloupem, přenáší se teplo z plynu na médium tepelné výměny v tomto sloupu,

85188 (2785188 07 rlnnl Q 1 o onno ···<

čímž se ochladí plyn a předehřeje médium tepelné výměny, takže lze předehřát další dávku plynu před zpracováním ' oxidací. Obvykle má regenerační termální oxidizér alespoň dva sloupy tepelného výměníku, které střídavě přijímají odpadní a zpracované plyny. Tento proces se provádí kontinuálně, což umožňuje účinné zpracování velkého množství odpadního plynu.

Výkon regeneračního oxidizéru lze optimalizovat zvýšením účinnosti rozkladu VOC a snížením provozních a investičních nákladů. Technika zvýšení účinnosti rozkladu VOC byla popsána v literatuře, například použitím prostředků jako jsou zlepšené oxidační systémy a čistící systémy (např. záchytné komory) , a třech nebo více tepelných výměníků k manipulaci s nezpracovaným objemem plynu v oxidizéru během přepnutí. Provozní náklady lze snížit zvýšením účinnosti rekuperace tepla a snížením poklesu tlaku napříč oxidizérem. Provozní a investiční náklady lze snížit správným návrhem oxidizéru a výběrem vhodných obalových materiálů přenášejících teplo.

Důležitým prvkem účinného oxidizéru jsou ventily použité k přepínání toku odpadního plynu z jednoho sloupu tepelného výměníku do druhého. Jakýkoliv únik nezpracovaného odpadního plynu systémem ventilů sníží účinnost přístroje. Navíc může přepínání ventilu způsobit náhodné poruchy a fluktuace v tlaku a/nebo toku v systému, které jsou nežádoucí. Opotřebení ventilu je také problematické, zvláště se zřetelem na vysokou frekvenci přepínání ventilu při použití v regeneračním termálním oxidizéru.

Jedna běžná dvousloupová konstrukce používá dvojici talířových ventilů, jeden přidružený k prvnímu sloupu

85188 (2785188 C7 rinrt o-ioonno « 4 «·»··»· tepelného výměníku a druhý k druhému sloupu tepelného výměníku. Ačkoliv vykazují talířové ventily rychlou ovladatelnost, dochází při přepínání ventilů během cyklu nevyhnutelně k úniku nezpracovaného odpadního plynu ventilem. Například v dvoukomorovém oxidizéru existuje během cyklu okamžik, kde jsou vstupní ventil(y) a výstupní ventil(y) částečně otevřeny. V tomto okamžiku nemá tok plynu žádnou překážku,- a tak pokračuje ze vstupu přímo do výstupu, aniž by byl zpracován. Protože je se systémem ventilů spojeno také potrubí, představuje objem nezpracovaného plynu v pouzdře talířového ventilu a přidruženého potrubí objem možného úniku. Protože únik nezpracovaného odpadního plynu ventilem umožňuje výfuk nezpracovaného plynu ze zařízení, sníží takový únik podstatně účinnost rozkladu v tomto přístroji. Navíc běžné konstrukce ventilů vedou k nárůstu tlaku během přepínání, což zvyšuje možnost úniku.

Podobná možnost úniku existuje v běžných systémech otočných ventilů. Navíc takové systémy otočných ventilů typicky obsahují mnoho vnitřních přepážek, které mohou časem propouštět a jejichž konstrukce a údržba je drahá. Například v U.S. patentu č. 5 871 349 je na obrázku 1 oxidizér s dvanácti komorami a dvanácti kovovými stěnami, z nichž každá může být slabinou pro únik.

Bylo by proto žádoucí poskytnout regenerační termální oxidizér, který je jednoduchý a má nízké provozní náklady jako dvoukomorové zařízení a hladké řízení a vysoké odstranění VOC jako systém s otočnými ventily, bez nevýhod každého z nich.

O7BC1QQ • · • 0

0· ♦ ··· • · · Ι«» ·· * ···

Podstata vynálezu

Problémy v dosavadním stavu techniky byly překonány tímto vynálezem, který poskytuje jeden přepínací ventil a regenerační termální oxidízér obsahující tento přepínací ventil. Ventil podle tohoto vynálezu má výborné těsnící vlastnosti a minimalizuje opotřebení. Ventil má těsnící desku, která definuje dvě komory, přičemž každá komora je přívodním kanálem, který vede k jednomu ze dvou regeneračních lůžek oxidizéru. Ventil také obsahuje přepínací rozvaděč toku, který zajišťuje střídavé směrování nasávaného nebo vyfukovaného odpadního plynu na obě poloviny těsnící desky. Ventil pracuje ve dvou režimech: stacionární režim a režim pohybu ventilu. Ve stacionárním režimu je použito těsné plynové těsnění k minimalizaci nebo zabránění úniku odpadního plynu. Plynové těsnění těsní také během pohybu ventilu. Ventil má kompaktní konstrukci, čímž se eliminuje potrubí, typicky potřebné v běžných konstrukcích. To poskytuje menší objem odpadnímu plynu během cirkulace, což vede k tomu, že méně špinavý odpadní plyn zůstane během cirkulace nezpracován. S tím související změna směru proudu minimalizuje nebo eliminuje úniky nezpracovaného odpadního plynu ventilem během přepínání. Použití jediného ventilu, raději než dvou nebo čtyř běžně používaných, významně zmenší prostor, který vyžaduje těsnění. Geometrie přepínacího rozvaděče toku zkracuje vzdálenost a snižuje množství průchodů odpadního plynu, protože rozvaděč toku lze umístit blízko lůžek tepelné výměny. To snižuje množství zachyceného nezpracovaného plynu během přepínání ventilu. Protože odpadní plyn prochází stejnými ventilovými kanály v cyklu sání i v cyklu výfuku, je zlepšeno rozložení plynu na lůžcích tepelné výměny.

Af 4 AA »· ···· » I • · * · « ·· ··· ♦*··

Bylo dosaženo přepínání ventilu s minimálními fluktuacemi tlaku, výborným těsněním a minimálním nebo žádným obtokem během přepínání. Vzhledem k eliminaci obtoku během přepínání lze ze systému odstranit dvě běžné záchytné komory použité k uchování nezpracovaného plynu, čímž se podstatně sníží náklady.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 perspektivní pohled na regenerační termální oxidizér podle jednoho provedení tohoto vynálezu obr. 2 perspektivní rozložený pohled na část regeneračního termálního oxidizéru podle jednoho provedení tohoto vynálezu obr. 3 perspektivní pohled na přetlakový prostor chladné strany podle tohoto vynálezu obr. 4 perspektivní pohled zdola na vstupy ventilu podle tohoto vynálezu obr. 5 perspektivní pohled na přepínací ventil rozvaděče toku podle tohoto vynálezu obr. 5A průřez přepínacím ventilem rozvaděče toku podle tohoto vynálezu

444 mi •

• 4 • ·· * · φ · » 4 • 4

44« «444 ·· • «4 • 4

4 4

4 4

4· 4444 obr. 6 perspektivní pohled na řídící mechanismus přepínacího ventilu podle tohoto vynálezu obr. 7A, 7B, 7C a 7D schematické diagramy toku přepínacím ventilem podle tohoto vynálezu obr. 8 perspektivní pohled na část rozvaděče toku podle tohoto vynálezu obr. 9 pohled shora na těsnící desku podle tohoto vynálezu obr. 9A průřez částí těsnící desky na obr. 9 obr. 10 perspektivní pohled na hřídel rozvaděče toku podle tohoto vynálezu obr. 11 průřez rotujícím kanálem podle tohoto vynálezu obr. 12 průřez spodní částí hnací hřídele podle tohoto vynálezu

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 je zobrazen dvoukomorový regenerační termální oxidizér 10 (katalytický nebo nekatalytický) umístěný na rámu 12.. Oxidizér 10 obsahuje kryt 15, ve kterém jsou první a druhá komora tepelného výměníku propojeny se spalovací zónou umístěnou uprostřed. Se spalovací zónou může být spojen hořák (není zobrazen) a na rám 12 lze umístit spalovací dmychadlo, které dodává do hořáku spalovací vzduch. Spalovací zóna obsahuje obtočný výfuk 14 propojený s výfukovým komínem 16 typicky vedoucím do atmosféry.

• · ♦

» · «· ·«*· • · • · « ··

Ovládací skříňka 11 obsahuje řízení přístroje a je také přednostně umístněna na rámu 12. Naproti ovládací skříňce 11 je ventilátor (není zobrazeno), umístěný na rámu 12, pro vhánění odpadního plynu do oxidizéru 10. Kryt 15 obsahuje horní komoru nebo strop 17 s jedněmi nebo více přístupovými dvířky 18 umožňujícími operátorovi přístup do krytu 15. Odborníkům bude zřejmé, že předchozí popis oxidizéru je pouze pro účely vysvětlení, a že jiné konstrukce jsou také v rozsahu tohoto vynálezu, včetně oxidizérú s více nebo méně než dvěma komorami, oxidizéru s horizontálně orientovanými komorami a katalytických oxidizéru.

Přetlakový prostor 20 chladné strany tvoří základnu krytu 15, jak je nejlépe vidět na obr. 2. Na přetlakovém prostoru 20 chladné strany je opatřen vhodný nosný rošt 19, který podpírá matici výměny tepla v každém sloupu výměny tepla, jak je podrobněji diskutováno dále. Ve zobrazeném provedení jsou komory tepelné výměny odděleny oddělovacími stěnami 21, které jsou přednostně izolovány. Ve zobrazeném provedení je tok lůžky tepelné výměny vertikální, odpadní plyn vstupuje do lůžek z ventilových kanálů umístěných v přetlakovém prostoru 20 chladné strany, proudí vzhůru (ke stropu 17) do prvního lůžka, vstupuje do spalovací zóny spojené s prvním lůžkem, proudí ven ze spalovací zóny do druhé komory, kde proudí dolů přes druhé lůžko k přetlakovému prostoru 20 chladné strany. Odborníkům bude ovšem zřejmé, že jsou vhodné i jiné orientace, včetně horizontálního uspořádání, jako například kde sloupy tepelné výměny stojí proti sobě a jsou odděleny spalovací zónou umístěnou uprostřed.

Nyní bude s odkazem na obr. 3 podrobně popsán přetlakový prostor 20 chladné strany. Přetlakový prostor 20 «1*0 t

• » • 0* • · · ·

I «*«· ·* «««» má dno 23., které se přednostně svažuje dolů od vnějších stěn 20A, 20B směrem k ventilovým kanálům 25, aby napomáhalo rozložení toku plynu. Na dně je umístěno množství dělících přepážek 24 a komorových rozdělovačů 124. Dělící přepážky 24 oddělují ventilové kanály 25 a pomáhají snižovat fluktuace tlaku během přepínání ventilu. Komorové rozdělovače 124 oddělují komory tepelné výměny. Komorové rozdělovače 124A a 124D, a 124E a 124H · mohou být vzájemně spojeny nebo odděleny. Ventilový kanál 25A je definován mezi komorovým rozdělovačem 124A a přepážkou 24B, ventilový kanál 25B je definován mezi přepážkami 24B a 24C, ventilový kanál 25C je definován mezi přepážkou 24C a komorovým rozdělovačem 124D, ventilový kanál 25D je definován mezi komorovým rozdělovačem 124E a přepážkou 24F, ventilový kanál 25E je definován mezi přepážkami 24E a 24G a ventilový kanál 25F je definován mezi přepážkou 24G a komorovým rozdělovačem 124H. Počet dělících přepážek 24 je funkcí počtu ventilových kanálů 25.

V upřednostňovaném provedení, jak je zobrazeno, je šest ventilových kanálů 25, ačkoliv jich lze použít více i méně. Například v provedení, kde jsou použity pouze čtyři ventilové kanály, bude nezbytná pouze jedna dělící přepážka. Nezávisle na počtu ventilových kanálů a tomu odpovídajícímu počtu dělících přepážek mají přednostně všechny ventilové kanály stejný tvar kvůli symetrii.

Výška přepážek je přednostně takové, že horní povrchy přepážek dohromady definují úroveň vodorovné roviny. Ve zobrazeném provedení je část přepážek nejvzdálenější od ventilových kanálů nej kratší, aby se přizpůsobily dnu 23 přetlakového prostoru chladné strany, které je, jak bylo diskutováno výše, šikmé. Takto vytvořená úroveň vodorovné roviny je vhodná pro nesení média tepelné výměny ve sloupu tepelného výměníku, jak je podrobněji diskutováno dále. Ve * » ·· ·♦ « · Μ ·»«· » · · « « » · » ♦ · • · · · · · · · « · « · · * · · «» ·· ·*··«·· · «··· zobrazeném provedení ventilu se šesti kanály jsou přepážky 24B, 24C, 24F a 24G skoseny vzhledem k podélné ose L-L přetlakového prostoru 20 chladné strany pod úhlem přibližně 45°, jak vedou od ventilových kanálů 25 a pokračují podstatně rovnoběžně s podélnou osou L-L k vnějším stěnám 20A a 20B v tomto pořadí. Přepážky 24A, 24D, 24E a 24H jsou přednostně skoseny vzhledem k příčné ose H-H přetlakového prostoru 20 chladné strany pod úhlem přibližně 22,5° a vedou od ventilových kanálů 25 podstatně rovnoběžně s příčnou osou H-H k vnějším stěnám 20C a 20D v tomto pořadí.

Přednostně přepážky 24B, 24C, 24F a 24G, stejně jako steny 20A, 20B, 20C a 20D přetlakového prostoru chladné strany obsahují přehyb 26 vedoucí o něco níž, než je vodorovná rovina definovaná horními povrchy přepážek 24. Přehyb 26 nese volitelný nosný rošt 19 chladné strany (Obrázek 2), která dále nese médium tepelné výměny v každém sloupu. V případě, že médium tepelné výměny obsahuje náhodně zabalená média jako keramické podložky, koule nebo jiné tvary, mohou být přepážky 24 vyšší, aby oddělily média. Perfektní těsnění není ovšem nezbytné tak, jak je v běžných konstrukcích otočného ventilu.

Obrázek 4 je spodním pohledem na ventilové kanály 25. Deska 28 má dva protilehlé symetrické otvory 29A a 29B, které s přepážkami 26 definují ventilové kanály 25. V každém ventilovém kanálu 25 je volitelná otočná lopatka 27. Každá otočná lopatka 27 má první konec připevněný k desce 28 a druhý konec vzdálený od prvního konce připevněný k přepážce 24 na každé straně (nejlépe vidět na obrázku 3). Každá otočná lopatka 27 se rozšiřuje od svého prvního konce ke svému druhému konci a je skloněná nahoru a potom se narovná do horizontální roviny v 27A, jak je zobrazeno na obrázcích

QC4O6 firt -^Λ * φ

- 10 3 a 4. Otočné lopatky 27 směrují tok odpadního plynu vycházející z ventilových kanálů od ventilových kanálů, aby napomáhaly v rozložení v přetlakovém prostoru chladné strany během provozu. Rovnoměrné rozložení v přetlakovém prostoru 20 chladné strany napomáhá zajistit rovnoměrné rozložení médiem tepelné výměny pro optimální účinnost tepelné výměny.

Na obrázcích 5 a 5A, je rozvaděč 50 toku obsažený v potrubí 51 se vstupem 48 odpadního plynu a výfukem 49 odpadního plynu (ačkoliv by prvek 48 mohl být výfukem a 49 vstupem, bude zde pro účely popisu tohoto provedení použito předchozí označení). Rozvaděč 50 toku přednostně obsahuje dutou válcovou hnací hřídel 52 (obrázky 5A, 10), která je připojena ke hnacímu mechanismu, který je podrobněji popsán dále. Ke hnací hřídeli 52 je připojen člen 53 ve tvaru komolého kužele. Člen 53 obsahuje spojovací desku vytvořenou ze dvou protilehlých těsnících povrchů 55, 56 výsečového tvaru, každý je připojen kruhovým vnějším okrajem 54 a vedoucí ven od hnací hřídele 52 pod úhlem 45°, takže dutina definovaná dvěma těsnícími povrchy 55, 56 a vnějším okrajem 54 definuje první plynovou trasu nebo průchod 60. Podobně druhá plynová trasa nebo průchod 61 je definován těsnícími povrchy 55, 56 naproti prvnímu průchodu a třemi skloněnými bočními deskami, a sice protilehlými skloněnými bočními deskami 57A, 57B a středovou skloněnou boční deskou 57C.

Skloněné boční stěny 57 oddělují průchod 60 od průchodu 61. Vršky těchto průchodů 60, 61 jsou navrženy tak, aby odpovídaly uspořádání symetrických otvorů 2 9A, 29B v desce a ve smontované poloze je každý průchod 60, 61 vyrovnán s příslušnými otvory 29A, 29B. Průchod 61 je propojen pouze s výfukem 49 prostřednictvím přetlakového prostoru 47, nezávisle na orientaci rozvaděče 50 toku v jakémkoliv okamžiku. Tudíž odpadní plyn, který vstupuje do potrubí 51

Φ1 afHQO -i- -*· t « vstupem 48 proudí pouze průchodem 61 a odpadní plyn vstupující do průchodu 60 z ventilových kanálů 25 proudí pouze výfukem 49 přes přetlakový prostor 47.

Těsnící deska 100 (obrázek 9) je připojena k desce 28 definující ventilové kanály 25 (obrázek 4) . Přednostně se mezi horním povrchem rozvaděče 50 toku a těsnící deskou 100 použije vzduchové těsnění, jak je podrobněji popsáno dále. Rozvaděč toku je otočný kolem vertikální osy vzhledem ke stacionární desce 28 prostřednictvím hnací hřídele 52. Takové otáčení pohybuje těsnícími povrchy 55, 56 do a z blokovací polohy částí otvorů 29A a 29B, jak je popsáno dále.

Na obrázku 6 je vhodný hnací mechanismus pro pohon rozvaděče 5Q toku. Hnací mechanismus 70 obsahuje základnu 71 a je upevněn na rámu 12. Na základně 71 je upevněna dvojice držáků 7 3A a 73B ozubnic a držák 74 válců. Válce 75A a 75B jsou upevněny k držáku 74 válců a pohybují příslušnými ozubnicemi 76A a 76B. Každá ozubnice má ozubeni, které svým tvarem odpovídá ozubení 77A na čelním ozubeném kole 77. Hnací hřídel 52 rozvaděče 50 toku je připojena k čelnímu ozubenému kolu 77. Činnost válců 75A a 75B způsobí pohyb příslušné ozubnice 7 6, která je k němu připojena a která poté způsobí otáčení čelního ozubeného kola 77, které otáčí hnací hřídelí 52 a rozvaděčem 50 toku, který je k ní připojen, kolem vertikální osy. Přednostně je konstrukce ozubení a pastorku uspořádána tak, aby způsobovala otáčení hnací hřídele 52 o 180° tam a zpět. Odborníkům bude ovšem zřejmé, že jsou v rozsahu tohoto vynálezu možné jiné konstrukce, včetně pohonu, kde se provádí plné otočení rozvaděče toku o 360°. Jiné vhodné hnací mechanismy obsahují hydraulické akční členy a indexery.

27&R1fiG WAdAft λ

• ·

Obrázky 7A-7D schematicky znázorňují směr toku během typického přepínacího cyklu ventilu se dvěma sacími kanály a dvěma výfukovými kanály. V těchto schématech je komora A vstupní komora a komora B je výfuková komora dvousloupového oxidizéru. Obrázek 7A ukazuje ventil ve zcela otevřené stacionární poloze. Ventilové kanály 25A a 25B jsou tudíž zcela otevřeny v režimu sání -a ventilové kanály 25C a 25D jsou zcela otevřeny v režimu výfuku. Odpadní plyn vstupuje do komory A ventilovými kanály 25A a 25B, proudí médiem tepelné výměny v komoře A, kde se zahřívá, proudí spalovací zónou spojenou s komorou A, kde se všechny dosud nezoxidované těkavé organické složky oxidují, ochladí se při průchodu komorou B spojenou se spalovací zónou, a potom proudí ven ventilovými kanály 25C a 25D, například do výfukového komínu vedoucího do atmosféry. Typické trvání tohoto režimu činnosti je mezi 1 a 4 minutami, přičemž upřednostňovaná doba je 3 minuty.

Obrázek 7B znázorňuje začátek změny režimu, kde se ventil otočí o 60°, což zpravidla trvá od 0,5 do 2 sekund. Ve zobrazené poloze je ventilový kanál 25B uzavřen, a proto je tok do nebo z komory A tímto kanálem blokován a ventilový kanál 25C je uzavřen, a proto je to do nebo z komory B tímto ventilovým kanálem blokován. Ventilové kanály 25A a 25D zůstávají otevřené.

Po dalším otočení rozvaděče toku o 60° vidíme na obrázku 7C, že ventilové kanály 2 5A a 25D jsou nyní blokovány. Ventilový kanál 25B je ovšem nyní otevřen, ale je v režimu výfuku a umožňuje pouze odpadnímu plynu z komory A proudit ventilovým kanálem 25B do výfukového komínu nebo podobného. Podobně ventilový kanál 25C je nyní otevřen, ale je v režimu *

* · ·*«* • * sání a umožňuje pouze proudění odpadního plynu do komory B (a ne z komory B, jako tomu bylo v případě režimu výfuku na obrázku 7A) .

Poslední otočení rozvaděče toku o 60° je zobrazeno na obrázku 7D. Komora A je nyní v režimu plně otevřeného výfuku a komora B je v režimu plně otevřeného sání. Ventilové kanály 25A, 25B, 25C a 25D jsou-všechny otevřeny a rozvaděč toku je v klidu. Když se má rozvaděč toku znovu překlopit, vrátí se rozvaděč toku přednostně do polohy na obrázku 7A otočením o 180° proti směru předchozího otáčení, ačkoliv je v rámci tohoto vynálezu také možné pokračující otočení o 180° ve stejném směru jako předchozí otáčení.

Systém ventilu se šesti kanály podle obrázku 3 bude pracovat podobným způsobem. Každý ventilový kanál bude tudíž pod úhlem 45° spíše než 60°. Za předpokladu, že ventilové kanály 25A, 25B a 25C na obrázku 3 jsou v režimu sání a zcela otevřené a ventilové kanály 25D, 25E a 25F jsou v režimu výfuku a zcela otevřené, je prvním krokem v cyklu otočení ventilu o 45° (ve směru hodinových ručiček), čímž se blokuje tok do ventilového kanálu 25C a z ventilového kanálu 25F. Ventilové kanály 25A a 25B zůstávají otevřené v režimu sání a ventilové kanály 25D a 25E zůstávají otevřené v režimu výfuku. S otočením rozvaděče toku o dalších 45^ΰ se ventilový kanál 25C otevře a dostane do režimu výfuku, ventilový kanál 25B se zablokuje a ventilový kanál 25A zůstane otevřený v režimu sání. Podobně, ventilový kanál 25F je nyní otevřený v režimu sání, ventilový kanál 25E je blokován a ventilový kanál 25D zůstává otevřený v režimu výfuku. S otočením rozvaděče toku o dalších 45° jsou ventilové kanály 25C a 25B otevřené v režimu výfuku a ventilový kanál 25A je blokován. Podobně jsou ventilové nř4nn /Λ· * 9 kanály 25F a 25E otevřené v režimu sání a ventilový kanál 25F je blokován. V konečné poloze, do které se rozvaděč toku otočil o dalších 45° a zastavil se, jsou všechny ventilové kanály 25A, 25B a 25C otevřené v režimu výfuku a všechny ventilové kanály 25D, 25E a 25F jsou otevřené v režimu sání.

Jak je zřejmé z předchozího, jednou podstatnou výhodou tohoto vynálezu vůči běžným otočným ventilům je to, že tento rozvaděč toku je většinu času nehybný. Pohybuje se pouze během přepínání ze sání na výfuk a pohyb trvá pouze sekundy (obvykle celkem od přibližně 0,5 do přibližně 4 sekund) ve srovnání s minutami, během kterých je nehybný, zatímco jedna z komor A nebo B je v režimu sání a druhá v režimu výfuku. Naproti tomu většina běžných otočných ventilů se pohybuje neustále, což zvyšuje opotřebení různých částí přístroje a může vést k úniku. Dalším přínosem tohoto vynálezu je velký fyzický prostor oddělující vyčištěný plyn od ještě nevyčištěného odpadního plynu jak v samotném ventilu, tak v komoře (prostor 80 (obrázek 3) mezi komorovými rozdělovači 124E a 124D a rozdělovači 124H a 124A) a dvojitá stěna vytvořená komorovými rozdělovači 124E, 124H a 124A, 124D. Protože má také ventil pouze jeden pohonný systém, bude ventil dobře fungovat při rychlém i pomalém pohybu, narozdíl od předchozí techniky, kde muselo společně pracovat více pohonných systémů. Konkrétněji, když se v předchozí technice například jeden talířový ventil opožďoval vůči jinému, mohlo dojít k úniku odpadního plynu nebo mohl vzniknout velký tlakový pulz.

Další výhodou tohoto vynálezu je odpor působící během přepínání. U běžných ventilů, jako jsou talířové ventily zmíněné výše, klesá tlak na nulu v okamžiku, kdy jsou oba ventily částečně otevřeny (t j. jeden se zavírá a druhý se

85188 (27R51RR C.7 rtnM Q 1 o onm «· otvírá). Následkem toho může dojít dokonce ke zvýšení průtoku plynu za jednotku času, což dále zvyšuje možnost úniku plynu přes oba částečně otevřené ventily během přepínání. Naproti tomu, protože směrovač toku v tomto vynálezu postupně zavírá vstup (nebo výfuk) zavíráním pouze Částí najednou, neklesne odpor během přepínání na nulu a je vlastně zvýšen, čímž se omezí tok odpadního plynu ventilovými kanály během přepínání a minimalizuje únik.

Nyní bude popsán upřednostňovaný způsob těsnění ventilu, nejprve s odkazem na obrázky 5, 8 a 9. Rozvaděč 50 toku se pohybuje na vzduchovém polštáři, aby se minimalizovalo nebo eliminovalo opotřebení v důsledku pohybu rozvaděče toku. Odborníkům bude zřejmé, že lze použít i jiné plyny než vzduch, ačkoliv je vzduch upřednostňován a bude zde na něj pro účely popisu odkazováno. Vzduchový polštář pouze netěsní ventily, ale také způsobuje pohyb rozvaděče toku bez tření nebo podstatně bez tření. Tlakový zásobovací systém jako je ventilátor apod., který může být stejný nebo jiný než ventilátor použitý k dodávce spalovacího vzduchu do spalovací zóny hořáku, dodává vzduch hnací hřídeli 52 rozvaděče 50 toku vhodným potrubím (není zobrazeno) a přetlakovým prostorem 64. Jak je nejlépe vidět na obrázku 8, vzduch proudí z potrubí do hnací hřídele 52 jedním nebo více otvory 81 vytvořenými v tělesu hnací hřídele 52 nad základnou 82 hnací hřídele 52, která je připojena ke hnacímu mechanismu 70. Přesné umístění otvoru(ů) 81 není zvlášť omezeno, ačkoliv jsou otvory 81 přednostně umístěny symetricky na hřídeli 52 a mají pro jednotnost stejnou velikost. Stlačený vzduch proudí hřídelí nahoru, jak je zobrazeno šipkami na obrázku 8 a část vstupuje do jedné nebo více radiálních trubek 83, které jsou spojeny a zásobují těsnění jednoho nebo více pístních kroužků umístěných na « · « φ · φ φ φ 4 4 * φφφφ 4 • Φ·Φ • ΦΦΦ Φ· ΦΦ· » prstencovém otočném kanálu 90, jak bude podrobněji popsáno dále. Část vzduchu, která nevstupuje do radiálních trubek 83 pokračuje nahoru hnací hřídelí 52, dokud nedosáhne průchodů 94, které rozvádí vzduch do kanálu s poloprstencovou částí 95 a částí definovanou výsečovými částmi 55, 56.

Protilehlý povrch rozvaděče 50 toku, konkrétně protilehlé povrchy výsečových částí 55,· 56 a vnější prstencový okraj 54 jsou vyrobeny s množstvím otvorů .96, jak je zobrazeno na obrázku 5. Stlačený vzduch z kanálu 95 uniká z kanálu 95 těmito otvory 96, jak je naznačeno šipkami na obrázku 8 a vytváří vzduchový polštář mezi horním povrchem rozvaděče 50 toku a nepohyblivou těsnící deskou 1QQ zobrazenou na obrázku 9. Těsnící deska 100 obsahuje prstencový vnější okraj 102 s šířkou odpovídající šířce horního povrchu 54 rozvaděče 50 toku a dvojici prvků 105, 106 tvaru výseče, jejichž tvar odpovídá tvaru výsečových částí 55, 56 rozvaděče 50 toku. Pasuje (a je připojena) k desce 28 (obrázek 4) ventilového kanálu. Do otvoru 104 zapadá pin 59 hřídele (obrázek 8) připojený k rozvaděči 50 toku. Spodní strana prstencového vnějšího okraje 102 přiléhající k rozvaděči toku obsahuje jednu nebo více prstencových rýh 99 (obrázek 9A), které jsou vyrovnány s otvory 96 na protilehlém povrchu rozvaděče 50 toku. Přednostně jsou zde dvě soustředné rýhy 99 a odpovídající řady otvorů 96. Rýhy 99 tudíž napomáhají vzduchu unikajícímu z otvorů 96 na horním povrchu 54 vytvořit vzduchový polštář mezi protilehlým povrchem 54 a prstencovým vnějším okrajem 102 těsnící desky 100. Navíc, vzduch unikající z otvorů 96 ve výsečových částech 55, 56 vytváří vzduchový polštář mezi výsečovými částmi 55, 56 a výsečovými částmi 105, 106 těsnící desky 100. Vzduchové polštáře minimalizují nebo zabraňují úniku odpadního plynu, který nebyl vyčištěn, do /97ftRmn Γ7ιΜ • · * 00 * «» »0 »· • 0 · · 0·0 0 0 · 0

0 0 0 0 0 0 0· 0 0 · toku vyčištěného odpadního plynu. Relativně velké výsečové části rozvaděče 50 toku a těsnící desky 100 zajišťují dlouhou trasu přes horní část rozvaděče 50 toku, kterou by musel nevyčištěný plyn urazit, aby došlo k úniku. Protože je rozvaděč toku většinu času během provozu nehybný, vytvoří se mezi všemi protilehlými povrchy ventilu neproniknutelný vzduchový polštář. Když je potřeba rozvaděčem toku pohnout, použije se nyní vzduchový polštář použitý k těsnění ventilu také k eliminaci vysokých kontaktních tlaků, které by vedly k opotřebení rozvaděče 50 toku a těsnící desky 100.

Přednostně dodává stlačený vzduch jiný ventilátor, než ten, který dodává odpadní plyn do přístroje, ve kterém je ventil použit, takže tlak těsnícího vzduchu je vyšší než tlak nasávaného nebo vyfukovaného odpadního plynu, čímž se zajistí dostatečné utěsnění.

Rozvaděč 50 toku obsahuje rotující kanál, jak je nejlépe vidět na obrázcích 10 a 11. Sekce 53 tvaru komolého kužele rozvaděče 50 toku se otáčí kolem prstencové cylindrické stěny 110, která slouží jako vnější prstencové těsnění. Stěna 110 obsahuje vnější prstencovou obrubu 111 použitou k centrování stěny 110 a jejímu připnutí k potrubí 51 (viz. obrázek 5). Vnitřní prstencový těsnící člen 116 ve tvaru E (přednostně vyrobený z kovu) je připojen k rozvaděči 50 toku a je v něm vytvořena dvojice oddělených rovnoběžných rýh 115A, 115B. Pístový prstenec 112A leží v rýze 115A a pístový prstenec 112B leží v rýze 115B, jak je zobrazeno. Každý pístový prstenec 112 se naklání proti vnější prstencové těsnící stěně 110 a zůstává v klidu i když se rozvaděč 50 toku otáčí. Stlačený vzduch (nebo plyn) proudí radiálními trubkami 83, jak je naznačeno šipkami na obrázku 11, otvory 84, které jsou spojeny s každou radiální trubkou

44*4

4 · 4 ·

4*4 4 4 »444444 a do kanálu 119 mezi pístovými prstenci 112A, 112B, stejně jako do mezery mezi každým pístovým prstencem 112 a vnitřním prstencovým těsněním 116. Jak se rozvaděč toku otáčí vůči nepohyblivé cylindrické stěně 110 (a pístovým prstencům 112A a 112B), stlačuje vzduch v kanálu 119 prostor mezi dvěma pístovými prstenci 112A, 112B, čímž se vytvoří souvislé těsnění bez tření. Mezera mezi pístovými prstenci 112 a vnitřním pístovým těsněním 116 a mezera 85 mezi vnitřním pístovým těsněním 116 a stěnou 110 vyrovná jakýkoliv pohyb (axiální nebo jiný) v hnací hřídeli 52 způsobený tepelnou roztažností nebo jinými faktory. Odborníkům bude zřejmé, že ačkoliv je zobrazeno dvojité prstencové těsnění pístu, lze pro další těsnění použít tři nebo více pístových prstenců. K těsnění lze použít kladný i záporný tlak.

Na obrázku 12 je zobrazeno, jak je přetlakový prostor 64 plnící hřídel 52 stlačeným vzduchem izolován od hnací hřídele 52. Způsob těsnění je podobný jako způsob popsaný výše u rotujícího kanálu, kromě toho, že těsnění není tlakované a pro každé těsnění nad a pod přetlakovým prostorem 64 je potřeba pouze jeden pístový prstenec. Použijme těsnění nad přetlakovým prostorem 64 jako ukázkové, vnitřní prstencové těsnění 216 ve tvaru C se vytvoří vyrytím centrální rýhy do tohoto těsnění. Nepohyblivá prstencová cylindrická stěna 21Q, která slouží jako vnější prstencové těsnění obsahuje vnější prstencovou obrubu 211 použitou k vycentrování stěny 210 a jejímu připevnění k přetlakovému prostoru 64. Nepohyblivý pístový prstenec 212 se nachází v rýze vytvořené ve vnitřním prstencovém těsnění 216 tvaru C a sklání se ke stěně 210. Mezera mezi pístovým prstencem 212 a rýhou vnitřního těsnění 216 tvaru C, stejně jako mezera mezi vnitřním těsněním 216 tvaru C a vnější cylindrickou • •44 ·· · ·· · < * · · • · » 4 · 4 · „ *··β·4·4· _ Ί Q - · · · · · · · · ^Χ ··· 44 φ·« ···« ·4 »··» stěnou 210, vyrovnává jakýkoliv pohyb hnací hřídele 52 způsobený tepelnou roztažností apod. Podobná cylindrická stěna 310, vnitřní těsnění 316 tvaru C a pístový prstenec 312 je použit na protilehlé straně přetlakového prostoru 64, jak je zobrazeno na obrázku 12.

V provozu v prvním režimu neošetřený („špinavý) odpadní plyn proudí do vstupu 4_8, průchodem 61 rozvaděče 50 toku a do příslušných ventilových kanálů 25, které jsou v tomto režimu v otevřeném spojení s průchodem 61. Neošetřený odpadní plyn potom proudí horkým médiem tepelné výměny dodaným přetlakovým prostorem 20 chladné strany a spalovací zónou, kde se ošetří a potom se ochladí při proudění chladným médiem tepelné výměny ve druhém sloupu, projde ventilovými kanály 25 spojenými s průchodem 60 a ven přetlakovým prostorem 47 a výfukem 49. Jakmile se chladné médium tepelné výměny relativně ohřeje a horké médium tepelné výměny relativně ochladí, cyklus se otočí aktivací hnacího mechanismu 70, který otočí hnací hřídelí 52 a rozvaděčem 50 toku. V tomto druhém režimu proudí neošetřený odpadní plyn opět do vstupu 48, průchodem 61 rozvaděče 50 toku, přičemž tento průchod je nyní propojen s jiným ventilovým kanálem 25, který byl předtím propojen s průchodem 60, čímž se neošetřený odpadní plyn směruje do nyní horkého sloupu tepelné výměny a potom spalovací zónou, kde se odpadní plyn ošetří. Vyčištěný plyn se potom ochladí ♦ · • · při průchodu nyní chladným médiem tepelné výměny ve druhém sloupu, proudí ventilovými kanály 25, které jsou nyní propojeny s průchodem 60 a ven přetlakovým prostorem 47 a výfukem 49. Cyklus se opakuje podle potřeby, typicky jednou za 1-4 minuty.

Zastupuje:

Dr. Petr Kalenský v.r,

Am, i-aici /97QCXOO Γ·7 πη^λλλλ

Claims (4)

PATENTOVÉ NÁROKY • ·*· JUDr. Petr Kalenský advokát 120 00 Praha 2, Hálkova 2 ·· ·· ·· tt · ··** ·· • · · * · · · t »♦ · ···»· * · · ·· ··« «** «· ······· tt tttt

1. Ventil, vyznačující se tím, že obsahuje: první ventilový kanál a druhý ventilový kanál, který je oddělen od prvního ventilového kanálu rozvaděč toku s přívodním průchodem kapalinově propojeným se vstupem a výstupním průchodem kapalinově propojeným s výfukem, přičemž rozvaděč toku je pohyblivý vůči prvnímu a druhému ventilovému kanálu mezi první polohou, ve které je první ventilový kanál propojen s přívodním průchodem a druhý ventilový kanál je propojen s výstupním průchodem a druhou polohou, ve které je první ventilový kanál propojen s výstupním průchodem a druhý ventilový kanál propojen s přívodním průchodem, přičemž rozvaděč toku obsahuje blokovací stěnu, která blokuje tok první částí prvního ventilového kanálu a druhou částí druhého ventilového kanálu, když je rozvaděč toku mezí první a druhou polohou.

1, vyznačující se tím, o 180° mezi první a druhou

5. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím,

9 9 • 4 • t· že první a druhá části ventilových kanálů jsou shodné.

6. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje hnací hřídel připojenou k rozvaděči toku, alespoň jednu radiální trubku propojenou s hnací hřídelí a vedoucí radiálně od ní a otočný kanál obsahující: vnější prstencové těsnění, vnitřní prstencové těsnění s množstvím vrtů oddělené od vnějšího prstencového těsnění a alespoň jeden pístový prstenec, který je umístěn v příslušném vrtu z množství vrtů ve vnitřním prstencovém těsnění a s předpětím proti vnějšímu těsnění.

7. Ventil podle nároku 6, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky způsobující proudění plynu hnací hřídelí, alespoň jednou radiální trubkou a mezi alespoň jedním pístovým prstencem a vnitřním prstencovým těsněním.

8. Ventil podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsahuje množství pístových prstenců a dále obsahuje prostředky způsobující proudění plynu hnací hřídelí, alespoň jednou radiální trubkou a mezí množstvím pístových prstenců.

9. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje těsnící desku a rozvaděč toku dále obsahuje protilehlý povrch s množstvím otvorů, kterými proudí plyn, čímž se vytváří plynový polštář mezi protilehlým povrchem a těsnící deskou.

10. Ventil podle nároku 9, vyznačující se tím, že těsnící deska dále obsahuje alespoň jednu prstencovou rýhu vyrovnanou s alespoň jedním z množství otvorů.

11. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím,

4 ··»· • w· 44 ·· ·♦ · * 4 4 · • • • * 4 • 4 • • 4 • · · ♦ • v 4 * 9 • · · • • • • 9 444 ·· *4 «4*4

že dále obsahuje hnací prostředky pro pohyb rozvaděčem toku mezi první a druhou polohou.

12. Ventil podle nároku 11, vyznačující se tím, že hnací prostředky obsahují ozubené kolo připojené k rozvaděči toku, které má množství zubů a alespoň jednu ozubnici s množstvím rýh, do kterých zapadá ozubení kola, což při pohybu ozubnice způsobí odpovídající pohyb kola, které otáčí rozvaděčem toku.

13. Regenerační termální oxidizér pro zpracování plynu, vyznačující se tím, že obsahuje:

spalovací zónu, první lůžko tepelné výměny spojené se spalovací zónou a obsahující médium tepelné výměny, druhé lůžko tepelné výměny spojené se spalovací zónou a obsahující médium tepelné výměny, ventil pro střídání toku plynu mezi prvním a druhým lůžkem tepelné výměny, který obsahuje:

první ventilový kanál propojený s prvním lůžkem tepelné výměny a druhý ventilový kanál oddělený od prvního ventilového kanálu a propojený s druhým lůžkem tepelné výměny, rozvaděč toku s přívodním průchodem a výstupním průchodem, přičemž rozvaděč toku je pohyblivý vůči prvnímu a druhému ventilovému kanálu mezi první polohou, ve které plyn vstupuje přívodním průchodem do prvního sloupu tepelné výměny prvním ventilovým kanálem a ven výstupním průchodem druhým sloupem tepelné výměny a druhým ventilovým kanálem, a druhou polohou, ve které plyn vstupuje prvním průchodem do druhého sloupu tepelné výměny druhým ventilovým kanálem a ven výstupním průchodem prvním sloupem tepelné výměny a prvním ventilovým kanálem, přičemž rozvaděč toku obsahuje

0000

- 24 • ·· «0 ·· 0»

0 0 · · 0

0 « 0 «

0 0 0 0 *

0 0 0 0 ·0··· ·0 00·0 blokovací část pro blokování toku plynu částí prvního a druhého ventilového kanálu, když je rozvaděč toku mezi první a druhou polohou.

14. Regenerační termální oxidizér podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále obsahuje přetlakovou komoru chladné části obsahující alespoň jednu přepážku pro rozdělení prvního a komor.

druhého ventilového kanálu do více

15. Regenerační termální oxidizér podle nároku 14, vy z nacujzcz shodné.

tím, že všechny jeho komory jsou

16. Regenerační termální oxidizér podle nároku 13, vyznačující se tím, že rozvaděč toku je umístěn v potrubí s vstupem do potrubí a výstupem z potrubí, vstup do potrubí je propojen s prvním průchodem a výstup z potrubí je propojen s druhým průchodem rozvaděče toku.

17. Regenerační termální oxidizér podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále obsahuje hnací hřídel připojenou k rozvaděči toku, alespoň jednu radiální trubku připojenou ke hnací hřídeli a vedoucí radiálně od ní a otočný kanál obsahující: vnější prstencové těsnění, vnitřní prstencové těsnění s množstvím vrtů oddělené od vnějšího prstencového těsnění a alespoň jeden pístový prstenec umístěné v příslušné rýze z množství rýh ve vnitřním prstencovém těsnění a s předpětím proti vnějšímu prstencovému těsnění.

18. Regenerační termální oxidizér podle nároku 17, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky

•φ «·

9 * způsobující tok plynu do hnací hřídele, do alespoň jedné radiální trubky a mezi alespoň jedním pístovým prstencem a vnitřním prstencovým těsněním.

19. Regenerační termální oxidizér podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále obsahuje těsnící desku a rozvaděč toku dále obsahuje protilehlý povrch s množstvím otvorů, kterými proudí plyn, čímž se vytváří plynový polštář mezi protilehlým povrchem a těsnící deskou.

20. Regenerační termální oxidizér podle nároku 19, vyznačující se tím, že těsnící deska obsahuje alespoň jednu prstencovou rýhu vyrovnanou s některými z množství otvorů.

21. Regenerační termální oxidizér podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále obsahuje hnací prostředky pro pohyb rozvaděčem toku mezi první a druhou polohou.

22. Regenerační termální oxidizér podle nároku 21, vyznačující se tím, že hnací prostředky obsahují ozubené kolo připevněné k rozvaděči toku, přičemž ozubené kolo má množství zubů, a alespoň jednu ozubnici s množstvím rýh, do kterých zapadá ozubení kola, což při pohybu ozubnice způsobí odpovídající pohyb kola, což otáčí rozvaděčem toku.

Zastupuje:

Dr. Petr Kalenský v.

SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ

VŠĚLÍtCAA Á.ř:>..f NÝ §VORČIK K>.cunSKÝ

A PARTNER!

Uv 2. Halkova 2

CesKa republika

97AC10P /otočí oo * «

Upravená Strana

PATENTOVÉ NÁROKY

JUDr. Petr Kalenský advokát

120 00 Praha 2, Hálkova 2

1. Ventil, vyznačující se tím, že obsahuje: první ventilový kanál a druhý ventilový kanál, který je oddělen od prvního ventilového kanálu rozvaděč toku s přívodním průchodem a výstupním průchodem, přičemž rozvaděč toku je pohyblivý vůči prvnímu a druhému ventilovému kanálu mezi první polohou, ve které je první ventilový kanál kapalinově propojen s přívodním průchodem a druhý ventilový kanál je kapalinově propojen s výstupním průchodem, a druhou polohou, ve které je první ventilový kanál kapalinově propojen s výstupním průchodem a druhý ventilový kanál kapalinově propojen s přívodním průchodem, přičemž rozvaděč toku obsahuje blokovací stěnu, která blokuje tok první částí prvního ventilového kanálu a druhou částí druhého ventilového kanálu, když je rozvaděč toku mezi první a druhou polohou.

2. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhý ventilový kanál je každý rozdělen alespoň na dvě komory.

2. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhý ventilový kanál je každý rozdělen alespoň na dvě komory.

3. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhý ventilový kanál je každý rozdělen alespoň na tři komory.

4. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozvaděč toku je otočný o 180° mezi první a druhou polohou.

27 85188 (27851 Rft C.7rinp\ Qionm-I φ

» • « .Upratenátarana

- 21a

Φ

5. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím,

27 85188 (2785188 0.7 rlnpl Q1OW,

- 23 « ·· · ·**..

·*· «Upravená strana pohyb rozvaděčem toku vyznačující se že dále obsahuje hnací prostředky pro mezi první a druhou polohou.

12. Ventil podle nároku 11, tím, že hnací prostředky obsahují ozubené kolo připojené k rozvaděči toku, které má množství zubů a alespoň jednu ozubnici s množstvím rýh, do kterých zapadá ozubení kola, což při pohybu ozubnice způsobí odpovídající pohyb kola, které otáčí rozvaděčem toku.

13. Regenerační termální 'oxidizér pro zpracování plynu, vyznačující se tím, že obsahuje:

spalovací zónu, první lůžko tepelné výměny spojené se spalovací zónou a obsahující médium tepelné výměny, druhé lůžko tepelné výměny spojené se spalovací zónou a obsahující médium tepelné výměny, ventil pro střídání toku plynu mezi prvním a druhým lůžkem tepelné výměny, který obsahuje:

první ventilový kanál propojený s prvním lůžkem tepelné výměny a druhý ventilový kanál oddělený od prvního ventilového kanálu a propojený s druhým lůžkem tepelné výměny, rozvaděč toku s přívodním průchodem a výstupním průchodem, přičemž rozvaděč toku je pohyblivý vůči prvnímu a druhému ventilovému kanálu mezi první polohou, ve které plyn vstupuje přívodním průchodem do prvního sloupu tepelné výměny prvním ventilovým kanálem a ven výstupním průchodem druhým sloupem tepelné výměny a druhým ventilovým kanálem, a druhou polohou, ve které plyn vstupuje prvním vstupním průchodem do druhého sloupu tepelné výměny druhým ventilovým kanálem a ven výstupním průchodem prvním sloupem tepelné

27 85188 (2785188 C.7 rlwi

3. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhý ventilový kanál je každý rozdělen alespoň na tři komory.

4. Ventil podle nároku že rozvaděč toku je otočný polohou.

4« · Λ

V * • · · k * k ·· · «« · výměny a prvním ventilovým kanálem, přičemž rozvaděč toku obsahuje