CZ20023511A3 - Chitosanová látka s aniontovou absorpční gelující látkou - Google Patents

Description

Předkládaný vynález se týká výrobků jako jsou absorpční výrobky najedno použití, které obsahují chitosanovou látku společně s aniontovou absopční gelující látkou.

Dosavadní stav techniky

Pro použití jako absorpční gelující látky v absorpčních výrobcích na jedno použití bylo popsáno mnoho různých materiálů. Tyto materiály zahrnují přírodní látky například na bázi agaru, pektinu, gum, karboxyalkyl-škrobu a karboxyalkyl-celulózy, a stejně tak syntetické látky jako jsou polyakryláty, polyakrylamidy a hydrolyzovaný polyakrylonitril. Přestože je použití přírodních absorpčních gelující látek pro hygienické absorpční výrobky známé, nenašly tyto látky ve výrobcích široké použití. Přírodní absorpční gelující látky nenašly v absorpčních výrobcích široké použití zčásti proto, že jejich absorpční vlastnosti jsou obecně nižší ve srovnání se syntetickými absorpčními gelující látkami jako jsou polyakryláty. Většina komerčně dostupných absorpčních výrobků na jedno použití pro tělesnou hygienu jako jsou hygienické vložky a plenky, obsahuje syntetické absorpční gelující látky, typicky polyakryláty, k dosažení absorpce a retence tělesných tekutin. Ačkoliv tyto syntetické absorpční gelující látky vykazují vynikající absorpční kapacitu pro deionizovanou vodu, jejich absorpční kapacita pro roztoky obsahující elektrolyty/sole, jako při menstruaci, je nižší. Obecně se má za to, že tento efekt je způsoben obsahem elektrolytů v tělesných tekutinách a často se označuje jako otrava solí (salt poisoning).

Schopnost absorbovat vodu a schopnost vodu zadržet je u syntetických absorpčních gelujících látek způsobena přítomností ionizovatelných funkčních skupin v polymerní struktuře. Tyto skupiny jsou obvykle karboxylové skupiny, jejichž značná část je ve formě soli pokud je polymer suchý, ale po kontaktu s vodou podléhá disociaci a solvataci. V disociovaném stavu má polymerní řetězec připojenou řadu funkčních skupin, které mají shodný elektrický náboj (např. -COO', OOC-), a tak jedna druhou odpuzují. To vede k expanzi polymerní struktury, která zpětně umožňuje další absorpci molekul vody, ačkoliv tato expanze je vystavena napětí vyvolanému zesí'továním polymerní struktury, které musí

·· ·· > · · ' » · · · · » · · ¹ • · být dostatečné, aby zabránilo rozpuštění polymeru. Má se za to, že přítomnost významnější koncentrace elektrolytů ve vodě, jako je tomu v případě výtoku menstruace nebo moče nebo mléka, interferuje s disociací funkčních skupin a vede k efektu otravy solí. Tento efekt otravy solí snižuje absorpční kapacitu polymeru.

Proto jsou zapotřebí absorpční výrobky s vylepšeným absorpčním působením v přítomnosti elektrolytů, například pro případ menstruace nebo laktační tekutiny.

Zatímco prvotním zaměřením absorpčních výrobků, zejména dámských hygienických absorpčních výrobků jako jsou hygienické vložky, vložky do podprsenky a intimní vložky, zůstává schopnost těchto výrobků absorbovat a zadržovat tekutinu, dalším důležitým prvkem vývoje v této oblasti je regulování páchnoucích sloučenin obsažených v absorpčních výrobcích během jejich používání.

Přítomnost a detekce zapáchajících sloučenin z absorpčních výrobků během jejich používání, zejména výrobků určených pro mestruaci, může způsobovat uživatelkám těchto výrobků nesnáze. Proto je ochrana před detekcí zápachu pocházejícího z těchto výrobků také vysoce žádaná.

Je známo, že při používání se do absorpčních výrobků dostávají různé sloučeniny, například těkavé mastné kyseliny (např. kyselina isovalerová), amoniak, aminy (např. triethylamin), sloučeniny obsahující síru (například merkaptany, sulfidy), alkoholy, ketony a aldehydy (například furaldehyd), které uvolňují nepříjemné zápachy. Tyto sloučeniny jsou přítomné v tělesných tekutinách, nebo se vytvářejí chemickými reakcemi a/nebo dalšími mechanismy degradace tekutin poté, co je tělesná tekutina absorbována do absorpčního výrobku, kterým je například dámský hygienický absorpční výrobek. Tělesné tekutiny navíc obvykle obsahují mikroorganismy a/nebo enzymy, které také generují nepříjemně páchnoucí vedlejší produkty jako výsledek rozkladných mechanismů, jako je například hnilobný proces, rozklad kyselin, rozklad proteinů, rozklad tuků. a tak podobně.

V dosavadním stavu techniky byly zveřejněny různé látky regulující pachy, které bojují s některými z výše zmíněných nepříjemných zápachů. Byla poskytnuta některá řešení, která používají různé technické přístupy jako je maskování, tzn. překrytí zápachu parfémem, nebo absorpce zápachu přítomného v tělesných tekutinách a zápachů vytvořených při rozkladu, nebo předcházení vzniku zápachu.

Dosavadní stav techniky se soustřeďuje hlavně na technologie absorpce zápachu. Příklady těchto typů sloučenin zahrnují aktivované uhlí, jíly, zeolity. křemičitany, » · · • · • · · · • · · • · « • · · cyklodextrin, iontoměniČové pryskyřice a různé směsi těchto sloučenin, viz například látky popsané v EP-A-348 978, EP-A-510 619, WO 91/12029, WO 91/11977, WO 89/02698 a/nebo WO 91/12030. Má se za to, že všechny typy těchto činidel kontrolují zápach mechanismy fyzikální absorpce nepříjemně páchnoucích sloučenin a jejich prekursorů těmito činidly, čímž se zabraňuje úniku zápachu z výrobků, například z absorpčních výrobků. Tyto mechanismy však nejsou zcela účinné, neboť není zamezeno vlastní tvorbě zápachu, a tak není detekci zápachu zcela zabráněno.

Přestože tedy tyto látky poskytují určitou regulaci zápachů spojených s tělesnými tekkutinami, stále je zapotřebí další zlepšení regulace zápachů vytvářených lidským tělem, nebo pocházejících z tělesných tekutin, jako je pot, moč, výkaly, menstruační tekutina, vaginální tekutina, laktační tekutina, a tak podobně.

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnutí výrobků, zejména absorpčních výrobků na jedno použití, které při dosažení vysokého stupně ochrany poskytují široké spektrum regulace zápachu. Předmětem předkládaného vynálezu je tedy poskytnutí výrobků, zejména absorpčních výrobků na jedno použití, s vylepšenou schopností regulovat zápach a vylepšenou schopností absorbovat tělesné tekutiny, zejména v přítomnosti roztoků obsahujících elektrolyty, například v případě menstruační tekutiny, moče nebo laktační tekutiny.

Překvapivě bylo zjištěno, že kombinace chitosanové látky společně s aniontovou absorpční gelující látkou ve výrobku, jakým je například absorpční výrobek typicky přicházející do kontaktu s tělesnou tekutinou, poskytuje jak zlepšenou schopnost regulovat zápach u širokého spektra nepříjemně páchnoucích sloučenin, tak vylepšenou schopnost absorbovat. Bylo zjištěno, že tato kombinace je zejména účinná v případě roztoků obsahujících elektrolyty, například menstruační tekutiny, moče nebo laktační tekutiny.

Překvapivě bylo zjištěno, že přídavek aniontové absorpční gelující látky na povrch chitosanové látky vede k synergickému účinku při regulaci zápachu. Tato kombinace vskutku poskytuje lepší potlačení zápachu, než je potlačení zápachu při použití samotných přísad ve stejném množství (buď samotné chitosanové látky, nebo samotné absorpční gelující látky) v absorpčním výrobku přicházejícím do styku s tělesnými tekutinami.

Spojení chitosanové látky s aniontovým absorpčním gelujícím činidlem umožňuje spojit mechanismy regulace zápachu, a tak synergicky redukovat nebo dokonce zamezit detekci nepříjemného zápachu.

·· ·· • · · • · · ·· • · · ♦ · • · · · ·· ·· • ·

Bez vázání se teorií se má za to, že chitosanová látka reguluje zápach nepříjemně páchnoucích složek spojených s tělesnou tekutinou mnohačtenými mechanismy.

Zaprvé schopnost chitosanových látek absorbovat a zadržet zápach spočívá v přítomnosti ionizovatelných kationtových funkčních skupin v polymerní struktuře. Jsou to obvykle amoniové skupiny, z nichž je převážná většina ve formě soli v suchém polymeru, ale po kontaktu s tělesnou tekutinou podléhají disociaci a solvataci. V disociovaném stavu má polymerní řetězec připojenou řadu funkčních skupin, které mají shodný elektrický náboj (např. -NH₃ ⁺, ⁺H₃N-), a tak jedna druhou odpuzují. To vede k expanzi polymerní struktury, což zpětně umožní další absorpci negativně nabitých páchnoucích molekul, a tak jejich regulaci.

Zadruhé budou kladně nabité kationtové skupiny chitosanových látek interagovat s molekulami nesoucími negativně nabité aniontové skupiny přítomnými v tělesných tekutinách, jako jsou karboxylová skupiny proteinů nebo látky obsahující hydroxylové kyseliny jako jsou kyseliny s krátkým řetězcem (např. butyrová kyselina). To má za následek vytvoření trojrozměrné sítě mezi chitosanovými látkami a těmito molekulami s aniontovými skupinami (zgelovatění tělesných tekutin). Toto zgelovatění pohltí většinu páchnoucích molekul (jako jsou lipidy, kyseliny), a tak dostane zápach pod kontrolu.

Zatřetí, a to je nej důležitější, se má za to, že chitosanové látky působí jako antimikrobiální činidla. Chitosanové látky se svými kladně nabitými kationtovými skupinami skutečně interferují s negativně nabitým povrchem stěny mikroorganismů, a tak inhibují růst těchto mikroorganismů, nebo tyto mikroorganismy dokonce zabíjejí. Tyto chitosanové látky interferují dále s negativně nabitým povrchem enzymů, a tím inaktivují enzymatickou aktivitu, která stejně jako aktivita mikrobiální je zodpovědná za vznik nepříjemně páchnoucích složek. Chitosanové látky dále působí nepřímou antimikrobiální aktivitou tak, že vážou některé živiny mikroorganismů, jako jsou lipidy a/nebo minerály.

Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu se jako chitosanové látky používají chitosanové soli. Bez omezení teorií se má za to, že chitosanové sole, kvůli vyššímu procentu kladně nabitých kationtových skupin, poskytují všechny výše uvedené výhody ihned po kontaktu s tělesnými tekutinami.

Přítomnost aniontové absorpční gelující látky výhodně zesiluje schopnost chitosanových látek regulovat nepříjemný zápach. Aniontové absorpční gelující látky obecně zvýší kationtové schopnosti chitosanových látek, což vede ke zvýšené antimikrobiální • · · • «

aktivitě, zvýšené absorpční aktivitě a zlepšené schopnosti zgelovat. Bez omezení teorií se má za to, karboxylové skupiny absorpčních geluj ících látek protonují aminoskupiny chitosanových látek, zvyšují tak počet kladně nabitých amoniových skupin (-NH₃ ⁺) v chitosanových látkách, a tím kationtový charakter chitosanových látek.

Použití chitosanových látek společně s aniontovými absorpčními gelujícími látkami, výhodně syntetickými absorpčními geluj ící mi látkami, v absorpčních výrobcích dále poskytuje zlepšenou schopnost absorbovat tělesnou tekutinu nejen u vody, ale zejména u tekutin obsahujících elektrolyty. Obecně tato kombinace při použití v absorpčních výrobcích poskytuje zlepšené vlastnosti při pohlcování tekutiny, tzn. nejen zlepšenou schopnost absorbovat vodu a zejména tekutiny obsahující elektrolyty, a to dokonce pod tlakem, ale také snížené prosakování (tzn. snížené propouštění tekutiny) a snížené opětovné promáčení vrchního pláště.

Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu výrobek obsahuje chitosanové soli, zejména ve vodě rozpustné chitosanové soli, společně s aniontovou absorpční gelující látkou, výhodně se stupněm neutralizace 50 až 90 %, za poskytnutí jak optimální schopnosti regulovat nepříjemný zápach, tak schopnosti pohlcovat tekutinu. Výhodně se tyto schopnosti projevují ihned po kontaktu výrobku s tělesnými tekutinami a trvají nejméně po celou dobu používání výrobku spotřebitelem. Bez omezení teorií se má za to, že tyto výhody jsou způsobeny dostupností velkého množství kladně nabitých kationtových skupin u chitosanové soli při kontaktu s tělesnými tekutinami (ve srovnání například s chitosanovou bazickou látkou), a stejně tak schopností absorpční gelující látky dále zvyšovat procento kladně nabitých kationtových skupin u chitosanové soli, a tak udržovat všechny výše uvedené výhody po celou dobu používání výrobku.

Předkládaný vynález se výhodně týká absorpčních výrobků najedno použití jako jsou intimní vložky, dámské vložky, vložky používané při inkontinenci, plenky, tampony, interlabiální vložky, vložky pohlcující pot, chirurgické vložky, vložky do podprsenky, zařízení pro nakládání s lidským nebo zvířecím odpadem, a tak podobně. Další výrobky pro použití podle předkládaného vynálezu dále zahrnují výrobky určené k umístění na tělo nebo do blízkosti těla jako je ošacení, obvazy, tepelné vložky, poštářky na akné, chladicí vložky, obklady, chirurgické vložky/obvazy, a tak podobně, výrobky pro očistu těla jako jsou impregnované utěrky/kapesníčky (např. dětské utěrky, utěrky pro dámskou intimní hygienu), • ·· · výrobky absorbující pot jako jsou vložky do bot, vložky do košilí, a tak podobně, a výrobky určené pro zvířata jako je stelivo, a tak podobně.

WO 99/61079 zveřejňuje potlačení nepříjemného zápachu u produktů jako jsou plenky na jedno použití a plenkové kalhotky, menstruační vložky a tampony, dosažené použitím triglyceridů a polyglykosidů zvyšujících schopnost prostředků a substrátů jako jsou přirozené polymery, např. chitosan nebo algináty, a surfaktanty upravených syntetických polymerů, absorbovat nepříjemný zápach.

WO 99/32697 zveřejňuje, že chitosan a polymery na bázi chitinu vykazují zvýšenou antimikrobiální aktivitu, když jsou povlečeny na povrchu hydrofobní látky, např. polypropylenu.

Další odkazy dále zveřejňují použití chitosanových látek v absorpčních výrobcích, např. WO 96/20015, JP 1182302 nebo JP 620648.

Žádný z těchto odkazů nezveřejňuje absorpční výrobky obsahující chitosanovou látku společně s aniontovou absorpční gelující látkou, ani samotnou vylepšenou schopnost regulovat zápach spojenou s kombinováním těchto látek při poskytnutí vylepšené absorpce tekutin, zejména v případě tekutin obsahujících elektrolyty, jako je menstruace a moč.

Podstata vynálezu

Stručný popis obrázků

Popis vynálezu se odkazuje na doprovodné obrázky

Obrázek 1 ukazuje příčný řez intimní vložkou s vrchním pláštěm, spodním pláštěm a absorpčním jádrem obsahujícím první a druhou vrstvu tkaniny, kde chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka jsou uloženy mezi první a druhou vrstvu tkaniny.

Obrázek 2 ukazuje příčný řez intimní vložkou s vrchním pláštěm, spodním pláštěm a absorpčním jádrem obsahujícím první a druhou vrstvu tkaniny, kde aniontová absorpční gelující látka je rozprostřena mezi první a druhou vrstvu tkaniny a kde chitosanová látka je aplikována na vnitřní povrch druhé vrstvy tkaniny.

• · ·♦· ·

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká výrobku, zejména absorpčního výrobku najedno použití, obsahujího chitosanovou látku společně s aniontovou absopční gelující látkou.

Předkládaný vynález se dále týká způsobu regulace zápachu spojeného s tělesnými exsudáty a/nebo tělesnými tekutinami, kdy tělesné exsudáty a/nebo tělesné tekutiny jsou v kontaktu se systémem regulujícím zápach skládajícím se z chitosanové látky společně s aniontovou absopční gelující látkou. Typicky tělesné tekutiny/exsudáty přicházejí do kontaktu s absorpčním výrobkem vhodným pro umístění na tělo nebo do blízkosti těla nositele, kdy tento výrobek obsahuje systém pro regulaci zápachu skládající se z chitosanové látky společně s aniontovou absopční gelující látkou.

Detailní popis vynálezu

Výrobek” zde znamená libovolný trojrozměrný pevný materiál, který je schopný obsahovat chitosanovou látku a aniontovou absopční gelující látku. Výraz najedno použití se zde používá k popisu výrobků, které nejsou určeny k vypuštění nebo jiné obnově nebo opětovnému použití jako výrobku (jsou určeny k vyřazení po jednom použití a výhodně k recyklaci, kompostování nebo jiné likvidaci nezatěžující životního prostředí). Výraz absorpční výrobek se zde používá v širokém slova smyslu zahrnujícím výrobky schopné přijímat a/nebo absorbovat a/nebo obsahovat a/nebo zadržovat tekutiny a/nebo exsudáty, zejména tělesné tekutiny/tělesné exsudáty.

Výhodné výrobky podle předkládaného vynálezu jsou absorpční výrobky na jedno použití, které jsou navrženy pro nošení v kontaktu s tělem uživatele a k přijímání tekutin vyměšovaných z těla, jako jsou intimní vložky, hygienické vložky, menstruační vložky, vložky používané při inkontinenci, plenky, tampony, interlabiální vložky, vložky do podprsenky, zařízení pro nakládáni s lidským nebo zvířecím odpadem, a tak podobně. Typicky obsahuje takové zařízení pro nakládání s lidskou močí nebo výkaly pytlík s otvorem s lemem pro výhodně adbezivní připojení k urogenitální a/nebo perianální oblasti uživatele. Použitelné je libovolné zařízení pro nakládání s močí nebo výkaly známé v oboru. Takové zařízení je popsané například ve WO 99/00084 až WO 99/00092. Další vhodné výrobky podle předkládaného vynálezu dále zahrnují další výrobky určené k umístění na tělo nebo do blízkosti těla jako je ošacení, obvazy, tepelné vložky, poštářky na akné, chladicí vložky, obklady, chirurgické vložky/obvazy, a tak podobně, výrobky absorbující pot jako jsou vložky do bot, vložky do košilí, vložky zachycující pot, a tak podobně, výrobky pro očistu těla jako • · * · • · ··· • · ·

• · jsou impregnované utěrky/kapesníčky (např. dětské utěrky, utěrky pro dámskou intimní hygienu), a tak podobně, a výrobky určené pro zvířata jako je stelivo, a tak podobně.

Tělesné tekutiny a/nebo tělesné exsudáty zde znamenají libovolnou tekutinu/exsudát vyměšovaný lidským nebo zvířecím tělem přirozeně, nebo náhodně (například při řezné ráně na kůži), včetně například potu, moči, menstruační tekutiny, stolice, vaginálního sekretu, laktační tekutiny v případě vložek do podprsenky pro kojící ženy, a tak podobně.

Chitosanové látky

Výrobky podle předkládaného vynálezu jako základní složku obsahují chitosanovou látku nebo jejich směs.

Chitosanová látka zde znamená chitosany, modifikované chitosany, zesíť ováné chitosany a chitosanové soli.

Chitosan je částečně nebo zcela deacetylovaná forma chitinu, přirozeně se vyskytujícího polysacharidu. Chitosan je aminopolysacharid, který se obvykle připravuje deacetylací chitinu (poly-beta(l,4)-/V-acetyl-Z)-glukosaminu).

Chitin se v přírodě hojně vyskytuje, například v buněčných stěnách hub a pevných schránkách hmyzu a korýšů. Odpad vznikající při zpracování garnátů, humrů a krabů obvykle obsahuje 10 až 15 % chitinu a je jeho dostupným zdrojem a zásobárnou. V přirozeném stavu se chitin obvykle vyskytuje ve formě malých vloček nebo krátkého vláknitého materiálu, jako například z krunýřů nebo šlach korýšů. Obecně se nevyskytuje zdroj, jako je tomu v případě bavlny v celulóze, který by vytvářel užitečně tvarované výrobky bez nutnosti rozpuštění a reprecipitace nebo renaturace.

Chitin je mukopolysacharid, poly-Y-acetyl-D-glukosamin následujícího vzorce:

ch₂oh

NHCOCH₃ kde x znamená stupeň polymerace. Přestože nelze x přesně určit, obecně se má za to, že je v rozmezí 30 až 50 000.

• · ··· · , «· • · • ··· • · « • · «

Chitosan není jedna určitá jednotná chemická sloučenina, ale jeho složení se liší v závislosti na podmínkách výroby. Může být definován také jako chitin dostatečně deacetylovaný, aby tvořil rozpustné aminové sole. Chitosan je beta-(l-4) polysacharid Dglukosaminu a je strukturně podobný celulóze s výjimkou, že C-2 hydroxylová skupina v celulóze je u chitosanu substituovaná primární aminovou skupinou. Velké množství volných aminových skupin dělá z chitosanu polymerní slabou bázi. Roztoky chitosanu jsou obecně vysoce viskózní a připomínají přírodní gumy.

Chitosan používaný podle předkládaného vynálezu je výhodně v relativně čisté formě. Způsoby výroby čistého chitosanu jsou dobře známé. Obecně se chitin rozemele na prášek a demineralizuje organickou kyselinou, například kyselinou octovou. Proteiny a lipidy se poté odstraní reakcí s bází, například s hydroxidem sodným, následuje deacetylace chitinu reakcí s koncentrovanou bází, například se 40% hydroxidem sodným. Vzniklý chitosan se promyje vodou až do dosažení požadovaného pH.

Vlastnosti chitosanu jsou spojeny s jeho charakterem polyelektrolytického polymerního cukru. Obecně je tedy nerozpustný ve vodě, v alkalických roztocích s hodnotami pH nad 6,5, nebo v organických rozpouštědlech. Obecně se rychle rozpouští ve zředěných roztocích organických kyselin, například v kyselině mravenčí, octové, vinné, glykolové, mléčné a citrónové, a dále v ředěných anorganických kyselinách, s výjimkou například kyseliny sírové. Obecně je množství kyseliny potřebné k rozpuštění chitosanu přibližně stechiometrické vůči aminoskupinám. pKa aminoskupin přítomných v chitosanu je v rozmezí 6,0 a 7,0, proto se mohou protonovat velmi zředěnými kyselinami nebo dokonce blízko neutrálním podmínkám, což dodává tomuto biopolymeru kationtovou povahu. Tato kationtová povaha je základem mnoha výhod chitosanu. Chitosanová látka se považuje za lineární polyelektrolyt s vysokou hustotou náboje, který může interagovat s negativně nabitými povrchy, například proteiny (tzn. interferovat s proteinovou stěnou mikroorganismů, a tak působit jako antimikrobiální činidlo a/nebo reagovat s proteiny přítomnými v tělesných tekutinách, například v menstruační tekutině, a tak působit jako gelující činidlo pro tyto tekutiny) nebo aniontovými absorpčními gelujícími látkami, a tak se dále zlepšují kationtové vlastnosti chitosanových látek, nebo aniontovými solemi, a tím se redukuje efekt otravy solí, a tak se dosahují vynikající absorpční vlastnosti dokonce v přítomnosti roztoků obsahujících elektrolyty, jako je mesntruační tekutina nebo laktační tekutina.

«4 · · > ·

·«

Chitosanové látky výhodné pro použití podle předkládaného vynálezu mají střední stupeň deacetylace (D.A.) vyšší než 75 %, výhodně 80 % až 100 %, ještě výhodněji 90 % až 100 % a nejvýhodněji 95 % až 100 %. Stupeň deacetylace odpovídá procentům deacetylovaných aminoskupin. Tato charakteristika je přímo spojena s vodíkovými můstky existujícími v tomto biopolymeru, ovlivňujícími jeho strukturu, rozpustnost a konečně reaktivitu. Stupeň deacetylace se stanoví titrací, adsorpcí barev, UV-VIS, IR, and NMR spektroskopií.

Stupeň deacetylace ovlivňuje kationtové vlastnosti chitosanu. Zvýšením stupně deacetylace narůstá kationtový charakter chitosanové látky, a tím její antimikrobiální vlastnost, absorpční schopnost a její schopnost gelovat.

Vhodné chitosanové látky pro použití podle předkládaného vynálezu zahrnují chitosan ve vodě rozpustný, i ve vodě nerozpustný. Látka se podle předkládaného vynálezu považuje za rozpustnou ve vodě, pokud se v podstatě rozpustí v nadbytku vody za vzniku čistého a stabilního roztoku, a tak ztrácí svou původně částicovou formu a stává se v podstatě molekulárně dispergovanou ve vodném rozotku. Výhodně jsou chitosanové látky používané podle předkládaného vynálezu ve vodě rozpustné, tzn. nejméně 0,5 g a výhodně nejméně 1 gram chitosanových látek je rozpuštěno ve 100 gramech vody při 25 °C a tlaku 101 325 Pa (1 atm). Rozpustností dané sloučeniny se podle předkládaného vynálezu rozumí množství této sloučeniny rozpuštěné v deionizované vodě při 25 °C a tlaku 101 325 Pa (1 atm) v nepřítomnosti sraženiny.

Podle obecného pravidla jsou ve vodě rozpustné chitosanové látky bez podstatného stupně zesíťování, protože podstatné zesíťování dělá chitosanové látky ve vodě nerozpustnými.

Ve vodě rozpustné chitosanové látky jsou výhodné podle předkládaného vynálezu, protože jsou výhodně aktivní co se týče regulace zápachu u nejvíce páchnoucích sloučenin přítomných a rozpustných v tělesné tekutině. Tyto ve vodě rozpustné chitosanové látky mají schopnost absorbovat a/nebo elektrostaticky interferovat s nepříjemně páchnoucími ve vodě rozpustnými složkami jako jsou kyseliny s krátkým řetězcem (např. kyselina butyrová) nebo alkohol s nízkou molekulovou hmotností (např. ethanol).

Chitosanové látky (tzn. chitosan a -chitosanové sole, modifikované chitosany a zesíťované chitosany) mohou obecně mít velký rozsah molekulových hmotností. Podle předkládaného vynálezu jsou použitelné chitosanové látky s velkým rozsahem molekulových ·« 9*9 9 hmotností, typické chitosanové látky používané podle předkládaného vynálezu mají molekulovou hmotnost v rozmezí 1 000 až 10 000 000 gramů na grammol a výhodněji 2 000 až 1 000 000. Molekulová hmotnost znamená průměrnou molekulovou hmotnost. Metody určení průměrné molekulové hmotnosti chitosanových látek jsou odborníkům v oboru známé. Typické metody zahrnují například rozptyl světla, vnitřní viskozitu a gelovou permeační chromatografn. Molekulová hmotnost chitosanové látky se obecně nejvhodněji vyjadřuje pomocí Brookfieldova viskozimetru jako viskozita této látky v 1,0% hmot. vodném roztoku při 25 °C. Obvykle se viskozita chitosanové látky měří nepřímo měřením viskozity odpovídající chitosanové sole, např. s použitím 1,0% hmot. vodného roztoku kyseliny octové. Chitosanové látky použitelné podle předkládaného vynálezu mají výhodně viskozitu v 1,0% hmot. vodném roztoku při 25 °C v rozmezí 1 mPa.s (1 centipoise) až 80,000 mPa.s (80 000 centipoise), výhodněji v rozmezí 30 mPa.s (30 centipoise) až 10 000 mPa.s (10 000 centipoise), ještě výhodněji v rozmezí 50 mPa.s (50 centipoise) až 1 000 mPa.s (1 000 centipoise) a nej výhodněji v rozmezí 100 mPa.s (100 centipoise) až 500 mPa.s (500 centipoise).

pH chitosanových látek závisí na přípravě těchto chitosanových látek. Výhodně mají chitosanové látky podle předkládaného vynálezu kyselé pH, typicky v rozmezí 3 až 6, výhodněji 4 až 5,5 a ještě výhodněji 4,5 až 5,5. Velmi výhodné pH je pH 5, které odpovídá pH pokožky. pH chitosanové látky podle předkládaného vynálezu znamená pH 1% chitosanového roztoku (1 gram chitosanové látky rozpuštěný ve 100 gramech destilované vody), měřeno pH-metrem.

Při použití kyselejšího pH narůstá kationtový charakter chitosanových látek a tím jejich antimikrobiálních vlastností, schopnosti absorbovat a schopnosti gelovat. Zvýšená kyselost je však škodlivá pro pokožku. Proto je podle předkládaného vynálezu velmi výhodné použití chitosanových látek s pH v rozmezí 4,5 až 5,5, což poskytuje nejlepší kompromis mezi regulací zápachu a schopností manipulace s tekutinou na straně jedné, a slučitelností s pokožkou na straně druhé.

Chitosanové látky obzvláště výhodné pro použití podle předkládaného vynálezu jsou chitosanové sole, zejména ve vodě rozpustné chitosanové sole. Antimikrobiální vlastnosti chitosanové soli, její schopnost absorbovat a schopnost gelovat, jsou dostupné ihned po styku s tělesnými tekutinami. Pro tvorbu chitosanových solí se používá mnoho různých kyselin. Vhodné použitelné kyseliny jsou ve vodě rozpustné nebo částečně rozpustné, jsou dostatečně «· ·**· «· ·* • · · • · ··· • 9 · » ·«

R # · » ·« »· kyselé pro tvorbu amonné sole chitosanu, ale ne příliš kyselé, aby nezpůsobily hydrolýzu chitosanu, a jsou přítomné v množství dostatečném k protonaci reaktivních míst chitosanu.

Výhodné kyseliny mají obecný vzorec:

R-(COOH)n, kde n je 1 nebo 2 nebo 3 a R znamená jedno- nebo dvojvazný organický radikál skládající se z uhlíku, vodíku a výhodně nejméně jednoho atomu kyslíku, dusíku nebo síry, nebo je R jednoduše hydroxylová skupina. Výhodné kyseliny jsou mono- a dikarboxylové kyseliny skládající se z uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku (dále také nazývané aminokyseliny). Tyto kyseliny jsou velmi žádoucí podle předkládaného vynálezu, protože jsou biologicky přijatelné pro použití na lidském těle nebo v blízkosti lidského těla. Další ilustrativní kyseliny, kromě těch výše uvedených, zahrnují kyselinu citrónovou, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, V-acetylglycin, kyselinu acetylsalicylovou, kyselinu fumarovou, kyselinu glykolovou, kyselinu iminodioctovou, kyselinu itakonovou, kyselinu mléčnou, kyselinu maleinovou, kyselinu jablečnou, kyselinu nikotinovou, kyselinu 2-pyrrolidon-5karboxylovou, kyselinu salicylovou, kyselinu sukcinamovou, kyselinu jantarovou, kyselinu askorbovou, kyselinu aspartovou, kyselinu glutamovou, kyselinu glutarovou, kyselinu malonovou, kyselinu pyrohroznovou, kyselinu sulfonyldioctovou, kyselinu benzoovou, kyselinu epoxyjantarovou, kyselinu adipovou, kyselinu thiodioctovou a kyselinu thioglykolovou. Použitelné podle předkládaného vynálezu jsou libovolné chitosanové sole vzniklé reakcí chitosanu s libovolnou z těchto kyselin.

Příklady chitosanových solí vzniklých reakcí s anorganickou kyselinou zahrnují, ale nejsou omezeny na hydrochlorid chitosanu, hydrobromid chitosanu, fosforečnan chitosanu, sulfonát chitosanu, chlorsulfonát chitosanu, chloracetát chitosanu a jejich směsi. Příklady chitosanových solí vzniklých reakcí s anorganickou kyselinou zahrnují, ale nejsou omezeny na formiat chitosanu, acetát chitosanu, laktát chitosanu, glykolát chitosanu, malonát chitosanu, epoxysukcinát chitosanu, benzoát chitosanu, adipát chitosanu, citrát chitosanu, salicylát chitosanu, propionát chitosanu, nitriltriacetát chitosanu, itakonát chitosanu, hydroxyacetát chitosanu, butyrát chitosanu, isobutyrát chitosanu, akrylát chitosanu a jejich směsi. Dále je možné vytvořit chitosanovou sůl s použitím směsi kyselin, obsahující například jak anorganické, tak organické kyseliny.

Velmi výhodné chitosanové sole pro použití podle předkládaného vynálezu jsou sole vzniklé reakcí chitosanu s aminokyselinou. Aminokyseliny jsou molekuly obsahující jak • · 4 · «4 · · < · · ··· · 4 4 4 4 · 4 • 4444 44 4 44 4

4 4 * 4 4 4 444 4 4

44 4 · · 4 4 · * 4

44 4 · 4 4 4 44 44 kyselou funkční skupinu, tak aminoskupinu. Použití aminokyselin je velmi výhodné, protože tyto chitosanové amino-sole mají lepší kompatibilitu s pokožkou. Většina aminokyselin je skutečně na pokožce přirozeně přítomná. Chitosanové sole pyrrolidon-karboxylové kyseliny jsou účinná zvlhčující činidla a nedráždí pokožku.

Aminokyseliny použitelné podle předkládaného vynálezu zahrnují lineární a/nebo cyklické aminokyseliny. Příklady aminokyselin použitelných podle předkládaného vynálezu zahrnují, ale nejsou omezeny na alanin, valin, leucin, isoleucin, prolinfenylalanin, tryptofan, methionin, glycin, serin, cystein, tyrosin, asparagin, glutamin, kyselinu aspartovou, kyselinu glutamovou, lysin, arginin, histidin, hydroxyprolin, a tak podobně. Obzvláště výhodný příklad cyklické aminokyseliny je pyrrolidon-karboxylová kyselina, což je karboxylová kyselina pyrrolidin-2-onu následujícího vzorce:

Odkazovaný dokument WO98/07618 detailně popisuje způsoby přípravy takových chitosanových solí.

Další chitosanové látky použitelné podle předkládaného vynálezu zahrnují zesíťované chitosany a modifikované chitosany.

Zesíťuj ící činidla vhodná pro použití podle předkládaného vynálezu jsou organické sloučeniny s nejméně dvěma funkčními skupinami nebo funkcemi schopnými reagovat s aktivními skupinami vyskytujícími se na chitosanových látkách. Příklady takových aktivních skupin zahrnují, ale nejsou omezeny na karboxylovou kyselinu (-COOH), aminoskupinu (-NH₂) nebo hydroxylovou skupinu (-OH). Příklady vhodných zesíťujících činidel zahrnují, ale nejsou omezeny na diaminy, polyaminy, dioly, polyoly, dikarboxylové kyseliny, polykarboxylové kyseliny, aminokarboxylové kyseliny, aminopolykarboxylové kyseliny, polyoxidy, a tak podobně. Jedním způsobem zavedení zesíťujícího činidla do chitosanového roztoku je vmíchání zesíťujícího činidla do chitosanu během přípravy roztoku. Další vhodné zesíťovací činidlo obsahuje ion kovu s více než dvěma kladnými náboji, např. Ca²⁺, Al³⁺, • · « · · • · · • · · ·· ·»

Fe³⁺, Ce³⁺, Ce⁴⁺, Ti⁴⁺, Zr⁴⁺ a Cr³⁺. Kationty na chitosanu mají antimikrobiální vlastnosti, proto není podle předkládaného vynálezu výhodné používat zesíťující činidlo reagující s kationty, pokud je dostupné alternativní zesíťující činidlo.

V provedení předkládaného vynálezu, kde se používají zesíťující činidla, je vhodné množství zesíťujícího činidla v rozmezí 0,001 až 30 % hmot. z celkové hmotnosti suchého chitosanu použitého pro přípravu zesíťovaného chitosanu, přesněji 0,02 až 20 % hmot., výhodně 0,05 až 10 % hmot. a nej výhodněji 0,1 až 5 % hmot.

Modifikované chitosany použitelné podle předkládaného vynálezu jsou libovolné chitosany, kde glukanové řetězce nesou zavěšené skupiny. Příklady takových modifikovaných chitosanů zahrnují karboxymethyl-chitosan, methyl-pyrrolidinon-chitosan, glykol-chitosan, a tak podobně. Methyl-pyrrolidon-chitosan je popsán například v US 5 378 472, který je zde zahrnut v odkaze. Ve vodě rozpustný glykol-chitosan a karboxymethylchitosan jsou popsány například ve WO87/07618, který je zde zahrnut v odkaze

Obzvláště vhodné modifikované chitosany použitelné podle předkládaného vynálezu zahrnují ve vodě rozpustné kovalentně vázané chitosanové deriváty nebo iontově vázané chitosanové deriváty získané při kontaktu sole chitosanu s elektrofilními organickými činidly. Takové ve vodě rozpustné chitosanové deriváty jsou popsané v EP-A737 692, který je zde zahrnut v odkaze.

Vhodná elektrofilními organická činidla použitelná pro přípravu chitosanových derivátů obsahují 2 až 18 nebo více atomů uhlíku na molekulu, typicky 2 až 10 atomů uhlíku na molekulu. Elektrofilní organická činidla obsahují navíc reaktivní skupiny schopné tvořit kovalentní vazbu s nukleofilem. Typická elektrofilní organická činidla zahrnují například ethylen-oxid, propylen-oxid, butylen-oxid, glycidol, 3-chlor-l,2-propandiol, methyl-chlorid, ethyl-chlorid, isatoin-anhydrid, sukcin-anhydrid, oktenylsukcin-anhydrid, acet-anhydrid, gama-butyrolakton, b-propiolakton, 1,3-propansulton, akrylamid, glycidyltrimethyl-amonium chlorid, glycidyldimethylalkyl-amonium chlorid jako například lauryl, chlorsulfonát sodný, dimethyl-sulfát, chlorethansulfonát sodný, monochloroctovou kyselinu, alkyl-fenyl-glycidylethery, glycidyl-trimethoxysilany, 1,2-epoxy-dodekan. Výhodná skupina elektrofilních organických činidel zahrnuje ta elektrofilní organická činidla, která obsahují epoxidovou skupinu, nejméně jednu kyselou skupinu, výhodně dvě kyselé skupiny, a mají 3 až 18, výhodně 3 až 6 atomů uhlíku na molekulu. Další výhodná elektrofilní organická činidla zahrnují cis- elektrofilní organická činidla a /rara-elektrofilní organická činidla, obzvláště • · · · · · • · © · · · • · · · © ·· · © • ·· ·· výhodná jsou m-elektrofilní organická činidla. Elektrofílní organické činidlo reaguje buď s volným aminem, nebo s volnými hydroxylovými skupinami chiíosanu. Je známo, že aminová funkční skupina chitosanu je obecně považována za silnější nukleofílní místo než skupiny hydroxylové. Následně slabší elektrofily budou rychleji reagovat s aminovými skupinami než s hydroxylovými skupinami chitosanu.

Výhodně je na chitosanu substituováno účinné množství elektrofilního organického činidla, aby se dosáhlo požadovaných vlastností chitosanového derivátu, zejména jejich rozpustnost ve vodě. Typicky mají chitosanové deriváty použitelné podle předkládaného vynálezu (modifikovaný chitosan) MS v rozmezí 0,03 až 10 molů elektrofilního organického činidla na mol glukosaminové monomerní jednotky. Výraz molární substituce (MS) znamená moly elektrofilního organického činidla substituovaného na chitosanu na mol glukosaminové monomerní jednotky.

Dále se připravuje modifikovaný chitosan, který kromě skupin z elektrofilního organického činidla obsahuje další substituční skupiny, jako je například hydroxalkyletherová skupina (např. hydroxyethyl- nebo hydroxypropyl-etherové skupiny), karboxyalkyletherové skupiny (např. karboxymethylová skupiny), amidové skupiny (např. sukcinylové skupiny), esterové skupiny (např. acetátové skupiny) nebo aminové skupiny (např. 3-(trimethylamonium-chlorid)-2-hydroxylpropyl- nebo 3-(dimethyloktadecylamoniumchlorid)-2-hydroxypropyl-etherové skupiny). Tyto další substituční skupiny se zavádějí před, nebo následně po reakci s elektrofilním organickým činidlem, nebo se zavádějí simultánně reakcí chitosanové soli s elektrofilním organickým činidlem a dalším derivatizujícím činidlem.

Typicky se takový kovalentně vázaný chitosanový derivát získá postupem zahrnujícím krok (a) dispergaci soli chitosanu (např. libovolné z výše popsaných) v účinném množství vodného louhového média za vzniku neutralizovaného chitosanu obsahujícího volné aminoskupiny, (b) zavedení elektrofilního organického činidla do kaše a (c) udržování kaše při požadované teplotě a po dobu postačující k proběhnutí substituce elektrofilního organického činidla na chitosanu za vzniku kovalentně vázaného chitosanového derivátu, a rozpuštění kovalentně vázaného chitosanového derivátu ve vodném médiu. Chitosanové deriváty se připravují buď ve formě soli, tzn. s iontovou vazbou, nebo s vazbou kovalentní. Způsoby přípravy takových chitosanových derivátů jsou detailně popsány v EP-A-737 692, který je zde zahrnut v odkaze.

• · · • · · ·«

Vhodné chitosany jsou komerčně dostupné u mnoha obchodníků. Komerčně dostupné chitosanové látky jsou například dostupné od Vanson Company. Výhodná chitosanová sůl použitelná podle předkládaného vynálezu je chitosan-pyrrolidon-karboxylát (zvaný také chitosonium-pyrrolidon-karboxylát), který má stupeň deacetylace vyšší než 85 %, rozpustnost ve vodě 1 % (1 gram je rozpustný ve 100 gramech destilované vody při 25 °C a tlaku 101,325 kPa (jedna atmosféra)), pH 4,5, a viskozitu v rozmezí 0,1-0,3 Pa.s (100-300 cps). Chitosonium-pyrrolidon-karboxylát je komerčně dostupný pod názvem Kytamer® PC od Amerchol Corporation.

Typické výrobky, například absorpční výrobky na jedno použití, obsahují chitosanovou látku nebo jejich směs v množství v rozmezí 0,5 gm² až 500 gm², výhodně 1 až 200 gm'², výhodněji 3 gm'² až 100 gm'² a nejvýhodněji 4 gm'² až 50 gm ².

Aniontové absorpční gelující látky

Jako základní složku výrobky podle předkládaného vynálezu obsahují aniontovou absorpční gelující látku (někdy nazývanou jako super-sorber).

Aniontové absorpční gelující látky v předkládaném vynálezu znamenají absorpční gelující látky, které jsou převážně negativně nabité. Tyto absorpční gelující látky jsou libovolné látky se superabsorpčními vlastnostmi, u kterých jsou funkční skupiny aniontové, zejména sulfonové skupiny, sulfátové skupiny, fosfátové skupiny nebo karboxylové skupiny. Výhodně jsou funkční skupiny skupiny karboxylové. Obzvláště výhodné aniontové absorpční gelující látky použitelné podle předkládaného vynálezu jsou syntetické aniontové absorpční gelující látky. Syntetické aniontové absorpční gelující látky jsou výhodné, protože poskytují vyšší schopnost absorbovat zápach a tekutinu, a to dokonce pod tlakem, ve srovnání s absorpční schopností spojenou s přírodními aniontovými absorpčními gelující látkami, jako jsou aniontové polysacharidy při použití ve stejném absorpčním výrobku.

Obecně jsou funkční skupiny připojené na lehce zesíťovaný akrylový bazický polymer. Bazický polymer je například polyakrylamid, polyvinylalkohol, kopolymer ethylenmalein-anhydrid, polyvinylether, polyvinyl-sulfonová kyselina, polyakrylová kyselina, polyvinylpyrrolidon a polyvinylmorfolin. Použitelné jsou také kopolymery těchto monomerů. Bazické polymery zahrnují zejména zesíťované polyakryláty, hydrolyzovaný škrob roubovaný akrylonitrilem, škrobové polyakryláty a kopolymery isobutylen-malein-anhydrid.

• · · 9

Tyto látky tvoří hydrogely při kontaktu s vodou (např. s močí, krví, a tak podobně). Velmi výhodný typ absorpční gelující látky tvořící hydrogel je založen na polykyselinách, zejména polyakrylové kyselině. Polymerní látky tvořící hydrogel jsou ty, které při kontaktu s tekutinami (tzn. kapalinami) jako je voda nebo tělesné tekutiny, pohltí tyto tekutiny, a tak vytvoří hydrogely. Tyto výhodné absorpční gelující látky obecně obsahují ve vodě v podstatě nerozpustné, lehce zesíťované, částečně neutralizované, polymerní látky tvořící hydrogel, připravené z polymerovatelných, nenasycených, monomerů obsahujících kyselinu. U těchto látek může polymerní složka tvořená nenasycenými monomery obsahujícími kyselinu obsahovat pouze gelující činidlo, neboje roubovaná na jiné typy polymerních skupin jako je škrob nebo celulóza. Příkladem látky tohoto druhého typu je škrob roubovaný kyselinou akrylovou. Výhodné absorpční gelující látky zahrnují hydrolyzovaný škrob roubovaný akrylonitrilem, škrob roubovaný kyselinou akrylovou, polyakryláty, kopolymery založené na malein-anhydridu a jejich kombinace. Zejména výhodné aniontové absorpční gelující látky jsou polyakryláty a škrob roubovaný kyselinou akrylovou.

Ať je původ polymerních složek výhodných absorpčních gelující látek libovolný, jsou tyto látky obecně slabě zesíťované. Zesíťování dělá tyto výhodné absorpční látky tvořící hydrogel v podstatě ve vodě nerozpustné, a zesíťování dále částečně určuje objem gelu a extrahovatelné polymerní vlastnosti hydrogelu z nich vytvořeného. Vhodná zesíťovací činidla jsou v oboru dobře známá a zahrnují například (1) sloučeniny s nejméně dvěma polymerovatelnými dvojnými vazbami; (2) sloučeniny s nejméně jednou polymerovatelnou dvojnou vazbou a nejméně jednou funkční skupinou schopnou reagovat s monomerní látkou obsahující kyselinu; (3) sloučeniny s nejméně dvěma funkčními skupinami schopnými reagovat s monomerní látkou obsahující kyselinu; a (4) polyvalentní kovové sloučeniny, které mohou tvořit iontové zesíťování. Zesíťující činidla předchozích typů detailněji popisuje Masuda et al; U.S. Patent 4 076 663; vydáno 28. února 1978. Výhodná zesíťující činidla jsou di- nebo polyestery nenasycených mono- nebo polykarboxylových kyselin s polyoly, bisakrylamidy a di- nebo triallylaminy. Obzvláště výhodná zesíťující činidla jsou V,V'-methylenbisakrylamid, trimethylol-propan-triakrylát a triallylamin. Zesíťující činidlo obecně obsahuje 0,001 až 5 molárních procent výhodné látky. Výhodněji zesíťující činidlo obsahuje 0,01 až 3 molární procenta gelující látky používané v předkládaném vynálezu.

Výhodné absorpční gelující látky používané v předkládaném vynálezu jsou ty, které mají relativně vysokou kapacitu pro pohlcování tekutin vyskytujících se v absorpčních výrobcích; tato kapacita se kvantitativně vyjadřuje pomocí kapacity gelu” (“gel volume) dané absorpční gelující látky. Kapacita gelu se definuje jako množství syntetické moče absorbované libovolným pufrem absorpčního gelující činidla a vyjadřuje se jako gramy syntetické moče na gram gelující činidla.

Kapacita gelu u syntetické moče (viz dále, Brandt, et al.) se stanoví vytvořením suspenze 0,1-0,2 dílů vysušené testované absorpční gelující látky s 20 díly syntetické moči. Tato suspenze se jemně míchá 1 hodinu při okolní teplotě, aby se dosáhlo rovnovážného bobtnání. Kapacita gelu (gramy syntetické moče na gram absorpční gelující látky) se poté vypočítá z hmotnostní frakce gelující činidla v suspenzi a poměru objemu tekutiny vytěsněného ze vzniklého hydro gelu k celkovému objemu suspenze. Výhodné absorpční gelující látky užitečné podle předkládaného vynálezu mají kapacitu gelu 20 až 70 gramů, výhodněji 30 až 60 gramů, syntetické moče na gram absorpční gelující látky.

Další rys nej výhodnější absorpční gelující látky se týká množství extrahovatelné polymerní látky přítomné v daných látkách. Množství extrahovatelného polymeru se stanoví po kontaktu vzorku výhodné absorpční gelující látky s roztokem syntetické moče po určitou dobu, která je zapotřebí k dosažení extrakční rovnováhy (např. nejméně 16 hodin), poté zfiltrováním vzniklého hydrogelu ze supernatantové tekutiny, a konečně stanovením obsahu polymeru ve filtrátu. Podrobný postup používaný pro stanovení objemu extrahovatelného polymeru ve výhodných pufrech absorpčního gelující činidla vydali Brandt, Goldman a Inglin; U.S. patent 4 654 039; vydáno 31. března 1987, opětovné vydání 32 649. Absorpční gelující látky, které jsou zejména užitečné v absorpčních výrobcích podle předkládaného vynálezu, jsou ty, které mají rovnovážný extrahovatelný obsah u syntetické moče nižší než 17 %, výhodně méně než 10 % hmotnosti absorpční gelující látky.

Výhodné, slabě zesíťované absorpční gelující látky tvořící hydrogel se obecně používají v částečně neutralizované formě. Pro účely popsané v předkládaném vynálezu se takové látky považují za částečně neutralizované, pokud nejméně 25 molárních procent monomerů použitých k vytvoření polymeru jsou monomery obsahující kyselou skupinu neutralizovanou kationtem tvořícím sůl. Vhodné kationty tvořící sůl zahrnují alkalický kov, amoniový kation, substituovaný amoniový kation a aminy. Procento z celkově použitých monomerů, které jsou monomery s neutralizovanými kyselými skupinami, se označuje jako stupeň neutralizace. Komerčně dostupné aniontové absorpční gelující látky mají typický stupeň neutralizace v rozmezí 25 až 90 %. Výhodně použitelné podle předkládaného • * • · · · « · 9 · · • · « ···· « · · ····· · · · » · · ···«··· · · « » φ • · · · * · · · * « · ·· 99 99 999 ii 99 vynálezu jsou aniontové absorpční gelující látky se stupněm neutralizace v rozmezí 50 až 90 % a nejvýhodněji 60 až 85 %.

Výše popsané absorpční gelující látky se typicky používají ve formě diskrétních částic. Tyto absorpční gelující látky mohou být libovolného tvaru, např. sférické nebo semisférické, kubické, tyčovité polyhedrální, atd. V předkládaném vynálezu jsou dále použitelné tvary s velkým poměrem mezi největším a nejmenším rozměrem, jako jsou jehličky a vločky. Použitelné jsou dále aglomeráty částic absorpčních gelující látek.

Velikost částic absorpčních gelující látek se může velmi lišit. Pro účely průmyslové hygieny je méně žádoucí průměrná velikost částic menší než 30 mikrometrů. Částice, jejichž nejmenší rozměr je větší než 2 mm, mohou také působit pocit vrzavosti v absorpčním výrobku, který je pro spotřebitele esteticky nežádoucí. Velikostí částic je navíc ovlivnitelná rychlost absorpce tekutiny. Velké částice mají velmi sníženou rychlost absorpce. Výhodně použitelné podle předkládaného vynálezu jsou v podstatě všechny částice absorpčních gelující látek, které mají velikost od 30 mikrometrů do 2 mm. Výraz velikost částic používaný v předkládaném vynálezu znamená vážený průměr nej menšího rozměru jednotlivých částic.

Množství částic absorpčních gelující látek používaných v absorpčním výrobku je typicky v rozmezí 0,5 gm’² až 500 gm'², výhodně 1 gm'² až 250 gm'², výhodněji 7 gm'² až 150 gm’², a nejvýhodněji 10 gm’² až 85 gm'².

Předkládaný vynález je založený na zjištění, že přídavek aniontové absorpční gelující látky navíc k chitosanové látce má za výsledek zlepšenou schopnost regulovat zápach u širokého spektra zapáchajících složek. Bez vázání se na teorii se má za to, že je to převážně kvůli schopnosti aniontové absorpční gelující látky zlepšit kationtové vlastnosti chitosanové látky, jak se popisuje výše.

Výhodná kombinace aniontové absorpční gelující látky, zejména zde popsané syntetické aniontové absorpční gelující látky (typicky se stupněm neutralizace 25 až 90 %), s chitosanovou látkou dále vede ke zlepšené absorpční schopnosti nejen pro vodu, ale také pro roztoky obsahující eektrolyty. Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu, kde aniontová absorpční gelující látka i chitosanová látka jsou přítomny ve formě soli (mají ve svých strukturách vysoké procento nabitých skupin), se zlepšené absorpční schopnosti dosahuje ihned po kontaktu těchto dvou látek s roztoky obsahujícími elektrolyty, a tato schopnost trvá po celou dobu nošení výrobku uživatelem.

• · ·« «· · ······ • ♦ · · · · · * · · • · · · · · · · ·· · ·»·«··» · · « · « • · · · · · · · · · » ·· fl«· ·· ··· · · ··

Bez vázání se na teorii se má za to, že kombinace dvou látek vede ke zlepšené absorpci z následujících důvodů:

. Jak chitosanové látky, tak aniontové absorpční gelující látky jsou ve formě soli, tedy ve formě, ve které působí jako absorbent tekutiny . Díky schopnosti kationtové chitosanové látky spojovat aniontové molekuly při styku s tělesnou tekutinou (dejonizační efekt) dochází k efektu redukce otravy solí . Použití aniontové absorpční gelující látky, zejména zde popsané syntetické aniontové absorpční gelující látky (typicky se stupněm neutralizace 25 až 90 %) navíc k chitosanové látce (výhodně chitosanovým solím) v absorpčním výrobku, nadto vykazuje vysokou gelovou sílu během absorpce tekutiny. Tako kombinace vskutku vede ke zlepšené absorpční schopnosti při zátěžových podmínkách, ke sníženému opětovnému navlhčení a prosakování, a tím ke zlepšenému komfortu.

Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu jsou chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka přítomné v absorpčním výrobku v hmotnostním poměru chitosanové látky k absorpční gelující látce v rozmezí 10:1 až 1:10, výhodně 5:1 až 1:5, výhodněji 3:1 až 1:3 a nej výhodněji 2:1 až 1:2.

Tyto poměry jsou v předkládaném vynálezu výhodné, protože u těchto poměrů se dosahuje nej lepších výsledků jak u regulace zápachu, tak u manipulace s tekutinou / absorpční schopnosti. Vybočení z tohoto rozsahu nadbytkem aniontové absorpční gelující látky (tzn. poměr větší než 1:10 chitosanové látky k aniontové absorpční gelující látce) skutečně vede ke zvýšení schopnosti absorbovat tekutinu se sníženým efektem blokování gelu (gel blocking effect), ale k omezenější schopnosti regulovat zápach. Další zvýšení přítomnosti aniontové absorpční gelující látky sníží kontakt tělesné tekutiny s chitosanovou látkou, a tím její schopnost regulovat zápach. Na druhé straně vybočení z tohoto rozsahu nadbytkem chitosanu (tzn. poměr větší než 10:1 chitosanové látky k aniontové absorpční gelující látce) vede ke zvýšení schopnosti regulovat zápach (protože se zvyšuje kontakt mikroorganismů a jejich potravy s chitosanovými látkami), ale také ke zvýšenému efektu blokování gelu. Chitosanová látka má výjimečně vysokou bobtnavost, doba bobtnání je v řádu 5 sekund, což vede k vytvoření bariérových vrstev, a tak se zabraňuje prosáknutí. Po následném propuštění tekutiny mají však tyto bariéry vzniklé z rychlého nabobtnání chitosanové látky nevýhodu, že mohou bránit dosud nenabobtnalým částicím chitosanové «· ··· «0 « látky ve styku s tělesnou tekutinou, a tyto částice již dále nepůsobí jako bobtnavá látka nebo látka regulující zápach.

Pro výše uvedené rozsahy hmotnostních poměrů je typické, že aniontové absorpční gelující činidlo zvýší kationtové vlastnosti chitosanové látky, aniž by jí bránilo v přímém kontaktu s tělesnými tekutinami, což má za výsledek optimální schopnost regulovat zápach a optimální schopnost manipulace s tekutinami.

Výhodná činidla

Výrobky podle předkládaného vynálezu dále obsahují kromě chitosanové látky a absorpční gelující látky výhodně konvenční činidla nebo jejich směsi.

Podle předkládaného vynálezu se například používá pro tyto účely v oboru známé přídavné činidlo regulující zápach nebo jejich kombinace. Tato činidla se typicky třídí podle typu zápachu, které má činidlo potlačit. Chemicky se zápachy dělí na kyselé, bazické nebo neutrální.

Činidla regulující zápach se dále kategorizují podle mechanismu, kterým se detekce nepříjemného zápachu snižuje, nebo se jí zabraňuje. Použitelná jsou například činidla regulující zápach, která chemicky reagují s nepříjemně zapáchajícími sloučeninami nebo se sloučeninami produkujícími nepříjemně páchnoucí degradační produkty, a tak generují sloučeniny bez zápachu nebo se zápachem přijatelným pro spotřebitele.

Vhodná činidla regulující zápach použitelná podle předkládaného vynálezu typicky zahrnují uhličitany (např. uhličitan sodný), hydrogenuhličitany (např. hydrogenuhličitan sodný), fosfáty (např. fosfát sodný), sulfáty (např. sulfát zinečnatý a měďnatý), karboxylové kyseliny, např. kyselinu citrónovou, kyselinu laurovou, kyselinu boritou, kyselinu adipovou a kyselinu maleinovou, aktivované uhlí, jíly, zeolity, křemeny, di atomovou zeminu a cyklodextrin. Taková činidla a systémy regulující zápach jsou detailněji zveřejněny dále například v dokumentech EP-A-348 978, EP-A-510 619, WO 91/12029, WO 91/11977, WO 91/12030, WO 81/01643 a WO 96/06589.

Vhodná činidla regulující zápach dále zahrnují chelatační činidla vybíráná z aminokarboxylátů, například ethylendiamintetracetát, jak se popisuje například v US 4 356 190, aminofosfonátů, například ethylendiamintetrakis (methylen-fosfonáty), polyfunkčně substituovaná aromatická chelatační činidla, popsaná v US 3 812 044 a jejich směsi. Bez omezení teorií se má za to, že výhoda těchto látek spočívá částečně v jejich vynikající schopnosti vytvořením chelátů odstranit ionty železa, mědi, vápníku, hořčíku a manganu přítomnými v absorbovaných tekutinách a jejich degradační ch produktech.

Další vhodné činidlo regulující zápach použitelné podle předkládaného vynálezu je pufrační systém s kyselým pH, například pufrační systémy kyselina citrónová a hydrogenuhličitan sodný, fosfát sodný a kyselina sorbová. Tento pufrační systém s kyselým pH zde přispívá k výhodám předkládaného vynálezu dalším zvýšením a udržením kationtových vlastností chitosanové látky, a to i při stárnutí tělesné tekutiny, tzn. při prodloužené době nošení výrobku uživatelem.

Alternativní činidla regulující zápach jsou iontoměničové pryskyřice, například ty popsané v US 4 289 513 a US 3340875.

Dále jsou jako činidla regulující zápach v předkládaném vynálezu použitelná maskovací činidla.

Výrobky, například absorpční výrobky na jedno použití, typicky obsahují přídavné činidlo regulující zápach nebo jejich směs v množství v rozmezí 0,5 gm' až 600 gm' , výhodně 5 až 500 gm’ , výhodněji 10 gm' až 350 gm a nejvýhodněji 20 gm’ až 200 gm' .

Absorpční výrobek

Chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka se včleňují do absorpčního výrobku libovolnými způsoby v oboru známými, napříkad navrstvením na jádro absorpčního výrobku nebo smícháním s vlákny absorpčního jádra.

Chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka popsané v předkládaném vynálezu a výhodné(á) činidlo(a) a regulující zápach jsou výhodně začleněny mezi dvě vrstvy celulózového materiálu. Výhodně se jedná o systém vázaný mezi dvě vrstvy celulózového materiálu, například systém adhese roztavením za horka, nebo libovolný vhodný spojovací systém, jak se popisuje ve WO 94/01069.

V jednom provedení předkládaného vynálezu jsou chitosan, aniontová absorpční gelující látka a výhodné přídavné činidlo regulující zápach začleněny do vrstvené struktury v souhlase se zveřejněním dokumentu WO 94/01069 nebo italské patentové přihlášky číslo TO 93A 001028. TO 93A 001028 popisuje vrstvenou strukturu v podstatě popsanou ve WO 94/01069, s výjimkou, že TO 93A 001028 zahrnuje mnohem větší množství absorpční gelující látky v intermediátové vrstvě, která je mezi vláknitými vrstvami (120 gm'²), než bude použito v předkládaném vynálezu. Intermediátová vrstva obsahuje jako termoplastickou látku polyethylenový prášek, který je smíchaný se zde popsanou chitosanovou látkou a absorpční • · • · · · • · · · ·

9 · *

gelující látkou. Směs se poté zahřeje, takže se polyethylen roztaví a slepí laminátové vrstvy k sobě. Adhezní čáry jsou výhodně také umístěny na rozích laminátu, k zajištění přilepení rohů laminátu, aby žádná uvolněná chitosanová látka a absorpční gelující látka a výhodné přídavné činidlo regulující zápach nevypadly z laminátu.

Polyethylenový prášek je možné nahradit konvenčním lepidlem, například lepidlem komerčně dostupným od ATO Findley pod názvem H20-31® k lepení laminátových vrstev a/nebo složek dohromady. Tento krok výhodně umožňuje vyhnout se zahřívání nutnému při použití polyethylenového prášku.

Chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka se rozmisťují společně nebo odděleně, homogenně nebo nehomogenně, po celém absorpčním výrobku, nebo nejméně v jedné nebo několika vrstvách vrchního pláště a/nebo spodního pláště nejméně v jedné nebo několika vrstvách jádra nebo jejich libovolné směsi. Chitosanová látka a absorpční gelující látka se rozmisťují homogenně nebo nehomogenně po celém povrchu požadované vrstvy nebo vrstev, nebo na jedné nebo několika oblastech povrchu vrstvy/vrstev, kde jsou umístěny (např. centrální oblast a/nebo okrajová oblast, např. rohy vrstvy absorpčního výrobku) nebo jejich směsi.

Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu se optimální regulace zápachu a manipulace s tekutinou dosahuje, pokud jsou chitosanová látka a absorpční gelující látka v těsné fyzikální blízkosti v absorpčním výrobku. Těsné fyzikální blízkosti používané v předkládaném vynálezu se dosahuje použitím partikulární látky, granulátů, vloček, nudlí a extrudátů obsahujících chitosanovou látku společně s absorpční gelující látkou. Těsné fyzikální blízkosti se dále dosahuje v práškové směsi dvou různých látek, kde tyto dvě látky jsou individuálně ve formě partikulární látky, granulátů, vloček, a tak podobně, přilehlá jedna k druhé (tzn. aniž by byly součástí stejných partikulárních látek, granulátů, vloček, nudlí, a tak podobně). “Těsná fyzikální blízkost” ve skutečnosti znamená, že chitosanová látka a absorpční gelující látka jsou spolu v přímém kontaktu, oproti fyzikální separaci například vrstvou, a tedy výskytu v odlišných vrstvách, tedy ne v přímém/intimním kontaktu.

Chitosanová látka popsaná v předkládaném vynálezu, absorpční gelující látka a pokud je přítomné výhodné činidlo regulující zápach, jsou včleněny jako prášek, granulát, partikulární látka, nebo jsou sprej ováné například ve formě roztoku obsahujícího chitosan uvnitř absorpčního výrobku. Při použití chitosanové látky popsané v předkládaném vynálezu, absorpční gelující látky a výhodného činidla regulujícího zápach ve formě granulátu nebo ·♦ partikulární látky, mohou být tyto látky granulovány odděleně a poté smíchány, nebo granulovány společně.

V jednom provedení je absorpční gelující látka umístěna tak, že nejméně část uvolněné tekutiny přichází do kontaktu s absorpční gelující látkou před chitosanovou látkou. Absorpční gelující látka je umístěna na vrchním plášti, zatímco chitosanová látka je umístěna od vrchního pláště dále než absorpční gelující látka, tzn. směrem ke spodnímu plášti. Výhodně je absorpční gelující látka umístěna v jádře a chitosanová látka je umístěna v jádře, ale dále od vrchního pláště než absorpční gelující látka. Pokud se jako absorpční jádro použije například laminát dvou vláknitých vrstev, chitosanová látka je typicky umístěna (například sprejována) na vláknité vrstvě orientované směrem ke spodnímu plášti (vhodné jsou obě strany vrstvy, ačkoliv vnitřní strana je výhodnější pro zajištění těsné fyzikální blízkosti chitosanové látky a absorpční gelující látka přítomné mezi dvěma vláknitými vrstvami) a absorpční gelující látka je umístěna mezi dvěma vrstvami laminátu (tzn. vrstvou orientovanou k vrchnímu plášti a vrstvou orientovanou ke spodnímu plášti). Toto provedení je znázorněno na obrázku Obr. 2. Částice chitosanové látky a částice absorpční gelující látky mohou být dále včleněny obrácenou gradientovou koncentrací skrz tloušťku absorpčního jádra. Toho se dosahuje rozmístěním částic chitosanové látky za vytvoření gradientu koncentrace skrz tloušťku absorpčního jádra, tak zvaného Z-direkcionálního gradientu, kde koncentrace chitosanových látek narůstá od povrchu absorpčního jádra přilehlého k vrchnímu plášti k povrchu absorpčního jádra a rozmístěním částic absorpční gelující látky za vytvoření gradientu koncentrace skrz tloušťku absorpčního jádra, kde koncentrace absorpčních gelujících látek klesá od povrchu absorpčního jádra přilehlého k vrchnímu plášti k povrchu absorpčního jádra přilehlého ke spodnímu plášti. Taková provedení jsou obzvláště výhodná pro dosažení optimální regulace zápachu a optimální manipulace s tekutinou, tzn. optimální absorpce a retence bez průsaku nebo opětovného zvlhčení. Chitosanová látka díky svým gelujícím vlastnostem vytváří takzvanou nepropustnou vrstvu u spodního pláště, a tak brání průsaku.

Vhodné adsorpční výrobky na jedno použití podle předkládaného vynálezu zahrnují následující:

Absorpční jádro

Absorbent podle předkládaného vynálezu zahrnuje následující složky: a) výhodnou primární vrstvu pro distribuci tekutin výhodně společně se sekundární vrstvou pro distribuci * · · » ► ·· ♦ · » · ·* tekutin; b) vrstvu pro jímání tekutiny; c) výhodnou vláknitou (“práškovou) vrstvu podkládající vrstvu pro jímání tekutiny; a d) další výhodné složky. Absorbent podle předkládaného vynálezu může mít libovolnou tloušťku v závislosti na předpokládaném konečném použití.

a) Primámí/sekundární vrstva pro distribuci tekutin

Výhodná složka absorbentu podle předkládaného vynálezu je primární vrstva pro distribuci tekutin a a sekundární vrstva pro distribuci tekutin. Primární distribuční vrstva je typicky umístěna pod vrchním pláštěm a je skrz něj ve styku s tekutinou. Vrchní plášť převádí získanou tekutinu k této primární distribuční vrstvě pro konečnou distribuci do vrstvy pro jímání tekutiny. K tomuto převodu tekutiny primární distribuční vrstvou dochází nejen po tloušťce, ale také po délce a šířce absorpčního výrobku. Výhodná sekundární distribuční vrstva je typicky umístěna pod primární distribuční vrstvou a je skrz ní ve styku s tekutinou. Účelem této sekundární distribuční vrstvy je rychle nasáknout tekutinu z primární distribuční vrstvy a převést ji rychle do podkladové vrstvy pro jímání tekutiny. To napomáhá k plnému využití kapacity podkladové vrstvy pro jímání tekutiny. Vrstvy pro distribuci tekutiny mohou obsahovat libovolné látky typické pro tyto distribuční vrstvy. Jako distribuční vrstvy jsou užitečné zejména vláknité vrstvy, které zachovávají kapiláry mezi vlákny i když jsou mokré.

b) Vrstva pro jímání tekutiny

Vrstva pro jímání tekutiny je umístěna ve styku s tekutinou a typicky podkládá primární nebo sekundární distribuční vrstvu. Vrstva pro jímání tekutiny typicky obsahuje chitosanovou látku a/nebo libovolnou běžnou absorpční gelující látka. Výhodně obsahuje tyto látky v kombinaci s vhodnými nosiči.

Vhodné nosiče zahrnují látky, které jsou běžně používané v absorpčních strukturách, jako jsou přírodní, modifikovaná nebo syntetická vlákna, částečně modifikovaná nebo nemodifikovaná celulózová vlákna, ve formě chmýří a/nebo tkanin. Pro hygienické a intimní vložky jsou nej výhodnější tkaniny nebo tkané lamináty.

Provedení absorpční struktury vytvořené podle předkládaného vynálezu obsahuje vícero vrstev a dvojitou vrstvu tkaného laminátu typicky tvořeného poskládáním tkaniny na sebe. Tyto vrstvy lze k sobě spojit například adhezivním nebo mechanickým propletením nebo pásy vodíkových můstků. Mezi vrstvami mohou být obsaženy chitosanové látky a/nebo absorpční gelující látky a/nebo další výhodné látky.

• 4 ·· ·· · ·· ···· ♦ 4 · · * · · «4 4 • · ··· ♦ · · · · ·

4 4 ··«· * · 4 · ·

4 4 4 · ♦ · · · » ·

Použitelná jsou dále modifikovaná celulózová vlákna, například zpevněná celulózová vlákna. Použitelná jsou dále syntetická vlákna, která zahrnují vlákna z acetátu celulózy, polyvinyl-fluoridu, polyvinyliden-chloridu, akrylových polymerů (např. Orion), polyvinylacetátu, nerozpustného polyvinyl-alkoholu, polyethylenu, polypropylenu, polyamidů (např. nylon), polyesterů, dvoj složková vlákna, třísložková vlákna, jejich směsi a tak podobně. Výhodně jsou povrchy vláken hydrofilní nebo jsou hydrofilně upraveny. Vrstva pro jímání tekutiny může dále pro zlepšení retence kapaliny obsahovat plnivové látky, např. Perlíte, diatomovou zeminu, Vermiculite, atd.

Pokud jsou chitosanové látky a/nebo absorpční gelující látky dispergovány v nosiči nehomogenně, vrstva pro jímání tekutiny může být nicméně lokálně homogenní, tzn. mít distribuční gradient v jednom nebo více směrech vrstvy pro jímání tekutiny. Nehomogenní distribuce se může také týkat laminátů nosičů částečně nebo plně obklopujících chitosanové látky a/nebo absorpční gelující látky.

c) Výhodná vláknitá (“prášková”) vrstva

Výhodná složka pro začlenění do absorpčního jádra podle předkládaného vynálezu je vláknitá vrstva sousedící s první vrstvou pro jímání tekutiny a typicky ji podkládající. Tato podkladová vláknitá vrstva je typicky označována jako prášková vrstva, protože poskytuje substrát, na který se ukládá absorpční gelující látka ve vrstvě pro jímání tekutiny při výrobě absorpčního jádra. A skutečně, v případech, kdy je absorpční gelující látka ve formě makro struktur, např. vláken, plátů nebo pruhů, není nutné tuto vláknitou práškovou vrstvu začlenit. Tato prášková vrstva však poskytuje další schopnost manipulace s tekutinou, např. rychlé roztažení tekutiny po délce vložky.

d) Další výhodné složky absorpční struktury

Absorpční jádro podle předkládaného vynálezu může zahrnovat další výhodné složky běžně přítomné v absorpčních tkanivech. Ve vrstvách nebo mezi vrstvami absorpčního jádra může být umístěn například zpevňující mul. Tyto zpevňující muly míají takovou konfiguraci, která nebude vytvářet interfaciální bariéry pro přenos tekutiny. Vzhledem ke strukturní integritě, která se obvykle vyskytuje jako výsledek termální vazby, nejsou zpevňující muly požadovány pro termálně vázané absorpční struktury.

Vrchní plášť

Absorpční výrobek podle předkládaného vynálezu obsahuje jako základní složku vrchní plášť. Vrchní plášť může obsahovat jedinou vrstvu nebo několik vrstev. Ve výhodném • » • 9 9·

9 9

9 99· provedení vrchní plášť obsahuje první vrstvu, která je povrchem vrchního pláště setkávajícím se s uživatelem, a druhou vrstvu (nazývanou také sekundární vrchní plášť) umístěnou mezi první vrstvou a absorpční strukturou/jádrem.

Vrchní plášť jako celek a tudíž každá vrstva individuálně musí být poddajná, měkce působící na pokožku nositele a pokožku nedráždící. Dále může mít elastické vlastnosti, které umožňují natažení v jednom nebo ve dvou směrech. Vrchní plášť podle předkládaného vynálezu je tvořen z libovolné látky dostupné pro tyto účely a známé v oboru, jako jsou například tkané a netkané látky a filmy. Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu nejméně jedna z vrstev, výhodně vrchní vrstva vrchního pláště obsahuje hydrofobní aperturovaný polymerní film propustný pro kapalinu. Výhodně je vrchní vrstva tvořena filmem s aperturami, které usnadňují přenos kapaliny z povrchu dotýkajícího se nositele směrem k absorpční struktuře. Tento aperturovaný polymerní vrchní plášť dále přispívá k regulaci zápachu. Nižší vrstva, pokud je přítomná, výhodně obsahuje netkanou vrstvu, aperturovaný film nebo vzdušnou žebrovanou tkaninu.

Spodní plášť

Spodní plášť primárně brání výměškům absorbovaným a obsaženým v absorpční struktuře v promáčení částí oblečení, které jsou v kontaktu s absorpčním výrobkem, např. spodků, spodních kalhotek, pyžama a spodního prádla. Spodní plášť je výhodně nepropustný pro kapaliny (např. menstruaci a/nebo moč) a je výhodně vyrobený z tenkého poddajného filmu, ačkoliv jsou použitelné i jiné flexibilní látky nepropustné pro kapaliny. Výraz flexibilní v předkládaném vynálezu odpovídá látkám, které jsou poddajné a rychle zaujmou tvar a obrysy lidského těla. Spodní plášť může dále mít elastické vlastnosti, které umožňují natažení v jednom nebo dvou směrech. Ve výhodném provedení spodní plášť obsahuje první vrstvu, která je povrchem spodního pláště setkávajícím se s prádlem, a druhou vrstvu (nazývanou také sekundární spodní plášť) umístěnou mezi první vrstvou a absorpční strukturou/j ádrem

Spodní plášť se typicky rozprostírá přes celou absorpční strukturu a může se rozprostírat přes a tvořit část nebo celek výhodných bočních chlopní, postranních balicích prvků nebo křidélek.

Spodní plášť může obsahovat tkanou nebo netkanou látku, polymerní filmy, např. termoplastické polyethylenové nebo polypropylenové filmy, nebo kombinované látky, např.

• · · ·

filmem potaženou netkanou látku. Spodní plášť je výhodně polyethylenový film s typickou tloušťkou v rozmezí 0,012 mm (0,5 mil) až 0,051 mm (2,0 mil).

Polyethylenové filmy se vyrábějí například v Clopay Corporation of Cincinnati, Ohio, pod označením PÍ8-0401, a Ethyl Corporation, Visqueen Division, of Terre Haute, Indiana, pod označením XP-39385. Spodní plášť je výhodně vypoukle zpracovaný a/nebo potažený, aby vypadal více jako textil. Spodní plášť dále umožňuje parám unikat z absorpční struktury, tedy je prodyšný, a přesto stále brání výměškům v proniknutí skrz spodní plášť. Prodyšné spodní pláště také obsahují několik vrstev, např. je použitelný film plus netkané struktury. Prodyšné jsou výhodné, protože přispívají k dalšímu vylepšení regulace zápachu spojené s předkládaným vynálezem. Ještě výhodnější adsorpční výrobky na jedno použití podle předkládaného vynálezu mají kvůli dalšímu vylepšení schopnosti regulovat zápach, prodyšný spodní plášť i vrchní plášť s aperturovaným polymerním filmem.

Test regulace zápachu

Potlačení pachu se měří například in vitro čichacím testem. In vitro čichací test spočívá v analýze pachu spojeného s výrobky obsahujícími testované přísady (včetně referenčních výrobků), po kontaktu s roztokem obsahujícím zapáchající složky. Tuto analýzu provádějí expertní klasifikátoři.

Expertní klasifikátoři vyjadřují své posouzení (ne)příjemnosti zápachu s použitím stupnice (ne)příjemnosti, typicky od -10 (nejvyšší úroveň nepříjemnosti) do 5 (nejpříjemnější). Při tomto postupu každý klasifikátor porovnává MU (nepříjemnost) při testovacím sezení. Relativní hodnoty pachu MU u různých produktů jsou ohodnoceny čísly. Například vzorek vnímaný při testovacím sezení dvakrát silněji než jiný je ohodnocený dvakrát vyšším číslem. Vzorek vnímaný 0,1 krát silněji než druhý je ohodnocen číslem 0,1 krát vyšším, atd. Při všech testovacích sezeních je nula používána k označení neutrální libosti, a + a - čísla jsou přiřazena v poměru relativní příjemnosti a nepříjemnosti pachu.

In vitro in-house čichací testy prováděné s použitím in-house roztoku obsahujícího páchnoucí složky kopírující základní nepříjemný pach menstruační tekutiny překvapivě ukázaly synergické potlačení pachu při srovnání chitosanu (např. chitosonium pyrrolidonkarboxylátu (Kytamer®)) společně s absorpční gelující látkou (např. zesíťovaný polyakrylát sodný XZ 9589001 dostupný od Dow Chemicals) oproti každé z těchto přísad brané samostatně při stejné úrovni aktivity. Ve skutečnosti procenta poklesu nepříjemnosti získaná u této směsi byla vyšší než procenta poklesu nepříjemnosti získaná u každé z těchto dvou φ*

ΦΦ ♦ φ · · » φ φ Φ·· φ · φ φ φ φ · φ φ • · φ · · * • · · φ · · φφφ· přísad používaných samostatně při stejné úrovni aktivity ve stejných výrobcích. Hodnoty nepříjemnosti byly u každého příkladu získány jako průměr z nejméně 15 pórování (3 produkty, 5 klasifikátorů). tTyto výsledky byly statisticky významné.

Redukce pachu může být alternativně dále měřena ěichacími testy in vivo popsanými v patentových přihláškách EP-A-811387 nebo W097/46191, které jsou zde zahrnuty v odkaze

Předkládaný vynález je dále ilustrován následujícím příkladem.

Příklady provedení vynálezu

Příklad A

Dámské vložky použité v následujících příkladech byly Always (Always je registrovaná obchodní značka), které prodává Procter & Gamble Company.

Každá dámská vložka byla otevřena rozříznutím obalu kolem perforovaného krycího materiálu na spodní straně podél podélného okraje separačního papíru, který pokrývá vnější adhezní vrstvu. Lehkým posunováním poddajné pro vodu nepropustné spodní vrstvy bylo poté odkryto absorpční vláknité jádro, které bylo následně rozděleno na dvě půlky o stejné tloušťce, podél roviny paralelní k rovině vlastní vložky. Chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka (AGM) byly homogenně rozděleny mezi tyto koudelné vláknité vrstvy, které se poté spojily k sobě za rekonstituování absorpčního jádra.

Pro vodu nepropustný vnitřní spodní plášť se poté umístil zpět na své původní místo a obal kolem perforovaného krycího materiálu se podél řezu zalepil pomocí například oboustranné adhezní pásky.

Vzorky se vytvořily výše uvedeným postupem, použitý AGM (0,5 g) byl zesíťovaný polyakrylát sodný XZ 9589001 dostupný od Dow Chemicals, a použitá chitosanová látka (0,5 g) byl chitosonium-pyrrolidon-karboxylát komerčně dostupný od Amerchol Corporation pod názvem Kytamer® PC.

Příklad B

Způsobem podle Příkladu A byly připraveny další vložky, s výjimkou, že namísto homogenní distribuce dvou prášků, chitosanové látky a AGM, byl připraven roztok chitosanu a sprej ován na spodní půlku vláknité vrstvy (tzn. na část, která bude blíže ke spodnímu plášti • 4 4 4

4 4 · 4 · 4 · · · • •••4 44 4 44 4

4444444 4*44 4

4444 44 · 44·· «4 44 44 ··· 44 44 opětovně složené vložky), a AGM byl distribuován mezi dvěma vzdušnými žebrovanými vrstvami jak bylo popsáno v Příkladu A.

Pro vodu nepropustný vnitřní spodní plášť se poté umístil zpět na své původní místo a obal kolem perforovaného krycího materiálu se podél řezu zalepil pomocí například oboustranné adhezní pásky.

Použitý AGM (0,5g) byl zesíťovaný polyakrylát sodný XZ 9589001 dostupný od Dow Chemicals.

Roztok chitosanu byl připraven rozpuštěním 1 g chitosonium-pyrrolidon-karboxylátu komerčně dostupného od Amerchol Corporation pod názvem Kytamer® PC ve 100 g destilované vody za míchání po jednu noc při 40 °C. 10 g připraveného roztoku se sprejovalo na spodní polovinu vláknité vrstvy (tzn. 0,lg chitosanu na vložku).

Příklad C

Způsobem podle Příkladu A byly připraveny další vložky, s výjimkou, že navíc k absorpční gelující látce (AGM) a chitosanové látce z Příkladu A byl přidán silikát (činidlo regulující zápach). Tyto tři přísady se homogenně rozdělily mezi vláknité vrstvy, které se poté spojily k sobě za rekonstituování absorpčního jádra.

Použitá chitosanová látka (0,4g) byl chitosonium-pyrrolidon-karboxylát komerčně dostupný od Amerchol Corporation pod názvem Kytamer® PC. Použitý AGM (0,4g) byl zesíťovaný polyakrylát sodný XZ 9589001 dostupný od Dow Chemicals. Použitý silikát (0,7 g) byl Silica gel 123 dostupný od Grace.

Příklad D

Dámská intimní vložka použitá v následujících příkladech je modifikovaná intimní vložka na báti Always Alldays Duo Active, které vyrábí Procter & Gamble, Německo. Vrchní plášť je složenina film/netkaná látka (film s dodacím kódem BPC 5105 CPM BP Chemical, Německo, netkaná látka s dodacím kódem ARBO TB/BI, Mequinenza Španělsko). Jádro je tvořeno tkaným laminátem (13,2 cm x 4,0 cm) skládajícím se ze 2 vrstev vzdušné žebrované tkaniny o základní hmotnosti 55 g/m (dostupné od Unikay Itálie s dodacím kódem Unikay 303 LF). Mezi dvěma vrstvami tkaniny laminát obsahuje chitosanovou látku společně s aniontovou absorpční gelující látkou.

Spodní plášť obsahuje dvě vrstvy, první vrstvu a druhou vrstvu. První vrstva je v kontaktu s absorpční tkaninou a druhou vrstvou. Druhá vrstva je v kontaktu s první vrstvou a spodním prádlem uživatele. První vrstva je tvořena aperturovaným filmem (CPT) vytvořeným Low Density PE (dodává Tredegar Film Products B.V. Holandsko pod výrobním kódem X-1522). Druhá vrstva se skládá z netkaného laminátu (13MBI16SB, vyrábí Corovin GmbH v Německu pod obchodním názvem MD 2005). Netkaný laminát se skládá z 16 g/m² tlačené vazby a 13 g/m² foukané taveniny. Všechny vrstvy spodního pláště jsou spojeny po celém povrchu rozsáhle se překrývající točitou aplikací lepidla o základní hmotnosti 8 g/m². Lepidlo použité pro spojení obou vrstev spodního pláště dodal SAVARE' SpA. Itálie (látka s kódem PM17).

Použitý AGM (0,5g) byl zesíťovaný polyakrylát sodný XZ 9589001 dostupný od Dow Chemicals a použitá chitosanová látka (0,5g) byl chitosonium-pyrrolidon-karboxylát komerčně dostupný od Amerchol pod názvem Kytamer® PC.

Obrázek 1 představuje pohled v řezu struktury intimní vložky l_z Příkladu D, která obsahuje vrchní plášť 2, vrstvy vzdušné žerbovaně tkaniny 3 zahrnující první 3a a druhou 3b vrstvu tkaniny spojenou podél okraje s adhezní oblastí 11, směs prášku 4 chitosoniumpyrrolidon-karboxylátu a absorpční gelující látky je mezí první a druhou vrstvou vzdušné žerbované tkaniny 3a a 3b, spodní plášť zahrnující první vrstvu 5 a druhou vrstvu 6, adhezní oblast 9 a 10, adhezní vrstvu 7 a odstranitelný separační obal 8.

Z Příkladu D vychází příprava dalších intimních vložek s podobnými modifikacemi začlenění chitosanové látky a absorpční gelující látky jak se popisuje v Příkladech B a C.

Obrázek 2 například představuje pohled v řezu struktury intimní vložky 100, která obsahuje vrchní plášť 20, vrstvy vzdušné žerbované tkaniny 30 zahrnující první 30a a druhou 30b vrstvu tkaniny spojenou podél okraje s adhezní oblastí 110, částice absorpční gelující látky 40 umístěné mezi první a druhou vrstvou vzdušné žerbované tkaniny 30a a 30b, chitosonium-pyrrolidon-karboxylát 140 umístěný na vnitřním povrchu druhé vzdušné žerbované tkaniny 30b, spodní plášť zahrnující první vrstvu 50 a druhou vrstvu 60, adhesivní oblast 90 a 1000, adhesivní vrstvu 70 a odstranitelný separační obal 80.

*4 4444

Všechny výše ilustrované absorpční výrobky při styku s tělesnými tekutinami jako je menstruační tekutina, poskytují vynikající výhodnou regulaci zápachu a výhodnou manipulaci s tekutinou.

Průmyslová využitelnost

Předkládaný vynález poskytuje výrobky, zejména absorpčních výrobků na jedno použití, obsahující chitosanovou látku společně s aniontovou absopční gelující látkou, které mají vylepšenou schopnost regulovat zápach a vylepšenou schopnost absorbovat tělesné tekutiny, zejména v přítomnosti roztoků obsahujících elektrolyty, například v případě menstruační tekutiny, moče nebo laktační tekutiny.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Výrobek vyznačující se tím, že obsahuje chitosanovou látku a aniontovou absorpční gelující látku.
2. 2. Výrobek podle nároku 1,vyznačující se tím, že výrobek je absorpční výrobek na jedno použití, výhodně dámská vložka, intimní vložka, tampon, plenka, vložka používaná při inkontinenci, vložka do podprsenky, vložka pohlcující pot nebo interlabiální vložka a výrobek na čištění těla.
3. 3. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že výrobek je absorpční výrobek najedno použití obsahující vrchní plášť propustný pro kaplinu, spodní plášť a absorpční jádro umístěné mezi spodním a vrchním pláštěm.
4. 4. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 3, vyznačuj ící se t i m, že chitosanová látka má stupeň deacetylace větší než 75 %, výhodně 80 až 100 %, ještě výhodněji 90 až 100 % a nejvýhodněji 95 až 100 %.
5. 5. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 4, v y z n a č u j i c i se t i m, že chitosanová látka je rozpustná ve vodě.
6. 6. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 5, v y z n a č u j i c i se t i m, že chitosanová látka má kyselé pH, typicky v rozmezí 3 až 6.
7. 7. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 6, v y z n a č u j i c i se t i m, že chitosanová látka je chitosanová sůl, typicky chitosanová sůl citrónové kyseliny, mravenčí kyseliny, octové kyseliny, V-acetylglycinu, acetylsalicylové kyseliny, fumarové kyseliny, glykolové kyseliny, iminodioctové kyseliny, itakonové kyseliny, mléčné kyseliny, maleinové kyseliny, jablečné kyseliny, nikotinové kyseliny, salicylové kyseliny, sukcinamové kyseliny, jantarové kyseliny, askorbové kyseliny, aspartové kyseliny, glutamové kyseliny, glutarové kyseliny, malonové «« ·« • · · « « ·* · · · ·««·· « · 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

   Ο Λ 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

   34 ·· ·· ♦ ♦ ··* ·· ·· kyseliny, pyrohroznové kyseliny, sulfonyldioctové kyseliny, benzoové kyseliny, epoxyjantarové kyseliny, adipové kyseliny, thiodioctové kyseliny, thioglykolové kyseliny, alaninu, valinu, leucinu, isoleucinu, prolinfenylalaninu, tryptofanu, methioninu, glycinu, šeřinu, cysteinu, tyrosinu, asparaginu, glutaminu, lysinu, argininu, histidinu, hydroxyprolinu, pyrrolidon-karboxylové kyseliny, a jejich směsi a výhodněji je to chitosonium-pyrrolidon-karboxylát.
8. 8. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 7, vyznačující se t í m, že obsahuje 0,5 až 500 gm'², výhodně 1 až 200 gm'², výhodněji 3 až 100 gm'² a nejvýhodněji 4 až 50 gm' chitosanové látky nebo její směsi.
9. 9. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 8, vyznačující se t í m, že absorpční gelující látka je syntetická aniontová absorpční gelující látka s typickým stupněm neutralizace 25 až 90 % a výhodně 50 až 90 %.
10. 10. Výrobek podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se t í m, že absorpční gelující látka je hydrolyzovaný škrob roubovaný akrylonitrilem, škrob roubovaný akrylovou kyselinou, polyakrylát, kopolymer na bázi malein-anhydridu a jejich kombinace, výhodnější je polyakrylát a/nebo škrob roubovaný kyselinou akrylovou
11. 11. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 10, v y z n a č u j í c í se t í m, že chitosanová látka a aniontová absorpční gelující látka jsou ve výrobku přítomné v hmotnostním poměru chitosanové látky k absorpční gelující látce v rozmezí 10:1 až 1:10, výhodně 5:1 až 1:5 a výhodněji 3:1 až 1:3.
12. 12. Výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků lažll, vyznačující se t í m, že dále obsahuje přídavné činidlo pro regulaci zápachu, typicky silikáty, zeolity, diatomovou zeminu, cyklodextrin, kyselý pH pufrační systém, chelatační činidla, iontoměničové pryskyřice, parfémy, aktivované uhlí, jíl nebo jejich směs.

    9« 9* 99

    9 9 9 9 9«

    9 9 9·· 9 ·

    9 9 9 9 9 9 9

    9 9 9 9 9 9

    9 9 9 9 9 9 9

    9 9

    9 9
13. 13. Výrobek podle nároku 12, vyznačující se t í m, že množství přídavného činidla pro regulaci zápachu nebo jejich směsi je v rozmezí 0,5 až 600 gm'²; výhodně 5 až 500 gm'², výhodněji 20 až 200 gm'².
14. 14. Způsob regulace zápachu spojeného tělesnými exsudáty a/nebo tělesnými tekutinami, vyznačující se tím, že tělesné exsudáty a/nebo tekutiny přijdou do styku se systémem pro regulaci zápachu obsahujícím chitosanovou látku společně s aniontovou absorpční gelující látkou.