CZ20004846A3

CZ20004846A3 - Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo

Info

Publication number: CZ20004846A3
Application number: CZ20004846A
Authority: CZ
Inventors: Marc Foguenne
Original assignee: Glaverbel
Priority date: 1998-06-30
Filing date: 1999-06-25
Publication date: 2001-09-12
Also published as: ATE290516T1; PL190600B1; AU4354699A; ID28355A; US6589897B1; BE1012997A5; DE69924116T2; PL345122A1; EP1097112B1; DE69924116D1; CZ301522B6; EP1097112A1; ES2238834T3; WO2000001633A1

Description

(57) Anotace:

Zeleně zbarvené sodovápenaté sklo, tvořené základními sklotvornými složkami a zabarvovacími činidly, mající pro standardní světelný zdroj iluminant A a tloušťku 4 mm světelnou propustnost (TLA4) rovnou 40 až 70 %, selektivitu (SE4) větší nebo rovnou 1,50 a propustnost ultrafialového záření (TUV4) nižší než 20 %, obsahuje 0,7 až 1,3 % hmotn. Fe₂O₃,1,18 až 0,27 % hmotn. FeO, 0 až 0,004 % hmotn. Co, a dále obsahuje 0,005 až 0,1 % hmotn. V₂O₅ nebo 0,0015 až 0,025 % hmotn. Cr₂O₃.

CZ 2000 - 4846 A3

2^0 - ý/^ advokát 'Κ& 00 PRAHA 2, Hálfceyg 3

81308

Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo

Oblast techniky

Vynález se týká zeleně zabarveného sodnovápenatého skla tvořeného základními skelnými složkami tvořícími vlastní sklo a zabarvovacími činidly.

Dosavadní stav techniky

V textu tohoto vynálezu se používá termín sodnovápenaté sklo, přičemž tento termín má široký význam

a zahrnuje	libovolné sklo,	které obsahuje následující
složky v	těchto	podílech	(obsah	ve hmotnostních
procentech)
Na₂0		10	až 20	O. o
CaO		0	až 16	o O
SiO₂		60	až 75	o, 0
K₂O		0	až 10	o, Q
MgO		0	až 10	o o
Al₂°₃		0	až 5	o, O
BaO		0	až 2	%
BaO + CaO +	MgO	10	až 20	o
K₂0 + Na₂0		10	až 2 0	o, O ·
Tento typ skla	je velice	rozšířený,	přičemž se běžně

používá v mnoha případech, jako je například zasklívání budov nebo pro motorová vozidla. Toto sklo je obvykle vyráběno ve formě plochého pásu deskovitého materiálu získaného procesem tažení (tažené sklo) nebo plavením (plavené sklo). Pás tohoto typu se potom rozřezává na formu • · · · · · · · ···· ··· ··· ···· ·· ·« desek nebo tabuli, které je možno potom požadovaným způsobem zakřivit nebo zpracovat, například tepelným zpracováním a tím dosáhnout zlepšení mechanických vlastností.

Při stanovení optických vlastností plochého skla je obecně nezbytné tyto optické vlastnosti vztáhnout na standardní světelný zdroj (iluminant) . V případě popisu uvedeného vynálezu byly použity dva standardní světelné zdroje, a sice iluminant C a iluminant A, které jsou definovány organizací International Commision on Illumination (C.I.E.). Standardní světelný zdroj iluminant C představuje průměrné denní světlo, které má teplotu chromatičnosti (teplotu barvy) 6700 K. Tento světelný zdroj je zejména vhodný pro stanovení optických vlastností skel uvažovaných pro použití při zasklívání budov. Světelný zdroj iluminant A představuje záření Planckova zářiče (zářič vyzařující v souladu s Planckovým zákonem) při teplotě asi 2856 K. Tento světelný zdroj představuje světlo vyzařované reflektorem motorového vozidla, přičemž tento standardní světelný zdroj je v podstatě používán pro vyhodnocování optických vlastností skleněných dílů používaných pro zasklívání motorových vozidel Uvedená organizace International Commision on Illumination rovněž publikovala dokument o názvu Colorimetry, Optical Recommendations of C.I.E. (květen 1970), ve které je uvedena teoretická studie, podle níž jsou kolorimetrické souřadnice světla každé vlnové délky ve viditelném spektru definovány takovým způsobem, že mohou být reprezentovány v diagramu s ortogonálními tento diagram je běžně trichromatický diagram.

(kolmými) osami x a y, přičemž znám pod označením C.I.E.

V tomto trichromatickém neboli trojbarevném diagramu je vymezeno místo reprezentující světlo každé vlnové délky (vyjádřeno v nanometrech) ve viditelném spektru. Toto místo je označováno jako křivka spektrálních světel a světlo, jehož souřadnice jsou • · · 9 · · · · · · • ··· ··· · · · » • · · · · · · • ♦ · 4 · · · · « • · · · · · ·> ···· ··· ··« ···· ·· ·· situovány na této křivce spektrálních světel, mají 100% souřadnicovou čistotu (sytost) pro příslušnou vlnovou délku. Tato křivka spektrálních světel je uzavřena čárou nazývanou jako purpurová čára, která spojuje místa této křivky spektrálních světel, a jejíž souřadnice odpovídají vlnové délce 380 nm (fialové světlo) a 780 nm (červené světlo). Plocha, která je uzavřena touto křivkou spektrálních čar a purpurovou hraniční čárou, představuje oblast vymezenou pro trichromatické souřadnice jakéhokolkiv viditelného světla. Souřadnice světla vyzařovaného standardním světelným zdrojem iluminant C například odpovídají hodnotám x = 0,3101 a y = 0,3163. Tento bod C je považován za bod pro reprezentování bílého světla a vzhledem k výše uvedenému má souřadnicovou čistotu rovnou nule pro libovolnou vlnovou délku. Z tohoto bodu C je možno vést přímky ke křivce spektrálních světel pro jakoukoliv libovolnou vlnovou délku a jakýkoliv libovolný bod situovaný na těchto přímkách může být definován nejen svými souřadnicemi x a y ale rovněž i jako funkce vlnové délky odpovídající přímce, na které je umístěn, a svou vzdáleností od bodu C vyjádřenou relativně k celkové délce přímky definující vlnovou délku. Vzhledem k výše uvedenému je možno světlo propuštěné barevnou skleněnou deskou popsat jeho dominatní vlnovou délkou a souřadnicovou čistotou (P) neboli sytostí vyjádřenou v procentech.

Ve skutečnosti tyto C.I.E. souřadnice světla propuštěného barevnou skleněnou deskou nezávisí pouze na složení tohoto skla ale ropvněž na teho tloušťce. V celém popisu uvedeného vynálezu, včetně patentových nároků, platí že všechny hodnoty týkající se trichromatických souřadnic (x, y), souřadnicové sytosti (P) neboli čistoty, dominantní vlnové délky λ₀ propuštěného světla a světelné prpustnosti (TL), jsou vyhodnocovány za použití specifické vnitřní propustnosti (SIT) 5 milimetrové skleněné desky. Tato hodnota specifické vnitřní propustnosti skleně desky je ··· ♦·· · · ·· · ·« · · · · · · určována pouze absorpcí skla a může být vyjádřena podle Beer-Lambertova zákona rovnicí:

SIT_X = e^_E‘^Ax ve které:

Α_λ znamená absorpční koeficient skla (v cm) při uvažované vlnové délce a

E znamená tloušťku skla (v cm).

Při první aproximaci je možné hodnotu SIT_X vyjádřit vztahem (I₃ + R₂) / (I₁ - RJ ve kterém:

znamená intenzitu dopadajícího viditelného světla na první stranu skleněné desky,

R., znamená intenzitu viditelného světla odraženého touto stranou,

I₃ znamená intenzitu viditelného světla propuštěného druhou stranou skleněné desky a

R₂ znamená intenzitu viditelného světla odraženého dovnitř desky touto druhou stranou.

V popisu uvedeného vynálezu, včetně patentových nároků, budou použity některé termíny a hodnoty, které mají následující význam.

Celková propustnost světla pro standardní světelný zdroj iluminant A, měřená za použití tloušťky 4 milimetry (TLA4): tento celkový prostup představuje výsledek integrace výrazu:

Σ Τ_λ.Ε_λ 5_λ / Σ Ε_λ.ε_λv rozmezí vlnových délek 380 až 780 nm, přičemž:

• ··· ·· e · · ··· • · Φ · Φ · ··

Φ · · · «φφφφφ • · ······ • •φφ ··· ··· ···· ·φ ··

Τ_λ znamená propustnost při vlnové délce λ,

Ε_λ znamená spektrální rozložení standardního světelného zdroje iluminant A a

S_x znamená citlivost normálního lidského oka jako funkci vlnové délky λ.

Celková propuštěná energie (TE) , která je měřena při použití tloušťky skla 4 milimetry (TE4): tato celková propuštěná energie představuje výsledek integrace výrazu:

ΣΤ_λ.Ε_λ/Ε_λ v rozmezí vlnových délek 300 a 2150 nm, přičemž:

Ε_λ představuje spektrální rozložení energie slunce v úhlu 30° nad horizontem.

Selektivita (SE) měřená jako poměr celkového světelného propustnosti pro standardní světelný zdroj iluminant A (TLA) k celkové propuštěné energii (TE) (TLA/TE).

Celková propustnost ultrafialového záření, která je měřena pro tloušťku 4 milimetry (TUV4): tato celková propustnost představuje výsledek integrace výrazu:

^ΧΤΛ·°>.^/Συ>.

v rozmezí vlnových délek 280 a 380 nm, přičemž:

□_λ znamená spektrální rozložení utrafialového záření, které prošlo atmosférou a které se stanoví podle standardu DIN 67507.

Vynález se zejména týká zelených skel. Zelená skla jsou obecně používána pro jejich ochranné vlastnosti vůči slunečnímu záření a jejich použití při zasklívání budov je známé. Zelená skla se používají v architektuře a částečně také pro zasklívání oken některých vozidel nebo

9

9 » *···· • · · · 9 9 9 99

9 9 · 9 9 99 ♦ 9 » 9 9 9 9 9 99 · ····«· ···· «·· ··· ···· 9999 železničních vagonů.

Vynález se týká vysoce selektivního zeleného skla, které je zejména vhodné pro použití ve formě oken vozidel a zejména ve formě čelních, zadních bočních a zadních oken vozidel. To proto, že u vozidel je důležité, aby okna vozidel poskytovala dostatečnou světelnou propustnost při pokud možno co nejmenší propustnosti energie, čímž se zabrání přehřívání kabiny vozidla za slunečného počasí.

Skla s vysokou selektivitou obecně vyžadují vysokou absorpci infračerveného záření, což činí výrobu takových skel v konvenčních sklářských pecích velmi obtížnou.

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo, tvořené základními skelnými složkami tvořícími vlastní sklo a zabarvovacími činidly, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje nejvýše 0,27 % hmotn. FeO a má pro iluminant A a tloušťku 4 mm světelnou propustnost (TLA4) rovnou 40 až 70 %, selektivitu (SE4) větší nebo rovnou 1,50 a propustnost ultrafialového záření (TUV4) nižší než 20 %.

Kombinace těchto optických vlastností je obzvláště výhodná v tom, že u skla poskytuje vysokou hodnotu selektivity a nízkou hodnotu propustnosti ultrafialového záření a to při zajištění dobré propustnosti světla. To umožňuje zabránit jak přehřívání vnitřního prostoru zaskleného sklem podle vynálezu, tak i esteticky nepřitažlivého zbarvení objektů nacházejících se uvnitř tohoto prostoru v důsledku účinku slunečního ultrafialového záření.

Výhodně má sklo podle vynálezu selektivitu (SE4) větší nebo rovnou 1,55 a výhodněji větší než 1,6. Takové hodnoty selektivity umožňuji optimalizovat účinnost odfiltrováni tepelné energie při dané světepné propustnosti a tedy zlepšit komfort vnitřiho prostoru zaskleného sklem podle vynálezu tím, že se omezí míra uvedeného zahřívání vnitřního prostoru v případě, že je tento prostor vystaven působení silného slunečního světla.

Je pozoruhodné, že tohoto výsledku se dosáhne v případě, kdy sklo má nízkou horní hranici hmotnostního obsahu FeO. Tato hodnota obsahu FeO znamená, že sklo může být vyrobeno v konvenční sklářské peci, která může mít velkou kapacitu. Použití takové konvenční sklářské pece je ekonomicky srovnatelné s použitím malých elektrických pecí, které obvykle musí být použity pro výrobu vysoce selektivních skel. Ve skutečnosti výsoké obsahy FeO způsobují obtížné tavení sklářského kmene, což mnohdy vyžaduje právě použiti elektrických pecí s malou kapacitou.

Železo je ve skutečnosti přítomno ve většině komerčně dostupných skel a to buď jako nečistota anebo jako vědomě přidaná přísada mající funkci zabarvovacího činidla. Přítomnost iontů Fe³⁺ poskytuje sklu mírnou absorpci viditelného světla krátké vlnové délky (410 a 440 nm) a velmi silnou absorpci pásma ultrafialového záření (absorpční pás se středem při 380 nm) , zatímco přítomnost iontů Fe²⁺ způsobuje silnou absorpci v infračervené oblasti (absorpční pás se středem při 1050 nm) . Železité ionty dávají sklu slabě žluté zabarvení, zatímco železnaté ionty dávají sklu výraznější modro-zelené zabarvení. Při všech stejných parametrech jsou to ionty Fe²⁺, které jsou zodpovědné za absorpci v infračervené oblasti a proto determinují hodnotu TE. Hodnota TE klesá (což má za následek zvýšení hodnoty selektivity SE) tou měrou, jak vzrůstá koncentrace iontů Fe²⁺. Jestliže se upřednostní přítomnost iontů Fe²⁺ oproti přítomnosti iontů Fe³⁺, dosáhne se tím vysoké selektivity.

• · * · · 9 · ♦

Výhodně poskytuje sklo podle vynálezu hodnotu TL vyšší než 50 % a dokonce vyšší než 55 %. V důsledku toho má toto sklo světelnou propustnost, která snadno uspokojí spodní mez světelné propustnosti, která je pro zadní skla vozidel doporučována z bezpečnostních důvodů.

Výhodně je dominantní vlnová délka skla podle vynálezu nižší než 550 nm a výhodně nižší než 520 nm. Zelená skla s odstínem splňující tyto horní hranice jsou považována za atraktivní.

Výhodně zabarvené sklo podle vynálezu obsahuje nejvýše tři zabarvovací činidla. To je výhodné vzhledem ke snadnější kontrole vlastností šarže složek sklářského kmene, které mají být roztaveny za účelem produkce skla, ve srovnání se sklářskými kmeny obsahujícími větší počet zabarvovacích činidel, kde je obtížné zachovat homogenitu všech složek ve sklářském kmenu.

Výhodně obsahuje sklo podle vynálezu jako zabarvovací činidlo vedle železa ještě alespoň jeden prvek zvolený z množiny zahrnující chrom, kobalt a vanad. Přídavek velmi malého množství těchto prvků umožňuje nastavení optických vlastností skla optimálním způsobem, přičemž zejména je takto umožněno získání vysoce selektivních skel.

Je možné vyrobit sklo mající zhruba stejnou barvu jako sklo podle vynálezu a to za použití zejména niklu jako zabarvovacího činidla. Avšak přítomnost niklu je nevýhodná vzhledem k tomu, že takové sklo musí být vyrobeno procesem plavení. Při procesu plavení se pás horkého skla vede po povrchu lázně roztaveného cínu v důsledku čehož jsou povrchy skla ploché a rovnoběžné. Aby se zabránilo oxidaci cínu na povrchu lázně, což by mělo za následek tvorbu oxidu cínu na povrchu lázně a jeho unášení pásem horkého skla, udržuje se lázeň pod redukční atmosférou. V případě, že

• · sklo obsahuje nikl, který je částečně redukován atmosférou nad lázni cínu, dochází ve vyráběném sklu ke vzniku zákalu. Tento prvek je rovněž nežádoucí pro dosažení vysoké hodnoty selektivity skla, které ho obsahuje, vzhledem k tomu, že neabsorbuje světlo v infračervené oblasti, což má za následek vysoké hodnoty TE. Kromě toho nikl přítomný ve sklu může tvořit sulfid NiS. Tento sulfid existuje v různých krystalických formách, které jsou stabilní v různých teplotních rozmezích, přičemž přechod jedné z těchto forem na jinou formu způsobuje problémy v případě, že má být sklo vytvrzeno tepelným zpracováním, jak je to běžné u skel určených pro automobilový průmysl a také v některých případech skel určených pro použití při zasklívání částí budov (balkóny, ozdobné výplně a podobně). Sklo podle vynálezu, které neobsahuje žádný nikl, je proto obzvláště vhodné pro výrobu procesem plavení a pro použití v rámci architektury, v oblasti automobilového průmyslu a v podobných oblastech.

Účinky jednotlivých zabarvovacích činidel uvažovaných individuálně pro výrobu skla jsou následující (podle Le Verre, H.Scholze, přeloženo: J. Le Du, Institut du Verre, Paříž) :

kobalt: skupina Co^u0₄ produkuje intenzivní modré zabarvení;

chrom: přítomnost skupiny CrⁿⁱO6 zajišťuje absorpci při 650 nm a poskytuje zvětle zelené zabarvení; extenzivní oxidace má za následek tvorbu skupiny Cr^VIO4, která způsobuje velmi intenzivní absorpci při 365 nm a poskuje žluté zabarvení;

vanad: pří zvýšeném obsahu oxidů alkalických kovů se zabarvení skla mění ze zeleného zabarvení do bezbarvého vzhledu, což je způsobeno oxidací skupiny VⁿⁱO₆ na skupinu

Energetické a optické vlastnosti skla obsahující několik zabarvovacích činidel jsou proto výsledkem složité interakce mezi těmito zabarvovacími činidly. Ve skutečnosti chování těchto zabarvovacích činidel značně závisí na jejich redox-stavu a proto na přítomnosti dalších prvků majících vliv na tento stav.

V rámci výhodné formy provedení má sklo podle vynálezu optické vlastnosti, které jsou vymezeny následujícími rozmezími těchto vlastností:

55 % < TLA4	<	70	o, 0
30 % < TE4	<	45	o, *0
6 % < TUV4	<	20	%
4 90 nm < X_D		<	52 0 nm
2 % < P <	10	o 0 ·

Takto definovaná rozmezí propustnosti světla činí sklo podle vynálezu obzvláště užitečným pro omezení oslnění způsobeného světlem automobilových dálkových světel v případě, že je sklo podle vynálezu použito v případě zadních bočních nebo zadních oken vozidel. Odpovídající rozmezí propustnosti energie zajišťuje sklu vysokou selektivitu. V případě předních skel vozidel musí mít sklo podle vynálezu hodnotu TL vyšší nebo rovnou 7 0 %. Aby byl splněn tento požadavek, používá se zde sklo mající tloušťku 3 mm. Pokud jde o rozmezí dominantní vlnové délky a čistoty, tato rozmezí odpovídají odstínům a intenzitě barvy, které jsou shledány obzvláště atraktivní, zejména v rámci současných testů provedených v oblasti architektury a automobilového průmyslu.

Uvedené vlastnosti se dosáhnou za použití následujících hmotnostních procentických obsahů zabarvovacích činidel, « · přičemž celkové množství železa je vyjádřeno ve formě Fe₂O₃:

Fe₂°₃ FeO	0,7 až 1,3 % 1,18 až 0,27 %
Co	0 až 0,0040 %
v₂o₅	0,0050 až 0,1 %.

Použití vanadu jako zabarvovacího činidla má výhodu v tom, že se omezí výrobní náklady spojené s výrobou skla podle vynálezu, vzhledem k tomu, že vanad je relativně lacinou surovinou. Kromě toho je vanad rovněž výhodný z hlediska ochrany životního prostředí, vzhledem k jeho relativně nekontaminujícímu charakteru a také vzhledem k tomu, že se jeho použitím dosáhne ve sklu podle vynálezu nízkých hodnot propustnosti ultrafialového záření. Vanad má rovněž vysokou absorpci v infračervené oblasti, což napomáhá získat sklo mající nízkou propustnost energie a vysokou selektivitu.

K dosažení stejných rozmezí optických vlastností je rovněž možné použít ve skle podle vynálezu následující hmotnostní obsahy zabarvovacích činidel:

Fe₂O₃ FeO	0,7 až 1,3 % (celkové železo) 1,18 až 0,27 %
Co	0 až 0,0040 %
Cr₂°₃	0,0015 až 0,0250 %.
Kombinace	těchto zabarvovacích činidel a zejména

použití chrómu není nepříznivé pro ochranu žárovzdorných

stěn pece pro

výrobu skla, takže zde není žádné riziko

koroze způsobené uvedenými zabarvovacími činidly.

V rámci obzvláště výhodných provedení má sklo podle vynálezu optické vlastnosti vymezené následujícími rozmezími:

63 % <	TLA4 < 67 %
37 % <	TE4 < 41 %
11 % <	TUV4 < 18 %
500 nm	< λ,_η < 505 nm 50
4 % < P	< 6 %.

Sklo mající optické vlastnosti vymezené výše uvedenými užšími rozmezími je obzvláště účinné, poněvadž představuje kombinaci ideálních hodnot světelné a energetické propustnosti pro použití u zadních bočních a zadních oken vozidel. V tloušťce 3 mm může být toto sklo použito i u čelního skla vozidel. V architektonické oblasti toto sklo kombinuje estetické kvality se značnými energetickými úsporami, ke kterým dochází v důsledku menšího zatížení klimatizačního systému.

Takových vlastností se dosáhne za použití následujících hmotnostních obsahů zabarvovacích činidel, přičemž celkové množství železa je vyjádřeno ve formě Fe₂O₃:

Fe₂O₃ FeO	0,88 až 0,98 % 0,22 až 0,25 %
Co	0,0003 až 0,0009 %
v,o_r 2 5	0,0200 až 0,0400 %.
Stejných	rozmezí výše uvedených optických vlastností

může být u skla podle vynálezu dosaženo použitím následujících hmotnostních obsahů zabarvovacích činidel:

Fe₂O, FeO	0,88 až 0,98 % 0,22 až 0,25 %
Co	0,0003 až 0,0011 %
Cr₂O₃	0,0020 až 0,0100 %.

Výhodně má sklo podle vynálezu hmotnostní procentický obsah FeO nižší než 0,25. Tento nízký obsah FeO usnadňuje roztavení sklářského kmenu v konvenční sklářské peci ve srovnání se skly, která obsahují podstatně vyšší množství FeO .

Sklo podle vynálezu se výhodně používá ve formě tabulí majících tloušťku 3 nebo 4 mm pro zasklení zadních bočních a zadních okem vozidel; tabule tohoto skla mající tloušťku větší než 4 mm nachází použiti ve stavebnictví.

Sklo podle vynálezu má rovněž výhodně hodnotu celkové propustnosti světla pro standardní světelný zdroj iluminant C a tloušťku 5 mm (TLC5) rovnou 50 až 70 %, kterážto hodnota je výhodná pro eliminaci oslnění slunečním světlem v případě, že je toto sklo použito jako materiál pro zaskliváni budob.

Sklo podle vynálezu může být potaženo vrstvou oxidů kovů, které omezují jeho zahříváni slunečním zářením a v důsledku toho je omezeno i zahříváni vnitřního prostoru vozidel, k jejichž zaskleni bylo použito toto sklo.

Sklo podle vynálezu může být vyrobeno konvenčními způsoby. Pokud jde o materiály sklářského kmene, je možné použít přírodní materiály, recyklované sklo, strusku nebo kombinace těchto materiálů. Zabarvovací činidla nemusí být nezbytně přidány ve výše uvedené formě, neboť tento způsob uvedení přidaných množství zabarvovacích činidel, t.j. v ekvivalentech uvedených forem, odpovídá standardní praxi. Při praktické realizaci vynálezu může být železo přidáno fe formě železité červeně, kobalt může být přidán ve formě hydratovaného síranu, jako například ve formě CoS0₄ . 7H₂O nebo CoS0₄ . 6H₂O, a chrom se přidá ve formě dvojchromanu, například ve formě K₂Cr₂O₇. Pokud jde o vanad, tento prvek může být zaveden do sklářského kmene ve formě vanadičnanu sodného.

Další prvky jsou někdy přítomné jako nečistoty obsažené • 4 4 4 44 44 ··

44 44 444444

4 444444

44 4 444444

4 444444

4444 444 444 4444 4·44 ve složkách sklářského kmene, které jsou použity pro výrobu skla podle vynálezu (například oxid manganičitý v množství asi 100 až 300 ppm) , a to buď v původních přírodních surovinách nebo v recyklovaném sklu nebo strusce, přičemž pokud přítomnost těchto nečistot nedává sklu vlastnosti, které by ležely mimo výše uvedená rozmezí, jsou tato skla rovněž považována za skla podle vynálezu.

V následující části popisu bude vynález blíže obsasněn pomocí konkrétních příkladů jeho provedení, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují vlastní rozsah vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklady 1 až 74

V následující tabulce I se uvádí základní složení sklářského kmene a složky sklářského kmene, které musí být roztaveny za účelem výroby skla podle vynálezu. Sklářský kmen může v případě potřeby obsahovat redukční činidlo, jakým je například koks, grafit nebo strusku, nebo oxidační činidlo, jakým je například dusičnan. V tomto případě jsou množství ostatních materiálů modifikována tak, aby složení sklářského kmene zůstalo nezměněno.

V tabulkách Ha a lib jsou uvedeny optické vlastnosti a hmotnostní množství zabarvovacích činidel skla obsahujícího buď vanad nebo chrom vedle ostatních zabarvovacích činidel. Tato množství jsou získána rentgenovým fluorescenčním stanovením a výsledky tohoto stanovení jsou převedeny na uvedené molekulové formy.

9 9 9 9 9 9 9·· ···· 99 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9 99

9 9 · 9 9 9 9 99 · ·· 9 9 99

9999 999 ·99 9999 9999

Tabulka I

Základní složení sklářského kmene	Složky sklářského kmene
SiO₂	71.5 to 71.9%	Písek	571.3
AlaOs	0.8%	Živec	29.6
CaO	8.8%	Vápno	35.7
JígO	4.2%	Dolomit	167.7
Na₂O	14.1%	Na₂C0₃	188.6
K₂O	0.1%	Sulfát	6.1
so₃	0.1 to 0.5%

Tabulka Ha

Příklad	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
FeAW	0.79	0.80	0.78	0.86	0.87	0.87	0.93	0.93	0.94	0.79
FsO (%)	0.20	0.19	0.19	0.23	0.21	0.22	0.24	0.23	0-23	0.22
Co (βρω)	9	9	12	16	13	15	15	13	12	4
VACsSpa)	169	322	348	124	277	473	121	2B3	382	81
TLA4 (%)	68.20	67.75	67.32	63.87	64.25	63.35	62.46	62.60	61.99	69.18
TE4 (%)	44.30	44.80	44.20	40.2	41.4	40.6	38.7	39.4	39	42.9
λο * (nm)	494.0	496.4	497.3	492.1	495.0	495.0	493.1	496.2	496.8	495.4
P * (%)	6.49	5.64	5.55	8.41	6.82	7.05	8.18	6.68	6.64	6.2
TUV4 (%)	17.90	15.80	15.20	16.1	13.9	13.5	14.1	22.3	11.8	18.8
SE	1.5	1.5	1.5	1.6	1.6	1.6	1.6	1.6	1.6	1.6

• Φ φ φ φφ ·· ·· φφφφ φφφφ φφφφ φφ φ · φ · · φ

Φ ΦΦ 9 ΦΦΦΦ·· • · ·· ····

ΦΦΦΦ φφφ Φ·Φ ΦΦΦΦ ·· ··

Příklad	11	12	13	14	15	16	17	18	19	20
FQjOj (%)	0.80	0.80	0-79	0.79	0.80	0.94	0.97	0,97	0.85	0.84
F©0 (%)	0.20	0.20	0.22	0.20	0-20	0.24	0.24	0.24	0.20	0.21
Co (ραπ)	4	4	15	15	12	4	4	4	4	4
VjQjtPEm)	279	377	105	365	360	76	268	401	106	333
TTA4 (%)	€8,94	68.49	65.14	64.96	65.23	65.72	65.00	64.12	63.80	67.43
TE4 (%)	43.9	43.6	41.7	42.5	43.1	39.7	39.5	38.8	43.8	42.8
λο *(aa)	499. 5	500.6	491.4	492.9	494.6	498.2	502.9	503.5	498.3	499.4
P * (%)	4.92	4.8	8.54	7.64	6.7	5.83	4.91	4.93	5.08	5.12
TUV4 (%}	16.2	15.6	18.1	16.4	15	13.9	11.8	11.1	16	14.6
SE	1.6	1.6	1.6	1.5	1.5	1.7	1.6	1.7	1.6	1.6

Příklad	21	22	23	24.	25	26	27	28	29	30
FejOsW	0.84	0.85	0.85	0.85	0.84	0.85	0.86	0.86	0.38	0,86
FeO (%)	0.19	0.21	0.19	0.21	0.22	0.21	0.22	0.21	0.20	0.22
Co Cppn)	4	8	8	9	5	4	4	21	42	23
V-Osíppm)	510	92	390	532	89	290	439	188	183	270
TLA4 (%)	68.22	67.19	67.20	65.85	67.81	67.71	66.61	62.72	57.44	62.25
ΊΕ4 {%]	44.1	42.5	43.9	41.9	41,6	42.8	41.7	40.8	39.5	40.2
‘M	504.4	496.0	500,9	499.3	496.8	501.6	503.5	492.9	488.5	493.0
P * (%}	4.11	6.05	4.56	5.35	5.93	4.65	4.73	7.93	11.62	8.15
TUV4 (%)	13.4	15.9	13-6	13.5	16.4	14	13.1	14.2	13.4	13.9
SE	1.5	1.6	1.5	1.6	1.6	1.6	1.6	1.5	1.5	1.5

Příklad	31	32	33	34	35	36	37	38	39	40
FeA(í)	0.89	0.88	0.87	0.83	O.BS	0.83	0.84	0,85	0.85	0.83
FeO (%)	0.21	0.21	0.21	0.20	0.20	0-20	0.21	0.20	0.20	0.22
Co (ppn)	2	4	7	2	3	4	2	4	5	12
VjOstppn)	94	162	385	276	274	264	471	421	445	92
TLA4 (%)	68.47	67.31	65.49	69.02	68.35	67.96	67.92	68.23	67.20	65.78
ΤΞ4 (%)	42.50	41.90	41.30	43.80	43.60	43.60	42.50	43.80	42.90	41.30
Ad *(nm)	500.4	500.7	501.3	504.4	502.5	500.6	502.1	503.8	500.5	493.3
P * (%)	4.80	4.90	5.04	4.05	4.35	4.72	4.65	4.21	4.90	7,50
TOV4 (%)	15.00	14.00	12.60	14.10	14.00	14,30	14.4	13.60	14.00	16.70
SE	1.61	1.61	1.59	1.58	1.57	1.56	1.60	1.56	1.57	1.59

• · · 9 9 · ·· · · · ♦·····

9 9 9 9 9 9· ···· 999 ·99 ···· ····

Příklad	41	42	43	44	45	46	47	48	49	50
FeA(%)	0.84	0.84	0.83	0.83	0.86	0.86	0.86	0.85	0.86	0.86
F®0 (¾)	0.22	0.21	0.20	0.21	0.21	0.21	0.23	0-22	0.21	0.20
Co (ppm)	12	12	21	22	14	14	11	87	16	13
VAíPfm)	208	401	401	358	209	184	200	195	161	158
ΊΙΑ4 (%)	65.39	64.63	63.26	62.30	65.00	65.27	64.86	47.74	64.33	65.91
TE4 (%)	41.30	41.50	41.50	40.70	41.40	41.90	40.50	35.00	41.30	42.60
λο *W	494.3	496.1	492.7	493.0	495.5	495.4	495.0	483.5	494.4	496.5
P * (%)	7.09	6.44	7.95	8.07	6.52	6.47	6.92	20.89	7.01	5.88
TOV4 (%)	15.70	13.90	14.70	13.90	14.70	14.90	15.10	14.50	14.70	14.40
SE	1.58	1.56	1.52	1.53	1.57	1.56	1.60	1-36	1.56	1.55

Příklad	51	52	53	54	55	56	57	58	59	60
F^2O3(%)	0.87	0.87	0.85	0.96	0.87	0.88	0.86	0.86	0.84	0.85
FeO (%)	0.21	0-23	D.21	0.22	0.22	0.22	0.21	0.21	0.23	0-22
Co (ppm)	13	13	16	.12	10	12	11	16	12	12
VAÍCpm)	158	163	279	195	180	229	200	204	195	278
TLA4 (%)	65.36	64.08	64.99	65,05	65.01	64.42	65.79	64.18	64.68	64.52
TE4 (%)	41.70	39.70	41.70	41.20	41.20	40.60	42,00	41.10	40.40	40.50
λο *(nm)	495.9	494.2	495.0	494.7	495.7	495.8	496.1	494.1	493.7	494.5
P * (%)	6.28	7.43	6.68	6,90	6.49	6.58	6.16	7.22	7.55	7.12
TOV4 (%)	14.60	15.00	14.80	15.20	14.50	14.00	14.70	14.60	15.80	14.90
SE	1.57	1.61	1.56	1,58	1.58	1.59	1.57	1.56	1.50	1-59

Tabulka lib

Příklad	61	62	63	64	65	66	67
F^Oj(%)	0.93	0.93	1.02	1.02	0.84	0.84	0.93
FeO {%)	0.23	0.23	0.25	0.25	0.21	0.22	0.23
Co (ppta)	14	15	15	15	15	15	14
CrAfppm)	22	51	29	56	27	54	22
TLA4 (%)	63.77	63.23	61.58	61-20	66.04	65-22	63.77
ΙΈ4 (%)	39.40	39.05	37.00	36.86	42.27	41.31	39.40
λβ *(m)	494.1	495.5	495.8	497.1	493.4	494.1	494.1
P * (¾)	7.49	7.20	7.31	6.96	7.26	7.41	7.49
T0V4 (%}	15.23	14.94	12.64	12.46	17.52	17.73	15.25
SE	1.62	1.62	1.66	1.66	1.56	1.58	1.62

Příklad	68	69	70	71	72	73	74
Fe₂O₃(%)	0.93	1.02	1.02	0.84	0.84	0.93	0.94
FeO (%)	0.23	0.25	0.25	0.21	0.21	0.23	0.22
Co (pan)	15	15	15	15	15	46	45
CrjOJppm)	51	29	56	27	54	38	62
TIA4 (%)	63.23	61.58	61.20	66.04	65.22	55.71	55.97
TE4 (%)	39.05	37.00	36.86	42.27	41.31	36.51	37.13
λο *tau)	495.5	495-8	497.1	493.4	494.1	487,9	488.8
P * (%)	7.20	7.31	6.96	7.26	7.41	13.42	12.46
TOV4 (%)	14.94	12.64	12.46	17.52	17.73	14.85	14.33
SE	1.62	1.66	1.66	1.56	1.58	1.53	1.51

NB: * = vyjádřeno v SI pro 5 mm a standardní světelný zdroj iluminant C.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo tvořené základními sklotvornými složkami a zabarovacími činidly, vyznačené t í m, že obsahuje nejvýše 0,27 % hmotn. FeO a má pro standardní světelný zdroj iluminant A a tloušťku 4 mm světelnou propustnost (TLA4) rovnou 40 až 70 %, selektivitu (SE4) větší nebo rovnou 1,50 a propustnost ultrafialového záření (TUV4) nižší než 20 %.
2. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle nároku 1, vyznačené tím, že má selektivitu (SE4) větší nebo rovnou 1,55 a výhodně větší než 1,60.
3. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 a 2, vyznačené tím, že má propustnost světla vyšší než 50 % a výhodně vyšší než 55 %.
4. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že má pro tloušťku 5 mm dominantní vlnovou délku (λ₀) nižší než 550 nm a výhodně nižší než 520 nm.
5. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 4,vyznačené tím, že obsahuje pouze tří zabarvovací činidla.

♦ ·
6. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 5, vyznačené tím, že kromě Fe obsahuje alespoň jedno zabarvovací činidlo zvolené z množiny zahrnující Cr, Co a V.
7. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 6, v y z n a č e n é t í m, že má následující

optické vlastnosti: 55 % < TLA4 < 70 % 30 % < TE4 < 45 % 6 % < TUV4 < 20 % 4 90 nm < λ_Ε) < 520 2 % < P < 10 o 0 ·
8. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle nároku 7, vyznačené tím, že obsahuje následující hmotnostní procentické obsahy zabarvovacích činidel, přičem celkové množství železa je vyjádřeno ve formě Fe₂O₃:

Fe₂O ₃ 0,7 až 1,3 %

FeO 1,18 až 0,27 %

Co 0 až 0,0040 %

V₂O₅ 0,0050 až 0,1 %.
9. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle nároku 7, vyznačené tím, že obsahuje následující

hmotnostní obsahy zabarvovacích činidel, přičemž celkové

množství železa je vyjádřeno ve formě Fe₂O₅:

^Fe2^O3 FeO 0,7 až 1,3 % 1,18 až 0,27 % Co 0 až 0,0040 % Cr₂O₃ 0,0015 až 0,0250 %.

• ·

99 4 A 9999

9 « 99 ·· 9 9 9 9 99 • < 4 9 9 « 49 • 99 · · · 9 4 99 • · 999999

9*99 999 949 4949 ··99
10. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z

nároků optické 1 až 7, vyznačené vlastnosti: tím, že má následující 63 % < TLA4 < 67 % 37 % < TE4 < 41 % 11 % < TUV4 < 18 % 50 0 nm < λ₅₀ < 505 nm 4 % < : P < 6 %.
11. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle nároku 10, vyznačené tím, že obsahuje následující hmotnostní obsahy zabarvovacích činidel, přičemž celkové množství železa je vyjádřeno ve formě Fe₂O₃:

Fe₂O₃ FeO 0,88 až 0,98 % 0,22 až 0,25 % Co 0,0003 až 0,0009 % v₂o₅ 0,0200 až 0,0400 %.
12. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle nároku 10, vyznačené tím, že obsahuje následující hmotnostní obsahy zabarvovacích činidel, přičemž celkové množství železa je vyjádřeno ve formě Fe₂O₃:

F e₂O ₃ FeO 0,88 až 0,98 % 0,22 až 0,25 % Co 0,0003 až 0,0011 % Cr₂O₃ 0,0020 až 0,0100 %.
13. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 12, vyznačené tím, že jeho hmotnostní procentický obsah FeO je nižší než 0,25.

·» et • 4 44 • «44 • · 4 44 • 4 4·

4 44 4
14. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 13, vyznačené tím, že má pro tloušťku 5 mm a standardní světelný zdroj iluminant C světelnou propustnost (TLC5) rovnou 50 až 70 %.
15. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 14, vyznačené tím, že je potaženo vrstvou oxidů kovů.
16. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle některého z nároků 1 až 15, vyznačené tím, že má formu tabule.
17. Zeleně zabarvené sodnovápenaté sklo podle nároku 16, vyznačené tím, že tvoří sklo automobilového okna.