CZ2000186A3 - Elektrický konektor - Google Patents

Description

Elektrický konektor

Oblast techniky

Vynález se týká elektrického konektoru s vnějším dílem a s ním spojitelným vnitřním dílem s vybráním, do kterého ve spojeném stavu zabírá západka, která je pružně držena ve výřezu vnějšího dílu a dosednutím na axiálně posuvné pouzdro uspořádané na vnějším dílu je zajištěna proti radiálnímu vychýlení.

Dosavadní stav techniky

Pod elektrickým konektorem se rozumí zejména elektrické spojení vodičů nebo elektrické spojení přístrojů pomocí spojovací zástrčky a spojovací zásuvky. Takový konektor slouží k tomu, aby se mohlo vytvořit elektrické spojení pomocí zasunutí. K tomu účelu se pomocí zásuvného kontaktového dílu kupříkladu ve tvaru vícepólové spojovací zástrčky, napojeného na elektrické vedení, vytvoří uvolnitelné elektrické spojení k dílu protilehlého kontaktu. Díl protilehlého kontaktu, kupříkladu ve tvaru spojovací zásuvky, může být přitom rovněž napojen na elektrické vedení nebo přímo spojen s elektrickým přístrojem. Pro zabránění dotyku dílů pod napětím je takový konektor často opatřen ochranným límcem sahajícím přes díly pod napětím a sestávajícím obvykle z izolačního materiálu. Konektor zahrnuje v podstatě vnější díl, účelně ve tvaru zástrčkového dílu, a jím uchycený vnitřní díl, který potom obsahuje protilehlé kontakty konektoru ve tvaru zásuvek. Vnitřní díl a vnější díl jsou přitom obvykle s ohledem na své rozměry sobě • * • ·

9

9

9999

-29 9 9 9

9 9 9 9

9 9 · «9 9·Φ9 ·· přizpůsobeny takovým způsobem, že konektor je držen pohromadě pomocí silového nebo třecího styku. Pro zabránění neúmyslnému uvolnění spojení je ze spisu US 4.017.139 známo blokovácí zařízení ve tvaru axiálně posunutelného pouzdra. Blokování jednak slouží k zajištění proti neúmyslnému uvolnění konektoru a jednak k blokování proti neúmyslnému vzájemnému zasunutí zásuvných dílů. Přitom je pouzdro z klidové nebo normální polohy posunutelné ven jak v zásuvném směru, tak i proti němu přes tuto klidovou polohu až k příslušnému odblokovacímu dorazu, takže jsou pro pouzdro prakticky k dispozici tři dorazy. To však podmiňuje komplexní a proto nákladný blokovací mechanismus, Cílem vynálezu je odstranit nedostatky dosavadního stavu techniky a zajistit kontrukčně jednoduchý elektrický konektor uvedeného rodu se spolehlivým blokováním, které jednak bezpečně zabraňuje neúmyslnému rozpojení obou spojovacích dílů, a jednak umožňuje libovolně často opakovatelné uvolnění konektoru.

Podstata vynálezu

Nedostatky dosavadního stavu techniky podstatnou měrou odstraňuje a cíl vynálezu splňuje elektrický konektor s vnějším dílem a s ním spojitelným vnitřním dílem s vybráním, do kterého ve spojeném stavu zabírá západka, která je pružně držena ve výřezu vnějšího dílu a dosednutím na axiálně posuvné pouzdro uspořádané na vnějším dílu je zajištěna proti radiálnímu vychýlení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vnější díl má dva dorazy tvořené osazením a plášťovým koncem pro pouzdro, na jedné straně v blokovací poloze a na druhé straně v odblokované poloze. Podle výhodných provedení může být západka tvořena hrotem a pružným tělesem, uspořádanými v

9

9 ♦ 9

-3• 9 9 • » 9 9 9 · • 9 9 9 9 ···· 9999 ·· ···

9 9

9 · ·9 · • 9 99 axiálním směru v jednom dílu za sebou, přičemž pružné těleso s pružnými rameny je spojeno s vnějším dílem do jednoho dílu, západka může mít dvouramenné pružné těleso, jehož obě pružná ramena opatřená na koncích hrotem probíhají napříč k radiálnímu směru vychýlení hrotů a vnitřní díl má pro vedení hrotů vnitřní obrys ústící do vybrání nebo může být západka v normální poloze při zpět staženém pouzdru vychýlena radiálně směrem ven.

S výhodou se vnitřní obrys vnitřního dílu v zásuvném směru k vybrání zužuje. S výhodou může být tlačná pružina k vracení pouzdra do blokovací polohy uspořádána v prstencovém prostoru mezi pouzdrem a vnějším dílem, přičemž blokovací doraz je tvořen plášťovým koncem, který je obrácen směrem ven a tvarově přizpůsoben u zásuvného otvoru na vnější díl, a ke kterému v blokovací poloze na konci pouzdra přivráceném k zásuvnému otvoru přiléhá přídržný límec obrácený dovnitř. Pro vytvoření tvaru průřezu odchylujícího se od kruhového tvaru mohou být s výhodou uspořádány dva proti sobě ležící a v obvodovém směru vnějšího dílu přímočaře probíhající výřezy se samopružící západkou pro záběr do odpovídajících vybrání na vnitřním dílu, přičemž šířka západek a šířky štěrbin výřezů určují odchylku zásuvného otvoru od kruhového tvaru. Podle výhodného provedení může být prstencový prostor tvořen osazením na tělese vnějšího dílu a přídržným límcem z vnitřní strany tvarově přizpůsobeným na pouzdro. S výhodou může mít vnitřní díl alespoň dvě osazení zmenšující se k zásuvnému konci, přičemž osazení přivrácené k zásuvnému konci je opatřeno těsnicím kroužkem a vnitřní průměry vnějšího dílu jsou těmto osazením tvarově přizpůsobeny nebo může mít vnitřní díl určitý počet axiálně probíhajících průchozích otvorů k uchycení kontaktových zdířek a vnější díl má s nimi lícující průchozí otvory k uchycení protilehlých kontaktových kolíků. S výhodou může být vnějšímu dílu na konci odvráceném od zásuvného otvoru tvarově přizpůsobeno vodicí

• · · * • · · · ♦ · ·· « · ···« ·· pouzdro pro elektrické vedeni, zahnuté pod tupým úhlem β, pouzdro může mít s výhodou ze strany pláště po obvodě uspořádaný žlábek pro uchopení. Elektrický konektor podle vynálezu lze použít jako vícepólového elektrického spojení vodičů nebo spojení přístrojů, se spojovací zástrčkou jako vnějším dílem a se spojovací zásuvkou jako vnitřním dílem nebo se spojovací zásuvkou jako vnějším dílem a se spojovací zástrčkou jako vnitřním dílem. Tím, že má vnější díl pouze dva dorazy pro pouzdro jednak v blokovací poloze a jednak v odblokované poloze, se omezuje dráha posuvu pouzdra na tělese vnějšího dílu. Doplňkově k osazení tvořícímu blokovací doraz na tělese vnějšího dílu má k tomu účelu pouzdro na svém konci přivráceném k zásuvnému otvoru směrem dovnitř směrované a na vnitřním obvodě rozděleně uspořádané konce pláště, které v blokovací poloze přiléhají na přídržný límec natvarovaný v oblasti zásuvného otvoru na vnější díl. Na vnějším dílu konektoru je uvažován určitý počet pružných západek, výhodně dvě vzájemně protilehlé západky, zatímco vnitřní díl je opatřen korespondujícími vybráními k uchycení západek. Za účelem blokování jsou západky pomocí posuvného pouzdra, koaxiálně obklopujícího vnější díl a na něm uspořádaného, blokovány proti radiálnímu vychýlení. Odblokování se uskutečňuje posunutím pouzdra proti směru zastrčení nebo zasunutí. Tím se západky uvolní, takže tyto mohou při uvolnění konektoru vybočit radiálně směrem ven. Aby se v normální poloze blokování zachovalo, což se jednoduchým a výhodným způsobem docílí dosednutím západek na vnitřní stenu pouzdra, je uvažována tlačná pružina. Tato je výhodným způsobem umístěna do uzavřeného prstencového prostoru mezi vnějším dílem a pouzdrem, který je výhodným způsobem ohraničen jednak přídrzným límcem pouzdra z vnitřní stany a jednak osazením na tělese vnějšího dílu, K odblokování konektoru je tedy třeba posunout pouzdro * * » » « · · · · · · • ·*· ·· ·

-5proti síle pružiny, takže je vždy pouzdro uváděno zpět do normální nebo blokovací polohy. Západka nebo každá západka je účelně vytvořena z v axiálním směru za sebou do jednoho dílu uspořádaného hrotu a pružného tělesa, které je vždy vytvarováno do výřezu vnějšího dílu. Západka vytvořená přitom jako odlitek ve tvaru pružného jazýčku je tedy samopružící, přičemž v normální poloze lícuje se stěnou ohraničující zásuvný otvor pro vnitřní díl. Alternativně může být západka v klidové nebo normální poloze při zpět staženém pouzdru vychýlena směrem ven a mít tedy určité předpětí, jestliže je při předsunutí pouzdra západka tlačena ve směru vnitřního prostoru tvořeného plášťovou stěnou vnějšího dílu, a přitom je pouzdrem zase směrem ven nepohyblivě fixována. Tato alternativa zjednodušuje rozpojování obou zásuvných nebo spojovacích dílů. U jedné varianty zabraňuje blokovací mechanismus vzájemnému spojení vnějšího dílu a vnitřního dílu u pouzdra nacházejícího se v blokovací nebo normální poloze. Při tom má západka sklon a náběhu, který je menší ve srovnání s výstupním zešikmením. Ten by se měl odchylovat od sklonu 0 stupňů o hodnotu, kterou je ještě právě zajištěno vzájemné spojení vnitřního dílu a vnějšího dílu u pouzdra nacházejícího se v odblokované poloze. Výhodně leží úhel a sklonu mezi nulou a čtyřiceti pěti stupni. U jiné výhodné varianty působí blokovací mechanismus na způsob rohatkového ústrojí. K tomu účelu má západka dvouramenné pružné těleso, jehož obě pružná ramena opatřená ze strany konce hrotem probíhají napříč k radiálnímu směru vychylování hrotů. Pružná ramena leží přitom v rovině výřezu, probíhající rovnoběžně vůči zásuvnému nebo spojovacímu směru, ve vnějším dílu, do kterého je vytvarována západka. Vnitřní díl má pro vedení hrotů vnitřní obrys ústící do vybrání. Přitom se vnitřní obrys zužuje v zásuvném směru k vybrání. Tento blokovací mechanismus umožňuje nasunutí vnějšího dílu na vnitřní díl, aniž by bylo třeba • * * » · « · · ··* * · · · *··» ···» ·· ···· ♦· ··

-6pouzdro v odblokované poloze stáhnout zpět. Na rozdíl od obvyklého západkového spojení, jehož konstrukce a funkce jsou kupříkladu popsány v publikaci Bauelemente der Feinmechanik,

0. Richter, R. v, Voss, F. Kozer, VEB Verlag Technik Berlin, 9. vydání (1964), strana 283 a další, neleží hroty v rovině posuvného vedení pružného ramena. Spíše jsou hroty účelně směrovány o 90° z roviny posuvného vedení směrem dovnitř k vnitřnímu prostoru pro vnitřní díl, takže je vnitřní obrys tvořen jen hroty dráhového vedení. Pružná ramena samotná nejsou vedena na vnitřním obrysu. Za účelem blokování nezabírají proto hroty do stranou pružných ramen ležících hrotových nebo blokovacích závor, nýbrž do vybrání na vnitřním dílu směrovaného radiálně směrem dovnitř. Blokovací mechanismus umožňuje tedy jednak vzájemné zasunutí vnitřního a vnějšího dílu u pouzdra nacházejícího se v blokovací poloze, které potom spolehlivě zabraňuje uvolnění konektoru. Jednak je při zpět staženém pouzdru konektor odblokován tím, že západky se mohou vychýlit radiálně směrem ven, a přitom hroty provedené jako tahové západky mohou být odblokovány z protilehlé plochy podchycení. Pro utěsnění konektoru je vnitřní díl na svém zásuvném konci opatřen těsnicím kroužkem. K zamezení bránění při vzájemném zasouvání obou spojovacích dílů skrz těsnicí kroužek má vnitřní díl alespoň dvě osazení zmenšující se směrem k zásuvnému konci, přičemž na osazení přivráceném k zásuvnému konci je k uchycení těsnicího kroužku uvažována obvodová drážka. Vnitřní průměry vnějšího dílu jsou na tato osazení přizpůsobeny, takže po vytvoření zásuvného spojení je zajištěn spolehlivý těsnicí účinek. Vnitřní díl má určitý počet axiálně probíhajících průchozích otvorů pro uchycení kontaktových zdířek, zatímco ve dnu pouzdra vnějšího dílu jsou uvažovány s nimi lícující průchozí otvory k uchycení protilehlých kontaktových kolíků. Účelně je vnější díl vytvořen jako • · · · «4 44···· • · · · · · · ·· ·«·· ·· 4·

-7zástrčka, zatímco vnitřní díl tvoří zásuvku. Realizovatelné je však také obrácené provedení. Přitom tvoří současně plášť vnějšího dílu ohraničující zásuvný otvor ochranný límec, aby se zabránilo ohnutí zásuvných kontaktů vnějšími mechanickými vlivy. Pouzdro je ze strany pláště opatřeno po obvodě uspořádaným žlábkem pro uchopení, což usnadňuje manuelní posouvání pouzdra. Pro další usnadnění manipulace s konektorem je na konci ležícím proti zásuvnému otvoru natvarován díl pro uchopení, který v jednom kuse přechází do vodícího pouzdra pro uchycení elektrického vedení, výhodně zahnutého pod tupým úhlem.

Přehled obrázků na výkresech

Elektrický konektor podle vynálezu je osvětlen pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, na nichž znázorňují obr.1 v perspektivním znázornění elektrický konektor podle vynálezu s vnitřním dílem zastrčeným do vnějšího dílu, obr,2 konektor podle obr.1 v podélném řezu II-II, obr.3 a obr.4 v perspektivním znázornění vnitřní díl, popřípadě vnější díl odpojeného konektoru u první varianty, obr.5 v perspektivním znázornění další variantu konektoru s vnějším dílem vedeným proti vnitřnímu dílu, s částečně zpět staženým a v oblasti dvouramenné západky vyříznutým pouzdrem, obr.6a a obr.6b dvouramennou západku v náběhové oblasti dráhového vedení na vnitřním dílu konektoru podle obr.5 v bočním pohledu, popřípadě v příčném řezu VI-VI, obr.7a a obr.7b dvouramennou západku ve vodicí oblasti dráhového vedení podle obr.6 v bočním pohledu, popřípadě v příčném řezu VII-VII, obr.8a a obr.8b dvouramennou západku na nejužším místě dráhového vedení v bočním pohledu, popřípadě v příčném řezu VIII-VIII, obr.9a a obr.9b * » · l · * · * · • * · · « · · w ι ···· ···· ·· ···· ♦· **

-8dvouramennou západku v zajištěném stavu v bočním pohledu, popřípadě v příčném řezu IX-IX, a obr.10a a obr.10b dvouramennou západku v odblokovaném stavu s odblokovanými pružnými rameny v bočním pohledu, popřípadě v příčném řezu X-X.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l znázorňuje elektrický konektor 1_ jako přístrojový konektor ve spojeném a zablokovaném stavu. Zahrnuje vnější díl 2 a vnitřní díl 3, který je zasunut do vnějšího dílu 2_, popřípadě na který je na vnější díl 2 nasunut. Vnitřní díl 3 zahrnuje u daného příkladu provedení čtvercovou přídržnou destičku 4 se zaoblenými rohy 5, v jejichž oblasti jsou uvažovány průchozí otvory 6 pro (neznázorněné) upevňovací prostředky. Pomocí přídržné destičky 4 může být vnitřní díl 3 kupříkladu upevněn na elektrickém přístroji. Vnější díl 2_ je opatřen pouzdrem 7, které je posunutelné v axiálním směru A podél tělesa 2 vnějšího dílu 2 v zásuvnému směru E, shodujícímu se s axiálním směrem A, a proti němu. Pro zlepšení manipulace je pouzdro 7 na svém konci přivráceném k vnitřnímu dílu 3 opatřeno ze strany pláště obvodovým žlábkem 10 pro uchopení. Vnější díl 2 je vytvořen na způsob úhlové zástrčky a má na svém konci odvráceném od vnitřního dílu 3 vodicí pouzdro 11 zahnuté pod tupým úhlem β (β > 90°), skrz které je vedeno neznázorněné přípojné vedení. Vodicí pouzdro 11 je účelně natvarováno na vnější díl 2- Může však být ale také vytvořeno vyměnitelně jako oddělený díl. V prodloužení tohoto natvarování v zásuvném směru E, sloužícího také jako manipulační držadlo, je vnější díl 2 ze strany pláště odsazen při vytvoření osazení 13, které tvoří odblokovací doraz pro pouzdro 7 při jeho posouvání proti zásuvnému směru E. Místo takovéhoto osazení 13 tam může být

4 4 •4 4444

-9také na vnější díl 2 natvarován přídržný límec. Pouzdro Ί_ je Částí blokovacího a odblokovacího mechanismu konektoru ly tak jak je to zřejmé ze znázornění řezu podle obr.2. Ve znázorněném blokovacím stavu blokuje pouzdro 7 dvě diametrálně proti sobě ležící západky 14, které jsou součástí vnějšího dílu 2 a blokování. Západky 14 se rozprostírají v zásuvném směru E až k ústí zásuvného otvoru 15 vnějšího dílu 2. Zabírají tam vždy za výstupní zešikmení 16 vybrání 17 v tělese 18 vnitřního dílu 3. Blokování je účinné tím, že západky 14 ve své znázorněné normální poloze přiléhají na vnitřní stěnu pouzdra 2· Tí-¹⁰ l^e zabráněno vybočení západek 14 v radiálním směru R. Dosedací plocha je účelně tvořena dovnitř směrovaným přídržným límcem 19 na vnitřní stěně pouzdra 7 v oblasti žlábku 10 pro uchopení. Tento přídržný límec 19 a osazení 12 na vnějším dílu 2 ohraničují takto vytvořený prstencový prostor 20 mezi pouzdrem 7 a vnějším dílem 2, jehož rozměr v axiálním směru A se posunutím pouzdra 7 proti zásuvnému směru E zmenší. Tento prstencový prostor 20 slouží k uchycení tlačné pružiny 21, která vždy tlačí pouzdro 2 do blokovací polohy. Zmenšení prstencového prostoru 20 posunutím pouzdra 2 proti zásuvnému směru E vyvolá tedy předpětí tlačné pružiny 21. Tlačná pružina 21 uspořádaná na vnějším dílu 2 tedy není vidět a nedá se ztratit. Západky 14 jsou účelně vytvořeny jako nálitky ve tvaru pružných jazýčků a jsou tedy samopružící. Každá západka 14 má k tomu účelu v axiálním směru A za sebou do jednoho dílu uspořádaný hrot 14a a pružné těleso 14b. Pružné těleso 14b západky 14 je na svém konci odvráceném od hrotu 14a spojeno do jednoho dílu s plášťovou stěnou 22 vnějšího dílu 2 ohraničující zásuvný otvor 15. Plášťová stěna 22 tvoří současně ochranný límec pro zabránění mechanickému namáhání kontaktů vnějšími silami. U zásuvného otvoru 15 je plášťová stěna 22 ve tvaru plášťových konců zhotovena směrem ven jako límec, takže konce « · • · * · ♦ · ♦ * ·» ·· • · · « · ·«»··* ·♦ ·« ·

- 10plášťové konce 23 tvoří blokovací doraz pro pouzdro 2· Sklon a náběhu každé západky 14 je u znázorněného příkladu provedení přibližně 45° a odpovídá tedy přibližně výstupnímu zešikmení

16. Účelně je však sklon a náběhu západky 14 přibližně 0 stupňů, a je tedy menší než výstupní zešikmení 16. Tím je u pouzdra 7 nacházejícího se v blokovacím stavu zabráněno vzájemnému zasunutí vnějšího dílu 2 a vnitřního dílu 3 do sebe. Blokovací mechanismus se západkami 14 a pouzdrem 2 ^na jedné straně, a vybráními 17 na druhé straně, představuje tedy blokování jak s ohledem na vzájemné spojení konektoru 2/ tak i s ohledem na rozpojení konektoru 1. U této varianty konektoru 2 je spolehlivě zabráněno neúmyslnému nebo nedovolenému vytvoření zásuvného spojení, popřípadě jeho uvolnění. Vnitřní díl 2 ^ma odstupňovaný vnější obrys s třemi rozdílnými osazeními 24, jakož i 25a a 25b, která se směrem k zásuvnému konci 26 zmenšují. Tak největší osazení 24 ze strany tělesa slouží jako zásuvný doraz vnitřního dílu 2- ^Na střední a nejmenší osazení 25a, popřípadě 25b je odpovídajícím způsobem přizpůsoben vnitřní obrys, popřípadě jsou přizpůsobeny vnitřní průměry vnějšího dílu 2. Odstupňování průměru slouží k usnadnění vytvoření zásuvného spojení, protože k utěsnění konektoru 2 j^e vnitřní díl 2 na nejmenším osazení 25b opatřen těsnicím kroužkem 27. Další těsnicí kroužek 28 je uvažován na straně tělesa nebo čelní straně 29 vnitřního dílu 2, odvrácené od zásuvného konce 26. Ten slouží k utěsnění vnitřního dílu 2 oproti (neznázorněnému) elektrickému přístroji. Vnitřní díl 2 je opatřen určitým počtem průchozích otvorů 30 k uchycení kontaktových zdířek 21/ odpovídajícím počtu příslušných elektrických pólů. Korespondující průchozí otvory 32 ve vnějším dílu 2 slouží k uchycení kontaktových kolíků 33 tvořících protilehlé kontakty. Kontaktové zdířky 31 a kontaktové kolíky 33 mohou být také vzájemně zaměněny, takže potom je » · • · ·· ···♦

-11 kontaktovými zdířkami opatřen vnější díl 2, zatímco vnitřní díl 3 uchycuje kontaktové kolíky. Obr.3 a obr.4 znázorňují vnitřní díl 3, popřípadě vnější díl 2 konektoru 1 podle první varianty při uvolněném zásuvném spojení, když je vnější díl 2 z vnitřního dílu 3 stažen, popřípadě je vnitřní díl 3 z vnějšího dílu 2 vytažen. Obr.3 poměrně zřetelně znázorňuje odstupňovaný vnější obrys vnitřního dílu 3, jakož i vytvarování vaničkovitého vybrání 17. U daného příkladu provedení je konektor 1 vytvořen jako devítipólový. Provedení západek 14 je poměrně zřetelně seznatelné na základě obr.4. Západky 14 jsou uvažovány ve výřezech 34 vnějšího dílu 2 a lícují s plášťovou stěnou 22 vnějšího dílu 2, která je ohraničuje. Západky 14 jsou u pouzdra 1_ zasunutého zpět proti zásuvnému směru E v radiálním směru R pružně pohyblivé, takže v této odblokované poloze je konektor 1 rozpoj itelný. To znamená, že v této odblokované poloze mohou být vnější díl 2 a vnitřní díl 3 od sebe bez překážek rozpojeny. K tomu účelu vyžadovaná síla v tahu je mezi jiným závislá na výstupním zešikmení 16, zatímco zásuvná síla je určena sklonem a náběhu. Přenos spojovacích sil se v podstatě určuje dosedací plochou mezi hroty 14a západek 14 a vybráním 17. Aby se dosáhlo zejména dobrého přenosu spojovacích a blokovacích sil, jsou hrot 14a západky 14 a vybrání 17 ve vnitřním dílu 3 vytvarovány pro co možná plnoplošné dosednutí. Aby se zároveň při odblokovaném konektoru 1 mohly vnější díl 2 a vnitřní díl 3 od sebe oddělit s malým vynaložením síly, je vybrání 17 opatřeno předem stanovitelným výstupním zešikmením 16, ohraničeným vzájemně rovnoběžně probíhající boční plochou 35, popřípadě 36, s mezi nimi ležícími zešikmenými čelními stranami. Přitom je korespondující výstupní zešikmení západky í4 přizpůsobeno sklonu této čelní strany. Šířka vybrání 17 je přizpůsobena hrotu 14a, takže hrotová čelní plocha 37 je exaktně vedena. K zajištění proti chybnému vzájemnému vedení • · · · · · · · · ·«·· ··«« ·· ···· ·· ··

- 12vnějšího dílu 2 a vnitřního dílu 3 jsou ve vnějším dílu 2 uvažovány jalový kontaktový kolík nebo jalový kontakt 38, a na vnitřním dílu 2 odpovídající jalová zdířka 39, které pro vzájemné spojení musejí spolu lícovat. Dalšího předem určeného stanovení směru při sestavování vnějšího dílu 2 a vnitřního dílu 3 se docílí tvarem průřezu konektoru Ten se odchyluje od kruhového tvaru, protože šířka napříč k axiálnímu směru A přímočarých západek 14 a zbývající šířky štěrbin výřezu 21 určují odchylku tvaru zásuvného otvoru 15 od kruhového tvaru.

Při vzájemném zasouvání konektoru 1_ a tedy při spojování vnějšího dílu 2 a vnitřního dílu 3 jsou západky 14 tlačeny proti pružné síle pružného tělesa 14b v radiálním směru R směrem ven z výřezů 34 do vnějšího prostoru uvolněného zpět zasunutým pouzdrem 7. Přitom dochází k vychýlení západek 14 kolem připojovacího bodu pružného tělesa 14b na patním bodu výřezu 34 vnějšího dílu 2. Také může být západka 14 v klidové nebo normální poloze při zpět zasunutém pouzdru 7 vychýlena směrem ven - může mít tedy poněkud určité předpétí, zatímco potom při předsunování pouzdra 2 jsou tlačeny západky 14 v radiálním směru R k vnitřnímu prostoru 40 vnějšího dílu 2, a přitom při předsunutém pouzdru 7 se zase směrem ven fixují nepohyblivě. Výhodná varianta blokovacího mechanismu znázorněná na obr.5 umožňuje nasunutí vnějšího dílu 2 na vnitřní díl 3, aniž by se pouzdro 7 v odblokované poloze stáhlo zpět. K tomu účelu je západka 14.' nebo každá západka 14' provedena s dvěma rameny. Pouzdro 7, v tomto znázornění částečně stažené zpět a pro zviditelnění dvouramenné západky 14/ v této oblasti vyříznuté, je vytvořeno bez žlábku pro uchopení. Pouzdro 7_ však může být také opět opatřeno žlábkem IQ pro uchopení. Pružné těleso je u této varianty tvořeno dvěma pružnými rameny 14c, která lícují s plášťovou stěnou 22 vnějšího dílu 2, která je opět ohraničuje. Rovněž tak je hrot západky 14' dvoudílný, • · · · · ♦ · · · ··· *··» ·· ··· · ··

-13takže obě pružná ramena 14c probíhající se zásuvným směrem E nebo směrem zavádění v rovině napříč k radiálnímu směru R, jsou ze strany konců vždy opatřena do radiálního směru R směřujícími hroty 14'a. Vnitřní díl 3 má k vedení hrotů 14' a vnitřní obrys 41 ústící do vybrání 17'. Vnitřní obrys 41, otevřený v oblasti zaváděcího konce vnitřního dílu 3 a začínající tam náběhovou oblastí 4la se vzájemně rovnoběžnými bočními plochami, tvoří s hroty 14'a dráhové vedení pro dvouramennou západku 14/. Dráhové •vedení umožňuje vzájemné spojení vnějšího dílu 2 a vnitřního dílu 3 i tehdy, jestliže se pouzdro 2 nachází v blokovací poloze. Pružná ramena 14c jsou přitom vedena na vnějším obrysu 41 vnitřního dílu 2 ^na způsob západkového uzávěru. Poloha západky 14' v této náběhové oblasti 41a a dosednutí pružných ramen 14c v této oblasti dráhového vedení je znázorněno na obr. 6a. Obr.6b znázorňuje polohu v příčném řezu VI-VI na obr.6a.

Z obr.6b je zřejmé, že západka 14' je vedena podél vnitřního obrysu 41 pouze svými hroty 14'a. Hroty 14'a jsou k tomu účelu účelně směrovány o 90° z roviny posuvného vedení radiálně směrem dovnitř k vnitřnímu prostoru 40 pro vnitřní díl 3, takže vnitřní obrys 41 tvoří dráhové vedení jen s hroty 14'a. Na náběhovou oblast 41a se napojuje vodicí oblast 41b vnitřního obrysu 41. Přitom se vnitřní obrys 41 zužuje v zásuvném směru E směrem k vybrání 17'. Polohu západky 14/ v této vodicí oblasti 41b znázorňuje obr.7a, zatímco z obr.7b je zase zřejmé příslušné znázornění příčného řezu VII-VII. Ve vodicí oblasti 41b jsou pružná ramena 14c přiváděna spolu, dokud na sebe ze strany konců nenarazí v napojující se zúžené oblasti 41c, tvořící nejužší místo vnitřního obrysu 41. To je znázorněno na obr.8a a obr.8b. Obr.9a znázorňuje polohu západky 14/ v blokovacím stavu, u kterého jsou hroty 14 'a tvarově zasunuty do vybrání 17' opatřeného zajišťovací oblastí. Tento stav hrotů 14'a při zadním zajištění znázorňuje obr.9b. Blokovací

- r « v » * · • · · · · v····* • · · · · 9 · * « ···· »·»« 4· ·Λ»· «« »«

- 14mechanismus tvoří přitom v radiálním směru působící zubové rohatkové ústrojí, tím že hroty 14' a jsou provedeny jako tahové nebo blokovací západky. Jestliže se pouzdro stáhne zpět do odblokované polohy, tak mohou západky 14' při rozpojování vnějšího dílu 2 a vnitřního dílu 3 od sebe vybočit radiálně směrem ven. To je znázorněno na obr.10a a obr.10b.

Claims (12)

1. Patentové nároky

   1. Elektrický konektor s vnějším dílem (2) a s ním spojitelným vnitřním dílem (3) s vybráním (17, 17'), do kterého ve spojeném stavu zabírá západka (14, 14'), která je pružně držena ve výřezu (34) vnějšího dílu (2) a dosednutím na axiálně posuvné pouzdro (7) uspořádané na vnějším dílu (2) je zajištěna proti radiálnímu vychýlení, vyznačující se tím, že vnější díl (2) má dva dorazy tvořené osazením (13) a plášťovým koncem (23) pro pouzdro (7), na jedné straně v blokovací poloze a na druhé straně v odblokované poloze.
2. 2. Elektrický konektor podle nároku 1, vyznačující se tím, že západka (14, 14') je tvořena hrotem (14a, 14'a) a pružným tělesem (14b), uspořádanými v axiálním směru (A) v jednom dílu za sebou, přičemž pružné těleso (14b) s pružnými rameny (14c) je spojeno s vnějším dílem (2) do jednoho dílu.
3. 3. Elektrický konektor podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že západka (14') má dvouramenné pružné těleso, jehož obě pružná ramena (14c) opatřená na koncích hrotem (14'a) probíhají napříč k radiálnímu směru (R) vychýlení hrotů (14'a) a vnitřní díl (3) má pro vedení hrotů (14'a) vnitřní obrys (41) ústící do vybrání (Π') .
4. 4. Elektrický konektor podle nároku 3, vyznačující se tím, že vnitřní obrys (41) vnitřního dílu (3) se v zásuvném směru (E) k vybrání (17') zužuje.

   • φ φ φ φφφ ΦΦ··

   -165. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že západka (14, 14') je v normální poloze při zpět staženém pouzdru (7) vychýlena radiálně směrem ven.
5. 6. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že tlačná pružina (21) k vracení pouzdra (7) do blokovací polohy je uspořádána v prstencovém prostoru (20) mezi pouzdrem (7) a vnějším dílem (2), přičemž blokovací doraz je tvořen plášťovým koncem (23), který je obrácen směrem ven a tvarově přizpůsoben u zásuvného otvoru (15) na vnější díl (2), a ke kterému v blokovací poloze na konci pouzdra (7) přivráceném k zásuvnému otvoru (15) přiléhá přídržný límec (19) obrácený dovnitř.
6. 7. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že pro vytvoření tvaru průřezu odchylujícího se od kruhového tvaru jsou uspořádány dva proti sobě ležící a v obvodovém směru vnějšího dílu (2) přímočaře probíhající výřezy (34) se samopružící západkou (14, 14') pro záběr do odpovídajících vybrání (17, 17') na vnitřním dílu (3), přičemž šířka západek (14, 14') a šířky štěrbin výřezů (34) určují odchylku zásuvného otvoru (15) od kruhového tvaru.
7. 8. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že prstencový prostor (20) je tvořen osazením (13) na tělese (
8. 9) vnějšího dílu (2) a přídržným límcem (19) z vnitřní strany tvarově přizpůsobeným na pouzdro (7).

   • · * « • · · · · ··· ·«·« ·· «··» • ·

   -179. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že vnitřní díl (3) má alespoň dvě osazení (25a, 25b) zmenšující se

   k. zásuvnému konci (26), přičemž osazení (25b) přivrácené k zásuvnému konci (26) je opatřeno těsnicím kroužkem (27) a vnitřní průměry vnějšího dílu (2) jsou těmto osazením (25a,

   25b) tvarově přizpůsobeny.
9. 10. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že vnitřní díl (3) má určitý počet axiálně probíhajících průchozích otvorů (30) k uchycení kontaktových zdířek (31) a vnější díl (2) má s nimi lícující průchozí otvory (32) k uchycení protilehlých kontaktových kolíků (33).
10. 11. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že vnějšímu dílu (2) je na konci odvráceném od zásuvného otvoru (15) tvarově přizpůsobeno vodicí pouzdro (11) pro elektrické vedení, zahnuté pod tupým úhlem (β).
11. 12. Elektrický konektor podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že pouzdro (7) má ze strany pláště po obvodě uspořádaný žlábek (10) pro uchopení.
12. 13. Použití elektrického konektoru (1) podle některého z nároků 1 až 12 jako vícepólového elektrického spojení vodičů nebo spojení přístrojů, se spojovací zástrčkou jako vnějším dílem (2) a se spojovací zásuvkou jako vnitřním dílem (3) nebo se spojovací zásuvkou jako vnějším dílem (2) a se spojovací zástrčkou jako vnitřním dílem (3).