CZ20001960A3

CZ20001960A3 - Způsob výroby součástí z vícevrstvého materiálu Al2O3/aluminid titanu

Info

Publication number: CZ20001960A3
Application number: CZ20001960A
Authority: CZ
Inventors: Tilmann Haug; Christoph Hesselmann; Steffen Rauscher; Michael Scheydecker
Original assignee: Daimlerchrysler Ag
Priority date: 1997-11-28
Filing date: 1998-11-03
Publication date: 2001-12-12
Also published as: CN1276774A; JP2002536538A; KR20010024193A; US6322608B1; EP1034151A1; DE19752776C1; WO1999028274A1; BR9815057A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby součásti z vícevrstvého materiálu Al₂O3/aluminid titanu, u kterého se z výchozího množství, obsahujícího titan, zejména jako oxid, lisuje tvarové těleso, tvarové těleso se při převodní teplotě podrobuje tepelnému zpracování a tím se vyrábí reakční těleso, reakční těleso se pod tlakem při plnicí teplotě plní změkčeným nebo tekutým hliníkem a/nebo hliníkovou slitinou dále zjednodušeně nazývanými hliník - a vstupní materiály reakčního tělesa naplněného hliníkem se přeměňují na vícevrstvý materiál Al₂O3/aluminid titanu.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu DE 196 05 858 Al je známý způsob výroby součásti z vícevrstvého materiálu Al₂O3/aluminid titanu. Vícevrstvý materiál keramika/kov spojuje vlastnosti keramické a kovové fáze a vykazuje vyšší pevnost a vyšší houževnatost. U způsobu, který byl vzat za základ, se vytváří výchozí množství, které obsahuje mimo jiné titan v oxidické sloučenině. Oxid titanu není možné při současném vytváření aluminidu a A1₂O₃ redukovat pomocí hliníku. Jako oxid titanu výchozího množství se mimo jiné uvádí TiO₂. Z výchozího množství se lisuje tvarové těleso v téměř konečném tvaru. Tvarové těleso se převádí prostřednictvím tepelného zpracování při převodní teplotě na reakční těleso, které se následně infiltruje tekutým hliníkem. Reakční těleso se před plněním hliníkem pod tlakem spéká. Po spékání se reakční těleso temperuje na plnicí teplotu, která je upravena nad taviči • · · · · · • · · · · ···· • · · · · · · · · · « teplotou hliníku a/nebo hliníkové slitiny - dále se pro zjednodušení uvádí hliník. Dále je upravena plnicí teplota pod reakční teplotou, při které se odehrává takzvaná SHS reakce mezi hliníkem a nejméně jedním výchozím materiálem. SHS reakce (šelf propagating high temperature synthesis - samočinně se šířící syntéza při vysoké teplotě) je reakce, která probíhá nad svou reakční teplotou velmi rychle, je silně exotermická a téměř nekontrolovatelná. Při plnicí teplotě se reakční těleso plní pod tlakem hliníkem. Po naplnění se naplněné reakční těleso zahřívá přes plnicí teplotu na převodní teplotu, která je upravena vyšší než teplota plnicí, přičemž se nyní odehrává výměnná reakce mezi hliníkem a součástmi reakčního tělesa za vytváření vícevrstvého materiálu AhCh/aluminid titanu.

Reakční těleso se ovšem, jak je patrné z příkladu ve spisu DE 196 05 858 Al, převádí na vícevrstvý materiál Al2O₃/aluminid titanu pouze částečně. Dále je ze spisu DE 196 05 858 Al patrné také to, že reakční těleso, obsahující TÍO2, je možné úplně naplnit hliníkem jen v některých případech. Reakční těleso tohoto druhu může být dále také jen ve výjimečných případech úplně upraveno titan aluminidovou fází, což je spojeno s vyšším výskytem zmetků

Z nezveřejněného spisu DE-P 19710671.4 je známý způsob výroby součásti z vícevrstvého materiálu kov/keramika, u kterého se reakční těleso z keramických výchozích materiálů plní termicky změkčeným kovem - zejména hliníkem - a/nebo kovovou slitinou. Plnicí teplota je upravena pod reakční teplotou, přičemž reakční teplota provede výměnnou reakci mezi kovem keramického výchozího materiálu a kovem plněným. Po pokud možno úplném naplnění reakčního tělesa se toto naplněné těleso ohřeje na převodní teplotu nebo na vyšší, čímž pak nastane právě zmíněná výměnná reakce. Při • · • 4 · ·

4 této výměnné reakci se vyrobí součást z vícevrstvého materiálu kov/keramika, která vykazuje keramickou a kovovou fázi s intermetalickou vazbou kovu keramiky a kovu plnicího kovu. Plněním reakčního tělesa kovem, změkčeným ohřevem pod reakční teplotu, při které se odehrává výměnná reakce mezi plněným kovem a materiálem reakčního tělesa, se získá při plnění a také při navazující výměnné reakci mezi přidávaným kovem a materiálem reakčního tělesa keramická matrice. Ideálním způsobem se provede úplné naplnění pórů reakčního tělesa, takže při stechiometrickém dimenzování substancí, které přicházejí v úvahu, se reakce provede v celé součásti, bez trhlin a kanálků. Přednostně je zde plnicím kovem hliník a kovem keramiky titan, takže po přednostní výměnné reakci vykazuje keramická fáze TiB_x a/nebo TiC_y a/nebo TiCN a AI2O3, přičemž intermetalickou sloučeninou kovové fáze je aluminid titanu s vysokou tepelnou odolností, zejména TiAl. Vlastnosti takového vícevrstvého materiálu kov/keramika jsou dobré. Například vícevrstvý materiál kov/keramika, který se vyrábí s hliníkem jako plnicím kovem a Ti jako kovem keramického reakčního tělesa, vykazuje tak hustotu 3,4 g/cm³, přičemž tato hustota je nepatrně vyšší, než hustota takzvaných MMCs (kompozita s kovovou matricí), avšak činí pouze 42 % hustoty srovnatelné litiny. Zejména v přednostním provedení, u kterého sloučenina s vysokou tepelnou odolností ve formě intermetalické sloučeniny TiAl postačuje oblasti použití součásti do nejméně 800 °C, přičemž hodnota pro šedou litinu je zřetelně překročena. Z vyrobeného vícevrstvého materiálu kov/keramika se zhotovují zejména třecí kruhy pro třecí plochy kotoučových brzd. Tyto třecí kruhy se následně upevňují technikami mechanického spojování, jako šroubovými spoji atd. na věnce brzdových kotoučů.

Avšak předtím, než se reakční těleso naplní kovem, popřípadě slitinou, musí se výchozí materiály reakčního tělesa zahřát, přičemž se • · · · · · • · mezi výchozími materiály odehraje první výměnná reakce, při které se z výměnných materiálů vytvářejí vysoce hodnotné a drahé materiály výchozí. Po naplnění kovem se z těchto drahých výchozích materiálů a kovu vytváří keramická fáze a kovová fáze, přičemž k jejich tvorbě se opět používá výměnná reakce a sice tentokrát s výchozím materiálem a plnicím kovem.

U dalšího způsobu se také popisuje infiltrace keramického reakčního tělesa hliníkem (spis US-A-4,988,645). Zde se vyrábí keramické těleso reakcí SHS (SHS reakce: Šelf propagating high temperature synthesis, znamená zažehnutí reaktivní směsi, přičemž se reakce sama udržuje a jako produkty reakce vznikají požadované keramické matrice).

Tímto způsobem vyrobená součást však částečně vykazuje nepřijatelnou poréznost, takže míra zmetkovitosti je vysoká. Plnění u reakčního tělesa s T1O2 jako výchozím materiálem reakčního tělesa je zvlášť velmi špatné.

Všechny jmenované způsoby celkem vykazují vysokou spotřebu energie, kterou lze mimo jiné odvodit z různých termických procesů, jako je spékání, první výměnná reakce, plnění a následně druhá výměnná reakce při teplotách vyšších oproti plnicí teplotě. Díky této energetické spotřebě jsou tyto způsoby drahé.

Ze spisu WO 84/02927 je znám způsob výroby tlakových odlitků hliníku vyztužených vlákny, způsob takzvaných mačkaných odlitků. U tohoto způsobu se nejdříve lisuje z výchozího množství, obsahujícího mimo jiné vlákna, porézní těleso polotovaru, které se následně plní hliníkem. Pro stabilizování porézního tělesa polotovaru a pro zachování orientace vláken, uspořádaných v tělese polotovaru se k »· ···· • ·

5* · ’ >··· výchozímu množství přidává pojivo, které se při plnění tělesa polotovaru termicky vyloučí. Díky existenci pórů a síle pojivá nedochází k žádným, respektive nanejvýš zanedbatelným deformacím tělesa polotovaru. Chemická reakce mezi plněným hliníkem a výchozími materiály tělesa polotovaru se přitom nekoná, takže vliv takové reakce na strukturu a tvarování pozdějších tlakových odlitků není znám.

Úkolem vynálezu je již dříve známé způsoby dále rozvinout tak, že výroba součástí z vícevrstvého materiálu kov/keramika je jednodušší, rychlejší a zejména levnější, stejně jako energeticky úspornější a že vícevrstvý materiál může být se zřetelem na svůj objem spolehlivě a pokud možno dalekosáhle upraven aluminidem titanu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob výroby součásti z vícevrstvého materiálu AUOj/aluminid titanu, u kterého se z výchozího množství, obsahujícího titan, zejména jako oxid, lisuje tvarové těleso, tvarové těleso se při převodní teplotě podrobuje tepelnému zpracování a tím se vyrábí reakční těleso, reakční těleso se pod tlakem při plnicí teplotě plní změkčeným nebo tekutým hliníkem a/nebo hliníkovou slitinou dále zjednodušeně nazývanými hliník - a vstupní materiály reakčního tělesa naplněného hliníkem se přeměňují na vícevrstvý materiál AhOs/aluminid titanu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že k výchozímu množství se přidává uhlík a/nebo jeho předběžné produkty, plniva a pojivá, že pojivo alespoň v určitých oblastech tlakově stabilizované vzájemně spojí jednotlivé součásti výchozího množství, že převáděcí teplota je zvolena menší nebo stejná jako plnicí teplota, že plnivo a zvláště také pojivo se volí s takovou teplotou rozkladu, která je stejná nebo menší než plnicí teplota, že tlakově stabilizované ·· ···« ·· 44 ·· • · ··· 4 · 4 4 • 4 4 4 4 4 4 · 4 · 4 reakční těleso se plní přímo hliníkem, že plnivo a popřípadě pojivo se před nebo při plnění hliníkem zejména termicky odstraňují, že plnicí teplota je uspořádána nad tavící teplotou hliníku ale pod reakční teplotou, při které se mezi hliníkem a oxidem titanu odehrává výměnná reakce, že po naplnění reakčního tělesa hliníkem se naplněné reakční těleso ochladí na převodní teplotu, která leží pod tavící teplotou hliníku a že při převodní teplotě vzájemně reagují výchozí materiály reakčního tělesa a hliník v reakci pevného tělesa, při vytváření vícevrstvého materiálu Al₂O₃/aluminid titanu.

Použitím tlakově stabilního a zejména redukovaného oxidu titanu TiO_x s x = 1, 1,5, 1,67, nebo zvláště reakčního tělesa obsahujícího uhlíkem redukovatelný TÍO2, které je formováno zejména do konečného tvaru a/nebo je obráběno, může být hliníková tavenina dokonce spontánně infiltrována a zejména velmi dobře tlakově infiltrována.

Reakce mezi hliníkem a materiály reakčního tělesa do vícevrstvého materiálu Al₂O3/aluminid titanu výchozích materiálů, může být upravena zejména v jednotlivém zahřívacím procesu.

Převodní teplota je upravena zejména pod plnicí teplotou, přednostně leží pod taviči teplotou hliníku a obzvlášť přednostně pod 400 °C. Tím se nutná spotřeba energie a také nutný výrobní čas snižují.

Pro plnění reakčního tělesa hliníkem, popřípadě hliníkovou slitinou se reakční těleso zahřívá. Proto má význam používat k výrobě reakčního tělesa mimo jiné TiO₂ a C, protože z TiO₂ a C se pak může při zahřívání vytvářet mimo jiné redukovaný oxid titanu TiO_x (TiO, Ti₂O₃ a/nebo T13O5).

φ φ φφφφ *7· · · φφφφ φφ *· φ* φ· ·φ • · φφφφ φφφφ φ «φ φ φφ φφφ φφ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ φ · φφ

Překvapivým způsobem se při tlakové infiltraci reakčního tělesa hliníkem ovšem ještě žádná výměnná reakce při vytváření vícevrstvého materiálu Al₂O₃/aluminid titanu nekoná. Vytváření vícevrstvého materiálu Al₂O₃/aluminid titanu nastává, jak již bylo zmíněno, nejprve reakcí pevného tělesa, jehož procesní teplota leží pod taviči teplotou hliníku.

Další smysluplná provedení vynálezu je možno odvodit z odpovídajících dalších nároků. Jinak se vynález blíže vysvětluje na základě dále uvedených příkladů.

Příklady provedení vynálezu

Práškové keramické výchozí množství uhlíku a TiO₂ s pojivém a plnivem se smísí a následně slisuje.

Zpracováním za nízké teploty ve vakuu nebo ochranném plynu, zejména dusíku nebo CO₂, mezi 350 °C a 700 °C, zejména při 400 °C se zejména plnivo a popřípadě také pojivo vypalují ve vakuu nebo ochranném plynu, přičemž vzniká porézní a nespečené tlakově stabilní keramické reakční těleso.

Účelným způsobem se zde provádí termogravimetrická analýza (TG), která slouží jako důkaz, že pojivo a popřípadě také plnivo je úplně odstraněno.

Cíleným přidáním plniva a pojivá může být nastavena přesně definovaná poréznost, struktura pórů a pevnost, čímž je umožněna tlaková infiltrace reakčního tělesa.

»1 ··

4 4 4

4 4444

4 4 4 4

4444 • 4 δ

»4 4 4·· ·· ·

4 4

44

Výhodou vynálezu je to, že při celkové výrobě součásti z vícevrstvého materiálu kov/keramika tohoto druhu, tedy od začátku výroby reakčního tělesa, přes plnění reakčního tělesa hliníkem, po vytváření vícevrstvého materiálu prostřednictvím výměnné reakce nejsou nutné žádné teplotní kroky přes 800 °C, zejména přes 700 °C. Navíc se tato reakce děje v krátkém čase, zejména plnění tlakovým litím.

Dále nastává přeměna hliníku na alumimid titanu, odolný proti vysokým teplotám. Používají se dále velmi výhodné suroviny, v současné době je cena jednoho kilogramu cca 4 DM.

Pro výrobu výchozího množství se nejdříve vzájemně smísí zejména oxid titanu a grafit v definovaném stechiometrickém poměru. Následně se přidá homogenní směs 1 - 3 % hmotnostních pojívá, přednostně polyvinylalkoholu PVA a/nebo polyetylenglykolu PEG ve vodném roztoku a prohněte. Po pojivu se přidává směs vodou ředitelného organického plniva ve formě prášku nebo vláken, přednostně derivát celulózy, zejména acetát celulózy, a rovněž se prohněte.

Plnivo, přidávané přednostně ve formě prášku, má střední velikost zrna zejména mezi 10 pm a 100 pm, přednostně 20 pm. Směs se buď vysušená nebo vlhká (zbytková vlhkost cca 10-20 % H₂O) lisuje pod tlakem zejména 300 barů. Volitelně je jednoosý lisovací proces následován dalším studeným izostatickým lisovacím procesem.

Reakční těleso, vylisované přednostně v téměř konečném tvaru, se mechanicky opracovává na konečný rozměr a pro následné plnění reakčního tělesa tekutým hliníkem při výrobě součásti se vkládá do tlakové licí formy.

99 e · · • 9 · ·· •9 ···· • 9 9 • 9 • · Q9 9 9

-999» I» • · · · 9* 99

9 9 « • · 9 ·

9 9 9 • 9 9 9 »9 99

Pro plnění hliníkem při procesu tlakového lití mají význam pevnost, modul pružnosti, poréznost a struktura pórů reakčního tělesa.

Tyto vlastnosti mohou být ovlivněny volbou pojivá, plniva, množstvím plniva a lisovacím tlakem. Vliv mají dále ještě velikost částic keramického prášku (TiO₂ atd.) a plniva.

Souvislosti mezi ovlivňujícími veličinami a cílovými veličinami jsou kvalitativně vyneseny v následující tabulce 1.

Tabulka 1: Vliv procesních parametrů na vlastnosti reakčního tělesa

Ovlivňující veličiny->

Cílové veličiny ·ί	Druh plniva	Množství plniva	Lisovací tlak	Velikost částic
Pevnost tělesa	+	+	+++	+
Modul pružnosti	+	+	+++	+
Poréznost	+	++	++	++
Struktura pórů	++		+	++ +

+ = malý vliv, ++ = střední vliv, +++ = velký vliv

Příklady

Na základě příkladů 1 až 7 se následně uvádějí jednotlivé příklady pro výchozí množství pro reakční těleso.

Příklad 1:

moly TiO₂ (střední průměr zrna djo = 0,3 pm) se v hnětacím stroji (například firmy Eirich) předem smísí s jedním molem C (dso = • · « · · • · · • · · • · • · • · ···· ··

0,05 pm) po dobu cca 10 min. Do této směsi se přidávají 3 % hmotnostní polyetylenglykolu (ve 20 % vodném roztoku) a prohnětou se. Do vlhké heterogenní směsi se zase přidává 10 % hmotnostních acetátu celulózy (CA) (dso = 20 pm) a promíchá v hnětacím stroji. Prášek se lisuje jednoosým tlakem 30 MPa. Následně nastává izostatické lisování za studená s tlakem 200 MPa. Reakční těleso se při 700 °C zahřívá jednu hodinu v atmosféře dusíku (rychlost doby výhřevu při 350 °C je 1 K/min), přičemž všechny organické přísadové materiály beze zbytku vyhoří. Reakční těleso má pevnost 7 MPa a poréznost 49 %. Průměr pórů vykazuje bimodální rozdělení, u kterého leží maximum u 0,1 pm a minimum u 20 pm.

Příklad 2:

Jako v příkladu 1, pouze molový poměr mezi TiO₂ a C činí 3/2. Zde je potřebné izostatické dokončovací lisování při 300 MPa.

Příklad 3:

Jako v příkladu 1, pouze množství acetátu celulózy činí 20 % hmotnostních.

Příklad 4:

Jako v příkladu 1, pouze do heterogenní směsi TiO₂/C/PEG/C A se před jednoosým lisováním přidává 10 % hmotnostních vody.

Příklad 5:

Jako v příkladu 1, pouze do heterogenní směsi TiO₂/C/PEG/CA se před jednoosým lisováním přidává 1 % hmotnostní metylcelulózy.

·· ·· ► · ♦ · ι · · ·

I ♦ · ·

Β · · · ·· ··

Příklad 6:

Jako v příkladu 1, pouze do heterogenní směsi TiO₂/C/PEG/CA se přidávají krátká vlákna z konstantanového drátu nebo uhlíková vlákna. Tím se zvyšuje tažnost.

Příklad 7:

Jako v příkladu 1, pouze velikost zrna TiO₂ má střední průměr 15 pm. Tím klesá poréznost na 47 %. Pevnost v tlaku se zvýší na 7,5 MPa.

Reakční tělesa jsou upravena pro následné tlakové plnění hliníkem. Po naplnění se tělesa podrobují tepelnému zpracování pod bodem tání hliníku, čímž vznikne součást z vícevrstvého materiálu, která sestává z obzvlášť homogenně rozděleného TiC, A1₂O₃ a Al₃Ti.

Na tomto místě se musí poukázat na to, že při pozdějším tepelném zpracování při výrobě vícevrstvého materiálu, se odehrává reakce pevného tělesa. Proto se může tato reakce odehrát pod bodem tání hliníku. Přednostně homogenní vícevrstvý materiál je odolný proti vysokým teplotám a proti opotřebení.

Způsob podle vynálezu a stejně tak výchozí množství podle vynálezu, respektive reakční těleso podle vynálezu jsou vhodné zejména pro výrobu třecích ploch tribologických systémů nebo komponentů motoru a/nebo komponentů vozidel a/nebo brzdových kotoučů a/nebo třecích ploch pro brzdové kotouče Pod pojmem tribologické systémy se vedle brzdových kotoučů rozumějí také strukturální komponenty v tryskových pohonných jednotkách a motorech, zejména pak kluzná ložiska a materiály na řezné nástroje.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby součásti z vícevrstvého materiálu Al₂O3/aluminid titanu, u kterého se z výchozího množství, obsahujícího titan, zejména jako oxid, lisuje tvarové těleso, tvarové těleso se při převodní teplotě podrobuje tepelnému zpracování a tím se vyrábí reakční těleso, reakční těleso se pod tlakem při plnicí teplotě plní změkčeným nebo tekutým hliníkem a/nebo hliníkovou slitinou - dále zjednodušeně nazývanými hliník - a vstupní materiály reakčního tělesa naplněného hliníkem se přeměňují na vícevrstvý materiál AUOs/aluminid titanu, vyznačující se tím, že k výchozímu množství se přidává uhlík a/nebo jeho předběžné produkty, plniva a pojivá, že pojivo alespoň v určitých oblastech tlakově stabilizované vzájemně spojí jednotlivé součásti výchozího množství, že převáděcí teplota je zvolena menší nebo stejná jako plnicí teplota, že plnivo a zvláště také pojivo se volí s takovou teplotou rozkladu, která je stejná nebo menší než plnicí teplota, že tlakově stabilizované reakční těleso se plní přímo hliníkem, že plnivo a popřípadě pojivo se před nebo při plnění hliníkem zejména termicky odstraňují, že plnicí teplota je uspořádána nad taviči teplotou hliníku, ale pod reakční teplotou, při které se mezi hliníkem a oxidem titanu odehrává výměnná reakce, že po naplnění reakčního tělesa hliníkem se naplněné reakční těleso ochladí na převodní teplotu, která leží pod tavící teplotou hliníku a že při převodní teplotě vzájemně reagují výchozí materiály reakčního tělesa a hliník v reakci pevného tělesa, při vytváření vícevrstvého materiálu Al₂O₃/aluminid titanu.

• · · · • · • · • · · · · · • · · · ··· • · · · · ·

IQ »·····

1j ······ ·· ··
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro plnění se hliník a tvarové nebo reakční těleso ohřívají na plnicí teplotu.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakční těleso se plní hliníkem v nespečeném stavu.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakční těleso se vyrábí téměř v konečném tvaru.
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakční těleso se třískově obrábí téměř do konečného tvaru.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že k výchozímu množství se přidává TiO a/nebo TÍ2O3 a/nebo T13O5 a/nebo zejména T1O2.
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že k výchozímu množství se přidává T1O2, že T1O2 se redukuje uhlíkem a že při zejména termickém odstraňování plniva a/nebo pojivá se jako konečný produkt vytváří redukovaně účinný uhlík a zůstává v reakčním tělese.
8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že plnivo se pod plnicí teplotou odpařuje a/nebo přeměňuje na uhlík.
9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pojivo se pod plnicí teplotou odpařuje a/nebo přeměňuje na uhlík.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako plnivo se volí organický materiál, přednostně termoplasty nebo termosety a zvlášť přednostně škrob a/nebo mouka a/nebo derivát celulózy, zejména acetát celulózy.
11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že výchozí materiály výchozího množství se homogenně rozdělují.
12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že k výchozímu množství se přidává 1 - 3 % hmotnostní pojivá.
13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako plnivo se volí prášek s velikostí zrna přednostně mezi 10 μιη a 100 μιη, zejména přednostně asi 20 pm.
14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako pojivo se volí polyvinylalkohol (PVA) a/nebo polyetylenglykol (PEG), přednostně ve vodném roztoku.
15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že k výstupnímu množství se při plnicí teplotě přidávají netekuté přísadové materiály, zejména TiC a/nebo SiC a/nebo BaC a/nebo TiB₂.
16. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že AI2O3 keramické fáze se vzájemně spojuje ve všech třech prostorových směrech.
17. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že k výchozímu množství se přidávají vlákna, zejména z minerálních a/nebo keramických materiálů.

• ·
18. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se hliník dodává s pouze malým přetlakem, tedy takzvaným postupem mačkání odlitků.
19. Použití způsobu podle nároku 1 k výrobě třecích ploch tribologických systémů a/nebo motorových komponentů a/nebo komponentů vozidel a/nebo brzdových kotoučů a/nebo třecích ploch pro brzdové kotouče.