CZ20011873A3 - Vstřikovací ventil paliva - Google Patents

Description

Vstřikovací ventil paliva

Oblast techniky

Vynález se týká vstřikovacího ventilu paliva pro vstřikovací zařízení paliva spalovacích motorů, zvláště k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s magnetickou cívkou, s kotvou zatěžovatelnou magnetickou cívkou ve směru zdvihu proti první pružině zpětného nastavení, s jehlou ventilu spojenou se zavíracím tělesem ventilu, která má první doraz pro kotvu, přičemž kotva je přídavně zatěžována druhou pružinou zpětného nastavení, a s přípojným dílem, který nese sedlo ventilu spolupůsobící se zavíracím tělesem.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu DE-OS 33 14 899 je již znám elektromagneticky ovladatelný vstřikovací ventil paliva, u kterého k elektromagnetickému ovládání spolupůsobí kotva s elektricky vybuditelnou magnetickou cívkou a zdvih kotvy je přenášen přes jehlu ventilu na uzavírací těleso ventilu. Uzavírací těleso ventilu spolupůsobí se sedlem ventilu. Kotva není na jehlu ventilu upevněna pevně, nýbrž je uspořádána vůči jehle ventilu axiálně pohyblivě. První pružina zpětného nastavení zatěžuje jehlu ventilu ve směru zavírání a tím drží vstřikovací ventil paliva v bezproudém, nebuzeném stavu cívky zavřený. Kotva je prostřednictvím druhé pružiny zpětného nastavení zatížena ve směru zdvihu tak, že kotva v klidovém postavení přiléhá na první, na jehle ventilu opatřený doraz. Při buzení magnetické cívky je kotva tažena ve směru zdvihu a

unáší sebou přes první doraz jehlu ventilu. Při vypnutí proudu budícího magnetickou cívku je prostřednictvím první pružiny zpětného nastavení ovládána jehla ventilu a vede sebou přes popsaný doraz kotvu. Jakmile zavírací těleso jehly dosedne na sedlo jehly, je zavírací pohyb jehly ventilu náhle ukončen. Pohyb kotvy, která není pevně spojena s jehlou ventilu pokračuje a je zachycen druhou pružinou zpětného nastavení, to znamená že kotva prokmitne proti druhé pružině zpětného nastavení, která má podstatně menší pružinovou konstantu vůči první pružině zpětného nastavení. Druhá pružina zpětného nastavení zatěžuje konečně znovu kotvu ve směru zdvihu. Když kotva dosedne na doraz jehly ventilu, může to vést k obnovenému nadzvednutí s jehlou ventilu spojeného zavíracího tělesa ventilu a tím ke krátkodobému otevření vstřikovacího ventilu paliva. Zabránění tomuto odskoku je tedy u vstřikovacího ventilu paliva známého ze spisu DE-OS 33 14 899 neúplné. Dále je jak u konvenčního vstřikovacího ventilu, u kterého je kotva spojena pevně s jehlou ventilu, tak také u vstřikovacího ventilu paliva známého ze spisu DE-OS 33 14 899 nepříznivé, že otevírací pohyb jehly ventilu nastane okamžitě, jakmile magnetická síla vyvozená magnetickou cívkou na kotvu přestoupí součet sil působících ve směru zavírání, to znamená první pružinou zpětného nastavení vyvozenou zavírací sílu a hydraulické síly tlakového paliva. To je tak dalece nepříznivé, jako když při zapnutí budícího proudu magnetické cívky magnetická síla na základě samoindukce magnetické cívky a vznikajících vířivých proudů ještě nedosahuje své konečné hodnoty. Jehla ventilu a zavírací těleso ventilu jsou tím na začátku zdvihového pohybu zrychlovány zmenšenou silou. To vede k otevíracímu času, který není pro všechny případy použití uspokojivý.

Ve spisu US-PS 5,299,776 bylo v této souvislosti navrženo, nespojovat kotvu s jehlou ventilu pevně, nýbrž umožnit určitý axiální pohyb kotvy na jehle ventilu. Axiální poloha kotvy ·· ♦ · v klidovém nastavení vstřikovacího ventilu paliva není ale u tohoto provedení definovaná a tím je u vstřikovacího ventilu paliva známého z tohoto spisu reakční doba při zapnutí budícího proudu neurčitá.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje vstřikovací ventil paliva pro vstřikovací zařízení paliva spalovacích motorů, zvláště k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s magnetickou cívkou, s kotvou zatěžovatelnou magnetickou cívkou ve směru zdvihu proti první pružině zpětného nastavení, s jehlou ventilu spojenou se zavíracím tělesem ventilu, která má první doraz pro kotvu, přičemž kotva je přídavně zatěžována druhou pružinou zpětného nastavení, a s přípojným dílem, který nese sedlo ventilu spolupůsobící se zavíracím tělesem ventilu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že je upraven stacionární druhý doraz pro kotvu, že druhá pružina zpětného nastavení zatěžuje kotvu proti směru zdvihu a v klidovém stavu při nebuzené magnetické cívce tak drží kotvu v dosednutí na druhém dorazu, že kotva je v předem stanoveném odstupu od prvního dorazu vytvořeného na jehle ventilu, přičemž druhý doraz je vytvořen na přípojném dílu, a přičemž přípojný díl sestává z magnetického materiálu, a že v blízkosti druhého dorazu je na přípojném dílu anebo na kotvě upraveno magnetické škrtící místo.

Podstatou alternativního provedení vynálezu je, že je upraven stacionární druhý doraz pro kotvu, a že druhá zpětná pružina zatěžuje kotvu proti směru zdvihu a v klidovém stavu při nebuzené magnetické cívce tak drží kotvu v dosednutí na druhém dorazu, že kotva má předem stanovený odstup od prvního dorazu vytvořeného

na jehle ventilu, přičemž druhý doraz je vytvořen na přípojném dílu a přípojný díl sestává z nemagnetického materiálu.

Vstřikovací ventil paliva podle vynálezu má přednost, že je u něho uspokojujícím způsobem utlumen odskok a kromě toho má nanejvýš malou otevírací dobu. Na základě bezprostředního dorazu na připojovací díl odpadá stavěči nebo vodící kotouč. Zvětšeným průměrem vedení se zlepší vlastnosti vedení, to znamená, že je méně citlivé proti překlápění nebo vzpříčení. Tím, že je vedení blízko kotvy, jsou redukovány momenty.

Tím, že v klidovém stavu vstřikovacího ventilu paliva nedrží kotvu v dosednutí první doraz upravený na jehle ventilu, nýbrž druhý stacionární doraz, vzdálený od prvního dorazu jehly ventilu, je při zavírání vstřikovacího ventilu paliva dosaženo toho, že kotva není zatěžována pružinou zpětného nastavení opět ve směru zdvihu. Při zavírání vstřikovacího ventilu paliva je nejdříve náhle ukončen pohyb jehly ventilu, když zavírací těleso ventilu dosedá v důsledku zatížení první pružinou zpětného nastavení na sedlo ventilu. Pohyb kotvy pokračuje také u vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu ve směru zavírání, to znamená proti směru zdvihu, až kotva dosáhne druhého dorazu. Když se kotva odrazí od druhého dorazu je však zatěžována druhou pružinou zpětného nastavení opět proti směru zdvihu, a je zabráněno, aby kotva opět dosáhla prvního dorazu na jehle ventilu a tím unášela jehlu ventilu do otevíracího směru. Druhou pružinou zpětného nastavení je kotva prvním dorazem upraveným na jehle ventilu držena v dosednutí tak dlouho, až je kotva magnetickou cívkou následkem příštího budicího proudového impulsu opět ovládána ve směru zdvihu.

Další přednost vstřikovacího ventilu paliva je v tom, že kotva je před dosažením prvního dorazu upraveného na jehle ventilu, to znamená před unášením jehly ventilu, nejdříve předem zatížena. Tím kotva dosáhne již před unášením jehly ventilu impulsu, který přenáší na jehlu ventilu. Ve srovnání se vstřikovacím ventilem paliva, u kterého je kotva pevně spojena s jehlou ventilu, nebo vstřikovacím ventilem paliva, u kterého je sice kotva pohyblivá vůči jehle ventilu, ale v klidovém stavu dosedá na doraz jehly ventilu, je dosaženo podstatně kratší otevírací doby a tím přesnějšího odměření paliva. Další, otevírací dobu zkracující efekt sestává v tom, že na kotvu vykonaná magnetická síla při vřazení proudového impulsu budícího magnetickou cívku se nejdříve na základě samoindukce magnetické cívky cívkou buzenými vířivými proudy zmenšuje. Při vhodném dimenzování rozteče mezi druhým dorazem, na kterém je kotva v jejím klidovém postavení umístěna, a prvním, k unášení jehly ventilu sloužícím dorazem, lze proto dosáhnout, že při nárazu kotvy na první doraz jehly ventilu již uběhlo tolik času, že magnetická síla dosáhla své konečné konstantní hodnoty. Předřazenou dobou letu kotvy je proto dosaženo časového odkladu, který významně zkracuje následující otevírací dobu vstřikovacího ventilu paliva.

Vedlejšími nároky navozenými opatřeními jsou možná další výhodná provedení a zlepšení v hlavních nárocích 1 a 2 ohlášeného vstřikovacího ventilu paliva.

Do připojovacího dílu provedeného jako držák sedla ventilu je možno integrovat jak vedení kotvy, tak také druhý doraz. Přitom může být vytvořeno v první části obvodu vedení kotvy avšak bez druhého dorazu a v druhé části obvodu druhý doraz avšak bez vedení kotvy. Z funkčního rozdělení dorazu a vedení kotvy vyplývají menší požadavky na přesnost zhotovení.

Magnetické škrtící místo je uspořádáno výhodně v místě mezi druhým dorazem a dříkem jehly ventilu tak, aby bylo bráněno ···· · ♦ · · _··_♦ • · 9 · · · * ♦ ·· · • · ····«· · ··· ···· · 99

999 99 ·· 99 99999 magnetickému krátkému spojení. Magnetické škrtící místo může být uspořádáno jak na držáku sedla ventilu, tak na kotvě. Při uspořádání na kotvě se nachází magnetické škrtící místo přednostně na obvodu úseku směřujícího k jehle ventilu.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny zjednodušeně na výkresech a blíže vysvětleny v následujícím popisu. Na výkresech obr. 1 znázorňuje v řezu vstřikovací ventil paliva podle stavu techniky, obr. 2 znázorňuje v řezu detail vstřikovacího ventilu paliva vybaveného podle kinematického principu podle vynálezu, avšak ne se všemi vynalezenými znaky, obr. 3 znázorňuje zvětšený detail III z obr. 2, obr. 4 znázorňuje v řezu detail prvního příkladu provedení vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu, obr. 5 znázorňuje řez V z obr. 4, obr. 6 znázorňuje v řezu detail druhého příkladu provedení vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu a obr. 7 znázorňuje v řezu detail třetího a čtvrtého příkladu provedení vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Dříve než budou podle obr. 4, 5, 6 a 7 popsány tři příklady provedení vstřikovacích ventilů paliva podle vynálezu, je třeba k lepšímu pochopení nejdříve krátce vysvětlit podle obr. 1 již známý vstřikovací ventil paliva, co se týče jeho hlavních konstrukčních částí, a návazně podle obr. 2 a 3 kinematický základní princip.

φ φ φ φ φ φ φ φ φφφφ φφ φφ φφ φ φ φφ φ

Vstřikovací ventil 1 paliva má vstupní hrdlo 2 paliva, které lze přes závit 4 spojit s vedením paliva. Vstřikovací ventil 1. paliva je proveden ve formě vstřikovacího ventilu pro vstřikovací zařízení paliva zážehových spalovacích motorů se stlačováním palivové směsi. Vstřikovací ventil 1 paliva se hodí obzvláště k přímému vstřikování paliva do neznázorněného spalovacího prostoru spalovacího motoru. Palivo se dostává přes filtr 3. paliva k podélnému vrtání 6 vytvořenému v jádru 5.. Jádro 5. má vnější závitovou část 7 kterou je sešroubováno se vstupním hrdlem 2 paliva.

Jádro 5 je na svém výstupním konci 10 obklopeno magnetickou cívkou 8., která je navinuta na držák 9 cívky. Na výstupní straně výstupního konce 10 jádra 5. se nachází přes nepatrnou mezeru od konce 10 jádra 5. vzdálená kotva 11. Kotva 11 má vrtání 12 pro průchod paliva. Kotva 11 je dále pevně spojena s jehlou 13 ventilu například svarem. Na protilehlém konci vůči kotvě 11 má jehla 13 ventilu zavírací těleso 14 ventilu, které spolupůsobí se sedlem 15 ventilu vytvořeném na držáku 16 sedla ventilu. Držák 16 sedla ventilu je v příkladu znázorněném na obr. 1 nasazen do tělesa 17 a utěsněn těsnícím kroužkem 1.8.

Těleso 17 lze prostřednictvím závitu 19 například našroubovat do neznázorněné hlavy válce spalovacího motoru. Při otevření vstřikovacího ventilu 1 paliva je palivo, přes nejméně jeden odstřikovací otvor 20 vytvořený na výstupním konci držáku 16 sedla ventilu, vstřikováno do rovněž neznázorněného spalovacího prostoru spalovacího motoru. K lepšímu rozdělení paliva slouží například více obvodově rozmístěných šroubovitých drážek 21 na zavíracím tělese 14 ventilu. K utěsnění držáku 16 sedla ventilu ve vrtání hlavy válce slouží těsnění 22. Jehla 13 ventilu je v podélném vrtání 23 držáku 16 sedla ventilu vedena na vodících plochách 24. Mezi vodícími plochami 24 se nacházejí zploštění 25. kterými je umožněn bez překážky průtok paliva.

K otevření vstřikovacího ventilu 1 paliva je magnetická cívka 8. buzena elektrickým budicím proudem, který je přiveden elektrickým spojovacím kabelem 26.. V klidovém stavu vstřikovacího ventilu 1 paliva je kotva 11 zatěžována proti směru jejího pohybu první pružinou 27 zpětného nastavení tak, že zavírací těleso 14 ventilu je drženo v těsnícím dosednutí na sedlu 15 ventilu. Při buzení magnetické cívky 8. je kotva 11 tažena ve směru zdvihu na jádro 5_, přičemž zdvih je předem dán mezerou nacházející se v klidovém stavu mezi jádrem 5. a kotvou 11. S kotvou 11 pevně spojená jehla 13 ventilu je unášena ve směru zdvihu, takže zavírací těleso 14 ventilu uvolní odstřikovací otvory 20..

Při vypnutí budícího proudu jsou kotva 11. jehla 13 ventilu pevně spojená s kotvou 11 a zavírací těleso 14 ventilu urychleny první pružinou 27 zpětného nastavení proti směru zdvihu. Když zavírací těleso 14 ventilu narazí na sedlo 15 ventilu, může na základě elasticity jehly 13 ventilu a hmoty kotvy 11 spojené pevně s jehlou 13 ventilu dojít k zpětnému odrazu Zavíracího tělesa 14 ventilu od sedla 15 ventilu. To je nanejvýš nežádoucí, protože tento efekt vede k obnovenému krátkodobému otevření vstřikovacího ventilu 1. paliva a zkreslí jak odměřovací čas, tak také odměřované množství.

Při otevření na obr. 1 znázorněného, známého vstřikovacího ventilu 1 paliva existuje nevýhoda, že magnetickou cívkou 8. vykonaná magnetická síla bezprostředně po zapnutí budícího proudu silně zatěžuje kotvu 11 a s ní spojenou jehlu 13 ventilu. To je tak dalece nepříznivé že magnetickou cívkou 8 vykonaná magnetická síla bezprostředně po zapnutí budícího proudu nedosáhne na základě

• · · φ · samoindukce magnetické cívky 8. a magnetickou cívkou 8 indukovaných vířivých proudů okamžitě své konečné hodnoty. Na kotvu 11 je proto v počáteční fázi otevíracího pohybu vykonána nejdříve zmenšená magnetická síla, což v mnohých případech vede k neuspokojivě dlouhé otevírací době.

K překonání těchto nedostatků slouží provedení znázorněné na obr. 2 a 3. Na obr. 2 je detail ve zvětšeně znázorněném řezu. Přitom jsou ve zvětšeném znázornění ukázány jen ty komponenty, které mají ve vztahu k vynálezu hlavní význam. Provedení ostatních komponent může být identické se známým vstřikovacím ventilem 1 paliva, zvláště se vstřikovacím ventilem £ paliva znázorněným na obr. 1. K lepšímu pochopení jsou proto podle obr. 1 popsané elementy označeny shodnými vztahovými značkami. Na obr. 3 je detail III z obr. 2 v oproti obr. 2 ještě jednou reprodukován ve značně zvětšeném měřítku.

Na protilehlém konci od zavíracího tělesa 14 ventilu má jehla ventilu přírubu 3 0. která má ve znázorněném příkladu tvar odstupňovaného válce 37. Kotva 11 není spojena s jehlou 13 ventilu pevně, nýbrž je proti jehle 13 ventilu axiálně posouvatelná uvnitř předem daných hranic. Jehla 13 ventilu popřípadě ve znázorněném příkladu příruba 30 jehly 13 ventilu má první doraz 32 pro kotvu 11. První doraz 32 je ve znázorněném příkladu upraven na prvním stupni 31 odstupňovaného válce 37 jako příruba 30. Druhý doraz 3 3 je v příkladu vytvořen v prstencovém nebo částečně prstencovém tvaru a je upraven na stacionárním stavěcím kotouči 34 pevně spojeném s tělesem 17. Aretace stavěcího kotouče 34 může být provedena temováním. Mimo to je možné, stavěči kotouč 34 na tělese 17 zajistit prostřednictvím svaru 3 5. K axiálnímu polohování stavěcího kotouče 34 může mít těleso 17 osazený nákružek 36. Stavěči kotouč 34 je přitom při vložení do tělesa 17 vsunut tak daleko, až dosedne na nákružek 36 tělesa 17.

Na obr. 2 a 3 je znázorněn klidový stav vstřikovacího ventilu 1 paliva bez elektrického buzení magnetické cívky 8.. Jak lze z těchto obrázků poznat, je vzdálenost mezi prvním dorazem 32 na přírubě 3.0 jehly 13 ventilu a druhým, stacionárním dorazem 33 tak velká, že se v klidovém stavu vstřikovacího ventilu 1 paliva vytvoří mezera 39. mezi prvním dorazem 32 a čelní plochou 38 kotvy 1 1 protilehlou vůči prvnímu dorazu 32. Kotva 11 je ve znázorněném klidovém stavu držena druhou pružinou 40 zpětného nastavení v dosednutí na druhém dorazu 33 stacionární stavěcího kotouče 34. Druhá pružina 40 zpětného nastavení je předepjata mezi druhým stupněm 41 vytvořeným jako příruba 30 odstupňovaného válce 37 a prvním dorazem 32 na protilehlé čelní ploše 38 kotvy 11. O druhý stupeň 41 odstupňovaného válce 37 se opírá na protilehlé čelní ploše 44 také první pružina 27 zpětného nastavení, která dosahuje rovněž přes přírubu 30 na jehlu 13 ventilu a předepíná jehlu 13 ventilu ve směru zavírání. Jak je z obr. 2, tak také z obr. 3 zřejmé, nachází se mezi výstupním koncem 10 jádra 5. a horní čelní plochou 38 kotvy 1 1 druhá mezera 42, která je v axiálním směru větší než první mezera 3 9 upravená mezi prvním dorazem 32 a čelní plochou 38 kotvy 11.

Způsob funkce vstřikovacího ventilu paliva je následující:

Při otevírání vstřikovacího ventilu X paliva po buzení magnetické cívky 8. je nejdříve urychlena jen kotva 11 ve směru zdvihu proti druhé pružině 40 zpětného nastavení, aniž by byly jehla 13 ventilu a s jehlou 13 ventilu spojené uzavírací těleso 14 ventilu unášeny sebou. Kotva 11 vystupuje na základě předchozího urychlení se značným impulsem na první doraz 32 a unáší jehlu 13 ventilu a uzavírací těleso 14 ventilu. Na základě předchozího urychlení a impulsu kotvy 11 je dosaženo relativně jedním rázem otevíracího pohybu po dosažení kotvy 11 na první doraz 32.. Mimo to má doba letu kotvy 11 před dosažením na první doraz 32 přednost, že při vhodném dimenzování odstupu mezi prvním dorazem 32 a druhým dorazem 33 je dosaženo tak dlouhého časového odkladu, že v mezičase dosáhla magnetická síla své plné intenzity. Jak již bylo ί popsáno, je v počáteční fázi buzení magnetické cívky 8. magnetickou cívkou 8. vyráběná magnetická síla zmenšena na základě samoindukce magnetické cívky 8. a indukovaných vířivých proudů. Urychlení jehly 13 ventilu a zavíracího tělesa 14 ventilu následuje pak s plnou, neredukovanou magnetickou sílou což rovněž přináší kratší otevírací dobu. Po dosažení prvního dorazu 32 jsou kotva 11 s jehlou 13 ventilu a uzavíracím tělesem 14 ventilu urychlovány ve směru zdvihu tak dlouho, až čelní plocha 38 kotvy 11 dosáhne výstupní čelní plochy konce 10 jádra 5., První mezera 39 určuje proto předběžné urychlení kotvy 11 zatímco druhá mezera 42 určuje otevírací pohyb vstřikovacího ventilu 1 paliva.

Při zavírání vstřikovacího ventilu 1 paliva se pohybuje nejdříve kotva 11. jehla 13 ventilu a uzavírací těleso 14 ventilu synchronně ve směru zavírání. Jakmile uzavírací těleso 14 ventilu dosáhne sedla 15 ventilu, je pohyb uzavíracího tělesa 14 ventilu a jehly 13 ventilu náhle ukončen, zatímco se kotva 11 pohybuje dále ve směru zavírání, až dosáhne druhého dorazu 33. Když se sama kotva 11 odrazí zpět od druhého dorazu 33. nemá to negativní vliv na otevírací chování vstřikovacího ventilu 1 paliva, protože je druhou pružinou 40 zpětného nastavení zamezeno, aby kotva 11 dosáhla ještě jednou prvního dorazu 32.. Obnovenému unášení jehly 13 ventilu a zavíracího tělesa 14 ventilu je proto zabráněno. Kotva 11 je ostatně druhou pružinou 40 zpětného nastavení držena v dosednutí na druhém dorazu 33 tak dlouho, až nový proudový impuls způsobí buzením magnetické cívky 8. obnovené otevření vstřikovacího ventilu 1. paliva.

·♦ · * *	• * • ♦ • «	• · • ·	·· · • · · · • · ·
*♦· ··	··	··	* · · · ·

Tímto opatřením je proto dosaženo jak účinného potlačení odskoku, tak také relativně krátké otevírací doby vstřikovacího ventilu 1 paliva.

Na obr. 4 je první příklad provedení vstřikovacího ventilu 1 paliva podle vynálezu v detailním znázorněním v řezu. Také zde jsou již popsané elementy opatřeny shodnými vztahovými značkami.

V protikladu k provedení popsanému podle obr. 2 a 3 není u tohoto příkladu provedení vynálezu upraven stavěči kotouč 34. Místo něj je druhý doraz 33 vytvořen bezprostředně na vstupní straně čelní plochy 50 provedené jako přípojná část držáku 16 sedla ventilu. V příkladu provedení znázorněném na obr. 4 sestává držák 16 sedla ventilu z magnetického, obzvláště feritického materiálu. Přitom musí být vyloučeno, aby hlavní magnetický tok tekl od kotvy 11 do držáku 16 sedla ventilu a pak dále nepřímo do tělesa 17 uzavírajícího jako vnější pól 59 magnetický okruh, protože to způsobuje protisílu na kotvu 11 proti směru otevírání a tím zmenšuje magnetickou otevírací sílu, která je efektivně vykonána na kotvu 11. Musí být zajištěno, aby magnetický hlavní tok tekl bezprostředně od kotvy 11 do tělesa 17 při obejití držáku 16 sedla ventilu. K tomu je třeba upravit bezprostředně ve směru toku paliva pod čelní plochu 50 tvořenou druhým dorazem 33 magnetické škrtící místo 56, které je tvořeno prstencovou drážkou 51. Materiálovým zúžením držáku 16 sedla ventilu v rozsahu škrtícího místa 56 je magnetický tok v tomto místě zeslaben, takže hlavní tok přestupuje bezprostředně z kotvy 11 do tělesa 17. popřípadě v obráceném směru. Mezi tělesem 17 a kotvou 11 a držákem 16 sedla ventilu se nachází obalení 52.

Na obr. 5 je v obr. 4 detail označený V a objasněn předcházející popsaný stav. Je zřetelné, že magnetický vedlejší tok

• 9 » · ♦			·<·	9
9· ·	• 9	• 9	9 9	9 9
• «	• ·		9 <9	9
9 ♦ 1	k 9 9	• · '	• * 9	9
9 · >	9 9	• 9	9 9	9
999 99	M	9 9	»9	99 9

, který probíhá od tělesa 17 působícího jako magnetický vnější pól 59 přes držák 16 sedla ventilu ke kotvě 11. je proti magnetickému hlavnímu toku 58. který probíhá od tělesa 17 přímo ke kotvě 11. podstatně zeslaben.

Na obr. 6 je znázorněn v řezu detail druhého příkladu provedení vstřikovacího ventilu 1 paliva.

Na obr. 6 znázorněný příklad provedení se liší od již podle obr. 4 a 5 popsaného příkladu provedení tím, že držák 16 sedla ventilu je vytvořen z nemagnetického materiálu, například z keramického materiálu, nebo z plastu. Protože držák 16 sedla ventilu v tomto příkladu provedení sestává z nemagnetického materiálu, nevzniká tak magnetický vedlejší tok přes držák 16 sedla ventilu, takže škrtící místo 56 může odpadnout.

Na obr. 7 je znázorněn v řezu detail třetího a čtvrtého příkladu provedení vstřikovacího ventilu 1 paliva podle vynálezu. Přitom je na levé polovině obr. 7 znázorněn třetí příklad provedení a na pravé polovině obr. 7 čtvrtý příklad provedení. U třetího případu provedení znázorněného na levé polovině obr. 7 přejímá držák 16 sedla ventilu jen funkci vedení kotvy 11, ne však funkci dorazu kotvy. K tomu je na držáku 16 sedla ventilu upraveno vedení 57 kotvy, které spolupůsobí s dříkem 60 kotvy, který se nachází ve směru odstřiku axiálně od hlavního tělesa 61 kotvy. Vedení 57 kotvy je provedeno se zmenšenou tloušťkou materiálu, takže v tomto místě vzniká magnetické škrtící místo 5.6. Protože kotva 11 není doražena na držák 16 sedla ventilu nýbrž na jinou, na obr. 7 neznázorněnou součást, je axiální mezera 63 vytvořena mezi vedením 57 kotvy a čelní plochou 43 hlavního tělesa 61 kotvy 11. Tato axiální mezera 63. způsobuje přídavnou magnetickou izolaci kotvy 11 od držáku 16

• ····	99	*4	• 9	9
4· 9	9	9	• ·	9 9	• 9
<3 ·	•	•		9 ·	•
					9
9 9 9	a	9	• 9	• ♦	•
49· 9·		·♦	«9	99	*9·

sedla ventilu, který v tomto příkladu provedení může být vytvořen z magnetického popřípadě feritického materiálu.

U čtvrtého příkladu provedení vstřikovacího ventilu £ paliva podle vynálezu, znázorněného na pravé polovině obr. 7, naráží ovšem kotva 11 na čelní plochu 50 držáku 16 sedla ventilu obrácenou ke vstupu. Při tomto příkladu provedení nepřebírá ale držák 16 sedla ventilu funkci vedení kotvy 11. nýbrž jen dorazu. Kotva 11 může být například vedena v obalení 52. Mezi držákem 16 sedla ventilu a dříkem 60 kotvy, který se nachází na hlavním tělese 61 kotvy, je vytvořena axiální mezera 62. Protože v tomto příkladu provedení není při ruce magnetické škrtící místo 56. je držák 16 sedla ventilu vytvořen účelným způsobem z nemagnetického materiálu, například z keramického materiálu.

Claims (6)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vstřikovací ventil (1) paliva pro vstřikovací zařízení paliva spalovacích motorů, zvláště k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s magnetickou cívkou (8), s kotvou (11) zatěžovatelnou magnetickou cívkou (8) ve směru zdvihu proti první pružině (27) zpětného nastavení, s jehlou (13) ventilu spojenou se zavíracím tělesem (14) ventilu, která má první doraz (32) pro kotvu (11), přičemž kotva (11) je přídavně zatěžována druhou pružinou (40) zpětného nastavení, a s přípojným dílem (16), který nese sedlo (15) ventilu spolupůsobící se zavíracím tělesem (14) ventilu, vyznačující se tím, že je upraven stacionární druhý doraz (33) pro kotvu (11), že druhá pružina (40) zpětného nastavení zatěžuje kotvu (11) proti směru zdvihu a v klidovém stavu při nebuzené magnetické cívce (8) tak drží kotvu (11) v dosednutí na druhém dorazu (33), že kotva (11) je v předem stanoveném odstupu od prvního dorazu (32) vytvořeného na jehle (13) ventilu, přičemž druhý doraz (33) je vytvořen na přípojném dílu (16) a přičemž přípojný díl (16) sestává z magnetického materiálu, a že v blízkosti druhého dorazu (33) je na přípojném dílu (16) anebo na kotvě (11) upraveno magnetické škrtící místo (56).

2. Vstřikovací ventil (1) paliva pro spalovací motory, zvláště k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s magnetickou cívkou (8), s kotvou (11) zatěžovatelnou magnetickou cívkou (8) ve směru zdvihu proti první pružině (27) zpětného nastavení, s jehlou (13) ventilu spojenou se zavíracím tělesem (14) ventilu, která má první doraz (32) pro kotvu (11), přičemž je kotva (11) přídavně zatěžována druhou pružinou (40) zpětného nastavení, a s přípojným dílem (16), který nese sedlo (15) ventilu spolupůsobící se zavíracím tělesem (14) ventilu, vyznačující se tím, že je upraven stacionární druhý doraz (33) pro kotvu (11), a že druhá zpětná pružina (40) zatěžuje kotvu (11) proti směru zdvihu a v klidovém stavu při nebuzené magnetické cívce (8) tak drží kotvu (11) v dosednutí na druhém dorazu (33), že kotva (11) je v předem stanoveném odstupu od prvního dorazu (32) vytvořeného na jehle (13) ventilu, přičemž druhý doraz (33) je vytvořen na přípojném dílu (16) a přípojný díl (16) sestává z nemagnetického materiálu.

3. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jak vedení (57) kotvy tak také druhý doraz (33) jsou integrovány v přípojném dílu (16).

4. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 3, vyznačující se tím, že kotva (11) je tvořena tak, že spolupůsobí jak s vnějším pólem (59) tak také s vedením (57) kotvy a druhým dorazem (33).

5. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že magnetické škrtící místo (56) je uspořádáno na obvodu k jehle (13) ventilu směřujícího úseku kotvy (11).

6. Vstřikovací ventil paliva podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že mezi přípojným dílem (16) a vnějším pólem (59) je uspořádáno obalení (52) z nemagnetického materiálu.

Seznam vztahových značek vstřikovací ventil 1 paliva vstupní hrdlo 2 paliva filtr 3 paliva závit 4 jádro 5 podélné vrtání 6 závitová část 7 magnetická cívka 8 držák 9 cívky výstupní konec 10 kotva 11 vrtání 12 jehla 13 ventilu zavírací těleso 14 ventilu sedlo 15 ventilu držák 16 sedla ventilu těleso 17 těsnící kroužek 18 závit 19 odstřikovací otvor 20 šroubovitá drážka 21 těsnění 22 podélné vrtání 23 vodící plochy 24 zploštění 25 spojovací kabel 26 pružina 27 zpětného nastavení příruba 30 první stupeň 3 1 doraz 32 doraz 33 stavěči kotouč 34 svar 3 5 nákružek 36 odstupňovaný válec 37 čelní plocha 38 mezera 39 pružina 40 zpětného nastavení stupeň 41 mezera 42 čelní plocha 43 čelní plocha 44 čelní plocha 50 prstencová drážka 51 obalení 52 vedlejší tok 53 škrtící místo 56 vedení 57 kotvy hlavní tok 58 vnější pól 59 dřík 60 kotvy hlavní těleso 61 kotvy mezera 62 mezera 63