CZ20004352A3 - Způsob úpravy elektricky vodivého spojitého podélného materiálu a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení a způsobu na úpravu, čistění a ve zvláštním případě i ohřívání elektricky vodivého materiálu během pohybu po směru jeho délky.

PQS.av.adDi , stav., .techniKy.

Známé zařízení tohoto druhu je používané na měkké žíhání materiálu drátu před technologickým krokem, ve kterém se průměr tohoto drátu redukuje transformací prostředky na tažení vodivého materiálu. Přitom je známé zařízení využívané i na čistění vodivého materiálu před pokrytím izolační vrstvou za účelem umožnit dobrou přilnavost izolačních materiálů, které jsou aplikované například lakováním. Známé zařízení obsahuje žíhací kotel ve tvaru trubice, kterou je protahovaný spojitý podélný materiál. Trubice je vyhřívaná například odporovým ohřevem a zářením nebo vedením je teplo přenáSené do procházejícího materiálu pro jeho pozdějSÍ žíháni. Dále se během tohoto vyhříváni vypařují nečistoty z povrchu spojitého podélného materiálu a tento čistící efekt může být podpořený tím, že v kotli je zabezpečena speciální atmosféra jako například pára.

K dosaženi požadovaného vyhřátí vodivého materiálu drátu musí tento materiál setrvat v kotli danou časovou periodu. Jestliže rychlost, kterou se pohybuje spojitý materiál, má být zvýSena na zvýSení výkonnosti, musí být současně zvýšena i délka zařízení. Výhoda známého vynálezu tedy spočívá v jeho prostorových požadavcích stejně jako ve zvýšení energie, požadované na vyhřátí kotle se zvýšeným • * · · · ·····» · · ····· ···· • · · · · ·· ·· ·· ··· výkonem.

Podstata „„yypAÍ^au

Cílem vynálezu je tedy vytvořit zařízení na úpravu podélných spojitých materiálů,, výše uvedených typů, které umožňují efektivní úpravu i v případě zvýšení rychlosti, kterou se pohybuje podélný spojitý materiál.

Stejně je i v tomto vynálezu zabezpečené zařízení na úpravu elektricky vodivých podélných spojitých materiálů během jejich pobybu přes zařizaní ve směru jejich délky, kvůli čemuž obsahuje elektrodové uspořádání použité s odstupem k podélnému materiálu a přinejmenším částečně ho obklopuje. Plynová výbojová komora, umístěná mezi podélným spojitým materiálem a uspořádanými elektrodami, je naplněna reaktivním plynem. Přitom existuje kontaktní prostředek na g-enerováni elektrického výboje mezi pohybujícím se podélným spojitým materiálem a elektrodou, po aplikování napětí mezi kontaktní prostředek a elektrodové uspořádání může být vytvořen výboj v plynové výbojové komoře. Tento plynový výboj vytváří plazmu v plynové komoře, tím pádem se tam tvoří elekticky nabité částice.

Protože podélný spojitý materiál, připojený pomocí kontaktního prostředku se zde chová sám jako elektroda, část elektricky nabitých částic, generovaných v reaktivním plynu a akcelerovaných pomocí napětí přímo bombardují podélný materiál a vyvolávají na něm upravující efekt. Tak tedy toto bombardování podélného materiálu nabitými částicemi může způsobit například čistění povrchu podélného materiálu a také i celkově vyhřát tento materiál.

Zařízení shodné s tímto vynálezem je využíváno hlavně na měkké žíhání kovových vodivých materiálů, částečně měděných vodičů, před krokem tažení na redukování průměru • ·· ·· · · ·· • · * · · · · · · · · vodivého materiálu nebo na čistění povrchu vodivého materiálu před krokem pokrývání materiálu izolačními prostředky nebo na celkové vyhřívání vodivého materiálu před krokem pokrýváni. Uspořádání elektrod sestává z válcového tvaru, kterým se protahuje podélný spojitý materiál axiálně v přímočarém směru. Při tomto uspořádání elektrod, úplně obklopujícím základ podélného spojitého materiálu je k dispozici vytvořená homogenní vrstva plynových výbojů kolem podélného spojitého materiálu ve směru obvodu a je tedy dosáhnuto homogenního obrábění materiálu ze všech stran. Přitom korespondujícím dimenzováním délky válcové geometrie může být přizpůsobena i intenzita obráběni, harmonizující s rychlostí pohybu podélného spojitého materiálu přes zařízení.

Tlak reakčního plynu ve výbojové plynové komoře, který se odchyluje od okolního tlaku, je přizpůsobitelný pro lepší kontrolu výboje plynu, jestliže pracovní komora, obklopující plynovou výbušní komoru je plynotěsná. Podélný materiál vchází do pracovní komory při jeho pohybu vstupní průchodkou zařízení a vystupuje výstupní průchodkou. Vstupní průchodka nebo výstupní průchodka příslušně poskytuje dostatečné těsnění mezi pracovní komorou a pohybujícím se podélným spojitým materiálem, kterému je umožněn průchod s nejnižším možným třením.

Jestliže je podélným spojitým materiálem drát, vstupní průchodka nebo výstupní průchodka může být vytvarovaná pomocí protahovací desky, tak jak se běžně využívá k tažení drátu. Taková protahovací deska slouží také jako protahovací průvlak nebo jako protahovací otvor. Její vnitřní průměr je v souladu s venkovním průměrem tak, že na jedné straně v podstatě neexistuje mezera mezi drátem a protahovací deskou a na druhé straně je tam zabezpečené minimální tření tak, že i při průchodu drátu nedochází k redukci deformací během průchodu přes protahovací desku.

Za účelem zamezit okolnímu vzduchu proniknout do plynové komory vstupní průchodkou, nebo výstupní průchodkou, je příslušně pro obé zabezpečena ochranná plynová komora, která omezuje takovou možnost průniku. Je tedy garantováno, že přísluSnou průchodkou se do nitra plynové výbojové komory dostane jen ochranný plyn. Tlak plynu v tlakové ochranné komoře může být nižší než tlak v plynové výbojové komoře. Hlavné proto, že je v ochranné komole vyšší tlak než je standardní tlak v okolní atmosféře, zabrání se tak vstupu okolního vzduchu do ochranné plynové komory.

Průtahová ochranná plynová komora, do které podélný spojitý materiál vstupuje po úpravé, může být taktéž přizpůsobena na chlazení upraveného podélného materiálu. Potom i ochranný plyn, vyskytující se v ochranné plynové komoře je ochlazený nebo je do ní vháněný pod zvýšeným tlakem na zintenzívnění procesu přenosu tepla z podélného materiálu.

A dále může být na ochlazovaní upraveného podélného spojitého materiálu zabezpečena nádoba s tekutinou, převážně naplněná vodou, do které podélný spojitý materiál vstupuje přímo po úpravě v plynové výbojové komoře. Přesto že upravený podélný materiál vstupuje do tekutinové nádoby po průchodu přes vlečnou ochrannou plynovou komoru, vstup tekutiny z tekutinové nádoby přes výstupní průchodku do výbojové plynové komory je kvůli veliké vzdálenosti vyloučen.

Na zabezpečení regulovaných plynových výbojů do takové míry, jak je to jen možné, je potřebné, aby přívod plynu umožnil regulovat složení plynu vstupujícího do plynové výbojové komory. Je výhodné, když je přinejmenším částí vstupujícího plynu napájena ochranná plynová komora, kde vstupující plyn působí jako ochranný plyn. Potom takový plyn při průchodu z ochranné komory do pracovní komory přes vstupní nebo výstupní průchodku působí jako reakční plyn.

99 99 99 9 9 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 · · · · · · • ··· ······ · ·

9 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 9· 9 9 9 9 99 9

Takové vytvoření umožňuje speciálně beztřecí dimenzování vstupních a výstupních průchodek, bez vpuštění cizích plynů do výbojové komory.

Je výhodné, když množství plynu, dodávaného do plynové výbojové komory je regulovatelné pomocí zpáteční vazby na základě signálu plynového tlakového senzoru, detekujícího tlak v plynové výbojové komoře.

Tlak v plynové výbojové komoře může být dále snižován pod hodnotu okolního tlaku pomocí vyčerpávání použitím vákuové pumpy.

Reaktivní plyn obsahuje hlavně argon a/anebo dusík a/anebo vzduch.

Jednoduché vytvoření pracovní komory a elektrodového uspořádání je možné tehdy, když elektrodové uspořádání samo je části plynotěsnícího uspořádání, Elektrodové uspořádání je potom hlavně tvarováno jako kovová trubice, tvořící část plynotěsnící stěny pracovní komory.

Elektrodové uspořádání se skládá převážně z mnoha dílčích elektrod přinejmenším taktéž částečně obklopujících podélný spojitý materiál, které jsou v podélném směru materiálu uložené jedna podél druhé a jsou navzájem elekticky izolované. Přitom je možné generování separátního výbojového plynu mezi každou individuální dílčí elektrodou a podélným materiálem, to umožňuje: sáhnout proti nehomogennosti intenzity úpravy podél délky elektrodového uspořádání.

Velikost proudu dodávaného z proudového zdroje na vytvoření plynového výboje je převážně dimenzována do takové míry, že plynový výboj je doutnavý výboj. Přitom je z větSí části napětí, indukované zdrojem proudu jednosměrným napětím, takže elektrodové uspořádání působí jako anoda • · · · · · · · · · · · ♦· · ♦ ♦ ·· ·· ···· · · · • ··· ······ · * ··· ·· ·· »· ·♦ ··· a podélný spojitý materiál jako katoda. Přitom plynové ionty, generované při plynovém výboji v plazmě bombardují podélný materiál, a tím zabezpečují dostatečnou intenzitu úpravy.

Na regulování úpravy podélného materiálu na požadovanou intenzitu bývá hlavně použit teplotní senzor, který detekuje teplotu podélného spojitého materiálu přímo tehdy, jak je to jen při úpravé možné. Proud z proudového zdroje, dodávaný na vybuzeni výboje plynu, je předevSím regulovaný v závislosti na detekované teplotě.

Dostatečná homogenní úprava podélného materiálu může být dosažena tím. Že vibrace podélného spojitého materiálu s ohledem na elektrodové uspořádaní jsou tlumené tlumicími prostředky, které jsou zde pro tento účel zabezpečené,

Přehléd-.-bterá.akft-.na výkresech

V následující části preferované vytvoření podle tohoto vynálezu bude blíže a detailněji popsáno pomocí obrázků. Přičemž:

Obr, 1 schematicky znázorňuje první vytvoření zařízení podle vynálezu, využívané na měkké žíhání vodivého materiálu a

Obr. 2 znázorňuje elektrodové uspořádání jiného vytvoření zařízení podle tohoto vynálezu.

Obr. 1 znázorňuje zařízení X podle tohoto vynálezu, přes které podélný spojitý materiál, konkrétně měděný vodič, prochází za účelem úpravy. Vzhledem na zařízení X se drát 3. pohybuje pomocí prostředků, jako jsou váleček na vsouvání dovnitř 5. a váleček na vysouvání 2- Pohybové prostředky, neznázorněné, posouvají daný drát podél směru jeho délky ve směru, indikovaném Šipkou 2. Úprava daného drátu 2 je provedená v plynové výbojové komoře XX, ve které mohou být

generované plynové výboje, obklopující daný drát 2- Během uvedených plynových výbojů se daný drát chová jako anoda, přičemž je za tímto účelem nakontaktovaný přes vsouvací váleček 5., třecí kontakt není znázorněný, a současně je zapojený prostřednictvím obvodu na zdroj proudu 15. Daný elektrický obvod 13 navíc leží na potenciální úrovni zařízení. Anoda pro plynové výboje je vytvořena obvodovou válcovou ocelovou trubicí 17, která centrálně působí na daný drát 3.· Daná ocelová trubice 17 je elektricky připojena na kladný pól zdroje proudu 15 přes obvod 19. Pomocí napětí, vytvořeném v daném zdroji proudu 15 mohou být plynové výboje zapáleny v dané plynové výbojové komoře 11, které potom budou hořet homogenně s tím, že budou zpětně regulovány a nejvíce přizpůsobeny před-rezistorem, který v daném zdroji proudu limituje výbojový proud.

Aby bylo možné zásobování pracovní komory plynem, vhodným podle požadavků na plynové výboje v dané plynové komoře je později tato komora opatřena základní plynotěsnlcí vákuovou nádobou 21. Uvnitř je ocelová trubice 17 sama částí dané vákuové nádoby 31. Pomocí plynotěsnících prostředků, jako jsou přírubové izolační průchodky 23 a/nebo 25. jsou příslušně spojené přední části ocelové tubice 17, přičemž daná izolační část 23 je naproti danému vsouvajícímu válečku 5 a podporuje vstupní průchodku 27 pro daný drát 2 a daná izolační část 23 naproti danému tažnému válečku 2 podporuje výstupní průchodku 29 pro daný drát 2Uvedená vstupní průchodka 27 a výstupní průchodka 23 jsou příslušně formované průtahovou deskou pomocí diamantu, nebo jiného tvrdého materiálu. Taková průtahová deska, taktéž průtažníce, nebo průtahový otvor, je využitý na transformaci daného drátu 2 během tažení drátu. Vnitřní průměr daných protahovaclch desek 27.

tak malou velikost, drátem 2 a protahovací dimenzovaný na v prostoru mezi a současně je dostatečně velký na je přitom průchod plynu deskou je minimální to, že tření mezi že protahovacími deskami 27, 29 a drátem 3 je též malé, Daná vákuová nádoba 21 . vytvarovaná danou ocelovou trubicí 17, izolačními částmi 23, 25, vstupní průchodka 27 a výstupní průchodka 29 a obklopující plynová výbojová komora 11 mohou být vyčerpané pomocí odsávacího vedení 31, průtokového regulačního ventilu 33 a vákuové pumpy 35.

Jako reakční plyn na plynové výboje je použitý dusík, který je přiváděný zásobovacím vedením 37 ze zásobníku 22 a je dodávaný do dané vákuové nádoby 21. Aby se předešlo vniknutí okolního vzduchu do dané plynové výbojové komory 11 přes dané průchodky 27, 29 je ochranná komora umístěna před danými vstupními průchodkami 27, kterými prochází daný drát 2 před vstupem do dané nádoby 21 a současně jsou obklopené prodloužením 43 dané izolační částice 22, která je utěsněna, vzhledem na daný drát následující protahovací deskou 45- Po opuštění nádoby 21 vstupuje daný upravený drát 2 do ochranného plynového kontejneru 47, obklopeného prodloužením 49 dané izolační části 25, utěsněné vzhledem k danému drátu 2 následující protahovací deskou 51. Na naplnění daného ochranného plynového kontejneru 41 a 47 dusíkem se daný přívod 37 skládá z příslušných zásobovacích potrubí 55 a 5Z, připojených na zásobník 39 pomocí příslušných průtokových ventilů 51 a 53 s regulací průtoku. Dusík se do daných ochranných plynových kontejnerů 41 a 47 pohybuje přes dané průchodky 27 a 29 do dané nádoby 21, z které je opět odsáván přes dané odsávací potrubí 36 daným průtokovým ventilem 33 s regulaci průtoku a vákuovou pumpou 35. Dále daný přívod plynu 37 obsahuje další přívodové potrubí 52, kterým může být dusík z daného zásobníku 39 přiváděn přímo do dané nádoby 21 přes další průtokový ventil 61 s regulací průtoku. Tlak plynu v dané nádobě 21 je detekovaný senzorem tlaku 22, kterého vyslané signály jsou dodané do řídicích prostředků 65 daného přívodu plynu 37. V závislosti na zjištěném tlaku plynu v dané nádobě 21 vybírají dané řídicí prostředky 65 plynové ventily 22, 51> 53 a 61 s regulací průtoku na přizpůsobení tlaku plynu • 9 · · · · ··» ·· · ·· * · ·♦ « * *·· v nádobě, ideálního na plynové výboje v dané plynové výbojové komoře 11.

V rámci dané nádoby 21 je senzor záření 57. nasměrovaný na daný drát 3, umístěný v oblasti blízko předního konce dané plynové výbojové komory, oproti danému tažnému válečku 7, senzor záření detekuje vyzařováni tepla, emitovaného daným drátem 3 na určeni teploty daného drátu přímo po jeho úpravě v dané plynové výbojové komoře 11. Korespondující teplotní signál je vyslaný prostřednictvím signálního vedení 32. do daného zdroje proudu 13/ který potom přizpůsobí proud, procházející obvodovým vedením 13, 12 pro udržení plynových výbojů v závislosti na teplotních signálech tak, že daný drát 3 má po úpravě v plynové výbojové komoře požadovanou teplotu.

Daný drát 3, který může být přímo po úpravě velmi horký, vstupuje do kontejneru 42, také naplněného ochranným plynem přes danou výstupní průchodku 29. V tomto ochranném kontejneru 47 je dusík pod zvýšeným tlakem, který může být také vyšší, než okolní tlak. Pomoci vedení tepla z hořícího drátu 3 se přenáší alespoň část jeho tepla na dusík v dané ochranné plynové komoře 47, přičemž to ochlazuje daný drát 3· 2 této plynové ochranné komory 47 vstupuje daný drát 3 přes protahovací desku 51 do vodní nádrže 21/ ve které je definitivně a úplně ochlazen na okolní teplotu. Z této nádrže 21 vychází drát 3 přes další protahovací desku 23 a přichází do kontaktu s okolním vzduchem. Kvůli ochlazení v dané ochranné plynové komoře 47 a vodní nádrži 71 je při kontaktu e okolním vzduchem vyloučna nežádoucí reakce, která je pozorovatelná hlavně pomocí matných barev daného upraveného drátu 3Vytahovací váleček 2 zavěšený na elastické tlumivé pružině 2S. udržuje daný drát 3 v souladu s vsouvacím zařízením (neznázorněným) udržuje daný drát 3 pod stálým mechanickým tlakem, takže vibrace tohoto drátu 3, s ohledem

i:

• · ·· ·· na danou celkovou trubici 17. která funguje jako anoda při Plynových výbojích, jsou tlumená. Tím je zabezpečené homogenní hoření plynových výbojů a tedy homogenní úprava daného drátu 3,.

Použitím výše uvedeného zařízení byly vodiče, zpevněné počátečním tažením měkce žíhané, takže bylo následné umožnéné natažení o více než 30 procent. Konkrétné vodič s průměrem 0,25 mm byl zařízením protažen rychlostí 50 až 85 m/min a drát s průměrem 1 mm rychlostí 15 až 20 m/min. Taktéž parametry plynových výbojů se měnily. Byl tedy použit argon při tlaku 7,9 mbar a proud velikosti 1 A byl veden při 800 V. Také mohl být využitý Na při 1,8 až 4,9 mbar, při proudu od 0,5 až 1,0 A a akolo 780 až 1000 V. Při všech popsaných podmínkách mohly být vodiče upravené úspěšně, tedy měkce žíhané tak, že následně bylo vykonáno natažení o více než 30 procent.

Následně bude vysvětlená i modifikace zařízení, znázorněného na Obr. 1. Komponenty, korespondující s ohledem na konstrukci a funkci zařízení jsou označeny příslušnými číslicemi jako na Obr. 1 a v zájmu lepší rozlišnosti někdy označeny i písmenem. Na vysvětlení jsou provedeny i reference k celkovému předešlému popisu.

Na Obr. 2 je znázorněno vytvoření upraveného uspořádání elektrod. Tedy dané elektrodové uspořádání obsahuje tři elektrody 31, 32 a 35, každá je vytvarovaná do ocelové trubice. Drát 3a na centrální úpravu se protahuje přes dané ocelové trubice 91. 93, 95 a tyto trubice 91, 93. 95 jsou od sebe navzájem axiálně vzdálené. Osová vzdálenost mezi danými třemi trubicemi 31, 32, 35 je příslušně přemostěna izolačními trubkami 97 a 99 a olemována plynotěsně tak, že dané ocelové trubice 91, 32, 95 jsou uspořádané tak, že jsou elektricky navzájem izolované. Dané ocelové trubice 91, 32 35 a dané izolační trubky 97 a 99 spolu tvarují trubicovou část plynotěsnící nádoby 21a

Každá z daných trubic SX, 93, 95 obklopuje separátní plynovou výbojovou komoru 11a. Za účelem pří slunného vytvoření plynových výbojů v příslušných plynových komorách XJLa, j© každá z daných ocelových trubic 21/ 93, 95 připojena na zdroj proudu 15a příslušnými individuálními vedeními proudu 101. 103. 105. Daný zdroj proudu 15a obsahuje individuální přizpůsobitelný před-rezistor 107 schematicky znázorněný/ společný pro všechna vedení proudu 101. 103.

105 Tento zdroj proudu 15a je dále v kontaktu s drátem 2a na úpravu prostřednictvím vedení proudu 13a. Teplotní senzor 67a doručuje teplotní signály, koresponduje s teplotou daného drátu přes signální vedení 69a do zdroje proudu 15a. Tento zdroj proudu 15a reguluje proud, přiváděný k individuálnímu plynovému výboji v dané plynové výbojové komoře 11a prostřednictvím vedení proudu 101. 103 a 105 změnou hodnoty odporů individuálních před-rezistorů 107 tak, že hodnoty proudů, přiváděných na individuální plynové výboje jsou navzájem stejné a s příslušnou stejnou intenzitou, a tedy celková intenzita úpravy daného drátu 3a je přizpůsobena v závislosti od teplotního signálu, přivedeného signálním vedením 69a takovým způsobem, že drát 3a má po jeho úpravě požadovanou teplotu. Intenzita úpravy tohoto drátu 3a se mění hlavně podél délky anody. Proto je při třech krátkých anodách 2X/ SJL 95 dosažena homogenější úprava daného drátu 3a po jeho celé délce jako by byla možná při použití jedné anody trojité délky.

tedy plynové výboje hoří Celý proud třech komor

Výše uvedená provedení zařízení jsou využívaná na měkké žíhání měděného drátu. Dané zařízení však naproti tomu může být využito i na čistění povrchu tohoto měděného drátu například na dosažení lepší adhéze izolačního materiálu, izolační lakové vrstvy na daném vodiči. Dále mohou být upravované a čištěné pomocí prostředků tohoto zařízeni podle vynálezu jakékoli kovové vodivé materiály využívané na výrobu libovolných vodivých objektů. Také je možné využití

• ·· *· ♦» φ· 9 9 · · « ♦ ··· 9 999

9 9 · ·

99 ·· na povrchové úpravy a/nebo povrchovou aktivaci podélného spojitého materiálu. Dále může docházet pomocí tohoto zařízení například k úpravám materiálů, které nemají průřez ve tvaru kruhu. V takovém případě musí být přizpůsobena jen geometrie průchodek a elektrodové uspořádáni na průřezovou část podélného spojitého materiálu.

Zařízení podle vynálezu se dá vyžit také pro nekovové, ale elektricky vodivé materiály, uhlíková vlákna, a pod. Mohou být zpracovávané.

Další využití zařízení spočívá v ohřívání vodivého jádra kabelu, sloužícího jako vodivý kabel, před jeho pokrytím izolačním materiálem přímo před vstupem jádra do extrudovacího zařízení a jeho pokrytí izolačním materiálem.

Na zintenzivnění chlazení podélného materiálu na úpravu může být po opuštění dané plynové výbojové komory plyn separátně ochlazený v dané ochranné plynové komoře pomocí chladicí spirály, nacházející se uvnitř této komory. Naproti tomu je také možné dodávání chladicího hlavně v tekuté formě, jako je například ochranné plynové komory.

ochanného plynu tekutý dusík do

Vyhotovení elektrodových uspořádáni, popsaných výše, jsou tvarované do ocelových trubic, které tvarují část vákuového kontejneru pro danou plynovou komoru. Toto vyúsťuje do jednoduché konstrukce kontejneru a elektrodového uspořádání. Přesto tady musí být, přinejmenším na kontejnerové části, zabezpečena konkrétní izolační částice 23. 25 na izolaci elektrodového uspořádání od daných průchodek, které jsou v kontaktu s podélným spojitým materiálem, procházejícím přes ně. Obzvlášť v případě komplexnějšího vytvoření daného elektrodového uspořádání může být později výhodné vyrábět celý kontejner z nekovového materiálu a spojit je dohromady spolu se spojitým podélným materiálem. Potom bude dané elektrodové uspořádání vyráběno

jako separátní komponent., který je umístěn uvnitř kontejneru a je od něho elektricky izolovaný.

Dále je výhodné nevytvarovat elektrodové uspořádání do podélných trubek, ale použít jiný materiál, jako například drátěnou síť. Potom může být vyráběná jednoduéeji hlavně komplikvaná elektrodová geometrie a intenzívní výměna plynu v plynové výbojové komoře se může vykonávat přes otvory v elektrodovém materiálu.

Claims (16)

1. PATENTOVE NÁROK/

   Zařízení na úpravu, čistění a/anebo částečné zahřívání elektricky vodivých podélných spojitých materiálů (3) během jejich pohybu po směru jejich délky (9) přes dané obsahující kontaktní elektrického kontaktu podélným materiálem (17, 91, 93, 95), prostředky (5) na s tímto elektricky (3) a elektrodovým umístěným s určitou zařízení, vytvoření vodivým uspořádáním vzdáleností od podélného spojitého materiálu (3) a později ho alespoň z části obklopujícím, přičemž plynová výbojová komora (il), umístěná mezi daným podélným materiálem (3) a daným elektrodovým uspořádáním (17, 91, 93, 95) je vyplněná reakčním plynem a mohou být vytvořené elektrické plynové výboje na úpravu daného podélného materiálu (3) pomoci aplikování napětí mezi danými kontaktními prostředky (5) a daným elektrodovým uspořádáním (17, 91, 93, 95),

   Zařízení podle nároku 1, vyznačující se t í m, že dané elektrodové uspořádání (17, 91, 93, 95) má trubicovou válcovou geometrii (průřez), ve které se podélný spojitý materiál (3) protahuje rovně po axiální ose.

   Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je zabezpečený kontejner (21), obklopující danou plynovou výbojovou komoru (il), přičemž je plynotěsný, na vstup podélného materiálu (3) je použita vstupní průchodka (27) a z kterého vychází výstupní průchodkou (29).

   Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že tyto průchodky, vstupní (27) a/nebo výstupní (29) obsahují protahovací desku, využitou na tažení drátu, se svým vnitřním průměrem přizpůsobenou na venkovní průměr podélného spojitého materiálu (3) tak, že průměr tohoto podélného spojitého materiálu (3) se nezmenšuje při průchodu touto protahovací deskou.
2. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že je vytvořená ochranná plynová komora (41) na vedení materiálu, limitovaná danou vstupní průchodkou (27) a naplněná ochranným plynem, z které daný podélný materiál (3) vstupuje do daného kontejneru (21) a/nebo že je vytvořená ochranná plynová komora (47) na tažení materiálu, limitovaná danou výstupní průchodkou (29) a naplněná ochranným plynem, do které vstupuje po úpravě podélný spojitý materiál (3) hlavně na ochlazení.
3. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že daný ochranný plyn je pod vyšším tlakem než reakční plyn a částečně pod vyšším tlakem než je normální tlak.
4. 7. Zařízeni podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že na ochlazení daného podélného spojitého materiálu (3) je upravená nádoba s tekutinou (71), do které daný podélný materiál (3) vstupuje po opuštění vytahovací ochranné plynové komory (47).
5. 8. Zařízení podle nároku 3 nebo 7, vyznačující se tím, že obsahuje plynové zásobování (37) na zásobování reakčním plynem s danou kompozicí, přičemž je tento dodávaný do plynové výbojové komory (11).
6. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že zásobování plynu (37) obsahuje potrubí (55, 57) na zavedení plynu jako ochranného plynu do tažné a/nebo vedoucí ochranné plynové komory (47, 41) daného kontejneru (21), přes které plyn vstupuje do tohoto kontejneru (21) za účelem vytvořit tam daný reakční Plyn.
7. 10. Zařízení podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že daná hodnota množství plynu může být regulovaná v závislosti od tlaku daného reakčního plynu v plynové výbojové komoře (11), detekovaného tlakovými senzory plynu (63).
8. 11. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 10, vyznač u 16
9. 12.
10. 13.
11. 14.
12. 15.
13. 16.
14. 17.

    elektrodové uspořádání 93, 95), uspořádaných jící se (15), kterého jící se tím, že tento reakční plyn obsahuje argon a/nebo dusík a/nebo vzduch.

    Zařízení podle jednoho z nároků 3 až 11, vyznačující se tím, že dané elektrodové uspořádáni (17, 91, 93, 95) je částí plynotésného kontejneru (21). Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že toto obsahuje několik elektrod (91, navzájem přilehle v podélném směru (9a) daného podélného spojitého materiálu (3a) a jsou navzájem elektricky izolované, přičemž mohou být příslušné napájené elektrickým napétím.

    Zařízeni podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačut í m, že je zabezpečený zdroj proudu jeden terminál je připojený k daným kontaktním prostředkům (5) a druhý terminál je připojený na elektrodové uspořádáni (17, 91, 93, 95) a současné je proud, který je k dispozici díky zdroji proudu (15), dimenzovaný do takové míry, že plynové výboje jsou doutnavé výboje.

    Zařízení podle nároku 14, vyznačující se t í m, že dané elektrické napéti je jednosměrné napét-í, hlavné impulzní jednosměrné napéti a dané elektrodové uspořádání (17) je zapojeno jako anoda, podélný spojitý materiál (3a) je zapojený jako katoda daných plynových výbojů.

    Zařízení podle nároku 14 nebo 15, vyznačuj ící se tím, že je zabezpečený teplotní senzor (67) na detekování teploty daného podélného spojitého materiálu (3) v dané plynové výbojové komoře (11) a hlavně při východu z této výbojové komory (11) a vzhledem na detekovanou teplotu je potom přizpůsobený proud.

    Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že jsou zabezpečené tlumící prostředky (75) na tlumení vibrací daného podélného materiálu (3) vzhledem na elektrodové uspořádání (17,

    91, 93, 95).
15. 18. Způsob úpravy elektricky vodivého podélného spojitého materiálu (3) hlavně prostřednictvím zařízení, které je definováno nároky 1 až 17, obsahující kroky:

    - upravení tohoto podélného materiálu (3) a transfer materiálu po směru jeho délky (9),

    - upravení elektrických plynových výbojů v plynové výbojové komoře (11), průchod tohoto podélného materiálu (3) přes danou plynovou výbojovou komoru (11) na úpravu tohoto podélného materiálu (3) během jeho průchodu přes plynovou výbojou komoru (11).
16. 19. Použití tohoto způsobu, definovaného v nároku 18, na úpravu kovových vodivých materiálů, hlavně měděných drátů na měkké žíhání daného vodivého materiálu a/nebo po kroku tažení na redukování průměru tohoto vodivého materiálu a/nebo na čistění povrchu tohoto vodivého materiálu před krokem pokrývání na pokrytí tohoto vodivého materiálu izolačním materiálem a/nebo na vyhřátí daného vodivého materiálu.