CZ20001791A3 - Metody snížení výskytu homologních rekombinací, adenovirové vektory a buňky obsahující degektní adenovirus - Google Patents

Metody snížení výskytu homologních rekombinací, adenovirové vektory a buňky obsahující degektní adenovirus Download PDF

Info

Publication number
CZ20001791A3
CZ20001791A3 CZ20001791A CZ20001791A CZ20001791A3 CZ 20001791 A3 CZ20001791 A3 CZ 20001791A3 CZ 20001791 A CZ20001791 A CZ 20001791A CZ 20001791 A CZ20001791 A CZ 20001791A CZ 20001791 A3 CZ20001791 A3 CZ 20001791A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
sequence
adenovirus
region
genome
defective
Prior art date
Application number
CZ20001791A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ299797B6 (cs
Inventor
Joël Crouzet
Jean-Jacques Robert
Emmanuelle Vigne
Patrice Yeh
Original Assignee
Aventis Pharma S. A.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=9513447&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ20001791(A3) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Aventis Pharma S. A. filed Critical Aventis Pharma S. A.
Publication of CZ20001791A3 publication Critical patent/CZ20001791A3/cs
Publication of CZ299797B6 publication Critical patent/CZ299797B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N15/00Mutation or genetic engineering; DNA or RNA concerning genetic engineering, vectors, e.g. plasmids, or their isolation, preparation or purification; Use of hosts therefor
    • C12N15/09Recombinant DNA-technology
    • C12N15/63Introduction of foreign genetic material using vectors; Vectors; Use of hosts therefor; Regulation of expression
    • C12N15/79Vectors or expression systems specially adapted for eukaryotic hosts
    • C12N15/85Vectors or expression systems specially adapted for eukaryotic hosts for animal cells
    • C12N15/86Viral vectors
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N2710/00MICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA dsDNA viruses
    • C12N2710/00011Details
    • C12N2710/10011Adenoviridae
    • C12N2710/10311Mastadenovirus, e.g. human or simian adenoviruses
    • C12N2710/10341Use of virus, viral particle or viral elements as a vector
    • C12N2710/10343Use of virus, viral particle or viral elements as a vector viral genome or elements thereof as genetic vector

Description

Metody snížení výskytu homologních rekortibinací, adenovirové vektory a buňky obsahující defektní adenovirus
Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká způsobu snížení výskytu událostí homologní rekombinace mezi nukleovými kyselinami. Týká se také použití těchto metod ve způsobech pro přípravu nukleových kyselin jako jsou plazmidy nebo virové vektory. Předkládaný vynález se také týká nových virových konstruktů.
Dosavadní stav techniky
Rekombinace mezi nukleovými kyselinami je v molekulární biologii dobře známý jev. 'Rekombinace je molekulární mechanismus, kterým vznikají nové kombinace genetického materiálu, což přispívá k Darwinovské evoluci tím, že poskytuje zdroj materiálu pro přírodní výběr. Genetická rekombinace, která vyžaduje silnou sekvenční homologii mezi zúčastněnými nukleovými kyselinami se obecně označuje jako homologní rekombinace.' V průběhu homologní rekombinace dojde k výměně genetické informace mezi dvěma úseky nukleové kyseliny, přičemž tato výměna může být reciproká (pak jde o tzv. crossing-over) nebo nereciproká (pak jde o tzv. konverzi).
V průběhu meioze je homologní rekombinace zodpovědná za změny v uspořádání genetické informace a hraje důležitou roli ve správně segregaci chromozómů. V průběhu mitózy se homologní rekombinace podílí na reparacích DNA. V jejím důsledku může dojít ke změnám uspořádání genomu jako jsou např. delece a duplikace, jestliže se účastní dispergované • · • ··· homologní úseky, nebo také kontrakce nebo expanze, pokud zahrnuje tandemově opakované sekvence (tandemové repetice).
Mechanismus, který probíhají homologní rekombinace, byl z části objeven. Tak např. v bakteriích homologní rekombinace začíná krokem, který zahrnuje j ednořetěz.cový konec (Holliday 1964, Meselson 1975) . Naproti tomu v eukaryotických organismech většina dosavadních výsledků předpokládá mechanismus dvouřetězcového zlomu (DSB, „double-strand break, Szostak et al., 1983). DSB se vyskytuje na počátku dvou hlavních mechanismů homologní rekombinace, a sice. konzervativního, podle kterého všechny nukleové kyseliny účastnící se v rekombinaci jsou přítomné v rekombinačních produktech (Szostak et al.), a druhého nekonzervativního, při kterém dojde ke ztrátě některých sekvencí·. V somatických, buňkách savců se většina událostí homologních rekombinaci formou DSB odehrává nekonzervativním způsobem (Lin et al., 1990, Jeong-Yu, 1992).
S neustálým rozvojem biotechnologií dochází ke stále většímu využívání DNA: pro produkci rekombinantních proteinů, k vytváření transgenních zvířat, pro genovou terapii a pod. V těchto různých oblastech může nekontrolovaná rekombinační událost představovat v některých případech značnou nevýhodu. '
Tak např. v případě produkce rekombinantních proteinů, rekombinace (rekombinační události) v expresním plazmidu mohou (intramolekulární rekombinace) mohou vést k vystřižení expresní kazety pro transgen a tím ke ztrátě exprese. Rekombinace může být také počátkem vystřižení expresní kazety, která je stabilně integrována v genomu hostitelských' produkčních buněk a tak indukovat ztrátu stability.
Jiným příkladem nepříznivých účinků spojených s výskytem událostí homologní rekombinace je výskyt homologní rekombinace v průběhu konstrukce a přípravy vektorů, zvláště virových vektorů. Virové vektory (adenoviry, retroviry, adeno-asociované viry, herpetické viry atd.) představují zvláště účinné prostředky pro přenos nukleových kyselin do buněk in vitro, ex vivo nebo in vivo. Pro konstrukci defektních virových vektorů se úseky, které jsou nezbytné pro replikaci viru divokého typu, obecně řečeno, odstraní z genomu a nahradí se požadovanou nukleovou kyselinou. Aby bylo možné pak tyto viry produkovat a amplifikovat, je třeba komplementovat (tzv. v trans) odstraněné funkce (buďto v plazmidu nebo ve formě, která je integrována v genomu produkčních buněk, nebo tzv. pomocným virem - helperem) . Avšak v některých případech dochází k výskytu událostí homologní rekombinace i mezi defektním virovým genomem a komplementující funkcí, čímž se mohou rekonstituovat replikující se virové částice. Takže vektory· získané z adenovirů se obecně množí v komplementačních buněčných liniích (např. linie 293 nebo linie s. ní příbuzně), do nichž byla integrována část virového genomu. Konkrétně linie 293 obsahuje levou část (asi 11 až 12 %) genomu .adenovirů sérotypu 5 (Ad5) , která obsahuje levý úsek ITR, enkapsidační úsek a' úsek El včetně Ela Elb a část úseku kódujícího proteiny pIX a IVa2. Tato linie je schopná komplementovat v trans rekombinantní adenoviry, které jsou defektní v úseku El, tj. postrádají celý nebo část úseku El, který je nezbytný pro replikaci. Avšak' existují úseky homologie mezi úsekem adenovirů, který je integrován do genomu buněčné linie a DNA rekombinantního viru, jehož produkce je požadována. Z tohoto důvodu může docházet k různým rekombinačním událostem v průběhu produkce viru, čímž vznikají replikující se virové částice, zejména adenoviry typu E1+. Jak ukazuje obr. 1, může jít o jednoduchou rekombinační událost, po které následuje zlom chromozómu (obr. 1A) nebo dvojitou rekombinaci (obr. 1B) . Tyto dva typy modifikace vedou k nahrazení levé části rekombinantní DNA, která postrádá funkční úsek El, odpovídajícím úsekem, který je přítomen v buněčném genomu a který nese funkční kopii úseku El. Avšak vzhledem • ···· 44 4444 ·· ··
4 · · · · · · · · • 4 4 · 4 4444 4 44 4 4 4·4 4 4·· 4 · · · 4 4 4 · · · ·
444 444 44 444 44 44 k vysokému titru rekombinantních vektorů produkovaných linií 293, pravděpodobnost výskytu takovýchto rekombinantních událostí je velmi vysoká. Skutečně bylo zjištěno, že mnoho várek defektních rekombinantních adenovirových vektorů je kontaminováno replikujícími se·virovými'částicemi.
Přítomnost replikujících se virových částic představuje značnou nevýhodu při aplikacích přenosu genů in vitro nebo in vivo (značné riziko množení viru a jeho nekontrolovaného rozšíření).
Stejná problematika existuje při vytváření defektních retrovirů. Konstrukce defektních retrovirů se provádí obecně tak, že se odstraní virové kódující úseky (geny gag, pol a env), které jsou nahrazeny- v trans produkční buněčnou linií. Zde opět existují pro, některé popsané linie překrývající se , úseky mezi genomem defektních retrovirů a komplementujícími funkcemi (tj . geny) nesenými produkčními buňkami. Zejména se to -týká buněk PA317, Psi2 a dalších. Tudíž v těchto úsecích může docházet k událostem homologní rekombinace, čímž mohou vznikat replikující se virové částice.
Předkládaný vynález se týká způsobu snížení frekvence rekombinací mezi dvěma danými nukleovými kyselinami a tím minimalizace dopadu této události na biologické procesy.
Konkrétněji se předkládaný vynález týká způsobu snížení frekvence homologních rekombinací mezi dvěma danými nukleovými kyselinami nebo dvěma úseky nukleových kyselin.
V dosavadním stavu techniky byly ke snížení výskytu homologní rekombinace užity různé způsoby založené na shodném principu: nahradit nebo odstranit úseky- homologie. Určité plazmidy, které dovolují expresi požadovaných genů, nesou úseky, které jsou homologní s genomem hostitelské buňky. Může to být zejména promotorový úsek, markerový gen nebo replikační počátek. Aby se snížilo riziko rekombinace, bylo navrženo nahradit tyto úseky jinými, které nejsou homologní
• · (např. tedy jiným promotorem a pod.). Navíc bylo navrženo, aby se omezilo riziko rekombinace v průběhu produkce virových vektorů, odstranit takové sekvence, které jsou homologní mezi komplementujícími geny a defektním virovým genomem.
Patentová přihláška WO 97/00326 popisuje buněčnou linii pro · produkci adenovirů, označenou PER, která obsahuje omezenou část adenovirového genomu nesoucí úsek El. V této linii jsou okrajové sekvence, které jsou homologní s genomem defektního viru, omezeny, což snižuje možné riziko homologní rekombinace mezi těmito úseky. Podobně v patentové· přihlášce WO 95/11934 je popsána konstrukce,, rekombinantního adenovirů nesoucího deleci úseku El, která zasahuje až do části genu pIX. V takovém případě to již není komplementuj ící úsek, který je modifikován, ale delece je nesena defektním genomem viru a je rozšířena. Výsledkem je také snížení rizika výskytu rekombinace, i když úseky homologie zůstávají.
Avšak zatímco tyto způsoby umožnily snížit riziko homologní rekombinace mezi buněčnými a virovým genomem, a tím riziko, že vzniknou várky viru, který je kontaminován replikujícími se virovými částicemi, neumožňují eliminovat toto riziko úplně a/nebo vyžadují konstrukci a ověření nových buněčných linií, což je velmi pracné. A navíc nahrazení úseků jinými není vždy dostatečné, zejména pokud jde o účinnost.
• ·· · • ··
Podstata vynálezu
Předkládaný vynález popisuje nový -způsob snížení inter- a intramolekulárnlch homologních rekombinací. Vynález také popisuje použití těchto způsobů k produkci defektních virů, které nejsou ' kontaminovány replikujícími se virovými částicemi. Vynález dále popisuje nové virové konstrukty, které mohou být amplifikovány v již existujících buněčných liniích, které jsou z hlediska titru nejúčinnější, .a přitom se značně sníženým rizikem vzniku replikujících se virových částic.
Počáteční důležitý krok homologní rekombinace je vzájemné rozpoznání mezi dvěma nukleovými kyselinami (intermolekulární rekombinace) nebo mezi dvěma úseky téže molekuly- (intramolekulární rekombinace). Tento krok je výsledkem přímé interakce mezi dvěma homolognimi úseky.
Homologní rekombinace mezi dvěma nukleovými kyselinami je založena na existenci sekvenční . identity nebo silné sekvenční homologie mezi dvěma úseky těchto nukleových kyselin a obecně je závislá na dvou faktorech: míře homologie a délce homologniho úseku (tj. homologních úseků nesených nukleovou kyselinou nebo dvěma nukleovými kyselinami). Navíc frekvence výskytu homologní rekombinace je ovlivněna některými specifickými úseky nukleových kyselin. Bylo pozorováno, že některé úseky jsou schopny rekombinace s vyšší frekvencí než průměrnou. Bylo zjištěno, že tyto lokalizované variace ve frekvenci mohou být způsobeny specifickými sekvencemi jako jsou C.HI místa -v E. colí nebo M26 místa v S. pombe (Gangloff et al., 1994).
Na rozdíl od strategie využité ve způsobech dle dosavadního stavu techniky, způsoby podle předkládaného vynálezu nejsou založeny . na deleci (odstranění) úseků homologie v partnerských molekulách nukleové kyseliny. Způsob podle vynálezu je založen originálním způsobem na modifikaci •··· ·· · · · 4 • · * · • · · · · · · · sekvence alespoň jedné ze dvou. partnerských nukleových kyselin potenciálně rekombinujících, a to takové, aby se snížila homologie, která mezi těmito nukleovými kyselinami existuje. '
První předmět předkládaného vynálezu se týká způsobu redukce frekvence intra- nebo intermolekulární homologní rekombinace mezi nukleovými kyselinami, který spočívá v tom, že je sekvence alespoň jedné z rekombinujících partnerských nukleových kyselin degenerována takovým způsobem, že je snížena homologie s druhým partnerem.
V popisu předkládaného vynálezu termín snížení (redukce) frekvence, homologních rekombinací mezi nukleovými kyselinami znamená jakékoliv snížení této frekvence vzhledem k frekvenci pozorované s odpovídajícími nemodifikovanými nukleovými kyselinami. Tato redukce se dá snadno měřit konvenčními testy, které jsou odborníkovi známy (zejména testem markér rescue nebo testem generace replikujících se virových částic) . Výhodně termín „snížení nebo redukce znamená významné snížení ve frekvenci homologní rekombinace, výhodně alespoň řádu jedné logaritmické jednotky.
Intermolekulární homologní rekombinace znamená homologní rekombinací, ke které dochází mezi dvěma různými nukleovými kyselinami ' (nebo mezi dvěma úseky dvou odlišných nukleových kyselin). Intramolekulární homologní rekombinace znamená homologní rekombinací mezi dvěma úseky jedné a téže nukleové kyseliny. Partnerské nukleové kyseliny v homologní rekombianci mohou být extrachrómzomální nukleové kyseliny, chromozomální nukleové kyseliny nebo kombinace obou těchto možnosti (tj. chromozomální a extrachromozomální nukleová kyselina). Extrachrómzomální nukleové kyseliny jsou plazmidy, vektory, epizorný, virové genomy a pod.
Způsob podle předkládaného vynálezu je zvláště vhodný k redukci frekvence intermolekulární homologní rekombinace ·· ·ΦΦ· * ···· • · · · · · · · · · φ Φ·Φ φ .φ ·ΦΦ · · φ · • · · · · ······ φ φ φ · φ · · φ φ φφφ ··· Φ· ΦΦ· φφ φφ mezi chromozomální nukleovou kyselinou a extrachromozomální nukleovcu kyselinou.
Způsob podle vynálezu obecně obsahuje následující kroky:
I) identifikaci úseku (úseků) zodpovědných za homologní rekombinaci,
II) modifikaci tohoto úseku (nebo úseků),
III) ověření sekvence,
IV) syntézu modifikované sekvence (nazvané syngen)' a
V) náhradu původní sekvence syngenem.
I) Identifikace useku zodpovědného za homologní rekombinaci mezi.nukleovými kyselinami
Identifikace úseku (úseků) zodpovědného za homologní rekombinaci mezi nukleovými kyselinami se provede známými metodami. Konkrétně, jakmile je pozorována rekombinac.e, zkoumají se sekvencováním úseky za ni zodpovědné, tj. vyšetří se homologní úseky (intermolekulární) nebo (intramolekulární). Když účastnící se rekombinace, obsahující celou nebo čás' užijí pro následující krok ' mezi nukleovými kyselinami uvnitř nukleové kyseliny jsou identifikovány sekvence je definován příslušný .úsek, těchto sekvencí, které se pak
I, čili modifikaci.
II) Modifikace sekvencí
Obecně se má za to, že homologie musí být velmi vysoká v dostatečně dlouhém úseku,, aby docházelo k rekombinačním událostem s dostatečnou frekvencí. Zejména údaje z odborné literatury předpokládají, že úsek úplné homologie velikosti 200 bp je nutný pro výskyt těchto rekombinančních událostí. A skutečně, i když k rekombinacím může docházet i s kratšími úseky, jejich frekvence je mnohem nižší a nepravidelná. Kromě toho, u takových úseků, kde je homologie snížena o 19 % se jeví frekvence rekombinace snížena faktorem 1000 (Waldman a Liskay, 1987). • · · · ····
99 · 9 9 9 9 9 9 9
9·9 9 · ··· 9 · · 9
999 9 999 99 9 · 9 9 · 9 · · 9
999 999 9« 999 99 99
Sekvence mohou být modifikovány různými způsoby. Pokud se týká kódující sekvence, lze vnášet modifikace založené na degeneraci genetického kódu. Tímto způsobem se naruší sekvence a tedy sníží homologie, ale expresní produkt zůůstane shodný.
Předkládaný vynález tudíž spočívá zejména v modifikaci sekvence takovým způsobem, aby se zabránilo párování mezi dvěma homologními úseky. Modifikace umožňuje snížit délku a míru homologie mezi dvěma požadovanými úseky.
Výhodně je ve způsobu podle vynálezu sekvence nukleové kyseliny degenerována v úseku, který se účastní homologní rekombinace, a sice v poměru 1 pár baží na každých alespoň 20 párů baží. Ještě výhodněji v poměru 1 pár baží na každých alespoň 10 párů baží.
Ve zvláště výhodném provedení vynálezu je sekvence degenrována ve všech pozicích, kde je to možné.
Degenerovanost sekvence- podle předkládaného vynálezu se výhodně vytváří jako funkce využití kodonů v buňce nebo organismu, kde se má- požadovaná nukleová kyselina užít. V případě virového vektoru, který je produkován v lidské buněnčné linii, je zvláště výhodné degenerovat sekvenci tím, že se upřednostní kodony využívané lidskými buňkami, je-li· takový výběr možný (viz příklady).
Navíc mohou být vneseny do sekvence nukleové kyseliny další modifikace. Tak v nekódujícím úseku je možné' zmenšit velikost některých prvků (expresní regulační sekvence, promotory) nebo modifikovat tyto prvky nebo určité prvky nahradit heterolognímí úseky.
Podle zvláště výhodného provedení vynálezu je možné, pokud zóna homologie zasahuje několik genů, zmenšit zónu homologie, a sice na jedné straně degenerací sekvencí jednoho nebo několika genů, a na druhé straně modifikací genomové polohy určitých genů přítomných v zóně homologie, tj . uspořádat tyto geny v adenovirovém vektoru a v genomu jinak-, • 9·9· 99 99*9 99 99 •• 9 999 9999
999 9 9 999 9 9 9 9
99 9 9 999 99 9 • 9 99 9 9999
999 999 99 999 99 99 než je původní uspořádání. Sekvence genu, jejichž genomová pozice je modifikována, může být také degenerována. Výhodně je degnerována pouze sekvence genů, které nejsou přemístěny.
III) Verifikace sekvence
Verifikace sekvence se provádí metodou zpracování dar, která umožňuje detekovat přítomnost regulačních prvků, sekundárních struktur atd., které jsou náchylné k inteferenci s aktivitou syngenu. Další podrobnosti viz příklady.
IV) Syntéza syngenu
Syngen může být syntetizován jakýmkoliv způsobem odborníkovi známým, zejména pomocí zařízení pro syntézu nukleových kyselin (syntetizátoru) . ' · .
V) Náhrada původní sekvence -syngenem
Syngen jakmile je syntetizován, se vnese do nukleové kyseliny jako' náhrada za původní sekvenci. Tento krok je také možné provést konvenčními způsoby molekulární biologie, které jsou odborníkovi dobře známy.
Jedna z aplikací způsobu podle -předkládaného vynálezu spočívá v tom, že se připraví vektory,1 zejména virové vektory, zbavené replikačně-kompetentních virových částic (RCV). Z tohoto hledika se způsob podle vynálezu týká zejména snížení frekvence homologních rekombinací mezi chromozomální nukleovou kyselinou, která kóduje komplementující funkce pro defektní virus a extrachromozomální nukleovou kyselinou obsahující genom uvedeného defektního viru.
Virus je výhodně adenovirus, retrovirus, adenoasociovaný virus (AAV) nebo alternativně herpetický virus. Ještě výhodněji je to adenovirus.
Jedno výhodné provedení předkládaného vynálezu spočívá ve způsobu snížení frekvence homologních rekombinací mezi
• • 4 * • t»t 44 4444 * 4 4 4 444 4 · <44 • · 4 4 4 4 44 44 » 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
• 444 4 4*4 4*4 44 444 4 4 4 4 4 4 44
11
chromozomální nuklěovou kyselinou obsahující úsek El
adenovirového genomu, spolu s lemuj ící sekvencí,
a extrachromozomální nuklěovou kyselinou obsahující genom adenoviru, který je defektní v úseku El.
Výhodně v tomto konkrétním způsobu degenerovaná sekvence podle předkládaného vynálezu obsahuje gen pIX z genomu adenoviru, který je defektní v úseku El. Ještě výhiodněji degenerovaná sekvence obsahuje geny pIX a IVa2 z genomu adenoviru.
V jiném provedení vynálezu degenerovaná sekvence obsahuje gen pIX genomu adenoviru a sekvence IVa2 je přemístěna ze svého původního lokusu do úseku E4.
Způsob podle vynálezu je zvláště vhodný pro přípravu rekombinantních adenovirů, které jsou defektní v úseku El,, v buněčné linii 293 nebo v buněčné linii z ní odvozené.
Jak bylo uvedeno výše, buněčná linie 293 obsahuje ve svém . genomu levou část adenovirového genomu, obsahující zejména úsek El a lemující („flanking”) sekvence lokalizované po směru transkripce („downstream)od úseku El, které nesou zejména gen pIX a část genu IVa2. Je to právě tento úsek lemující sekvence, kde dochází k homologní rekombinaci, která vede ke vzniku replikačně kompetentních adenovirů (RCA). V popisu předkládaného vynálezu termín „odvozená buněčná linie” znamená buněčnou linii, která nese úsek El adenoviru a lemující úsek, vhodný k tomu, aby došlo k rekombinaci s defektním virem. Může to být kratší úsek, než jaký je přítomen v buňkách linie 293 (omezený např. jen na úsek pIX), nebo delší úsek. Odvozená linie může být taková linie, která byla získána z buněk linie 293 . vnesením dalších komplementujících sekvencí (jako je E4).
V tomto směru se předkládaný vynález také týká způsobu přípravy defektních rekombinantních adenovirů tím, že se vnese, do buněky linie 293 nebo odvozené linie, genom • · · · • · • · · · uvedeného defektního rekombinantního adenoviru, přičemž uvedený genom nese:
- deleci v úseku El,
- degenerovanost v genu pIX a/nebo genu IVa2.
Předkládaný vynález se ' dále týká jakéhokliv virového vektoru, jehož genom obsahuje alespoň jeden úsek, jehož sekvence je degenerovaná. Může to být zejména retrovirus (nesoucí degenerované sekvence genů gag, pol a/nebo env), AAV (nesoucí degenerované sekvence genů rep a/nebo cap) a také adenovirus.
Výhodně je to adenovirus, jehož genom nese degenerovaný gen pIX. Výhodně degenerovaná sekvence genu pIX je sekvence id. č. 1 nebo sekvence id. č. 4. Výhodněji adenovirus nese modifikací genomové polohy genu IVa2. Tento gen je výhodně umístěn v úseku E4.
V jiném provedení vynálezu jde o adenovirus, jehož geny pIX a IVa2 jsou degenerované. Výhodně je přirozená sekvence genu pIX nahrazena sekvencí id. č. 1 nebo sekvencí id. č. 4 a degenerovaná sekvence genu IVa2 je sekvence id. č. 2 nebo sekvence i. č. 5.. Výhodně je přirozená sekvence genů pIX a IVa2 nahrazena sekvencí id. č. 3.
V jiném provedení vynálezu jde o adenovirus, jehož geny pIX a IVa2 jsou degenerované a který navíc obsahuje modifikace promotorové sekvence genu pIX a/nebo náhradu polydenylační sekvence těchto genů. Výhodně je to adenovirus obsahující sekvenci id. č. 8.
Kromě toho adenovirus výhodně nese alespoň jednu de.leci úseku El. Výhodněji adenovirus je defektní alespoň v celém nebo části úseku El a E3. Může to být také rekombinantní adenovirus, který je částečné nebo úplně defektní v úseku El nebo E4, případně také v úseku E3. Navíc to může být adenovirus různých sérotypů. Pokud jde o adenoviry lidského původu, je třeba uvést zejména adenoviry klasifikované jako skupina C.
• · · · ··· • · · · ·· · ·· · ·· ·· » · · · · · • · ··· · · · ► · · · · · · <
► · · · · · I «· · · · ·· ··
13.
Z různých sérotypů jsou ještě výhodnější podle předkládaného vynálezu adenoviry typu 2 nebo 5 (Ad2 nebo Ad5) . Z adenovirů pocházejících z různých zvířat jsou podle předkládaného vynálezu výhodné adenoviry ,psího původu, zejméma všechny kmeny adenovirů CAV2 (kmen Manhattan nebo A26/61 (ATCC VR-800). Jiné adenoviry zvířecího původu jsou uvedeny v patentové přihlášce WO 94/26914, ketrá je zde zahrnuta formou odkazu. Strategie pro konstrukci adenovirů, a také místa, která lze užít pro vnesení požadovaných genů do těchto vektorů, byla již podrobně popsána ve stavu techniky, zejména v patentových dokumenetch WO 95/02697,. WO 96/10083, WO 96/13596 nebo WO 96/22373.
Podle zvláště výhodného provedení předkládaného vynálezu je v rekombinantnlch adenovirech úsek El inaktivován delecí fragmentu PvuII-BglII zahrnujícího úsek od nukleotidu- 454 do nukleotidu 3328 v sekvenci adenovirů Ad5. Tato sekvence byla publikována ' v odborné literatuře a je dostupná ' také v databázi (konkrétně Genebank č. M73260). V jiném výhodném provedení je úsek El inaktivován delecí fragmentu . HinflISau3A, který zahrnuje úsek od nukleotidu 382 do. nukleotidu 3446.
Výhodně rekombinantní adenovirus podle předkládaného vynálezu obsahuje' navíc heterologní sekvence nukleových kyselin, jejichž přenos a/nebo exprese v buňkách, orgánch nebo organismech je požadována.
Heterologní sekvence DNA může zejména obsahovat jeden nebo několik terapeutických genů a/nebo jeden nebo několik genů kódujících antigenní peptidy.
Terapeutické geny, které lze takto přenášet, jsou geny, jejichž transkripce a případně i translace v cílové buňce vytváří produkt, který má terapeutický účinek.
Mohou to být zejména geny kódující proteinové produkty, které mají terapeutický účinek. Takže proteinový produkt takto kódovaný může být protein, peptid, aminokyselina apod.
• • 9 9 · • · · 9
9 9 9 • 9 99
Tento proteinový produkt je homologní vzhledem k cílové buňce (tj. je to produkt, který je normálně exprimován v cílové buňce,-pokud tato buňka není v patologickém stavu). V takovém případě exprese proteinu . umožňuje např. nahradit nedostatečnou expresi v buňce nebo nahradit expresi proteinu, který je inaktivní nebo slabě aktivní z důvodů modifikace, a nebo alternativně dovoluje nadměrně exprimovat uvedený protein. terapeutické geny mohou také kódovat mutontní buněčný protein, který má zvětšenou stabilitu, modifikovanou aktivitu a pod. Proteinový produkt může také heterologní vzhledem k cílové buňce. V takovém případě může exprimovaný protein např. komplementovat (doplňovat) nebo poskytovat aktivitu, která je v buňce nedostatečná, což umožní buňce bojovat proti patologickému stavu.
'Jako příklady terapeutických produktů vhodných podle vynálezu lze zmínit zejména enzymy, krevní driváty, hormony, lymfokiny: interleukiny, inteferony, TNF atd. (viz FR
9203120), růstové faktory, nervové přenašeče nebo jejich prekurzory nebo syntetické enzymy, trofické faktory: BDNF, GMF, VEGF, aFGF, bFGF, NT3, NT5 a pod., ApoAI, ApoAIV, ApoE atd (viz FR 93 05125), myodistrofin (FR 9111947),
CNTF, NGF, IGF, apolipoproteiny,: dystrofin nebo tumorové atd. (viz supreseorove geny:
p5'3, Rb, RaplA, DCC, k-rev,
FR 93 04745), geny kódující faktory účastnící se koagulace: faktory VII, VIII, IX atd., geny kódující protein GAX-, tzv. „samovražedné geny, thymidinkinázu, cytosindeaminázu atd., geny kódující jednořetězcové (scFv) protilátky.
Terapeutické geny mohou být také geny nebo „anti-sense sekvence (sekvence s orientací proti smyslu transkripce), jejichž exprese v hostitelské buňce umožní kontrolovat expresi genů nebo transkripci různých druhů buněčných mRNA. Takové sekvence se např. mohou transkribovat v hostitelské buňce do RNA, která je komplemetární k buněčné mRNA a tak • · · · • · • ·
mohou blokovat jejich translaci, do proteinu, způsobem popsaným v evropském patentu EP 140 308.
Jak bylo již uvedeno výše, heterologni sekvence DNA mohou také obsahovat jeden nebo několik genů kódujících antigenní peptid, který je· schopen vyvolávat imunitní reakci u člověka. V tomto konkrétním provedení vynález dovoluje produkci vakcín, které umožňují imunizovat člověka, zejména proti mikroorganismům nebo virům. Mohou to být zejména antigenní peptidy specifické pro virus Epstein-Barrové, HIV, virus hepatitidy B (viz EP 185 573), virus pseudorabies a nebo alternativně mohou být specifické pro nádory (EP 259 212) .
' Obecně hetrologní sekvence nukleové kyseliny obsahují také promotorový úsek pro funkční transkripci v infikované cílové buňce. Může to. být promotorový úsek, který je v přirozených podmínkách zodpovědný za expresi, genu, za předpokladu, že tento úsek je schopen funkce v infikované buňce. Mohou to být také úseky různého původu (které jsou zodpovědné za expresi jiných proteinů nebo dokonce syntetické). Zejména to jsou promotorové sekvence pocházející z eukarytických nebo virových genů. Např. to mohou být promotorové sekvence pocházející z genomu buňky, která má být infikována. ’ Podobně 'to mohou- být promotorové sekvence pocházející z genomu virů, včetně užitých adenovirú. Jako příklady lze uvést promotory genů z E1A, MLP, CMV, RSV apod..
Kromě toho tyto promotorové úseky mohou být modifikovány připojením sekvencí pro aktivaci nebe regulaci, nebo které doolují tkáňově-specifickou nebo tkáňově-převládající expresi. Navíc pokud heterologni nukleová kyselina neobsahuje promotorové sekvence, může být vložena do genomu defektního viru po směru transkripce („downstream) od takové sekvence.
Navíc heterologni sekvence nukleové kyseliny může obsahovat, zejména proti směru transkripce („upstream) od terapeutického genu, signální sekvenci, která nasměruje
0 0 0 · 0 0 0 0 4 • 0 ♦ · ••0 0 0000
0 0 0 «
04 syntetizovaný terapeutický produkt do sekretorické dráhy cílové buňky. Tato signální sekvence, je buďto přirozená signální sekvence terapeutického produktu,, ale také to může být jakákoliv jiná funkční signální sekvence nebo umělá signální sekvence.
Ve zvláště výhodném provedení vektory podle předkládaného vynálezu ještě navíc obsahují funkční gen E3 pod kontrolou heterologního promotoru. Výhodněji vektory obsahují úsek genu E3, který umožňuje expresi genu gpl9K.
aby se
Tento protein ve skutečnosti zabraňuje tomu, adenovirový vektor stal předmětem imunitní reakce, která by i) omezila jeho účinky a ii) mohla mít škodlivé vedlejší účinky.
Tyto rekombinantní vektory se mohou užít k přenosu nukleových kyselin do buněk in vitro, ex vivo nebo in vivo.
Předkládaný vynález se také. týká jakéhokoliv farmaceutického přípravku obsahujícího jeden .nebo několik rekombinantních adenovirů podle vynálezu. Farmaceutické přípravky podle vynálezu ,mohou být formulovány z hlediska způsobu podávání pro podávání topické, perorální, parenterální, intranazální, intravenózní, intramuskulární, subkutánní, intraokulární, transdermální a pod.
Výhodně farmaceutické přípravky podle vynálezu obsahují farmaceuticky přijatelná vehikula vhodná pro injekční přípravky. Příkladem jsou zejména izotonické, sterilní solné roztoky (dihydrogenfosforečnan a hydrogenfosforečnan sodný, chlord sodný, chlorid .draselný, chlorid hořečnatý a pod. nebo směsi těchto solí) nebo jde výhodně o suché přípravky, zejména lyofilizované, které po přidání sterilní vody nebo fyziologického roztoku, v závislosti na případu, umožní vytvořit injikovatelný roztok.
Dávky viru použité pro injekci se upraví v závislosti na mnoha parametrech, zejména v závislosti na způsobu podávání, patologickém stavu, genu, který má být exprimoVán nebo • · · · • · · · • ·
• · alternativně v závislosti na požadované délce léčení. Obecně je rekombinantní adenovirus podle předkládaného vynálezu formulován a podáván v dávkách 10 až 101 pfu/ml a výhodně 10 až 10 pfu/ml. Termín „pfu (tj. „plaque forming unit, jednotka tvořící plak) odpovídá, infekčnosti (infekční síle) roztoku viru a stanovuje se infikováním odpovídající buněčné kultury a pak . měřením, obecně po 5 dnech, . počtu plaků infikovaných buněk. Způsoby stanovení pfu titru virového roztoku jsou popsány v odborné literatuře a jsou odborníkovi známy.
Předkládaný vynález bude dále podrobněji popsán a vysvětlen v následujících příkladech, které jsou však pouze ilustrativní a vynález nijak neomezují, a připojených obrázcích.
Popis obrázků
Obr. 1: Rekombinanční události mezi adnenovirem a buňkou linie 293.
Obr, 2: Schéma struktury syngenu.
Obr. 3: Restrikční mapa plazmidu pJJ105.
Obr. 4: Restrikční mapa plazmidu pJJHO.
Obr. 5: Restrikční mapa plazmidu pJJ206.
Obr. 6: Konstrukce defektního viru nesoucího syngen jako náhradu za původní úsek.
Obr. 7: Struktura a restrikční mapa oligonukleotidů Oligosyngen I a Oligosyngen II.
• · · 9 • 99
9 99
9 9
9 9
9 9
9
9 9 9
Obr. 8: Přirozená nukleotidová sekvence a degenerovaná sekvence genu pIX (sekvence id. č. 1) a odpovídající aminokyselinová sekvence.
Obr. 9: Přirozená nukleotidová sekvence a degenerovaná sekvence genu IVa2 (sekvence id. č. 2) a odpovídající aminokyselinová sekvence.
Obr. 10: Nukleotidová sekvence syngenu č. 1' (sekvence id. č. 3) .
Obr. 11: Schematické znázornění homologií mezi genomem buňky 293 a rekombinantními vektory Ad5. Vektor Ad5p53 má souvislý úsek sekvenční homologie 893 nukleotidů' s genomem buněk 293 „downstream od úseku El. Vnesení bodových mutací sníží maximální délku úseku souvislé homologie na 92 nukleotidů v případě syngenu č. 1 (AVI. 7 #1 CMV p53) a' 29 nukleotidů v případě syngenu č. 2 ( AV 1.7 #2 CMV lacZ).
Obr. 12: RCA detekce vektorů ad5p53 a AV 1.7 #1 CMV p53 po 7 po sobě následujících amplifikacích v buňkách linie 293.
Obecné metody molekulární biologie použité ve vynálezu
Metody běžně užívané v molekulární biologii jako je preparativní extrakce plazmidové DNA, centrifugace plazmidové DNA v gradientu chloridu česného, elektroforéza na agarovém nebo polyakrylamidovém gelu, purifikace fragmentů DNA elektroelucí, extrakce proteinů fenolem nebo fenol/chloroformem, precipitace DNA v solném médiu etanolem nebo isopropanolem, transformace bakteriálních buněk E. coli atd. -jsou odborníkovi dobře známy a jsou podrobně popsány
• · ·· ·· * t » · • · · » • · · · • · · · • · · · v odborné literatuře (Maniatis, T. et al. „Molecular Cloning. A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory, Cold Spring Harbor, N.Y., 1982, Ausubel, F.M. et al. (eds.), „Current Frotocols in Molecular Biology, John Wiley · and Sons, New York, 1987).
Plazmidy pIC-20R (Invitrogen) a pBS (Stratagen) pocházejí z komerčního zdroje.
Pro účely ligace byly fragmenty DNA separovány na základě jejich velikosti elektroforézou na agarózovém nebo polyakrylamidovém gelu, extrahovány fenolem nebo směsí fenol/chloroform, precipitovány etanolem a pak inkubovány v přítomnosti DNA ligázy z fágu T4 (Biolabs) podle doporučení výrobce.
Zaplnění přečnívajících 5'-konců bylo' provedeno Klenowovým fragmentem DNA polymerázv I z E. coli (Biolabs) podle doporučení výrobce. Odstranění přečnívajících 3'-konců bylo provedeno v přítomnosti DNA polymerázy fága T4 (Bolabs) podle- doporučení výrobce. Odstranění přečnívajících 5'-konců bylo provedeno řízeným ošetřením nukleázou Sl.
Místně-cílená mutageneze in vitro syntetickými oligonukleotidy se prováděla způsobem, který vyvinuli Taylor et al. (Nucleic Acids Res. 13, 1985, 8749-8764) pomocí soupravy od firmy Amersham.
Enzymatická amplifikace fragmentů DNA tzv. technikou PCR .(polymerázovou řetězovou reakcí, viz Saiki, R.K. et al·., Science 230, 1985, 1350-13564, Mullis, K.B., Faloona, F.A., Meth. Enzym. 155, 1987, 335-350) se prováděla pomocí teplotního cyklovače firmy Perkin Elmer Cetus podle instrukcí výrobce.
Verifikace nukleotidové sekvence se prováděla metodou podle Sangera et al. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA 74, 1977, 5463-5467) užitím supravy od firmy Amersham. .
• ·· •4 4444
444 «4 • 4 4 « ► 4 4 I » 4 4 « » 4 4«
44
Buněčné linie použití ve vynálezu
Byla užita linie 293 lidských embryonálních · ledvin (Graham et al., J. Gen. Virol. 36, 1977, 59) . Buňky této linie obsahují zejména levou část genomu lidského- adenoviru Ad5 (12 i) integrovanou do svého genomu.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Homologní rekombinace adenoviru
První pozorování, že genom adenoviru podléhá genetické rekombinací, bylo popsáno již před více než 25 lety ((Williams a Ustacelibi, 1971). Avšak mechanismus těchto rekombinačních událostí je dosud relativně neznámý. Bylo navrhováno, že rekombinace a replikace mohou být těsně spojeny, a jisté údaje podporují takový model rekombinace, kdy replikace vede ke vzniku specifického substrátu, který je nutný pro častý výskyt rekombinačních událostí, který je pozorován při infekci ·adenovirem. Jedna z důležitých otázek, na kterou je třeba znát odpověď buněčné proteiny podílejí na meziproduktů a na jejich přetvoření ve výsledné produkty rekombinace. Z tohoto hlediska zatím nebylo prokázáno, že by se některý z testovaných virových genů Elb, E4, Ela a E3 (Epstein 1991, Weinberg et al., 1986, Young 1995) podílel na rekombinačních událostech. Podobně nebylo prokázáno, že by se rekombinace účastnily buněčné proteiny. Nakonec byly navrženy dva modely rekombinace virového genomu, oba předpovídající vznik heteroduplexů' (Ahern et al., 1991, Young, 1995).
je, jestli se virové nebo vytváření rekombinačních • ···· 44 4444 ·4 '44 ··· 444 4*··
4 4 4 4 4444 4 44 4 • · · 4 4 4 4 4 44 · • * 44 4 4444 ••4 444 44 444 ·4 44
Úseky , zodpovědné za homologní rekombinaci mezi defektním genomem a buněčnou linií byly lokalizovány zejména v genech pIX a IVa2 adenovirového genomu. Struktura tohoto úseku, jak je přítomen v defektním genomu, je znázorněna na obr. 2.
Byly provedeny modifikace sekvence adenovirového genomu, která se účastní rekombinace s buněčným genomem. Konkrétněji řečeno, přirozená sekvence genů pIX a IVa2 byla modifikována vnesením „umlčených mutací, které umožnily snížit míru homologie s přirozenou sekvencí, a niž by došlo, k ovlivnění struktury expresních produktů těchto genů.
Získaná sekvence, nazvaná syngen, byla užita k nahrazení odpovídající přirozené sekvence adenoviru při konstrukci defektního vektoru.
1. Identifikace úseků zodpovědných za rekombinaci
Mapovací' studie ukázaly, že úsek adenovirového genomu přítomný v genomu buněk 293 odpovídá levé části adenovirového genomu a představuje přibližně 12 % tohoto genomu, tj . asi 4300 bp (Aiello et al., 1979, Spector et al., 1983) . Původcem byly provedeny další mapovací experimenty pomocí -PCR a bylo ukázáno, že pozice 4420 je také přítomna v genomu buněk 293. Pozice 4420 byla vybrána pro následující experimenty jako pravá hranice zóny homologie a tudíž pravá hranice syngenu. 'Z technických. důvodů při ' klonování modifikovaný fragment zasahuje až do pozice 4445, kam bylo vneseno klonovací místo.
Levý konec syngenu byl vybrán tak, že leží uvnitř regulačního prvku pro expresi genu pIX, konkrétně v poloze -56 genu pIX. Skutečně bylo (ukázáno, že promotor genu pIX může být redukován na úsek velikosti 56 nukleotidů. Aktivita tohoto úseku, který obsahuje vazebné místo SPI a TATA box je srovnatelná s aktivitou fragmentu s 250 nukleotidy (Babiss et al., 1991, Matsu et al., 1989).
9999 ·· 9 999 • ··· 9 9 999 • 9 9 9 9 • 9 · «
999 999 99 999 • 9 9 ·
9 9 9
9 9 9
9 9 ·
Zóna homologie tak byla stanovena v rozsahu od pozice 3520 do pozice 4445 genomu defektního viru (viz obr. 2) .
2. Příprava modifikovaných sekvencí
Tabulka využití , kodonů v genomu adenoviru Ad5 byla připravena původcem a byla využita ke stanovení optimálního využití kodonů pro expresi virových proteinů, tato tabulka byla získána kombinací údajů získaných analýzou 10 proteinů z adenoviru: pIX, hexon, plil, PVII, 52-55k, pPol, pTP, DBP, 23K a 19k (viz tabulka). Získané výsledky pak byly porovnány s tabulkou získanou analýzou 1952 genů přítomných v databázi Genebank· pomocí programu GCG.
Pořadí preferencí užití kodonů pak bylo stanoveno pro využití k modifikaci sekvence kodonů genů pIX a IVa2:
- Když kodon užitý v přirozené sekvenci není preferovaný kodon,-je užit v syngenu.
- Když· kodon, užitý v přirozené sekvenci je preferovaný kodon, je to pak druhý preferovaný kodon, který je užit.'
- V'jistých případech, např. pro vnesení restrikčních míst, užije se třetí preferovaný kodon, zejména tehdy, je-li frekvence jeho užití dostatečně blízká frekvenci užití druhého preferovaného kodonů.
V následující tabulce je ukázána frekvence využití kodonů u člověka a v adenoviru (ADV5) a pořadí preferencí u člověka (sloupec A) a pořadí preferencí adenoviru (sloupec B) a výsledný výběr pro syntézu syngenu (sloupec C).
*·9· • 9 9 • 999
9
9
9* 999·
9 9
999
99
9 · ·
9 9 ·
9 9 9
9 9 9
99
Tabulka 1: Frekvence užití kodonů
AD V 5 Člověk A H C
F TTT Phe 2.3 54.2% 1.5 43.0% 1 2 -
F TTC 1.9 45.8% 2.1 57.0% 2 1 -
L TTA Leu 0.1 1.4% 0.6 ' 6.0% 6 6 6
L TTG 1.2 14.2% 1.1 12.0% 4 4 4
L CTT Leu 1.3 15.6% 1.1 12.0% 3 3 3
L CTC 1.7 20.5% 1.9 20.0% 2 2 2
L CTA 1.1 12.6% 0.6 •7.0% 5 5 5
L CTG 3 35.6% 4 43.0% 1 1 1
I ATT Tle 1.3 34.6% 1.5 35.0% 2 2 2
I ATC 1.6 43.9% 2.3 52.0% 1 1 1
I ATA 0.8 21.6% 0.7 14.0%, 3 3 3
M ATG Met 2.6 100.0% 2.2 100.0%
V GTT Val 0.8 13.1% 1 17.0% 3 3 3
v GTC 1.4 22.2% 1.5 25.0% 2 2 2
v GTA 0.3 12.5% 0.6 10.0% 4 4 ' 4
v GTG 3.3 52.5% 2.9 48.0% 1 1 1
Ύ TAT Tyr 0.8 21.6% 1.2 41.7% 2 2 2
9999 •99 999 • ··· 9 9 999
9 9 9 9 • 9 9 9 ••9 999 99 999 •9 9999 • 9 99 • 9 9 9
9 9 9
9 9 9
9 9 9
Y TAC 3 78.4% 1.7 58.3% 1 1 1
* ΤΑΑ end 0.1 23.8%
TAG 0.1 16.7%
Η CAT His 0.5 21.3% 1.4 59.3% 2 1 -
Η CAC 1.7 78.7% 1 40.7% 1 2 -
Q CAA Gin 1.1 27.4% , 1.2 26.7% 2 2 2
Q CAG 3 72.6% 3.3 73.3% 1 1 1
Ν ΑΑΤ Asn 1.2 24.5% 1.6 43.5% 2 2 2
Ν AAC 3.6 75.5% 2.1 56.5% 1 1 1
Κ ΑΑΑ Lys 1.4 35.2% 2.2 39.8% 2 2 2
κ AAG - 2.5 64.8% 3.4 . 60.2% 1 1 1
D GAT Asp 1.6 29.2% 2.1 44.2% 2 2 2
D GAC 3.9 70.8% 2.7 55.8% 1 1. ' 1
Ε GAA Glu 2.4 37.0% 2.3 41.5% 2 2 2
Ε GAG 4.1. 63.0% 3.9 58.5% 1 1 1
S TCT Ser 0.8 11.7% 1.4 18.0% 4 3 3
S TCC 1.7 25.9% 1.7 23.2% 2 2 2
S TCA 0.6 9.6% 1.1 14.7% 5 4 4
S TCG 0.9 13.6% 0.4 5.9% 3 6 5
Ρ CCT Pro 1.2 18.4% 1.8 29.0% 4 2 2
Ρ CCC 2.7 39.9% 2.1 33.0% 1 1 1
Ρ CCA 1.3 18.7% 1.7 27.0% 3 3 3
··«· • · · • ··· • · • ♦ ··· ··· •t ···· • · · • · ··· • · • · ·· ··· ·· »· • · * · • · * · • · · · · • · · · ·· ··
P CCG 1.5 23.0% 0.1 11.0% 2 4 4
T ACT Thr 1.1 17.7% 1.3 23.0% 2 3 2
T ACC 3.3 55.0% 2.2 38.0% 1 . 1 1
T ACA 0.8 12.8% 1.5 27.0% 4 2 4
T ACG 0.9 14.5% 0.1 12.0% 3 4 3
A GCT Ala 1.2 13.7% 2 28.0% 3 2 2
A GCC 4 45.7% 2.8 40.0% 1 1 1
A GCA 1.1 12.6% 1.6 22.0% 4 3 3
A GCG 2.4 27.9% 0.7 10.0% 2 4 4
C Cys TGT 0.3 21.5% 1 41.8% 2 2 2
C TGC 1.1 78.5% 1.4 58.2% 1 1 1
* . end TGA 0.3 61.9%
W Trp TGG 1.3 100.0% 1.5 100.0%
R Arg CGT 0.8- 10.4% 0.5 9.3% 3 6 6
R CGC 4.1· 52.4% 1.1 19.4% 1 3 1
R CGA 0.6 7.0% 0.6 10.0% 5 5 5
R CGG 1.1 13.9% 1 18.6% 2 4 2
S Ser AGT 0.4 6.6% 1 13.6% 6 5 6
S AGC 2.1 32.6% 1.9 24.7% 1 1 1
R Arg AGA 0.5 6.2% 1.2 21.0% 6 2 4
R AGG 0.8 10.2% 1.2 21.7% 4 1 . 3
♦ 444 44 ‘4444 44 44 • 444 4 444 •44 · · 444 4 4 4 4
444 4 444 44 4 * *4 4 4 4 ·· ··· 4« ··· 44 44
G Gly GGT 1 17.7% 1.4 18.3% 4 4 4 .
G GGG 2.4 41.3% 2.5 33.2% 1 1 1
G GGA 1.3 21.5% 1.9 25.7% 2 2 2
G GGG 1.1 19.4% ' 1.7 22.8% 3 3 3
Do prvního příkladu specifického syngenu (syngen č. 1) byly vneseny následující modifikace:
- V promotoru pIX: sekvence byla redukována jak nejvíce to bylo možné: zbylý fragment obsahoval pouze 56 nukleotidů místo 135 nukleotidů původního vektoru. Další modifikaci lze provést vnesením modifikace 9 nukleotidů umístěných mezi vazebným místem SPI a TATA boxem.
- V genu pIX: všechny pozice, kde to bylo možné, byly degenerovány, a sice podle pravidel uvedených výše, aniž by došlo ke změně výsledné aminokyselinové sekvence (sekvence i. č. 1) . Srovnám! přirozené sekvence a degenerované sekvence, stejně jako srovnání struktury expresního produktu těchto sekvencí, jsou uvedeny na obr. 8. Při použití jiné strategie je pouze 1 pozice z 10 degenerována, při použití ještě další strategie pouze jedna pozice z 20 je degenerována.
. - Ve vmezeřeném úseku mezi pIX a IVa2: sekvence tohoto úseku velikosti 59 nukleotidů nebyl v tomto příkladu modifikována.
V genu IVa2: kódující sekvence genu IVa2 byla degenerována podle pravidel uvedených výše, každá 20. bp, aniž by byla modifikována aminokyselinová sekvence (sekvence
i. č. 2). Přirozená sekvence a degenerované sekvence, stejně jako srovnání struktury expresního produktu těchto sekvencí, jsou uvedeny na obr. 9. Při použití jiné strategie je pouze 1. pozice z 10 degenerována, aniž by ještě došlo k modifikaci aminokyselinové sekvence.
·**·
I «
• 999 • · ·
9 999
9 9 9
9 9
999 •9 9999
99
9 9 9
9 9 9
9 9 9 9
9 9 9
99
Struktura syngenu č. 1 je schematicky popsána na obr. 2. Sekvence syngenu č. 1 je znázorněna na obr. 10 a je zde uvedena jako sekvence id. č.,3.
Dalším příkladem syngenu je zde uvedený syngen č. 2, ve kterém:
Sekvence promotoru genu pIX 1 byla nahrazena modifikovanou sekvencí uvedenou zde jako sekvence id. č. 6.
Sekvence genu pIX byla nahrazena sekvencí podle sekvence id. č. 4 bez modifikace aminokyselinové sekvence.
- Sekvence IVa2 byla nahrazena sekvencí podle sekvence id. č. 5 bez modifikace aminokyselinové sekvence.
- Polyadenylační úsek byl nahrazen úsekem, který nese stejné funkce v adenoviru typu 7 (Ad7), adenoviru subskupiny
B, který byl užit jako vektor pro.přenos genů (Abrahamsen et al., 1997, J. Virol. 71, 8946-3951). Tato sekvence je zde uvedena jako sekvence i. č. 7. '
Celá modifikovaná sekvence; nazvaná syngen č. 2 je zde uvedena jako sekvence i. č. 8.
3. Verifikace sekvence syngenů
Základní charakteristiky přirozené a syngenní sekvence byly ověřeny analýzou zpracování dat. Cílem této verifikace bylo vyšetřit možnou přítomnost specifických struktur v syngenu, a sice zejména:
donorových nebo akceptorových sestřihových míst (programy SpliceView a/nebo' SpliceNet)
- polyadenylačnícn míst (program HcpolyA)
- potenciálních míst pro vazbu transkripčních faktorů (program Transfac) úseků schopných vytvářet . specifickou sekundární strukturu jako jsou např. přímé repetice, vlásenky (program Sigscan, BNL) včetně odpovídajících RNA (skládání RNA)
- konsenzních míst jako jsou CHI nebo M26.
···· ··« • ··
•.
• · · · · • · · · ··· ··· • · · * • · · · · ·
·. · · · ·
Když byly takové sekvence identifikovány, odpovídající baze byly případně nahrazeny podle strategie definované v bodu 2 výše.
4. Kbnstrukce defektních virů nesoucích syngen č. 1 jako náhradu za odpovídající přirozený úsek
1. Výchozí materiál: ·
- Syngen č. 1 (sekvence id. č. 3)
- 01igonukleo.tidy Syngen I a Syngen II odpovídající 5'konci a 3'-konci, v uvedeném pořadí, syngenu č. 1 uvedené na obr. 7
- Plazmid pJJlOS (viz obr. 3)
- Plazmid pJJHO (viz obr. 4)
- Plazmid pIC-20R (Invitrogen)
- Plazmid pSyngen: syngen klonovaný do pBS (Stratagene).
2. Konstrukce defektního virového genomu
Strategie konstrukce je znázorněna na obr. 6.
Plazmid pJJHO byl naštěpen Xbal a výsledné fragmenty velikosti 4,8 a 5,0 kb byly ligovány tak, že vytvořily plazmid pJJ201. Plazmid pJJ201 byl pak štěpen BstEII a Xmal, doplněny konce a byl- ligován, čímž vznikl plazmid pJJ202. Místa BstEII a Xmal zůstala zachována.
PCR amplifikační produkt odpovídající fragmentu 1. genu IVa2 (Egtl pro IVa2, obr. 6) byl’ vytvořen pomocí oligonukleotidú Syngen I a Syngen II a plazmidu pJJ105 jako templátu.
Sekvence oligonukleotidu Syngen I (sekvence i. č. 9): AACTGCCAGGCCGGCCACTA.GTCGCGATGTTCCCAGCCATATCCC
Sekvence oligonukleotidu Syngen II (sekvence i. č. 10): CCGCTCGAGGTGACCGCTAGCCATTATGGACGAATGC
Amplifikovaný fragment byl vložen do míst aSmal vektoru pIC-20R a vytvořil se tak pJJ203. Souvislý fragment genu IVa2 »*«· ·· • · · · φφφ φ φφφφ • · φ φ φ • φ φ φ φφφ φφ φφφ z plazmidu pJJ105 (fragment 2, označený Fgt2 IVa2 na obr. 6) byl vystřižen pomocí Nsil/BstEII a pak vložen do odpovídajících míst pJJ203, čímž vznikl pJJ204. Syngen byl pak naštěpen Fsel/Nrul (obr. 6) a vložen mezi 'odpovídající místa v pJJ204 a tak vznikl pJJ205.
Úplný fragment (syngen č. l-Fgtl+2 IVa2) v pJJ205 byl štěpen Sse8387I/BstEII a vložen do odpovídajících míst v pJJ202 a vznikl tak pJJ206 (obr. 5) .
Tento fragment pak byl využit k přípravě prokaryotického plazmidu, který obsahuje modifikovaný adenovirový genom (defektní v El a případně v E3) obsahující syngen č. 1, a sice způsobem podle Crouzět et al. (Proč.·' Nati. Acad. Sci. USA 94, 1414-1419, 1997) . Získaný plazmid byl pak transfekován do buněk linie 293,. aby produkoval odpovídající virus.
Byl proveden experiment ke srovnání kapacity výskytu RCA (replikačně kompetentních adenovirú) v průběhu množení viru v buňkách 293 u dvou virů, AVI.7 č.l CMVp53 a Ad5CMVp53.
Vektor (AVI.7 č.l CMVp53) vybavený sekvencí id. č. 3 (syngen č. 1) a expresní kazetou p53 (CMV-p53-polyASV40) byl zkonstruován podle publikace Crouzet et al. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA 94, 1414-1419, 1997).
Ad5CMVp53 obsahuje úsek pIX-IVa2 z Ad5 (nemodifikovaný). Expresní kazeta p53 je isogenní pro oba viry. Oba viry, AVI.7 č.l CMVp53 a Ad5CMVp53, mají podobnou produktivitu v buňkách 293. 2x5 plaků bylo amplifikováno během 7 po sobě jdoucích pasáží. Po ukončení této amplifikace bylo 2x5 vzorků ze 7. pasáže analyzováno testem na detekci RCA. Testovací experimenty byly provedeny ve třech opakováních. Výsledky jsou uvedeny na obr. 12.
Test pro detekci RCA je kvantitativní způsob, který umožňuje spočítat plaky, jejichž počet odpovídá počtu RCA v dávce testovaného vzorku. Daná dávka viru ve vzorku (obvykle 3 x 1O10 vp) se užije k infekci buněčného „trávníku φ · ·· · · φ φφφ φ »· · · · · · · · · « «t« · φ φφφ · · · · • «φφφ ······ • φ φ · · · · · · • φ φ φ φ φ φ φ φφφ φφ φφ buněk, které nemají komplementaci v trans (tj. které neexprimují El, v daném případě byly užity buňky A549) na který se nanese vrstva ' agaru. Po . 14 dnech se pozoruje vytváření plakú v „trávníku, pokud počáteční infekční dávka obsahovala RCA.
Výsledky testu na detekci RCA ve třech opakováních byly: 0 RCA pro AVI. 7 #1 CMVp53 a 6 RCA pro Ad5CMVp53. Tento výsledek byl statisticky významný, pokud se užila statistická srovnávací metoda zahrnující podmíněnou pravděpodobnost pozorování.. Statisticky významné zlepšení bylo pozorováno u,vektoru AVI.7 #1 CMVp53, ve smyslu snížení výskytu RCA v průběhu množení viru v buňkách 293 u tohoto viru ve srovnání s konvenčním virem. Tyto výsledky ukázaly, že přítomnost syngenu neovlivnila titry produkovaného viru a že várky viru obsahujícího syngen č. 1 byly bez kontaminací RCA.
‘5. Funkčnost defektních virů nesoucích syngen č. 2 jako náhradu za odpovídající přirozený úsek
Obdobně byl konstruován podobný vektor se syngenem č. 2 vybavený ještě expresní kazetou lacZ (CMV-LacZ): AVI.7 #2
CMVlacZ. Produktivita tohoto vektoru byla srovnána s vektorem nesoucím kazetu LacZ (RSV LacZ), jehož úseky . pIX a IVa2 nebyly modifikovány · (sekvence divokého typu Ad5) : AVI.ORSVlacZ. Produktivita těchto dvou vektorů AVI.7 #2
CMVlacZ a AVI.ORSVlacZ byla paralelně testována na buňkách 293. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
AVI.7 #2 CMVlacZ AVI.ORSVlacZ
títr zásob, roztoku 1 (vp/ml) 1, 12 x 10^ 1,5 x 10”
titr zásob, roztoku 2 (vp/ml) 1,52 x 10” 1,-82 x 10k
produktivita (vp/buňka) testovaná na roztoku 2 10133 12133
produktivita (tdu/buňka) testovaná na roztoků 2 203 207
• · · · · • * · • · · · • · » • · ·· · · · · · ♦ ·« • · · · · · · • · ··· · · · · • · ·«· ♦ * · • · · · · · · • · ··· »· · ·
31
\ Tyto výsledky ukazují, že syngen č. více redukovanou než syngen č. 1 a 2 mající homologii obsahující, kromě
umlčených mutací v genu pIX a IVa2, také modifikace
nekódujících úseků (tj. promotoru genu pIX a překrývajících se polyadenylačních sekvencí pIX a IVa2), pokud je vložen jako náhrada za sekvence divokého typu do adenoviru typu 5 se ukazuje jako životaschopný a poskytující vysokou produktivitu.
6.. Konstrukce defektních virů, kde je pouze přirozená sekvence genu pIX nahrazena degenerovanou sekvencí id. č. 1 a část homologního úseku, která odpovídá genu IVa2, je přesunuta do úseku E4
V jiném provedení vynálezu byla pouze sekvence genu pIX nahrazena degenerovanou sekvencí id. č. 1 . a část homologního úseku, která odpovídá genu IVa2, byla přesunuta do úseku E4. Klonování genu IVa2 bylo popsáno v patentové přihlášce. WO 96/10088, která je zde zahrnuta formou odkazu.
Nejdříve byl zkonstruován plazmid pIEll, který obsahuje 3 úseky uvedené níže klonované do plazmidu colEl, který nese geny KanR a SacB:
PCR produkt amplifikovaný z Ad5 pomocí oligonukleotidových primerů:
5'-atcgatčgATAACAGTCAGCCTTACC-3' a
5'-agctgaattcCATCATCAATAATATACC-3', přičemž tento produkt obsahuje pravý úsek I'TR a promotor
E4 po ATG z orfl, ale ne včetně (nukleotidy 35525 až
35937) cDNA genu IVa2, která je popsána v patentové přihlášce
WO 9610088 - fragment XcmI-EcoRV z Ad5, který obsahuje sekvence
potřebné pro sestřih orf6 E4 a kódující sekvence orf6 až po místo EcoRV. • · · · · · ··· · ···· · · · · · » · · · • » · » · · · · » · · • · · · · · · · ' · ······ .·· ··· ·· ·· cDNA IVa2 v plazmidu pIEll předchází nadbytečný ATG. Toto místo bylo zrušeno v plazmidu pIEll místně-cílenou mutagenezí pomocí soupravy „Transformer Site-Directed Mutagenesis Kit firmy Clontech. Byl tak vytvořen plazmid pIE12, kde bylo toto ATG místo odstraněno.
Plazmid pIE12c odvozený z plazmidu pIE12 obsahuje genom adenoviru 5 modifikovaný následujícím způsobem: gen IVa2 byl přesunut ze svého přirozeného lokusu do úseku E4, nahradily se orfl až orf4 z E4 ve prospěch IVa2 cDNA, odstranil se E3, vložila se kazeta RSV-lacZ místo El. Plazmid pIE12c byl získán rekombinací plazmidu pXL2788pGal- popsaného v patentové přihlášce WO 96/10088 pomocí techniky popsané v Crouzet et al. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA 94, 1414-1419, 1997, které jsou zahrnuty formou odkazu).
Po enzymatickém štěpení PacI byl plazmid pIE12c transfekován do buněk 293 a získaný virus byl namnožen. Byl pozorován restrikční profil viru AdIE12, který byl očekáván..
Analýzy provedené na várkách produkovaného viru ukázaly, že přítomnost degenerované sekvence genu pIX na místě přirozené sekvence a přesun genu IVa2 do úseku E4 neovlivnily titry produkovaného viru a že várky viru neobsahovaly, kontaminace RCA, když byly testovány v podmínkách popsaných v předchozím příkladu.’
Seznam citované literatury
Ahern et al. (1991) PNAS 88: 105
Aiello et al. (1979) Virol. 94: 460
Babiss and Valeš (1991) J. Virol. 65: 598 »
44 4 4
44 » 4 4 k · 4 « k 4 4 ' fc 4 4 1 » 4 · 1 ·· 44
Epstein (1991) J. Virol. 65: 4475
Gangloff et al. (1994) Experientia 50: 261
Holliday (1964) Ger.et. Res. 5: 282-304
Jeong~Yu and Carroll (1992) Mol. Cell. Biol, 12(1) : 112-9
Lin et al. (1990) Mol. Cell. Biol. 10(1): 103-12
Matsui·(1989) Mol. Cell. Biol. 9: 4265
Meselson M., Radding C. (1975) Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 80: 358-361
Spector (1983) Virol. 130: 533
Szostak et al. (1983) Cell 33: 25-35
Waldman and Liskay (1987) PNAS 84 (15) 5340-4
Weinberg (1986) J. Virol. 57: 833
Williams and Ustacelibi (1971) J. Gen. Virol. 13: 345
Young (1995) Current Topics in Microbiol. And Immunol. 199: 89
SEZNAM SEKVENCÍ (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 1:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 424 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA: jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: cDNA (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: CDS (B) POZICE: 1..424 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 1:
ATG Met 1 TCC ACG AAT TCC Asn Ser 5 TTT GAC GGC TCC ATC GTC TCC AGC TAC. CTG ACC 4S
Ser Thr Phe Asp Qiy Ser Tle 10 Val Ser Ser Tyr Leu Thr 15
ACC CGG ATG CCT CCC TGG . GCT CCC GTC CGC CAA AAC GTC ATG GGA AGC 9.5
Thr Arg Met Pro Pro Trp Ala Gly Val Arg Gin Asn Val Met Gly Ser
20 25 30
TCC ATC GAC GGC AGG CCT GTG CTC CCT GCC AAT AGC ACC ACT CTG ACT 1 44
Ser Ile Asp Gly Arg Pro Val Leu Pro Ala Asn Ser Thr Thr Leu Thr
35 40 45
TAT GAA ACT GTC AGC GGC ACC CCA CTG GAA ACC GCC GCA AGC GCT GCA 192
Tyr Glu Thr Val Šer Gly Thr Pro Leu Glu Thr Ala Ala Ser Ala Ala
50 55 60
GCC AGC GCT GCC GCC GCT ACT GCT CGG GGC ATC GTC ACC GAT TTC GCC 240
Ala Ser Ala Ala Ala Ala Thr Ala Arg Gly Ile Val Thr Asp Phe Ala
65 70 75 80
TTT CTC TCC CCT CTG· GCC TCC AGC GCT GCC AGC CGC AGC TCT GCT CGG 288
Phe Leu Ser Pro Leu Ala Ser Ser Ala Ala Ser Arg Ser Ser Ala Arg
85 90 95
GAC GAT AAA CTG ACC GCC CTG CTG GCT CAG CTG GAC AGC CTG ACT, AGG 336
Asp Asp Lys Leu Thr Ala Leu Leu Ala Gin Leu Asp Ser Leu Thr Arg
100 105 no
GAG CTG AAC GTG GTG AGC CAA CAA CTC CTG GAC CTC CGG CAA CAA GTG 384
Glu Leu Asr. Val Val Ser GÍn Gin Leu Leu Asp Leu Arg Gin Gin Val
115 120 125
AGC GCT CTC AAA GCC TCT AGC CCA CCT AAC GCC GTT TAA A 424
Ser Ala Leu Lys Ala Ser Ser- Pro Pro Asn Ala Val *
130 135 140 • 999 (2) INFORMACE FRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 2:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
ii) (A) DÉLKA: 357 párů bázi · (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární TYP MOLEKULY: cDNA
ííí; i HYPOTETICKÁ: ne
iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne
ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: CDS (B) POZICE: 1..354 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 2:
ATC GCG AAC CTA AAA ATA CAG TCC AAG ATG CAT CTG ATA TCC CCA CGT 43
Ile Ala Asn Leu Lys Zla Gin Ser lys Met His Leu Ile Ser Pro Arg
1 5 1 0 15
ATG CAC CCC TCC CAG CTT AAC CGC TTC GTA AAC ACT TAC ACC AAG GGA 96
Met His Pro Ser Gin Leu Asn Arg Phe Val Asn Thr Tyr Thr Lys Gly
20 25 30
CTG CCC CTG GCA ATC AGC CTG CTA CTG AAA GAC ATT TTC AGG CAC CAC 144
Leu Pro Leu Ala Ile Ser Leu Leu Leu Lys Asp Ile ?he Arg His His
35 40 45
GCC CAG CGG TCC TGC TAC GAC TGG ATT ATC TAC AAC ACC ACT CCG CAG 192
Ala Gin Arg Ser Cys Tyr Asp Trp Ile Tle Tyr Asn Thr Thr Pro Gin
50 55 60
CAT GAA GCT CTC CAG TGG TGC TAC CTC CAT CCC AGA GAC GGG CTT ATG 240
His Glu Ala Leu Gin Trp Cys Tyr Leu His Pro Arg Asp Gly Leu Met
65 70 75 80
CCT ATG, ΤΑΓ CTG AAC ATC CAG AGC CAC CTT TAC CAC GTC CTC GAA AAA 288
Pro Meť Tyr Leu Asn Ile Gin Ser His Leu Tyr His Val Leu Glu Lys
85 90 95
ATA CAC AGG ACC CTG AAC GAC CGA GAC CGC TGG TCT CGG GCC TAC CGC 336
Ile His Arg Thr Leu Asn Asp Arg Asp Arg Trp Ser Arg Ala Tyr Arg
100 105 110
CGG AAA ACC CCT AAA
Arg Lys 115 Thr Pro Lys
357 • · · · • · · · · · · · ··· · · ··· * · · ♦ • · · · · ί» · «· · ♦ · · · ♦ · · ·
6 (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 3:
(i) CHARAKTERISTIKA, SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 941 párů baží .
(B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: cDNA (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY: .
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: exon .
(B) POZICE: 1..941 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 3:
GGCCGGCCGT· CGACTGTGTG GGCGTGGCTT AAGGGTGGGA AAGAATATAT AAGGTGGGGG 50
TCTTATGTAG TTTTGTATCT GTTTTGCAGC AGCCGCCGCC GCCATGTCCA CGAATTCCTT 120
TGACGGCTCC ATCGTCTCCA GCTACCTGAC CACCCGGATG CCTCCCTGGG CTGGCG-CCG 180
CCAAAACGTC ATGGGAAGCT CCATCGACGG CAGGCCTGTG CTCCCTGCCA ATAGCACCAC 240
TCTGACiTAr GAAACTGTCA GCGGCACCCC ACTGGAAACC GCCGCAAGCG CTGCAGCCAG 300
CGCTGCCGCC GCTACTGCTC GGGGCATCGT CACCGATTTC GCCTTTCTCT CCCCTCTGGC 360
CTCČAGCGCT GCCACCCCCA GCTCTGCTCG GGACGATAAA CTGACCGCCC TGCTGGCTCA 420
GCTGGACAGC CTGACTAGGG AGCTGAACGT GGTGAGCCAA CAACTCCTGG ACCTCCGGCA 480
ACAAGTGAGC GCTCTCAAAG CCTCTAGCCC ACCTAACGCC CTTTAAAACA TAAATAAAAA 540
ACCAGACTCT GTTTGGATTT GGATCAAGCA AGTGTCTTGC TGICTTTATT TAGGAGTTTT 600
CCGCGCGCGG TAGGCCCGAG ACCAGCGGTC TCGGTCGTTC AGGGTCCTGT GTATTTTTTC 660
GAGGACGTGG TAAAGGTGGC TCTGGATGTT CAGATACATA GGCATAAGCC CGTCTCTGGG 720
ATGGAGGTAG CACCACTGGA GAGCTTCATG CTGCGGAGTG GTGTTGTAGA TAATCCAGTC 780
GTAGCAGGAC CGCTGGGCGT GGTGCCTGAA aatgtctttc AGTAGCAGCG TGATTGCCAG 840
GGGCAGTCCC TTGGTGTAAG TGTTTACGAA GCCGTTAAGC TGGGA.GGGG j? GCATACGTGG 900
GGATATGAGA TGCATCTTGG ACTCTATTTT TAGCTTCGCG A 941
• · · · • · · · «·· · · · 9 9 9 9 • · ·· · ···· 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • · · · 9 9 9 9 9
999999 99 9 99 99 99 (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 4:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 423 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ií) TYP MOLEKULY: cDNA (iii) HYPOTETICKÁ: ne (ív) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: CDS (B) POZICE: 1..423 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 4:
ATG AGC ACG AAT Asn TCG TTT GAC GGA AGC ATC GTC AGC TCA TAC TTG ACC 43
Met 1 Ser Thr Ser 5 Phe Asp Gly Ser Ile io Val Ser Ser Tyr Leu 15 Thr
ACG CGC ATG CCT CCC TGC GCC GGG GTG CGC CAG AAT GTC ATG GGC TCC 96
Thr Arg Met Pro Pro Trp Ala Gly Val Arg Gin Asn Val Met Gly Ser
20 25 30
AGC ATT GÁC GGT CGC CCT GTC CTG CCT GCA AAC TCT ACC ACT TTG ACC 144
Ser Ile Asp Glv Arg Pro Val Leu Pro Ala Asn Ser Thr Thr Leu Thr
35 40 45
TAC GAA ACC GTG TCT GGC ACG CCG TTG GAA ACT GCA GCA TCC GCC GCC 192
Tyr Glu Thr Val Ser Gly Thr Pro Leu Glu Thr Ala. Ala Ser Ala Ala
• 50 55 60
GCT AGC GCC GCT GCA GCT ACC GCC CGC GGC ATC GTG ACT GAT *2? GCT 240
Ala Ser Ala Ala Ala Ala Thr Ala Arg Gly Zle Val Thr Asp Phe Ala
65 70 75 30
TTT CTG AGC CCG CTT GCC AGC AGT GCA GCC TCC CGT TCA GCC CGC 2S8
Phe Leu Ser Pro Leu Ala Ser Ser Ala Ala Ser Arg Ser Ser Ala Arg
35 90 95
GAT GAC AAA TTG ACG GCT CTT CTG GCT CAG CTG GAT TCT TTG ACT CGG 336
Asp Asp Lys Leu Thr Ala Leu Leu Ala Gin Leu Asp Ser Leu Thr Arg
100 105 110
GAA CTT AAC GTC GTT TCT CAG CAA CTG TTG GAC CTG CGC CAG CAA GTT 384
Glu Leu Asn Val Val Ser Gin Gin Leu Leu Asp Leu Arg Gin Gin Val
115 120 125
GCC CTC AAG GCT TCT TCC CCT CCC AAT GCC GTT
Ala Leu Lys Ala Ser Ser Pro Pro Asn Ala Val
130 135 140
423 • · · · « ·4 « · ··· (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 4:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 141 aminokyselin (B) TYP: aminokyselinová (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: protein (Xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 4:
Met 1 Ser Thr Asr. Ser 5 Phe ASp Gly Ser Ile 10 val .Ser Ser Tyr Leu 15 Thr
Thr Arg Met Pro Pro Trp Ala Gly Val Arg Gin Asn Val Met Gly Ser.
20 25 30
Ser Ile Asp Gly Arg Pro Val Leu Pro Ala Asn Ser Thr Thr Leu Thr
35 40 45
Tyr Glu Thr Val Ser Gly Thr Pro Leu Glu Thr Ala Ala Ser Ala Ala
50 55 60
Ala Ser Ala Ala Ala Ala Thr Ala Arg Gly Ile Val Thr Asp Phe Ala
65 70 75 v 80
Phe Leu Ser Pro Leu Ala Ser Ser Ala Ala Ser Arg Ser Ser Ala Arg
35 90 95
Asp Asp tys Leu Thr Ala Leu Leu Ala Gin Leu Asp Ser Leu Thr Arg
1 00 105 no
Glu' Leu Asn Val Val Ser Gin Gin Leu Leu Asp Leu Arg Gin Gin Val
Π5 120 125
Ser Ala Leu Lvs Ala Ser Ser Pro Pro Asn Ala Val *
130 135 140
0 • * • · · · • 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ' 0 0 0 0 • * 0 0
• 00 0 0 0 0 0 0 0 0 0
• · 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 ·
(2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 5:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 270 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: cDNA (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY: .
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: CDS (B) POZICE: 1..270 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 5:
ACC AAG GGC CTG CCC CTC GCA ATC AGC TTG CCA CCC AAA GAC ACC Phe 40
Thr 1 Lys Gly Leu Pro 5 Leu Ala Cle Ser Leu 10 Leů Leu Lys Asp Tle 1S
AGG CAT CAC GCC CAG CGC TCC TGT TAC GAC TG.G ATC ATC TAC AAT ACC 95
Arg His His Ala 20 Gin Arg Ser Cys Tyr 25 Asp Trp Tle Ile Tyr 30 Asn Thr
ACC CCG CAG CAT GAA GCC CTC r·» z UAJ TGG TGC TAC CTG CAC CCC AGA GAC 144
Thr Pro Gin His Glu Ala Leu Gin Trp Cys Tyr Leu Kis Pro Arg Asp
35 40 45
GGG CTG ATG CCC ATG TAT CTG AAT ATC CAG AGT CAC CTT TAT CAC GTC 192
Gly Leu Mat Pro Met Tyr Leu Asn lis Gin Ser His Leu Tyr KiS Val
50 . 52 60
CTG GAA AAA ATA CAT AGG ACC CTC AAC GAC CGA GAT CGC TGG TCC CGG 240
Leu 65 Glu Lys Ile His Arg 70 Thr Leu Asn Asp Arg 75 Asp Arg Trp Ser Arg 80
GCC TAT CGC GCG CGC AAA ACC CCT AAA TAA 270
Ala Tyr Ar g Ala Arg Lys Thr Pro Lys *
···· ·· ···· ·· · • 9 99 • * • · • 9 9
9 999
9 9
9 9
999
9 · 9
9 9 9
9 9 9
9 9 9
9 9 9 (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 5:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 90 aminokyselin (B) TYP: aminokyselinová (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: protein (Xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 5:
Thr Lys Gly Leu Pro Leu Ala Ile Ser Leu Leu Leu Lys Asp Ile Phe
1 5 10 15
Arg His His Ala Gin Arg Ser Cys Tyr Asp Trp Ile Ile Tyr Asn Thr
20 25 30
Thr Pro Gin Krs Glu Ala Leu Gin Trp Cys Ty σ’ Leu His Pro Arg. Asp
35 40 45
Gly Leu Met Pro Met Tyr Leu Asn Ile Gin Ser Kis Leu Tyr His Val
50 55 60
Leu Glu Lys Ile His Arg Thr Leu Asn Asp Arg Asp Arg Trp Ser Arg
65 70 75 80
Ala Tyr Arg Ala Arg Lys Thr Pro Lys w
85 90
• · 9 9 * 9 9 9
9 9 9
9 9 9
9 9 9 ·· 99 (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 6:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 103 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: jiná nukleová kyselina (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: (B) POZICE: 1..103 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 6:
GGCCGGCCGT CGACTGTGGG GGCGTGGCAT AAGGGTGGGA AAGAATATAT AAGGTCGGGG 60 TCTCATCTAG TCTTGTATCT GATTTGCAGT AGCCGCCGCC ACC *' 03 (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 7:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 52 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: cDNA (iii) HYPOTETICKÁ: ne .
(iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: (B) POZICE: 1..52 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 7:
AGATCTCAAA TCAATAAATA AAGAAATACT TGTTATAAAA ACAAATGAAT GT ··· ···
·· · ··· • · ·· ··· (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 8:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 847 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché • (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: jiná nukleová kyselina (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: (B) POZICE: 1..847 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S-IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 8:
CCCCGGCCGT CGACTGTGTG GGCGTGGCAT AAGGGTGGGA AAGAATATAT AAGGTCGGGG 60
TCTCATCTAG TCTTGTATCT GATTTGCAG? AGCCCCCGCC ACCATGAGCA CGAATTCGTT 120
TGACGGAAGC ATCGTCAGCT CATACTTCAC CACGCGCATG CCTCCCTGGG CCGGGGTGCG 180
CCAGAATGTC ATGGGCTCCA GCATTGACGG TCGCCCTGTC CTGCCTGCÁA ACTCTACCAC 240
TTTCACCTAC GAAACCGTGT CTGGCACGCC GTTGGAAACT GCAGCATCCG CCGCCGCTAG 300
CGCCGCTGCA GCTACCGCCC GCGGGATCGT GACTGATTTT GCTTTTCTGA GCCCGCTTGC 360
CAGCAGTGCA GCCTCCCGTT CAŤCTGCCCG CGATGACAAA TTGACGGCTC TTCTGGCTCA 420
GCTGGATTCT ŤTGACTCGGG AACTTAACGT CGTTTCTCAG CAACTGTTGG ACCTGCGCCA 480
GCAAGTTTCT CCCCTCAAGG CTTCTTCCCC TCCCAATGCC GTTTAAAGAT CTCAAATCAA 540
TAAATAAAGA AATACTTGTT ATAAAAACAA ATGAATGTTT ATTTAGGGGT TTTGCGCGCG 600
CGATAGGCCC GGGACCAGCG ATCTCGGTCG TTGAGGGTCC TATGTATTTT TTCCAGGACG. 660
TGATAAAGGT GACTCTGGAT ATTCAGATAC ATGGGCATCA GCCCGTCTCT GGGGTGCAGG 720
TAGCACCACT GCACGGCTTC ATGCTGCGGG GTGGTATTGT AGATGATCCA GTCGTAACAG 780 GAGCGCTGGG CGTGATGCCT AAAAATGTCT TTGAGTAGCA AGCTGATTGC GAGGGGCAGG 840
CCCTTCG
847 ···· • 4 4444 • 44 444 4 4 4 4
444 4 4 444 4 4 4 4
4 4 4 4 4 4··«· • 4 4 4 4 4 4 ·· (2) INFORMACE PRO .SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČíŠLEM 9:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 44 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: jiná nukleová kyselina (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne ' (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ: (B) POZICE: 1..44 (Xl) POPIS· SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 9:
AACTGCAGGCCGGCCACTAGTCGCGATGTTCCCAGCCATATCCC (2) INFORMACE PRO SEKVENCI S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 10:
(i) CHARAKTERISTIKA SEKVENCE:
(A) DÉLKA: 37 párů baží (B) TYP: nukleová kyselina
- (C) TYP VLÁKNA:jednoduché (D) TOPOLOGIE: lineární (ii) TYP MOLEKULY: jiná nukleová kyselina (iii) HYPOTETICKÁ: ne (iv) OPAČNÁ ORIENTACE: ne (ix) ZNAKY:
(A) JMÉNO/OZNAČENÍ : (B) POZICE: 1..37 (xi) POPIS SEKVENCE: SEKVENCE S IDENTIFIKAČNÍM ČÍSLEM 10:
CCGCTCGAGGTGACCGCTAGCCATTATGGACGAATGC

Claims (4)

1. Způsob ' snížení intermolekulárních homologních chromozomální nukleovou kyselinou kódující funkce defektního adenoviru a extrachromozomální nukleovou kyselinou obsahující genom defektního adenoviru vyz.načuj ící se tím, že sekvence alespoň jedné z partnerských 'rekombinujících modifikována takovým způsobem, druhým partnerem (partnery).
že je snížena homologie s
2. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že sekvence je kódující sekvence a je degenerovaná.
3. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že sekvence je degenerovaná v poměru alespoň 1 pár baží z každých 20 párů baží, výhodně v poměru alespoň 1 pár baží z každých 10 párů baží.
. 4. Způsob podle nároku 1 vyznačující 'se tím, že sekvence je degenerovaná ve všech možných pozicích.
5. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že degenerace je vytvořena jako funkce využití kodonů v komplementující buňce.
6. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že chromozomální nukleová kyselina úsek El adenovirového genomu, spolu s lemujícím úsekem, a extrachromozomální nukleová kyselina obsahuje genom adenoviru, který je defektní v úseku El.
BBBB • Β BBBB
ΒΒ ΒΒ • Β « ΒΒΒ BBBB
ΒΒΒ* · Β ··« Β Β Β Β • Β * Β Β Β · Β · · Β
Β ΒΒΒ Β Β · Β ·
ΒΒΒ ΒΒΒ ΒΒ ΒΒΒ ·· ΒΒ
7. Způsob podle nároku 6 vyznačující se tím, že sekvence genomu adenoviru, který je defektní v úseku El, je degenerovaná v genu pIX.
8. Způsob podle nároku 7 vyznačující se tím, že sekvence genomu adenoviru, který je defektní v úseku El, je navíc degenerovaná v genu IVa2.
9. Způsob přípravy defektních rekombinantních adenovirů
vnesením do buňky genomu defektního rekombinantního adenoviru, vyznač u j í c í s e tím, že tento genom nese: - deleci úseku El - degeneraci genu pIX a/nebo IVa2 .
10. Defektní rekombinantní adenovirus, jehož . genom obsahuje alespoň jeden úsek, jehož sekvence je modifikována takovým způsobem, že je snížena frekvence intermolekulárních homologních rekombinací s ohromozornálni nukleovou kyselinou kódující jeho komplementující funkce, přičemž tato sekvence je modifikována takovým způsobem, že je snížena homologie s druhým partnerem (partnery).
11. Adenovirus podle nároku 10, ve kterém je modifikován kódující úsek a degenerovaný úsek obsahuje gen pIX.
12. Adenovirus podle nároku 11, kde degenerovaná sekvence obsahující gen pIX je sekvence id. č. 1.
13. Adenovirus podle nároku 11 nebo 12, ve kterém je navíc gen lVa2 přítomen v genomové pozici odlišné od původní pozice.
4444
44 ···· 44 ·»
44 · 4 · 4 4 4 4 4 4 • 444 4 · 444 4 <4 4
4 444 4 444 44 4
4 4 44 4.4 44 4
444 444 44 444 44 44
14 . v úseku Adenovirus E4 . podle nároku 13, kde gen pIX je umístěn 15. obsahuj e Adenovirus geny pIX a podle IVa2. nároku 10 , kde degenerovaný úsek 16. sekvence Adenovirus id. č. 3. podle nároku 15, kde degenerovaný úsek je 17 . Adenovirus podle kteréhokoliv z. nároků 10 až 16,
který obsahuje deleci úseku El.
18. Adenovirus podle nároku 11 nebo 12, kde degenerovaná sekvence genu pIX je sekvence id. č. 1.
19. Buňka obsahující defektní adenovirus, ve které sekvence buněčné' chromozomální nukieové · kyseliny, která kóduje komplementující funkce defektního adenoviru, nebo sekvence extrachromozomální nukieové kyseliny, která obsahuje genom adenoviru, je modifikována takovým způsobem, že je snížena homologie mezi oběma nukleovými kyselinami.
CZ20001791A 1997-11-17 1998-11-17 Metody snížení výskytu homologních rekombinací, adenovirové vektory a bunky obsahující defektní adenovirus CZ299797B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FR9714383A FR2774699B1 (fr) 1997-11-17 1997-11-17 Methode de reduction des evenements de recombinaison homologue

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20001791A3 true CZ20001791A3 (cs) 2000-08-16
CZ299797B6 CZ299797B6 (cs) 2008-11-26

Family

ID=9513447

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20001791A CZ299797B6 (cs) 1997-11-17 1998-11-17 Metody snížení výskytu homologních rekombinací, adenovirové vektory a bunky obsahující defektní adenovirus

Country Status (17)

Country Link
US (1) US6410298B1 (cs)
EP (1) EP1032695B1 (cs)
JP (1) JP4376454B2 (cs)
KR (2) KR100796060B1 (cs)
CN (1) CN1201013C (cs)
AT (1) ATE393234T1 (cs)
AU (1) AU759531B2 (cs)
BR (1) BR9814210A (cs)
CA (1) CA2309315C (cs)
CZ (1) CZ299797B6 (cs)
DE (1) DE69839403T2 (cs)
FR (1) FR2774699B1 (cs)
HU (1) HU226018B1 (cs)
IL (2) IL135983A0 (cs)
NO (1) NO329784B1 (cs)
PL (1) PL196606B1 (cs)
WO (1) WO1999025861A2 (cs)

Families Citing this family (21)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR2799472B1 (fr) * 1999-10-07 2004-07-16 Aventis Pharma Sa Preparation d'adenovirus recombinants et de banques adenovirales
US7653769B2 (en) * 2006-12-14 2010-01-26 International Business Machines Corporation Management of devices connected to infiniband ports
US6821775B1 (en) * 2000-02-11 2004-11-23 Genvec, Inc. Viral vector encoding pigment epithelium-derived factor
US6591543B2 (en) * 2000-04-14 2003-07-15 Kenneth P. Sabine Top water lure with highly active propeller
KR20010064682A (ko) * 2000-07-01 2001-07-11 김재호 E1b가 감쇠된 아데노바이러스를 이용한 cd/5-fc및 hsv-1 tk/gcv의 이중 자멸 유전자 시스템
DE10045687B4 (de) * 2000-09-15 2006-07-06 MICROMUN Privates Institut für Mikrobiologische Forschung GmbH Biotechnikum Greifswald Expressionskassetten und Adenovirusvektoren
US20030087438A1 (en) * 2001-11-02 2003-05-08 Genvec, Inc. E1-revertant-free adenoviral composition
US20030158112A1 (en) 2002-02-15 2003-08-21 Johns Hopkins University School Of Medicine Selective induction of apoptosis to treat ocular disease
CA2507036A1 (en) * 2002-12-02 2004-06-17 Genvec, Inc. Materials and methods for treating ocular-related disorders
CA2559436A1 (en) * 2004-03-12 2005-09-29 Genvec, Inc. Materials for treating vascular leakage in the eye
US20060188481A1 (en) * 2005-02-22 2006-08-24 Saitama Medical School Methods for prophylactically or therapeutically treating an animal for an ocular-related disorder
TW200840869A (en) * 2007-01-30 2008-10-16 Transgene Sa Papillomavirus vaccine
ES2416361T3 (es) * 2007-05-15 2013-07-31 Transgene Sa Vectores para la expresión de múltiples genes
HUE029744T2 (en) 2007-07-26 2017-04-28 Uniqure Ip Bv Baculovirus vectors containing different codon sequences with repeated coding sequences
AU2009317517B2 (en) * 2008-11-21 2014-12-04 Bavarian Nordic A/S Vector comprising multiple homologous nucleotide sequences
EP2389443B1 (en) 2009-01-23 2018-11-14 Roger Williams Hospital Retroviral vectors encoding multiple highly homologous non-viral polypeptides and the use of same
WO2012021730A2 (en) * 2010-08-11 2012-02-16 Genvec, Inc. Respiratory syncytial virus (rsv) vaccine
EP2784155B1 (en) * 2011-11-24 2018-06-13 Viromed Co. Ltd. Adenovirus producing novel cell line and the use thereof
US9014637B1 (en) * 2013-09-27 2015-04-21 Intel Corporation Dynamic switching frequency control of an on-chip or integrated voltage regulator
CN108203706B (zh) * 2017-11-30 2021-03-26 陕西师范大学 一种用于提高高容量腺病毒包装效率的辅助腺病毒
CN112877358B (zh) * 2021-02-07 2023-02-03 上海市第一人民医院 一种基于5型腺病毒序列的重组质粒及应用

Family Cites Families (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR2726285B1 (fr) * 1994-10-28 1996-11-29 Centre Nat Rech Scient Adenovirus depourvus de particules contaminantes viables, preparation et utilisation
ES2300105T3 (es) * 1995-03-24 2008-06-01 Genzyme Corporation Vectores adenoviricos para terapia genica.
US5994128A (en) * 1995-06-15 1999-11-30 Introgene B.V. Packaging systems for human recombinant adenovirus to be used in gene therapy

Also Published As

Publication number Publication date
JP2003504004A (ja) 2003-02-04
KR100796060B1 (ko) 2008-01-21
KR20010032146A (ko) 2001-04-16
NO20002504L (no) 2000-05-15
DE69839403T2 (de) 2009-05-28
HU226018B1 (en) 2008-03-28
EP1032695B1 (fr) 2008-04-23
WO1999025861A3 (fr) 1999-07-01
CZ299797B6 (cs) 2008-11-26
HUP0101827A3 (en) 2003-08-28
CN1201013C (zh) 2005-05-11
CN1278302A (zh) 2000-12-27
JP4376454B2 (ja) 2009-12-02
PL196606B1 (pl) 2008-01-31
NO329784B1 (no) 2010-12-20
KR20070103483A (ko) 2007-10-23
PL340601A1 (en) 2001-02-12
FR2774699A1 (fr) 1999-08-13
AU3129400A (en) 2000-12-14
WO1999025861A2 (fr) 1999-05-27
HUP0101827A2 (hu) 2001-09-28
FR2774699B1 (fr) 2003-10-03
BR9814210A (pt) 2000-10-03
US6410298B1 (en) 2002-06-25
AU759531B2 (en) 2003-04-17
EP1032695A2 (fr) 2000-09-06
DE69839403D1 (de) 2008-06-05
ATE393234T1 (de) 2008-05-15
IL135983A (en) 2008-11-26
CA2309315C (fr) 2011-06-14
IL135983A0 (en) 2001-05-20
CA2309315A1 (fr) 1999-05-27
NO20002504D0 (no) 2000-05-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20001791A3 (cs) Metody snížení výskytu homologních rekombinací, adenovirové vektory a buňky obsahující degektní adenovirus
KR100403708B1 (ko) 재조합아데노-수반바이러스(aav)제조방법및이의용도
FI118538B (fi) Menetelmä geeniterapiassa käytettävien adenoviraalisten eläinperäisten vektoreiden valmistamiseksi
RU2219241C2 (ru) Дефектный рекомбинантный аденовирусный вектор (варианты)
JP3842818B2 (ja) 組換えアデノウイルスゲノムの製造方法
JPH10507922A (ja) 生存汚染粒子を持たないアデノウィルス、その製造および使用
JPH11507835A (ja) 組換えアデノウイルス、aavを作製するためのその使用、相補的細胞系、及び、該アデノウイルスを含む医薬組成物
JP3827163B2 (ja) 遺伝子治療用のアデノウイルスベクター
JPH10506018A (ja) 不活化IVa2遺伝子を有する欠陥組換えアデノウィルス
US7264818B2 (en) BAV packaging regions and E1 transcriptional control regions
US7687615B2 (en) PAV regions for encapsidation and E1 transcriptional control
MXPA00004646A (en) Adenovirus vectors and method for reducing homologous recombination phenomena
JP2023520610A (ja) 真核細胞におけるdna断片の維持、手法、および使用
AU3926599A (en) Preparation of recombinant adenovirus carrying a rep gene of adeno-associated virus

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20141117