CZ20004250A3

CZ20004250A3 - Ventil, zejména termostatický ventil pro topná zařízení

Info

Publication number: CZ20004250A3
Application number: CZ20004250A
Authority: CZ
Inventors: Jorgen Seindal Wiwe; Fester Garm; Poul Holck
Original assignee: Danfoss A/S
Priority date: 1999-11-17
Filing date: 2000-11-15
Publication date: 2001-07-11
Also published as: DE19955264C2; CZ294759B6; CN1297122A; EP1102144A2; PL197505B1; CN1171129C; RU2193712C2; EP1102144A3; PL343971A1; DE19955264A1

Description

VENTIL, ZEJMÉNA TERMOSTATICKÝ VENTIL PRO TOPNÁ ZAŘÍZENÍ

Oblast techniky

Vynález se týká ventilu, zejména termostatického ventilu pro topná zařízení, s tělesem, sedlem ventilu spolupůsobícím s uzavíracím kusem, který je ovládaný dříkem vedoucím ven skrz těsnící zařízení, a s připojovacím zařízením pro upevnění ovládacího nástavce, které vykazuje dosedací plochu v prvním odstupu od volného konce dříku a příslušnou první upínací plochu.

Dosavadní stav techniky

Aby se na ventil mohl umístit ovládací nástavec, je na tělese ventilu potřebné připojovací zařízení, které odpovídá typu ovládacího nástavce. Ventily, které se na trhu nacházejí nejvíce, mají připojovací zařízení, která jsou znázorněná na obrázcích 1 a 2. U připojovacího zařízení 1. vykazujícího první formu je navržená dosedací plocha 2, proti které se přitlačuje podstavec ovládacího nástavce tím, že se na kuželové upínací ploše 2 převádí radiální síla do osového směru. Odstup A mezi dosedací plochou 2 a volným koncem dříku £, sloužícího pro ovládání uzavíracího kusu, obnáší zhruba 30 mm. Příklad, který toto objasňuje, je znázorněný v DE 32 36 372 C2. U připojovacího zařízení 5 vykazujícího druhou formu je dosedací plocha 6 navržená na čelní ploše upínací plochy 7_ provedené jako závit.

80848 (80848a) • · • · « * ·

Našroubováním převlečné matice opatřené vnitřní přírubou se přitlačí podstavec ovládacího nástavce proti dosedací ploše 6. Upínací plocha £ má závit M30xl,5. Odstup B mezi dosedací plochou 6 a volným koncem dříku 4 ventilu obnáší zhruba 10 mm. Jeden příklad takového provedení je znázorněný v DE 43 44 773 Al. Další připojovací zařízení se odlišuje od připojovacího zařízení 5 tím, že odstup B je o něco větší, obnáší například zhruba 20 mm.

Dále je známé (DE 94 11 056 Ul) udělat jeden a tentýž ventil pro připojení dvou nebo více typů ovládacích nástavců tak, že se mezi ventil a ovládací nástavec vřadí adaptér, tedy nějaký dodatečný díl. Topenář proto může při opravářskýcn pracích vyjít s méně náhradními díly, které musí vozit s sebou. Může navzájem také kombinovat ventily a ovládací nástavce různých firem. Obecně se však ukázalo, že přídavné konstrukční díly. nebo adaptér, které nejsou u určitého typu použití potřebné, nejsou často k dispozici v okamžiku, kdy jsou potřeba, buďto proto, že se ztratily nebo se spotřebovaly.

Základem vynálezu je naproti tomu úkol navrhnout ventil typu popsaného v úvodu, který by vykazoval všechny prostředky, aby se libovolně uplatnil jeden z alespoň dvou rozdílných typů ovládacích nástavců.

Podstata vynálezu

Tento úkol je podle vynálezu řešen tím, že pro upevnění alespoň jednoho druhého typu ovládacího nástavce je s tělesem spojený vnější závit jako druhá upínací plocha a jedna sousedící dosedací plocha, přičemž v tělese je osově posuvný z první polohy, ve které je první upínací plocha volná, alespoň do jedné druhé polohy připojovací element,

80848 (80848a) • · · · • ·

3_ · · ···«·· ······ ··· ··· · · ·· který nese těsnící zařízení, a mezi dříkem a uzavíracím kusem je navržená vyrovnávací spojka zohledňující změny odstupu.

Zavedením osově posuvných částí se daří vytvořit nejméně dvě různé formy, které jsou podle volby vhodné pro uložení prvního nebo druhého typu ovládacího nástavce.

Vyrovnávací spojka umožňuje i přes přestavení dříku spojeného s připojovacím elementem pracovat se sedlem ventilu, které je uspořádané pevně na tělese nebo má pevné přiřazení k tělesu, takže nakonec je potřeba vykonat na ventilu jen nepatrné změny.

Výhodou je, že první upínací plocha je kuželová plocha. To bere na zřetel největší část ovládacích nástavců, které se na trhu nacházejí.

Vhodné je, aby vyrovnávací spojka byla třecí spojka. Takováto třecí spojka se dá při opření se uzavíracího kusu o sedlo lehce ovládat z venku. Potom však při provozu zachovává takto zaujatou polohu, protože ve ventilu nevznikají nebo vznikají nanejvýše nepatrné měnící síly.

Jedna obzvláště jednoduchá konstrukce se vyznačuje tím, že třecí spojka je tvořená tyčí zastrčenou do vrtání.

Výhodou je, že část připojovacího elementu je aretovatelná nejméně ve dvou osově přesazených polohách. V těchto aretovaných polohách vznikají dvě nebo více forem, které jsou vhodné pro upevnění ovládacích nástavců různých typů.

U jedné výhodné formy provedení je postaráno o to, aby aretace nastala záběrem zarážkových výstupků na vodícím

80848 (80848a) • · · · • · • · válci do zarážkových zahloubení jedné z několika skupin na vodícím vrtání tělesa. Aby se vyvolala aretace, stačí nepatrné zarážkové síly.

Výhodou dále je, že připojovací element je dvoudílný, přičemž první část nesoucí těsnící vložku je obklopená druhou částí nesoucí kuželovou plochu a jejichž relativní pohyb je ohraničený dorazy. Díky rozdělení připojovacího elementu je možné jednoduchým způsobem vytvořit nejméně tři polohy a tím i tři připojovací zařízení pro uzpůsobení na různé typy ovládacích nástavců.

Dále je výhodou, že druhá část je podepřená na tělese rozpěrným kroužkem, který dovoluje omezený osový pohyb. Toto opatření pomáhá vytvořit přestavovací dráhu vyrovnávací spojky krátkou.

Výhodné je, že prstenec nesoucí vnější závit a dosedací plochu je navíc relativně přestavitelný oproti tělesu, aby se udržel malý rozestup mezi dosedací plochou a volným koncem dříku. Tak může být dráha zasunutí připojovacího elementu kratší.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude následně blíže popsán za pomoci výhodných příkladů provedení ve spojení s výkresy. Na nich se ukazuje:

obr. 1 schematické znázornění připojovacího zařízení pro první typ ovládacího nástavce podle dosavadního stavu techniky, obr. 2 schematické znázornění připojovacího zařízení pro druhý typ ovládacího nástavce podle

80848 (80848a) • · • · dosavadního stavu techniky, obr. 3 podélný řez ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením odpovídajícím obrázku 1, obr. 4 podélný řez ventilem z obr. 3 s připojovacím zařízením odpovídajícím obr. 2, obr. 5 podélný řez pozměněným ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obrázku 1, obr. 6 podélný řez ventilem z obr. 5 s dalším připojovacím zařízením a obr. 7 podélný řez ventilem z obr. 5 s připojovacím zařízením odpovídajícím obr. 2

Příklady provedení vynálezu

Obrázky 3 a 4 ukazují vsazovací ventil, jehož těleso 80 se může našroubovat prostřednictvím vnějšího závitu 81 do topného tělesa topného systému. Těleso 80 vykazuje přítokové hrdlo 82 a odtokový otvor 83 a mezi nimi také sedlo 84 ventilu, se kterým spolupůsobí uzavírací kus 85. Uzavírací kus 85 je prostřednictvím ventilového dříku 8 6, který je opatřený vrtáním 87 a také tyče 88, která tvoří s vrtáním 87 vyrovnávací spojku 89, a dalšího mezikusu 90 spojený s kolíkem 91, který se posouvá napnutým ovládacím nástavcem. Kolík 91 prochází těsnícím zařízením 92, které je na své straně obklopené stavěcím kroužkem 93 regulačního zařízení 94 na hodnotu kv. Tento stavěči kroužek má šestiúhelníkový průřez a může zajistit montovaný ovládací nástavec proti rotaci.

80848 (80848a)

2&v-

« · · · • * · « • · · « • · · · ·

Vnitřní připojovací element 95 uspořádaný v tělese 8 0 nese těsnící zařízení 92 a kuželovou plochu 96 sloužící jako první upínací plocha. Této kuželové ploše je přiřazená dosedací plocha 97, takže vzniká připojovací zařízení 98 odpovídající obrázku 1 s rozestupem A mezi dosedací plochou 97 a volným koncem kolíku 91.

Připojovací zařízení 99 podle obrázku 2 vzniká následujícím způsobem: Vnitřní připojovací element 95 uspořádaný v tělese 80 se vtlačí do tělesa 80 ventilu až na doraz. Současně se v opačném směru pohybuje vnější připojovací element 100 rovněž vedený v tělese. Ten vykazuje nejen dosedací plochu 97, nýbrž i vnější závit 101 o rozměru M30xl,5. Při zasunování připojovacího elementu 95 vstupuje v činnost vyrovnávací spojka 8 9. Tyč 88 se na základě působící síly zasouvá do vrtání 87, čímž se zmenšuje rozestup mezi kolíkem 91 a uzavíracím kusem 84.

Ventil je dodávaný v poloze podle obrázku 3 a může se bez problémů, avšak nevratně převést do polohy podle obrázku .

U příkladu provedení podle obrázku 5 až 7 je opět znázorněný vsazovací ventil, jehož těleso 110 je možné prostřednictvím jeho vnějšího závitu 111 našroubovat do topného tělesa. Opět spolupracuje sedlo 112 pevně spojené s tělesem s uzavíracím kusem 113, jehož tyč 114 zasahuje s třením (což je pouze naznačeno) do vrtání 115, které je spojené s kolíkem 116, který vede skrz těsnící zařízení 117 ven.

Těsnící zařízení 117 je neseno vnitřní částí 118 připojovacího elementu 119, zatímco vnější část 120, která je na vnitřní části osově posuvná, vykazuje kuželovou plochu 121. Na tělese 110 je umístěná dosedací plocha 122 a vnější

80848 (80848a) • · · • · · závit 123.

Záběrem s dorazem 124 se může vnější část 118 připojovacího elementu 119 uvést do jedné ze tří poloh z obrázků 5 až 7. V těchto polohách je část 118 aretovaná, protože alespoň jeden zarážkový výstupek 125 zapadne do jednoho ze tří zarážkových zahloubení 12 6. Tímto způsobem vznikají tři připojovací zařízení 128, 129 a 130.

U připojovacího zařízení 128 tlačí doraz 131 vnější část 120 připojovacího elementu 119 ven, takže kuželová plocha 121 zůstává ležet volná a může spolupůsobit s dosedací plochou 122. Rozpěrný kroužek 132 zajišťuje část 120 proti vypadnutí. Toto odpovídá připojovacímu zařízení podle obrázku 1.

Jestliže se vnější částí 118 připojovacího elementu 119 pohybuje do polohy podle obrázku 6, zasunuje se tyč 114 do vrtání 115, takže tyto součásti tvoří vyrovnávací spojku 133, která je provedená jako spojka třecí. V této poloze spolupůsobí dosedací plocha 122 s vnějším závitem 133, takže připojovací zařízení 129 odpovídá zařízení z obrázku 2, avšak s větším rozestupem C mezi dosedací plochou a volným koncem kolíku 116.

Dalším zasunutím vnější části 118 připojovacího elementu 119 se dospěje k připojovacímu zařízení 130, u kterého rozestup B mezi dosedací plochou 122 a volným koncem kolíku 116 obnáší asi 10 mm.

Vyrovnávací spojka 89, 133 se může zrealizovat také jiným způsobem, například závitem nebo axiálně přesazenými stupni na tyči 114 a/nebo vrtání 115, které se stávají účinné relativním natočením. Třecí spojka by mohla být vytvořená také přímo mezi dříkem ventilu a uzavíracím kusem,

80848 (80848a) i

• · · · • · · · • · · · takže by se dřík ventilu posouval sedlem ventilu.

Zastupuje:

Dr. Miloš Všetečka v.r.

80848 (80848a) * ·

JUDr. Miloš Všetečka advokát

120 00 Praha 2, Hálkova 2

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ventil, zejména termostatický ventil pro topná zařízeni, s tělesem, s uzavíracím kusem, který spolupůsobí se sedlem ventilu a který je ovládaný kolíkem vyvedeným ven těsnícím zařízením, a s připojovacím zařízením pro upevnění ovládacího nástavce, které vykazuje dosedací plochu v prvním odstupu od volného konce kolíku a příslušnou první upínací plochu, vyznačující se tím, že pro upevnění alespoň jednoho druhého typu ovládacího nástavce je s tělesem spojený vnější závit (101, 123) jako druhá upínací plocha a jedna sousední dosedací plocha (97, 122), přičemž v tělese (80, 110) je připojovací element (95, 119), který nese těsnící zařízení (92,117), axiálně posuvný z první polohy, ve které je první upínací plocha volná, alespoň do jedné druhé polohy, a že mezi kolíkem (91, 116) a uzavíracím kusem (85, 113) je navržená vyrovnávací spojka (89,133) zohledňující změnu rozestupu.
2. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že první upínací plocha je kuželová plocha (96, 121).
3. Ventil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vyrovnávací spojka (89, 133) je třecí spojka.
4. Ventil podle nároku 3, vyznačující se tím,

že třecí spojka vrtání (87, 115) . je tvořená tyčí (88, 114) zasunutou do 5. Ventil podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující s e tím, že část (118) připoj ovacího elementu (119) je aretovatelná alespoň ve dvou osově

přesazených polohách.

16 80848 (80848a)
6. Ventil podle nároku 5, vyznačující se tím, že aretace vzniká záběrem zarážkových výstupků (127) na vodicím válci do zarážkových zahloubení (126) jedné z několika skupin na vodícím vrtání tělesa (110).
7. Ventil podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že připojovací element (119) je dvoudílný, přičemž první část (118) nesoucí těsnící nástavec (117) je obklopená druhou částí (120) nesoucí kuželovou plochu (121) a jejich relativní pohyb je omezený dorazy (124, 131) .
8. Ventil podle nároku 7, vyznačující se tím, že druhá část (120) je podepřená na tělese (110) rozpěrným kroužkem (132) umožňujícím omezený osový pohyb.
9. Ventil podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že prstenec (100) nesoucí vnější závit (101) a dosedací plochu (97) je navíc přestavitelný relativně vůči tělesu (80), aby se rozestup mezi dosedací plochou (97) a volným koncem kolíku (91) udržel malý.