CZ19192U1 - Nitěnka pro tkací stroj - Google Patents

Description

Nitě nka pro tkací stroj

Oblast techniky

Nitěnka pro tkací stroj, obsahující dvě podlouhlá koncová oka pro uložení na nosných kolejničkách brdového listu, přičemž jedna boční plocha vnitřního povrchu obou ok obsahuje vodicí vý5 stupek uspořádaný ve střední oblasti délky oka.

Dosavadní stav techniky

Brdový list tkacího stroje je tvořen v podstatě svisle situovaným rámem, k jehož svislým postranicím jsou v jeho horní a dolní části upevněny vodorovně dva podélné nosníky. Rovnoběžně s nimi jsou uspořádány dvě nosné kolejničky upevněné na vnitřní straně podélných nosníků brdo10 vého listu. Na nosných kolejničkách jsou svými koncovými oky zavěšeny nitěnky.

Nosná kolejnička má svisle orientovaný, přibližně obdélníkový průřez, jehož krátké strany jsou zaobleny. Nitěnka je na nosné kolejničce nasunuta odpovídajícím otvorem s malou konstrukční vůlí ve směru krátké strany a s větší vůlí ve směru dlouhé strany obdélníku. Velká vůle je zde vynucena především textilně technologickými požadavky, dále i výrobními tolerancemi nitěnek a brdo vých listů.

Při tkaní vykonává brdový list ve svislé rovině vratný přímočarý pohyb, přičemž dochází vlivem sil působících na nitěnku ke střídavému vymezování axiální vůle nitěnek vzhledem nosným kolejničkám a tím ke vzniku rázů. Jejich negativní účinek roste se zvětšováním vůle mezi plochami, které přicházejí do kontaktu při nárazu vnitřních ploch koncových ok nitěnky na homí plochu nosné kolejničky horního nosníku a dolní plochu nosné kolejničky dolního nosníku, a se zvyšováním pracovní frekvence., To může vést k překročení konstrukční únavové pevnosti koncových ok, následkem toho k destrukci nitěnek a tím k odstávce stroje. Současně se zvyšuje dynamické namáhání celé prošlupní soustavy, které vede ke snížení životnosti jednotlivých částí prošlupního zařízení a ke vzniku nadměrného hluku.

Řešení podle DE 4023512 Cl ukládá nitěnku jedním koncovým okem (horním, nebo dolním) na příslušnou nosnou kolejničku s minimální vůlí, která má zajistit vzájemnou posuvnost oka nitěnky po povrchu nosné kolejničky i s ohledem na jeho možné provozní deformace.

Podobné řešení s uložením jednoho koncového oka nitěnky s minimální vůlí navrhuje i DE 19548176 Cl.

Tato řešení jsou však sotva použitelná, protože nitěnkami lze po povrchu nosné kolejničky posunovat jenom velmi obtížně, což může být nepřekonatelným nedostatkem zvláště u automatických naváděcích strojů.Ve spisu EP 874130 Al je popsáno řešení využívající uložení koncových ok nitěnek na nosných kolejničkách s minimálními vůlemi. Ty jsou vymezeny umístěním přídavného pružného ele35 mentu mezi povrch nosné kolejničky a vnitřní povrch koncového oka nitěnky. Tím je zde například pružný profil z plastu, nebo hadice naplněná tlakovou tekutinou, například vodou. Řešení je ovšem z praktického hlediska těžko využitelné pro jeho složitost, pro kterou lze očekávat zvýšenou poruchovost.

Spis CZ 299111 B6 navrhuje řešení vyznačující se tím, že koncové očko nacházející se nad os40 novními nitěmi, obklopuje v podélném směru nitěnky homí nosné kolejničky s menší vůlí, než je tomu v případě očka nacházejícího se pod osnovními nitěmi. I v tomto uspořádání však existující vůle mají za následek rázy a nežádoucí silové působení mezí nosnými kolejničkami a koncovými oky nitěnek.

Podle DE 10035886 Al je alespoň jeden koncový závěs nitěnky spojen s vlastním tělem nitěnky· prostřednictvím pružného tažného spojovacího prostředku uspořádaného v podélné ose nitěnky. Řešení je především výrobně složité a tím i nákladné.

-1 CZ 191MZ Ul

Spis CZ 2005-395 Al vymezuje vůle mezi oky nitěnek a nosnými kolejničkami pomocí pružných prostřědkůyktěřé^_jsou vytvořeny jako součást oka niteňky, přičemž navazují na jělíoUfáČek?

Pružný prostředek tvoří stlačitelný element vložený do vnitrní polož?vřené drážky v nosných kolejničkách opírající se pružně o oba boky této drážky. Pro potřebu posuvu nitěnek po nosných kolejničkách je však nutno vzdálit od sebe boky poloza vřené drážky, která proto musí být alespoň dvoudílná. To značně zvyšuje složitost nosných kolejniček a nosníků.

Podle DE 10206130 Al jsou koncová oka nitěnky uložena na nosné kolejničky s vůlí ve směru osy nitěnky a ve stejném směru vně nitěnek jsou v určité vzdálenosti umístěny pružné dorazy, které eliminují narážení nitěnek na nosné kolejničky v úvratích pohybujícího se brdového listu.

ío Podobné řešení nabízí WO 2005001179 Al.

Uspořádáním pružných dorazů podle těchto dvou řešení se ovšem komplikuje konstrukce brdového listu, což je prostorově i cenově nevýhodné.

Cílem technického řešení je odstranit nedostatky stavu techniky, neboje alespoň podstatně zmírnit, a to při zachování obvyklého uspořádání brdového listu a bez úprav souvisejících technolo15 gických operací při přípravě nebo obnově tkaní.

Podstata technického řešení

Nitěnka pro tkací stroj, jejíž podstata spočívá v tom, že vzájemně odlehlé části vnitřních povrchů koncových ok jsou asymetricky konkávne zakřiveny vzhledem k podélné ose nitěnky vždy alespoň dvěma různými na sebe navazujícími křivkami, přičemž tyto křivky navazují plynule vždy alespoň na jednu boční plochu vnitřního povrchu oka, přičemž, plocha tvořená křivkou o nejmenším poloměru křivosti leží ve stejném poloprostoru ohraničeném podélnou osou nitěnky, jako vodicí-výstupek. -.........-..........Takto uspořádaná kontaktní plocha vytváří podmínky pro sklouznutí koncového oka po styčné ploše nosné kolejničky, přičemž dochází při setrvačném pohybu nitěnky vzhledem k nosné kolej25 nicce ke snižování kinetické energie nitěnky tím, že se její část mění při tření v teplo. Současně dochází ke změně vektoru rychlosti niťového oka nitěnky vzhledem k osnovní niti a tím k pohlcení další části kinetické energie prostřednictvím těla nitěnky a osnovní nitě.

Výhodné je, když v sousedství konkávních zaoblení vzájemně odlehlých částí vnitřních povrchů koncových ok je v obou okách vytvořen odlehčovací otvor, čímž je mezi obvodem tohoto odleh30 čovacího otvoru a konkávním zaoblením vytvořen můstek.

Tento můstek je po vymezení vůle mezi povrchem nosné kolejničky a okem nitěnky schopen pružné deformace, přičemž se část kinetické energie nitěnky nespotřebovaná při vzájemném pohybu třecích ploch mění na deformační práci.

Zvláště je výhodné, když je otvor vytvořen v sousedství zaoblení o nejmenším poloměru, neboť právě v místě nejmenšího poloměru zaoblení dochází k ukončení vzájemného pohybu nitěnky a nosné kolejničky.

Je výhodné, když otvor má ledvinovitý tvar. Ledvinovitý tvar uspořádaný ekvidistantně se zaoblením dává možnost velké pružné deformace.

Kruhový otvor může vyhovovat z důvodu obvykle nižších nákladů na jeho výrobu, to ovšem sou40 visí s technologií použitou při výrobě nitěnky.

Přehled obrázků na výkresech . Příkladná provedení technického řešení jsou schematicky znázorněna na výkresech, kde značí obr. 1 brdový list, obr. 2 pohled na nitěnku uloženou koncovými oky na nosných kolejničkách brdového listu v základním provedení, obr. 3 uložení koncového oka tvaru „J“, obr. 4 uložení koncového oka tvaru „C“, obr. 5 uložení koncového oka tvaru „O“, obr. 6 detail vnitřního obrysu koncového oka podle technického řešení, obr. 7 průřez nosnou kolejničkou a obr. 8 polohy hor-2CZ 19192 Ul ního koncového oka nitěnky a homí nosné kolejničky ve čtyřech fázích a, b, c, d jejich vzájemného pohybu v oblasti dolní úvrati brdového listu.

Příklady provedení technického řešení

Brdový list 1 tkacího stroje je ve funkční poloze situován prakticky kolmo na osnovní nitě. Obsa5 huje obdélníkový rám JT, jehož součástí jsou dva vodorovné nosníky 111, spojené v homí a dolní části rámu se svislými postranicemí 112. Uvnitř rámu JJ. jsou v blízkosti nosníků 111 rovnoběžně s nimi uspořádány homí nosná kolejnička 12 a dolní nosná kolejnička 13.

Nosné kolejničky JJ, Π jsou tvořeny plochou kovovou lištou uspořádanou v rámu 11, přičemž jejich příčný řez je orientován svisle.

ίο V příkladném provedení je homí úzká plocha 121 homí nosné kolejničky 12 a dolní úzká plocha 131 dolní nosné kolejničky 13 zaoblena a tvoří konvexní zakřivenou plochu K. Příčný průřez nosných kolejniček 12, JJ je vymezen výškou V a šířkou C, ve střední části průřezu je po délce nosných kolejniček vytvořena drážka 14 se šikmými boky 122, která má hloubku H.

Na nosných kolejničkách 12,13 jsou známým způsobem posuvně uloženy nitěnky 2. Koncová oka 21 nitěnek 2 mohou mít známé tvary „J“ (obr. 3), „C“ (obr. 4), nebo „O“ (obr. 5). Ve střední části nitěnky je známým způsobem uspořádáno niťové očko 24. Tyto nitěnky jsou obvykle vyráběny ražením. V dalším bude popsáno provedení nitěnky 2 s koncovými oky 21 ve tvaru „J“.

Závěsná část homího oka 21 nitěnky 2 je znázorněna na obr. 6. Vnitřní povrch oka obsahuje vodicí výstupek 211, kterým je vymezena vodicí šířka N oka. Přitom je vodicí Šířka N oka větší, než šířka C nosné kolejničky 12 o vůli nutnou z hlediska posuvného uložení nitěnky 2 na nosné kolejničce 12. Výška vodícího výstupku 211 odpovídá přibližně hloubce H podélné drážky 14 nosné kolejničky 12.

Vnitřní plocha homího oka 21 přivrácená ke konci nitěnky 2 je zaoblena a představuje kontaktní plochu 22 pro styk nitěnky 2 a homí nosné kolejničky 12. Část tohoto zaoblení přilehlá k ploše navazující na vodicí výstupek 211 tvoří vnitřní plochu o křivosti K2, jejíž poloměr křivosti je větší, než poloměr křivosti K homí úzké plochy 121 nosné kolejničky 12, Na vnitřní plochu o křivosti K2 navazuje plynule plocha o křivosti KT, jejíž poloměr křivosti je větší, než poloměr křivostí K2. V příkladném provedení tvoří přechod křivostí K2 do boční plochy oka 21 hranu 23,, která je důsledkem asymetrie otvoru oka 21 vzhledem k podélné ose symetrie nitěnky 2. V nitěn30 ce 2 je v sousedství zakřivené plochy K2 vytvořen odlehěovací otvor 212 ve tvaru ledvinky, který je v příkladném provedení vymezen dvěma oblouky koaxiálně uspořádanými vzhledem ke křivce K2. V neznázorněném provedení může mít odlehěovací otvor 212 i jiné tvary. Odlehěovací otvor 212 ve tvaru ledvinky může být například modifikován úpravou velikostí poloměrů Rl, R2, případně v neznázorněném provedení je odlehěovací otvor 212 vytvořen jako kruhový. Důležité je umístění odlehčovacího otvoru 212 v blízkosti zakřivené plochy K2, čímž je mezi vnitřním prostorem oka 21 a odlehčovacím otvorem 212 vytvořen úzký můstek schopný pružné tvarové deformace.

Délka L udávající vzdálenost odvrácených konců vnitřních povrchů koncových ok 21 nitěnky 2 je o axiální vůli A větší, než je vzdálenost B odvrácených úzkých ploch 121,131 nosných kolej40 nicek 12,13. Vůle A je nutná z textilně technologických důvodů a kompenzuje výrobní tolerance a provozní deformace brdového listu 1.

Přivrácené úzké plochy 121, 131 nosných kolejniček 12,13 jsou zobrazeny jako zaoblené, mohou však mít jakýkoliv jiný vhodný tvar.

Obr. 2 znázorňuje vzájemnou polohu nitěnky 2 a nosných kolejniček 12, 13 v době silové vazby nitěnky 2 na nosnou kolejničku 13.

Na obr. 8 jsou znázorněny čtyři vzájemné polohy (a) až (d) horní nosné kolejničky 12 brdového listu 1 a homího oka 21 nitěnky 2. Tyto čtyři vzájemné polohy znázorňují fáze tzv. přeletu nebo přeskupení nitěnky 2 mezi dolní nosnou kolejničkou JJ a homí nosnou kolejničkou 12 (tedy fáze pohybu nitěnky 2 relativně k brdovému listu 1, při kterém dochází k vymezení axiální vůle A).

-3CZ 19192 Ul

Moment odpoutání nitěnky 2 od dolní nosné kolejničky 13 je dán okamžikem, ve kterém velikost šílyf kterou působí nosnákolějňička 13 na nitěnku 2 ve směru dolů, klesla na nulu.

Nitěnka 2 se vlivem silových účinků pohybuje při přeletu směrem dolů, mezera A mezi kontaktní plochou horního oka 21_ nitěnky 2 a úzkou plochou 121 homí nosné kolejničky 121 se zmenšuje.

Nitěnka 2 je přitom vedena vzhledem k nosné kolejničce 12 vodicím výstupkem 211 na plochu K1 oka 21 protilehlou vodícímu výstupku 211. Ve styčných plochách dochází ke tření, kterým se snižuje kinetická energie nitěnky 2. V poloze (c) se zakřivená plocha K nosné kolejničky 12 dotýká kontaktní plochy 22 oka 21 nitěnky 2 o křivosti K1 (obr. 6) a klouže po ní. Za působení tření mezi zaoblenou kontaktní plochou 22 oka 21 a zaoblenou plochou K nosné kolejničky 12, se ío homí konec oka 21 nitěnky 2 pohybuje vzhledem k nosné kolejničce 12 směrem vpravo. Vzájemný pohyb mezi okem 21 nitěnky 2 a nosnou kolejničkou 12 končí v okamžiku (d), kdy se zakřivená plocha K nosné kolejničky 12 nachází v části kontaktní plochy 22 oka 21 o křivosti K2. Zbytek kinetické energie nitěnky 2 je přeměněn při pružné deformaci můstku oka 21 nitěnky 2 mezi kontaktní plochou K2 a odlehěovacím otvorem 212 na deformační práci. K analogickému vzájemnému pohybu a vzájemnému působení dochází v homí úvrati brdového listu 1 mezi dolním okem 21 nitěnky 2 a dolní nosnou kolejničkou 13 brdového listu 1.

Provedením ok 21 nitěnky 2 podle navrhovaného řešení mohou být zachovány požadované konstrukční vůle mezi příslušnými částmi rámu H. brdového listu i a nitěnkami. Přitom však dochází k významnému snížení rázových sil působících mezi rámem H brdového listu 1 a nitěnkami 2.

Claims (5)

1. 20 NÁROKY NA OCHRANU

   1. Nitěnka (
2. 2) pro tkací stroj, obsahující dvě podlouhlá koncová oka (21) pro uložení na nosných kolejničkách (12, 13) brdového listu (1), přičemž jedna boční plocha obou koncových ok (22) obsahuje vodicí výstupek (211) uspořádaný ve střední oblasti délky oka (21), vyznačující se tím, že vzájemně odlehlé části vnitřních povrchů koncových ok (21) jsou konkávně

   25 zakřiveny asymetricky vzhledem k podélné ose nitěnky (2) vždy alespoň dvěma různými na sebe navazujícími křivkami (ΚΙ, K2), přičemž tyto křivky (ΚΙ, K2) navazují plynule vždy alespoň na jednu boční plochu vnitřního povrchu oka (21), přičemž plocha tvořená křivkou (K2) o nej menším poloměru křivosti leží ve stejném poloprostoru ohraničeném podélnou osou nitěnky (2), jako vodicí výstupek (211).

   30 2* Nitěnka (2) pro tkací stroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že v sousedství konkávních zaoblení vzájemně odlehlých částí vnitřních povrchů koncových ok (21) je v obou okách (21) vytvořen odlehčovací otvor (212), čímž je mezi obvodem tohoto odlehčovacího otvoru (212) a konkávním zaoblením vytvořen můstek.
3. 3* Nitěnka (2) pro tkací stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že odlehčovací

   35 otvor (212) j e vytvořen v sousedství křivky (K2) obsahuj ící nejmenší poloměr křivosti.
4. 4. Nitěnka (2) pro tkací stroj podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že odlehčovací otvor (212) má ledvinovitý tvar.
5. 5. Nitěnka (2) pro tkací stroj podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že odlehčovací otvor (212) má kruhový tvar.