CZ20011254A3 - Přepínací ventil - Google Patents

Description

Přepínací ventil

Oblast techniky

Vynález se týká přepínacího ventilu, zejména přepínacího ventilu pro vysavač.

Dosavadní stav techniky

Vertikální vysavače mají obecně čisticí hlavu upevněnou na spodním konci hlavní skříně, ve které je uloženo ústrojí pro odlučování prachu. Odprašovací ústrojí může být vytvořeno ve formě běžného sáčkového filtru nebo ve formě cyklónového odlučovače sestávajícího z jednoho nebo dvou cyklónů, které jsou popsány a zobrazeny například v EP 0 042 723. Na hlavní skříni je upravena rukojeť, vystupující z jeho spodního konce směrem nahoru nebo upevněná na čisticí hlavě a sloužící pro přemísťování vysavače po podlaze. Na spodním konci hlavní skříně nebo čisticí hlavy je upevněna dvojice koleček. Čisticí hlava vybíhá směrem kupředu a je na svém předním konci opatřena vstupem znečištěného vzduchu, takže při provozu je vstup pro znečištěný vzduch směrován k čištěné ploše. Znečištěný vzduch se nasává do odprašovacího ústrojí vstupem znečištěného vzduchu pomocí ventilátoru poháněného motorem. Po oddělení nečistot a prachu, strhávaných odsávaným proudem vzduchu v odprašovacím ústrojí, se vyčištěný vzduchu vypouští do atmosféry.

Vertikální vysavače je možno obecně přeměnit na válcové vysavače. V provozním režimu válcových vysavačů je znečištěný vzduch nasáván do vysavače tyčí nebo hadicí připojenou k vysavači místo vstupu pro znečištěný vzduch, umístěného v čisticí hlavě. Pracovní režim válcového vysavače usnadňuje čištění oblastí, které nejsou snadno dosažitelné čisticí hlavou, například pod nábytkem, na schodištích nebo nad podlahou. Rukojeť, která je využívána pro posouvání vysavače po podlaze ve vertikální poloze, je v některých případech přeměnitelná • · 4 4 4 • · ···· • · ·· • · ···· • ·· · · • ·· · ·· ·« · • · ♦ ·· • ···· · ·φ • · 44 >4 444 na jednotku tvořenou vysávači tyčí a hadicí. V každém pracovním režimu je nutné, aby vstup znečištěného vzduchu, který není právě využíván, byl uzavřen nebo odpojen od odprašovacího ústrojí, takže vzduch se nasává do vysavače pouze vstupem vhodným pro konkrétně používaný provozní režim.

Výběr vhodného vstupu pro znečištěný vzduch se provádí automaticky u některých známých strojů v závislosti na poloze skříně a/nebo rukojeti vysavače vzhledem k čisticí hlavě v průběhu vysávání. Jestliže se rukojet vysavače přemístí do svislé polohy, to znamená stroj je využíván jako hrncový vysavač, vstup znečištěného vzduchu je zajištěn vysávači tyčí a hadicí, připojenou k vysavači, a vstup umístěný v čisticí hlavě musí být v mimoprovozním stavu. Jestliže se rukojeí nakloní ke svislici, to znamená vysavač je používán ve stojatém stavu, má být využíváno vstupu pro vzduch, vytvořeného v čisticí hlavě a vstup vzduchu do tyče a hadice s stává zbytečným a musí se odpojit od odprašovacího ústrojí. Přepínání mezi těmito dvěma vstupy pro znečištěný vzduch se má realizovat zejména pomocí kluzných nebo otočných ventilů. Příkladné provedení otočného přepínacího ventilu je popsáno v EP 0 134 654 B. Nevýhody známých ventilů, používaných pro tyto účely, spočívají v tom, že pro přepínání jsou upraveny dvě na sebe dosedající plochy, které kloužou po sobě. To způsobuje opotřebení ventilových ploch a zejména těsněni obklopujících otvor tvořící průchod pro vzduch. Jestliže se těsnění opotřebí, kanálek pro vedení vzduchu ztratí těsnost a dochází ke ztrátám, které snižují účinnost a výkon stroje, zejména jestliže je použito cyklónového odprašovacího ústrojí. K opotřebení může také docházet v otočném podepření pohyblivých částí ventilu, což může vést k nepřesnému nastavení vzájemně protilehlých poloh otvorů a ke zvětšení ztrát. Kluzné přepínací ventily, u kterých se ventil posouvá mezi svými dvěma rozdílnými polohami, jsou rovněž známé, ale také tyto ventily mají nevýhodu spočívající v tom, že plochy ventilových částí φφ ···· • 9 • «··· · φφφ φ φ · • · · · · · ···· · · φ φ • · · · ♦ · ΦΦΦ ·· ··· ·· Φ ΦΦ φφφ a zejména plochy ventilových těsnění se časem opotřebovávají kluzným pohybem obou na sebe dosedajících částí. Další nevýhodou známých přepínacích ventilů je skutečnost, že při nutné výměně opotřebeného těsnění ventilu v průběhu jeho používání nezajišťují známá řešení snadný přístup k ventilu, takže náhrada celého ventilu nebo jeho těsnění je velmi pracná a je časově náročná. Další nevýhodou některých známých konstrukčních řešení je, že bezprostředně za ventilem je v dráze proudu vzduchu vytvořena komora se zvětšeným průřezem, ve které proud vzduchu expanduje a zpomaluje se. Toto zpomalení proudění vzduchu může vést k hromadění nečistot ve ventilu nebo v jeho blízkosti, což může způsobovat ucpání nebo omezení průchodnosti ventilu. Expanze proudu vzduchu může vést také ke snížení výkonu vysavače.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit přepínací ventil, jehož ventilové plochy by byly v průběhu přepínacích pohybů méně opotřebovávány než je tomu u známých přepínacích ventilů. Dalším úkolem vynálezu je vyřešit konstrukci přepínacího ventilu, která by byla jednoduchá a levně vyrobitelná, ale v provozu dostatečně účinná. Jiným úkolem vynálezu je vyřešit tělesné vytvoření přepínacího ventilu, který by byl snadno a rychle přístupný k provedení údržby, pokud je taková údržba potřebná. Ještě jiným úkolem vynálezu je vytvoření ventilu, jehož průřezová plocha pro průchod proudu vzduchu by byla stálá nebo přibližně konstantní.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny přepínacím ventilem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že ventil obsahuje první ventilový díl mající první otvor a druhý ventilový díl mající dva druhé otvory, přičemž první ventilový díl je pohyblivý vzhledem k druhému ventilovému dílu pro volitelné přemístění prvního otvoru prvního ventilového dílu proti jednomu nebo dalšímu z otvorů druhého ventilového dílu a přepínací ventil

9 dále obsahuje kluznou a sledovací jednotku pro automatické oddalování ventilových dílů od sebe v průběhu přepínacího pohybu prvního ventilového dílu vzhledem k druhému ventilovému dílu.

Ve výhodném provedení vynálezu má druhý ventilový díl tvarovaný povrch tvořící šikmou plošinu kluzné a sledovací jednotky a první ventilový díl má výstupek tvořící sledovací prvek kluzné a sledovací jednotky. Výstupek obsahuje výhodně nejméně jeden hrbolek umístěný na prvním ventilovém dílu a mající v podstatě půlkulový tvar.

V dalším výhodném provedení vynálezu je první ventilový díl opatřen těsněním pro utěsnění prvního ventilového dílu vůči prvnímu nebo druhému otvoru druhého ventilového dílu. První ventilový díl je výhodně alespoň zčásti odebratelný pro umožnění uvolnění ucpaného průchodu a přepínací ventil je opatřen uvolnitelnými uzavíracími prvky pro uvolnění ucpání prvního ventilového dílu, umístěného proti druhému otvoru druhého ventilového dílu. Tyto uvolnitelné uzavírací prvky obsahují západku na prvním ventilovém dílu, přicházející při provozu do záběru s druhou západkou vedle druhého otvoru druhého ventilového dílu.

Vytvořením šikmé plošiny a sledovacího prvku na ventilových dílech se dosahuje oddalování ventilových dílů od sebe v průběhu pohybu jednotlivých dílů ventilu vůči sobě v průběhu přepínacího pohybu, takže ventilové díly se dostávají po větší část přepínacího pohybu z dotyku mezi sebou. Tím se omezuje opotřebení, kterému jsou vystaveny součásti ventilu a zejména těsněni umístěná na součástkách ventilu. Snížení opotřebení a oděru těsnění prodlužuje životnost přepínacího ventilu a zlepšuje výkon stroje v průběhu jeho životnosti. Kromě toho tato konstrukce umožňuje vyvození účinné přítlačné síly na těsnění v pracovním stavu ventilu a ventil je tak *· ···· • · · ·· • · ··· ·· • · ♦ · ·· • · · ·· * · ···♦

• · • · dokonale utěsněn.

Ve výhodném provedení vynálezu je přepínací ventil součástí vysavače. První otvor druhého ventilového dílu je propojen s hadicí a tyčí a druhý otvor je propojen se vstupem vzduchu do čisticí hlavy. Jestliže je hlavní skříň vysavače ve svislé poloze a vysavač je nastaven na režim hrncového vysavače, první ventilový díl se automaticky nastaví proti prvnímu otvoru a utěsní se vůči obvodu prvního otvoru pro umožnění průchodu proudu vzduchu z vysávači tyče a hadice do odprašovacího ústrojí, přičemž vstup pro znečištěný vzduch do čisticí hlavy se automaticky uzavře. Jestliže se hlavní skříň vysavače nakloní od svislice pro uvedení vysavače do režimu vertikálního vysavače, vyvolá pohyb hlavní skříně vzhledem k hlavě vysavače oddálení prvního ventilového dílu od prvního otvoru druhého ventilového dílu, takže první ventilový díl již nedosedá těsně na druhý ventilový díl. První ventilový díl se potom pohybuje k druhému otvoru druhého ventilového dílu a je přitom oddálen od druhého ventilového dílu. První ventilový díl je potom umístěn proti druhému otvoru a utěsněn po celém obvodu druhého otvoru druhého ventilového dílu. V této poloze může vzduch proudit z hlavy vysavače do odprašovacího ústrojí a vstup pro znečištěný vzduch v hadici a vysávači tyči se automaticky uzavře.

V dalším výhodném provedení vynálezu má jeden z ventilových dílů na své povrchové ploše část, která je umístěna v sousedství otvoru nebo otvorů a je vytvarována do formy rampy nebo šikmé plošiny. K této plošině je upraven sledovací prvek tvořený výstupkem na povrchu druhého ventilového dílu. Výstupek je umístěn také v sousedství obvodu otvoru nebo otvorů. Výstupek může být vytvořen ve formě jazýčku nebo hrbolku.

Další výhodné provedení vynálezu zahrnuje blokovací prv- • 9 • ·

- 6 ky, které zajištují, že první ventilový díl je držen ve své poloze, ve které je umístěn proti druhému otvoru, i když je hlavní skříň skloněna do různých úhlů. Použití vysavače ve svislé poloze předpokládá časté změny úhlu sklonu hlavní skříně vysavače vzhledem ke svislici. Je důležité, aby první ventilový díl zůstával umístěn a utěsněn proti druhému otvoru druhého ventilového dílu v průběhu celého pohybu, takže kanálek pro průchod vzduchu mezi vstupem a odprašovacím ústrojím zůstává zachován.

Blokovací prvky obsahují výhodně první západku na prvním ventilovém dílu, která spolupracuje s odpovídající druhou západkou na hlavní skříni vysavače. Druhá západka je otočná a je pružně přitlačována do blokovací polohy, takže první ventilový díl je držen v poloze proti druhému otvoru bez ohledu na úhel sklonu rukojeti. Blokovací prvky se uvolní působením uvolňovacího členu, jestliže se hlavní skříň vysavače vrátí do svislé polohy. Uvolňovací prvek může být připojen přímo ke skříni čisticí hlavy nebo může být její součástí .

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 boční pohled na vertikální vysavač s rukojetí a hlavní skříní ve stojaté poloze, připravené pro použití v režimu hrncového vysavače, opatřený přepínacím ventilem podle vynálezu, obr. 2 boční pohled na vertikální vysavač z obr. 1 s rukojeti a hlavní skříní skloněnou ke svislici, zobrazující polohu vysavače při použití ve stojatém režimu, obr. 3 svislý řez čisticí hlavou vysavače z obr. 1 a 2, zobrazující přepínací ventil v první pracovní poloze, obr. 4 svislý řez čisticí hlavou z obr. 3, zobrazující přepínací ventil v mezilehlé poloze, a φ φ φ

φ

φ φ φ • Φφφ · φ φφφ obr. 5 svislý řez čisticí hlavou z obr. 3, zobrazující přepínací ventil ve druhé pracovní poloze.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 a 2 znázorňuje celkové konstrukční vytvoření vertikálního vysavače, opatřeného přepínacím ventilem podle vynálezu. Vysavač 100 má hlavní skříň 102, ve které je uloženo ústrojí 104 pro oddělování prachu. V tomto příkladném provedení je ústrojí 104 pro oddělování prachu tvořeno cyklónovým vírovým odprašovačem, sestávajícím ze dvou cyklónů umístěných v sérii za sebou. Ústrojí tohoto typu jsou dostatečně známá a není nutno je proto podrobněji popisovat, protože konstrukce tohoto ústrojí přímo nesouvisí s řešením podle vynálezu. Na spodním konci hlavní skříně 102 je umístěna motorová skříň 106, tvořící část hlavní skříně 102. Na motorové skříni 106 je otočně kolem osy A uložena čisticí hlava 108. Čisticí hlava 108 má kartáčovou skříň 110 s dolů otevřeným vstupem 112 umístěným na předním konci čisticí hlavy 108. Na hlavní skříni 102 je v sousedství motorové skříně 106 umístěn přepínací ventil 120. Mezi kartáčovou skříní 110 a přepínacím ventilem 120 probíhá ohebné potrubí 114, jak bude ještě podrobněji objasněno v další části.

Ze spodní části hlavní skříně 102 vybíhá nahoru rukojeb 116, která je uložena podél zadní části hlavní skříně 102. Jestliže má být vysavač 100 uveden do provozu ve svislé poloze, rukojet 116 vystupuje nahoru až nad hlavní skříň 102, takže ji uživatel může uchopit a využívat pro ovládání pojezdu vysavače 100 po čištěném povrchu. Rukojet 116 se však může také uvolnit a může se používat jako hadicová a tyčová jednotka. Toho je možno dosáhnout několika způsoby a příklady takových provedení jsou popsány a zobrazeny v EP-0-037 674 a EP-0-134 654. Spodní konec této rukojeti 116 je spojen spojovacím potrubím 118 s přepínacím ventilem 120, jak bude podrobněji popsáno v další části.

·

- 8 ··· «·» · I ·· » · »·· · « t · · « • · · · · · ···· · · « · ·· ···· ··* ·· ··· ·· · ·· ··

Jestliže je vysavač 100 v poloze zobrazené na obr. 1, přepínací ventil 120 automaticky spojuje ústrojí 104 pro oddělování prachu s tyčí a hadicí, tvořící části rukojeti 116, přičemž vysavač 100 se může používat ve stojatém provozním režimu pro čištění povrchu podlahy. Vzduch se nasává do vysavače 100 vzdálenějším koncem 116a tyče, která se může uvolnit od vysavače 100 pro umožnění potřebné manipulace. Vstup 112 čisticí hlavy 108 se v takovém případě automaticky uzavře. Jestliže se má vysavač 100 používat v konvenčním stojatém režimu, rukojet 116 se vrátí do polohy zobrazené na obr. 1 a potom se skloní do polohy zobrazené na obr. 2. Přepínacím ventilem 120 se automaticky přerušuje vstup vzduchu do vzdálenějšího konce 116a tyče a spojuje ústrojí 104 pro oddělování prachu se vstupem 112 v čisticí hlavě 108. Přepínací ventil 120 se udržuje v této poloze, jak bude popsáno v další části, v průběhu používání vysavače 100 ve stojaté poloze bez ohledu na úhel sklonu rukojeti 116 ke svislici.

Ve všech případech, to znamená jak ve stojatém provozním režimu, tak také v ležatém režimu v motorové skříni 106 uložen neznázorněný elektromotor, pohánějící rovněž neznázorněný ventilátor pro nasávání vzduchu do vysavače 100 vhodným vstupem a jeho vedením do ústrojí 104 pro oddělování prachu v hlavní skříni 102 a vyfukování vyčištěného vzduchu do atmosféry. Vyčištěný vzduch je zejména nucen proudit kolem motoru, aby ještě před opuštěním vysavače 100 sloužil k chlazení motoru.

Obr. 3 až 5 znázorňují detaily konstrukce přepínacího ventilu 120 podle vynálezu. Přepínací ventil 120 má první ventilový díl 20, druhý ventilový díl 50 a saně 38, přičemž každý z těchto prvků je vytvořen z kovu nebo plastu, popřípadě z jiného vhodného materiálu, i když nejvhodnějším materiálem je pro své snadné zpracování a nízkou hmotnost plast. První ventilový díl 20 je tvořen v podstatě válcovou trubkou ·· ΦΦΦ· « φφ • » · Φ * Φ · # • · ΦΦΦ φ Φ φ φ · · • · Φ Φ Φ Φ ΦΦΦΦ φ φ φ

Φ· ΦΦΦφ φ φ

Φ· ΦΦΦ ·»Φ 4 φφ

ΦΦ

Φ

Φ

Φ Φ·Φ

22. Horní konec válcové trubky 22 je podepřen a propojen s potrubím 119, kterým se proud vzduchu přivádí do ústrojí 104 pro oddělování prachu v hlavní skříni 102♦ Horní konec válcové trubky 22 má rozšířenou kruhovou přírubu .24, která spolupůsobí s obdobnou přírubou nacházející se na konci potrubí 119 vedoucího do ústrojí 104 pro oddělování prachu. Kruhová příruba 24 nese na nejvýše jedné polovině svého obvodu, zejména na své horní polovině, neznázorněnou objímku. Tato objímka přesahuje směrem ven za přírubu 24 a přesahuje přes podobnou přírubu umístěnou na potrubí 119. Umístění objímky na horní polovině příruby 24 umožňuje relativní pohyb prvního ventilového dílu 20 vzhledem k potrubí 119 směrem nahoru. Mezi přírubou 24 a podobnou přírubou na potrubí 119 je uloženo těsnění pro zajištění vzduchotěsné dráhy pro proud vzduchu do potrubí 119. Uložení objímky kolem obvodu příruby 24 umožňuje natáčení válcové trubky 22 vzhledem k potrubí 119 bez určitého omezení kolem středu příruby 24 bez narušení propojení mezi prvním ventilovým dílem 20 a potrubím 119. Kromě toho je tím zajištěna souosost mezi příslušnými ventilovými členy. Jsou ovšem možná také další vytvoření otočných spojů. Spodní konec válcové trubky 22 je obklopen přesuvkou

26. která vymezuje otvor 28 obklopený těsněním 30. Těsnění 30 může být připojeno k přesuvce 26 některým z řady způsobů zahrnujících tření, slepení nebo svaření. Těsnění 30 je určeno a dimenzováno pro připojení druhého ventilového dílu 50, jestliže je přepínací ventil 120 v provozním stavu. Těsnění 30 je pružné, takže odpor proti pohybu je malý, jestliže dochází ke vzájemnému pohybu mezi prvním ventilovým dílem 20 a druhým ventilovým dílem 50,- Těsnění je vyrobeno z vhodného materiálu, například z pryže nebo z plastu.

Přesuvka 26 obklopuje spodní konec válcové trubky 22 a je kluzně posuvná v axiálním směru vzhledem k válcové trubce 22. Přesuvka 26 je opatřena dovnitř vystupujícím těsněním

27, které se přitlačuje k vnější ploše válcové trubky 22, aby s ní vytvořila dokonale utěsněný spoj. Dovnitř vystupující těsnění 27 může být tvořeno pružným břitem nebo posuvnou přepážkou, popřípadě jinými vhodnými těsnicími prvky. Přesuvka 26 je pružně přitlačována směrem dolů tlačnou pružinou 31 působící mezi nákružkem válcové trubky 22 a sedlem přesuvky 26. Přesuvka 26 je tak odtlačována po celou dobu od příruby

24. Z obvodu otvoru 28 vystupuje na obou stranách přesuvky 26 vždy jeden výstupek vytvořený jako hrbolek 29,. Hrbolky 29 vyčnívají směrem dolů až k šikmé plošině 62., která bude popsána v další části. Každý hrbolek 29 má v bočním pohledu půlkruhový tvar a průměr přibližně 7 mm. Účel těchto hrbolků 29 bude objasněn v další části.

Válcová trubka 22 prvního ventilového dílu 20 nese dvojici ven vybíhajících ramen 32, která mohou být vyformována samostatně a připojena k válcové trubce 22 nebo mohou být vyformována vcelku v válcovou trubkou 22. Ramena 32 jsou pružná a jsou opatřena vystupujícími břity 34., které jsou určeny pro dosednutí na vespod umístěné spolupracující břity 36 umístěné na saních 38. které jsou pohyblivě uloženy na druhém ventilovém dílu 50, aby se mohly pohybovat mezi první polohou, ve které je první ventilový díl 20 umístěn nad prvním otvorem 54, a druhou polohou, ve které je první ventilový díl 20 umístěn nad druhým otvorem 58.. Prostředky pro montáž saní 38 na druhém ventilovém dílu 50 mohou obsahovat dolů vystupující jazýčky umístěné na saních 38, které jsou kluzně uloženy ve štěrbinách a drážkách v druhém ventilovém dílu

50. Tyto znaky nejsou na výkresech zobrazeny, aby nesnižovaly přehlednost příkladů a rozšiřují podepření upravené pro první ventilový díl 20 přírubou potrubí 119 spolupracujícího s přírubou 24. První ventilový díl 20 je při použití vysavače 100 vždy otočný kolem středu příruby 24. Saně 38 mají kupředu vystupující část 39, jejíž účel bude objasněn v další části. Pružnost ramen 32., která je důležitou složkou v důsledku povahy materiálu, ze kterého jsou ramena 32 vytvořena, umož ňuje stlačení ramen 32 směrem k válcové trubce 22, což umožňuje v případě potřeby uvolnění prvního ventilového dílu 20 z provozní polohy (zobrazené na výkresech) pro kontrolu, údržbu nebo opravu.

Druhý ventilový díl 50 je upevněn na motorové skříni 106 a obsahuje první potrubí 52 tvořící na svém horním konci první otvor 54. První potrubí 52 je spojeno s rukojetí 116, tvořenou v tomto příkladě tyčí a hadicí, částí potrubí, které pro lepší přehlednost není znázorněno. Druhý ventilový díl 50 také obsahuje druhé potrubí 56, vymezující na svém druhém konci druhý otvor 58. První otvor 54 a druhý otvor 58 jsou umístěny vedle sebe na obloukové ploše, která má obecně tvar části válcové plochy. Druhé potrubí 56 je spojeno s čisticí hlavou 108 pomocí ohebného potrubí 114, které není pro lepší přehlednost na obr. 3 až 5 zobrazeno. Jestliže je otvor 28 prvního ventilového dílu 20 umístěna nad prvním otvorem 54, motor začne nasávat vzduch do ústrojí 104 pro oddělování prachu tyčí a hadicí. Jestliže je otvor 28 prvního ventilového dílu 20 umístěn nad druhým otvorem 58, motor nasává vzduch do ústrojí 104 pro oddělování prachu přes vstup 112 čisticí hlavy 108.

Druhý ventilový díl 50 má horní plochu 60 obrácenou k prvnímu ventilovému dílu 20 a obsahující dvě šikmé plošiny 62 tvořící část náběžných a vodicích členů. Šikmé plošiny 62 jsou umístěny po obou stranách otvorů 54, 58 a při pohledu shora podél těchto otvorů 54, 58. Šikmé plošiny 62 jsou tvarovány tak, že jejich povrchová plocha se zvedá nad částečné válcovou plochu, ve které leží oba otvory 54, 58 a povrchová plocha šikmých plošin 62 se zvedá od částečně válcové plochy směrem ke středu šikmé plošiny 62. Výstupky s hrbolky 29 tvoří sledovací prvek šikmé plošiny. Protože výstupky 29 jsou umístěny středově vzhledem k otvoru 28 prvního ventilového dílu 20, šikmé plošiny 62 začínají a končí v osách středů • · • · · · • · • ·

otvorů 54, 58 druhého ventilového dílu 50.

Pro udržování prvního ventilového dílu 20 v souosé poloze s druhým otvorem 58 se naklonění hlavní skříně 102 a rukojeti 116 ve stojaté poloze mění, i když je zařízení opatřeno uvolnitelné uzamykacím prvkem. Uvolňovací uzamykací prvky jsou opatřeny první západkou 40., umístěnou na saních 333, které jsou, jak již bylo objasněno, uloženy pohyblivě na druhém ventilovém dílu 50. První západka 40 vystupuje ze spodní plochy saní 38 a má obloukovou přední nebo náběžnou hranu, jejíž tvar je patrný z výkresů. Na motorové skříni 106 je upevněna druhá západka 80 tak, že je otočná kolem osy D probíhající v blízkosti druhého otvoru 58 druhého ventilového dílu 50. Druhá západka 80 je pružně přitlačována ve směru pohybu hodinových ručiček pomocí pružiny nebo jiného neznázorněného pružného členu. Druhá západka 80 je opatřena také obecně nahoru vybíhajícím uvolňovacím členem 82, který má hladce zaoblený horní konec. Horní konec uvolňovacího členu 82 spolupracuje s přítlačným členem 84 tvořícím část horního krytu čisticí hlavy 108. Druhá západka 80 je také opatřena západkovým členem 86, probíhajícím v podstatě směrem k druhému ventilovému dílu 50 a opatřeným zubem, který je určen pro zachycení za první západku 40. Přítlačný člen 84 a západky 40, 80 společně vytvářejí uvolnitelné blokovací ústrojí.

Přítlačný člen 84., který je tvořen horním krytem čisticí hlavy 108, má také zadní část tvořící ovládací člen 88. Ovládací člen 88 je tvarován tak, že má mírně obloukovou horní plochu a zaoblený vzdálenější konec. Obloukový tvar horní plochy ovládacího členu 88 je stejný jako tvar spodní plochy kupředu vyčnívající části 39 saní 38, takže tyto dvě plochy spolu spolupracují a jsou uloženy vedle sebe, jestliže je rukojeů 116 ve svislé poloze, zobrazené na obr. 3. Horní plocha ovládacího členu 88 však nemá jinou funkci než podepírat vzdálenější konec ovládacího členu 88 a její tvar proto • · · · • · • ·

- 13 není důležitý. Vzdálenější konec ovládacího členu 88 je umístěn tak, že vybíhá směrem k části prvního ventilového dílu 20, například ke spodnímu konci ramena 32 válcové trubky 22 a dotýká se jej, jestliže je rukojeť 116 ve svislé poloze podle obr. 3, ale není na ni vyvíjen tlak.

Má-li být vysavač 100 používán ve stojatém režimu, rukojeti 116 se přemístí do v podstatě svislé polohy, která je zobrazena na obr. 1. První ventilový díl 20 je umístěn proti prvnímu otvoru 54 druhého ventilového dílu 50, jak je to zobrazeno na obr. 3. Proti horní ploše druhého ventilového dílu 50 je kolem prvního otvoru 54 přitlačováno těsnění 30 pro vytvoření vzduchotěsně uzavřeného kanálku procházejícího přepínacím ventilem 120. Toho je dosaženo působením tlačné pružiny 31 stlačujícího přesuvku 26 dolů od válcové trubky 22. Pevná poloha hlavní skříně 102 vzhledem k čisticí hlavě 108 ve stojatém režimu znamená, že se u prvního ventilového dílu 20 neprojevuje tendence k pohybu z jeho polohy. Těsnění 30 zůstává v kontaktu s obvodem prvního otvoru 54. Protože první potrubí 52 je propojeno s hadicí a tyčí, umístění rukojeti 116 do svislé polohy znamená, že vysavač 100 bude pracovat jako hrncový stroj a znečištěný vzduch bude nasáván do ústrojí 104 pro odlučování prachu pouze tyčí a hadicí. Rukojeť 116 se potom může uvolnit a používat jako tyč pro čištění podlahy.

Z obr. 3 je zřejmé, že jestliže je vysavač 100 ve své pracovní poloze, je přítlačný člen 84 v dotyku s uvolňovacím členem 82, takže druhá západka 80 je přitlačována ve směru opačném ke směru pohybu hodinových ručiček proti působení pružn přítlačného prvku. Druhá západka 80 je tak udržována v poloze, která umožňuje záběr s první západkou 40, jestliže se první ventilový díl 20 pohybuje společně se saněmi 38 do polohy proti druhému otvoru 58 druhého ventilového dílu 50. Jestliže by nebyl druhý západkový člen 86 udržován v poloze

φ · ί · φ · · • · φ • · φ · φφφφ® · φ φφφ zobrazené na obr. 3, mohla by být druhá západka 80 nucena zachytit první západku 40 pomocí obloukového předního konce první západky 40, spolupracujícího se skloněným zadním koncem západkového členu 86 pro přitlačování druhého záadkového členu 86 ve směru opačném ke směru pohybu hodinových ručiček.

Jestliže se má vysavač 100 používán jako hrncový stroj v poloze zobrazené na obr. 2, rukojet 116 se pět uloží na vysavač 100 do poohy zobrazené na obr. 1 a hlavní skříň 102 se potom nakloní do šikmé polohy natočením hlavní skříně 102 vzhledem k čisticí hlavě 108. Protože je druhý ventilový díl 50 upevněn n hlavní skříni 102, druhý ventilový díl 50 se rovněž natáčí vzhledem k čisticí hlavě 108♦ Protože na motorové skříni 106 na spodním konci hlavní skříně 102 jsou uchycena kola 107, je osa A otáčení čisticí hlavy 108 vzhledem k hlavní skříni 102 zvednuta nad úroveň podlahy. Čisticí hlava 108 se prtoo pohybuje, jako by byla otočná ve směru pohybu hodinových ručiček kolem kartáčové skříně 110 a zadní strana čisticí hlavy 108 se tak zvedá. Ovládací člen 88 se zvedá proti kupředu vystupující části 39 saní 38 a nutí saně 38 do dopředného pohybu vzhledem k druhému ventilovému dílu 50. Saně 38 unášejí první ventilový díl 20 a přesuvka 26 je tak nucena se posouvat společně se saněmi 38 podél druhého ventilového dílu 50,. Hrbolky 29 se posouvají po rampách 62 a sklon ramp 62 nutí přesuvku 26 pohybovat se nahoru směrem od druhého ventilového dílu 50 a tím narušují utěsněné spojení mezi přesuvkou 26 a prvním otvorem 54.

Na obr. 4 je zobrazena mezilehlá poloha přepínacího ventilu 120. V této poloze je přesuvka 26 odtahována od druhého ventilového dílu 50 o další možný úsek. Z tohoto příkladu je možné seznat, že těsnění 30 se dostalo mimo kontakt s druhým ventilovým dílem 50. Toto působení snižuje opotřebení těsnění, které je tak nižší než by bylo v případě, kdy by byl přepínací ventil 120 ovládán při přepínání tak, že těsnění 30 by

- 15 ·· ···· bylo nuceno klouzat podél povrchu druhého ventilového dílu

50.

Hrbolky 29 prvního ventilového dílu 20 pokračují v posuvu podél šikmé plošiny 62, dokud nedosáhne jejího konce. V tomto okamžiku je těsnění 30 umístěno nad druhým otvorem v druhém ventilovém dílu 50 a přesuvka 26 se mohla přiblížit k druhému ventilovému dílu 50 působením tlačné pružiny 31. Druhá pracovní poloha je zobrazena na obr. 5.

Jakmile se saně 38 přiblíží k druhé pracovní poloze, zobrazené na obr. 5, první západka 40 se přiblíží k druhé západce 80. Současně, jak již bylo objasněno v předchozí části, se zvedne přítlačný člen 84 z polohy zobrazené na obr. 3 do polohy zobrazené na obr. 5. Při přechodu první západky 40 přes druhou západku 80 uvolní přítlačný člen 84 druhou západku 80 a druhá západka 80 se pak pohybuje ve směru pohybu hodinových ručiček působením pružiny nebo jiného pružného přítlačného prostředku. Zatímco první západka 40 a druhá západka 80 zůstávají v záběru, saně 38 jsou udržovány v poloze proti druhému otvoru 58 ve druhém ventilovém dílu 50 a znečištěný vzduch se nasává do vysavače 100 čisticí hlavou 108 bez ohledu na sklon rukojeti 116 ke svislici.

Jestliže se má vysavač 100 vrátit do režimu hrncového vysavače, rukojeť 116 se vrátí do svislé polohy. Natáčení motorové skříně 106 způsobuje, že osa A opět klesne a čisticí hlava 108 se natáčí ve směru opačném ke směru otáčení hodinových ručiček kolem kartáčové skříně 110. Přítlačný člen 84 proto poklesne dolů z polohy zobrazené na obr. 5. Na začátku je přítlačný člen 84 v kontaktu s uvolňovacím členem 82, který nutí druhou západku 80 k otáčení proti působení pružné přítlačné pružiny a tím uvolňuje první západku 40 ze záchytné polohy, zobrazené na obr. 5. Protože přítlačný člen 84 klesá dále směrem dolů směrem k podlaze, přichází ovládací člen 88 • · · • ·

- 16 do kontaktu se saněmi 38 a nakonec je uložen pod kupředu vybíhající částí 39.· Další pohyb ovládacího členu 88 směrem dolů nutí saně 38 ke zvedání, jak je to zobrazeno na výkresech, a návratu zpět směrem k prvnímu otvoru 54 druhého ventilového dílu 50. Hrbolky 29 opět spolupracují s šikmými plošinami 62 pro přemísťování přesuvky 26 směrem od druhého venzilového dílu 50 tak, že v průběhu větší části přestavovaciho pohybu je těsněni mimo kontakt s druhým ventilovým dílem 50. Návrat do pracovního režimu hrmcového vysavače je ukončen, jestliže hrbolky 29 dosáhly levého konce šikmé plošiny 62.

Válcová trubka 22 a přesuvka 26 jsou odebratelné z vysavače 100, aby se v případě potřeby mohla provést kontrola, údržba nebo oprava. Příruba 24 umístěná na horním konci válcové trubky 22 je vytvořena jako utěsněné napojitelná na potrubí 119 kluzným nasazením. Spojení je vytvořeno posunutím příruby 24 směrem dolů nad odpovídající přírubu potrubí 119, takže v případě potřeby je možno z jakéhokoliv důvodu odebrat válcovou trubku 22 a přesuvku 26, přičemž příruba 24 se musí pro odebrání pouze posunout směrem nahoru. Tím je umožněno v případě potřeby nejen odebrání a uvolnění ucpané válcové trubky 22 a přesuvky 26, ale také se umožňuje kontrola a případné snadné uvolnění otvorů v druhém ventilovém dílu 50.

Všechny součásti popsaného zařízení, kromě pružin, jsou výhodně vyformovány z plastu. Tím je vytvořena konstrukce, která může být součástí vysavače při vynaložení poměrně nízkých nákladů, ale která výrazně prodlužuje životnost přepínacího ventilu a znatelně zvyšuje výkon vysavače.

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přepínací ventil obsahující první ventilový díl (20) mající první otvor (28) a druhý ventilový díl (50) mající dva otvory (54, 58), přičemž první ventilový díl (20) je pohyblivý vzhledem k druhému ventilovému dílu (50) pro volitelné přemístění prvního otvoru (28) prvního ventilového dílu (20) proti jednomu nebo dalšímu z otvorů (54, 58) druhého ventilového dílu (50) a přepínací ventil dále obsahuje kluznou a sledovací jednotku pro automatické oddalování ventilových dílů (20, 50) od sebe v průběhu přepínacího pohybu prvního ventilového dílu (20) vzhledem k druhému ventilovému dílu (50).
2. 2. Přepínací ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý ventilový díl (50) má tvarovaný povrch tvořící šikmou plošinu (62) kluzné a sledovací jednotky.
3. 3. Přepínací ventil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že první ventilový díl (20) má výstupek tvořící sledovací prvek kluzné a sledovací jednotky.
4. 4. Přepínací ventil podle nároku 3, vyznačující se tím, že výstupek obsahuje nejméně jeden hrbolek (29) umístěný na prvním ventilovém dílu (20).
5. 5. Přepínací ventil podle nároku 4, vyznačující se tím, že hrbolek (29) nebo každý ze skupiny hrbolků (29) má v podstatě půlkulový tvar.
6. 6. Přepínací ventil podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že první ventilový díl (20) je opatřen těsněním (30) pro utěsnění prvního ventilového dílu (20) vůči • ♦·· • ♦ • · prvnímu nebo druhému otvoru (54, 58) druhého ventilového dílu (50).
7. 7. Přepínací ventil podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že první ventilový díl (20) je alespoň zčásti odebratelný pro umožnění uvolnění ucpaného průchodu.
8. 8. Přepínací ventil podle nároků 1 až 7,vyznačující se tím, že je opatřen uvolnitelnými uzavíracími prvky pro uvolnění uzavření prvního ventilového dílu (20), umístěného proti druhému otvoru (58) druhého ventilového dílu (50).
9. 9. Přepínací ventil podle nároku 8, vyznačující se tím, že uvolnitelné uzavírací prvky obsahují západku (40) na prvním ventilovém dílu (20), přicházející při provozu do záběru s druhou západkou (80) vedle druhého otvoru (58) druhého ventilového dílu (50).
10. 10. Přepínací ventil popsaný v předchozím popisu a zobrazený na připojených výkresech.
11. 11. Zařízeni obashující přepínací ventil podle nároků 1 až 10 a západka umístěná vedle druhého otvoru (58) druhého ventilového dílu (50) a přicházející do záběru s prvním ventilovým dílem (20).
12. 12. Zařízení podle nároku 11,vyznačuj ící se tím, že západka (80) vedle druhého otvoru (58) druhého ventilového dílu (50) je otočná.
13. 13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, vyznačuj ící se tím, že dále obsahuje uvolňovací člen pro uvolňování blokovacích prvků.

    —20— • · ·· ·· ·
14. 14. Zařízení podle nároku 13,vyznačuj ící se tím, že přepínací ventil je opatřen ovládacími prvky pro ovládání uvolňovacího členu.
15. 15. Zařízení podle nároků 11 až 14,vyznačuj ící se t í m , že zařízením je vysavač (100).
16. 16. Zařízení podle nároku 15,vyznačuj ící se tím, že vysavač (100) má hlavní skříň (102) a čisticí hlavu (108) a přepínací ventil je ovladatelný vzájemným natáčením hlavní skříně (102) vůči čisticí hlavě (108).
17. 17. Zařízení popsané v předchozím popisu a zobrazené na připojených výkresech.