CZ20021716A3

CZ20021716A3 - Zajišťovací a odjišťovací zařízení

Info

Publication number: CZ20021716A3
Application number: CZ20021716A
Authority: CZ
Inventors: Peter Ettmueller
Original assignee: Oerlikon Contraves Pyrotec Ag
Priority date: 2001-07-16
Filing date: 2002-05-17
Publication date: 2003-03-12
Also published as: CA2381877A1; CA2381877C; EP1278039B8; EP1278039A3; ATE313778T1; EP1278039A2; CZ305726B6; PL354912A1; JP2003042693A; PL202001B1; NO20021847D0; DE50205326D1; NO20021847L; SG104310A1; NO324108B1; US6672216B2; US20030010244A1; EP1278039B1

Description

Zajišťovací a odjišťovací zařízení

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení, které slouží k zajištění a odjištění spouštěcí

Činnosti mechanizmů, například vnitřního ústrojí nábojů s rotační stabilizací, vybavených mechanickými nebo elektronickými roznětkami.

Dosavadní stav techniky

Zařízení na zajištění a odjištění tohoto druhu slouží tomu, aby zamezila funkci nějakého zařízení, které je ve stavu montáže nebo klidu, resp. před okamžikem pohotovosti nebo odjištění a tím zařízení v jeho montážním, resp. klidovém stavu zabezpečit, a po dosažení okamžiku odjištění, resp. pohotovosti tuto zatím zamezenou funkci umožnit, což neznamená, že uvedená funkce nastane bezprostředně po okamžiku odjištění, nýbrž pouze to, že od okamžiku odjištění lze tuto funkci vyvolat, pokud jsou příslušná spouštěcí opatření uskutečněna. Po okamžiku odjištění je tedy celé zařízení ve stavu pohotovosti. Zařízení pro zajištění a odjištění tohoto druhu se používají mimo jiné například u nábojů s mechanickými nebo elektronickými roznětkami, aby se tím do určitého okamžiku zabránilo funkci zapálení náboje, resp. jeho rozložení. Označení zařízení jako zařízení pro zajištěni a odjištění sice pochází ze zbrojní techniky, v rámci předkládaného vynálezu však nelze považovat za dané, že zařízení lze použít pouze ve zbrojní technice. V dalším mohou být zařízení tohoto druhu použita rovněž jako zajišťovací a spouštěcí zařízení. Dosažením okamžiku, který je shora označen za okamžik odjištění, pak dosud zamezená funkce nastane a je tedy nejen umožněna, jak popsáno shora, přičemž však ke skutečnému provedení této funkce je nutno realizovat nějaké další opatření.

Dosavadní zařízení pro zajištění a odjištění jsou v principu provedena jako hodinový mechanismus. Obsahují velké množství konstrukčních prvků, mimo jiné rotující části, zejména ozubená kola, nepokoj, příp. pérový mechanismus. Rotující části jsou vedeny centrálně, tzn. hřídelkami a jsou zčásti poháněny. Často tvoří mnoho konstrukčních částí výlisky.

Taková zařízení pro zajištění a odjištění typu hodinových mechanismů vykazují mnoho nevýhod, z nichž jsou nejmarkantnější v dalším krátce popsány. Tak jsou hodinové mechanismy vzhledem k velkému množství součástí, z nichž sestávají, náročné na výrobu a montáž. Mnohé ze součástí jsou výlisky, které jsou často nepřesné a mají jako důsledek lisovacího procesu otřepy, jejichž úplné odstranění je časově náročné a obtížné. Přesná funkce je navíc zajištěna pouze tehdy, pokud jsou hřídélky, které nesou rotující části, navzájem přesně ustaveny, což dále zvyšuje nároky na výrobu i montáž.

·· 0000

0

000

0000 ·

0

0· • 0 • 00 •0 00 0 0 0 0 • 0 0 • 0 0 0 0 0 0 0Φ00

0·0 00 0000

Úkol vynálezu lze tedy spatřovat v tom, že má vytvořit zajišťovací a odjišťovací zařízení výše uvedeného druhu, které by eliminovalo shora popsané nevýhody stavu techniky a přitom navrhnout výhodné použití takového zařízení.

Podstata vynálezu

Zařízení pro zajištění a odjištění podle vynálezu, v dalším nazváno pouze krátce „zařízení“, obsahuje funkční těleso, které se v důsledku rotačního pohybu pohne ze své montážní polohy do polohy funkční, která může být označena rovněž jako poloha pohotovostní. V montážní poloze je funkční těleso zajištěno, resp. blokováno pomocí jistícího zařízení, resp. pomocí nejméně jednoho jistícího prvku. Jistící zařízení se nachází v tomto případě v zajištěné poloze. Jakmile se jističi zařízení přesune ze své jistící polohy do polohy spouštěcí, uvolní funkční těleso, které se pohne ze své montážní polohy do polohy funkční. Aby se rotační pohyb, ke kterému přitom dojde zpomalil, to znamená, aby se časový interval mezi opuštěním montážní polohy a dosažením polohy funkční zvětšil, je instalován retardační (zpožďovací) prvek, který se dá do pohybu současně s funkčním tělesem. Zpožďovací prvek i funkční těleso mají tvar válce nebo dutého válce, příp. tvar kol s rovnoběžnými osami, přičemž se může osa jednoho kola posunout vůči ose druhého kola ve směru kolmém k těmto osám. Kola jsou vytvořena jako vnitřní kolo a vnější kolo, přičemž je vnitřní kolo umístěno uvnitř kola vnějšího. Mezi protilehlými plochami kol tím vznikne kruhová štěrbina, jejíž šířka se místně a časově mění, jak bude vysvětleno dále. Kola mají protilehlé plochy, jak bylo uvedeno, které mají v podstatě válcový tvar. Nejméně jedna z těchto ploch však má zvlněný tvar, přičemž vrcholy a prohlubně těchto vln leží alespoň přibližně ve směru os kol. Mezí navzájem protilehlými plochami kol jsou umístěna tělesa k přenosu pohybu, která se mohou posouvat radiálně, resp. ve směru příčném k osám kol. Jestliže kolo se zvlněným povrchem provede rotační pohyb, pohybují se vrcholy a prohlubně okolo těles, sloužících k přenosu pohybu. To má za důsledek, že se tato tělesa posouvají v radiálním směru střídavě sem a tam, což uvede druhé kolo do nuceného kolísavého pohybu, který pak vyvolá požadovaný zpožďovací efekt.

Pomocí takto provedeného zařízení se dosáhne zejména těchto výhod:

- zařízení je koncipováno tak, že neobsahuje žádné rotační prvky, které by byly vedeny a poháněny hřídelkami, tedy osově uloženy. Žádná ze součásti, které provádějí rotační pohyby, nemá hřídelku a součásti jsou tak vedeny zevně, tedy svým obvodem. Tím se dosáhne podstatně nižší náročnosti na výrobu a montáž těchto částí při dosahování optimální přesnosti;

- počet použitých konstrukčních Částí se značně sníží, čímž se výroba i montáž dále zjednoduší;

- namísto lisovaných kovových částí se použije prakticky jenom litých nebo lisovaných plastových částí, čímž se zamezí problém otřep, které se nevyhnutelně vyskytují u klasických výlisků.

9999 «9 9999 99 9«

9 999 9999

9 9 9 999 9 9 9

9 · 9 9 « 9 9 9 9

99 9999 ·· 9 99 999 99 9999

U výhodného příkladu provedení zařízení podle vynálezu vytváří vnitřní kolo funkční těleso a vnější kolo zpožďovací prvek a s výhodou je to funkční těleso, jehož plocha naproti zpožďovacímu prvku je zvlněná.

Funkční těleso je umístěno v nosiči a je nevyváženo, resp. jeho setrvačná hmota je umístěna excentricky. Nosič rotuje kolem osy nosiče, která je alespoň přibližně rovnoběžná s osou rotace funkčního tělesa. Přitom je třeba upozornit na to, že u této osy rotace jde výlučně o geometrickou, tedy jednorozměrnou osu a nikoliv o prostorovou hnací, resp. vodicí hřídelku. Tato osa rotace funkčního tělesa, která je označena také jako aretační osa nebo excentrická osa, je vzhledem k ose nosiče umístěna excentricky. V montážní poloze je funkční těleso aretováno jistícím zařízením k nosiče. Pohybuje se v tomto případě solidárně s nosičem, nikoliv však relativně vůči nosiči. Pokud se dostane jistící zařízení do uvolňovací polohy, uvolní se tím i funkční těleso, které se nyní může pohybovat i relativně vůči nosiči, resp.

může provést rotační pohyb kolem aretační osy. Funkční těleso má přitom v důsledku setrvačné, resp. odstředivé síle snahu pohnout se do takové koncové polohy, v níž by byla jeho setrvačná hmota v co největší vzdálenosti od rotační osy nosiče. Tato koncová poloha pak odpovídá funkční poloze, resp. poloze pohotovostní.

Posuv jistícího zařízení z jistící polohy do uvolňovací polohy je s výhodou realizován rovněž působením setrvačné síly, která při pohybu nosiče působí na jističi zařízení v radiálním a/nebo axiálním směru.

Ve většině případů se ukázalo být výhodné použít jistícího zařízení se dvěma oddělenými jistícími prvky, v některých případech je dokonce umístění dvou jistících prvků předepsáno bezpečnostními předpisy. Přitom je výhodné koncipovat první z jistících prvků jako příčně jistící čep, který je umístěn v nosiči a je do jističi polohy, tzn. vůči jednomu z kol, výhodně vůči vnějšímu kolu představujícímu uvolňovací těleso, tlačen silou radiálně umístěné pružiny. U nosiče, který nerotuje nebo rotuje pomalu, je tím toto kolo jištěno, resp. blokováno vůči nosiči. Při rostoucí rotační rychlosti nosiče pak v jistém okamžiku překoná odstředivá síla, která působí na příčně jistící čep, sílu pružiny. Důsledkem toho je, že se příčně jističi Čep odstředivou silou posune radiálně směrem ven do své uvolňovací polohy a tím uvolní kolo, které bylo čepem předtím blokováno. Navíc k právě popsanému prvnímu jistícímu prvku je použit druhý jistící prvek, který je koncipován jako podélně jistící čep. Podélně jističi čep jistí ve své jistící poloze jedno z kol, s výhodou funkční těleso, vůči nosiči tak dlouho, dokud nosič není vystaven žádnému nebo malému lineárnímu zrychlení ve směru osy nosiče. Jestliže je pak nosič vystaven dostatečně velkému lineárnímu zrychlení, posune se podélně jistící čep působením setrvačné síly do své uvolňovací polohy, kdy blokovací těleso již vůči nosiči není jištěno. V zásadě může být použit každý z právě popsaných jistících prvků i jednotlivě, tzn. jako jediný jistící prvek.

» v v w

4

4*4

4

4 • 4

4 4 4

4 4 · 4

4 4

4444

Podélně jistící čep je s výhodou umístěn ve vybrání funkčního tělesa a zapadá svým koncem, který vyčnívá z funkčního tělesa, do odpovídajícího vybrání nosiče. Druhému konci podélně jistícího čepu brání aretační prvek ve vyklouznutí z vybrání. Při lineárním, resp. axiálním zrychlení nosiče způsobí podélně jistící čep v důsledku na něj působící setrvačné síly, deformaci aretačního prvku, a to takového rázu, že deformovaný aretační prvek již nezabrání podélně jistícímu čepu v jeho posuvu.

Aretační prvek je s výhodou koncipován tak, aby navzdory své deformaci zabránil takovému pohybu podélně jistícímu čepu, jímž by se čep vrátil do své původní relativní polohy vůči ostatním součástem zařízení.

Aby se dosáhlo prostorově úsporného uspořádání, zvolí se s výhodou umístění podélně jistícího čepu tak, aby celkový rozměr zařízení po posuvu podélně jistícího čepu nebyl větší než před jeho posuvem.

Podélně jistící čep může být uložen v dutém tělese, s výhodou v dutém válci, který je umístěn ve vybrání funkčního tělesa, přičemž může dutý válec tvořit setrvačnou hmotu, čímž se zařízení obzvlášť zjednodušuje.

Tělesa pro přenos pohybu, která jsou v dotyku s oběma koly, tzn. jak s funkčním tělesem tak i se zpožďovacím prvkem, jsou obecně umístěna na nosiči, případně v něm, a to tak, aby se mohla posouvat relativně vůči nosiči pouze ve směru jejich spojnice se středem jednoho z kol, s výhodou s funkčním tělesem, aby však přitom byla jištěna proti posuvu ve směru osy nosiče a ve směru obvodu. Jistá vůle v axiálním směru však může být výhodná.

Tělesa pro přenos pohybu jsou s výhodou koncipována jako rotační tělesa. Výhodné jsou koule, soudkovitá rotační tělesa, válce nebo komolé kužele, jejichž osy jsou rovnoběžné nebo téměř rovnoběžné s osami kol, případně válce a jiná prizmatická tělesa, jejichž osy mají vůči kolům radiální směr. Rozměry těles pro přenos pohybu se volí v souladu s konfigurací vrcholů a prohlubní vln.

Dále se ukázalo jako výhodné vytvořit nosič ve tvaru jakéhosi tělesa, které sestává ze základní desky a krycí desky.

Je vcelku zřejmé, že časový interval pro rotační pohyb funkčního tělesa je určen rozměry a hmotami různých pohybujících se součástí zařízení, jakož i jejích povrchem, resp. jejich rotačními vlastnostmi, a dále rovněž rotační rychlostí a případně i lineárním zrychlením nosiče.

Jak bylo výše uvedeno, používá se zařízení dle vynálezu jako zařízení pro zajištění a odjištění u nábojů s rotační stabilizací. Při takové aplikaci je nosič, resp. těleso tvořící nosič pevně spojen s pláštěm náboje, takže rotační rychlost odpovídá spinové rychlosti a lineární zrychlení odpovídá dopřednému zrychlení náboje, jakému je vystaven při výstřelu.

00

0 0 0

0 0

0 0 •00

0000

0

000

0

0 • 0

000

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je blíže objasněna v dalším popisu příkladu provedení s odvoláním na připojené výkresy, na nichž představuje obr.l pohled shora na zařízení podle vynálezu, avšak bez krycí desky tělesa, které tvoří nosič. Na obr. 2 je toto zařízení znázorněno - rovněž bez krycí desky tělesa - v podélném řezu vedeném v místě II - II z obr.l. Obr. 3 představuje zařízení z obr.l a obr.2 - bez krycí desky tělesa - v částečném řezu vedeném v místě III - III z obr.l. Obr. 4 je částečným pohledem do řezu na zařízení z obr.l až obr.3 v místě IV - IV z obr.l.

Na obr.5 je znázorněn ve zvětšení detail zařízení z obr.l. Pružnou podložku viditelnou na obr.2 znázorňuje v pohledu shora a ve zvětšení obr.6. Obr. 7 je pohledem odspodu na krycí desku zařízení podle vynálezu a obr.8 znázorňuje tuto krycí desku v řezu VIII - VIII z obr.7.

Příklad provedení vynálezu

Budiž předznamenáno, že v dalším použitá polohová označení, jako např. nahoře, dole, vpravo a vlevo se vztahují na umístění součástí ve zobrazených polohách.

Zařízení W sestává podle obr. 1 a obr. 2 z nosiče 12 , který bude nadále označen jako těleso 12. Toto těleso 12 sestává ze základní desky 14 a krycí desky 16 (obr.7), které jsou spolu spojeny vhodnými spojovacími prostředky, například šroubovými, lepenými, svarovými, silovými nebo tvarovými spoji, přičemž posledně zmíněné se vytvoří deformací příslušných částí tělesa 12- Vnější tvar tělesa

12 je velmi nízký válec, jehož osa je označena jako osa T nosiče/tělesa .12.

Základní deska 14 tělesa 12 je vymezena zespodu rovným dnem 14.1 a bočně pak válcovou vnější plochou 14.2 základní desky 14. V ní je vytvořeno válcové vybrání 144, které vychází z horní plochy 14.3 a je relativně vůči základní desce 14 umístěno excentricky. Ve válcovém vybrání 144 se nachází jako vnitřní kolo funkční těleso, v dalším označované jako zvlněné kolo 20, jehož detaily jsou popsány dále. Kromě toho je opatřena základní deska Γ4 dalším vybráním 14.5 ve tvaru pláště válce, které vychází rovněž z horní plochy 14.3, v němž je uloženo vnější kolo jako zpožďovací prvek, nazývaný dále jako kolísavý kroužek 22. (Význam pojmenování kolísavý kroužek bude objasněn v dalším průběhu popisu).

Zvlněné kolo 20 jako funkční těleso pro přenos pohybu a kolísavý kroužek 22 nejsou uloženy na tělesně vytvořených hřídelích. Uložení, resp. jejich pohon zajišťuje jejich obvodové plochy. Přesto mají tyto prvky geometrické, tj. jednoosé osy rotace, kolem nichž se při rotaci otáčejí.

Válcové vybrání 144 a vybrání 14.5 ve tvaru pláště válce mají společnou aretační osu E, která je rovnoběžná s osou T nosiče/tělesa 12 a je umístěna vůči němu excentricky a v určité vzdálenosti od jeho osy T.

·44· »* 4·»· 4« *· 4 · 4 · 4 4 1

4 4 4 444 4 4 • 4 444 4444 • 4 4 4 4 4 4 ·44 4 4· 444 44 ι

Mezi válcovým vybráním 14.4 a vybráním 14.5 ve tvaru pláště válce je na základní desce 14 tělesa 12 vytvořen kroužek 14.6 ve tvaru pláště válce, jenž je v axiálním směru nižší než základní deska 14 a nesahá tedy až k horní ploše 14.3 základní desky 14. Na Čtyřech místech, navzájem pootočených vždy o 90°, má kroužek 14.6 základní desky 14 zahloubení 14.7. Podle obr. 3 a obr. 4 je v každém z těchto zahloubení 14.7 umístěno tělísko 24 ve tvaru kuličky . Kolísavý kroužek 22 se dotýká ve čtyřech místech své vnitřní plochy 22.1 těchto tělísek 24 pro přenos pohybu v místech, která jsou odvrácena od uvolňovací excentrické osy E.

U jiných provedení zařízení podle vynálezu může být zvolen jiný počet tělísek, která mohou přitom mít jiný tvar, například tvar válců nebo kuželů.

Funkční těleso, tj. zvlněné kolo 20 má zvlněnou obvodovou plochu, přičemž hřebeny 20.1 vln (výstupky) a prohlubně vln 20.2 (drážky) jsou rovnoběžné s osou T nosiče/tělesa 12 nosiče T i s excentrickou osou E. Zvlněný tvar může být také omezen na tu axiální oblast funkčního tělesa, tj. zvlněného kola 20, v níž dochází k dotyku s tělísky 24 pro přenos pohybu . Vrcholy 20.1 vln i jejich prohlubně 20.2 jsou vytvořeny tak, aby rozteč sousedících vrcholů 20.1, resp.prohlubní 20.2 ve směru obvodu velikostně odpovídala kontaktní ploše tělísek 24 pro přenos pohybu. V daném případě se tato vzdálenost přibližně rovná poloměru tělísek 24 (kuliček) těles pro přenos pohybu, která tak mohou zapadnout do prohlubní 20,2. Radiální rozdíl mezi vrcholem 20.1 vlny a její prohlubní 20.2 je označena jako ΔΓ. Při volbě počtu vrcholů 20.1 a prohlubní 20.2 byla respektována skutečnost, aby diametrálně proti sobě ležely vždy vrchol vlny 20,2 a prohlubeň vlny 20.2, což však není bezpodmínečně nutné, neboť zařízení by bylo funkční i v případě, že by vrcholy

20,1 a prohlubně 20.2 neležely přesně naproti sobě. Vrcholy 20.1 a prohlubně 20.2 nemusí mít symetrický tvar. U předkládaného příkladu provedení se vnější plochy zvlněného kola 20 dotýkají dvě z tělísek 24 v místě vrcholu 20.1 vlny a zbývající dvě tělíska 24 pak v místě prohlubně 20.2 vlny.

Zvlněné kolo 20 je opatřeno prvním vybráním 20.3 s osazením 20.4 a druhým vybráním 20.5, ve kterém je vytvořeno osazení 20.6. V prvním vybrání 20.3 je na osazení 20.4 uložen aretacní prvek v podobě pružné podložky 26. Nad pružnou podložkou 26 je v prvním vybrání 20.3 zvlněného kola 20 uložen váleček 28 , v jehož středovém otvoru je uložen podélně jistící čep 30, který se může podélně posouvat a který tvoří pojistný prvek zajišťovacího a odjišťovacího zařízení podle předkládaného vynálezu. Konec podélně jistícího čepu 30, který vyčnívá nahoře z válečku 28, zabírá v poloze zobrazené na obr. 1 a obr. 2 do vybrání 16.1 krycí desky 16, která je zobrazena na obr. 7. Druhý konec podélně jistícího čepu 30, vyčnívající zespoda z válečku 28 a procházející pružnou podložkou 26 má menší průměr než zbývající část podélně jistícího čepu 30, jak je dobře pozorovatelné na obr.2.

Pružná podložka 26 je vytvořena jako kotouček 26.1, do jehož středu zasahují čtyři palce 26.2, které slouží jako aretační prvky. Palce 26.2 jsou navzájem přesazeny o • 44 · ·φ ► · · * ► * * » · · » » · •· ««»» ««« • * • · • « · • · »»» • · • ··>

• · · • ·

90° a jejich vnitřní hrany 26.3 leží na společné kružnici, přičemž průměr této kružnice odpovídá průměru spodního konce podélně jistícího čepu 30.

Základní deska 14 je podle obr. 4 dále opatřena vybráním 14.8, orientovaným kolmo k ose T nosiče/tělesa 12. V tomto vybrání 14.8 je posuvně umístěn příčně jističi čep

32, který je přidržován výčnělkem 16.2 krycí desky 16 - viz obr.7 a obr.8. Příčně jističi čep 32 je pojistným prvkem zajišťovacího a odjišťovacího zařízení podle tohoto vynálezu. Koncová část vybrání 14.8, která sousedí s okrajem nosiče/tělesa 12 obsahuje pružinu 34, která svou silou tlačí na příčně jističi čep 32 a dává mu předpětí ve směru osy T nosiče/tělesa 12. Koncová plocha příčně jistícího čepu 30 odvrácená od pružiny 34 se přitom dotýká pod tlakem pružiny 34 zpožďovacího prvku zařízení, tj. kolísavého kroužku 22 a blokuje tak jednak kolísavý kroužek 22 a jednak i funkční těleso zařízení, tj. zvlněné kolo 20 prostřednictvím tělísek 24 pro přenos pohybu.

V dalším je popsána funkce zařízení:

v poloze zobrazené na obr. 1 až obr. 7 se nachází zařízení podle vynálezu ve své montážní, resp, výchozí, tj. zajištěné poloze a není vystaveno žádným významným silám. Pokud se použije takové zařízení jako součásti roznětného zařízení v rotačně stabilizovaném náboji, půjde o stejný stav, jako kdyby náboj ještě nebyl vystřelen. Případná zrychlení, resp. rotace před vystřelením náboje mají přitom tak malé hodnoty, že posuvy jistících čepů 30 a 32 jsou vyloučeny. Zrychlení, působící na pojednávané zařízení, a to jak lineární ve směru osy T nosiče/tělesa 12, tak i rotační zrychlení kolem této osy T, která odpovídají vystřelení stavu při vystřelení náboje, pak způsobí, že :

podélně jističi čep 30 uložený ve válečku 28 tvořící první jistící prvek je v klidové poloze přidržován palci 26.2 pružné podložky 26 ve válečku 28, nesleduje při lineárním zrychlení ve směru osy T nosiče/tělesa 12 vzhledem ke své setrvačné hmotě okamžitě lineární pohyb hmotné soustavy zařízení podle vynálezu a tím i válečku 28 ve směru osy nosiče T, resp. šipky A.

Podélně jističi čep 30 se tím posune relativně oproti válečku 28 směrem dolů, čímž střední část podélně jistícího čepu 30, jejíž průměr je větší než je průměr koncové části, opustí váleček 28 za současné deformace čtyř palců 26.3 pružné podložky 26, které vyčnívají dovnitř. Deformované palce 26.3 v tomto případě nabudou zhruba tvaru trychtýře, přičemž podélně jističi čep 30 trčí v ose tohoto trychtýře. Deformované palce 26.3 pružné podložky 26 tlačí nyní pod ostrým úhlem shora dolů na povrch podélně jistícího čepu 30 a zabraňují tomu, aby se podélně jistící čep 30 mohl vrátit do své původní polohy. Při posuvu podélně jistícího čepu 30 se uvolní jeho horní konec, který byl dosud fixován vybráním 16.1 v krycí desce

16. Tím se zruší jistící funkce podélně jistícího čepu 30, která bránila rotaci zvlněného kola 20 , ale jeho rotace je však i nadále blokována, a to příčně jistícím » »·*» > »» ► · ··· ί · · ·· ·♦· »» ·» * · · · * · · • · · · • * · ·· ···· ·

čepem 32, který tlakem pružiny 34 doléhá na kolísavý kroužek 22 a tím brání jeho pohybu i pohybu tělísek 24 a zvlněného kola 20.

Při rotačním zrychlení kolem osy T nosiče 12 nepůsobí na příčně jistící čep 32 pouze tlak pružiny 34, nýbrž i odstředivá síla, působící v opačném směru než tlak pružiny 34. Pokud je rychlost rotace tak vysoká, aby odstředivá síla překonala sílu pružiny 34, posune se příčně jistící čep 32 ve svém vybrání 14.8 směrem k obvodu nosiče 12, čehož důsledkem je, že příčně jistící čep 32 již netlačí na kolísavý kroužek 22, čímž se zruší i přítlak kolísavého kroužku 22 na tělíska 24 sloužící k přenosu a tím i jejich přítlak na zvlněné kolo 20. Zvlněné kolo 20, které tvoří funkční těleso zařízení zařízení podle vynálezu, není tedy od tohoto okamžiku blokováno vůči vlastnímu rotačnímu pohybu.

Zvlněné kolo 20, jak již bylo řečeno, je předně excentricky uspořádáno vůči ose T nosiče 12 a za druhé má tedy vůči excentrické uvolňovací ose E excentricky umístěnou aktivní hmotu válečku 28. Aktivní hmota však nemusí být vždy kombinována s tímto válečkem 28. Od počátku rotace tělesa nosiče 12 okolo jeho osy T působí rotační zrychlení na zvlněné kolo 20, které se otáčí solidárně s nosičem 12 tak dlouho, dokud je jištěno vůči němu podélně jistícím čepem 30 a příčně jistícím čepem 32. Jakmile zvlněné kolo 20 přestane být blokováno v nosiči 12 podélně jistícím čepem 30, příp, příčně jistícím čepem 32, otočí se relativně vůči nosiči 12, a to ze své výchozí polohy kolem excentrické spouštěcí osy E do své koncové polohy, resp. do polohy funkční, v níž má těžiště hmoty zvlněného kola 20 a tedy tím i aktivní hmota, v našem případě tedy váleček 28 největší možnou vzdálenost od osy T nosiče 12. Počáteční poloha je v daném případě posunuta oproti koncové poloze asi o 180°, zvlněné kolo 20 tedy provede v nosiči 12 rotaci o asi

180°. U předkládaného příkladu provedení podélná osa válečku 28, viděno podle obr. 1, nachází se před rotací zvlněného kola 20 - relativně k nosiči 12 - u místa L_a a po rotací zvlněného kola 20 - relativně k tělesu 12- na spojovací čáře TE. Odjištění, resp. pohotovosti celého zařízení je dosaženo, jakmile zvlněné kolo 20 dosáhlo své koncové, resp. funkční polohy.

Zvlněné kolo 20 bude mít i při poněkud změněné konfiguraci snahu dostat se při rotaci do takové polohy, v níž bude jeho těžiště co nejdál od osy T nosiče 12, čímž je definována koncová poloha zvlněného kola 20. Vzdálenost od výchozí polohy zvlněného kola 20 do jeho koncové poloze ovlivňuje časový interval, během něhož dochází k pohybu zvlněného kola 20.

Časový interval, který potřebuje zvlněné kolo 20 pro svou rotaci v nosiči 12 ze své výchozí polohy do polohy konečné tedy určuje v podstatě dobu potřebnou k odjištění obsluhovaného zařízení či mechanizmu a v případě použití v nábojích je to tak zvané načasování. Bez brzdicího opatření by se zvlněné kolo 20 otočilo do své koncové polohy velmi brzy, takže by byl zmíněný časový interval velmi krátký, což obecně není žádoucí. Dosud popsané funkce v zajišťovacím a odjišťovacím zařízení podle vynálezu by mohly proběhnout i tehdy, jestliže by namísto zvlněného kola 20 bylo použito kolo s hladkým válcovým povrchem. Speciální zvlněná vnější plocha

9 9

9

9999 «

* 9 • 9·9 • · 9 • · 9 ·· 999 zvlněného kola 20 slouží společně s funkcí zpožďovacího prvku, tj kolísavého kroužku 22 a tělísek 24 pro přenos pohybu k tomu, aby vznikl brzdicí účinek a tím se zvětšil zmíněný časový interval.

Funkce j e přitom taková:

jakmile započal lineární pohyb zařízení ve směru šipky A a jeho rotační pohyb okolo osy T jeho nosiče 12, dojde k uvolnění zvlněného kola 20 v důsledku posuvu podélně jistícího čepu 30 a uvolnění kolísavého kroužku 22 následkem posuvu příčně jistícího čepu 32. Potom začíná rotace zvlněného kola 20 kolem excentrické osy E. Tím vzniknou relativní pohyby mezi zvlněným kolem 20 na jedné straně a tělísky 24 pro přenos pohybu na straně druhé. Zvlněné kolo 20 se otáčí do jisté míry mezi tělísky 24 pro přenos pohybu, která se dotýkají střídavě vrcholů 20.1 a prohlubní 20.2 vln, čímž se dostane zvlněné kolo 20 do pohybu tam a zpět, resp. do řízeného kmitavého pohybu, během něhož se vzdálenost mezi tělísky 24 a excentrickou osou E střídavě zvětšuje a zmenšuje o dráhu Δτ. Jak již bylo řečeno, jsou vrcholy 20.1 a prohlubně 20.2 zvlněného kola 20 umístěny diametrálně proti sobě. Kolísavý kroužek 22, který se dotýká tělísek 24 zevně, je jimi přitom uváděn do jistého druhu pojednávaného zařízení do jisté míry funkci nepokoje hodinového mechanismu. Zpoždění a zrychlení, která vznikají při vzájemném působení tělísek 24 kolísavého kroužku 22 prodlužují časový interval, který zvlněné kolo 20 nakonec potřebuje k tomu, aby se dostalo ze své výchozí polohy do polohy konečné.

Claims

5 1. Zajišťovací a odjištovací zařízení, opatřené nosičem (12) s funkčním tělesem (20), které je jištěno před okamžikem odjištění pomocí jistícího prvku (30), jenž se v jistící poloze nachází vůči nosiči (12) v klidové poloze a které může být pro případ odjištění uvolněno jistícím prvkem (30), pokud se tento pohne relativně vůči nosiči (12) do uvolňovací polohy a jež lze po okamžiku odjištění uvést pomocí rotačního

10 pohybu kolem spouštěcí osy A do funkční polohy, přičemž toto zařízení je dále opatřeno zpožďovacím prvkem (22) určeným k tomu, aby při rotačním pohybu funkčního tělesa (20) byl popohnán a zpozdil rotační pohyb funkčního tělesa (20), vyznačující se tím, že funkčním tělesem je vnitřní kolo, uložené ve vnějším kole zpožďovacího prvku, přičemž obě kola jsou bezhřídelová s paralelně

15 uloženými geometrickými osami, kde obě kola jsou vůči sobě vzájemně vymezena štěrbinou podobnou mezikruží a nejméně jedno z těchto kol na ploše protilehlé k ploše druhého kola je opatřeno po celém svém obvodu pravidelně se střídajícími vlnami s vrcholy (20.1) a prohlubněmi (20.2) a obě kola se dotýkají ve vzájemné štěrbině s tělísky (24) pro přenos pohybu, přičemž tato tělíska (24) jsou v řečené

20 štěrbině uložena s možností radiálního posuvu.
2. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že vnitřní kolo tvoří funkční těleso .

25
3. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nároků la 2, vyznačující se t í m, že funkčním tělesem je zvlněné kolo (20), opatřené na své obvodové ploše vlnovými prohlubněmi (20.2) a vlnovými vrcholy (20.1).
4. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, v y30 zn a č u j í c í se ť í m, že funkční těleso, zvlněné kolo (20) má excentricky uloženou setrvačnou hmotu ve válečku (28) uloženém v nosiči (12), jehož osa T je paralelní a excenticky uspořádána vůči ose A, přičemž setrvačná hmota válečku (28) v klidové poloze funkčního tělesa (20) má nejmenší možnou vzdálenost od osy T nosiče (12) a v zajišťovací poloze je upevněna jistícím prvkem, příčně jistícím

35 čepem (32) k nosiči (12) a ve funkční poloze funkčního tělesa, zvlněného kola (20) je ustavena s největší možnou vzdálenost od osy T nosiče (12).
5. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, v yznačující se tím, že příčně jistící čep (32) je v nosiči (12) suvně uspořádán,

40 přičemž v klidovém stavu se nachází v jistící poloze a za rotace nosiče (12) je vysunut svou setrvačnou hmotou do uvolňovací polohy.

*1 ·· • · · · • « · • * · • · · ·« ·»»· ϊ’** • · ·*· • · · · • · · ·· ·*« • ·
6. Zajišťovací a odjisťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, v yznačující se tím, že příčně jistící čep (32) je uložen v rovině kolmé k uvolňovací excentrické ose E a za klidového stavu nosiče (12) je v jistící poloze, přičemž je přitlačován k funkčnímu tělesu, zvlněnému kolu (20) tlakem pružiny

5 (34), a při rotujícím nosiči (12) se přesune do své uvolňovací polohy, v níž uvolní zvlněnému kolu (20) rotační pohyb kolem osy E.
7. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se t í m, že je opatřeno dalším jistícím prvkem zaujímajícím klidovou polohu a v tomto stavu zajišťujícím v klidové poloze funkční těleso, zvlněné kolo (20) vůči nosiči (12), pokud nosič (12) není vystaven lineárnímu zrychlení a přesune se do uvolňovací polohy ve směru osy T nosiče (12), pokud je nosič (12) vystaven lineárnímu zrychlení, čímž se uvolňuje funkční těleso, zvlněné kolo (20) pro rotační pohyb kolem osy E relativně vůči nosiči (12),
8. Zajišťovací a odjišťovací zařízení zařízení podle nároku 7, vyznačující se t í m, že dalším jistícím prvkem je podélně jistící čep (30), který je uložen v prvním vybrání (20.3) funkčního tělesa, zvlněného kola (20), z něhož vyčnívá oběma svými konci, přičemž v klidové poloze nosiče (12) je jeden konec přidržován k nosiči (12), a druhý konec je zablokován proti posunutí přídržnou silou aretačního prvku a pokud je nosič (12) vystaven lineárnímu zrychlení, pak se aretační prvek deformuje setrvační silou působící na podélně jistící čep (30) opačným směrem než síla aretační, čímž se podélně jistící čep (30) uvolní pro lineární pohyb vůči nosiči (12).
9. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že aretační prvek je tvořen pružnou podložkou s palci (26.2), které při klidové poloze nosiče (12) aretují podélně jističi Čep (30) v jeho jističi poloze, zatímco u nosiče (12) vystavenému lineárnímu zrychlení se palce (26.2) působením setrvačných sil na podélně jističi čep (30) deformují a uvolní posuv podélně jistícího čepu (30) z jeho jističi polohy do polohy uvolňovací, přičemž po tomto posuvu přidržují nadále podélně jistící čep (30) v uvolňovací poloze.
10. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 8 až 9, v y35 z n a č u j í c í se t í m, že jeho celkový rozměr ve směru osy T nosiče (12) při posuvu podélně jistícího čepu (30) zůstává nanejvýše konstantní.
11. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nároku 9, vyznačující se t í m, že palce (26.3) vymezují kružnici uvnitř kotoučku (26.1) aretačního prvku,

40 pružné podložky (26), jejíž průměr je shodný s průměrem jednoho z konců podélně jistícího čepu (30), přičemž tento konec má menší průměr než zbytek podélně • ti! · · · · • · · ··· · « · • * · · » · · · * . · ·· · · * · • · ·· ··· ·· ···· jistícího čepu (30) a vyčnívá v funkčního tělesa, zvlněného kola (20) skrze tuto kružnici.
12. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 8 až 11,

5 vyznačující se tím, že podélně jistící čep (30) je osově uložen v dutém válečku (28), který je umístěn v prvním vybrání (20.3) funkčního tělesa, zvlněného kola (20) a současně tvoří jeho setrvačnou hmotu.
13. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12,

10 vyznačující se t í m, že tělíska (24) pro přenos pohybu jsou umístěna na nosiči (12) soustředně s funkčním tělesem, zvlněným kolem (20), přičemž jsou jištěna proti relativnímu pohybu vůči nosiči (12) ve směru jeho osy T a v pohybu na dráze obvodu funkčního tělesa, zvlněného kola (20).
15 14. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující s e t í m, že tělíska (24) pro přenos pohybu jsou rotačními tělesy, s výhodou kuličky.

15. Zajišťovací a odjišťovací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14,

20 vyznačující se tím, že těleso nosiče (12) tvoří základní deska (14) s krycí deskou (16).
16. Použití zajištovacího a odjištovacího zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15 jako zařízení pro zajištění a odjíštění rotačně stabilizovaného

25 náboje, vyznačující se tím, že nosič (12) je spojen pevně s rotující Částí náboje, přičemž osa T nosiče (12) je alespoň přibližně shodná s podélnou osou náboje.