CZ20002295A3

CZ20002295A3 - Konstrukční řada pro motory s ozubenými koly s rozdílně teoreticky předávatelným krouticím momentem a způsob výroby jednotlivých motorů s ozubenými koly konstrukční řady

Info

Publication number: CZ20002295A3
Application number: CZ20002295A
Authority: CZ
Inventors: Tillmann Körner
Original assignee: Voith Turbo Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1998-10-29
Filing date: 1999-10-18
Publication date: 2001-12-12
Also published as: JP2002529645A; CA2317014A1; ES2224707T3; KR100490929B1; ATE277286T1; CA2317014C; DE19849805C1; KR20010033666A; US6547542B1; WO2000026540A1; EP1044332A1; EP1044332B1

Description

Konstrukční řada pro motory s ozubenými koly s rozdílně teoreticky předávatelným kroutícím momentem a způsob výroby jednotlivých motorů s ozubenými koly konstrukční řady

Oblast techniky

Vynález se týká konstrukční řady pro motory s ozubenými koly s teoreticky rozdílně předávatelným kroutícím momentem, dále způsobu výroby jednotlivých motorů s ozubenými koly konstrukční řady.

Dosavadní stav techniky

Hydraulické motory ve formě motorů s ozubenými koly, které energii vnucenou proudu tlakové kapaliny přeměňují do otáčivého pohybu s určeným kroutícím momentem, a u kterých se jako výtlačných prvků používá alespoň dvou spolu zabírajících ozubených kol, která se otáčejí s velmi malou mezerou ve skříni, jsou známy ve velkém počtu provedení. S ohledem na druh výtlačných prvků se rozlišují

a) motory s ozubenými koly s vnějším ozubením

b) motory s ozubenými koly s vnitřním ozubením.

V tomto ohledu se odkazuje na publikaci Dubbel: Taschenbuch fůr den Maschinenbau, 18. Auflage, H4 až H5.

Hlavními charakteristickými hodnotami hydromotorů jsou teoreticky předávatelný konečný kroutící moment, jakož i rozsah výstupních otáček.

Podstatnou roli pro volbu jednotlivých hydraulických motorů však hraje také geometrický objemový výtlak, také absorpční objem, a jmenovitý tlak

o

hydraulických motorů. Na základě nejrůznějších oblastí použití a z toho vyplývajících požadavků na použití jsou nabízeny hydraulické motory pro rozdílné teoreticky předávatelné kroutící momenty. Nabídka se zpravidla uskutečňuje v konstrukčních řadách, přičemž jednotlivé hydraulické motory konstrukční řady mají výhodně stejnou konstrukci, avšak s ohledem na své charakteristické hodnoty a rozměry se od sebe značně liší, přičemž odpovídající nárůst teoreticky předávatelného kroutícího momentu se uskutečňuje změnou geometrického objemového výtlaku, kupříkladu přírůstkem absorpčního objemu se zvětšením konstrukční velikosti. Ovlivňování objemového výtlaku se může provádět v analogii k ovlivňování dopravního objemu u čerpadel, ekvivalentního objemovému výtlaku, tak jako v publikaci W. Gutbrod: Fórderstrom von Aussen- und Innenzahnradpumpen und seine Ungleichfórmigkeit, DE-Z: Ólhydraulik und Pneumatik 18 (1975) Nr. 2, S. 97 - 104, mezi jiným zmenšováním nebo zvětšováním hlavové kružnice jednoho z obou výtlačných prvků. Zvětšování možného teoretického geometrického objemového výtlaku se přitom uskutečňuje ve větších odstupech ve skupinách, přičemž podstatný rozlišovací znak mezi skupinami spočívá v rozdílných radiálních rozměrech výtlačných prvků a odstupu os kol. Uvnitř skupiny se v malých krocích uskutečňuje zvyšování možného teoreticky geometrického dopravního objemu zvětšením šířky ozubení, to znamená rozměrem ozubení v axiálním směru. To vede k tomu, že jednotlivé motory nejsou v hnacích větvích při změně požadavků na použití zpravidla volně vyměnitelné, protože tyto se s ohledem na nárokovaný konstrukční prostor v axiálním směru silně od sebe liší, a sotva mohou být stanoveny pospolitosti mezi jednotlivými typy.

Základem vynálezu je proto úkol vytvoření konstrukční řady pro motory s ozubenými koly pro různé teoreticky předávatelné kroutící momenty a tím rozdílné geometrické objemové výtlaky, jakož i vytvoření schopnosti splnění rozdílných požadavků na použití, přičemž mají jednotlivé motory konstrukční řady co možná

nejvíce konstrukčních znaků společných, a od sebe se liší pouze nepatrnými modifikacemi. Hydraulické motory samotné je třeba udržovat s ohledem na požadovaný konstrukční prostor co možná malé, přičemž má být v hydrostatických systémech dána možnost vyměnitelnosti za hydraulický motor většího nebo menšího geometrického objemového výtlaku, aniž by musel být vyměněn nebo modifikován celý hnací řetězec, zejména je třeba se vyvarovat modifikacím změnou otáček (= i hnacího řetězce).

Podstata vynálezu

Řešení podle vynálezu je charakterizováno znaky nároku 1. Výhodná provedení jsou popsána v závislých nárocích.

Konstrukční řada motorů s ozubenými koly pro různé teoreticky předávatelné kroutící momenty a tím rozdílné geometrické objemové výtlaky zahrnuje alespoň dva motory s ozubenými koly. Každý motor s ozubenými koly má alespoň dvě spolu zabírající ozubená kola jako výtlakové prvky. Podle vynálezu se navrhuje, aby každý motor s ozubenými koly konstrukční řady měl následující, s ohledem na rozměry identické konstrukční znaky:

a) Odstup a os mezi geometrickými osami obou spolu zabírajících ozubených kol, popřípadě teoretických os otáčení obou spolu zabírajících ozubených kol;

b) Šířku b ozubení, to znamená rozměr ozubení v axiálním směru.

To znamená, že mezi jednotlivými motory s ozubenými koly konstrukční řady neexistuje žádný rozdíl s ohledem na odstup os a šířku ozubení.

Rozdílné, teoreticky předávatelné kroutící momenty a tím rozdílné geometrické výtlačné objemy jsou podle vynálezu u motorů s ozubenými koly konstrukční řady se stejným odstupem os mezi geometrickými osami, popřípadě teoretickými osami otáčení mezi jednotlivými výtlačnými, popřípadě výtlakovými prvky s konstantní šířkou ozubení nastaveny pomocí výšky zubů jako veličiny ovlivňující objemový výtlak. Přitom stačí, jestliže se alespoň jedno z obou spolu zabírajících ozubených kol s ohledem na svůj průměr hlavové kružnice od jednoho motoru k druhému motoru konstrukční řady mění, přičemž u provedení s jen dvěma spolu zabírajícími ozubenými koly se výhodně příslušným způsobem mění průměry hlavových kružnic obou ozubených kol. Toho se výhodně dosahuje použitím vysokého ozubení.

Vynálezce poznal, že při použití tak zvaných vysokých ozubení může být dosaženo relativně vysokých objemových výtlaků, protože citlivost objemového výtlaku je přes průměr hlavové kružnice, popřípadě poloměr hlavové kružnice podstatně větší, než u normálních ozubení. Již nepatrné změny hlavové kružnice stačí k tomu, aby se dosáhlo odpovídajícího zvětšení objemového výtlaku. Nárůst objemu v radiálním směru jednotlivého motoru s ozubenými koly ve směru geometrických os výtlačných prvků, popřípadě os souměrnosti výtlačných prvků je pozorován relativně malý. V analogii platí tento výrok také pro zmenšování průměru hlavové kružnice, popřípadě poloměru hlavové kružnice jednotlivého výtlačného prvku. Axiální konstrukční délka zůstává pro všechny motory s ozubenými koly konstrukční řady konstantní. Změna velikosti konstrukční jednotky se uskutečňuje pouze v radiálním směru, přičemž na základě vysoké citlivosti výtlačného objemu se přes poloměr hlavové kružnice realizuje pouze malý přírůstek objemu pro celkovou konstrukční jednotku motor s ozubenými koly. Neměnná axiální konstrukční délka konstrukční jednotky motorů s ozubenými koly umožňuje zaměnit motor s ozubenými koly, uspořádaný v hnacím řetězci, podle požadavků na použití na teoreticky předávatelný kroutící moment a tím i výtlačný

objem za jiný motor s ozubenými koly této konstrukční řady, který je dimenzován pro větší nebo menší výtlačné objemy, aniž by musel být vyměněn celkový hnací řetězec, popřípadě přizpůsoben na nově použitelný hydromotor.

U jednoho obzvláště výhodného provedení konstrukční řady pro motory s ozubenými koly se u předdefinovaného, pro všechny hydromotory konstrukční řady konstantního odstupu os, příslušným výtlačným prvkům, to znamená ozubeným kolům jednotlivých hydromotorů konstrukční řady, přidělí konstantní rozteč p roztečné kružnice, to znamená že modul jako faktor velikosti ozubení je pro všechny motory s ozubenými koly rovněž konstantní, takže existuje možnost vyvinout výtlačné prvky pro jednotlivé motory s ozubenými koly různých výtlačných objemů vždy z jednoho uspořádání motoru s jednotným základním výtlačným prvkem, jak je kupříkladu popsáno v nároku 8, ve kterém je základní ozubení provedeno pro maximální teoretický výtlačný objem alespoň jednoho z obou výtlačných prvků jako vysoké ozubení, a pro menší, popřípadě minimální výtlačný objem se ozubení, popřípadě jednotlivé výtlačné prvky příslušným způsobem obráběním opracují na průměr hlavové kružnice, zejména se obrousí. Tento způsob postupu umožní vytvoření konstrukční řady pro motory s ozubenými koly rozdílných výtlačných objemů, které jsou obzvláště kompaktní a s ohledem na jednotlivé použité prvky jsou provedeny silně standardizované. Vysoký stupeň standardizace vede ke zmenšení výrobních nákladů, což se zase projeví ve výdajích.

Dimenzování základní konstrukční jednotky pro maximální teoretický objemový výtlak a tím maximálně teoreticky předávatelný kroutící moment s ohledem na jednotlivá spolu zabírající ozubená kola se uskutečňuje se zřetelem na základy dimenzování geometrie párování ozubených kol. To platí pro všeobecný případ, že se bere v úvahu jen vliv na výšku zubů, nezávisle na tom, v jakém tvaru, a pro obzvláště výhodné provedení, u kterého, vycházeje od výtlačného prvku dimenzovaného pro maximální výtlačný objem, může být zkrácením výšky zubů, to znamená ubráním materiálu, realizován menší objemový výtlak.

Řešení podle vynálezu se může použít v motorech s ozubenými koly s

a) vnějším ozubení

b) vnitřním ozubením.

Přitom je nevýznamné, zdali se u motorů s ozubenými koly jedná o jednostupňové nebo vícestupňové motory s ozubenými koly.

U motorů s ozubenými koly s výtlačnými prvky s vnějším ozubením jsou oba výtlačné prvky výhodně s ohledem na velikost a geometrii ozubení dimenzovány, popřípadě provedeny stejně, zatímco u dvou- nebo vícestupňových motorů s ozubenými koly se se zřetelem na geometrii a rozměr používají výtlačné prvky s rozdílným dimenzováním.

Ozubení samotné je provedeno jako evolventní ozubení. Přitom je třeba vždy zohlednit to, že také při změně průměru hlavové kružnice se mezi jednotlivými výtlačnými prvky jednotlivých motorů konstrukční řady realizuje dosednutím boků utěsnění mezi sacím prostorem a tlakovým prostorem, aby se zajistila plná funkčnost motoru s ozubenými koly.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je dále blíže popsán a vysvětlen na příkladech jeho provedení podle připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 a1 a obr. 1a2 příkladně jedno provedení motoru s ozubenými koly řady motorů s ozubenými koly provedené

podle vynálezu, ve dvou pohledech, na obr. 1b1 a obr. 1b2 vzájemně porovnávaná dvě možná provedení pro motory s ozubenými koly konstrukční řady motorů vytvořené podle vynálezu na základě jednostupňového motoru s ozubenými koly s vnějším ozubením, přičemž obr. 1b1 znázorňuje motor s ozubenými koly pro vysoké přenositelné kroutící momenty a obr. 1b2 motor s ozubenými koly pro nízké přenositelné kroutící momenty, na obr. 2a a obr. 2b vždy výřez spolu zabírajících ozubení výtlačných prvků motorů znázorněných na obr. 1a a obr. 1b, a na obr. 3 použití řešení podle vynálezu pro vícestupňové motory s ozubenými koly s vnějším ozubením.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1a1 zřetelně znázorňuje v řezu motor 1_ s ozubenými koly konstrukční řady pro motory s ozubenými koly, vytvořené podle vynálezu, pro různé teoreticky předávatelné kroutící momenty. Tento motor Ts ozubenými koly má skříň 2, která je z čelní strany vymezena krytem 3. Ve skříni 2 jsou uspořádány oba výtlačné prvky - první výtlačný prvek 4 a druhý výtlačný prvek 5. Výtlačné prvky 4, popřípadě 5, jsou provedeny jako ozubená kola s vnějším ozubením ve tvaru čelních kol, která jsou spolu v záběru. Obě se s malou vůlí otáčejí ve skříni 2. První výtlačný prvek 4 je uložen na hnacím hřídeli 6. Hnací hřídel 6 je zase pomocí ložisek 7 a 8 uložen ve skříni 2, popřípadě v krytu 3 uzavírajícím skříň 2. Motor 1 s ozubenými koly má dále přípoj 8 pro výstup vytlačovaného provozního prostředku a tlakový přípoj 9. Oba přípoje, tlakový přípoj 9 a přípoj 8, jsou spojeny s odpovídajícími prostory 8.1 a 9.1. Provozní prostředek se dostává přes tlakový přípoj 9 do tlakového prostoru a vytváří na výtlačných prvcích moment, který způsobuje jejich rotaci a unášení provozního prostředku mezi jednotlivými prvky ozubení. Druhý výtlačný prvek se pohání přes záběr 4/5 zubů. V zubových mezerách výtlačných prvků, to jest v zubových mezerách 4.1 prvního výtlačného

prvku a zubových mezerách 4.2 druhého výtlačného prvku, se hydraulická kapalina dopravuje k přípoji 8 a odtamtud se odvádí.

Doplňkově existuje možnost motor 1 s ozubenými koly provést s axiálním korigováním vůle. To se může realizovat jednostranným ovládáním uložení výtlačných prvků nebo oboustranným ovládáním provozním tlakem. To poskytuje tu výhodu, že axiální vůle jednotlivých ozubených kol může být v závislosti na tlaku zmenšována.

Teoreticky předávatelný krouticí moment, který je nastavitelný v závislosti na výtlačném objemu, se podle vynálezu popisuje objemovým výtlakem tvořeným jednotlivými ozubeními výtlačných prvků 4, popřípadě 5, a vnitřní stěnou 10 skříně 2, a tlakem provozního prostředku na tlakovém přípoji, to znamená tak zvanými zubovými mezerami 4.1, popřípadě 5.1 mezi dvěma vzájemně sousedními zubovými prvky 4A a 4B. popřípadě 5A a 5B jednotlivých výtlačných prvků 4, popřípadě 5, jak je nikoliv rozměrově správně znázorněno na obr. 1a1 v pohledu II podle obr. 1a2.

Oba výtlačné prvky 4 a 5 jsou pro provedení podle obr. 1a dimenzovány identicky, to znamená že mají stejné geometrické rozměry.

Osy otáčení, popřípadě osy Rl souměrnosti pro výtlačný prvek 4, a R2 pro výtlačný prvek 5, mají mezi sebou určitý odstup, to znamená ve znázorněném případě odstup a os. Hloubka konstrukční jednotky motor 1. s ozubenými koly je v axiálním směru charakterizována rozměrem b.

Z obr. 1b1 a obr. 1 b2 je pro možné provedení jednoho motoru 1. s ozubenými koly a dalšího motoru 100 s ozubenými koly z konstrukční řady motorů s ozubenými koly podle vynálezu patrné, že odstupy teoretických os otáčení,

popřípadě os R1, popřípadě R2 souměrnosti, které se také označují jako odstup a os, a axiální rozměr b jsou pro oba motory identické. Odstup a os, který se zpravidla určuje odstupem os, na kterých jsou jednotlivé výtlačné prvky uloženy, se také může chápat jako odstup mezi dvěma rotujícími hřídeli, jak je to případem tehdy, jestliže je druhý výtlačný prvek pevně neotočně spojen s hřídelí. Alespoň první výtlačný prvek je pevně neotočně spojen s hnací hřídelí.

Značný rozdíl mezi oběma motory 1 a 100 s ozubenými koly konstrukční řady motorů s ozubenými koly spočívá v tom, že výtlačné prvky mají rozdílné průměry hlavových kružnic. Obr. 1 b2 přitom znázorňuje provedení se zmenšeným výtlačným objemem, popřípadě objemovým výtlakem, oproti motoru 1 s ozubenými koly podle obr. 1 b1. Navíc jsou výtlačné prvky 4, popřípadě 5 pro motor 1 s ozubenými koly, a výtlačné prvky 104, popřípadě 105 pro motor 100 s ozubenými koly provedeny jako vysoké ozubení. Průměr d«iB. d|<2B hlavové kružnice pro výtlačné prvky 104, popřípadě 105 je menší, než průměr d^l, dp<2 hlavové kružnice prvků 4A, 4B ozubení motoru 1 s ozubenými koly. Průměry ^F1B· £ÍF2B· dpi, dp2 patních kružnic pro jednotlivé výtlačné prvky 104, 105, popřípadě 4, 5 motorů 100, popřípadě 1 s ozubenými koly, jsou provedeny identicky. Na základě z toho vyplývající diference ve formě zubové výšky z-jg, ?2B- Z1> popřípadě Z2 vyplývají tedy pro možné vytlačitelné objemy mezi dvěma vzájemně sousedními prvky 104A, 104B ozubení, popřípadě 4A, popřípadě 4B, a 105A, 105B, popřípadě 5A, 5B při stejném axiálním rozměru a tím šířce zgi a zg2 ozubení rozdílné velikosti.

Znázorněné provedení se dvěma identicky dimenzovanými výtlačnými prvky 4 a 5, popřípadě 104 a 105, představuje obzvláště výhodné provedení. To umožňuje, vycházeje z provedení motoru 1 s ozubenými koly s výtlačnými prvky 4, 5 podle obr. 1a, popřípadě obr. 1b, vyvinout jednoduchým opracováním těchto výtlačných prvků výtlačné prvky 104, 105 motoru 100 s ozubenými koly. To se

ft ft • · · ·

může uskutečnit, jak již bylo uvedeno, jednoduchým obroušením jednotlivých prvků ozubení a tím zmenšením výšky zubů. Také skříň musí být rovněž opatřena průchozím otvorem (vyfrézováním) pro ozubená kola.

Znázorněné ozubení je přímým ozubením, popřípadě čelním ozubením. Výhodně jsou tato ozubení provedena jako evolventní ozubení. Myslitelné je však také to, že ozubení jednotlivých prvků ozubení se provedou komplementárním způsobem vůči sobě jako šikmá ozubení. Takovéto provedení se vyznačuje velmi malým vývinem hluku při velkých i malých objemových výtlacích. Dosažené skokové, popřípadě profilové trvání záběru mělo by potom ležet v obou případech ještě přes 2.

Obr. 2a a obr. 2b znázorňují výřezy předmětu z obr. 1 b1 a obr. 1b2 vezvětšeném znázornění v pohledu zprava. Ty slouží k objasnění vzájemného zabírání do sebe jednotlivých prvků ozubení jednotlivých výtlačných prvků 4, 5, popřípadě 104, 105. K objasnění jsou ještě jednou zaneseny geometrické veličiny potřebné k charakteristice ozubení. Znázorněny jsou průměry d4, d-j 04 základních kružnic. Dále průměry Β- dK2B> ílK1> d«2 hlavových kružnic, jakož i průměry dpi β, <ÍF2B> <2f1 ^F2 patních kružnic, jakož i výšky ζ>|β, Ζββ, z-| a Ζβ zubů. Pro obě provedení podle obr. 2A a obr. 2B mají jednotlivé výtlačné prvky 4, 5, popřípadě 104, 105 identickou rozteč β.

Provedení výtlačných prvků motoru konstrukční řady motorů s identickými rozměry, popřípadě s identickým geometrickým dimenzováním, umožňuje obzvláště standardizovanou výrobu jednotlivých motorů konstrukční řady motorů. Ozubení samotná mohou být všechna zhotovena identicky.

Obr. 3 znázorňuje motor 200 s ozubenými koly s vnějším ozubením ve tvaru dvouproudového motoru s ozubenými koly ve znázornění v řezu. Tento

9 ·

motor má tři výtlačné prvky, první výtlačný prvek 204 a dva další výtlačné prvky

205.1, popřípadě 205.2. Ty jsou uspořádány a uloženy ve skříni 202 s výhodně axiálně provedeným skříňovým krytem 203. Motor 200 s ozubenými koly má dva sací přípoje 209.1 a 209.2, jakož i dva tlakové přípoje 208.1 a 208.2. Ty jsou vždy spojeny s příslušnými sacími prostory 211.1, 211.2 á tlakovými prostory 212.1 a

212.2. Sací prostory a tlakové prostory jsou přitom vytvořeny v oblasti spolu zabírajících výtlačných prvků. Výtlačné prvky 204, 205.1 a 205.2 fungují jako hnací prvky. Výtlačné prvky 205.1 a 205.2 jsou alespoň nepřímo pevně neotočně uloženy na hnacím hřídeli. Ve znázorněném případě jsou výtlačné prvky provedeny s rozdílnými rozměry. Zejména se tyto výtlačné prvky liší s ohledem na svůj průměr dj< hlavové kružnice, průměr dp patní kružnice, jakož i průměr d základní kružnice. Výhodně jsou, tak jak je to znázorněno na obr. 3, provedeny oba druhé výtlačné prvky 205.1 a 205.2 s ohledem na své geometrické rozměry v axiálním a radiálním směru identicky. Myslitelné jsou však také provedení, která mají druhé výtlačné prvky 205.1 a 205.2 rozdílné. Výhodně se však volí tvar znázorněný na obr. 3, protože ten připouští největší míru standardizace. Směr průtoku provozního prostředku je zanesen pomocí šipek. Z nich je zřejmé, že s tímto motorem 200 s ozubenými koly se umožní dva rozdílné směry proudění a tím dopravní směry, avšak dosáhne se stejných výstupních směrů otáčení.

K řadě motorů s ozubenými koly motorů s ozubenými koly s vnějším ozubením podle obr. 3, vytvořené podle vynálezu, se odstupy AI a A2 os mezi jednotlivými motory s ozubenými koly řady motorů udržují konstantní, pouze výška ozubení se mění analogickým způsobem, jak je popsáno podle obr. 1 a obr. 2. Jednotlivé motory s ozubenými koly řady motorů s ozubenými koly vytvořené podle vynálezu se tedy dají jednoduchým způsobem vyvinout rovněž z motoru s ozubenými koly podle obr. 3 se základní konfigurací pro výtlačné prvky 204, popřípadě 205.1 a 205.2. Také zde jsou jednotlivá ozubení provedena jako vysoká ozubení, což poskytuje výhodu dosáhnout co možná širokého rozptylu teoretických dopravních objemů, při neměnném zajištění funkce motoru s ozubenými koly, zejména utěsnění mezi výstupním prostorem a tlakovým prostorem.

Provedení znázorněná na obr. 1 až obr. 3 představují výhodná provedení motorů s ozubenými koly řady motorů s ozubenými koly podle vynálezu. Obměny, které se však využijí z řešení podle vynálezu, jsou rovněž myslitelné. Konkrétní provedení v závislosti na požadavcích použití spočívá na uvážení odborníka.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Konstrukční řada pro motory s ozubenými koly pro rozdílné dopravní objemy

1.1 s alespoň dvěma motory (1, 100) s ozubenými koly;

1.2 každý motor (1, 100) s ozubenými koly má alespoň dva spolu zabírající výtlačné prvky (4, 5, 104, 105), první výtlačný prvek (4, 104) a druhý výtlačný prvek (5, 105), ve tvaru ozubených kol;

1.3 jednotlivé motory (1, 100) s ozubenými koly konstrukční řady mají

a) v podstatě identické rozměry pro odstup (a) os mezi teoretickými osami, popřípadě teoretickými osami (R1, R2) otáčení obou výtlačných prvků (4, 5, 104, 105), a

b) v podstatě identickou šířku (ZB1, ZB2) ozubení ve formě v podstatě identického axiálního rozměru prvků ozubení;

1.4 jednotlivé motory (1, 100) s ozubenými koly se od sebe liší alespoň vzhledem k velikosti průměru (d^i, dj<2> ^Κ1Β> ^Κ2Β) hlavových kružnic alespoň jednoho z obou výtlačných prvků (4, 5, 104, 105).
2. Konstrukční řada pro motory s ozubenými koly pro rozdílné dopravní objemy podle nároku 1, vyznačující se tím, že jednotlivé výtlačné prvky (4, 5, 104, 105) jednotlivých motorů (1, 100) s ozubenými koly a/nebo motorů (1, 100) s ozubenými koly konstrukční řady jsou geometricky dimenzovány takovým způsobem, že ozubení je popsatelné konstantní roztečí (p) roztečných kružnic.
3. Konstrukční řada pro motory s ozubenými koly rozdílných dopravních objemů podle některého z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že výtlačné prvky (4, 5, 104, 105) jsou provedeny jako ozubená kola s vnějším ozubením.

• · • ·

φ.

• Λ
4. Konstrukční řada podle nároku 3, vyznačující se tím, že jednotlivé výtlačné prvky (4, 5 nebo 104, 105) motoru (1 nebo 100) s ozubenými koly konstrukční řady mají identické rozměry a geometrické dimenzování.
5. Konstrukční řada podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se následujícími znaky:

5.1 každý motor (200) s ozubenými koly je proveden jako dvoustupňový motor s ozubenými koly;

5.2 je uspořádán alespoň jeden další třetí výtlačný prvek (205.2), který je v záběru s jedním z prvých dvou výtlačných prvků (204, 205.1 );

5.3 alespoň dva výtlačné prvky (204, 205.1, 205.2) mají rozdílné průměry hlavových kružnic.
6. Konstrukční řada podle některého z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že první výtlačný prvek je proveden jako duté kolo s vnitřním ozubením, a druhý výtlačný prvek jako s ním zabírající vně ozubený pastorek.
7. Konstrukční řada podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že ozubení jsou provedena jako šikmé ozubení.
8. Způsob výroby motorů s ozubenými koly konstrukční řady motorů ze základní konstrukční jednotky pro motory s ozubenými koly, s určitým odstupem os mezi geometrickými osami nebo teoretickými osami otáčení výtlačných prvků, určitým definovaným axiálním rozměrem ozubení a určitým průměrem hlavové kružnice jednotlivých výtlačných prvků; vyznačující se tím, že motor s ozubenými koly menšího dopravního objemu se získá snížením výšky ozubení pomocí ubrání materiálu ze základní konstrukční jednotky pro motory s ozubenými koly.