CZ20011241A3

CZ20011241A3 - Připevňovací prvek a způsob připevňování izolačních pásů nebo desek na pevné podkladové konstrukci

Info

Publication number: CZ20011241A3
Application number: CZ20011241A
Authority: CZ
Inventors: Beda Angehrn; Daniel Gasser; Norbert Köppel; Helmut Österle; Werner Patsch
Original assignee: Sfs Industrie Holding Ag
Priority date: 1998-10-07
Filing date: 1999-10-04
Publication date: 2001-09-12
Also published as: EP1117882B1; WO2000020703A1; US6558098B1; DE19846204A1; ES2237940T3; EP1117882A1; CZ297952B6; PL200749B1; ATE288525T1; AU6089199A; PL347183A1; DE59911560D1; DE19846204C2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká připevňovaciho prvku pro připevněni izolačních pásů nebo desek a případně přídavných těsnicích pásů na pevné podkladové konstrukci, který sestává ze šroubu, který je nejméně po části délky jeho dříku opatřen závitem a je opatřen šroubovou hlavou, a z velkoplošné podložky, která je opatřena trubkovým nástavcem, ve kterém je nejméně po větší části jeho délky vytvořen volný vnitřní prostor s vnitřním průřezem dostatečným pro volné otáčení a axiální pohyb šroubové hlavy a který je ve své od velkoplošné podložky odlehlé koncové oblasti zúžen pro průchod dříku šroubu, přičemž úsek závitem opatřeného dříku šroubu tvarově přesně zasahuje do průchozího otvoru trubkového nástavce. Vynález se dále týká způsobu připevňování izolačních pásů nebo desek a případně přídavných těsnicích pásů nebo bitumenózních podkladových vrstev na pevné podkladové konstrukci z tenkého betonu, pomocí připevňovaciho prvku, který sestává ze šroubu a velkoplošné podložky s trubkovým nástavcem.

Dosavadní stav techniky ~— «ΜΙΙ·Ι———————————WH—————————,1—Μ—Μ————

Sanace střech, při které je snaha zlepšit jejich stav položením více vrstev izolačních a těsnicích pásů a také bitumenózních materiálů, je značným problémem. Pod takovými nástavbami se obvykle nachází podkladová konstrukce z tenkého betonu, která by se při připevňování nově nanášených izolačních náhradní strana

- 2 a utěsňovacích pásů neměla proděravět,

protože tato podkladová rx v z~\ ο Ή v 11 h /4 λ τη z

J_ X_/ uJ U. X_/ X. CA CA CA O ^v _y

D Ή 7 q

A- X L. V V se předem neví, jak silná je již existující nástavba a aby se pro každou tlouštku nástavby nemusel používat jiný připevňovací prvek nebo jiná velkoplošná podložka s trubkovým nástavcem, bylo by žádoucí, aby celková délka připevňovacího prvku se mohla nastavovat.

Jsou sama o sobě známa řešení, ve kterých je připevňovací šroub v trubkovém nástavci teleskopicky posuvný, čímž se může dosáhnout změny celkové délky. Takové provedení však není výhodné právě u střešních nástaveb, u kterých se má velkoplošná podložka· přitlačit na nejvrchnější těsnicí pás.

Jsou známa také provedení, například z dokumentu WO 89/02504, ve kterých závitový úsek šroubu tvarově zasahuje do průchozího otvoru nástavce, aby takto vzniklo v axiálním směru tuhé spojení, protože otáčení se neuvažuje. Aby se vůbec mohlodosáhnout záběru závitu, musí se šroub zašroubovat až po dosednutí šroubové hlavy.

V jiném známém provedení podle dokumentu EP 0 288 023 A je podložka opatřena trubkovým nástavcem, jehož tuhý úsek ve tvaru pouzdra odpovídá tlouštce připevňovaných izolačních pásů. Roztažitelné prodloužení nástavce prochází podkladovou konstrukcí, přičemž šroub zasahující do pouzdra vytvořeného na volném konci roztažitelného prodloužení způsobí při otáčení přitažení a tím rozepření.

Potřeba připevnění izolačních a těsnicích pásů náhradní strana

- 3 připevňovacími prvky na podkladové konstrukci z tenkého betonu r> nhn ί i n vrh t* or ί á Ί ί* vyskytuje i u novostaveb, jestliže se použije poměrně tlustý izolační pás. Také v tomto případě by měla být celková délka připevňovacího prvku určena šroubem samotným a trubkovým nástavcem velkoplošné podložky, přičemž by měla být možnost v po měrně velkém rozsahu vyrovnávat různé celkové tlouštky připevňovaných materiálů. Zejména v případech, kdy má být možnost takové kompenzace a známé připevňovací prvky s teleskopickým provedením posuvu šroubu vůči trubkovému nástavci nevyhovují, není dosud známo žádné řešení.

Úkolem vynálezu je tedy nalezení takové konstrukcé připevňovacího prvku tohoto druhu a způsobu jeho aplikace, při kterém se při použití připevňovacího šroubu a velkoplošné podložky s trubkovým nástavcem dosáhne velkého rozsahu tlouštek připevňovaných materiálů, přičemž má být současně zajištěno dosažení přiměřeného přítlaku velkoplošné podložky na nejvrchnější těsnicí nebo izolační pás.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých připevňovacích prvků tohoto druhu do značné míry odstraňuje připevňovací prvek pro připevnění” izolačních pásů nebo desek a případně přídavných těsnicích pásů na pevné podkladové konstrukci, který sestává ze šroubu, který je nejméně po části délky jeho dříku opatřen závitem a je opatřen šroubovou hlavou, a z velkoplošné podložky, která je opatřena trubkovým nástavcem, ve kterém je nejméně po větší části jeho délky vytvořen volný vnitřní prostor s vnitřním náhradní strana • ·

- 3a průřezem dostatečným pro volné otáčení a axiální pohyb šroubové oblasti zúžen pro průchod dříku šroubu, přičemž úsek závitem opatřeného dříku šroubu tvarově přesně zasahuje do průchozího otvoru trubkového nástavce, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že šroub je nejméně na větší části délky jeho dříku opatřen závitem, který má po celé své délce stejné stoupání, přičemž vnější průměr závitu na dříku šroubu-je větší než volný průchozí průřez zúžené oblasti trubkového nástavce a šroub a trubkový nástavec jsou takto v této zúžené oblasti ve vzájemném záběru prostřednictvím závitu, popřípadě takový záběr je vytvořítelný zašroubováním šroubu do průchozího otvorur trubkového nástavce, aby se otáčením trubkového nástavce vůči šroubu dosáhlo přestavení v axiálním směru.

Zásluhou tohoto provedení podle vynálezu může být trubkový nástavec velkoplošné podložky zasunut do připraveného otvoru v celé nástavbě, přičemž se použije velkoplošná podložka š trubkovým nástavcem o délce, která je k dispozici. Při zašroubovávání šroubu do podkladové konstrukce přijde tento svým příslušným závitovým úsekem do záběru s trubkovým nástavcem, takže již není možný teleskopický axiální posuv mezi šroubem a trubkovým nástavcem.’Šroub a velkoplošná podložka s trubkovým nástavcem takto tvoří v axiálním směru stabilní připevňovací prvek. Protože však šroub a zúžená oblast trubkového nástavce jsou ve vzájemném záběru prostřednictvím závitu, může se velkoplošnou podložkou spolu s trubkovým nástavcem v případě potřeby dodatečně ještě náhradní strana vůči šroubu otáčet, čímž se například může zvýšit přítlak velkoplošné podložky na horm stranu izolačního, popřípadě těsnicího pásu. Pootáčením velkoplošné podložky je tato totiž v závislosti na stoupání závitu šroubu vtahována v axiálním směru dále směrem dovnitř. Naopak, při příliš velkém přítlaku v důsledku přílišného přitažení lze tento přítlak otáčením velkoplošné podložky a tím trubkového nástavce v opačném směru snížit.

.fc.

Šroub je tedy závitem opatřen nejméně po větší části délky dříku tohoto šroubu. Takto se dosáhne velkého rozsahu nastavitelnosti celkové délky připevňovacího prvku, protože šroub může do trubkového nástavce zasahovat více nebo méně. Důležité je vždy to, aby závit šroubu byl vždy v závitovém záběru se. zúženou oblastí na volném konci trubkového nástavce. Z tohoto důvodu je z hlediska maximálního využití délky šroubu a také délky trubkového nástavce výhodné, jestliže šroub je závitem opatřen po celé délce dříku tohoto šroubu.

Jedno z dalších výhodných provedení připevňovacího prvku podle vynálezu spočívá v tom, že na dříku šroubu jsou vytvořeny dva navzájem rozdílné závitové úseky. Takto se může respektovat skutečnost, že v podkladové konstrukci, na které se konec konců celá nástavba má připevnit, může být vytvořen závit odpovídající této podkladové konstrukci, zatímco v oblasti vzájemného záběru mezi šroubem a zúženou oblastí trubkového nástavce může být jiný optimální závit.

V této souvislosti je dále výhodné, jestliže závitové úseky na dříku šroubu mají navzájem rozdílné průměry, avšak shodné stoupání závitu. Aby se dosáhlo optimálního uchycení šroubu v podkladové konstrukci, může být účelné, aby se šroub do podkladové konstrukce zašroubovával závitovým úsekem s menším vnějším průměrem. Kromě toho vznikne takto možnost, aby se >1 aH nrvn ί 7avi ťnvv ncok c: τη on 5 ί τη nrnm o τ o τη ηοττηι col ťakó * _kk X- * * K> -k. * u_k χ_*. u _fc * x x 11. -u_ prošroubovávat zúženou oblastí trubkového nástavce, což je výhodné zejména pro předběžnou montáž šroubu v trubkovém nástavci.

V případě speciálních provedení podkladové konstrukce může být výhodné, jestliže závitový úsek s menším průměrem na volném konci dříku šroubu je proveden jako dvouchodý závit. V takovém případě je také možné, aby dvouchodý závit závitového úseku měl závitové chody s navzájem různými vnějšími průměry. Takové provedení šroubu se ukázalo být výhodným zejména při jeho přímém zašroubovávání do betonu.

Další výhodné provedení připevňovacího prvku podle vynálezu spočívá v tom, že v případě dvou závitových úseků s navzájem různými vnějšími průměry odpovídá průchozí otvor v zúžené oblasti trubkového nástavce přibližně vnějšímu průměru závitového úseku dříku s menším průměrem. Zásluhou toho lze při předběžné montáži nejdříve dosáhnout vystředění volného konce šroubu v zúžené oblasti trubkového nástavce, načež se jednou nebo více otočeními šroubu docílí jeho uchycení v trubkovém nástavci a předejde jeho ztracení.

Průchozíhotvor v zúžené oblasti trubkového nástavce má s výhodou válcový tvar. Takto se pak šroubem v zúžené oblasti trubkového nástavce snadno vyřízne nebo vytlačí příslušný závit.

V zásadě si však lze také představit, aby se v oblasti průchozího otvoru vytvořil příslušný vnitřní závit předem, i když se musí počítat s tím, že takové řešení přináší podstatné zvýšení výrobních nákladů na trubkový nástavec.

- 6 Další jiné možné provedení připevňovacího prvku podle τη A Ί o ·ν ·» i ο z-x 4 τr A τ ▼ +- χ^.ττ'

V J1XU.XC £j U. OyOU-J-VCl V UVIU/ ze průchozí utvoi v zúžeiié oblasti trubkového nástavce má nekruhový průřez nebo na jeho stěně jsou vytvořena žebra, vyvýšeniny, výstupky, vruby nebo podobně. Při takovém provedení může podle okolností nastat případ, že závitový záběr s trubkovým nástavcem nebude po celém obvodu šroubu, což však také v některých případech použití není nutné. Musí být pouze zajištěno, aby mezi šroubem a trubkovým nástavcem se při vzájemném otáčení dosáhlo přestavení v axiálním směru, a to s posuvem odpovídajícím danému závitovému záběru.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob připevňování izolačních pásů nebo desek a případně přídavných těsnicích pásů nebo bitumenózních podkladových vrstev na pevné podkladové konstrukci z tenkého betonu, pomocí připevňovacího prvku, který sestává ze šroubu a velkoplošné podložky s trubkovým nástavcem, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že nejdříve se v nástavbě, která sestává z izolačních pásů nebo desek, těsnicích pásů a případných přídavných vrstev, vytváří vrtaný otvor odpovídající v podstatě vnějšímu průměru trubkového nástavce, poté se v podkladové konstrukci z betonu vytváří otvor odpovídající závitu šroubu nebo hmoždince pro uchycení šroubu, následně se do otvorů vkládá trubkový nástavec s velkoplošnou podložkou a šroubem, který se zašroubovává do předem určené hloubky, přičemž šroubem se při tomto zašroubovávání vytváří protizávit v zúžené oblasti trubkového nástavce, popřípadě šroub se zašroubovává do tam již připraveného závitu, a následně při potřebě silnějšího přítlaku velkoplošné podložky na nejvrchnější těsnicí pás se velkoplošná podložka včetně trubkového nástavce šroubuje závitem tohoto trubkového nástavce po závitu šroubu.

Takovým způsbem lze optimálního připevnění dosáhnout nejen

- 7 při sanaci stávajících střešních nástaveb, ale i u novostaveb. Ό/^ν>α ατ> r>ř ί riQTzňrMrn r* ί nruo Ir q o «ξτίγί I 11 q o ?nn cnhom ΓιπΗΙ o xzxzr» á 1 Q711 x Ul X j ^ZX--*-^*'—WXX'-»V’-X'—·-». ^4- * ^-⁴- *-* ‘-‘Č·' »-* »-* KX-·—' 'W' *-*-·- >—< v osvědčil zejména při sanačních pracích, kdy není předem jisté, jak tlustá je střešní nástavba. Již při vrtání prvního ovoru skrze celou nástavbu se vlastně provádí v určitém smyslu zkušební vrt, kterým se může zjistit celková tlouštka nástavby. Potom se mohou použít připevňovací prvky s vhodně navzájem sladěnou délkou trubkového nástavce a šroubu. Výhodná je také možnost, že dodatečně, to jest po konečném přitažení šroubu, se ještě může nastavit přítlačná síla velkoplošné podložky tak, že velkoplošnou podložkou Se otáčí vůči šroubu.

V této souvislosti je výhodná další varianta způsobu podle vynálezu, která spočívá v tom, že do horního okraje otvoru vytvořeného trubkovým nástavcem ve velkoplošné podložce se vkládá adaptér pro otáčení tímto trubkovým nástavcem. Je tedy zapotřebí pouze to, aby se dosáhlo přiměřeného tření mezi adaptérem a velkoplošnou podložkou, čímž se dosáhne jejího otáčení a tím jejího přitažení, popřípadě povolení.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na neomezujících příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě

Γ—ii Ι·Ι»·Μ<·ΒΜΚΒ»Ι·ΜΙ lil l i '' .....i .......... —*1'.^ ' ¹ připojených výkresů, které znázorňují:

- na obr. 1 připevňovací prvek podle vynálezu, v řezu je zde znázorněna velkoplošná podložka s trubkovým nástavcem;

- na obr. 2 řez střešní nástavbou s aplikovaným připevňovacím prvkem; a

- na obr. 3 až 8 jednotlivé po sobě následující fáze procesu pí IpuvTiOV αΠΙ S puUZltíiu pí ipe vň(jvcicih(j prvku podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu , Připevňovací prvek 1 slouží k připevnění izolačního pásu a případně přídavného těsnicího pásu 3 nebo například přídavných bitumenózních podkladových vrstev 4 nebo jiných podkladových materiálů _5 na pevné podkladové konstrukci 6. Ve znázorněném příkladu je pevná podkladová konstrukce 6, na které má být celá nástavba nakonec připevněna, provedena jako tenkostěnný betonový prvek.

Připevňovací prvek _1 sestává z velkoplošné podložky _7 s trubkovým nástavcem _8 a šroubem 9. Šroub_9 sestává ze šroubové hlavy 10 a dříku £1, který je nejméně po části své délky opatřen závitem.

V trubkovém nástavci J je nejméně po velké části jeho délky vytvořena dutina, jejíž vnitřní průřez je dostatečný pro otočné uložení a axiální posuv šroubové hlavy £0. V od velkoplošné podložky J7 odlehlé koncové oblasti trubkového nástavce 8 je vytvořena zúžená oblast 12, která však dovoluje průchod dříku £1 šroubu 9. Dřík £1 však nemůže být zúženou oblastí 12 v axiálním směru posouván volně, protože vnější průměr DA závitem opatřeného dříku £1 je větší než volný průchozí průměr zúžené oblasti 12. Takto je vytvořena možnost, aby ve zúžené oblasti 12 trubkového nástavce 8. vznikl závitový záběr mezi šroubem 9 a vnitřní stěnou průchozího otvoru, to jest aby se šroub 9_ v této zúžené oblasti 12 zařízl.

Šroub _9 je nejméně po větší části své délky opatřen závitem. Pro dosažení větší míry přestavitelnosti mezi šroubem 9 a trubkovým nástavcem 8 je však tento závit s výhodou vytvořen po celé délce dříku 11.

Ve znázorněném provedení připevňovacího prvku 1 jsou na dříku 11 šroubu 9 vytvořeny dva navzájem rozdílně provedené závitové úseky 13 a 14. Tyto závitové úseky 1,3 a 14 mají s výhodou navzájem rozdílné průměry, avšak stejná stoupání závitu. Předejde se tím tomu, aby již při zavádění šroubu 9_, to jest při zašroubovávání šroubuj) do podkladové konstrukce J>, došlo k vzájemnému axiálnímu pohybu mezi šroubem_9 a trubkovým nástavcem 8. Trubkový nástavec 8 a tím i také velkoplošná podložka 7 zůstanou až do konečného přitažení šroubu 9 v původní výchozí poloze. Návazně je však zásluhou protočení šroubu 9 v trubkovém nástavci 8 možné přídavné přitažení a přitlačení velkoplošné podložky _7 včetně trubkového nástavce J..

Zásluhou speciálního provedení závitových úseků 13, 14 lze šroub 9 přizpůsobit materiálům, do kterých se má zašroubovat. Ve znázorněném příkladu provedení je závitový úsek 14 s menším průměrem na volném konci dříku 11 proveden jako dvouchodý závit, přičemž jednotlivé chody závitu mají navzájem rozdílné vnější průměry.

< Závitové úseky 13 a j_4 s navzájem rozdílnými průměry jsou ve znázorněném příkladu provedení přizpůsobeny průchozímu otvoru v zúžené oblasti 12 trubkového nástavce_8 tak, že vnější průměr závitového úseku 14 s menším průměrem přibližně odpovídá průřezu průchozího otvoru v zúžené oblasti 12. Zásluhou toho lze při předběžné montáži zasunout první závitový úsek 14 jednoduše do zúžené oblasti 12, takže do stěny průchozího otvoru v zúžené • · oblasti pak zasahuje teprve závitový úsek 13.

Průchozí otvor v zúžené oblasti 12 trubkového nástavce 8 je s výhodou válcový, přičemž závit se v něm vytvoří zašroubovávaným šroubem 9 nebo již předem při výrobě trubkového nástavce_8. Také v oblasti průchozího otvoru v zúžené oblasti 12 jsou možná různá , provedeni. Lze si například představit, že jeho průřez bude nekruhový nebo že se na stěnách tohoto průchozího otvoru vytvoří žebra, výstupky, výčnělky, vruby nebo podobně. Pro zabránění vzájemné posuvnosti v axiálním směru by měl být vzájemný záběr mezi závitem šroubu 9. nebo závitovým úsekem 13 šroubu 9 a trubkovým nástavcem J3. Axiální přestaveni má být možné pouze tak, že se trubkový nástavec otáčí vůči šroubu _9.

Na základě obr. 3 až 8 bude nyní popsán způsob podle vynálezu k připevňování izolačních pásů a přídavných těsnicích pásů 3 na pevnou podkladovou konstrukci 6, tvořenou tenkou betonovou deskou. Vychází se přitom toho, že šroub 9 svým závitovým úsekem 14 na svém volném konci přímo zasahuje do podkladové konstrukce 6. Lze si však také představit, že v podkladové konstrukci 6 se vyvrtá otvor pro hmoždinku, do které se pak šroub Ji zašroubuje.

Na obr. 3 je znázorněna první fáze. Aby se vrtaný otvor 15 v střešních nástavbách s bitumenóznimi vrstvami nezalepil odvrtaným materiálem a křemičitým pískem, použije se spirálový vrták 16, přičemž vrtání se s výhodou provádí bez příklepu. Vrtaný otvor 15 se provede tak hluboký, aby volný konec spirálového vrtáku 16 přišel do styku s podkladovou konstrukcí

6.

Na obr. 4 je znázorněno, jak se pomocí speciálního vrtacího nástavce 17 vytvoří otvor 18 v podkladové konstrukci _6. 0 optimálním vyvrtání se může hovořit tehdy, jestliže již není patrný další znatelný posuv vrtáku 19 nebo když při příklepovém vrtání je znatelná změna zvuku. Větší průměr A vrtacího nástavce 17 slouží jako doraz, který dosedne na povrch podkladové konstrukce 6.

Nyní se podle obr. 5 může do připraveného vrtaného otvoru 15 zasunout velkoplošnou podložkou 7 opatřený trubkový nástavec _8 spolu se šroubem _9. Pomocí šroubovacího nástavce _20, který je poháněn momentovým šroubovacím zařízením a který zasahuje do záběrného otvoru ve šroubové hlavě 10, se nyní šroub 9 zašroubuje. Zašroubovávání probíhá tak dlouho, dokud na obr. 1 označený závitový úsek 14 zpravidla celý nevnikne do podkladové konstrukce 6., to jest šroub 9 nedosedne na dno otvoru 18. Předchozími pokusy lze určit, jak veliký má být točivý moment * šroubovacího zařízení, aby se toto šroubovací zařízení mohlo včas zastavit.

Takto by již připevňovací prvek JL mohl být řádně usazen a velkoplošná podložka 7 by pevně spočívala na horní straně celé připevňované nástavby. Jak je patrné zejména z obr. 7 a 8, může se však stát, že velkoplošná podložka 7 nespočívá na nejvrchnější vrstvě, to jest těsnicím pásu 3, řádně, to jest na nejvrchnější vrstvu célénásťavby nepůsobí žádné předpětfnebo je toto předpětí příliš malé. Řešení podle vynálezu přináší v tomto směru další výhodnou možnost, která spočívá v tom, že pootočením velkoplošné podložky 7 spolu s trubkovým nástavcem 8 se tato velkoplošná podložka 7 na šroubu 9 sešroubuje v axiálním směru dolů, přičemž toto otáčení se provádí tak dlouho, dokud se nedosáhne dostatečného předpětí a tedy dosednutí velkoplošné podložky 7 na těsnicí pás 3.

• 4

4

4 4

Obr. 7 znázorňuje situaci po konečném dotaženi šroubu ,9. Je Ζ0Θ ridVlZuHO/ a.by Sc SiOubOVdCl PiaotaVcC 20 Opcitxll SpcClalninL adaptérem 21, který může být podle obr. 8 přemístěn do pracovní polohy. Adaptér 21 je opatřen v podstatě kuželovitým nástavcem 22, který je opatřen žebrováním. Při tomto provedení může být adaptér 21 poněkud vtlačen do vně se nacházející koncové oblasti trubkového nástavce J3_, takže se dosáhne záběru s tímto trubkovým nástavcem 8. a jeho otáčení. Konečného přitažení připevňovacího prvku 1 se dosáhne tak, že trubkový nástavec 8 se pohybuje podél závitového úseku 13 směrem dolů, čímž se šroub 9_ samotný přemisťuje dále do vnitřního prostoru trubkového nástavce 8.

Lze si také docela dobře představit, že na horním konci trubkového nástavce 8 se v oblasti velkoplošné podložky 7 vytvoří záběrný prvek pro klíč nebo jiný záběrný prvek pro nástroj. Při provedení trubkového nástavce 8 z plastu však pro dosažení potřebného tření a přitažení trubkového nástavce S postačí záběr s popsaným adaptérem 21.

Velkoplošná podložka Ί a trubkový nástavec _8 jsou u připevňovacího prvku 1_ podle vynálezu vyrobeny s výhodou vcelku z plastu. Existuje samozřejmě také možnost, aby se velkoplošná podložka 7 a trubkový nástavec 8. zhotovily z jiných materiálů.

Lze si takto například představit, že velkoplošná podložka_7 se zhotoví z kovu a do této velkoplošné podložky 7 se připevní trubkový nástavec 8j který je za tím účelem opatřen vhodnou přírubou nebo je do této velkoplošné podložky ,7 vlisován v axiálním směru a podobně. Také šroub 9_může být zhotoven z nejrůznějších materiálů, zejména také z nerez materiálů. V případě připevňování na podkladové konstrukci 6 z kovu nebo pórobetonu si lze navíc představit, že šroub 9 bude opatřen samovrtným nebo samoděrovacím hrotem.

• · · · · • · • ·

- 14 • · · • ···«

Podstatný znak vynálezu, který spočívá v tom, že trubkový

HaStaVcC 8 jc Se SrOUbeui 9 V ZabciU piOStxediiletV lni ZdVltu_z mu Ze být realizován nejrůznějšimi provedeními šroubu 9, trubkového nástavce 8 a velkoplošné podložky _7.

Claims

PATENTOVÉ Ν A κ u K ϊ _v 1. Připevňovací prvek (1) pro připevněni izolačních pásů (2) nebo desek a případně přídavných těsnicích pásů (3) na > pevné podkladové konstrukci (6), který sestává ze šroubu (9), který je nejméně po části délky jeho dříku (11) opatřen závitem a je opatřen šroubovou hlavou (10), a z velkoplošné podložky (7), která je opatřena trubkovým nástavcem (8), ve kterém je nejméně po větší části jeho délky vytvořen volný vnitřní prostor s vnitřním průřezem dostatečným pro volné otáčení a axiální pohyb šroubové hlavy (10) a který je ve své od velkoplošné podložky (7) odlehlé koncové oblasti zúžen pro průchod dříku (11) šroubu (9), přičemž úsek závitem opatřeného dříku (11) šroubu (9) tvarově přesně zasahuje do průchozího otvoru trubkového nástavce (8), vyznačující se tím, že šroub (9) je nejméně na větší části délky jeho dříku (11) opatřen závitem, který má po celé své délce stejné stoupání, přičemž vnější průměr (DA) závitu na dříku (11) šroubu (9) je větší než volný průchozí průřez zúžené oblasti (12) trubkového nástavce (8) a šroub (9) a trubkový _____________nástavec (8) jsou takto v této zúžené oblasti (12) ve vzájemném záběru prostřednictvím závitu, popřípadě takový záběr je vytvořitelný zašroubováním šroubu (9) do průchozího otvoru trubkového nástavce (8), aby se otáčením trubkového nástavce (8) vůči šroubu (9) dosáhlo přestavení v axiálním směru.

náhradní strana

- τ 9 9 · '· · · · · · 9 9 9 · ·'· 9 · 9 9 9 9999 999· 99 9 9 «99···· ······· · · 9 9 9 9 · 9 999 • · 9 9 · 9 9 9 9 9 9 - 15 - 2. Připevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující setím, že šroub (9) je závitem opatřen po celé délce dříku (11) tohoto šroubu (9). 3. •ϊ Připevňovací prvek podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že na dříku (11) šroubu A (9) jsou vytvořeny dva navzájem rozdílné závitové úseky (13, 14). - .¼ 4 . Připevňovací prvek podle nároku 3, vyznačující se tím, že závitové úseky (13, 14) na dříku (11) šroubu (9) mají navzájem rozdílné průměry a shodné stoupání > závitu. 5. Připevňovací prvek podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že závitový úsek (14) s menším průměrem na volném konci dříku (11) šroubu (9) je proveden jako dvouchodý závit. 6. Připevňovací prvek podle nároku 5, vyznačující se tím, že dvouchodý závit závitového úseku (14) má závitové chody s navzájem různými vnějšími průměry. 7 . Připevňovací prvek podle některého z nároků 1 až 6, ~.....- vyznačující se tím, že v případě dvou *· závitových úseků (13, 14) s navzájem různými vnějšími průměry odpovídá průchozí otvor v zúžené oblasti (12) trubkového nástavce (8) přibližně vnějšímu průměru závitového úseku (14) dříku (11) s menším průměrem. - náhradní strana -

8.

• ♦ • v é' • • · • · « • • ♦ • • · 9 · • · • • • · • • ♦ · ··♦· • · • 99 99 • · • « · • • • • • • • · • • · • ·« ·

Připevňovací prvek podle některého z nároků 1 až 7,

L.

že průchozí otvor v zúžené oblasti (12) trubkového nástavce (8) má válcový tvar.

9. Připevňovací prvek podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že průchozí otvor v zúžené oblasti (12) trubkového nástavce (8) má nekruhový průřez nebo na jeho stěně jsou vytvořena žebra, vyvýšeniny, výstupky, vruby nebo podobně.

10. Způsob připevňování izolačních pásů (2) nebo desek a případně přídavných těsnicích pásů (3) nebo bitumenózních podkladových vrstev (4) na pevné podkladové konstrukci (6) z tenkého betonu, pomocí připevňovacího prvku (1), který sestává ze šroubu (9) a velkoplošné podložky (7) s trubkovým nástavcem (8) podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že nejdříve se v nástavbě, která sestává z izolačních pásů (2) nebo desek, těsnicích pásů (3) a případných přídavných vrstev (4, 5), vytváří vrtaný otvor (15) odpovídající v podstatě vnějšímu průměru trubkového nástavce (8), poté se v podkladové konstrukci (6) z betonu vytváří otvor (18) odpovídající závitu šroubu (9) nebo hmoždince pro uchycení šroubu (9), následně se do otvorů (15, 18) vkládá trubkový nástavec (8) s velkoplošnou podložkou (7) a šroubem (9), který se zašroubovává do předem určené hloubky, přičemž šroubem (9) se při tomto zašroubovávání vytváří protizávit v zúžené oblasti (12) trubkového nástavce (8), popřípadě šroub (9) se zašroubovává do tam již připraveného závitu, a následně při potřebě silnějšího přítlaku velkoplošné podložky (7) na náhradní strana nejvrchnějši těsnicí pás (9) se velkoplošná podložka (7

TTrOtni b -rx A o +* Τ' ττη VC/CC1XC. C J- V C1XO 11UOGŮVC. Θ (8) SrOubujc ZdVlttJiii tohuto

trubkového nástavce (8) po závitu šroubu (9).

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že do horního okraje otvoru vytvořeného trubkovým nástavcem (8) ve velkoplošné podložce (7) se vkládá adaptér (21) pro otáčení tímto trubkovým nástavcem (8).