CZ20021782A3

CZ20021782A3 - Způsob léčení poškozené tkáně, které je výsledkem ischemie

Info

Publication number: CZ20021782A3
Application number: CZ20021782A
Authority: CZ
Inventors: Banavara L. Mylari
Original assignee: Pfizer Products Inc.
Priority date: 2001-05-24
Filing date: 2002-05-22
Publication date: 2003-03-12
Also published as: HUP0201738A2; AU761191B2; KR20020090321A; ES2236447T3; CA2387007A1; SK7332002A3; JP2002370984A; US20030008871A1; US6872722B2; EP1260224A1; HUP0201738A3; AU4068502A; ATE289510T1; EP1260224B1; HU0201738D0; DE60203026D1; PL354128A1; ZA200203985B; CN1390547A; DE60203026T2

Description

Způsob léčení poškození tkáně, které je výsledkem ischemie

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká terapeutických způsobů léčení nebo prevence poškození tkáně savců, které je výsledkem ischemie.

Dosavadní stav techniky

Enzym označovaný jako aldosreduktasa se účastní regulace redukce aldos, jako je glukosa a galaktosa, na odpovídající polyoly, jako je sorbitol a galaktidol. Sulfonylpyridazinonové sloučeniny obecného vzorce I podle tohoto vynálezu jsou užitečné jakožto inhibitory aldosreduktasy při léčení a prevenci diabetických komplikací u lidí a jiných savců, které souvisejí se zvýšenou hladinou polyolu v některých tkáních (např. v nervových tkáních, v ledvinách, v očních čočkách a v sítnici) poškozených lidí a jiných savců.

Ve zveřejněné francouzské patentové přihlášce číslo FR 2647676 jsou popsány některé deriváty pyridazinonu, které obsahují substituované benzylové postraní řetězce a benzothiazolové postranní řetězce, a které jsou inhibitory aldosreduktasy.

V patentu Spojených států amerických číslo US 4,251,528 jsou popsány aromatické karbocyklické oxoftalazinylové deriváty kyseliny octové, které vykazují inhibiční vlastnosti vůči aldosreduktase.

• · · · • ·

V patentu Spojených států amerických číslo US 4,939,140 jsou popsány heterocyklické oxoftalazinylové deriváty kyseliny octové, jež jsou inhibitory aldosreduktasy.

V patentu Spojených států amerických číslo US 4,996,204 jsou popsány pyridopyridazinonové deriváty kyseliny octové, které je možné použít jako inhibitory aldosreduktasy.

V patentu Spojených států amerických číslo US 5,834,466 je popsán způsob omezení nebo snížení rozsahu ischemického poškození způsobeného metabolickými a iontovými abnormalitami srdeční tkáně, které jsou výsledkem poškození srdce, přičemž tento způsob spočívá v léčbě sloučeninou, jako je inhibitor aldosreduktasy, která snižuje poměr NADH/NAD+ a stimuluje glykolýzu, kterou vzniká ATP.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je způsob léčby zahrnující podávání savci, který vyžaduje léčbu nebo prevenci poškození tkáně, které je výsledkem ischemie, účinného množství sloučeniny obecného vzorce I

nebo derivátu této sloučeniny, který je prekurzorem léčiva, nebo farmaceuticky přijatelné soli uvedené sloučeniny nebo uvedeného derivátu, jenž je prekurzorem léčiva, • · · ·· ··

·· ·« * · · · · • · · · ·

99 9 9 « kde

R¹ a R² jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom vodíku a methylovou skupinu;

X a Y spolu představují skupinu CH₂-CH(OH)-Ar nebo skupinu CH₂-C(O)-Ar, nebo

X představuje kovalentní vazbu, skupinu NR³ nebo skupinu CHR⁴, kde

R³ představuje alkylovou skupinu obsahující od 1 do 3 atomů uhlíku nebo fenylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující hydroxylovou skupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, kyanoskupinu, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku,

O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, S (0) „-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a SO₂-NR⁵R⁶ skupinu, a

R⁴ je atom vodíku nebo methylová skupina, a

Y představuje fenylovou skupinu nebo naftylovou skupinu, které jsou případně substituované jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující skupinu Ar, hydroxylovou skupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, kyanoskupinu, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, S(O)n-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a SO₂-NR⁵R⁶ skupinu;

Ar je fenylová skupina nebo naftylová skupina, které jsou případně substituované jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, kyanoskupinu, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, S (0)n-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a SO₂-NR⁵R⁶ skupinu;

n nezávisle nabývá hodnot 0, 1 nebo 2;

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, fenylovou skupinu a naftylovou skupinu; a

R⁶ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, fenylovou skupinu a naftylovou skupinu.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je uvedená sloučenina vybraná ze skupiny zahrnující

6-(3-trifluormethylbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-brom-2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-trifluormethylbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-brombenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-methoxybenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3-brombenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

·· · • · ·

·· ·· • ♦ · 4 • · · β-(bifenyl-4-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4' -fluorbifenyl-4-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

β-(4'-trifluormethylbifenyl-4-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3',5'-bis(trifluormethyl)bifenyl-4-sulfonyl)-2H-pyridazin3-on;

6-(bifenyl-2-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4'-trifluormethylbifenyl-2-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-hydroxybenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,5-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,β-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-brom-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on; a 6-(naftalen-l-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on, deriváty těchto sloučenin, které jsou prekurzory léčiv a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin nebo uvedených derivátů, jež jsou prekurzory léčiv.

Ve výhodnějším provedení tohoto vynálezu je uvedená sloučenina vybraná ze skupiny zahrnující 6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

• ·· ·

6-(2,5-díchlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,6-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-brom-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on; a

6-(naftalen-l-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on, deriváty těchto sloučenin, které jsou prekurzory léčiv a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin nebo uvedených derivátů, jež jsou prekurzory léčiv.

Ve ještě výhodnějším provedení tohoto vynálezu je uvedená sloučenina vybraná ze skupiny zahrnující 6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,5-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,6-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

• · ·· ·* • · · · • · * • ··· • · ···· ·· • · » ·

Ve zvlášť výhodném provedení tohoto vynálezu je uvedená sloučenina vybraná ze skupiny zahrnující 6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on ;

V dalším provedení tohoto vynálezu je uvedená tkáň vybraná ze skupiny zahrnující srdce, mozek, játra, ledviny, plíce, střeva, kosterní svaly, slezinu, slinivku, sítnici nebo střevní tkáň, výhodně pak uvedenou tkání je srdeční tkáň.

V dalším výhodném provedení tohoto vynálezu se sloučenina obecného vzorce I, její derivát, který je prekurzorem léčiva, nebo farmaceuticky přijatelná sůl uvedené sloučeniny nebo uvedeného derivátu, který je prekurzorem léčiva, podává v množství, které je účinné pro inhibici aldosreduktasy.

V dalším výhodném provedení tohoto vynálezu je uvedeným savcem člověk.

Výrazem „sloučeniny podle předmětného (tohoto) vynálezu se v tomto textu rozumí sloučeniny obecného vzorce I. Výraz „sloučenina(y) obecného vzorce I zahrnuje i deriváty těchto sloučenin, které jsou prekurzory léčiv, a farmaceuticky přijatelné sloučeniny těchto sloučenin a jejich derivátů, které jsou prekurzory léčiv.

• · • · ···· ·· ···

Výrazem „alkylová skupina obsahující od 1 do t atomů uhlíku, ve kterém index t značí celé číslo vyšší než 1, se v tomto textu rozumí nasycený jednovazný lineární nebo rozvětvený alifatický uhlovodíkový zbytek, který obsahuje od 1 do t atomů uhlíku.

Zkratkami „DMF, „DMSO a „THF se rozumí N,N-dimethylformamid, dimethylsulfoxid, respektive tetrahydrofuran.

Výrazem „farmaceuticky přijatelná sůl, který se používá v souvislosti se sloučeninami podle předmětného vynálezu, se v tomto textu rozumí farmaceuticky přijatelné kationtové soli. Výraz „farmaceuticky přijatelné kationtové soli je pak použit pro definici takových solí, jako jsou soli alkalických kovů (např. sodné a draselné soli), soli kovů alkalických zemin (např. vápenaté a hořečnaté soli), soli hliníku, amonné soli a soli organických aminů, jako je benzathin (N,Ν'-dibenzylethylendiamin), cholin, ethanolamin, diethanolamin, triethanolamin, ethylendiamin, meglumin (n-methylglukamin), benethamin (N-benzylfenethylamin), ethanolamin, diethylamin, piperazin, triethanolamin (2-amino-2-hydroxymethyl-l,3propandiol) a prokain, bez omezení na uvedené příklady.

Farmaceuticky přijatelné soli sloučenin obecného vzorce I podle tohoto vynálezu je možné snadno připravit reakcí uvedených sloučenin ve formě volné kyseliny s příslušnou bází, obvykle s jedním akvivalentem této báze, v pomocném rozpouštědle. Skupina výhodných pomocných rozpouštědel zahrnuje diethylether, diglym a aceton. Skupina výhodných bází zahrnuje hydroxid sodný, methoxid sodný, ethoxid sodný, hydrid

• · · · · • ··· 9 9 9 • 9 9 9

9999 99 99 sodný, methoxid draselný, hydroxid hořečnatý, hydroxid vápenatý, benzathin, cholin, ethanolamin, diethanolamin, piperazin a triethanolamin. Vzniklá sůl se izoluje odpařením daného roztoku do sucha nebo přidáním rozpouštědla, ve kterém není tato sůl rozpustná. V mnoha případech je možné uvedené soli připravit smícháním roztoku výše popsané kyseliny s roztokem jiné soli požadovaného kationtú (např. s roztokem sodné nebo draselné soli ethylhexanoátu, oleátu hořečnatého) a použitím shora popsaného postupu, kdy se do směsi přidává pomocné rozpouštědlo, ze kterého se vysráží požadovaná kationtová sůl, nebo je možné tuto sůl izolovat odpařením směsi do sucha.

Výrazem „prekurzor léčiva se rozumí sloučenina, která je in vivo přeměněna na sloučeninu vykazující konkrétní farmaceutickou aktivitu. Skupina takovýchto sloučenin zahrnuje N-alkylové deriváty sloučenin obecného vzorce I a O-alkylové deriváty tautomerních forem sloučenin obecného vzorce I.

Výrazem „terapeutický způsob se rozumí způsoby, jež jsou paliativní, a dále způsoby prevence.

Odborníkovi v oblasti organické chemie je zřejmé, že sloučeniny podle předmětného vynálezu mohou existovat v několika tautomerních formách. Všechny takovéto tautomerní formy se považují za spadající do rozsahu tohoto vynálezu. Tak například do rozsahu tohoto vynálezu spadají všechny v úvahu přicházející tautomerní formy karbonylové skupiny obsažené ve sloučeninách obecného vzorce I. Do rozsahu předmětného vynálezu spadají i všechny keto-enol formy sloučenin obecného vzorce I.

·· ·* » * · « • · « ·· ··»·

Odborníkovi v oblasti organické chemie je rovněž zřejmé, že sloučeniny podle předmětného vynálezu mohou existovat v několika diastereizomerních a enantiomerních formách.

Všechny takovéto diastereoizomerní a enantiomerní formy, jakož i jejich racemické směsi, spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

Odborníkovi v oblasti organické chemie je dále zřejmé, že sloučeniny obecného vzorce I podle předmětného vynálezu mohou existovat v krystalické formě v podobě hydrátů, ve kterých jsou molekuly vody včleněny do dané krystalické struktury. Analogicky mohou uvedené sloučeniny existovat v krystalické formě v podobě solvátů, ve kterých jsou molekuly rozpouštědla včleněny do dané krystalické struktury. Všechny takovéto hydráty a solváty rovněž spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

Předmětný vynález rovněž zahrnuje izotopově označené sloučeniny, které jsou shodné se sloučeninami obecného vzorce I až na skutečnost, že jeden nebo více atomů je nahrazeno atomem, jehož atomová hmotnost nebo hmotnostní číslo se liší od atomové hmotnosti nebo hmotnostního čísla atomu stejného prvku, který se obvykle nachází v přírodě. Jako příklad izotopů, které je možné vpravit do struktury sloučenin podle tohoto vynálezu, je možné uvést izotopy vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku, fosforu, síry, fluoru a chloru, jako je ²H, ³H, ¹³C, ¹⁴C, ¹⁵N, ¹⁸O, ¹⁷O, ³¹P, ³²P, ³⁵S, ¹⁸F a ³⁶C1. Sloučeniny podle tohoto vynálezu, jejich deriváty, které jsou prekurzory léčiva a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin a jejich derivátů, jež jsou prekurzory léčiva, které obsahují výše uvedené izotopy a/nebo jiné izotopy jiných atomů, rovněž spadají do rozsahu tohoto vynálezu. Některé izotopově značené * 9 99 ••99 9 • · 9 9 • 999 9 9 • 9 9

9999 99 • 9 9 99 9 •9 9999 sloučeniny podle předmětného vynálezu, jako jsou například sloučeniny, do jejichž struktury byly vpraveny radioaktivní izotopy, jako je ³H a ¹⁴C, jsou vhodné pro použití při testech distribuce léčiva a/nebo substrátu v tkáních. Tritiované, tj. sloučeniny obsahující izotop ³H, a uhlík-14, tj. izotop ¹⁴C, obsahující sloučeniny jsou zvlášť výhodné díky jejich snadné připravitelnosti a detekovatelnosti. Substituce těžšími izotopy, jako je deuterium, tj . ²H, může dále představovat určité terapeutické výhody, které jsou výsledkem vyšší metabolické stability takovýchto derivátů a jejichž příkladem je delší in vivo poločas rozpadu nebo menší dávka nutná pro dosažení požadovaného účinku, a takovéto substituce tak mohou být za určitých okolností výhodné. Izotopově značené sloučeniny obecného vzorce I podle předmětného vynálezu a jejich deriváty, které jsou prekurzory léčiv, je obecně možné připravit provedením postupů popsaných na níže uvedených schématech a/nebo v níže uvedených příkladech, kdy se příslušné izotopově neznačené reakční činidlo nahradí snadno dostupným izotopově značeným reakčním činidlem.

Sloučeniny obecného vzorce I podle tohoto vynálezu inhibují aldosreduktasu, což je enzym, který katalyzuje biologickou přeměnu glukosy na sorbitol.

··

• 9 · • ·

Schéma A

Glukosa aldosreduktasa *· Sorbitol sorbitoldehydrogenasa

NAD⁺ NADH

Fruktosa

Jak je znázorněno na schématu A, glukosa je aldosreduktasou redukována na sorbitol, který je následně sorbitoldehydrogenasou oxidován na fruktosu. Při přeměně sorbitolu na fruktosu dochází ke spotřebě jedné molekuly NAD⁺(nikotinamidadenindinukleotidu). Sloučeniny obecného vzorce I podle předmětného vynálezu pak slouží pro snížení spotřeby NAD⁺, protože snižují množství sorbitolu, které je k dispozici pro přeměnu na fruktosu.

Pokud je přísun okysličené krve do tkáně snížen nebo přerušen (jako je tomu při ischemii), jsou buňky v této tkáni, jež je nedostatečně zásobovaná kyslíkem, schopny získávat energii anaerobně z glukosy, a to glykolýzou, která však vyžaduje dostupnost NAD⁺.

Bez omezení na jakoukoli teorii nebo mechanismus lze předpokládat, že snížením spotřeby NAD⁺ pomocí inhibitorů aldosreduktasy se zvýší nebo prodlouží schopnost ischemické tkáně uskutečňovat glykolýzu, tj. produkovat energii bez přítomnosti kyslíku, čímž se zvýší počet nebo prodlouží doba přežití buněk v uvedené tkáni. Protože inhibice aldosreduktasy zpomaluje spotřebu NAD⁺ obsaženého v dané tkáni, je inhibitor aldosreduktasy účinným antiischemickým činidlem.

·· «4 • · * · · · • · * · · • · · · · · · • · · · ··»· ·· ·» ·»· ·♦ 99 • · · · · • 9 9 9 • 9 9 9 9 • 9 9 9

99 99 9 9

Obecně je možné sloučeniny obecného vzorce I podle předmětného vynálezu připravit způsoby, které zahrnují postupy analogické k postupům známým z oboru chemie, zejména pak ve světle zde uvedeného popisu. Některé postupy přípravy sloučenin obecného vzorce I podle tohoto vynálezu jsou znázorněny na následujících reakčních schématech. Další postupy jsou pak popsány v příkladech provedení vynálezu.

Schéma 1

Podle postupu znázorněného na schématu 1 je sloučeniny obecného vzorce I možné připravit reakcí dichlorpyridazinových sloučenin obecného vzorce 1-1 nebo chlorpyrídazinonových sloučenin obecného vzorce 1-2 s alkalickou solí nebo solí kovu alkalických zemin sloučeniny obecného vzorce Y-X-SO₂H, například se sloučeninou vzorce Y-X-SO₂Na obecného vzorce 1-3, přičemž skupiny R¹, R², X a Y mají shora uvedený význam. Uvedenou reakci je možné provádět ve vodě nebo ve směsi vody a rozpouštědel mísitelných s vodou, jako je dioxan nebo tetrahydrofuran (THF). Reakce se obvykle provádí při normálním tlaku a při teplotě v rozmezí od přibližně 80 °C do teploty varu použitého rozpouštědla.

«4 • 9 9 «

4· 4 · 4

9 9

4*»·

4·4 *· ♦ · 4··» * 9 9 · « • · · * » ··· « 9 99 < · 9

Schéma 2

Sloučeniny obecného vzorce I je rovněž možné připravit posloupností reakčních stupňů znázorněné na schématu 2. Ve stupni 1 na schématu 2 reaguje sloučenina obecného vzorce 2-1, ve které skupiny R¹, R², X a Y mají výše uvedený význam a skupina Z je vybraná ze skupiny zahrnující atom chloru, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, skupinu O-Ph, skupinu O-CH₂-Ph, kde Ph znamená fenylovou skupinu, která může být případně substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a methylovou skupinu, s thiolem obecného vzorce 2-2 za vzniku sulfenylové sloučeniny obecného vzorce 2-3.

Při jednom z postupů použitých ve stupni 1 schématu 2 reaguje sloučenina obecného vzorce 2-1 se solí alkalického kovu a thiolu obecného vzorce 2-2. Tato sůl alkalického kovu se připravuje reakcí thiolu obecného vzorce 2-2 s alkoxidem alkalického kovu, který obsahuje od 1 do 6 atomů uhlíku v alkoholu obsahujícím od 1 do 6 atomů uhlíku. Je výhodné, pokud uvedený alkoxid obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a uvedený alkohol obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku jsou shodné se skupinou Z ve sloučenině obecného vzorce 2-1. Tak například, pokud skupina Z představuje methoxyskupinu, je výhodným alkoxidem methoxid alkalického kovu, výhodně methoxid • · sodný, a výhodným alkoholem obsahujícím od 1 do 6 atomů uhlíku je methanol. Terč. butoxid draselný je možné použít v kombinaci s jakýmkoli alkanolem a jakoukoli skupinou Z. Výhodnými alkoxidy kovů jsou methoxid sodný a ethoxid sodný. Přebytek alkoholu z reakce, při které vzniká sůl alkalického kovu a thiolu obecného vzorce 2-2, se odpařuje a získaná sůl alkalického kovu se přes noc zahřívá k varu v rozpouštědle, kterým je aromatický uhlovodík, výhodně toluen, spolu se sloučeninou obecného vzorce 2-1 za vzniku sloučeniny obecného vzorce 2-3.

Při dalším z možných postupů, které je možné použít ve stupni 1 schématu 2, se sloučenina obecného vzorce 2-3 připravuje reakcí sloučenin obecného vzorce 2-1 se sloučeninami obecného vzorce 2-2 v Ν,Ν-dimethylformamidu (DMF), jenž obsahuje uhličitan sodný nebo draselný. Uvedená reakce se výhodně provádí při normálním tlaku a při teplotě v rozmezí od přibližně 60 °C do přibližně 120 °C.

Při dalším z možných postupů, které je možné použít ve stupni 1 schématu 2, sloučeniny obecného vzorce 2-1, ve kterých skupina Z představuje 0-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, reagují se sloučeninami obecného vzorce 2-2 buď v polárním nevodném rozpouštědle (např. v acetonitrilu) nebo v etherickém rozpouštědle (např. v diglymu, tetrahydrofuranu nebo Ν,Ν-dimethylformamidu (DMF)), které obsahuje hydrid alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin, výhodně hydrid sodný, nebo terč. butoxid draselný. Výhodným rozpouštědlem je v tomto případě Ν,Ν-dimethylformamid .

• ·

Sloučeniny obecného vzorce 2-1 znázorněné na schématu 2, ve kterých skupina Z představuje O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, skupinu O-Ph, skupinu O-CH₂-Ph, kde Ph znamená fenylovou skupinu, která může být případně substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a methylovou skupinu, je možné připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce 1-1

Cl

1-1 se sodnou solí alkoholu obsahujícího od 1 do 6 atomů uhlíku, HO-Ph nebo HO-CH₂-Ph. Uvedené sodné soli je možné připravit reakcí alkoholu obsahujícího od 1 do 6 atomů uhlíku, HO-Ph nebo HO-CH₂-Ph s kovovým sodíkem při teplotě v rozmezí od přibližně 0 °C do přibližně 50 °C. Uvedenou sůl je rovněž možné připravit reakcí alkoholu obsahujícího od 1 do 6 atomů uhlíku, HO-Ph nebo HO-CH₂-Ph s hydridem sodným, případně v přítomnosti inertního rozpouštědla, kterým je výhodně benzen, toluen, tetrahydrofuran (THF) nebo ether, při teplotě v rozmezí od přibližně 0 °C do teploty odpovídající přibližně teplotě místnosti.

Ve stupni 2 schématu 2 se sloučenina obecného vzorce 2-3 oxiduje za vzniku sulfonylové sloučeniny obecného vzorce 2-4. Sloučeniny obecného vzorce 2-3 je možné oxidovat 30procentním peroxidem vodíku, případně v přítomnosti kyseliny mravenčí, kyseliny octové nebo peroxykyseliny, jako je kyselina

• · m-chlorperbenzoová (MCPBA), v halogenovaném uhlovodíkovém rozpouštědle (např. v dichlormethanu). Reakce se výhodně provádí při normálním tlaku a teplotě v rozmezí od přibližně 20 °C do přibližně 40 °C a je hotova po uplynutí přibližně 3 až přibližně 6 hodin. Uvedenou reakci je třeba pečlivě monitorovat, aby nedošlo k přeoxidování atomů dusíku na N-oxidy. Případně vzniklé N-oxidy je možné převést na redukované pyridazinové sloučeniny reakcí daného N-oxidu s triethylfosfitem, siřičitanem sodným nebo siřičitanem draselným, výhodně při teplotě přibližně 100 °C po dobu přibližně 4 hodin.

Sloučeniny obecného vzorce 2-4 se ve stupni 3 schématu 3 hydrolyzují minerální kyselinou, např. koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, a to buď samotné nebo v přítomnosti etherických rozpouštědel, jako je dioxan, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I. Uvedená reakce ve stupni 3 se výhodně provádí při normálním tlaku a při teplotě varu použitého rozpouštědla.

Schéma 3

	0		Rk	0 π	R¹ Stupeň 2	0 \|\|
R¹\	Ίι ^NH	Stupeň 1	ΛγΝ
r^2/	v ⁺	SH- I X-Y	r^2x	R^2x	ΛγΝ
	I Cl			S I		so₂
			X-Y		X-Y
	1-2	2-2		3-1		I

Na schématu 3 je znázorněn další způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I. Podle schématu 3 reaguje chlorpyridazino• · ··· · • ·

nová sloučenina obecného vzorce 1-2 s thiolovou sloučeninou obecného vzorce 2-2 za vzniku sulfinylpyridazinonové sloučeniny obecného vzorce 3-1. Uvedená reakce se výhodně provádí v přítomnosti alkoxidu alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin, jako je například terč. butoxid draselný, v inertním polárním rozpouštědle, jako je N,N-dimethylformamid (DMF) nebo acetonitril, při teplotě v rozmezí od přibližně teploty místnosti do přibližně 100 °C. Vzniklá sloučenina obecného vzorce 3-1 se oxiduje peroxidem vodíku, případně v přítomnosti kyseliny octové nebo peroxykyseliny, jako je », kyselina m-chlorperbenzoová (MCPBA) , v halogenovaném uhlovodíkovém rozpouštědle, jako je dichlormethan, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I.

X-Y

I ♦ · 9 9· 9 ♦

99 9 9 9

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých skupina X představuje skupinu CHR⁴, kde R⁴ je atom vodíku nebo methylová skupina, je možné připravit posloupností stupňů znázorněnou na schématu 4. Ve stupni 1 schématu 4 reaguje sloučenina obecného vzorce 4-1, ve které je skupina Z vybraná ze skupiny zahrnující atom chloru, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, skupinu O-Ph¹, skupinu O-CH2-Ph¹, kde Ph¹znamená fenylovou skupinu, která může být případně substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a methylovou skupinu, se sloučeninou Y-X-L, ve které L představuje odstupující skupinu, výhodně atom chloru, atom bromu, atom jodu, skupinu OSO2CH3, skupinu OSO2CF₃ nebo skupinu OSO₂Ph², kde Ph² znamená fenylovou skupinu, která může být případně monosubstituovaná substituentem vybraným ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a methoxyskupinu, v přítomnosti báze, výhodně v přítomnosti uhličitanu sodného, uhličitanu draselného nebo hydridu sodného, za vzniku sloučeniny obecného vzorce 2-3. Pokud je uvedenou bází uhličitan sodný nebo uhličitan draselný, používá se při reakci jako rozpouštědlo aceton. Avšak pokud je uvedenou bází hydrid sodný, používá se při reakci jako rozpouštědlo Ν,Ν-dimethylformamid (DMF) nebo acetonitril. Uvedená reakce se výhodně provádí při normálním tlaku a při teplotě v rozmezí od přibližně teploty místnosti do přibližně 100 °C. Stupně 2 a 3 jsou analogické ke stupňům 2 a 3 ze schématu 2 a provádějí se stejným způsobem.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých skupiny X a Y spolu tvoří skupinu -CH₂C(O)Ar, je možné připravit podle schématu 4 tak, že ve stupni 1 reagují sloučeniny obecného · ··

4 4 · · ·

444· ·« vzorce 4-1 se sloučeninou LCH2C(O)Ar za vzniku sloučeniny obecného vzorce 2-3. Uvedená reakce se provádí v přítomnosti báze, výhodně v přítomnosti uhličitanu sodného nebo uhličitanu draselného, a v inertním rozpouštědle, jako je N,N-dimethylformamid. Reakční teplota se v tomto případě výhodně pohybuje v rozmezí od přibližně teploty místnosti do přibližně 80 °C. Stupně 2 a 3 podle schémat 4 se provádějí analogickým postupem jako stupně 2 a 3 ze schématu 2.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých skupiny X a Y spolu tvoří skupinu -CH2CHC(0)Ar, je možné připravit reakcí sloučenin obecného vzorce I, ve kterých skupiny X a Y spolu tvoří skupinu -CH2C(O)Ar, s borohydridem sodným v alkoholových rozpouštědlech, jako je methanol, ethanol nebo isopropylalkohol. Uvedená reakce se výhodně provádí při teplotě od přibližně 0 °C do přibližně 60 °C a při normálním tlaku.

• 4

4 4 4 44

Schéma 5

N-R²⁰

I

Y

5-3

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých skupina X představuje skupinu NR³, kde R³ je alkylová skupina obsahující od 1 do 3 atomů uhlíku (tj. sloučeniny obecného vzorce 5-3) je možné připravit posloupností reakčních stupňů znázorněných na schématu 5. Ve stupni 1 na schématu 5 reaguje sloučenina obecného vzorce 2-1, ve které je skupina Z vybraná ze skupiny zahrnující atom chloru, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, skupinu O-Ph, skupinu O-CH₂-Ph, kde Ph znamená fenylovou skupinu, která může být případně substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a methylovou skupinu, s thiomočovinou v ketonovém rozpouštědle, výhodně v acetonu, ethylmethylketonu nebo isobutylketonu, za vzniku sloučeniny obecného vzorce 4-1.

·· ···· • · · · · · • · · · · • · · · • ··· · ·

Stupeň 1 se provádí při normálním tlaku a při teplotě varu použitého rozpouštědla. Sloučeniny obecného vzorce 2-1 je pak možné připravit postupem popsaným na schématu 2 výše.

Ve stupni 2 na schématu 5 se sloučenina obecného vzorce 5-1 připravuje způsobem popsaným v publikaci

J. Heterocyclic Chem., 1998, 35, 429-436. Sloučeniny obecného vzorce 5-1 jsou zvlášť vhodnými meziprodukty při přípravě sloučenin obecného vzorce I.

Ve stupni 3 na schématu 5 se sloučenina obecného vzorce 5-2 připravuje reakcí sloučeniny obecného vzorce 5-1 s přebytkem sloučeniny obecného vzorce HN(R³)-Y, případně v přítomnosti inertní organické báze, kterou je výhodně trialkylamin vybraný ze skupiny zahrnující trimethylamin, triethylamin a dimethylisopropylamin, výhodněji pak touto bází je triethylamin. Případně je možné uvedenou reakci provádět v inertním rozpouštědle, jako je ether, halogenované uhlovodíkové rozpouštědlo nebo aromatické uhlovodíkové rozpouštědlo, přičemž takovéto rozpouštědlo je výhodně vybrané ze skupiny zahrnující diethylether, isopropylether, tetrahydrofuran, diglym, chloroform, dichlormethan, benzen a toluen. Uvedený reakční stupeň 3 se výhodně provádí při teplotě od přibližně teploty místnosti do teploty přibližně odpovídající teplotě varu použitého rozpouštědla.

Ve stupni 4 na schématu 5 se sloučenina obecného vzorce 5-3 připravuje hydrolýzou sloučeniny obecného vzorce 5-2 pomocí minerální kyseliny, jako je koncentrovaná kyselina chlorovodíková, a to buď v samotné této kyselině nebo v přítomnosti etherického rozpouštědla (jako je například ·· 0000

0 «· ·· • · · 9 • · · • · · · • · 000 0 ·· dioxan). Uvedenou reakci je možné provádět při přibližně normálním tlaku a při teplotě dosahující až přibližně teploty varu použitého rozpouštědla.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých skupina X představuje kovalentní vazbu a skupinou Y je fenylový nebo naftylový kruh substituovaný hydroxyskupinou, je možné připravit reakcí sloučenin obecného vzorce I, ve kterých skupina Y představuje fenylovou nebo naftylovou skupinu substituovanou alkoxylovou skupinou obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, s dealkylačním činidlem, jako je A1C1₃, AlBr₃ nebo BF₃. Pokud je uvedeným dealkylačním činidlem A1C1₃ nebo AlBr₃, provádí se reakce výhodně bez rozpouštědla. Pokud je uvedeným dealkylačním činidlem BF₃, probíhá reakce výhodně v halogenovaném uhlovodíkovém rozpouštědle, jako je dichlormethan nebo dichlorethan. Uvedená reakce se provádí při normálním tlaku a teplotě v rozmezí od přibližně -60 °°C do přibližně 80 °C.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých skupina X představuje kovalentní vazbu a skupinou Y je fenylový nebo naftylový kruh substituovaný případně substituovaným fenylovým nebo naftylovým kruhem, je možné připravit reakcí sloučenin obecného vzorce 2-4, ve kterých skupina X představuje kovalentní vazbu, skupinou Z je O-alkylová skupina obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, Y je fenylová nebo naftylová skupina obsahující bromový nebo jodový substituent, s příslušně substituovanou fenyl- nebo naftylboronovou kyselinou v přítomnosti palladiového katalyzátoru, jako je Pd[P(Ph)₃]₄, a v přítomnosti buď uhličitanu draselného nebo uhličitanu sodného. Tato reakce se výhodně provádí v aromatickém uhlovodíkovém rozpouštědle, výhodně v toluenu, nebo v alkoholu »9 9·

9 9 r • 9 9

9 9 9

9

9999 99

999»

9 9

9«

9 9

99

9 9 9

9 «

9 9

9 9 «9 9999 obsahujícím od 1 do 6 atomů uhlíku, výhodně v ethanolu, při normálním tlaku a pří teplotě v rozmezí od přibližně teploty místnosti do teploty varu použitého rozpouštědla. Produkt získaný touto reakcí se hydrolyzuje minerální kyselinou, výhodně kyselinou chlorovodíkovou, a to buď v samotné této kyselině nebo v přítomnosti etherického rozpouštědla, kterým je výhodně dioxan, čímž se získá sloučenina obecného vzorce I, ve které skupina Y představuje fenylovou nebo naftylovou skupinu, které jsou substituované případně substituovaným fenylovým nebo naftylovým kruhem.

Kardioprotekci, která se projevuje redukcí infarzovaného myokardia, je možné v izolovaných, v retrográdně promývaných králičích srdcích farmakologicky vyvolat pomocí agonistů receptoru adenosinu, které slouží jako in vitro modely počátečního myokardiálního ischemického stavu (viz. publikace Liu a spolupracovníci, Cardiovasc. Res., 1994, 28, 1057-1061). Na níže popsaném in vitro testu je demonstrováno, že testovaná sloučenina (tj. sloučenina podle tohoto vynálezu) může při podávání do izolovaného králičího srdce farmakologicky vyvolávat kardioprotekci, tj. redukci velikosti infarktu myokardu. Účinky testované sloučeniny byly porovnávány s počátečním ischemickým stavem a s agonistou A1/A3 adenosinu, kterým byl 2-(4-aminofenyl)ethyladenosin (označovaný jako APNEA), u kterého bylo zjištěno, že vyvolává kardioprotekci v izolovaném králičím srdci (viz. publikace Liu a spolupracovníci, Cardiovas. Res., 1994, 28, 1057-1064). Přesná metodologie je popsána níže.

Postup popsaný při těchto experimentech je téměř shodný s postupem popsaným ve výše popsané publikaci Lia a ·* • · · r · · • · · · · « • ··· 0 0 0 0 • · · · · ·♦·· 4» 5» *

00 · 0 9

9 « · · · • frfr # 0 0 0 00 spolupracovníků. Samci bílých novozélandských králíků (o velikosti 3 až 4 kilogramy) byli uspáni pentobarbitalem sodným (v dávce 30 miligramů/kilogram, která byla podána in vitro).

Po dosažení hluboké anestézie (což bylo stanoveno absencí mrkacího reflexu), bylo zvíře intubováno a přetlakovým ventilátorem mu byl do plic přiváděn lOOprocentní kyslík. Byla provedena levá torakotomie, obnaženo srdce a těsně kolem větve levé sestupné koronární artérie bylo umístěno očko (z hedvábné nitě o velikosti 2-0), přičemž toto očko bylo umístěno do přibližně 2/3 vzdálenosti směrem k vrcholu srdce. Srdce bylo vyjmuto z hrudi a rychle (do 30 sekund) umístěno do zařízení Langendorff. Srdce bylo bez cirkulace retrográdně promýváno aortou, do které byl při konstantním tlaku 80 milimetrů rtuťového sloupce a teplotě 37 °C přiváděn modifikovaný Krebsův roztok (obsahující 118,5 mM NaCl, 4,7 mM KCI, 1,2 mM MgSO₄, 1,2 mM KH₂PO₄, 24,8 mM NaHCO₃, 2,5 mM CaCl₂ a 10 mm glukosy). Hodnota pH promývacího roztoku byla probubláváním směsí 95 % kyslíku a 5 procent oxidu uhličitého udržována v rozmezí od 7,4 do 7,5. Teplota srdce byla pečlivě regulována pomocí ohřívaných zásobníků fyziologického roztoku a pomocí vodních plášťů, které byly umístěny jak kolem promývacích hadiček, tak kolem izolovaného srdce. Srdeční frekvence a tlak v levé srdeční komoře byly určovány pomocí latexového balónku, který byl vložen do levé komory a připojen trubičkou z nerezavějící oceli k tlakovému převodníku. Intraventrikulární balónek byl nafouknut tak, aby byl vytvořen systolický tlak v rozmezí od 80 do 100 milimetrů rtuťového sloupce a diastolický tlak menší nebo roven 10 milimetrům rtuťového sloupce. Celkový průtok srdcem byl rovněž kontinuálně monitorován pomocí průtokové sondy umístěné přímo v trubičce a normalizován na hmotnost srdce.

·· · · φ · · φ ·

Srdce bylo 30 minut ponecháno ekvilibrovat, přičemž po uplynutí této doby muselo srdce vykazovat stabilní tlak v levé komoře, který se pohyboval ve výše uvedeném rozmezí. Pokud srdeční frekvence kdykoli před 30minutovou místní ischemií klesla pod 180 tepů/minutu, bylo srdce po zbytek experimentu stimulováno tak, aby jeho frekvence byla přibližně

200 tepů/minutu. Ischemický stav byl vyvolán úplným zastavením promývání srdce (tj. celkovou ischemií) na dobu 5 minut, po kterém následovalo promývání srdce po dobu 10 minut. Toto střídání celkové ischemie a promývání srdce bylo ještě jednou zopakováno a poté byla na 30 minut vyvolána místní ischemie. Místní ischemie byla vyvolána tak, že bylo utaženo uvedené oko umístěné kolem větve koronární artérie. Po 30 minutách místní ischemie bylo toto oko znovu uvolněno a srdce bylo promýváno dalších 120 minut.

Farmakologická kardioprotekce byla vyvolávána infúzním podáváním testovaných sloučenin v předem stanovené koncentraci, přičemž toto infúzní podávání začínalo vždy 30 minut před vyvoláním uvedené 30minutové místní ischemie a pokračovalo do konce výše uvedeného 120minutového promývání srdce. Srdce, do kterých byly přiváděny testované sloučeniny, nebyly podrobeny vyvolání uvedených dvou ischemických stavů. Srovnávací sloučenina, kterou byl APNEA v koncentraci 500 nM, byla promývána srdci (do kterých nebyla přiváděna testovaná sloučenina, po dobu 5 minut, přičemž toto promývání skončilo 10 minut před vyvoláním 30minutové místní ischemie.

Na konci 120minutového promývání bylo utaženo očko umístěné na koronární artérii a srdce bylo promýváno • · ····

0,5procentní suspenzí fluorescenčních částic síranu zinečnatokademnatého o velikosti 1 až 10 mikrometrů. Tímto postupem bylo vybarveno celé srdce s výjimkou oblasti, ve které bylo nebezpečí vzniku infarktu (tzv. ohrožená oblast). Srdce bylo vyjmuto ze zařízení Langendorff, osušeno, zváženo, zabaleno do hliníkové fólie a uskladněno přes noc při teplotě -20 °C.

Druhý den bylo srdce nařezáno na příčné řezy o tloušťce 2 milimetry, a to směrem od vrcholu srdce do místa těsně nad očkem umístěným na koronární artérii. Získané řezy byly vybarveny louhováním po dobu 20 minut při teplotě 37 °C v lprocentním roztoku trifenyltetrazoliumchloridu (TTC) v solance pufrované fosfátovým pufrem. Protože trifenyltetrazoliumchlorid (TTC) reaguje se živou tkání (která obsahuje NAD-dependentní dehydrogenasy), je tímto vybarvením možné odlišit živou tkáň (zbarvenou červeně) od mrtvé, infarzované tkáně (která zůstává nezbarvená). Pro každý řez levé srdeční komory byly pomocí nakalibrovaného analyzátoru obrazu vypočteny plochy infarzované oblasti (nezbarvené) a ohrožené oblasti (neobsahující fluorescenční částice). Za účelem normalizace ischemického poranění pro různé ohrožené oblasti v různých srdcích, byly získané údaje vyjádřeny jako poměr infarzované oblasti ku ohrožené oblasti (%IA/AAR).

Aktivita, a tím i použitelnost jednotlivých sloučenin podle předmětného vynálezu jakožto terapeutických činidel při ochraně před ischemickým poškozením tkáně u savců, může být dále demonstrována stanovením inhibiční aktivity uvedených sloučenin vůči aldosreduktase, které se provádí známým způsobem, popsaným např. v publikaci B. L. Mylari a spolupracovníci, J. Med. Chem., 1991, 34, 108-122, a postupem popsaným níže v příkladech provedení vynálezu. Aktivitu • · inhibitoru aldosreduktasy ve tkáni je možné stanovit testováním množství inhibitoru aldosreduktasy, které je třeba použít pro snížení koncentrace sorbitolu nebo fruktosy v tkáni (tj. které je třeba pro inhibici produkce fruktosy ze sorbitolu, která je výsledkem inhibice aldosreduktasy).

Při způsobu podle předmětného vynálezu se sloučeniny obecného vzorce I podávají jako součást příslušného dávkovacího režimu, který je sestaven tak, aby se dosáhlo výhod způsobu podle tohoto vynálezu. Velikost každé podávané dávky a délka intervalů mezi jednotlivými dávkami dané sloučeniny jsou závislé na použité sloučenině obecného vzorce I podle tohoto vynálezu, na typu použité farmaceutické kompozice, na charakteristice léčeného subjektu a na závažnosti léčeného stavu. Obecně se při způsobu podle předmětného vynálezu pohybuje účinné množství sloučeniny obecného vzorce I podle předmětného vynálezu v rozmezí od přibližně 0,1 miligramu/kilogram/den do přibližně 500 miligramů/kilogram/den, přičemž toto množství je možné podávat v jediné dávce nebo v několika dílčích dávkách. Avšak v závislosti na stavu léčeného subjektu může být nutné přikročit k určitým změnám dávkování sloučenin obecného vzorce I podle tohoto vynálezu. V každém případě zodpovědnost za stanovení konkrétní dávky pro každý léčený subjekt je na lékaři, který řídí léčbu.

In vitro a in vivo testy popsané v tomto textu představuj prostředky, pomocí kterých je možné srovnávat aktivity sloučenin podle předmětného vynálezu s aktivitami známých sloučenin. Výsledky těchto srovnávacích testů jsou užitečné pro stanovení velikosti dávek u savců, včetně lidí, pro • · ···· « ««* · · · · · · · · „ „ · · ··· · · · 29···· ·· ·· · ·· ···· dosažení ochrany před ischemií. Takovéto testy tedy poskytují prostředky pro porovnání aktivit sloučenin obecného vzorce I podle předmětného vynálezu a známých sloučenin, které jsou inhibitory aldosreduktasy. Jak již bylo uvedeno, výsledky těchto testů jsou užitečné pro stanovení dávek sloučenin obecného vzorce I podle tohoto vynálezu.

Podávání sloučenin podle předmětného vynálezu je možné provádět jakýmkoli způsobem, kterým je možné dodat danou sloučeninu výhodně do požadované tkáně (např. do nervu, ledviny, oční čočky, sítnice a/nebo srdeční tkáně). Sloučeniny podle tohoto vynálezu je možné podávat různými způsoby, jejichž skupina zahrnuje orální podávání, intraduodenální podávání, parenterální podávání (např. intravenózně, rektálně, subkutánně nebo inhalačně) atd., přičemž uvedená sloučenina může být podávána ve formě jediné dávky (např. jednou denně) nebo ve formě několika dílčích dávek nebo kontinuální infúzí.

Sloučeniny podle vynálezu je možné podávat samotné nebo v kombinaci s farmaceuticky přijatelnými nosiči, vehikuly nebo ředidly, a to buď v jediné dávce nebo v několika dílčích dávkách. Skupina vhodných farmaceutických nosičů, vehikul a ředidel zahrnuje inertní pevná ředidla nebo plniva, sterilní vodné roztoky a různá organická rozpouštědla. Farmaceutické kompozice vytvářené kombinováním sloučenin podle předmětného vynálezu a uvedených farmaceuticky přijatelných nosičů, vehikul nebo ředidel se snadno podávají v různých dávkovačích formách, jako jsou tablety, prášky, pastilky, sirupy, injikovatelné roztoky apod. Tyto farmaceutické kompozice mohou v případě potřeby obsahovat další složky, jako jsou chuťové látky, pojivá, pomocné látky apod. Tak například pro účely • ·

orálního podávání je možné použít tablety obsahující různé pomocné látky, jako je citrát sodný, uhličitan vápenatý a/nebo fosforečnan vápenatý, spolu s různými dezintegračními činidly, jako jsou škrob, kyselina alginová a/nebo některé komplexní křemičitany, a pojivý, jako je polyvinylpyrrolidon, sacharosa, želatina a/nebo arabská guma. Při výrobě tablet se dále často používají lubrikační činidla, jako je stearát hořečnatý, laurylsulfát sodný a mastek. Dále je možné použít pevné kompozice podobného typu, které tvoří náplně měkkých a tvrdých želatinových kapslí. Pro tento účel se výhodně používají laktosový nebo mléčný cukr a polyethylenglykoly. Pokud se pro orální podávání používají vodné suspenze nebo elixíry, je možné v nich obsažené aktivní farmaceutické činidlo kombinovat s různými sladidly nebo chuťovými látkami, pigmenty nebo barvivý a v případě potřeby s emulgačními nebo suspendačními činidly spolu s ředidly, jako je voda, ethanol, propylenglykol, glycerin a/nebo jejich směsi.

Pro parenterální podávání je možné použít roztoky sloučenin podle předmětného vynálezu v sezamovém nebo podzemnicovém oleji, ve vodném propylenglykolu nebo ve sterilní vodě. Takovéto vodné roztoky by v případě potřeby měly být vhodně pufrovány a dané kapalné ředidlo by nejprve mělo být dostatečným množstvím fyziologického roztoku nebo glukosy upraveno tak, aby bylo izotonické. Tyto vodné roztoky jsou zvlášť vhodné pro intravenózní, intramuskulární subkutánní a intraperitoneální podávání. V této souvislosti je třeba uvést, že uvedená sterilní vodná média, která se používají pro tento typ podávání, jsou snadno dostupná standardními technikami, jež jsou odborníkovi v oboru farmakologie známé.

·· ····

Obvykle se farmaceutická kompozice podle předmětného vynálezu podává orálně nebo parenterálně (např. intravenózně, intramuskulárně, subkutánně nebo intramedulárně). Je rovněž možné předepsat i topické podávání, a to například u pacientů, kteří trpí poruchami gastointestinálního traktu nebo kdykoli ošetřující lékař uzná, že je lépe léčbu provádět aplikací na povrch tkáně.

Farmaceutické kompozice podle tohoto vynálezu pro bukálni podávání mohou mít formu tablet nebo pastilek, které se formulují běžnými způsoby.

V případě intranasálního podávání nebo podávání inhalací se sloučeniny podle předmětného vynálezu dodávají do organismu ve formě roztoku nebo suspenze ze zásobníku opatřeného sprejovou pumpičkou, ze kterého se uvedený roztok nebo uvedená suspenze uvolňují po stisknutí pumpičky pacientem, nebo ve formě aerosolového spreje z tlakového zásobníku nebo nebulizéru, ve kterém se používá vhodná pohonná látka, jako je například dichlordifluormethan, trichlorfluormethan, dichlortetrafluorethan, oxid uhličitý nebo jiný vhodný plyn.

V případě aerosolového spreje může být velikost dávky určena tím, že uvedený tlakový zásobník je opatřen ventilem, který slouží pro dodávání odměřeného množství aerosolu. Tlakový zásobník nebo nebulizér může obsahovat roztok nebo suspenzi sloučeniny podle předmětného vynálezu. Kapsle a patrony (vyrobené například ze želatiny) pro použití v inhalátorech nebo insuflátorech je možné formulovat tak, že obsahují práškovou směs sloučeniny nebo sloučenin podle předmětného

999 * • 9·· 9 · 99 49 9 » 9 9 9 9 9 9 »9999 99 · 99 základu, jako je laktosa nebo (např. topického) podávání se vynálezu a vhodného práškového škrob.

Pro účely transdermálního podle tohoto vynálezu připravují zředěné sterilní, vodné nebo částečně vodné roztoky (jejichž koncentrace je obvykle v rozmezí od 0,1 procenta do 5 procent), které jsou jinak podobné roztokům připraveným pro parenterální podávání.

Způsoby přípravy různých farmaceutických kompozic s různým množstvím aktivní složky jsou dobře známé a jsou ve světle zde uvedeného popisu odborníkovi v oblasti farmakologie zřejmé. Příklady způsobů přípravy farmaceutických kompozic je možné nalézt například v publikaci Remington's Pharmaceutícal Sciences, Mack Publishing Company, Easton, PA, USA, 19. vydání z roku 1995.

Obsah všech odkazovaných článků z odborné literatury, jakož i obsah všech patentových dokumentů je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude dále popsán pomocí níže uvedených příkladu, které slouží jen pro ilustraci a nijak neomezují jeho rozsah.

Teploty tání byly stanoveny na kapilárním zařízení pro měření teploty tání Thomas-Hoover a nejsou korigovány. ^ΧΗ NMR spektra byla měřena na zařízení Bruker AM-250 (Bruker Co., Billerica, Massachusetts, USA), Bruker AM-300, Varian XL-300 (Varian Co., Palo Alto, California, USA) nebo na zařízení • · · * • · · ·

• 9 · · · ·

Φ· ···· ·* ·· • · · · · · · • · · · · · • · · · 9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 99 9999

Varian Unity 400 při teplotě přibližně 23 °C a při frekvenci 250, 300 nebo 400 megahertzů. Chemické posuny jsou udávány v ppm (stupnice δ) a jsou vztahovány k signálu zbytkového chloroformu (7,26 ppm), dimethylsulfoxidu (2,49 ppm) nebo methanolu (3,30 ppm), které byly přítomny v daném rozpouštědle jako vnitřní standardy. Tvary signálů (píků) jsou popsány následujícími zkratkami: s pro singlet, d pro dublet, t pro triplet, q pro kvartet, m pro multiplet, c pro složitý, br pro široký, app pro zřetelný. Hmotnostní spektra s nízkým rozlišením byla měřena v podmínkách termospreje (TS) na hmotnostním spektrometru Fisons (nyní Micromass) Trio 1000 (Micromass lne., Beverly, Massachsetts, USA), za podmínek chemické ionizace (Cl) na zařízení Hewlett Packard 5989A Particle Beam Mass Spectometer (Hewlett Packard Co.,Palo Alto, California, USA), nebo za podmínek chemické ionizace při normálním tlaku (APCI) na zařízení Fisons Platform II Spectrometer.

Příklad 1

6-(3-Trifluormethylbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Byla připravena směs 4,44 gramu 3,6-dichlorpyridazinu,

6,93 gramu sodné soli kyseliny 3-trifluormethylfenylsulfinové, 30 mililitrů isopropylalkoholu a 1 mililitru vody, která byla 18 hodin zahřívána k varu. Reakční směs byla ochlazena, zředěna 100 mililitry vody a byla izolována vysrážená pevná látka. Tato pevná látka byla triturována n-propanolem a izolací uvedené pevné látky bylo získáno 2,3 gramu (25 procent) požadovaného produktu.

4444

4 ·

I ·44 • · 4 • · · · · • · ·

4

44 « 4 4

4 4

4· 4444

Příklad 2

6-(2-Fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Stupeň A: 3-(2-fluorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazin K čirému roztoku 2,56 gramu 4-fluorthiofenolu v mililitrech N,N-dimethylformamidu (DMF) bylo přidáno 3,18 gramu 3-chlor-6-methoxypyridazinu a vzniklá směs byla hodinu míchána při teplotě místnosti. Reakční směs byla rozložena 30 mililitry vody a extrahována 50 mililitry ethylacetátu. Ethylacetátová vrstva byla oddělena, promyta x 20 mililitry vody a organické podíly byly spojeny, vysušeny nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovány a získaný filtrát byl odpařen, čímž byly získány 4,0 gramy (85 procent) surového 3-(2-fluorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazinu.

Teplota tání 58 až 62 °C; MS: M⁺, 236.

Stupeň B: 3-(2-fluorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin Byla připravena směs 500 miligramů 3-(2-fluorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazinu, 1,04 gramu kyseliny m-chlorperbenzoové (MCPBA) a 10 mililitrů dichlormethanu a tato směs byla míchána 2 hodiny při teplotě místnosti. Reakční směs byla zředěna dichlormethanem a dichlormethanová vrstva byla zředěna 10 mililitry nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a poté 2 x 20 mililitry vody. Dichlormethanové vrstvy byly spojeny, vysušeny nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovány a získaný filtrát byl odpařen do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí ethylacetát/hexan (3:1)), čímž bylo získáno 290 miligramů (51 procent) 3—(2— fluorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazinu ve formě pevné bílé látky.

NMR: 4,19 (s, 3H), 7,13 (d, 1H), 7,21 (d, 1H), 8,13 (m, 4H).

4444

444

4

Stupeň C: 6- (2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Byla připravena směs 200 miligramů 3-(2-fluorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazinu a 2 mililitrů koncentrované kyseliny chlorovodíkové, která byla 1 hodinu zahřívána k varu. Reakční směs byla ochlazena a zředěna 20 mililitry vody. Do směsi bylo přidáno takové množství 40procentního vodného hydroxidu sodného, které postačovalo k úpravě pH směsi na hodnotu 3, a takto ošetřená směs byla extrahována 2 x 20 mililitry ethylacetátu. Ethylacetátová extrakty byly spojeny, vysušeny nad bezvodým síranem sodným a přefiltrovány.

Odpařením filtrátu bylo získáno 80 miligramů (45 procent) požadovaného produktu ve formě pevné bílé látky.

Teplota tání 173 až 176 °C; NMR: 7,06 (d, ÍH), 7,23 (m, ÍH), 7,3 (m, ÍH), 7,89 (d, ÍH), 8,02 (m, 2H) a 11,66 (s, ÍH).

Příklad 3

6-(4-Brom-2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Stupeň A: 3-(4-brom-2-fluorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazin

Byla připravena směs 300 miligramů 2-fluor-4-bromthiofenolu, 149 miligramů 2,6-dichlorpyridazinu, 400 miligramů uhličitanu draselného a 6 mililitrů acetonu a tato směs byla 2 hodiny zahřívána k varu. Ze směsi byl odpařen aceton a získaný zbytek byl rozpuštěn v roztoku 3 mililitrů methanolu a 166 miligramů kovového sodíku. Roztok byl 1 hodinu zahříván k varu a odpařením methanolu byl získán 3-(4-brom-2-fluorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazin, který byl bez izolace použit v dalším stupni.

• 4 44

4 4 4 4 9 • 4 4444 ·· ·· • ♦ · · or · ··· · · · *

J Ό · · · · · ···· ·· ·· ·

4 4 4

4 4 •4 4444

Stupeň B: 3-(4-brom-2-fluorbenzensulfonyl)-6methoxypyridazin

400 miligramů produktu ze stupně A bylo rozpuštěno v 10 mililitrech chloroformu a do roztoku bylo přidáno 770 miligramů kyseliny m-chlorperbenzoové (MCPBA). Reakční směs byla míchána přes noc při teplotě místnosti. Ze směsi bylo odpařeno rozpouštědlo a získaný zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí 90 procent hexanu/10 procent ethylacetátu), čímž bylo získáno 264 miligramů (60 procent) požadovaného produktu.

MS: M⁺, 346.

Stupeň C: 6-(4-brom-2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin3-on

Byla připravena směs 260 miligramů 3-(4-brom-2-fluorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazinu, 5 mililitrů dioxanu a mililitru koncentrované kyseliny chlorovodíkové, která byla hodiny zahřívána k varu. Poté byla reakční směs odpařena do sucha. Získaný zbytek byl triturován vodou a vysrážená pevná látka byla izolována a usušena na vzduchu, čímž bylo získáno 225 miligramů (90 procent) produktu.

Teplota tání: > 220 °C; NMR: 7,05 (d, 1H), 7,7 (d, 1H), 7,9 (m 3H), 13,8 (s, 1H).

Příklad 4

6-(3-Chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Stupeň A: 3-(3-chlorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazin

218 miligramů kovového sodíku bylo rozpuštěno v 10 mililitrech methanolu. K roztoku byl přidán 3-chlorthiofenol a směs byla jednu hodinu míchána při teplotě místnosti. Přebytek «« ·»

9 9 9 · * • · · · 9

999 99 9

9 9 9

9999 99 99 ···« ·· *· • 8 9 9

9 9

9 9 9

9 9 methanolu byl odpařen a k suchému zbytku bylo přidáno mililitrů toluenu a 1,1 gramu 3-chlor-6-methoxypyridazinu. Reakční směs byla 4 hodiny zahřívána k varu, ochlazena na teplotu místnosti a vylita do 30 mililitrů vody. Pomocí 20procentního hydroxidu draselného bylo pH směsi upraveno na hodnotu 10 a takto upravená směs byla extrahována 2 x 20 mililitry ethylacetátu. Vodné vrstvy byly spojeny, okyseleny koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou na pH 3 a extrahovány 3 x 10 mililitry ethylacetátu. Ethylacetátový extrakt byl odpařen a získaný zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu, čímž byl získán 3-(3-chlorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazin.

MS: M⁺, 253.

Stupeň B: 3-(3-chlorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin Byla připravena směs 529 miligramů 3-(3-chlorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazinu, 760 miligramů kyseliny m-chlorperbenzoové (MCPBA) a 20 mililitrů chloroformu, která byla následně 2 hodiny míchána při teplotě místnosti. Reakční směs byla postupně zředěna 20 mililitry 5procentního roztoku thíosíranu sodného a 30 mililitry vody. Byla izolována chloroformová vrstva, jež byla následně vysušena nad bezvodým síranem sodným, přefiltrována a odpařena do sucha. Získaný pevný zbytek byl přečištěn chromatografii na silikagelu (s elucí směsí hexan/ethylacetát (3:1)), čímž bylo získáno 173 miligramů (29 procent) 3-(3-chlorbenzensulfonyl)-6methoxypyridazinu.

MS: M⁺, 285.

Stupeň C: 6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on Byla připravena směs 148 miligramů 3-(3-chlorbenzen99 99

9 9 ft ft ft 9^9 9 • ft • ft ♦· • · · · * .· ··:

···· ftft

ft ftftftft • · · ft • ftft ftftftft sulfonyl)-6-methoxypyridazinu, 2 mililitrů dioxanu a

0,5 mililitru koncentrované kyseliny chlorovodíkové a tato směs byla 30 minut zahřívána k varu. Reakční směs byla odpařena do sucha a získaný zbytek byl extrahován 2 x 10 mililitry ethylacetátu. Ethylacetátová vrstvy byly spojeny, vysušeny nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovány a získaný filtrát byl odpařen do sucha, čímž bylo získáno 61 miligramů (38 procent) 6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2Hpyridazin-3-onu.

Teplota tání: 222 - 223 °C; NMR: 7,11 (d, ÍH), 7,74 (t, ÍH) , 7,86 - 8,04 (m, 4H), 13,86 (s, ÍH).

Analogickým postupem byly z příslušných výchozích sloučenin připraveny sloučeniny v příkladech 4A až 4N.

Příklad	Sloučenina	teplota tání (°C)
4A	6-(4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	> 225
4B	6-(4-trifluormethylbenzensulfonyl)-2H- pyridazin-3-on	> 220
4C	6-(2-brombenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	210-213
4D	6-(3,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- 3-on	166-168
4E	6-(4-methoxybenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3- on	111-113
4F	6-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-2H- pyridazin-3-on	205-208
4G	6-(4-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	>220
4H	6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	220-222
41	6-(3-brombenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	>220

>220

219-220

4K

4L

4M

4N

β-(4-brom-2-fluorfenylmethansulfonyl)-2Hpyridazín-3-on

6-(2,β-dichlorfenylmethansulfonyl)-2Hpyridazin-3-on

6-(3-chlor-5-methylbenzensulfonyl)-2Hpyridazin-3-on

6-(2-chlor-4,6-difluorbenzensulfonyl)-2Hpyridazin-3-on >250 >250

Příklad 5

6-(2,4-Dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Stupeň A: 6-(2,4-dichlorfenylsulfanyl)-2H-pyridazin-3-on 1,1 gramu terč. butoxidu draselného bylo přidáno do roztoku 1,8 gramu 2,4-dichlorthiofenolu v 5 mililitrech N,N-dimethylformamidu (DMF). Směs byla 10 minut míchána při teplotě místnosti a poté k ní bylo přidáno 1,31 gramu 6-chlor2H-pyridazin-3-onu. Reakční směs byla 5 hodin zahřívána na teplotu 100 °C, ochlazena na teplotu místnosti, vylita do 20 mililitrů vody a k této směsi bylo přidáno 5 mililitrů 20procentního hydroxidu draselného. Vzniklý tmavý roztok byl extrahován 2 x 10 mililitry ethylacetátu. Vodné vrstvy byly spojeny, jejich pH bylo koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou upraveno na hodnotu 3 a výsledný roztok byl extrahován 3 x 10 mililitry ethylacetátu. Ethylacetátové vrstvy byly spojeny, vysušeny nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovány a odpařeny, čímž byl získán surový produkt, který byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí ethylacetát/hexan (1:1)). Bylo získáno 418 mg miligramů (15 procent)

6-(2,4-dichlorfenylsulfanyl)-2H-pyridazin-3-onu.

• >

··· ·

Α Γ\ · ··· ·· ·· ·· · *

4U * ···· · · · ···· · · ·· · ·· ····

NMR: 6,88 (d, IH), 7,10 (d, IH), 7,24 (dd, IH) , 7,48 (d, IH), 7,52 (d, IH).

Stupeň B: 6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on Byla připravena směs 418 miligramů 6-(2,4-dichlorfenylsulfanyl)-2H-pyridazin-3-onu, 3,2 mililitru kyseliny peroxyoctové a 3,2 mililitru kyseliny octové a tato směs byla 2,5 hodiny míchána při teplotě 80 °C. Reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti a nalita do 50 mililitrů vody. Vzniklá bílá pevná látka byla izolována a usušena, čímž bylo získáno 173 miligramů (37 procent) požadovaného produktu, kterým byl 6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on. Teplota tání 202 až 203 °C; NMR: 7,15 (d, IH) , 7,81 (dd, IH) , 8,03 (m, 2H), 8,25 (d, IH), 13,88 (s, IH) .

Analogickým postupem byly z příslušných výchozích sloučenin připraveny sloučeniny v příkladech 5A až 51.

Příklad	Sloučenina	teplota tání (°C)
5A	6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	220-222
5B	6-(2,4-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- 3-on	186-188
5C	6-(naftalen-l-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	225-226
5D	6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- 3-on	202-203
5E	6-(2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on	189-191
5F	6-(2,3-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- 3-on	224-225

• · • · · ·

5G 6-(2,5-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- 229-232

3-on

5H 6-(2,6-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- 118-120

3-on

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin- >225

3-on

Příklad 6

6-(2-Hydroxybenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Směs 100 miligramů 6-(2-methoxybenzensulfonyl)-2Hpyridazin-3-onu a 2 gramů bromidu hlinitého byla 2 hodiny zahřívána na teplotu 100 °C. Směs byla ochlazena a zředěna 10 mililitry vody. Poté byla směs extrahována chloroformem a organický extrakt byl promyt 2 x 10 mililitry vody, vysušen nad bezvodým síranem sodným a odpařen. Získaný pevný zbytek byl triturován isopropyletherem a získaná pevná látka byla izolována filtrací, čímž bylo získáno 58 miligramů (61 procent) požadovaného produktu.

NMR (CDC1₃, 300 MHz): 7,0 (m, 3H) , 7,6 (m, 2H) , 7,8 (d, 1H) .

Příklad 7

3-(2-Chlorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin-N-oxid

Byla připravena směs 3-(2-chlorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazinu, 4,0 gramů kyseliny m-chlorperbenzoové a mililitrů chloroformu a tato směs byla 30 hodin zahřívána k varu. Hmotnostní spektrum odebraného vzorku prokázalo, že došlo k úplné konverzi na požadovaný sulfon-N-oxid (M⁺, 301). Reakční směs byla ochlazena, promyta postupně 20 mililitry lOprocentního roztoku siřičitanu sodného, 20 mililitry • ·

P · ··· ···· * · · · · ···· ··· ···· ·· ·· · ·* ···· lOprocentního roztoku uhličitanu sodného a 2 x 20 mililitry vody. Chloroformová vrstva byla oddělena, vysušena nad bezvodým síranem sodným, přefiltrována a získaný filtrát byl odpařen, čímž byla získána surová pevná látka. Tato surová pevná látka byla přečištěna chromatografií na silikagelu (s elucí směsí ethylacetát/hexan (1:1)), čímž bylo získáno 425 miligramů (38 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 148 až 153 °C; NMR 4,01 (s, 3H), 6,80 (d, 1H), 7,42 (m, 1H), 7,57 (m, 2H), 8,38 (d, 1H), 8,46 (m, 1H).

Příklad 8

3-(2-Chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin-N-oxid Uvedená sloučenina byla připravena analogicky k postupu z příkladu 7 s použitím 3-(2-chlor-4-fluorbenzensulfanyl)-6methoxypyridazinu jakožto výchozí látky. Bylo získáno 60 procent požadovaného produktu.

Teplota tání: 159 až 161 °C; NMR 4,01 (s, 3H) , 6,80 (d, 1H), 7,15 (dd, 1H), 7,25 (dd, 1H), 8,37 (d, 1H), 8,49 (m, 1H).

Příklad 9

3-(2-Chlorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin

Směs 317 miligramů 3-(2-chlorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin-N-oxidu, který byl připraven v příkladu 7, a 3 mililitrů triethylfosfitu byla 4 hodiny míchána při teplotě 100 °C. Reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti, vylita do 20 mililitrů vody a extrahována 2 x 10 mililitry ethylacetátu. Organický extrakt byl odpařen do sucha a surový produkt byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí ethylacetát/hexan 1:1)). Bylo získáno 143 miligramů

(48 procent) čistého produktu.

NMR 4,19 (s, 3H), 7,19 (d, 1H), 7,43 (dd, 2H), 7,58 (m, 2H), 8,27 (d, 1H), 8,44 (dd, 2H).

Příklad 10

3-(2-Chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-6-methoxypyridazin

Uvedená sloučenina byla připravena analogicky k postupu z příkladu 9 s použitím 3-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-6methoxypyridazin-N-oxidu jakožto výchozí látky. Bylo získáno 48 procent požadovaného produktu.

Teplota tání: 84 až 87 °C.

Příklad 11

6-Methoxypyridazin-3-sulfonylfluorid

Stupeň A: 6-methoxypyridazin-3-thiol

Byla připravena směs 100 gramů 3-chlor-6-methoxypyridazinu, 105 gramů thiomočoviny a 1,8 litru ethylmethylketonu a tato směs byla 3 hodiny zahřívána k varu. Poté byla reakční směs ochlazena a roztok nad pevnou látkou byl nalit do vody a extrahován 4 x 100 mililitry lmolárního roztoku hydroxidu sodného. Roztok hydroxidu sodného byl promyt 2 x 50 mililitry ethylacetátu a vodný extrakt byl okyselen natolik koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, aby pH směsi kleslo na hodnotu 5. Vzniklá žlutá pevná látka byla izolována a usušena na vzduchu, čímž bylo získáno 23 gramů (24 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 198 až 200 °C.

Stupeň B: 6-methoxypyridazin-3-sulfonylfluorid ·· ·

Směs 7,1 gramu 6-methoxypyridazin-3-thiolu, 100 mililitrů methanolu, 100 mililitrů vody a 39 gramů hydrogenfluoridu draselného byla 30 minut míchána při teplotě -10 °C. Reakční směsí byl probubláván chlor, a to takovou rychlostí, aby její teplota nepřekročila -10 °C. Bíložlutá reakční směs byla následně vylita do 50 mililitrů ledové vody a vzniklá pevná bílá látka byla odfiltrována a usušena na vzduchu, čímž bylo získáno 7,1 gramu (74 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 87 až 88 °C.

Příklad 12

Methylfenylamid kyseliny 6-oxo-l,6-dihydropyridazin-3sulfonové

Stupeň A: methylfenylamid kyseliny 6-methoxypyridazin-3sulfonové

Směs 312 miligramů (1,62 milimolu) 6-methoxypyridazin-3sulfonylfluoridu z příkladu 11 a 0,26 mililitru (24,3 milimolu) N-methylanilinu byla 12 hodin zahřívána na teplotu 100 °C. Směs byla ochlazena a vzniklý pevný zbytek byl přečištěn chromatografii na silikagelu, čímž bylo izolováno 240 miligramů (53 procent) produktu.

MS: M⁺, 279.

Stupeň B: methylfenylamid kyseliny 6-oxo-l,6-dihydropyridazin-3-sulfonové

Směs 239 miligramů methylfenylamidu kyseliny 6-methoxypyridazin-3-sulfonové, 4 mililitrů dioxanu a 1 mililitru koncentrované kyseliny chlorovodíkové byla 1 hodinu zahřívána k varu. Směs byla odpařena do sucha a vzniklý pevný zbytek byl triturován vodou. Izolací pevného zbytku bylo získáno • ·» 9 • · • · · · · • 9 · 9 • 9·· · 9 • · · • 999 · 9

171 miligramů (75 procent) požadovaného produktu. Teplota tání: 157 až 158 °C.

Příklad 13

Isopropylfenylamid kyseliny 6-oxo-l, 6-dihydro-pyridazin-3sulfonové

Uvedená sloučenina byla připravena analogicky k postupu z příkladu 12, kde byla popsána příprava methylfenylamidu kyseliny 6-oxo-l,6-dihydro-pyridazin-3-sulfonové, s tím, že ve stupni 3 byl místo N-methylanilinu použit N-isopropylanilin. Bylo získáno 20 procent požadovaného produktu.

Teplota tání: 190 až 191 °C.

Příklad 14 (3,4-Dichlorfenyl)methylamid kyseliny 6-oxo-l,6-dihydropyridazin-3-sulfonové

Uvedená sloučenina byla připravena analogicky k postupu z příkladu 12, kde byla popsána příprava methylfenylamidu kyseliny 6-oxo-l,6-dihydro-pyridazin-3-sulfonové, s tím, že místo N-methylanilinu použit N-methyl-3,4-dichloranilin. Bylo získáno 28 procent požadovaného produktu.

Teplota tání: 207 až 208 °C.

Příklad 15

6-(4-Fluorfenylsulfanyl)-2H-pyridazin-3-on

Směs 250 miligramů 3-(4-fluorfenylsulfanyl)-6-methoxypyridazinu, jenž byl připraven analogicky k postupu ze stupně A příkladu 2, a koncentrované kyseliny chlorovodíkové

9 9 99 9 φ 9 99 9 9 ·· 99 · « φ · 9 9 9 9 9 9

9999 ·· ·· · ·* ···· byla 30 minut zahřívána k varu. Směs byla odpařena do sucha a vzniklý pevný zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí ethylacetátem), čímž bylo získáno 152 miligramů (65 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 99 až 101 °C.

Příklad 16

6-(Bifenyl-4-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on

Stupeň A: 3-(bifenyl-4-sulfonyl)-6-methoxypyridazin Byla připravena směs 157 miligramů kyseliny 4-fluorbenzenboronové, 247 miligramů 3-(4-fluorbenzensulfonyl)-6methoxypyridizinu, 207 miligramů uhličitanu draselného, miligramů Pd[P(Ph)₃]₄, 4 mililitrů toluenu, 2 mililitrů ethanolu a 1,5 mililitru vody a tato směs byla 4 hodiny zahřívána k varu. Směs byla ochlazena a bylo k ní přidáno 10 mililitrů.vody. Vzniklá směs byla přefiltrována a získaný filtrát byl extrahován 20 mililitry ethylacetátu. Tento ethylacetátový extrakt byl promyt vodou a ethylacetátová vrstva byla vysušena nad bezvodým síranem sodným, přefiltrována a odpařena, čímž byl získán požadovaný produkt. NMR 4,17 (s, 3H), 7,13 (m, 3H), 7,54 (m, 2H), 7,70 (m, 2H), 8,17 (m, 3H).

Stupeň B: 6-(bifenyl-4-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on Sloučenina získaná ve stupni A byla stejným způsobem jako ve stupni C příkladu 2 zpracována koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, čímž byl získán požadovaný konečný produkt. Teplota tání: 219 až 220 °C.

Příklad 17

6-Benzyloxypyridazin-3-sulfonylfluorid

Stupeň A: 3-benzyloxy-6-chlorpyridazin

3,1 gramu kovového sodíku bylo přidáno k 75 mililitrů benzylalkoholu a směs byla 30 minut mírně zahřívána na teplotu 50 °C dokud se nerozpustil veškerý sodík. K roztoku byl přidán roztok 135 milimolů 3,6-dichlorpyridazinu v 75 mililitrech benzylalkoholu. Reakční směs byla 24 hodin zahřívána na teplotu 100 °C, byl z ní odpařen přebytek benzylalkoholu a zbytek byl extrahován 3 x 100 mililitry ethylacetátu.

Ethylacetátový extrakt byl promyt vodou a organická vrstva byla vysušena, přefiltrována a odpařena, čímž bylo získáno 26,7 gramu (90 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 77 až 78 °C.

Stupeň B: 6-benzyloxypyridazin-3-thiol

Směs 4 gramů 3-benzyloxy-6-chlorpyridazinu, 2,8 gramu thiomočovíny a 75 mililitrů ethylmethylketonu byla přes noc zahřívána k varu. Přebytek ethylmethylketonu byl odpařen a získaný zbytek byl extrahován 25 mililitry 2molárního roztoku hydroxidu sodného. Roztok hydroxidu sodného byl promyt 2 x 30 mililitry ethylacetátu, vodné vrstvy byly spojeny a bylo k nim přidáno tolik koncentrované kyseliny chlorovodíkové, aby jejích pH kleslo na hodnotu 5. Vzniklý roztok byl extrahován 2 x 30 mililitry ethylacetátu, organické vrstvy byly spojeny, vysušeny, přefiltrovány a odpařeny, čímž bylo získáno 605 miligramů (15 procent) požadovaného produktu. Teplota tání: 155 až 157 °C.

• ··· 9 · · . · · · • 9*9 ·· ·· ···· ·* ·· • · 9 9 * • 9 · · • · 9 · * • · · · φ 9 4 9999

Stupeň 3: 6-benzyloxypyridazin-3-sulfonylfluorid

Směs 510 miligramů 6-benzyloxypyridazin-3-thiolu, mililitrů methanolu, 10 mililitrů vody a 1,83 gramu hydrogenfluoridu draselného byla 30 minut míchána při teplotě -10 °C. Reakční směsí byl probubláván chlor, a to takovou rychlostí, aby její teplota nepřekročila -10 °C. Bíložlutá reakční směs byla následně vylita do 50 mililitrů ledové vody a vzniklá pevná bílá látka byla odfiltrována a usušena na vzduchu, čímž bylo získáno 560 miligramů (89 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 85 až 86 °C.

Příklad 18

6-[2-(4-Chlorfenyl)-2-oxoethansulfonyl]-2H-pyridazin-3-on

Stupeň A: 1-(4-chlorfenyl)-2-(6-methoxypyridazin—3ylsulfanyl)ethanon

Směs 1,42 gramu 2-merkapto-6-methoxypyridazinu, 2,33 gramu (10 milimolů) 4-chlor-a-bromacetofenonu, 2,76 gramu uhličitanu draselného a 15 mililitrů N,N-dimethylformamidu byla 1 hodinu míchána při teplotě místnosti. Poté byla reakční směs přefiltrována, zbytek byl promyt 2 x 20 mililitry ethylacetátu a spojené filtráty byly promyty 2 x 20 mililitry vody. Ethylacetátová vrstva byla vysušena, přefiltrována a odpařena do sucha, čímž bylo získáno 2,85 gramu (96 procent) produktu. MS: M⁺, 295

Stupeň B: 1-(4-chlorfenyl)-2-(6-methoxypyridazin—3sulfonyl)ethanon

Směs 2,3 gramu (8,5 milimolu) sloučeniny ze stupně A,

5,8 gramu (25 milimolů) kyseliny m-chlorperbenzoové (MCPBA) a • · 0 00 0 • 40 0 9 · 9 9 · • 440 40·· 400 ·

0000 000

0000 00 0· · ·* ·0·0

160 mililitrů dichlormethanu byla 40 minut míchána při teplotě místnosti. K reakční směsi bylo přidáno 400 mililitrů nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a dichlormethanová vrstva byla oddělena, vysušena, přefiltrována a odpařena, čímž bylo získáno 2,2 gramu (79 procent) produktu ve formě pevné bílé látky.

Teplota tání: 153 až 156 °C.

Stupeň C: 6-[2-(4-chlorfenyl)-2-oxoethansulfonyl]-2Hpyridazin-3-on

Sloučenina ze stupně B byla na požadovaný produkt převedena kyselou hydrolýzou, jejíž postup byl popsán ve stupni C příkladu 2. Produkt byl získán ve výtěžku 79 procent. Teplota tání: > 240 °C.

Příklad 19

6-[2-(4-Chlorfenyl)-2-hydroxyethansulfonyl]-2H-pyrídazín-3-on

Byla připravena suspenze 312 miligramů (1,0 milimol) 6-[2 (4-chlorfenyl)-2-oxoethansulfonyl]-2H-pyridazin-3-onu, který byl připraven postupem podle příkladu 18, v 10 mililitrech methanolu. K této suspenzi bylo při teplotě místnosti přidáno 55 miligramů (1,5 milimolu) borohydridu sodného a směs byla 1 hodinu míchána. Z reakční směsi bylo odpařeno rozpouštědlo a zbytek byl triturován 5 mililitry lOprocentní kyseliny chlorovodíkové. Vzniklá bílá sraženina byla přefiltrována a usušena na vzduchu, čímž bylo získáno 218 miligramů (69 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání: 178 až 179 °C.

Příklad 20

Postup při stanovení inhibice aldosreduktasy

Roztoky testovaných sloučenin (TC) byly připraveny tak, že testovaná sloučenina (TC) byla vždy rozpuštěna ve mikrolitrech 20procentního dimethylsulfoxidu (DMSO) a tento roztok byl zředěn 100 mM pufru na bázi fosforečnanu draselného, jehož pH bylo 7,0, přičemž ředění probíhalo tak, aby byly získány roztoky dané testované sloučeniny (TC) o různých koncentracích (obvykle v rozmezí od 5 mM do 1 μΜ). Roztok obsahující „nulové množství testované sloučeniny (TC) byl připraven tak, že na začátku bylo použito jen 20 mikrolitrů čistého dimethylsulfoxidu (DMSO) bez testované sloučeniny (TC). Test aktivity vůči aldosreduktase probíhal v 96jímkovém platu. Iniciaci reakce (se substrátem) předcházela lOminutová preinkubace 200 mikrolitrů 100 mM pufru na bázi fosforečnanu draselného, jehož pH bylo 7,0 a který obsahoval 125 μΜ NADPH a 12,5 nM lidské rekombinantní aldosreduktasy (získané od společnosti Wako Chemicals, lne., produkt číslo 547-00581), s 25 mikrolitry roztoku testované sloučeniny (TC) při teplotě 24 °C. Reakce byla iniciována přídavkem 25 mikrolitrů 20 mM D-glyceraldehydu (získaného od společnosti Sigma, St. Louis, USA). Rychlost poklesu OD₃₄₀ byla monitorována po dobu 15 minut při teplotě 24 °C v čítači plat 340 ATTC (dostupného od společnosti SLT Lab Instruments, Rakousko). Inhibiční účinek testované sloučeniny (TC) byl měřen jako procentický pokles rychlosti oxidace NADPH ve srovnání se vzorkem neobsahujícím testovanou sloučeninu (TC).

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

Použití sloučeniny obecného vzorce I

HN-N nebo derivát této sloučeniny, který je prekurzorem léčiva, nebo farmaceuticky přijatelná sůl uvedené sloučeniny nebo uvedeného derivátu, jenž je prekurzorem léčiva, kde

R¹ a R² jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom vodíku a methylovou skupinu;

X a Y spolu představují skupinu CH₂-CH(OH)-Ar nebo skupinu CH₂-C(O)-Ar, nebo

X představuje kovalentní vazbu, skupinu NR³ nebo skupinu CHR⁴, kde

R³ představuje alkylovou skupinu obsahující od 1 do 3 atomů uhlíku nebo fenylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující hydroxylovou skupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, kyanoskupinu, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku,

4 ·

O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, S (0) n-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a SO₂-NR⁵R⁶ skupinu, a

R⁴ je atom vodíku nebo methylová skupina, a

Y představuje fenylovou skupinu nebo naftylovou skupinu, které jsou případně substituované jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující skupinu Ar, hydroxylovou skupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, kyanoskupinu, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, S (0)n-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a SO₂-NR⁵R⁶ skupinu;

Ar je fenylová skupina nebo naftylová skupina, které jsou případně substituované jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, kyanoskupinu, trifluormethylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, O-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, S (0)„-alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku a SO2-NR⁵R⁶ skupinu;

n nezávisle nabývá hodnot 0, 1 nebo 2;

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující od 1 do

6 atomů uhlíku, fenylovou skupinu a naftylovou skupinu; a

R^s jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, fenylovou skupinu a naftylovou skupinu, pro výrobu léčiva pro léčení nebo prevenci poškození tkáně u savce, které je výsledkem ischemie.
2. Použití sloučeniny definované v nároku 1, kdy uvedená sloučenina je vybraná ze skupiny zahrnující 6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,5-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(4-chlorbenzensuifonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyi)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,β-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-brom-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on; a 6-(naftalen-l-sulfonyl)-2H-pyridazin-3~on, deriváty těchto sloučenin, které jsou prekurzory léčiv a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin nebo uvedených derivátů, jež jsou prekurzory léčiv.

• · • « · • φ · • · · ·
3. Použití sloučeniny definované v nároku 2, kdy uvedená sloučenina je vybraná ze skupiny zahrnující

6-(2-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(3-chlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,5-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,6-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-chlor-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-brom-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on; a 6-(naftalen-l-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on, deriváty těchto sloučenin, které jsou prekurzory léčiv a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin nebo uvedených derivátů, jež jsou prekurzory léčiv.
4. Použití sloučeniny definované v nároku 3, kdy uvedená sloučenina je vybraná ze skupiny zahrnující

6-(2,3-difluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2,4-dichlorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on;

6-(2-brom-4-fluorbenzensulfonyl)-2H-pyridazin-3-on; a 6-(naftalen-l-sulfonyl)-2H-pyridazin-3-on, deriváty těchto sloučenin, které jsou prekurzory léčiv a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin nebo uvedených derivátů, jež jsou prekurzory léčiv.
5. Použití sloučeniny definované v nárocích 1, 2, 3 nebo 4, kdy uvedená tkáň je vybraná ze skupiny zahrnující srdce, mozek, játra, ledviny, plíce, střeva, kosterní svaly, slezinu, slinivku, sítnici nebo střevní tkáň.
6. Použití sloučeniny definované v nárocích 1, 2, 3 nebo 4, kdy uvedenou tkání je srdeční tkáň.
7. Použití sloučeniny definované v nárocích 1, 2, 3 nebo 4, kdy uvedená sloučenina obecného vzorce I, její derivát, který je prekurzorem léčiva, nebo farmaceuticky přijatelná sůl uvedené sloučeniny nebo uvedeného derivátu, který je prekurzorem léčiva, se používá v množství, které je účinné pro inhibici aldosreduktasy.
8. Použití sloučeniny definované v nárocích 1, 2, 3 nebo 4, kdy uvedeným savcem je člověk.
9. Použití sloučeniny definované v nárocích 1, 2, 3 nebo 4, kdy uvedenou tkání je srdeční tkáň, uvedená sloučenina obecného vzorce I, její derivát, který je prekurzorem léčiva, nebo farmaceuticky přijatelná sůl uvedené sloučeniny nebo uvedeného derivátu, který je prekurzorem léčiva, se používají v množství, které je účinné pro inhibici aldosreduktasy, a uvedeným savcem je člověk.