CZ2001206A3 - Polymer ethylenu a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinemjako třetí složkou nebo monomerem. Tyto olefiny se získávají FicsherTropschovou reakcí. Je popsán také způsob výroby uvedeného polymeru.

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká polymeru ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem a způsoby výroby těchto polymerů.

Obšírněji řečeno - podle vynálezu se získává polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Dosavadní stav techniky

Olefinické monomery používané v polymerech podle tohoto vynálezu se mohou získávat z Fischer-Tropschovy reakce, tj. mohou být získány z tak zvaného Fischer-Tropschova procesu. Místo jednoho nebo více olefinických monomerů získaných Fischer-Tropschovým procesem se však mohou použít jakékoliv jiné polymerační stupně olefinických monomerů získané z jiných postupů. Může se tedy použít kombinace monomerů získaných podle Fischer-Tropschovy reakce a monomerů nezískaných tímto procesem.

Pod získaný Fischer-Tropschovou reakcí/procesem, pokud jde o monomery nebo složky, se rozumí monomery nebo složky získané zreagováním syntetického plynu obsahujícího oxid uhelnatý a vodík v přítomnosti vhodného Fischer-Tropschova katalyzátoru, normálně Fischer-Tropschova katalyzátoru na bázi kobaltu, železa nebo kobaltu/železa, za zvýšené teploty a ve vhodném reaktoru, kterým je normálně reaktor s pevným nebo suspenzním ložem, čímž se získají rozmanité produkty, včetně monomerů nebo složek vhodných pro použití v polymerech podle tohoto vynálezu. Produkty z Fischer-Tropschovy reakce se musí potom obvykle zpracovávat tak, aby • *· se získaly jednotlivé produkty, jako jsou monomery nebo složky vhodné pro použití v polymerech podle tohoto vynálezu.

Polymery podle tohoto vynálezu tedy mohou znamenat polymery ethylenu jako prvního monomeru s alespoň jedním větveným olefinem jako druhým monomerem a třetím olefinem jako třetím monomerem, při čemž tyto olefiny se získají Fischer-Tropschovým procesem. Místo toho může jít o polymery jakohokoliv jiného polymeračního stupně olefinických monomerů získaných z jiných procesů nebo může jit o polymery kombinací olefinických monomerů získaných podle Fischer-Tropschovy reakce a monomerů nezískaných podle tohoto procesu.

Podstata vynálezu

Autoři předloženého vynálezu neočekávaně objevili, že v případě, když se olefinické monomery, používané v katalytické polymeraci jako druhý monomer nebo složka, např. první větvený alfa-olefin, a/nebo jako třetí monomer nebo složka, např. lineární alfa-olefin nebo druhý větvený alfa-olefin, získají z Fischer-Tropschova procesu, výsledné polymery mají velmi velké domény základních a/nebo aplikačních vlastností a mohou být v některých těchto vlastnostech lepší než u polymerů, v nichž byly všechny tyto monomery získány konvenčními způsoby. Autoři vynálezu věn, že toto nečekané chování existuje díky velmi malým množstvím jiných přítomných olefinických složek, které byly až dosud považovány za nečistoty. Tyto jiné olefinické složky mohou být jiné uhlovodíky nesoucí jednu nebo více dvojných vazeb, ať už lineární, větvené nebo aromatické, s výjimkou těch, které otráví katalyzátor do takového rozsahu, že víc nepolymeruje monomery. Autoři vynálezu dále věn, že tyto složky mohou někdy fungovat tak, že mění polydisperzitu v polymerech získaných podle tohoto vynálezu, čímž zlepšují zpracovatelnost těchto polymerů. Tyto složky mohou selektivně a/nebo částečně a/nebo dočasně otrávit některá aktivní místa katalyzátoru, čímž zpožďují nebo zvyšují rychlosti různých reakcí, jako je inserce monomeru a/nebo růst a/nebo přenos a/nebo terminace, čímž mění distribuci komonomerů v polymemím řetězci a/nebo obsah jednotlivých komonomerů v polymeru • · · · · · · • · · · · · · • · · * · · ·· ··· ·· · · ·· a/nebo délku větvení polymerního základního skeletu a/nebo molekulovou hmotnost polymeru a/nebo distribuci jeho molekulové hmotnosti a/nebo jeho morfologii, při čemž kterákoliv z těchto vlastností se odráží v neočekávaných aplikačních vlastnostech výsledných polymerů.

Autoři vynálezu také objevili, že pro praktické aplikace, jestliže se monomery, používané v polymeraci jako druhá monomemí složka, např. první větvený alfa-olefin, a/nebo jako třetí monomemí složka, např. lineární alfa-olefin nebo druhý větvený alfaolefin, získávají z Fischer-Tropschova procesu, je podíl jiných olefinických složek, na které je zde shora odkazováno, s výhodou v příslušných mezích.

Množství těchto jiných olefinických složek přítomných v druhé monomemí složce, např. v prvním větveném alfa-olefinu a/nebo ve třetí monomemí složce, např. lineárním alfa-olefinu nebo druhém větveném alfa-olefinu, jestliže se získávají Fischer-Tropschovým procesem, může být od 0,002 % do 2 %, výhodněji od 0,02 % do 2 % a nejvýhodněji od 0,2 do 2 % hmotn., vztaženo na celkovou hmotnost monomeru, tj. udáno na hmotnostním nebo váhovém základu. V případě druhého monomeru, jakýkoliv třetí monomer zde přítomný, např. lineární alfa-olefin nebo druhý větvený alfaolefin, nepředstavuje část jiných olefinických složek, na něž je zde shora odkazováno. Podobně v případě třetího monomeru - jakýkoliv druhý zde přítomný monomer, např. první větvený alfa-olefin, nepředstavuje část jiných olefinických složek. V tomto směru jakékoliv takové složky přítomné v druhém a třetím monomeru tvoří část z celkového množství nebo poměrů příslušných složek nebo monomerů, které se podílejí na polymerační reakci, aby se získaly polymery podle vynálezu. Je třeba také poznamenat, že v příslušných případech může být celkové množství jiných olefinických složek v jednom komonomeru zvýšeno nad meze, které jsou zde shora uvedeny, se současným snížením celkového množství jiných olefinických složek v jiném komonomeru. Tento mechanismus snížení/zvýšení může fungovat podle aditivního pravidla, např. množství, o které se jiné olefinické složky v jednom monomeru zvýší, může být stejné jako množství, o které se olefinické složky sníží v jiném monomeru používaném v polymeraci s tím, že celek zůstává konstantní. V některých případech • · • · · • · však není vyloučena přítomnost jiných olefinických složek v poměrech nad zde shora uvedenými mezemi.

Ethylen se také může získávat Fischer-Tropschovým procesem. Díky postupu dělení a čištění, které je obsaženo při získávání ethylenu podle Fischer-Tropschova procesu, však polymery obsahující ethylen pocházející z Fischer-Tropschova procesu nemusí v některých případech vykazovat žádný rozdíl při srovnání s polymery obsahujícími ethylen získaný konvenčními způsoby.

Navíc, jestliže třetí monomer nebo složka obsahuje propylen nebo 1-buten, jak zde bude dále popsáno, který byl získán Fischer-Tropschovým procesem, může se nejdříve zpracovat tak, aby byl v podstatě identický s jiným komerčně dostupným propylenem nebo 1-butenem, při čemž v tomto případě polymery podle vynálezu a polymery odvozené od takového propylenu nebo 1-butenu nemusí vykazovat žádný rozdíl při srovnání s polymery podle tohoto vynálezu s těmi, které pocházely od jiného komerčně dostupného propylenu nebo 1-butenu.

Podrobněji - podle prvního aspektu vynálezu se získává polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefmem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, při čemž alespoň jeden z těchto ko-monomerů pochází z Fischer-Tropschovy reakce.

Jinými slovy - podle prvního aspektu podle vynálezu se získává polymer, který je reakčním produktem ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfaolefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, při čemž alespoň jeden z těchto ko-monomerů pochází z Fischer-Tropschovy reakce.

Podle prvního aspektu podle vynálezu se dále získává terpolymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo mono5 merem, pň čemž alespoň jeden z těchto ko-monomerů pochází z Fischer-Tropschovy reakce.

Třetí složka může obsahovat lineární alfa-olefin nebo druhý větvený alfa-olefin, který je jiný než větvený alfa-olefin druhé složky.

Poměr molárního podílu ethylenu k součtu molámích podílů větveného alfaolefinu a jiného alfa-olefinu může být od 99,9:0,1 do 80:20. Výhodný poměr molárního podílu ethylenu k součtu molámích podílů větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu je od 99,9:0,1 do 90:10. Nejvýhodnější poměr molárního podílu ethylenu k součtu molámích podílů větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu je od 99,9:0,1 do 95:5.

Poměr molárního podílu větveného alfa-olefinu k podílu jiného alfa-olefinu může být od 0,1:99,9 do 99,9:0,1. Výhodný poměr molárního podílu větveného alfaolefinu k poměru jiného alfa-olefinu je od 1:99 do 99:1. Nejvýhodnější poměr molárního podílu větveného alfa-olefinu k jinému alfa-olefinu je od 2:98 do 98:2.

Zvláště pak polymer může znamenat polymer, který se získává zreagováním ethylenu, větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti vhodného katalyzátoru nebo katalytického systému.

Autoři vynálezu objevili, že známá oblast techniky kopolymerace ethylenu s jinými alfa-olefiny nebo terpolymerace ethylenu s alespoň dvěma lineárními alfaolefiny nemůže být aplikována nebo extrapolována na polymeraci ethylenu s příslušným větveným alfa-olefinem jako druhou složkou a poslušným lineárním třetím alfa-olefinem jako třetí složkou v souladu s tímto vynálezem. Naopak autoři předloženého vynálezu překvapivě objevili, že terpolymery podle předloženého vynálezu mají neočekávané domény základních a/nebo aplikačních vlastností, takže se terpolymery mohou používat ve velké oblasti aplikací. Autoři tohoto vynálezu také překvapivě zjistili, že terpolymery ethylenu s větveným alfa-olefinem a třetím lienámím alfa-olefmem podle tohoto vynálezu mohou mít stejnou doménu hustoty a i když mají stejnou doménu indexu tání, mohou mít však jiné a překvapující aplikační vlastnosti.

Podrobněji - autoři vynálezu překvapivě zjistili, že u velké skupiny terpolymerů ethylenu s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou, v souladu s tímto vynálezem existují příslušné skupiny, které mají dokonce ještě překvapivější aplikační vlastnosti. Například autoři tohoto vynálezu zjistili, že terpolymer ethylenu získaný terpolymerací ethylenu, lineárního alfa-olefinu a větveného alfa-olefinu, které mají celkový počet atomů uhlíku šest, se neočekávaně liší od terpolymerů ethylenu získaného terpolymerací ethylenu lineárním alfa-olefinem a větveným alfa-olefinem s celkovým počtem atomů uhlíku více než šest stejně jako od terpolymerů ethylenu získaného terpolymerací ethylenu s lineárním alfa-olefinem a větveným alfa-olefinem s celkovým počtem atomů uhlíku méně než šest.

Autoři tohoto vynálezu dokonce překvapivěji zjistili, že u těchto tří skupin terpolymerů ethylenu s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou a lineárním alfaolefinem jako třetí složkou podle tohoto vynálezu, terpolymery získané polymerací ethylenu, lineárního alfa-olefinu a větveného alfa-olefinu s celkovým počtem atomů uhlíku šest jako první skupiny, terpolymery ethylenu získané polymerací ethylenu lineárním atfa-olefmem s větveným alfa-olefinem s celkovým počtem atomů uhlíku více než šest jako druhé skupiny, a terpolymery ethylenu získané polymerací ethylenu lineárním alfa-olefinem s větveným alfa-olefinem s celkovým počtem atomů uhlíku méně než šest jako třetí skupiny, lze zjistit příslušné rozlišitelné skupiny polymerů s velkým rozsahem nečekaných vlastností závislých na různých lineárních alfa-olefinech, které mají různé celkové počty atomů uhlíku. Vlastnosti jednotlivých členů těchto skupin nejsou úměrné počtu atomů uhlíku lineárního olefinického uhlovodíku, jak by se očekávalo.

Vlastnosti terpolymerů v každé skupině a podskupině jsou dány hlavně poměrem podílu ethylenu k součtu podílů větveného alfa-olefinu a dalšího lineárního « · alfa-olefinu použitých v terpolymerační reakci, pn které se vyrobí terpolymer podle tohoto vynálezu, a poměrem podílu větveného alfa-olefinu k podílu lineárního alfaolefinu použitých v terpolymerační reakci. Jinými slovy - vlastnosti terpolymeru, vztaženo na ethylen: součet celkového obsahu komonomeru, na molárním základě, se může měnit měněním poměru podílu větveného alfa-olefinu k poměru lineárního alfaolefinu. Tímto způsobem lze získat velký rozsah příslušných terpolymerů, které mají velký rozsah aplikačních vlastností kontrolovaných jistými mezemi. Výsledné terpolymery jsou vhodné pro zlepšené aplikace v hlavních odvětvích zpracování. Mezi typické aplikace terpolymeru patří lisování na vytlačovacím lisu, tvarování foukáním a injekční tvarování.

Podle druhého aspektu tohoto vynálezu se tedy získává polyerm ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Jinými slovy - podle druhého aspektu tohoto vynálezu se získává polymer, který je reakčním produktem ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Podle druhého aspektu tohoto vynálezu se dále získává terpolymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Poměr molámího podílu ethylenu k součtu molárních podílů větveného alfaolefinu a dalšího lineárního alfa-olefinu může být od 99,9:0,1 do 80:20. Výhodný poměr molámího podílu ethylenu k součtu molárních podílů větveného alfa-olefinu a dalšího lineárního alfa-olefinu je od 99,9:0,1 do 90:10. Nejvýhodnější poměr mo• · lamího podílu ethylenu k součtu molámích podílů větveného alfa-olefinu a dalšího lineárního alfa-olefinu je od 99,9:0,1 do 95:5.

Poměr molámího podílu větveného alfa-olefinu k podílu dalšího lineárního alfa-olefinu může být od 0,1:99,9 do 99,9:0,1. Výhodný poměr molámího podílu větveného alfa-olefinu k podílu dalšího lineárního alfa-olefinu je od 1:99 do 99:1. Nejvýhodnější poměr molámího podílu větveného alfa-olefinu k dalšímu lineárnímu alfa-olefinu je od 2:98 do 98:2.

Polymer podle druhého aspektu tohoto vynálezu může znamenat polymer, který se získá zreagováním ethylenu, větveného alfa-olefinu a třetího lineárního alfaolefinu v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti vhodného katalyzátoru nebo katalytického systému.

Polymer podle druhého aspektu tohoto vynálezu může mít následující vlastnosti:

a) rychlost tání měřenou podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

c) jestliže se jeho tvrdost vynese proti jeho hustotě, odpovídá následující rovnici:

545,4 p - 463,64 < H < 545,5 p - 447,3, kde p znamená hustotu polymeru měřenou jak shora uvedeno a H je jeho tvrdost měřená podle ASTM D 2240 s doménou, pro kterou platí rovnice:

0<H<60a

0,82 < p < 0,96.

• · • »

V prvním provedení druhého aspektu vynálezu polymer může znamenat terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu jako větveného alfa-olefinu a lineárního alfaolefinu.

Lineární alfa-olefin může znamenat lineární alfa-olefin s celkovým počtem atomů uhlíku mezi 3 a 10, což tedy vede k podskupině terpolymerů odlišujících se obsahem třetího nebo lineárního alfa-olefinu a odlišnými aplikačními vlastnostmi. Autoři tohoto vynálezu překvapivě zjistili, že neexistuje žádný matematický vzájemný vztah mezi počtem atomů uhlíku lineárního alfa-olefinu a vlastnostmi výsledného polymeru.

Terpolymer ethylenu s 4-methyl-1-pentenem jako druhou složkou a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou může mít následující vlastnosti:

a) rychlost tání měřenou podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

c) jestliže se jeho pevnost v tahu vynese proti hustotě odpovídá následující rovnici:

σ> 111,1 p-93,3, kde p znamená hustotu terpolymerů měřenou jak shora uvedeno a σ je jeho mezní pevnost v tahu měřená podle ASTM D 638 M s doménou, pro kterou platí rovnice:

σ > 0 a

0,84 < p < 0,96, a/nebo

d) jestliže jeho modul je vynesen proti jeho hustotě, odpovídá následující rovnici:

E > 3636 p - 3090,9, kde p je hustota terpolymerů měřená jak shora uvedeno a E znamená jeho modul měřený podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

Ε > 0 a

0,85 < ρ < 0,96.

V první versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu múze terpolymer znamenat terpolymer získaný reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a propylenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a propylenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) = 23 a/nebo = 17,6 a/nebo = 5,0 a/nebo = 76 a/nebo = 142.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 23 a/nebo > 17,6 a/nebo > 5,0 a/nebo > 76 a/nebo >142.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 23 a/nebo < 17,6 a/nebo < 5,0 a/nebo < 76 a/nebo < 142.

V druhé versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-butenem.

• · ··· ·· ···· ·· ···

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 1-butenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 39 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 34,1 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 8,4 a/nebo mezní prodloužení (%) = 56 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 269.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 39 a/nebo >34,1 a/nebo > 8,4 a/nebo > 56 a/nebo >269.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 39 a/nebo <34,1 a/nebo < 8,4 a/nebo < 56 a/nebo <269.

Ve třetí versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-pentenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 1-pentenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 46 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 42 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 11,3 a/nebo mezní prodloužení (%) = 79 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 324.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 46 a/nebo > 42 a/nebo > 11,3 a/nebo > 79 a/nebo >324.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) < 46 a/nebo < 42 a/nebo < 11,3 a/nebo < 79 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 324.

Ve čtvrté versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-hexenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 1-hexenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) = 42 a/nebo = 31,8 a/nebo = 8,8 a/nebo = 47 a/nebo = 352.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti: tvrdost > 42 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) > 31,8 a/nebo mezní pevnost (MPa) > 8,8 a/nebo • ·

mezní prodloužení (%) Youngův modul pružnosti (MPa)

• · · · · ·· ···· «· ··· 13 > 47 a/nebo >352.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m2) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) Youngův modul pružnosti (MPa)

< 42 a/nebo < 31,8 a/nebo < 8,8 a/nebo < 47 a/nebo <352.

V páté versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-heptenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 1-heptenu může mít

následující vlastnosti: tvrdost rázovou pevnost (kJ/m2) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) Youngův modul pružnosti (MPa)

= 58 a/nebo = 16,9 a/nebo = 21,3 a/nebo = 50 a/nebo = 622.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m2) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) Youngův modul pružnosti (MPa)

> 58 a/nebo > 16,9 a/nebo > 21,3 a/nebo > 50 a/nebo >622.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m2)

< 58 a/nebo < 16,9 a/nebo

mezní pevnost (MPa) < 21,3 a/nebo mezní prodloužení (%) < 50 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 622.

V šesté versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-oktenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 1-oktenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 33 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 31,5 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 7,8 a/nebo mezní prodloužení (%) = 65 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 204.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 33 a/nebo > 31,5 a/nebo > 7,8 a/nebo > 65 a/nebo >204.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 33 a/nebo < 31,5 a/nebo < 7,8 a/nebo < 65 a/nebo <204.

V sedmé versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-nonenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, sledující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa)

4-methyl-1-pentenu a 1-nonenu může mít ná = 42 a/nebo = 38,5 a/nebo = 14,9 a/nebo = 90 a/nebo = 274.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 42 a/nebo > 38,5 a/nebo > 14,9 a/nebo > 90 a/nebo >274.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 42 a/nebo < 38,5 a/nebo < 14,9 a/nebo < 90 a/nebo <274.

V osmé versi prvního provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolyměrová skupina získat reakcí ethylenu se 4-methyl-1-pentenem a 1-decenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 1-decenu může mít ná sledující vlastnosti:

tvrdost = 5 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 11,5 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 1,5 a/nebo mezní prodloužení (%) = 34 a/nebo • · · • · · · · ·

Youngův modul pružnosti (MPa) = 103.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 5 a/nebo > 11,5 a/nebo > 1,5 a/nebo > 34 a/nebo >103.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost	< 5 a/nebo
rázovou pevnost (kJ/m2)	< 11,5 a/nebo
mezní pevnost (MPa)	< 1,5 a/nebo
mezní prodloužení (%)	< 34 a/nebo
Youngův modul pružnosti (MPa)	<103.

V druhém provedení druhého aspektu vynálezu může polymer znamenat terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu jako větveného alfa-olefinu a větveného lineárního alfa-olefinu.

Lineám! alfa-olefin může znamenat jak shora uvedeno, může znamenat jakýkoliv lineární alfa-olefin s celkovým počtem atomů uhlíku mezi 3 a 10, což tedy vede k podskupině terpolymerů odlišujících se obsahem třetího nebo lineárního alfa-olefinu a odlišnými aplikačními vlastnostmi.

Terpolymer ethylenu s 3-methyl-1-butenem jako druhou složkou a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou může mít následující vlastnosti:

a) rychlost tání měřenou podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo • ·

C)

d) jestliže se jeho mezní pevnost v tahu se vynese proti jeho hustotě, odpovídá následující rovnici:

σ> 111,1 p-95,56, kde p znamená hustotu terpolymeru měřenou jak shora uvedeno a σ znamená jeho mezní pevnost v tahu měřená podle ASTM D 638 M s doménou, pro kterou platí rovnice:

σ > 0 a

0,86 < p < 0,96, a/nebo jestliže jeho modul je vynesen proti jeho hustotě, odpovídá následující rovnici:

E> 5555,56 p-4833,3, kde p je hustota terpolymeru měřená jak shora uvedeno a E znamená jeho modul měřený podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

E>0a

0,87 < p < 0,96.

V první versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu s může terpolymer získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a propylenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a propylenu může mít následující vlastnosti:

= 40 a/nebo = 30,1 a/nebo = 9,4 a/nebo = 37 a/nebo tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružností (MPa) = 476.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti: tvrdost > 40 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) > 30,1 a/nebo mezní pevnost (MPa) > 9,4 a/nebo

mezní prodloužení (%) > 37 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) > 476.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 40 a/nebo < 30,1 a/nebo < 9,4 a/nebo < 37 a/nebo <476.

V druhé versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a 1-butenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 1-butenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 28 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 22,4 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 5,6 a/nebo mezní prodloužení (%) =144 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) =199.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

> 28 a/nebo > 22,4 a/nebo > 5,6 a/nebo > 144 a/nebo >199.

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa)

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti: tvrdost < 28 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) < 22,1 a/nebo mezní pevnost (MPa) < 5,6 a/nebo mezní prodloužení (%) <144 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 199.

Ve třetí versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpoly mer získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a 1-pentenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, sledující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa)

3-methyl-1-butenu a 1-pentenu může mít ná = 53 a/nebo = 47,7 a/nebo = 15,2 a/nebo = 83 a/nebo = 477.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 53 a/nebo > 47,7 a/nebo > 15,2 a/nebo > 83 a/nebo >477.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 53 a/nebo < 47,7 a/nebo < 15,2 a/nebo < 83 a/nebo <477.

Ve čtvrté versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpo lymer získat reakcí ethylenu s 3-methyi-1-butenem a 1-hexenem.

»« ·· ·· • · * » 4 • · · * · · ···

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 1-hexenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 14 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 10 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 1,7 a/nebo mezní prodloužení (%) = 74 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 52.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 14 a/nebo > 10 a/nebo > 1,7 a/nebo > 74 a/nebo > 52.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 14 a/nebo < 10 a/nebo < 1,7 a/nebo < 74 a/nebo < 52.

V páté versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a 1-heptenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 1-heptenu může mít následující vlastnosti.

tvrdost = 51 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 28,3 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 12,9 a/nebo mezní prodloužení (%) = 48 a/nebo • * » · ·

Youngův modul pružnosti (MPa) = 406.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) > 51 a/nebo > 28,3 a/nebo > 12,9 a/nebo > 48 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) > 406.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) < 51 a/nebo < 29,3 a/nebo < 12,9 a/nebo < 48 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 406.

V šesté versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a 1-oktenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 1-oktenu může mít následující vlastnosti:

= 49 a/nebo = 39,8 a/nebo = 9,9 a/nebo = 53 a/nebo tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) = 380.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti: tvrdost > 49 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) > 39,8 a/nebo mezní pevnost (MPa) > 9,9 a/nebo *··· mezní prodloužení (%) > 53 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) > 380.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 49 a/nebo < 39,8 a/nebo < 9,9 a/nebo < 53 a/nebo <380.

V sedmé versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymer získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a 1-nonenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 1-nonenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 43 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 24,2 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 10,2 a/nebo mezní prodloužení (%) = 41 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 403.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 43 a/nebo > 24,2 a/nebo > 10,2 a/nebo > 41 a/nebo >403.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti: tvrdost < 43 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) < 24,2 a/nebo • · mezní pevnost (MPa) <10,2 a/nebo mezní prodloužení (%) < 41 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 403.

V osmé versi druhého provedení druhého aspektu vynálezu se může terpolymerová skupina získat reakcí ethylenu s 3-methyl-1-butenem a 1-decenem.

Podrobně - terpolymer ethylenu, sledující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa)

3-methyl-1-butenu a 1-decenu může mít ná= 46 a/nebo = 30,6 a/nebo = 13,3 a/nebo = 52 a/nebo = 347.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) > 46 a/nebo > 30,6 a/nebo > 13,3 a/nebo > 52 a/nebo >347.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%)

Youngův modul pružnosti (MPa) < 46 a/nebo < 30,6 a/nebo < 13,3 a/nebo < 52 a/nebo <347.

Ve třetím provedení prvního aspektu vynálezu polymer může znamenat terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-hexenu jako větveného alfa-olefinu a lineárního alfaolefinu.

• · ·

Lineární alfa-olefin může znamenat, jak shora uvedeno, jakýkoliv lineární alfaolefin s celkovým počtem atomů uhlíku mezi 3 a 10, což tedy vede k podskupinám terpolymerů odlišujících se obsahem třetího nebo lineárního alfa-olefinu a odlišnými aplikačními vlastnostmi.

Podle třetího aspektu tohoto vynálezu se získává polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Jinými slovy - podle třetího aspektu vynálezu se získává polymer, který je reakčním produktem ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Dále se podle třetího aspektu vynálezu získává terpolymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.

Ještě dále se podle třetího aspektu podle tohoto vynálezu získává polymer ethylenu s alespoň dvěma různými větvenými alfa-olefiny.

Nahražením lineárního alfa-olefinu jako třetí složky skupiny terpolymerů podle druhého aspektu vynálezu jiným větveným olefinem podle třetího aspektu tohoto vynálezu se získá nová skupina terpolymerů, při čemž tyto terpolymery mají dokonce ještě překvapivější vlastnosti a tedy zvyšují rozsah jeho aplikací.

Autoři tohoto vynálezu překvapivé zjistili, že ve skupině terpolymerů ethylen s dvěma odlišnými větvenými alfa-olefiny podle tohoto aspektu vynálezu existují zvláštní podskupiny polymerů, u nichž lze zjistit ještě překvapivější aplikační vlastnosti. Terpolymer ethylenu získaný terpolymerací ethylenu druhou složkou, větveným alfa25

olefinem, a třetí složkou, větveným alfa-olefinem, s celkovým počtem atomů uhlíku 6, se neočekávaně odlišuje od terpolymeru ethylenu získaného terpolymerací ethylenu větveným alfa-olefinem jako druhou složkou a větveným alfa-olefinem jako třetí složkou, při čemž celkový počet atomů uhlíku převyšuje číslo šest, a od terpolymeru ethylenu získaného terpolymerací ethylenu větveným alfa-olefinem jako druhou složkou a větveným alfa-olefinem jako třetí složkou, při čemž celkový počet atomů uhlíku je menší než šest.

Vlastnosti terpolymerů v každé skupině se stanovují hlavně poměrem podílu ethylenu k součtu vlastností větvených alfa-olefinů a poměrem podílů těchto dvou různých větvených alfa-olefinů. Jinými slovy, vlastnosti terpolymerů, vztaženo na ethylen/součet celkového množství komonomeru na molekulární bázi, se liší měněním molámího poměru těchto dvou větvených alfa-olefinů. Tímto způsobem se může získat velký rozsah příslušných terpolymerů s velkým rozsahem aplikačních vlatností regulovaných mezi určitými limity. Mezi typické aplikace terpolymeru patří lisování vytlačováním, hnětení foukáním a injekční tvarování.

Poměr molámího podílu ethylenu k součtu molárních podílů prvního větveného alfa-olefinu a druhého větveného alfa-olefinu může být od 99,9:0,1 do 80:20. Výhodný poměr molámího podílu ethylenu k součtu molárních podílů prvního větveného alfa-olefinu a druhého větveného alfa-olefinu je od 99,9:0,1 do 90:10. Nejvýhodnější poměr molámího podílu ethylenu k součtu molárních podílů prvního větveného alfa-olefinu a druhého větveného alfa-olefinu může být od 99,9:0,1 do 95:5.

Poměr molámího podílu prvního větveného alfa-olefinu k podílu druhého větveného alfa-olefinu může být od 0,1:99,9 do 99,9:0,1. Výhodný poměr molámího podílu prvního větveného alfa-olefinu k poměru druhého větveného alfa-olefinu je od 1:99 do 99:1. Nejvýhodnější poměr molámího podílu prvního větveného alfa-olefinu k druhému větvenému alfa-olefinu může být od 2:98 do 98:2.

• · · · · · 9 ·· ··· ·· · · · · ·» ·

Podrobně - polymer podle třetího aspektu tohoto vynálezu se může získávat reakcí ethylenu, prvního větveného alfa-olefinu a dalšího nebo druhého větveného alfa-olefinu v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti vhodného katalyzátoru nebo katalytického systému.

V prvním provedení třetího aspektu vynálezu může polymer znamenat terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a třetího, jiného větveného alfa-olefinu.

Až dosud se obecně předpokládalo, že polymery ethylenu a 3-methyl-1-pentenu nemají žádné praktické aplikace. Autoři tohoto vynálezu však nyní překvapivě objevili, že jestliže se ethylen terpolymeruje podle tohoto vynálezu se 4-methyl-1-pentenm a 3-methyl-1-pentenem, tato reakce nejen že je snadná, ale mohou se získat polymery s vynikajícími aplikačními vlatnostmi.

V první versi prvního provedení třetího aspektu vynálezu polymer může znamenat terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-pentenu a 3-methyl-1-pentenu.

Terpolymer ethylenu se 4-methyl-1-pentenem jako druhou složkou a 3-methyl-1-pentenem jako třetí složkou mají následující vlastnosti:

a) rychlost tání měřenou podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,89 do 0,950 a/nebo

c) jestliže se jeho mezní pevnost v tahu vynese proti jeho hustotě, odpovídá následující rovnici:

σ > 240 p-212,4, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a σ je jeho pevnost v tahu měřená podle ASTM D 638 M s doménou, pro kterou platí rovnice:

σ > O a

0,885 < ρ < 0,96, a/nebo

d) jestliže je jeho modul vynesen proti jeho hustotě, odpovídá následující rovnici:

E> 700/0,06 p- 10500, kde p je hustota terpolymeru měřená jak shora uvedeno E znamená jeho modul měřený podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

E>0a

0,9 < p < 0,96, a/nebo

e) jestliže se jeho rázová pevnost vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

l> 150 p-109, kde p znamená hustotu terpolymeru měřenou jak shora uvedeno a I znamená jeho rázovou pevnost měřenou podle ASTM D 256 M s doménou, pro kterou platí rovnice:

I >20 a

0,86 < p < 0,943.

Podrobné - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 32 a/nebo rázová pevnost (kJ/m²) = 27 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 4,8 a/nebo mezní prodloužení (%) = 55 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 272.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti: tvrdost > 32 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) > 27 a/nebo mezní pevnost (MPa) > 4,8 a/nebo > 55 a/nebo mezní prodloužení (%) > 55 é

Youngův modul pružnosti (MPa) > 272.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost rázovou pevnost (kJ/m²) mezní pevnost (MPa) mezní prodloužení (%) < 32 a/nebo < 27 a/nebo < 4,8 a/nebo < 55 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 272.

Ve druhé versi prvního provedení třetího aspektu vynálezu může polymer znamenat terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 4-methyl-1-pentenu.

Podrobně - terpolymer ethylenu, 3-methyl-1-butenu a 4-methyl-1-pentenu může mít následující vlastnosti:

tvrdost = 56 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) = 51,2 a/nebo mezní pevnost (MPa) = 16,1 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) = 451.

V jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost > 56 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) > 51,2 a/nebo mezní pevnost (MPa) > 16,1 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) > 451.

V ještě jiném zvláštním případě může mít následující vlastnosti:

tvrdost < 56 a/nebo rázovou pevnost (kJ/m²) < 51,2 a/nebo mezní pevnost (MPa) < 16,1 a/nebo

Youngův modul pružnosti (MPa) < 451.

• 9 «99

V druhém provedení třetího aspektu vynálezu může polymer znamenat terpolymer ethylenu, 4-methyl-1-hexenu a třetího jiného větveného alfa-olefinu.

Přihlašovatel také zjistil, že při polymeraci ethylenu s lineárním alfa-olefinem a dalším větveným alfa-olefinem nebo při polymeraci ethylenu se dvěma větvenými alfa-olefiny se získávají ještě zajímavější polymery, jestliže se pro polymeraci používají rozmanité příslušné procesy.

Podle čtvrtého aspektu podle vynálezu se tedy získává způsob výroby polymeru, který zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a s lineárním alfaolefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor.

Tato reakce se tedy provádí v jedné nebo více reakčních zónách, které mohou existovat v jednostupňové reakční nádobě nebo v řetězci dvou nebo více reakčních nádob.

Tato reakce se může provádět dávkovým způsobem s tím, že se další větvený alfa-olefin a lineární alfa-olefin přidají současně na počátku reakce, zatímco ethylen se přidává kontinuálně během reakce, a s tím, že se během reakce neodstraňuje žádný produkt. Reakce se může provádět také dávkovým způsobem tak, že se lineární alfa-olefin a další větvený alfa-olefin přidávají současně s ethylenem a kontinuálně nebo diskontinuálně během reakce, při čemž se během reakce neodstraňuje žádný produkt. Podle ještě dalšího dávkového způsobu se reakce může provádět tak, že se buď lineární alfa-olefin nebo další větvený alfa-olefin pňdá na počátku reakce, při čemž ethylen se přidává kontinuálně během reakce za kontinuálního nebo dis• · kontinuálního dodávání monomeru, který nebyl pndat na počátku reakce s tím, že se během reakce neodstraňuje žádný reakční produkt.

Reakce se však může také provádět kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a lineární alfa-olefin a další větvený alfa-olefin se přidávají společně nebo odděleně, kontinuálně neboi diskontinuálné, během reakce a terpolymerový produkt se kontinuálně odstraňuje z reakční zóny.

Polymery získané podle tohoto způsobu, na základě příslušného složení napájení a příslušných reakčních podmínek, mají takovou distribuci, která je dána hlavně odlišnými reaktivitami monomerů. Toto poskytuje jedinečný nástroj pro získání velmi rozmanitých polymerů ethylenu, dalšího větveného alfa-olefinu a lineárního alfa-olefinu, jejichž vlastnosti jsou regulovány hlavně jejich složením a nejednotností.

Molekulová hmotnost výsledného polymeru může být regulována přidáváním vodíku do reakční zóny během reakce. Čím je větší množství přidávaného vodíku, tím menší bude molekulová hmotnost polymeru.

Polymerace se s výhodou provádí ve stavu v podstatě bez kyslíku a bez vody a buď bez nebo v přítomnosti inertního nasyceného uhlovodíku.

Polymerační reakce podle tohoto aspektu vynálezu se může provádět v suspenzní fázi, ve fázi roztoku nebo v plynné fázi s tím, že polymerace ve fázi suspenze je výhodná.

Alespoň v principu se může použít jakýkoliv vhodný katalyzátor nebo katalytický systém, který kopolymeruje ethylen s olefiny. V literauře jsou známy kata lyzátory, jako je heterogenní Ziegler-Nattův katalyzátor, katalyzátor na bázi chrómu, metallocenové, jednomístné a další typy katalyzátorů. Výhodný je však katalytický systém, který obsahuje titanový katalyzátor na nosiči aktivovaného chloridu horečnatého nebo naplněný na aktivovaném chloridu hořečnatém.

• · ·

Nejvýhodnějším katalyzátorem je přísluně připravený titanový katalyzátor příslušně naplněný na příslušně aktivovaném chloridu hořečnatém.

Podle jednoho provedení jednoho aspektu vynálezu se tedy získává způsob výroby polymeru, který zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru, větveného alfa-olefinu jako druhé složky nebo monomeru a lineárního alfa-olefinu jako třetí složky nebo monomeru v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž příslušný katalyzátor se získává:

i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním k suspenzi alespoň jednoho alkoholu a jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny s tím, že se výsledná směs rozemele na hladkou konzistenci, a následujícím ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) promytím aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru,

v) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vi) přidáním chloridu titaničitého k nosiči naplněnému alkoholem a mícháním výsledné směsi pod zpětným chladičem po takovou dobu, aby se získal katalyzátor naplněný titanem, a vii) ochlazením a potom promytím katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem s jeho ná32 sledujícím vysušením a rozpráškováním, takže se získá katalyzátor.

Výhodnými uhlovodíkovými rozpouštědly jsou inertní nasycené uhlovodíkové kapaliny, jako jsou alifatické nebo cykloalifatické kapalné uhlovodíky. Nejvýhodnější jsou hexan a heptan.

Ether(y) se vybere (vyberou) z lineárních etherů s celkovým počtem atomů uhlíku 8 až 16. Alkohol se vybere nebo alkoholy se vyberou z alkoholů se 2 až 8 atomy uhlíku. Směsi se míchají 1 až 12 hodin a teplota je mezi 40 a 140 °C.

Alkylhlinité sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku.

Podle jiného provedení tohoto aspektu vynálezu se získává způsob výroby polymeru, který zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž příslušný katalyzátor se získává:

i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním k suspenzi alespoň jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) zfiltrováním a promýváním suspenze částečně aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud je v promývací kapalině detegován « * • · ether, takže se získá promytý částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny s následujícím rozemletím na hladkou konzistenci a ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý,

v) promýváním aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje alkylhlinitá sloučenina, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru, vi) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vii) promytím nosiče naplněného alkoholem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý nosič naplněný alkoholem, viii) přidáním chloridu titaničitého k nosiči naplněnéhoalkoholem a rozemletím na hladkou konzistenci, takže se získá katalyzátor naplněný titanem, a ix) promýváním katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje titan, takže se získá katalyzátor.

Jak zde bylo shora uvedeno, chlorid hořečnatý může být částečně zbaven vody a může mít obsah vody mezi 0,02 moly vody/mol chloridu hořečnatého a 2 moly/mol chloridu hořečnatého.

Výhodnými uhlovodíkovými rozpouštědly jsou inertní nasycneé uhlovodíkové kapaliny, jako jsou alifatické nebo cykloalifatické kapalné uhlovodíky. Nejvýhodnější jsou hexan a heptan.

Ethery mohou být vybrány z lineárních etherů s celkovým počtem atomů uhlíku 8 až 16. Směsi se míchají 1 až 12 hodin při teplotě mezi 40 a 140 °C.

• · • ·

Alkylhlinitá sloučenina je sloučenina obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku. Alkylhlinitá sloučenina používaná v tomto provedení podle tohoto aspektu vynálezu neobsahuje atom chloru.

Katalyzátor může být předpolymerován.

Pro předpolymeraci jsou výhodné alfa-olefiny se 2 až 8 atomy uhlíku. Množství polymeru pocházejícího z předpolymerace je s výhodou v rozmezí od 1 do 500 polymerů/g katalyzátoru.

Podle jiného provedení tohoto aspektu vynálezu se tedy získává způsob výroby polymeru, který zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti poslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž katalyzátor je předpolymerován alfaolefinem se 2 až 8 atomy uhlíku nebo směsí alfa-olefinů se 2 až 8 atomy uhlíku a množství polymeru, který je výsledkem předpolymerace, je v rozmezí od 1 do 500 polymerů/g katalyzátoru.

Předpolymerace se s výhodou provádí se stejnými monomery, které se nechají reagovat v tomto způsobu.

Mohou se používat rozmanité způsoby předpolymerace. Nejvýhodnější způsob má však následující stupně:

i) přidání v uzavřené nádobě za inertních podmínek 1 až 10 % hmotn. trialkylhlinité sloučeniny za míchání k vysoce vyčištěnému uhlovodíkovému rozpouštědlu při 80 °C, takže se získá kapalná směs, ii) přidání 0,1 až 1 % hmotn. katalyzátoru ke kapalné směsi, iii) přidání méně než 0,5 % hmotn. vodíku do uzavřené nádoby, iv) kontinuální dodávání monomerů odděleně nebo jako směs tak dlouho, dokud se nedosáhne žádané zvýšení hmotnosti odpovídající žádanému poměru polymer/katalyzátor, a

v) zfiltrování výsledného předpolymerovaného katalyzátoru a jeho promytí uhlovodíkovým rozpouštědlem, po kterém následuje další filtrační stupeň a jeho následující sušení.

U způsobu v plynné fázi se katalyzátor obvykle předpolymeruje nebo je na nosiči. Nejvýhodnější předpolymerace se provádí stejnými monomery jako jsou ty, které reagují v tomto způsobu. Nejvýhodnějším nosičem je terpolymerový prášek stejného složení jako má terpolymer, který se má získat terpolymerací. Tento nosič se zpracová se stejným alkylhliníkem, jaký se používá jako kokatalyzátor pň terpolymeraci.

Jestliže se katalyzátor vyrobený podle tohoto vynálezu použije pro terpolymeraci, může se použít kokatalyzátor. Výhodné kokatalyzátory jsou sloučeniny obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku.

Pro polymerací v roztoku se teplota a rozpouštědlo vyberou tak, aby se terpolymer zcela rozpustil ve vybraném rozpouštědle během terpolymerace.

Olefinické monomery používané pn terpolymerací podle tohoto aspektu vynálezu mohou být získány z Fischer-Tropschova procesu, jak zde bylo shora popsáno; lze však použít jakýkoliv jiný stupeň polymerace olefinických monomerů získaných z jiných postupů místo jednoho nebo více olefinických monomerů získaných z Fischer-Tropschova procesu, jak shora popsáno.

V jednom provedení tohoto aspektu vynálezu může být tedy ethylen získán z Fischer-Tropschova procesu. Jak však bylo shora uvedeno, díky způsobu zpracování, tj. dělení a čištění, zahrnutého ve Fischer-Tropschově výrobě ethylenu mohou

polymery obsahující ethylen získaný Fischer-Tropschovou reakcí v některých případech nevykazovat žádný rozdíl při sorvnání s polymery obsahujícími ethylen získaný konvenčními způsoby.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může větvený alfa-olefin pocházet z Fischer-Tropschovy reakce. Téměř všechny známé alfa-olefiny, které mají praktickou aplikaci, se mohou získat Fischer-Tropschovým procesem. Výhodné větvené alfa-olefiny jsou však ty, které mají 4 až 10 atomů uhlíku. Nejvýhodnější jsou ty, které mají větvení situováno na vzdáleném konci vzhledem k dvojné vazbě. Tyto olefiny mohou obsahovat malá množství jiných olefinů.

Příklady těchto nejvýhodnějších větvených olefinů jsou 3-methyl-1-buten, 4-methyl-1-penten, 4-methyl-1-hexen a 3-methyl-1-penten. Výhodná je také směs 4-methyl-1-pentenu a 3-methyl-1-pentenu.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může být lineární alfa-olefin získán Fischer-Tropschovým procesem. Typickými příklady těchto lineárních alfa-olefinů jsou propylen, 1-buten, 1-penten, 1-hexen, 1-hepten, 1-okten, 1-nonen a 1-decen. Výhodné příklady těchto olefinů mají 3 až 9 atomů uhlíku, nejvýhodnější mají mezi 4 a 8 atomy uhlíku. Tyto olefiny mohou obsahovat malá množství jiných olefinických složek, jak bylo shora popsáno.

Typickými příklady olefinů pocházejících z Fischer-Tropschovy reakce, které se mohou používat v rozmanitých aspektech vynálezu jako druhá a/nebo třetí složka, jsou ty, které jsou shora popsány vzhledem k tomuto aspektu vynálezu a které obsahují typicky taková množství jiných olefinických složek jak shora popsáno. V jednom provedení tohoto aspektu vynálezu může tedy druhá složka a/nebo třetí složka obsahovat od 0,002 do 2 % hmotn. jiných olefinických složek. V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může druhá složka a/nebo třetí složka obsahovat od 0,02 do 2 % hmotn. jiných olefinických složek. V ještě jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může druhá složka a/nebo třetí složka obsahovat od 0,2 do 2 %

hmotn. jiných olefinických složek. V ještě dalším provedení tohoto aspektu vynálezu může druhá složka nebo třetí složka obsahovat od 0,2 do 2 % hmotn. jiných olefinických složek s tím, že jestliže jiné olefinické složky jsou přítomny v jedné složce v množství nepřevyšujícím 2 % hmotn., budou přítomny v jiné složce v množství úměrně menším než jsou 2 % hmotn. Přirozeně, že v jiné složce, jestliže je to žádoucí, může být přítomno menší množství jiných olefinických složek.

Mezi typické příklady jiných olefinických složek patří:

1-penten s celkovým množstvím jiných olefinických složek 0,5 % hmotn. obsahujících hlavně:

2-methyl-buten - 0,46 % hmotn., velmi malý podíl větvených olefinů s 5 atomy uhlíku, velmi malý podíl vnitřních olefinů s 5 atomy uhlíku, velmi malý podíl cyklických olefinů s 5 atomy uhlíku a velmi malý podíl dienů,

-hexen s jinými olefinickými složkami obsahujícími hlavně:

větvené olefiny, hlavně s 6 atomy uhlíku - 0,51 % hmotn., vnitřní olefiny, hlavně se 6 atomy uhlíku - 0,18 % hmotn., cyklické olefiny, hlavně s 6 atomy uhlíku - 0,13 % hmotn. a velmi malý podíl dienů,

-hepten s jinými olefinickými složkami obsahujícími hlavně:

větvené olefiny, hlavně se 7 atomy uhlíku - 0,48 % hmotn. a vnitřní olefiny, hlavně se 7 atomy uhlíku - 0,53 % hmotn.,

-okten s jinými olefinickými složkami obsahujícími hlavně:

větvené olefiny, hlavně s 8 atomy uhlíku - 0,41 % hmotn. a vnitřní olefiny, hlavně s 8 atomy uhlíku - 0,83 % hmotn.,

1-nonen s jinými olefinickými složkami obsahujícími hlavně:

větvené olefiny, hlavně s 9 atomy uhlíku - 0,65 % hmotn. a vnitřní olefiny, hlavně s 9 atomy uhlíku - 0,51 % hmotn.,

3- methyl-1-buten s jinými olefinickými složkami obsahujícími hlavně vnitřní olefiny, hlavně se 4 atomy uhlíku - 0,03 % hmotn. a velmi malé množství dienů, směs (1:1) 4-methyl-1-pentenu a 3-methyl-1-pentenu, při čemž jiné olefinické složky (2 % hmotn.) obsahují hlavně 2,3-dimethyl-1-buten, a

4- methyl-1 -pentenu, v němž je celkové množství jiných olefinických složek 2 % hmotn. a obsahují hlavně 3-methyl-1-penten.

Tyto typické příklady však nevylučují přítomnost jiných olefinických složek za předpokladu, že monomery vyhovují shora uvedeným mezím, pokud jde o celkový obsah jiných olefinických složek zde přítomných.

Jak bylo shora uvedeno, jestliže třetí monomer nebo složka obsahuje propylen nebo 1-buten a pochází z Fischer-Tropschova procesu, může se nejdříve zpracovat tak, že je v podstatě identický s jiným komerčně dostupným propylenem nebo 1-butenem. V tomto případě polymery podle vynálezu a odvozené od takového propylenu nebo 1-butenu nemohou vykazovat žádný rozdíl proti polymerům podle vynálezu a odvozeným od jiného komerčně dostupného propylenu nebo 1-butenu.

V jednom provedení tohoto aspektu vynálezu může být ethylen kopolymerován se 4-methyl-1-pentenem jako větveným alfa-olefinem a lineárním alfa-olefinem.

Lineární alfa-olefin může znamenat jakýkoliv lineární alfa-olefin s celkem 3 až 10 atomy uhlíku, který vede k podskupinám versí příslušného procesu, které se liší ve třetí složce, tj. použitém lineárním alfa-olefinu.

• ·

V první versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená propylen.

Ve druhé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-buten.

Ve třetí versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-penten.

Ve čtvrté versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-hexen.

V páté versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-hepten.

V šesté versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-okten.

V sedmé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-nonen.

V osmé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-decen.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může být ethylen kopolymerován s 3-methyl-1-butenem jako větveným alfa-olefinem a lineárním alfa-olefinem.

Lineární alfa-olefin může znamenat jakýkoliv lineární alfa-olefin s celkem 3 až 10 atomy uhlíku, který vede k podskupinám versí příslušného porcesu, které se liší ve třetí složce, tj. použitém lineárním alfa-olefinu.

V první versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená propylen.

Ve druhé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-buten.

Ve třetí versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1 -penten.

Ve čtvrté versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-hexen.

V páté versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-hepten.

V šesté versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-okten.

V sedmé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí komonomer znamená 1-nonen.

V osmé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 1-decen.

Podle pátého aspektu tohoto vynálezu se získává způsob výroby terpolymeru, který zahrnuje zreagování ethylenu, prvního větveného alfa-olefinu a druhého jiného větveného alfa-olefinu v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru a kokatalyzátoru.

Tato rakce se tedy provádí v jedné nebo více reakčních zónách, které se mohou získat v jednostupňové reakční nádobě nebo v řetězci dvou nebo více reakčních nádob.

Jak zde bylo shora uvedeno ve čtvrtém aspektu tohoto vynálezu, tato reakce se tedy může provádět dávkovým způsobem s tím, že se první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin přidají současně na počátku reakce, zatímco ethylen se přidává kontinuálně během reakce, a s tím, že se během reakce neodstraňuje žádný produkt. Reakce se může provádět dávkovým způsobem také tak, že se první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin přidávají současně s ethylenem a kontinuálně nebo diskontinuálně během reakce, při čemž se během reakce neodstraňuje žádný produkt. Podle ještě dalšího dávkového způsobu se reakce může provádět tak, že se buď první větvený alfa-olefin nebo druhý větvený alfa-olefin pňdá na počátku reakce, při čemž ethylen se přidává kontinuálně během reakce za kontinuálního nebo diskontinuálního dodávání monomeru, který nebyl přidat na počátku reakce s tím, že se během reakce neodstraňuje žádný reakční produkt.

Reakce se však může také provádět kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin se přidávají společně nebo odděleně, kontinuálně neboi diskontinuálně, během reakce a terpolymerový produkt se kontinuálně odstraňuje z reakční zóny.

Terpolymery získané způsobem podle tohoto aspektu vynálezu, na základě příslušného složení napájení a poslušných reakčních podmínek, mají takovou distribuci, která je dána hlavně odlišnými reaktivitami monomerů s reakčními rychlostmi větvených alfa-olefinů obecně nižšími než jsou rychlosti odpovídající lineárním alfaolefinům. Toto poskytuje poslušný nástroj pro získání velmi rozmanitých terpolymerů ethylenu, prvního alfa-olefinu a druhého větveného alfa-olefinu, jejichž vlastnosti jsou regulovány hlavně jejich složením a nejednotností.

Molekulová hmotnost výsledného náhodného terpolymeru může být regulována pndáváním vodíku do reakční zóny během reakce. Čím je větší množství podávaného vodíku, tím menší bude molekulová hmotnost náhodného terpolymeru.

Terpolymerace se s výhodou provádí ve stavu v podstatě bez kyslíku a bez vody a bud bez nebo v přítomnosti inertního nasyceného uhlovodíku.

Terpolymerační reakce podle tohoto aspektu vynálezu se může provádět také v suspenzní fázi, ve fázi roztoku nebo v plynné fázi s tím, že polymerace ve fázi suspenze je výhodná.

Alespoň v principu se může použít jakýkoliv vhodný katalyzátor nebo katalytický systém, který kopolymeruje ethylen s olefiny. V literatuře jsou známy katalyzátory, jako je heterogenní Ziegler-Nattův katalyzátor, katalyzátor na bázi chromu, metallocenové, jednomístné a další typy katalyzátorů. Výhodný je však katalytický systém, který obsahuje titanový katalyzátor na nosiči aktivovaného chloridu hořečnatého nebo naplněný na aktivovaném chloridu hořečnatém.

Nejvýhodnějšími katalyzátory jsou dva příslušně vyrobené titanové katalyzátory příslušně naplněné na příslušně aktivovaném chloridu hořečnatém vyrobeném podle čtvrtého aspektu tohoto vynálezu, jak bylo shora popsáno. Výhodný je však také další způsob výroby katalyzátoru.

Podle jednoho provedení podle tohoto aspektu vynálezu se tedy získává způsob výroby polymeru, který zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru, větveného alfa-olefinu jako druhé složky nebo monomeru a jiného větveného alfa-olefinu jako třetí složky nebo monomeru v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž příslušný katalyzátor se získává:

i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním k suspenzi alespoň jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) zfiltrováním a promýváním suspenze částečně aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud je v promývací kapalině detegován ether, takže se získá promytý částečné aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny za míchání a ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý,

v) promýváním aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje alkylhlinitá sloučenina, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru, vi) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vii) promytím nosiče naplněného alkoholem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý nosič naplněný alkoholem, viii) přidáním chloridu titaničitého k promytému nosiči naplněnému alkoholem a jeho rozemletím na hladkou konzistenci, takže se získá katalyzátor naplněný titanem, a ix) řádným promýváním katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje titan, takže se získá katalyzátor.

Chlorid hořečnatý může být částečně bezvodý a může obsahovat mezi 0,02 molu vody/1 mol chloridu hořečnatého a 2 moly vody/1 mol chloridu hořečnatého.

·· · · · ·« · · ·«»· · · * · « · · • · · · · · ♦ ···· ··

Výhodnými uhlovodíkovými rozpouštědly jsou inertní nasycené uhlovodíkové kapaliny, jako jsou alifatické nebo cykloalifatické kapalné uhlovodíky. Nejvýhodnější jsou hexan a heptan.

Ether(y) se vybere (vyberou) z lineárních etherů s celkovým počtem atomů uhlíku 8 až 16. Směs(i) se míchá (míchají) 1 až 12 hodin a teplota je mezi 40 a 140 °C.

Alkylhlinité sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku. Reakce se vyznačuje nepřítomností chloru během reakce.

Katalyzátor může být předpolymerován podle způsobu popsaného ve čtvrtém aspektu tohoto vynálezu.

U terpolymerace v plynné fázi se může použít bud předpolymerovaný katalyzátor nebo katalyzátor na nosiči. Předpolymerovaný katalyzátor může znamenat katalyzátor jak shora popsáno. Nejvýhodnějším nosičem je terpolymerový prášek stejného složení, jako má terpolymer, který se má získat terpolymerací. Tento nosič se zpracová se stejným alkylhliníkem, jaký se používá jako kokatalyzátor při terpolymeraci.

Jestliže se pro terpolymerací používá katalyzátor vyrobený podle tohoto vynálezu, může se použít kokatalyzátor. Výhodný kokatalyzátor je kokatalyzátor obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku.

U polýmerace v roztoku se teplota způsobu a rozpouštědlo vyberou tak, aby terpolymer byl zcela rozpustný ve zvoleném rozpouštědle během terpolymerace.

Olefinické monomery používané v terpolymerací podle tohoto aspektu vynálezu mohou být získány také z Fischer-Tropschova procesu, jak je zde shora popsáno · 4 44 · · » · **44 «··· *·· «·« » · · · ·

4« · » · 4 · · · · » *· 4 ve čtvrtém aspektu tohoto vynálezu; lze však použit jakýkoliv jiný stupeň polymerace olefinických monomerů získaných z jiných postupů místo jednoho nebo více olefinických monomerů získaných z Fischer-Tropschova procesu, jak shora popsáno.

V jednom provedení tohoto aspektu vynálezu může být tedy ethylen používaný jako první monomer získán z Fischer-Tropschova procesu.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může první větvený alfa-olefin pocházet z Fischer-Tropschova procesu, jak zde bylo shora popsáno ve čtvrtém aspektu tohoto vynálezu.

Výhodné větvené alfa-olefiny jsou 3-methyl-1-buten a 4-methyl-1-penten. Nejvýhodnější je směs 4-methyl-1-pentenu a 3-methyl-1-pentenu.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu mohou být oba větvené alfa-olefiny získány Fischer-Tropschovým procesem. Výhodnými příklady těchto olefinů jsou olefiny se 4 až 9 atomy uhlíku.

Typickými poklady olefinů pocházejících z Fischer-Tropschovy reakce, které se mohou použít, jsou ty, které jsou shora popsány ve čtvrtém aspektu vynálezu. Dalším příkladem vhodného oelfinu je (procenta jsou uvedena jako % hmotn.) směs (1:1) 4-methyl-1-pentenu a 3-methyl-1-pentenu, při čemž celkové množství jiných olefinických složek je 2 % hmotn.

V jednom provedení tohoto aspektu vynálezu může být ethylen kopolymerován se 4-methyl-1-pentenem jako prvním větveným alfa-olefinem nebo druhou komonomemí složkou a jiným druhým větveným alfa-olefinem jako třetí komonomemí složkou.

V první versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 3-methyl-1-buten.

Ve druhé versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 4-methyl-1-hexen.

99 49

9 4 · · · • » · · · · • · » 4 4 « · * « · · · « ·· »«·· 4 4 99

Ve třetí versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu třetí monomer znamená 3-methyl-1-penten.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu může být ethylen kopolymerován se 3-methyl-1-butenem jako prvním větveným aifa-olefinem nebo druhou monomemí složkou s druhým jiným větveným olefinem nebo třetí komonomemí složkou.

Přihlašovatel také překvapivě zjistil, že terpolymerace se může provádět použitím jednoho nebo obou komonomerú jako reakčního media a zaváděním ethylenu do reakčního media obsahujícího směs těchto dvou komonomerú nebo použitím ethylenu a druhého komonomeru v reakční mediu sestávajícím z třetího monomeru.

Podle šestého aspektu tohoto vynálezu se tedy získává způsob polymerace ethylenu jako prvního monomeru s druhým větveným monomerem a třetím monomerem v polymerační reakci, při čemž alespoň jeden z komonomerú se používá jako reakční medium nebo rozpouštědlo během polymerační reakce.

Podle šestého aspektu vynálezu se tedy alespoň jeden komonomer používá jako reakční medium nebo rozpouštědlo. Teplo se z reakce může odstraňovat použitím klasických zařízení pro výměnu tepla, jako jsou chladící pláště nebo chladící cívky. Výhodným způsobem je však využití tepla odpařování monomemího reakčního media. Regulované množství reakčního media monomeru (monomerů) se tedy může odpařovat, ochladit vně ve výměníku tepla a navrátit zpátky do reakční nádoby.

Podle jednoho provedení tohoto aspektu vynálezu se jeden monomer používá jako reakční medium.

• * • · · ·

Podle druhého provedení tohoto aspektu vynálezu se jako reakční medium používá směs komonomeru.

Komonomery podle tohoto aspektu vynálezu mohou být vybrány z monomerů shora uvedených ve čtvrtém a pátém aspektu tohoto vynálezu.

V jednom provedení tohoto aspektu vynálezu se ethylen jako první monomer nechá zreagovat s větveným alfa-olefinem jako druhým monomerem a lineárním alfaolefinem jako třetím komonomerem.

V jedné versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu může reakčním mediem nebo rozpouštědlem být větvený monomer.

V jiné versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu může být reakčním mediem nebo rozpouštědlem lineární monomer.

V jiné versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu může být reakčním mediem nebo rozpouštědlem jak lineární monomer tak větvený monomer.

V jiném provedení tohoto aspektu vynálezu se ethylen jako první monomer nechá reagovat s větveným alfa-olefinem jako druhým komonomerem a jiným větveným alfa-olefinem jako třetí komonomerem.

V jedné versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu může být reakčním mediem nebo rozpouštědlem první větvený monomer.

V jiné versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu může být reakčním mediem nebo rozpouštědlem druhý větvený monomer.

V jiné versi tohoto provedení tohoto aspektu vynálezu mohou být reakčním mediem nebo rozpouštědlem oba větvené monomery.

Tento vynález je dále ilustrován pomocí následujících neomezujících pokladů.

V pokladech je vyznačeno, které monomery pocházejí z Fischer-Tropschovy reakce. Všechny monomery, které nejsou uvedeny jako získané z Fischer-Tropschovy reakce, byly tak zvaného polymeračního stupně, tj. nejvyšší čistoty, jak je definováno v Aldrich Catalog Handbook of Fine Chemicals. Tyto monomery polymeračního stupně byly buď získány komerčně nebo zpracováním Fischer-Tropschových monomerů.

Ve všech příkladech jsou všechna procenta jiných olefinických složek přítomných v druhé a/nebo třetí složce vyjádřena v procentech hmotnostních.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Výroba katalyzátoru A

Ve 250ml baňce se zpětným chladičem a zařízením pro míchání se suspendují 4 g chloridu hořečnatého zbaveného vody s obsahem vody 1,5 % hmotn. v 60 ml vysoce vyčištěného heptanu. Potom se pňdají 2 ml ethanolu a 1,4 ml dibutyletheru a směs se míchá 3 hodiny. Do baňky se přikape 90 ml 10% (hmotn.) triethylaluminiového roztoku v heptanu, aby se zamezilo nadměrnému zahřátí. Výsledná směs se rozemele na hladkou konzistenci a za míchání se nechá ochladit na teplotu místnosti. Výsledná suspenze se pak dvanáctkrát promyje 50ml dávkami heptanu.

K takto vyrobenému aktivovanému nosiči se přidají 2 ml směsi ethanolu s 3-methyl-1 -butanolem a 2-methyl-1-pentanolem (molámí směs 1:1:1). Výsledná suspenze se míchá 3 hodiny. Potom se přidá 20 ml chloridu titaničitého ve 100 ml heptanu. Směs se míchá 60 minut pod zpětným chladičem. Po ochlazení se suspenze desetkrát promyje 50ml dávkami heptanu. Po konečném promytí se suspenze vysuší a rozpráškuje. Získá se tak světle žlutý práškový katalyzátor.

Příklad 2

Do 11 polymerační nádoby z nerezavějící oceli, která obsahuje zařízení pro míchání, se zavede 300 g vysoce vyčištěného heptanu. Po důkladném vypláchnutí nádoby dusíkem se do nádoby přidá 10 ml triethylaluminia (10% (hmotn.) roztok v heptanu) a 0,1 g katalyzátoru A. Teplota se nastaví na 85 °C a do nádoby se zavede 200 mg vodíku. Po pěti minutách se současně dodává ethylen konstantní rychlostí 10 g/minutu a směs (1:1 hmotn. dílu) 3-methyl-1-butenu a 1-pentenu rychlostí 7 g/minutu. Přívod monomeru se po 10 minutách zastaví a v reakci se pokračuje jednu hodinu.

Po této reakční době se z polymerační nádoby odstraní tlak a katalyzátor se rozloží isopropanolem. Výsledný kopolymer se potom zfiltruje a opakovaně se promyje propanolem a acetonem. Terpolymer se suší 24 hodin při 70 °C ve vakuové sušárně. Výtěžek terpolymeru byl 92 g.

Změřené vlastnosti terpolymeru byly následující:

MFI byl 1 stupeň/minutu měřeno podle ASTM D 1238.

Hustota byla 0,932 g/cm³ měřeno podle ASTM D 1505.

Tvrdost byla 53 měřeno podle ASTM D 2240.

Mezní pevnost v tahu byla 15,2 MPa měřeno podle ASTM D 638M.

Mezní prodloužení bylo 83 % měřeno podle ASTM D 638M.

Modul byl 477 MPa měřeno podle ASTM D 638M.

Izodova zkouška rázové pevnosti byla 47,7 kJ/m³ měřeno podle ASTM D 256.

Složení: 2,5 % hmotn.

V dalších příkladech, které jsou zde dále uvedeny, byly měřeny různé vlastnosti použitím stejných ASTM způsobů jako v příkladu 2. Složení je uvedeno jako ί ·

součet molámích procent komonomerů v polymeru, jak bylo stanoveno C¹³ NMR spektroskopií. V dalších příkladech, které jsou zde dále uvedeny, je složení uvedeno také jako molámí procento komonomerů podle měření C¹³ NMR spektroskopií.

Příklad 3

Po důkladném vypláchnutí nádoby dusíkem se do 11 polymerační nádoby z nerezavějící oceli, která obsahuje zařízení pro míchání, zavede 300 g směsi (99:1 hmotn. dílu) 3-methyl-1-butenu a 4-methyl-1-pentenu, 10 ml triethylaluminia (10% (hmotn.) roztok v heptanu) a 0,1 g katalyzátoru A. Teplota se nastaví na 85 °C a do nádoby se zavede 200 mg vodíku. Po pěti minutách se dodává ethylen konstantní rychlostí 10 g/minutu. Přívod monomeru se zastaví po 10 minutách a v reakci se pokračuje jednu hodinu.

Po této reakční době se z polymerační nádoby odstraní tlak a katalyzátor se rozloží isopropanolem. Výsledný kopolymer se potom zfiltruje a opakovaně se promyje propanolem a acetonem. Terpolymer se suší 24 hodin při 70 °C ve vakuové sušárně.

Změřené vlastnosti terpolymeru byly následující:

výtěžek (g):	80
hustota (g/cm3):	0,9195
MFI (stupné/minutu):	2,1
tvrdost:	56
rázová pevnost (kJ/m3):	51,2
mezní pevnost (MPa):	16,1
mezní prodloužení (%):	-
Youngův modul pružnosti (MPa):	451
složení:	2,4 %.

Příklad 4

Po důkladném vypláchnutí nádoby dusíkem se do 11 polymerační nádoby z nerezavějící oceli, která obsahuje zařízení pro míchání, zavede 300 g směsi (50:50 hmotn. dílům) 3-methyl-1 -pentenu a 4-methyl-1-pentenu, 10 ml triethylaluminia (10% (hmotn.) roztok v heptanu) a 0,1 g katalyzátoru A. Teplota se nastaví na 85 °C a do nádoby se zavede 200 mg vodíku. Po pěti minutách se dodává ethylen konstantní rychlostí 10 g/minutu. Přívod monomeru se zastaví po 10 minutách a v reakci se pokračuje jednu hodinu.

Po této reakční době se z polymerační nádoby odstraní tlak a katalyzátor se rozloží isopropanolem. Výsledný kopolymer se potom zfiltruje a opakovaně se promyje propanolem a acetonem. Terpolymer se suší 24 hodin při 70 °C ve vakuové sušárně.

Změřené vlastnosti terpolymeru byly následující:

výtěžek (g): 99 hustota (g/cm³): 0,9158

MFI (stupně/minutu): 0,2 tvrdost: 48 rázová pevnost (kJ/m³): 47,25 mezní pevnost (MPa): 10,7 mezní prodloužení (%): 88

Youngův modul pružnosti (MPa): 297 složení: 2,76 % mol.

Příklad 5

Po důkladném vypláchnutí nádoby dusíkem s vysokou čistotou se do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku

triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,1 g katalyzátoru A a 40 mg vodíku. Potom se začne s pňdáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 1 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,01 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu a 1-pentenu obsahujícího také 0,4 % hmotn. 2-methyl-1-butenu, pn čemž oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 0,3 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 20 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 72 hustota (g/cm³): 0,923

MFI (stupně/minutu): 1,3 tvrdost: 46 rázová pevnost (kJ/m³): 42 mezní pevnost (MPa): 11,3 mezní prodloužení (%): 79

Youngův modul pružnosti (MPa): 324 složení: 4,08 % mol.

Příklad 6

300 g vysoce vyčištěného heptanu se vloží do 11 polymerační nádoby z nerezavějící oceli, která obsahuje zařízení pro míchání. Po důkladném propláchnutí nádoby dusíkem se do nádoby zavede 10 ml triethylaluminia (10% (hmotn.) roztok v heptanu) a 0,1 g katalyzátoru A. Teplota se nastaví na 85 °C a do nádoby se zavede 200 mg vodíku. Po pěti minutách se dodává současně ethylen konstantní rychlostí 10 g/minutu a směs (1:1 hmotn. dílu) 4-methyl-1-pentenu a 1-pentenu rychlostí 4 g/minutu. Přívod monomeru se po 10 minutách zastaví a v reakci se pokračuje jednu hodinu.

Po této reakční době se z polymerační nádoby odstraní tlak a katalyzátor se rozloží isopropanolem. Výsledný kopolymer se potom zfiltruje a opakovaně se promyje propanolem a acetonem. Terpolymer se suší 24 hodin při 70 °C ve vakuové sušárně.

Změřené vlastnosti terpolymeru byly následující.

výtěžek (g): 82 hustota (g/cm³): 0,918

MFI (stupně/minutu): 0,4 tvrdost: 46

Youngův modul pružnosti (MPa): 320 složení: 4,99 % mol.

Příklad 7

300 g vysoce vyčištěného heptanu se vloží do 11 polymerační nádoby z nerezavějící oceli, která obsahuje zařízení pro míchání. Po důkladném propláchnutí nádoby dusíkem se do nádoby zavede 10 ml triethylaluminia (10% (hmotn.) roztok v heptanu) a 0,1 g katalyzátoru A. Teplota se nastaví na 85 °C a do nádoby se zavede 200 mg vodíku. Po pěti minutách se dodává současně ethylen konstantní rychlostí 10 g/minutu a směs (1:1 hmotn. dílu) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu rychlostí 5 g/minutu. Přívod monomeru se po 10 minutách zastaví a v reakci se pokračuje jednu hodinu.

Po této reakční době se z polymerační nádoby odstraní tlak a katalyzátor se rozloží isopropanolem. Výsledný kopolymer se potom zfiltruje a opakovaně se promyje propanolem a acetonem. Terpolymer se suší 24 hodin při 70 °C ve vakuové sušárně.

Změřené vlastnosti terpolymeru byly následující:

výtěžek (g): 92 hustota (g/cm³): 0,9185

MFI (stupně/minutu): 5 tvrdost: 46 rázová pevnost (kJ/m³): 39,6 mezní pevnost (MPa): 10,3 mezní prodloužení (%): 61

Youngův modul pružnosti (MPa): 336 složení: 6,44 % mol.

Příklad 8

Po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou se do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,1 g katalyzátoru A a 35 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 1 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 4-methyl-1-pentenu a 3-methyl-1-pentenu kontinuální rychlostí 0,4 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 20 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 75 hustota (g/cm³): 0,925

MFI (stupně/minutu): 1,8 tvrdost: 50

rázová pevnost (kJ/m³): 41,9 mezní pevnost (MPa): 12,1 mezní prodloužení (%): 84

Youngův modul pružnosti (MPa): 338

Příklad 9

Výroba katalyzátoru B

Ve 250ml baňce se zpětným chladičem a zařízením pro míchání se suspenduje 20 g chloridu hořečnatého zbaveného vody s obsahem vody 1,5 % hmotn. ve 150 ml vysoce vyčištěného heptanu. Potom se přidá 40 ml dipentyletheru a výsledná suspenze se vaří 3 hodiny pod zpětným chladičem. Tato suspenze se zfiltruje a promývá se heptanem tak dlouho, dokud lze v promývací fázi detegovat ether. Takto získaný pevný materiál se míchá v přítomnosti 100 ml 10% (hmotn.) triethylaluminiového roztoku v heptanu 24 hodin, rozemele se na hladkou konzistenci a promývá se heptanem tak dlouho, dokud lze detegovat v promývací fázi triethylaluminium. Přidá se 20 ml směsi ethanolu s 3-methyl-1-butanolem (molární směs 1:1). Směs se míchá 3 dny a potom se desetkrát promyje 100ml dávkami heptanu. Tento materiál se mele v přítomnosti 150 ml chloridu titaničitého a 100 ml heptanu za teploty místnosti tak dlouho, dokud se nezíská hladká konzistence pevné látky. Teplota se zvýší na 100 °C a směs se míchá 1 hodinu. Potom se ochladí a promývá se heptanem tak dlouho, dokud lze v promývacích podílech detegovat TiCI₄.

Příklad 10

Výroba katalyzátoru C

Ve 250ml baňce se zpětným chladičem a zařízením pro míchání se suspenduje 20 g chloridu hořečnatého zbaveného vody s obsahem vody 1,5 % hmotn. ve 150 ml vysoce vyčištěného heptanu. Potom se přidá 40 ml dipentyletheru a výsledná suspenze se vaří 3 hodiny pod zpětným chladičem. Tato suspenze se zfiltruje a promývá se heptanem tak dlouho, dokud lze v promývací fázi detegovat ether. Takto získaný pevný materiál se míchá v přítomnosti 100 ml 10% (hmotn.) triethylaluminiového roztoku 24 hodin, zfitruje se a promývá se heptanem tak dlouho, dokud lze detegovat v promývací fázi triethylaluminium. Přidá se 20 ml směsi ethanolu a 2-methyl-1-pentanolu (molámí směs 1:1). Směs se míchá 3 dny a potom se desetkrát promyje 100ml dávkami heptanu. Tento materiál se mele v přítomnosti 150 ml chloridu titaničitého a 100 ml heptanu za teploty místnosti tak dlouho, dokud se nezíská hladká konzistence pevné látky. Teplota se zvýší na 100 °C a směs se míchá 1 hodinu. Potom se ochladí a promývá se heptanem tak dlouho, dokud lze v promývacích podílech detegovat TiCI₄.

Příklad 11

Po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou se do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru A a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) propylenu a 3-methyl-1-butenu obsahujícího také 0,005 % hmotn. 2-methyl-1-butenu, při čemž oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přdávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 123 hustota (g/cm³):

MFI (stupně/minutu): tvrdost:

rázová pevnost (kJ/m³): mezní pevnost (MPa): mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa): složení:

0,915

2,4

37,1

10,9

327

4,0 %.

Příklad 12

Po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou se do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru A a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) propylenu a 3-methyl-1-butenu obsahujícího také 0,01 % hmotn. 2-methyl-1-butenu, při čemž oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 50 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 48 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 66 hustota (g/cm³): 0,921

MFI (stupně/minutu): 5,6 tvrdost: 40 rázová pevnost (kJ/m³): 30,1 mezní pevnost (MPa): 9,4 mezní prodloužení (%): 37

Youngův modul pružnosti (MPa): 300 složení (% mol.): 5,17.

Příklad 13

Po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou se do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (15:85 hmotn. dílům) 1-nonenu obsahujícího také 0,01 % hmotn. 2-methyl-1-oktenu, získaného Fischer-Tropschovým procesem, a 3-methyl-1-butenu kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomerů byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 121 hustota (g/cm³): 0,92

MFI (stupně/minutu): 9,5 tvrdost: 43 rázová pevnost (kJ/m³): 24,2 mezní pevnost (MPa): 10,2 mezní prodloužení (%): 41

Youngův modul pružnosti (MPa): 403 složení: 4,2 %.

Příklad 14

Po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou se do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-butenu a 3-methyl-1-butenu obsahujícího také 0,01 % hmotn. 2-methyl-1-butenu, získáného Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 143 hustota (g/cm³): 0,903

MFI (stupně/minutu): 7,8 tvrdost: 28 rázová pevnost (kJ/m³): 22,4 mezní pevnost (MPa): 5,6 mezní prodloužení (%): 144

Youngův modul pružnosti (MPa): 199 složení: 7,5 %.

• · • ·

Příklad 15

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-hexenu obsahujího také 0,5 % hmotn. 2-methyl-1-pentenu a 0,2 % hmotn. 2-methyl-2-pentenu a 3-methyl-1-butenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 2-methyl-2-butenu, při čemž oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 117 hustota (g/cm³): 0,922

MFI (stupně/minutu): 1,9 tvrdost: 49 rázová pevnost (kJ/m³): 43,3 mezní pevnost (MPa): 12,5 mezní prodloužení (%): 50

Youngův modul pružnosti (MPa): 404 složení: 3,7 %.

Příklad 16

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-hexenu a 3-methyl-1-butenu kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 141 hustota (g/cm³): 0,840

MFI (stupně/minutu): 22,6 tvrdost: 10 rázová pevnost (kJ/m³): 10 mezní pevnost (MPa): 1,7 mezní prodloužení (%): 74

Youngův modul pružnosti (MPa): 52 složení: 10,58%.

Příklad 17

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví • · na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se pndá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 1-decenu a 3-methyl-1-butenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 2-methyl-2-butenu, získaný Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto pňdávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 140 hustota (g/cm³): 0,922

MFI (stupně/minutu): 1,9 tvrdost: 46 rázová pevnost (kJ/m³): 30,6 mezní pevnost (MPa): 13,3 mezní prodloužení (%): 52

Youngův modul pružnosti (MPa): 347 složení: 3,9 %.

Příklad 18

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-heptenu obsahujícího také 1 % hmotn. 2-methyl-2-hexenu a 3-methyl-1-butenu obsahujícího také 0,01 % hmotn. 2-methyl-2-butenu, při čemž oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 140 hustota (g/cm³): 0,925

MFI (stupně/minutu): 2,9 tvrdost: 51 rázová pevnost (kJ/m³): 28,3 mezní pevnost (MPa): 12,9 mezní prodloužení (%): 48

Youngův modul pružnosti (MPa): 406 složení: 3,6 %.

Příklad 19

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 • ·

g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) propylenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, získaný z Fischer-Tropschova procesu, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 144 hustota (g/cm³): 0,895

MFI (stupně/minutu): 7,7 tvrdost: 31 rázová pevnost (kJ/m³): 22,3 mezní pevnost (MPa): 6,6 mezní prodloužení (%): 61

Youngův modul pružnosti (MPa): 305 složení: 8,15%.

Příklad 20

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 3 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) propylenu a 4-methyl-1-pentenu kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí pndáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 119 hustota (g/cm³): 0,876

MFI (stupně/minutu): 11 tvrdost: 23 rázová pevnost (kJ/m³): 17,6 mezní pevnost (MPa): 5,0 mezní prodloužení (%): 76

Youngův modul pružnosti (MPa): 142 složení: 8,7 %.

Příklad 21

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 2-propylenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 2 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho • · index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fýzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 125 hustota (g/cm³): 0,920

MFI (stupně/minutu): 5,4 tvrdost: 42 rázová pevnost (kJ/m³): 30,4 mezní pevnost (MPa): 9,6 mezní prodloužení (%): 45,3

Youngův modul pružnosti (MPa): 353 složení: 7,6 %.

Příklad 22

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-oktenu a 4-methyl-1-pentenu kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomerů byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 145 hustota (g/cm³): 0,915

MFI (stupné/minutu):	2,0
tvrdost:	42
rázová pevnost (kJ/m3):	39,5
mezní pevnost (MPa):	9,5
mezní prodloužení (%):	57
Youngův modul pružnosti (MPa):	293
složení:	4,5 %
Příklad 23

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se pndá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 1-oktenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 2 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, získán Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomerů byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 145 hustota (g/cm³): 0,918

MFI (stupné/minutu): 2,1 tvrdost: 44 rázová pevnost (kJ/m³): 40,8 • · mezní pevnost (MPa): 10,8 mezní prodloužení (%): 50

Youngův modul pružnosti (MPa): 334 složení: 3,22 % mol.

Příklad 24

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 1-oktenu obsahujícího také 0,4 % hmotn. 3-methyl-2-heptenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 2 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 145 hustota (g/cm³): 0,914

MFI (stupně/minutu): 4,5 tvrdost: 33 rázová pevnost (kJ/m³): 31,5 mezní pevnost (MPa): 7,8 mezní prodloužení (%): 65

Youngův modul pružnosti (MPa): složení:

204

7%.

Příklad 25

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-butenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, získán Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo pndáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 148 hustota (g/cm³): 0,916

MFI (stupně/minutu): 5,4 tvrdost: 39 rázová pevnost (kJ/m³): 34,1 mezní pevnost (MPa): 8,4 mezní prodloužení (%): 56

Youngův modul pružnosti (MPa): 269 složení: 6,1 %.

··· · · ····

ΊΟ

Příklad 26

Do 1OOOml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 1-butenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 138 hustota (g/cm³): 0,890

MFI (stupně/minutu): 6,0 tvrdost: 28 rázová pevnost (kJ/m³): 22,8 mezní pevnost (MPa): 6,4 mezní prodloužení (%): 100

Youngův modul pružnosti (MPa): 195 složení: 8,29 % mol.

• ♦

Příklad 27

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 1-nonenu obsahujícího také 0,01 % hmotn. 2-methyl-1-oktenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zFiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 122 hustota (g/cm³): 0,914

MFI (stupně/minutu): 0,75 tvrdost: 42 rázová pevnost (kJ/m³): 38,5 mezní pevnost (MPa): 14,9 mezní prodloužení (%): 90

Youngův modul pružnosti (MPa): 274 složení: 5,1 %.

• 3 * · • ·

Příklad 28

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 1-heptenu obsahujícího také 1 % hmotn. 2-methyl-2-hexenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 2 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 0,2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 105 hustota (g/cm³): 0,938

MFI (stupně/minutu): 0,9 tvrdost: 58 rázová pevnost (kJ/m³): 16,9 mezní pevnost (MPa): 21,3 mezní prodloužení (%): 50

Youngův modul pružnosti (MPa): 622

Příklad 29

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-hexenu a 4-methyl-1-pentenu kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 150 hustota (g/cm³): 0,906

MFI (stupně/minutu): 3,9 tvrdost: 42 rázová pevnost (kJ/m³): 31,8 mezní pevnost (MPa): 8,8 mezní prodloužení (%): 47

Youngův modul pružnosti (MPa): 352 složení: 4,3 %.

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80

Příklad 30 °C. Když se dosáhne správná teplota, pndá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se pndá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 1-hexenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, získán Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 150 hustota (g/cm³): 0,909

MFI (stupně/minutu): 4,4 tvrdost: 37 rázová pevnost (kJ/m³): 32,2 mezní pevnost (MPa): 8,2 mezní prodloužení (%): 58

Youngův modul pružnosti (MPa): 253 složení: 6,2 %.

Příklad 31

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se

míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 1-hexenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 2-methyl-1-pentenu a 0,2 % hmotn. 2-methyl-2-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomerů byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 120 hustota (g/cm³): 0,918

MFI (stupně/minutu): 1,2 tvrdost: 48 rázová pevnost (kJ/m³): 44,8 mezní pevnost (MPa): 12,4 mezní prodloužení (%): 53

Youngův modul pružnosti (MPa): 364 složení: 4,6 %.

Příklad 32

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 • · g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 1-decenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 3-methyl-1-pentenu, získán Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo podáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fýzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 143 hustota (g/cm³): 0,835

MFI (stupně/minutu): 27 tvrdost: 5 rázová pevnost (kJ/m³); 11,5 mezní pevnost (MPa): 1,5 mezní prodloužení (%): 34

Youngův modul pružnosti (MPa): 103 složení: 12,67 % mol.

Příklad 33

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 1-decenu a 4-methyl-1-pentenu kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí pndáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 150 hustota (g/cm³): 0,869

MFI (stupně/minutu): 14,9 tvrdost: 20 rázová pevnost (kJ/m³): 16,3 mezní pevnost (MPa): 3,3 mezní prodloužení (%): 56

Youngův modul pružnosti (MPa): 174 složení: 6,56 % mol.

Příklad 34

Výroba katalyzátoru D

Předpolymerace

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící ocele s vnějším filtrujícím zařízením, který byl řádně propláchnut dusíkem o vysoké čistotě, se přidá 350 g vyšičtěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 100 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidají 2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 20 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 10 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a pevný předpolymerovaný katalyzátor byl oddělen od kapalného media vnějším filtrem. Předpolymerovaný katalyzátor byl dvakrát promyt heptanem, uzavřen ve filtračním zařízení a potom byl odstraněn z reaktoru a přenesen do rukávového boxu s inertní atmosférou, kde byl tento předpolymerovaný katalyzátor po vysušení přemístěn do skladovací nádoby.

Příklad 35

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se pňdá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 30 mg vodíku. Potom se začne s pndáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (25:75 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 0,8 g/minutu. Toto podávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo podáno 100 g ethylenu. Pňvod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí pndáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 81 hustota (g/cm³): 0,935

MFI (stupně/minutu): 0,04 tvrdost: 56 rázová pevnost (kJ/m³): 59,4 mezní pevnost (MPa): 22,2 mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa): složení:

566

7,0 % mol.

Příklad 36

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 50 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (10:90 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 0,8 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 85 hustota (g/cm³); 0,939

MFI (stupně/minutu): 0,9 tvrdost; 56 rázová pevnost (kJ/m³): 60,6 mezní pevnost (MPa): 25,2 mezní prodloužení (%): 104

Youngův modul pružnosti (MPa): 553 složení: 2,1 %.

Příklad 37

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 30 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (15:85 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 2 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 59 hustota (g/cm³): 0,9414

MFI (stupně/minutu): 0,6 tvrdost: 58 rázová pevnost (kJ/m³): 33,8 mezní pevnost (MPa): 18,3 mezní prodloužení (%): 44

Youngův modul pružnosti (MPa): 584 složení: 1,7%.

• ·

Příklad 38

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 110 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (20:80 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1,5 % hmotn. 2,3-dimethyl-1 -butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomerů byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 51 hustota (g/cm³): 0,942

MFI (stupné/minutu): 0,26 tvrdost: 59 rázová pevnost (kJ/m³): 47,6 mezní pevnost (MPa): 20,8 mezní prodloužení (%): 47

Youngův modul pružnosti (MPa): 618 složení: 1,65 %.

Příklad 39

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 150 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1,5 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

0,943

0,6

38,0

18,3

564

1,6%.

výtěžek (g):

hustota (g/cm³):

MFI (stupně/minutu): tvrdost:

rázová pevnost (kJ/m³):

mezní pevnost (MPa):

mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa):

složení:

• ·

Příklad 40

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 120 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (40:60 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1,5 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

0,942

0,3

42,7

31,5

727

1,6%.

výtěžek (g):

hustota (g/cm³):

MFI (stupně/minutu): tvrdost:

rázová pevnost (kJ/m³):

mezní pevnost (MPa):

mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa):

složení:

· • · · · · ·

Příklad 41

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, pňdá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 150 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 54 hustota (g/cm³): 0,920

MFI (stupně/minutu): 0,6 tvrdost: 49 rázová pevnost (kJ/m³): 21,5 mezní pevnost (MPa):

mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa):

složení: 3,4 %.

Příklad 42

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 150 mg vodíku. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 4-methyl-1-pentenu a 1-pentenu obsahujícího také 0,46 % hmotn. 2-methyl-1-butenu, získán Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 58 hustota (g/cm³): 0,924

MFI (stupně/minutu): 0,6 tvrdost: 50 rázová pevnost (kJ/m³): 27,1 mezní pevnost (MPa):

mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa):

složení: 3,4 %.

Příklad 43

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 • · • ·

°C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se pndá 0,5 g předpolymerovaného katalyzátoru D a 150 mg vodíku. Potom se začne s pňdáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (70:30 hmotn. dílům) 4-methyl-1-pentenu a 1-hexenu kontinuální rychlostí 1 g/minutu. Toto podávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo podáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomerů byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 59 hustota (g/cm³): 0,941

MFI (stupně/minutu): 0,8 tvrdost:

rázová pevnost (kJ/m³):

mezní pevnost (MPa):

mezní prodloužení (%):

Youngův modul pružnosti (MPa):

složení: 7,1 %.

Příklad 44

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,1 g katalyzátoru C a 150 mg vodíku a směs se míchá 5 minut, aby se vytvořil aktivní katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs • · · · · « • · · · ‘ ·· ···· ·· (10:90 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 0,5 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 3,4 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 69 hustota (g/cm³): 0,905

MFI (stupně/minutu): 8,6 tvrdost: 32 rázová pevnost (kJ/m³): 27,0 mezní pevnost (MPa): 4,8 mezní prodloužení (%): 55

Youngův modul pružnosti (MPa): 272 složení: 7,94 % mol.

Příklad 45

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,1 g katalyzátoru C a 150 mg vodíku a směs se míchá 5 minut, aby se vytvořil aktivní katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (20:80 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 6 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 109 hustota (g/cm³): 0,915

MFI (stupně/minutu): 7,5 tvrdost: 41 rázová pevnost (kJ/m³): 34,4 mezní pevnost (MPa): 8,2 mezní prodloužení (%): 110

Youngův modul pružnosti (MPa): 207 složení: 6,02 % mol.

Příklad 46

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,1 g katalyzátoru C a 150 mg vodíku a směs se míchá 5 minut, aby se vytvořil aktivní katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (30:70 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 2 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 6 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo pndáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 96 hustota (g/cm³): 0,916

MFI (stupně/minutu): 1,8 tvrdost: 48 rázová pevnost (kJ/m³): 41,2 mezní pevnost (MPa): 11,1 mezní prodloužení (%): 89

Youngův modul pružnosti (MPa): 343 složení: 3,03 % mol.

Příklad 47

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 300 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 85 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,1 g katalyzátoru C a 150 mg vodíku a směs se míchá 5 minut, aby se vytvořil aktivní katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 2 g/minutu a směs (40:60 hmotn. dílům) 3-methyl-1-pentenu a 4-methyl-1-pentenu obsahujícího také 1,5 % hmotn. 2,3-dimethyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 6 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 10 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

• · výtěžek (g): 107 hustota (g/cm³): 0,916

MFI (stupně/minutu): 0,001 tvrdost: 48 rázová pevnost (kJ/m³): 46,6 mezní pevnost (MPa): 11,3 mezní prodloužení (%): 101

Youngův modul pružnosti (MPa): 321 složení: 3,44 % mol.

Příklad 48

Do 1000ml autoklávu z nerezavějící oceli se po důkladném vypláchnutí dusíkem s vysokou čistotou zavede 350 g vyčištěného heptanu. Teplota se nastaví na 80 °C. Když se dosáhne správná teplota, přidá se 10 ml 10% (hmotn.) roztoku triethylaluminia v heptanu a směs se míchá 5 minut, aby zreagovaly zbývající nečistoty v systému. K tomuto roztoku se přidá 0,2 g katalyzátoru B a 50 mg vodíku a směs se míchá dalších 5 minut, aby se vytvořil aktivovaný katalyzátor. Potom se začne s přidáváním následujících složek do autoklávu: ethylen kontinuální rychlostí 4 g/minutu a směs (50:50 hmotn. dílům) 1-oktenu obsahujícího také 0,4 % hmotn. 3-methyl-2-heptanu a 3-methyl-1-butenu, oba monomery byly získány Fischer-Tropschovým procesem, kontinuální rychlostí 2 g/minutu. Toto přidávání pokračovalo tak dlouho, dokud nebylo přidáno 100 g ethylenu. Přívod jak ethylenu tak dalšího komonomeru byl pak zastaven a v reakci se pokračovalo dalších 35 minut. Potom se z reaktoru odstraní tlak a reakce se ukončí přidáním 100 ml isopropanolu. Výsledná suspenze se zfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se. Polymer se odváží, stanoví se jeho index tání a potom se injekčně vytvaruje pro měření některých mechanických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly následující:

výtěžek (g): 143 hustota (g/cm³): 0,920

MFI (stupně/minutu): 2,9

tvrdost:	49
rázová pevnost (kJ/m3):	39,8
mezní pevnost (MPa):	9,9
mezní prodloužení (%):	53
Youngův modul pružnosti (MPa):	380
složení:	4,2 %.

Claims (96)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, při čemž alespoň jeden komonomer se získává Fischer-Tropschovou reakcí.
2. 2. Polymer, který je reakčním produktem ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, při čemž alespoň jeden komonomer se získává Fischer-Tropschovou reakcí.
3. 3. Terpolymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfaolefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfaolefinem jako třetí složkou nebo monomerem, při čemž alespoň jeden komonomer se získává Fischer-Tropschovou reakcí.
4. 4. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 včetně, v němž se větvený alfa-olefin získává Fischer-Tropschovou reakcí.
5. 5. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 včetně, v němž se jiný alfa-olefin získává Fischer-Tropschovou reakcí.
6. 6. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 včetně, v němž se jak větvený alfa-olefin tak jiný alfa-olefin získává Fischer-Tropschovou reakcí.
7. 7. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6 včetně, v němž se ethylen získává Fischer-Tropschovou reakcí.
8. 8. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7 včetně, v němž poměr molárního podílu ethylenu k součtu molámích poměrů větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu je mezi 99,9:0,1 a 80:20.
9. 9. Polymer ethylenu podle nároku 8, v němž poměr molárního podílu ethylenu k součtu molámích podílů větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu je mezi 99,9:0,1 a 90:10.
10. 10. Polymer ethylenu podle nároku 9, v němž molámí podíl ethylenu k součtu molámích podílů větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu je mezi 99,9:0,1 a 95:5.
11. 11. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10 včetně, v němž poměr molárního podílu větveného alfa-olefinu k molámímu podílu jiného alfa-olefinu je mezi 0,1:99,9 a 99,9:0,1.
12. 12. Polymer ethylenu podle nároku 11, v němž poměr molárního podílu větveného alfa-olefinu k molámímu podílu jiného alfa-olefinu je mezi 1:99 a 99:1.
13. 13. Polymer ethylenu podle nároku 12, v němž molámí podíl větveného alfaolefinu k molámímu podílu jiného alfa-olefinu je mezi 2:98 a 98:2.
14. 14. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13 včetně, který se získává zreagováním ethylenu, větveného alfa-olefinu a jiného alfa-olefinu v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti vhodného katalyzátoru nebo katalytického systému.
15. 15. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14 včetně, v němž třetí složka znamená lineární alfa-olefin.
16. 16. Polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, který má následující vlastnosti:

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho tvrdost vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    545,4 p - 463,64 < H < 545,5 p - 447,3, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a H je tvrdost polymeru měřená podle ASTM D 2240 s doménou, pro kterou platí rovnice:

    0<H<60a 0,82 < p < 0,96.
17. 17. Polymer ethylenu, který je reakčním produktem ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, který má následující vlastnosti:

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho tvrdost vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    545,4 p - 463,64 < H < 545,5 p - 447,3, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a H je tvrdost polymeru měřená podle ASTM D 2240 s doménou, pro kterou platí rovnice:

    0<H<60a 0,82 < ρ < 0,96.
18. 18. Terpolymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem, který má následující vlastnosti:

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho tvrdost vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    545,4 p - 463,64 < H < 545,5 p - 447,3, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a H je tvrdost polymeru měřená podle ASTM D 2240 s doménou, pro kterou platí rovnice:

    0<H<60a 0,82 < p < 0,96.
19. 19. Polymer ethylenu podle nároku 15, který má následující vlastnosti:

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho tvrdost vynese proti hustotě, potvrzuje následující rovnici:

    545,4 p - 463,64 < H < 545,5 p - 447,3, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a H je tvrdost polymeru měřená podle ASTM D 2240 s doménou, pro kterou platí rovnice:

    0<H<60a 0,82 < p < 0,96.
20. 20. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 15 až 19 včetně, v němž větvený alfa-olefin znamená 4-methyl-1-penten.
21. 21. Polymer ethylenu podle nároku 20, který má následující vlastnosti:

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho pevnost v tahu vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    σ> 111,1 p = 93,3, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a σ je jeho pevnost v tahu měřená podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

    σ > 0 a

    0,84 < p < 0,96 a/nebo

    d) jestliže jeho modul je vynesen pro hustotě, odpovídá následující rovnici:

    E > 3636 p - 3090,9, kde p je hustota terpolymeru měřená podle ASTM D 1505 a E znamená jeho modul měřený podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

    E>0a

    0,85 < p < 0,96.
22. 22. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená propylen.
23. 23. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-buten.
24. 24. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-penten.
25. 25. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-hexen.
26. 26. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-hepten.
27. 27. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-okten.
28. 28. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-nonen.
29. 29. Polymer ethylenu podle nároku 20 nebo 21, v němž třetí složka znamená 1-decen.
30. 30. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 15 až 19, v němž větvený alfaolefin znamená 3-methyl-1-buten.
31. 31. Polymer ethylenu podle nároku 30, který má následující vlastnosti:

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,835 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho pevnost v tahu vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    • · » · • · σ > 111,11 ρ-95,56, kde ρ znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a σ je jeho pevnost v tahu měřená podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

    σ > 0 a

    0,86 < p < 0,96 a/nebo

    d) jestliže jeho modul je vynesen pro hustotě, odpovídá následující rovnici:

    E > 5555,56 p - 4833,3, kde p je hustota terpolymeru měřená podle ASTM D 1505 a E znamená jeho modul měřený podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

    E>0a

    0,87 < p < 0,96.
32. 32. Terpolymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená propylen.
33. 33. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-buten.
34. 34. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-penten.
35. 35. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-hexen.
36. 36. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-hepten.
37. 37. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-okten.

    ·· ·· ι 9 9 '
38. 38. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-nonen.
39. 39. Polymer ethylenu podle nároku 30 nebo 31, v němž třetí složka znamená 1-decen.
40. 40. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14 včetně, v němž třetí složka znamená větvený alfa-olefin. který je jiný než druhá složka.
41. 41. Polymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.
42. 42. Polymer ethylenu, který je reakčním produktem ethylenu jako první složky nebo monomeru s alespoň jedním větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a alespoň jedním jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.
43. 43. Terpolymer ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem.
44. 44. Polymer ethylenu s alespoň dvěma různými větvenými alfa-olefmy.
45. 45. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 40 až 44 včetně, který znamená terpolymer ethylenu se 4-methyl-1-pentenem jako druhou složkou nebo s druhou složkou a 3-methyl-1-pentenem jako třetí slžokou nebo třetí složkou.
46. 46. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 40 až 45 včetně, který má následující vlastnosti:

    100

    a) rychlost tání měřená podle ASTM D 1238 v rozmezí od 0,01 do 100 g/10 minut a/nebo

    b) hustotu měřenou podle ASTM D 1505 v rozmezí od 0,890 do 0,950 a/nebo

    c) jestliže se jeho pevnost v tahu vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    σ > 240 p-212,4, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a σ je jeho pevnost v tahu měřená podle ASTM D 638 M s doménou, pro kterou platí rovnice:

    σ > 0 a

    0,885 < p < 0,96, a/nebo

    d) jestliže je jeho modul vynesen pro hustotě, odpovídá následující rovnici:

    E > 700/0,06 p - 10500, kde p je hustota terpolymerů měřená podle ASTM D 1505 a E znamená jeho modul měřený podle ASTM D 638 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

    E>0a

    0,9 < p < 0,96, a/nebo

    e) jestliže se rázová pevnost vynese proti hustotě, odpovídá následující rovnici:

    I > 150 p -109, kde p znamená hustotu polymeru měřenou podle ASTM D 1505 a I znamená jeho rázovou pevnost měřneou podle ASTM D 256 M, s doménou, pro kterou platí rovnice:

    l>20a

    0,86 < p < 0,943.
47. 47. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 40 až 44 včetně, v němž jeden z větěvených alfa-olefinů znamená 4-methyl-1-penten.

    101
48. 48. Polymer ethylenu podle kteréhokoliv z nároků 40 až 44 včetně, v němž jeden z větvených alfa-olefinů znamená 3-methyl-1-buten.
49. 49. Způsob výroby polymeru ethylenu, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a s lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor.
50. 50. Způsob výroby podle nároku 49, v y z n a č u j í c í se t í m, že lineární alfaolefin a větvený alfa-olefin se přidávají současně na počátku reakce, při čemž ethylen se pňdává kontinuálně během reakce.
51. 51. Způsob výroby podle nároku 49, v y z n a č u j í c í se t í m, že bud lineární alfa-olefin nebo větvený alfa-olefin se přidává na počátku reakce, při čemž ethylen se přidává kontinuálně během reakce s kontinuálním nebo diskontinuálním dodáváním monomeru, který nebyl přidáván na počátku reakce, která se provádí, a bez toho, aby byl produkt během reakce odstraňován.
52. 52. Způsob výroby podle nároku 49, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a lineární alfa-olefin a větvený alfa-olefin se přidávají současně a kontinuálně během reakce.
53. 53. Způsob výroby podle nároku 49, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a lineární alfa-olefin a větvený alfa-olefin se přidávají odděleně a kontinuálně během reakce.

    102
54. 54. Způsob výroby podle nároku 49, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se pňdává kontinuálně a lineární alfa-olefin a větvený alfa-olefin se přidávají společně ale diskontinuálně během reakce.
55. 55. Způsob výroby podle nároku 49, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se pňdává kontinuálně a lineární alfa-olefin a větvený alfa-olefin se pndávají odděleně a diskontinuálně během reakce.
56. 56. Způsob výroby polymeru, vyznačující se t í m, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru, větveného alfa-olefinu jako druhé složky nebo monomeru a lineárního alfa-olefinu jako třetí složky nebo monomeru v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi amtosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, pň čemž příslušný katalyzátor se získává:

    i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním ke suspenzi alespoň jednoho alkoholu a jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny s tím, že se výsledná směs rozemele na hladkou konzistenci a následujícím ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý,

    103 iv) promytím aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru,

    v) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vi) přidáním chloridu titaničitého k nosiči naplněného alkoholem a mícháním výsledné směsi pod zpětným chladičem po takovou dobu, aby se získal katalyzátor naplněný titanem, a vii) ochlazením a potom promytím katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem s následujícím vysušením a rozpráškováním, takže se získá katalyzátor.
57. 57. Způsob výroby polymeru podle nároku 56, vyznačující se tím, že se z chloridu hořečnatého částečně odstraní voda, takže má obsah vody mezi 0,02 moly vody/mol chloridu hořečnatého a 2 moly vody/mol chloridu hořečnatého.
58. 58. Způsob výroby polymeru podle nároku 56 nebo nároku 57, vyznačující se 11 m, že se ether vybere z lineárních etherů s celkovým počtem atomů uhlíku 8 až 16 a alkohol se vybere nebo alkoholy se vyberou z alkoholů se 2 až 8 atomy uhlíku.
59. 59. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 56 až 58 včetně, vyznačující se tím, že směsi se míchají 1 až 12 hodin a teplota je mezi 40 a 140 °C.
60. 60. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 56 až 59 včetně, vyznačující se 11 m, že alkylhlinitá sloučenina je sloučenina obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku, a že není přítomen žádný atom chloru.

    104
61. 61. Způsob výroby polymeru, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfaolefinem jako druhou složkou nebo monomerem a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž příslušný katalyzátor se získává:

    i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním k suspenzi alespoň jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) zfiltrováním a promýváním suspenze částečně aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud není v promývací kapalině detegován žádný ether, takže se získá promytý částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny s následujícím rozemletím na hladkou konzistenci a ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý,

    v) promýváním aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje žádná alkylhlinitá sloučenina, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru, vi) pňdáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem,

    105 vii) promytím nosiče naplněného alkoholem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý nosič naplněný alkoholem, viii) pndáním chloridu titaničitého k nosiči naplněnémualkoholem a rozemletím na hladkou konzistenci, takže se získá katalyzátor naplněný titanem, a ix) promýváním katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje titan, takže se získá katalyzátor.
62. 62. Způsob výroby polymeru, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfaolefinem jako druhou složkou nebo monomerem a lineárním alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž katalyzátor je předpolymerován alfa-olefinem se 2 až 8 atomy uhlíku nebo se směsí alfa-olefinů se 2 až 8 atomy uhlíku, při čemž množství polymeru, které je výsledkem předpolymerace, je v rozmezí od 1 do 500 polymerů/g katalyzátoru.
63. 63. Způsob výroby polymeru podle nároku 62, vyznačující se t í m, že předpolymerace se provádí se stejnými monomery jako jsou monomery, které se nechají reagovat v tomto způsobu.
64. 64. Způsob výroby polymeru podle nároku 62 nebo 63, vyznačující se 11 m, že předpolymerace zahrnuje následující stupně:

    i) přidání v uzavřené nádobě za inertních podmínek 1 až 10 % hmotn. trialkylhlinité sloučeniny za míchání k vysoce vyčištěnému uhlovodíkovému rozpouštědlu při 80 °C, takže se získá kapalná směs, • ·

    106 ii) podání 0,1 až 1 % hmotn. katalyzátoru ke kapalné směsi, iii) přidání méně než 0,5 % hmotn. vodíku do uzavřené nádoby, iv) kontinuální dodávání monomerů odděleně nebo jako směs tak dlouho, dokud se nedosáhne zvýšení hmotnosti odpovídající žádanému poměru polymer/katalyzátor, a

    v) zfiltrování výsledného předpolymerovaného katalyzátoru a jeho promytí uhlovodíkovým rozpouštědlem, po kterém následuje další filtrační stupeň a následující sušení.
65. 65. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 49 až 65 včetně, vyznačující se tím, že alespoň jedna ze složek nebo monomerů se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
66. 66. Způsob výroby polymeru podle nároku 65, vyznačující se tím, že ethylen se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
67. 67. Způsob výroby polymeru podle nároku 65 nebo nároku 66, vyznačující se t í m, že větvený alfa-olefin se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
68. 68. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 65 až 67 včetně, vyznačující se tím, že druhý monomer znamená 4-methyl-1 -penten.
69. 69. Způsob výroby polymeru podle nároku 68, vyznačující se tím, že lineární alfa-olefin má celkový počet atomů uhlíku od 3 do 10.
70. 70. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 65 až 67 včetně, v y značující se tím, že druhý monomer znamená 3-methyl-1 -buten.
71. 71. Způsob výroby polymeru podle nároku 70, vyznačující se t í m, že lineární alfa-olefin má celkový počet atomů uhlíku od 3 do 10.

    107
72. 72. Způsob výroby terpolymerů, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování ethylenu, prvního větveného alfa-olefinu a druhého jiného větveného alfa-olefinu v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor.
73. 73. Způsob výroby podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že první a druhý větvený alfa-olefin se přidávají současně na počátku reakce, při čemž ethylen se přidává kontinuálně během reakce.
74. 74. Způsob výroby podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že bud první větvený alfa-olefin nebo druhý větvený alfa-olefin se přidává na počátku reakce, při čemž ethylen se přidává kontinuálně během reakce a další první nebo druhý větvený olefin, který nebyl přidán na počátku reakce, se dodává kontinuálně nebo diskontinuálně.
75. 75. Způsob výroby podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin se přidávají současně a kontinuálně během reakce.
76. 76. Způsob výroby podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin se přidávají odděleně a kontinuálně během reakce.
77. 77. Způsob výroby podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a

    108 první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin se během reakce přidávají společně ale diskontinuálně.
78. 78. Způsob výroby podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že reakce se provádí kontinuálním způsobem s tím, že ethylen se přidává kontinuálně a první větvený alfa-olefin a druhý větvený alfa-olefin se přidávají odděleně ale diskontinuálně během reakce.
79. 79. Způsob výroby polymeru, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a jiným větveným alfaolefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti poslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž příslušný katalyzátor se získává:

    i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním k suspenzi alespoň jednoho alkoholu a jednoho etheru a mícháním této směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) přidáním po kapkách alkylhlinité složky s tím, že se výsledná směs rozemele na hladkou konzistenci, a následujícím ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) promytím aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru,

    109

    v) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vi) pndáním chloridu titaničitého k nosiči naplněnému alkoholem a mícháním výsledné směsi pod zpětným chladičem po takovou dobu, aby se získal katalyzátor naplněný titanem, a vii) ochlazením a potom promytím katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem s následujícím vysušením a rozpráškováním, takže se získá katalyzátor.
80. 80. Způsob výroby polymeru podle nároku 79, v y z n a č u j í c í se t í m, že z chloridu hořečnatého se částečně odstraní voda, takže má obsah vody mezi 0,02 moly vody/mol chloridu hořečnatého a 2 moly vody/mol chloridu hořečnatého.
81. 81. Způsob výroby polymeru podle nároku 79 nebo nároku 80, vyznačující se t í m, že ether se vybere z lineárních etherů s celkovým počtem atomů uhlíku 8 až 16.
82. 82. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 79 až 81 včetně, vyznačující se tím, že alkylhlinitá sloučenina je sloučenina obecného vzorce AIRm, v němž Rm znamená radikálovou složku s 1 až 10 atomy uhlíku, a že není přítomen žádný atom chloru.
83. 83. Způsob výroby polymeru, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfaolefinem jako druhou složkou nebo monomerem a jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který

    110 obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž příslušný katalyzátor se získává:

    i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním ke suspenzi alespoň jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) zfiltrováním a promýváním suspenze částečné aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud není v promývací kapalině detegován žádný ether, takže se získá promytý částečné aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny s následujícím rozemletím na hladkou konzistenci a ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý,

    v) promýváním aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deleguje alkylhlinitá sloučenina, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru, vi) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vii) promytím nosiče naplněného alkoholem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý nosič naplněný alkoholem, viii) přidáním chloridu titaničitého k nosiči naplněnémualkoholem a rozemletím na hladkou konzistenci, takže se získá katalyzátor naplněný titanem, a

    111 ix) promýváním katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje titan, takže se získá katalyzátor.
84. 84. Způsob výroby polymeru, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfa-olefinem jako druhou složkou nebo monomerem a jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti poslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje poslušný katalyzátor a kokatalyzátor, pň čemž příslušný katalyzátor se získává:

    i) suspendováním částečně bezvodého chloridu hořečnatého ve vysoce vyčištěném uhlovodíkovém rozpouštědle, takže se získá suspenze chloridu hořečnatého, ii) přidáním k suspenzi alespoň jednoho etheru a mícháním směsi po takovou dobu, aby se získal částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iii) promýváním částečně aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud není v promývací kapalině detegován žádný ether, takže se získá promytý částečně aktivovaný chlorid hořečnatý, iv) přidáním po kapkách alkylhlinité sloučeniny za míchání a ochlazením na teplotu místnosti, takže se získá aktivovaný chlorid hořečnatý,

    v) promýváním aktivovaného chloridu hořečnatého vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině deteguje alkylhlinitá sloučenina, takže se získá promytý aktivovaný chlorid hořečnatý, který představuje nosič katalyzátoru,

    112 vi) přidáním směsi alkoholů k promytému nosiči, po kterém následuje míchání, takže se získá nosič naplněný alkoholem, vii) promytím nosiče naplněného alkoholem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem, takže se získá promytý nosič naplněný alkoholem, viii) přidáním chloridu titaničitého k nosiči naplněnémualkoholem a rozemletím na hladkou konzistenci, takže se získá katalyzátor naplněný titanem, a ix) promýváním katalyzátoru naplněného titanem vysoce vyčištěným uhlovodíkovým rozpouštědlem tak dlouho, dokud se v promývací kapalině nedeteguje žádný titan, takže se získá katalyzátor.
85. 85. Způsob výroby polymeru, vyznačující se tím, že zahrnuje zreagování alespoň ethylenu jako první složky nebo monomeru s větveným alfaolefinem jako druhou složkou nebo monomerem a jiným větveným alfa-olefinem jako třetí složkou nebo monomerem v jedné nebo více reakčních zónách, při čemž se v reakční zóně nebo reakčních zónách udržuje tlak v rozmezí mezi atmosferickým tlakem a 5000 kg/cm² a teplota mezi teplotou místnosti a 300 °C, v přítomnosti příslušného katalyzátoru nebo katalytického systému, který obsahuje příslušný katalyzátor a kokatalyzátor, při čemž katalyzátor je předpolymerován alfa-olefinem se 2 až 8 atomy uhlíku nebo směsí alfa-olefinů se 2 až 8 atomy uhlíku a množství polymeru, které je výsledkem předpolymerace, je v rozmezí od 1 do 500 polymerů/g katalyzátoru.
86. 86. Způsob výroby polymeru podle nároku 85, vyznačující se t í m, že předpolymerace se provádí stejnými monomery, které se nechají reagovat v tomto způsobu.
87. 87. Způsob výroby polymeru podle nároku 85 nebo 86, vyznačující se t í m, že předpolymerace zahrnuje následující stupně:

    113

    i) pňdání v uzavřené nádobě za inertních podmínek 1 až 10 % hmotn. trialkylhlinité sloučeniny za míchání k vysoce vyčištěnému uhlovodíkovému rozpouštědlu při 80 °C, takže se získá kapalná směs, ii) přidání 0,1 až 1 % hmotn. katalyzátoru ke kapalné směsi, iii) pňdání méně než 0,5 % hmotn. vodíku do uzavřené nádoby, iv) kontinuální dodávání monomerů odděleně nebo jako směs tak dlouho, dokud se nedosáhne zvýšení hmotnosti odpovídající žádanému poměru polymer/katalyzátor, a

    v) zfiltrování výsledného předpolymerovaného katalyzátoru a jeho promytí uhlovodíkovým rozpouštědlem, po kterém následuje další filtrační stupeň a následující sušení.
88. 88. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 72 až 87 včetně, vyznačující se tím, že alespoň jedna ze složek nebo monomerů se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
89. 89. Způsob výroby polymeru podle nároku 88, vyznačující se tím, že ethylen se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
90. 90. Způsob výroby polymeru podle nároku 88 nebo nároku 89, vyznačující se t í m, že druhá složka nebo monomer se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
91. 91. Způsob výroby polymeru podle nároku 88 nebo nároku 89, vyznačující se t í m, že třetí složka nebo monomer se získává z Fischer-Tropschovy reakce.
92. 92. Způsob výroby polymeru podle nároku 88 nebo nároku 89, vyznačující se t í m, že jak druhá tak třetí složka nebo monomer se získávají z Fischer-Tropschovy reakce.

    114
93. 93. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 72 až 92 včetně, vyznačující se tím, že druhá složka nebo monomer znamená 4-methyl-1-penten.
94. 94. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 72 až 92 včetně, vyznačující se t í m, že druhá složka nebo monomer znamená 3-methyl-1-buten.
95. 95. Způsob výroby polymeru podle kteréhokoliv z nároků 72 až 94 včetně, vyznačující se tím, že třetí složka nebo monomer znamená 3-methyl-1-penten.
96. 96. Způsob poiymerace ethylenu jako prvního monomeru s druhým větveným monomerem a třetím monomerem v polymerační reakci, vyznačující se t í m, že alespoň jeden z komonomerů se používá jako reakční medium nebo rozpouštědlo během polymerační reakce.