CZ178396A3 - Novel tumor-suppressor gene - Google Patents
Novel tumor-suppressor gene Download PDFInfo
- Publication number
- CZ178396A3 CZ178396A3 CZ961783A CZ178396A CZ178396A3 CZ 178396 A3 CZ178396 A3 CZ 178396A3 CZ 961783 A CZ961783 A CZ 961783A CZ 178396 A CZ178396 A CZ 178396A CZ 178396 A3 CZ178396 A3 CZ 178396A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- protein
- nuc
- leu
- ser
- vector
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07K—PEPTIDES
- C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
- C07K14/435—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
- C07K14/46—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates
- C07K14/47—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals
- C07K14/4701—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals not used
- C07K14/4736—Retinoblastoma protein
-
- A—HUMAN NECESSITIES
- A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
- A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
- A61P35/00—Antineoplastic agents
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07K—PEPTIDES
- C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
- C07K14/435—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
- C07K14/46—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates
- C07K14/47—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals
-
- A—HUMAN NECESSITIES
- A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
- A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
- A61K38/00—Medicinal preparations containing peptides
Landscapes
- Health & Medical Sciences (AREA)
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- General Health & Medical Sciences (AREA)
- Medicinal Chemistry (AREA)
- Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
- Biophysics (AREA)
- Biochemistry (AREA)
- Genetics & Genomics (AREA)
- Gastroenterology & Hepatology (AREA)
- Molecular Biology (AREA)
- Zoology (AREA)
- Toxicology (AREA)
- General Chemical & Material Sciences (AREA)
- Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
- Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
- Pharmacology & Pharmacy (AREA)
- Animal Behavior & Ethology (AREA)
- Public Health (AREA)
- Veterinary Medicine (AREA)
- Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
- Peptides Or Proteins (AREA)
- Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
- Medicines Containing Material From Animals Or Micro-Organisms (AREA)
- Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
Abstract
Description
Nový tumor-supresorový genA new tumor suppressor gene
Oblast technikyTechnical field
oO
C/XC / X
Tento vynález se týká tumor-supresorových genů (anti-onkogenů) a obecně metod a produktů pro praktické širokospektré použití v tumor-supresorové terapii lidské rakoviny. Zvláště se vynález týká metod léčby nádorových buněk, které spočívají 1) v podávání vektorů obsahujících nukleotidovou sekvenci kódující nový protein označený zde jako H-NUC nebo 2) v podávání účinného množství proteinu kódovaného touto nukleotidovou sekvencí.The present invention relates to tumor suppressor genes (anti-oncogenes) and, in general, to methods and products for practical broad spectrum use in tumor suppressor therapy of human cancer. In particular, the invention relates to methods of treating cancer cells comprising 1) administering vectors comprising a nucleotide sequence encoding a novel protein designated herein as H-NUC, or 2) administering an effective amount of a protein encoded by said nucleotide sequence.
Rakovina je v pořadí druhá nejčastější příčina smrti v USA, ročně jí podlehne 450 000 lidí. U jednoho ze tří Američanů se vyvine rakovina a každý pátý na její následky umírá (Scientific American Medicine, 12,1,1, 1987). Zatímco v identifikaci zevních a genetických příčin způsobujících rakovinu se dosáhlo značného pokroku, statistické údaje o úmrtnosti na rakovinu naznačují nezbytnou potřebu zlepšení terapií týkajících se rakoviny a příbuzných chorob a poruch.Cancer is the second most common cause of death in the US, with 450,000 people killed every year. One in three Americans develops cancer and one in five dies (Scientific American Medicine, 12,1,1, 1987). While considerable progress has been made in identifying the external and genetic causes of cancer, statistical data on cancer mortality indicate an urgent need to improve therapies for cancer and related diseases and disorders.
Rada takzvaných rakovinných genů, t.j. genů, které se účastní při vzniku rakoviny, se identifikovala při studiu dědičných forem rakoviny a tumorových buněk. Studium rakovinných buněk poskytuje poznání mechanismu tumorogenese. Zatímco ještě mnoho informací o rakovinných genech zůstává nepoznáno, v současnosti známé rakovinné geny slouží jako užitečný model pro pochopení tumorogenese.A number of so-called cancer genes, i.e. genes involved in the onset of cancer, have been identified in the study of hereditary forms of cancer and tumor cells. The study of cancer cells provides an understanding of the mechanism of tumorigenesis. While much information about cancer genes remains unknown, the currently known cancer genes serve as a useful model for understanding tumorigenesis.
Rakovinné geny se všeobecně rozdělují na „onkogeny“, které v případě aktivace navozují tumorogenesi, a „tumor-supresorové geny“, které v případě svého poškození selhávají v procesu suprese tumorogenese. Je také možné, že určité geny mohou hrát různé role v závislosti na svých alelických formách, na regulačních elementech, genetickém pozadí a na místě svého vyjádření.Cancer genes are generally categorized as "oncogenes", which induce tumorogenesis when activated, and "tumor suppressor genes", which fail to suppress tumorogenesis if damaged. It is also possible that certain genes may play different roles depending on their allelic forms, regulatory elements, genetic background, and location of expression.
Jedna z obecně známých pracovních hypotéz o vzniku rakoviny je tato: 1) Většina typů lidské rakoviny jsou genetické choroby a 2) vyplývají z exprese a/nebo neschopností exprese specifických genů (t.j. mutantních versí normálních růstových regulačních genů nebo virových či jiných cizorodých genů v savčích buňkách, které způsobují nenormální, nesprávně načasovanou nebo ektopickou expresi dalších tříd růstových regulačních genů.One of the well-known working hypotheses about cancer is the following: 1) Most types of human cancer are genetic diseases and 2) result from the expression and / or inability to express specific genes (ie mutant versus normal growth regulatory genes or viral or other foreign genes in mammals) cells that cause abnormal, incorrectly timed, or ectopic expression of other classes of growth regulatory genes.
Zjednodušený pohled na biologický základ pro vznik novotvaru je, že existují dvě základní třídy onkogenů. První třída obsahuje mutantní nebo jinak aberované alely normálních růstových regulačních genů, které se účastní kontroly buněčného růstu nebo replikace. Tyto geny jsou buněčné protoonkogeny. Pokud jsou mutovány, mohou kódovat nové buněčné funkce, které narušují normální buněčný růst a replikaci. Následkem těchto změn je produkce dominantně se projevujícího tumorového fenotypu. V tomto modelu, který převažuje od doby vyslovení názoru, že novotvary vznikají na základě genetických a mutačních změn, se naznačuje, že existence jediné alely divokého (normálního) typu není dostačující k zabránění nádorových změn ve vývojovém programu nebo růstových vlastnostech buňky. Na genetické události odpovědné za aktivaci těchto onkogenů se proto může nahlížet jako na Jednozásahové“. Důkazem pro zapojení takovýchto transformujích onkogenů v klinických případech lidské rakoviny jsou příklady aktivace tumorogenních aktivit mye onkogenů u Burkittova lymfomu, exprese bcr-abl chimérického genového produktu u pacientů s chronickou myelogenní leukémií, aktivace H-ras a K-ras onkogenů v dalších typech tumorů. Geneticky založená léčba pro tyto typy rakovin by vyžadovala specifické zničení nebo inaktivaci exprese příslušných odpovědných genů.A simplified view of the biological basis for neoplasm formation is that there are two basic classes of oncogenes. The first class comprises mutant or otherwise aberrated alleles of normal growth regulatory genes involved in cell growth or replication control. These genes are cellular proto-oncogenes. If mutated, they can encode new cellular functions that disrupt normal cell growth and replication. These changes result in the production of a dominant tumor phenotype. In this model, which has prevailed since it was thought that neoplasms are due to genetic and mutational changes, it is suggested that the existence of a single wild-type allele is not sufficient to prevent tumor changes in the developmental program or cell growth properties. The genetic events responsible for the activation of these oncogenes can therefore be seen as single-intervention '. Evidence for the involvement of such transforming oncogenes in human cancer clinical cases are examples of activation of tumorigenic activities of mye oncogenes in Burkitt's lymphoma, expression of bcr-abl chimeric gene product in patients with chronic myelogenous leukemia, activation of H-ras and K-ras oncogenes in other tumor types. Genetically based treatments for these types of cancers would require specific destruction or inactivation of the expression of the respective responsible genes.
Dosavadní stav technikyBACKGROUND OF THE INVENTION
Nedávno objevená skupina genů rodiny rakovinných genů jsou takzvané tumor-supresorové geny, někdy označované jako anti-onkogeny, růstové supresory nebo supresory rakovinných genů. Nedávné studie naznačují, že mutace, které mají za následek ztrátu funkce genů této třídy, se pravděpodobně také účastní ve vysokém procentu na vzniku lidské rakoviny. Na příklad byly identifikovány a klonovány tumor-supresorové geny se podílejí na patogenesi retinoblastomu (rb), karcinomů prsu, střeva (p53), Wilmsova tumoru (wt) a karcinomu střeva (dcc). Některé aspekty jejich účinku v tumorogenesi už byly objasněny.The recently discovered group of genes of the cancer gene family are the so-called tumor suppressor genes, sometimes referred to as anti-oncogenes, growth suppressors, or cancer gene suppressors. Recent studies suggest that mutations that result in loss of function of genes of this class are also likely to be involved in a high percentage of human cancer. For example, tumor suppressor genes have been identified and cloned involved in the pathogenesis of retinoblastoma (rb), breast, intestinal (p53), Wilms' tumor (wt), and intestinal (dcc) carcinomas. Some aspects of their effect in tumorigenesis have already been elucidated.
Gen zodpovědný za vznik retinoblastomu (RB) je prototyp tumor-supresoru. Mutace tohoto genu se nalezla u nejrůznějších typů liských tumorů (Bookstein a Lee, Crit. Rev. Oncog., 2:211-227 (1991); Goodrich a lee, Biochim. Biophys. Acta., 1155: 43-61 (1993); Riley a kol., Annu. Rev. Cell Biol., 10: 1-29 (1994)). Znovuzavedení jedné kopie normálního Rb genu do myších tumorových buněk suprimuje jejich schopnost vyvinout se v tumory (Huang a kol., Science, 242: 15631566 (1988); Sumegi a kol., Cell Growth Differ., 1:247-250, (1990); Bookstein a kol., Science, 247:712-715 (1990); Chen a kol., Cell Growth Differ., 3:119-125 (1992); Goodrich a kol., Can. Res., 52:1968-1973 (1992); Takahashi a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 88:5257-5261 (1991) ). Mikroinjekce nefosforylovaného Rb proteinu do buněk v časné G1 fázi buněčného cyklu blokuje jejich vstup do S fáze, což naznačuje jeho přímou účast v regulačních procesech buněčného růstu (Goodrich a kol., Cell, 67:293-302 (1991). Tyto výsledky jsou podpořeny pozorováním u buněčných linií transgenních myší. Nadprodukce Rb proteinu z lidského RB genu má za následek růstovou retardaci na úrovni organismu (Bignon a kol., Genes Dev. , 7: 1654-1662 (1993).The gene responsible for the formation of retinoblastoma (RB) is a prototype tumor suppressor. Mutations of this gene have been found in various types of human tumors (Bookstein and Lee, Crit. Rev. Oncog., 2: 211-227 (1991); Goodrich and Lee, Biochim. Biophys. Acta., 1155: 43-61 (1993)) Riley et al., Annu Rev. Cell Biol., 10: 1-29 (1994)). Re-introduction of a single copy of the normal Rb gene into murine tumor cells suppresses their ability to develop into tumors (Huang et al., Science, 242: 15631566 (1988); Sumegi et al., Cell Growth Differ., 1: 247-250, (1990) Bookstein et al., Science, 247: 712-715 (1990); Chen et al., Cell Growth Differ., 3: 119-125 (1992); Goodrich et al., Can. Res., 52: 1968 Takahashi et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 88: 5257-5261 (1991)). Microinjection of non-phosphorylated Rb protein into cells in the early G1 phase of the cell cycle blocks their entry into the S phase, suggesting its direct involvement in regulatory processes of cell growth (Goodrich et al., Cell, 67: 293-302 (1991). These results are supported Overexpression of the Rb protein from the human RB gene results in growth retardation at the organism level (Bignon et al., Genes Dev., 7: 1654-1662 (1993)).
U myších embryí, které postrádají funkční expresi RB genu způsobenou homozygotní inaktivací RB genu, je jejich prenatální vývoj zastaven a embrya hynou (Lee a kol., Nátuře, 359:288-294, (1992); Jacks a kol., Nátuře, 359:328-300, (1992); Clarke a kol., Nátuře, 359:328-330 (1992)). Tyto experimenty poskytují důležité údaje, které objasňují důležitost Rb proteinu v buněčném růstu a diferenciaci in vivo.In mouse embryos lacking functional expression of the RB gene caused by homozygous inactivation of the RB gene, their prenatal development is stopped and the embryos die (Lee et al., Nature, 359: 288-294, (1992); Jacks et al., Nature, 359 : 328-300, (1992); Clarke et al., Nature, 359: 328-330 (1992)). These experiments provide important data to elucidate the importance of the Rb protein in cell growth and in vivo differentiation.
RB gen kóduje jaderný protein, který je fosforylován na serinovém a threoninovém zbytku v závislosti na postupu buněčným cyklem (Lee a kol., Nátuře, 329:642-645 (1987); Buchkovich a kol.. Cell, 58:1097-105 (1989); Chen a kol., Cell, 58:1193-1198 (1989); DeCaprio a kol., Cell, 58:1085-1095 (1989)). Během G1 fáze buněčného cyklu, kdy je protein v aktivním stavu, jak naznačují mikroinjekční experimenty, Rb protein existuje v hyperfosforylovaném stavu (Goodrich a kol., Cell, 67:293-302 (1991); Goodrich a Lee, Nátuře, 360:177-179 (1992)). Hyperfosforylovaný Rb protein se také vyskytuje v GO fázi. Zdá se, že hraje rozhodující roli v udržení buněk v klidové fázi, v které se buňka rozhoduje, zda vstoupí do nového buněčného cyklu nebo zda dojde k diferenciaci (Goodrich aThe RB gene encodes a nuclear protein that is phosphorylated at the serine and threonine residues depending on the cell cycle progression (Lee et al., Nature, 329: 642-645 (1987); Buchkovich et al. Cell, 58: 1097-105 ( Chen, et al., Cell, 58: 1193-1198 (1989); DeCaprio et al., Cell, 58: 1085-1095 (1989)). During the G1 phase of the cell cycle, when the protein is in an active state, as indicated by microinjection experiments, the Rb protein exists in a hyperphosphorylated state (Goodrich et al., Cell, 67: 293-302 (1991); Goodrich and Lee, Nature, 360: 177 179 (1992)). The hyperphosphorylated Rb protein also occurs in the GO phase. It seems to play a decisive role in maintaining cells in the resting phase, in which the cell decides whether to enter a new cell cycle or whether differentiation occurs (Goodrich and
Lee, Biochim. Biophys. Acta., 1155:43-61 (1993); Pardee, A. B., Science, 246:603608 (1989)).Lee, Biochim. Biophys. Acta., 1155: 43-61 (1993); Pardee, A. B., Science, 246: 603608 (1989)).
V průběhu pozdní Gl, S a M fáze je Rb protein hyperfosforylovaný pravděpodobně některými z CDK kináz (Lees a kol., EMBO J., 10:4279-4290 (1991); Lin a kol., EMBO J, 10:857-864 (1991); Hu a kol., Mol. Cell Biol, 12:971980 (1992)). Zdá se, že fosforylace určitých aminokyselinových zbytků dovoluje buňce přechod k proliferaci. Způsob fosforylace Rb proteinu má vztah k jeho funkci v inhibici růstu, a proto byla nedávno přijata hypotéza, že fosforylace negativně reguluje růst-suprimující funkci tohoto proteinu (hollingsworth a kol., Curr. Opin. Genet. Dev., 3:55-62 (1993); Sherr, C. J., Trend Cell Biol., 4:15-18 (1994)). Defosforylace Rb proteinu nastává v průběhu M fáze a má za následek jeho reaktivaci před započetím nového buněčného cyklu. Potvrzuje se, že pro tuto defosforylaci je rozhodující protein-fosfatáza typu 1 (Alberts a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 90:388-392 (1993); Durfee a kol., Genes Dev, 7:555-569 (1993)).During the late G1, S and M phases, the Rb protein is hyperphosphorylated probably by some of the CDK kinases (Lees et al., EMBO J., 10: 4279-4290 (1991); Lin et al., EMBO J, 10: 857-864 (1991); Hu et al., Mol Cell Biol, 12: 971980 (1992)). Phosphorylation of certain amino acid residues appears to allow the cell to transition to proliferation. The mode of phosphorylation of the Rb protein is related to its function in inhibiting growth, and it has recently been hypothesized that phosphorylation negatively regulates the growth-suppressing function of this protein (hollingsworth et al., Curr. Opin. Genet. Dev., 3: 55-62 (1993); Sherr, CJ, Trend Cell Biol., 4: 15-18 (1994)). Dephosphorylation of the Rb protein occurs during the M phase and results in its reactivation before beginning a new cell cycle. Protein phosphatase type 1 has been shown to be critical for this dephosphorylation (Alberts et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 90: 388-392 (1993); Durfee et al., Genes Dev, 7: 555 -569 (1993)).
Molekulární mechanismus, kterým se Rb protein účastní buněčných aktivit, není zcela dosud objasněn. Současná představa tvrdí, že Rb protein interaguje s mnoha různými proteiny a může vyjádřit svou funkci v těchto komplexech. Jestliže je funkcí Rb proteinu udržet buňku v G0/G1 fázi, musí inaktivovat ostatní proteiny, které jsou aktivní a nezbytné pro vstup do Gl fáze a její postup (Lee a kol, CSHSOB, LVL211-217 (1991)). Tato hypotéza je v souladu s nedávnými pozorováními, které uvádějí, že důležitý růst-podporující transkripční faktor E2F1 je úzce negativně regulován Rb proteinem (Helin a kol. Cell, 70:337-350 (1992); Kaelin a kol. Cell, 70:351-364 (1992); Shan a kol. Mol. Cell Biol, 13:6501-6508 (1993); Shan a kol. Mol. Cell Biol, 14:229-309 (1994)). Nedávno objevený protein H-NUC se váže na Rb protein a tedy se také účastní v regulaci mitózy.The molecular mechanism by which the Rb protein is involved in cellular activities has not yet been elucidated. The current concept suggests that the Rb protein interacts with many different proteins and can express its function in these complexes. If the function of the Rb protein is to keep the cell in the G0 / G1 phase, it must inactivate other proteins that are active and necessary for entry into the G1 phase and its progression (Lee et al., CSHSOB, LVL211-217 (1991)). This hypothesis is consistent with recent observations suggesting that the important growth-promoting transcription factor E2F1 is tightly negatively regulated by the Rb protein (Helin et al. Cell, 70: 337-350 (1992); Kaelin et al. Cell, 70: Shan et al Mol Cell Biol, 13: 6501-6508 (1993); Shan et al Mol Cell Biol, 14: 229-309 (1994)). The recently discovered H-NUC protein binds to the Rb protein and thus also participates in the regulation of mitosis.
Gen BRCA-1, způsobující karcinom prsu, byl mapováním pomocí vazebné analýzy lokalizován na chromozóm 17 q21-22. Není jasné, zda se tento gen chová jako tumor-supresor nebo jako dominantní onkogen. Gen p53, účastnící se při vzniku Li-Fraumeniho syndromu, však funguje jako klasický tumor-supresorový gen a podobně také ztráta RB genu souvisí s dědičným retinoblastomem.The BRCA-1 gene, causing breast cancer, was localized to chromosome 17 q21-22 by mapping by binding analysis. It is unclear whether this gene acts as a tumor suppressor or as a dominant oncogene. However, the p53 gene involved in the onset of Li-Fraumeni syndrome functions as a classical tumor suppressor gene, and likewise, the loss of the RB gene is associated with hereditary retinoblastoma.
Mezi těmito extrémními příklady transformujících onkogenů a recesivních tumor-supresorových genů leží řada přídavných mechanismů účastnících se na vývoji novotvarů. Již řadu let se předpokládá, že většina typů lidské rakoviny je pravděpodobně následek násobných, vzájemně interagujících genetických defektů, z nichž žádný jako jediný není dostačující pro vývoj tumoru. Skutečná úloha buněčných protoonkogenů a tumor-supresivních genů regulující růst reprezentuje komplexní sadu jejich vzájemných interakcí.Among these extreme examples of transforming oncogenes and recessive tumor suppressor genes lie a number of additional mechanisms involved in the development of neoplasms. For many years, it has been assumed that most types of human cancer are likely to be due to multiple, interacting genetic defects, none of which is sufficient to develop a tumor. The intrinsic role of cellular proto-oncogenes and tumor-suppressive genes regulating growth represents a complex set of their interactions.
Podstata vynálezuSUMMARY OF THE INVENTION
Tento vynález je založen na objevení molekuly nukleové kyseliny kódující protein H-NUC, který má tumor-supresorovou schopnost. Gen byl lokalizován do oblasti q21-22 chromozómu 17. Vlastnosti H-NUC (aminokyselinová sekvence odvozena z celkové cDNA; schopnost vazby na DNA a aktivovat transkripci; změna polohy nebo ztráta kódující sekvence v některých buněčných liniích karcinomu prsu) jsou v souladu s identifikací H-NUC jako jaderného proteinu a jako tumor-supresivního proteinu. Nově popsaná celková cDNA kóduje protein o délce 824 aminokyselin. Protein obsahuje deset opakování o délce 34 aminokyselin charakteristické pro TPR (tetratrico peptide) proteinovou rodinu.The present invention is based on the discovery of a nucleic acid molecule encoding an H-NUC protein having tumor suppressor capability. The gene was localized to region q21-22 of chromosome 17. The properties of H-NUC (amino acid sequence derived from total cDNA; ability to bind to DNA and activate transcription; change of position or loss of coding sequence in some breast cancer cell lines) are consistent with H -NUC as a nuclear protein and as a tumor suppressor protein. The newly described total cDNA encodes a protein of 824 amino acids in length. The protein contains ten 34 amino acid repeats characteristic of the TPR (tetratrico peptide) protein family.
Diagnostické metody používající nukleovou kyselinu a protein H-NUC jsou známy. Předkládaný vynález se týká podávání divokého typu H-NUC tumorsupresorového genu nebo proteinu, který je schopen suprimovat, zniočit nebo revertovat neoplastický fenotyp v rakovinných buňkách, které samy neprodukují H-NUC protein. Tento vynález demonstruje poprvé podávání divokého typu HNUC genu do rakovinných buněk, postrádajících divoký typ H-NUC proteinu, pro supresi nebo reversi neoplastického fenotypu nebo pro změnu jejich vlastností. Tato suprese neoplastického fenotypu střídavě suprimovala nebo ničila abnormální masu těchto nádorových buněk, t.j. tumory, a tedy redukovala počet tumorů (tumorová zátěž) testovaných organismů a zvyšovala procento jejich přežití. Neoplastické vlastnosti , které jsou monitorovány a které mohou revertovat, jsou morfologie,růst a jako nejpodstatnéjší schopnost vyvinout se v tumor. Snížení tumorové zátěže je tedy následek suprese neoplastického fenotypu, které následuje po podávání divokého typu H-NUC genu. Neoplastickým fenotypem rozumíme fenotypické změny v buněčných charakteristikách, jakoDiagnostic methods using nucleic acid and H-NUC protein are known. The present invention relates to the administration of a wild-type H-NUC tumor tumor suppressor gene or protein capable of suppressing, destroying or reversing the neoplastic phenotype in cancer cells that do not themselves produce the H-NUC protein. The present invention demonstrates for the first time the administration of the wild-type HNUC gene to cancer cells lacking the wild-type H-NUC protein, for suppressing or reversing the neoplastic phenotype or altering their properties. This suppression of the neoplastic phenotype alternately suppressed or destroyed the abnormal mass of these tumor cells, i.e. tumors, and thus reduced the number of tumors (tumor burden) of the test organisms and increased their survival rate. The neoplastic properties that are monitored and which can be reversed are morphology, growth, and as the most important ability to develop into a tumor. Thus, the reduction in tumor burden is due to suppression of the neoplastic phenotype following administration of the wild-type H-NUC gene. Neoplastic phenotype is understood to mean phenotypic changes in cellular characteristics such as
,. .1 .·· -ί. ?,. . 1. ·· -ί. ?
’ 7 - \ - 4 . ? ' ‘ - -7 «*- .7 - \ - 4. ? '‘- -7« * -.
«- ' ··* . ” ι>,ψ·.·. mm ologie, růstová rychlost (t.j. doba zdvojení), saturační hustota, tvorba k< i·.>;·’ií na agarových půdách a schopnost tvořit tumory.«- '·· *. >, Ψ ·. ·. mm ology, growth rate (i.e., doubling time), saturation density, formation on agar soils and ability to form tumors.
Vynález popisuje vektory kódující H-NUC protein a H-NUC proteiny, které sv .něhou využívat při léčbě rakoviny, a metody pro přípravu H-NUC proteinů a vektorů vhodných pro toto využití.The invention provides vectors encoding the H-NUC protein and H-NUC proteins that can be readily utilized in the treatment of cancer, and methods for preparing the H-NUC proteins and vectors suitable for such use.
ý nález popisuje dále metody léčby nejen u člověka, ale i obecně u savců, n -ioriy iůéby abnormálně proliferujích buněk a suprimování neoplastického i, .'.uU ju. Obecně vynález uvažuje o léčbě abnormálně proliferujících buněk a chorob, kcetó se vyznačují jejich přítomností, jakoukoliv vhodnou metodou, která dovolí vstup H-NUC kódující vektoru do hostitelských kompatibilních buněk nebo H-N UC proteinu do těchto buněk, které mají být léčeny tak, aby bylo dosaženo suprese proliferace.The finding further describes methods of treatment not only in humans but also generally in mammals, by treating abnormally proliferating cells and suppressing neoplastic cells. In general, the invention contemplates treating abnormally proliferating cells and diseases characterized by their presence by any suitable method that allows the entry of the H-NUC encoding vector into host compatible cells or the HN UC protein into those cells to be treated to achieve suppression of proliferation.
V p: \in části vynález obsahuje metodu léčby chorob savců, vyznačující se fcuiroi rnáip.ó proliíerujícxmi buňkami, která spočívá v podávání expresního vektoru kbiujuihc H-NCC protein, zavedením tohoto vektoru do abnormálně proliferujích bt.buK a produkci H-NUC proteinu v množství účinném pro supresi proliferace těchto óunč-k. Expresní vektor se zavádí do buněk virovou infekci nebo transdukcí, uvuisúíkci pomocí liposomů, transfekcí pomocí polybrenu, transfekcí pomocí C l'O.} a elektroporací. Léčba se opakuje, dokud trvá její potřeba.In another aspect, the invention provides a method of treating mammalian diseases characterized by proliferating cells by administering an expression vector kbiujuihc H-NCC protein, introducing the vector into abnormally proliferating bt.buK, and producing H-NUC protein in an amount effective to suppress the proliferation of these cells. The expression vector is introduced into cells by viral infection or transduction, liposome-mediated transfection, polybrene transfection, C10 transfection. } and electroporation. Treatment is repeated as long as it is needed.
V další části vynález obsahuje metodu léčby savčích abnormálně ρ· ,í udí ujicich buněk zavedením H-NUC kódujícího expresního vektoru do těchto buněk a jeho produkcí zde v množství účinném suprimovat proliferaci těchtoIn another aspect, the invention provides a method of treating a mammalian abnormally affecting host cells by introducing an H-NUC encoding expression vector into these cells and producing therein in an amount effective to suppress proliferation of these cells.
I buněk. Léčba se opakuje, dokud trvá její potřeba.I cells. Treatment is repeated as long as it is needed.
Vynález popisuje molekulu DNA schopnou suprimovat růst abnormálně pt-;»uerujícíeh buněk. Molekula DNA kóduje Rb vazebný protein, který obsahuje minimálně 66% homologií s devíti repeticemi v C-koncové oblasti p-vdeinovt molekuly, za předpokladu, že DNA nekóduje protein NUC 2 l· · ·- ‘mromyces pombe nebo protein bimA Aspergillus nidulans a protein Ci ’ P/iCadem lakového Rb vazebného proteinu je H-NUC protein, který má am.;:<./> .-><.mnovou sekvenci v podstatě podle SEQ ID NO. 2. Molekula DNA má módecíim,-.ou sexvenci SEQ ID NO. 1 a její exprese se zajišťuje expresním ·. . .u. Expresní vektor může být jakýkoliv vektor kompatibilní proThe invention provides a DNA molecule capable of suppressing the growth of abnormally perturbing cells. The DNA molecule encodes an Rb binding protein that contains at least 66% homology with nine repeats in the C-terminal region of the p-vdein molecule, provided that the DNA does not encode the NUC 21 protein or the Aspergillus nidulans bimA protein and the protein The Ci 'P / iCad lacquer Rb binding protein is an H-NUC protein having an amino acid sequence substantially according to SEQ ID NO. 2. The DNA molecule has the modifying sequence of SEQ ID NO. 1 and its expression is assured by expression. . .at. The expression vector may be any vector compatible
Ί huatitelskou buňku. Vektor se obvykle volí ve formě odvozené od retrovirových, adenovirových a her pes virových vektorů.Ί the cell. The vector is usually selected in a form derived from retroviral, adenoviral and gaming virus vectors.
V další části vynález popisuje H-NUC protein, který má aminokyselinovou sek venci v podstatě podle SEQ ID NO. 2, a jeho biologicky aktivní fragmenty.In another aspect, the invention provides an H-NUC protein having an amino acid sequence substantially according to SEQ ID NO. 2, and biologically active fragments thereof.
V další části vynález poskytuje metodu produkce H-NUC proteinu, která sp :í a v těchto krocích: zavedení kompatibilního expresního vektoru ochabujícího H-NUC kódující sekvenci do hostitelské buňky a navození podmínek, at..· v hostitelská ouňka produkovala H-NUC protein.In another aspect, the invention provides a method of producing an H-NUC protein which comprises, and in the steps of: introducing a compatible expression vector susceptible to the H-NUC coding sequence into a host cell and inducing conditions such as to produce an H-NUC protein .
V další části vynález popisuje metodu léčby abnormálně proliferujících savčích buněk ex vivo těmito kroky: odebrání tkáňového vzorku, který obsahuje ab normál ně proliíerující buňky, kontakt tkáňového vzorku s účinnou dávkou HNVC kódujícího expresního vektoru, produkce H-NUC proteinu v abnormálně pv -. iterujících buňkách v množství schopném účinně suprimovat jejich proliferaci. Lm/ba se opakuje, pokud je potřeba, a tkáňové vzorky se vracejí do původního nebo jo. ěho orgarusmu. S výhodou užívané tkáně jsou krev nebo kostní dřeň.In another aspect, the invention provides a method of treating abnormally proliferating mammalian cells ex vivo by the steps of: collecting a tissue sample containing ab normally proliferating cells, contacting the tissue sample with an effective dose of an HNVC encoding expression vector, producing an H-NUC protein in abnormally pv -. iterating cells in an amount capable of effectively suppressing their proliferation. Lm / b is repeated, if necessary, and the tissue samples are returned to the original, or yes. orgarusmu. Preferably, the tissues used are blood or bone marrow.
V a,.iši části vynález popisuje metodu léčby savčích chorob vyznačujících se & mu mami ounéčnou proliferaci, která spočívá v těchto krocích: podání H-NUC ptoteinu v množství účinném suprimovat abnormální proliferaci. S výhodou se p; užívá οι NUC protein enkapsúlovaný v liposomových partikulích. Léčba se opakuje, pokud je potřeba.In another aspect, the invention provides a method of treating a mammalian disease characterized by mammary proliferation comprising the steps of: administering H-NUC of a protein in an amount effective to suppress abnormal proliferation. Preferably, p; uses οι NUC protein encapsulated in liposome particles. Treatment is repeated if necessary.
v aaisí části vynález popisuje oligonukleotidový fragment schopný hybridizace s H-NUC genem a způsoby jeho využití. Tyto oligonukleotidy mohou obsahovat nejiriéhé 5 nukleotidů, ale preferují se oligonukleotidy o délce 20 až 30In another aspect, the invention provides an oligonucleotide fragment capable of hybridizing to the H-NUC gene and methods for its use. These oligonucleotides may contain a maximum of 5 nucleotides, but oligonucleotides of 20 to 30 lengths are preferred.
Z 'raácieotidu. Tyto oligonukleotidy se mohou značit radioisotopy (tritium, 32fosfor, č-siia,. enzymy (např. alkalická fosfatáza, křenová peroxidáza), fluorescenčními srn nikami (např. fluorescein, Ethidium, terbium chelát) neboFrom the rationidide. These oligonucleotides may be labeled with radioisotopes (tritium, 32 phosphorus, chia, enzymes (e.g., alkaline phosphatase, horseradish peroxidase), fluorescent roe (e.g., fluorescein, Ethidium, terbium chelate) or
c.iomiluminiseenčními značkami (např. akridinové estery, isoluminol). Tyto a dziiačuy oopísovanó v „Non-isotope DNA Probe Techniques“, L.J.Rricka, Ed., Ávudemie Press. New York, 1992 se mohou použít pro rychlou přípravu o •í.ouiÍkivu-iidú a pro konvenční metody jako jsou Southern a nothern blotting. í ·.'.>> tomto metod jsou např. v „Nucleid Acid Hybridisation - A Practical Ai i o;. ·ίι , o.ii.Hanies a S.J. Higgins, Eds., IRL Press, Washington, D. C., 1985. S výhod iu se tyto sondy dají použít pro hybridizaci s H-NUC genem za sir i agentu ích podmínek. Tyto oligonukleotidy se mohou použít jako primery pro PCR techniky (popsány např. v „PCR Technology“, H.A. Ehrlich, Ed., Stockton Pférs, New York, 1989). - . - -- ·. -· —c.Iomiluminescent labels (eg acridine esters, isoluminol). These and those described in the "Non-isotope DNA Probe Techniques", L.J.Rricka, Ed., Ávudemie Press. New York, 1992 can be used for rapid preparation of drugs and for conventional methods such as Southern and Nothern blotting. These methods are, for example, in "Nucleid Acid Hybridization - A Practical Alien". H., o.ii.Hanies and S.J. Higgins, Eds., IRL Press, Washington, D. C., 1985. Advantageously, these probes can be used for hybridization to the H-NUC gene under sirentic conditions. These oligonucleotides can be used as primers for PCR techniques (described in, e.g., "PCR Technology", H. A. Ehrlich, Ed., Stockton Pfers, New York, 1989). -. - - ·. - · -
Ay obrázkůAy images
Obř ízky 1A a 1B ukazují, že podobné úseky RB jsou potřebné pro vazbu HN iy a T-aadgenu. Obrázek 1A je schéma Gal4-RB fúze, která se používá pro určeni vazebných domén. Gal4 DNA-vazebná doména (aminokyseliny 1 až 147) je fu/ována s různými mutantními formami RB. T/E1A vazebná domény jsou zbazoruč-ny kralované. Domény ovlivněné mutacemi jsou znázorněny tečkované. Obrázek' 13 ukazuje detekci interakcí mezi H-NUC a RB mutanty in vivo. Y153 se k. .. ;a.O..... ai Gal4-Rb mutanty a buď s Gal4-(H-NUC) expresním klonem (Gal4(C-49b. . nebo s YIpPTGlO. Chlorofenyl-red-P-D-galaktopyranosidový kOori.ucirický test (CPRG) se prováděl pro. kvantifikaci β-galaktosidázové ak-Avicy pr·.? xazdou transformaci ÍDurfee a kol, Genes Devel., 7:555-569 (1993)).Figures 1A and 1B show that similar regions of RB are required for the binding of HN-γ and T-aadgene. Figure 1A is a scheme of a Gal4-RB fusion that is used to determine binding domains. The Gal4 DNA-binding domain (amino acids 1 to 147) is fused to various mutant forms of RB. The T / E1A binding domains are generally reigned. Domains affected by mutations are shown in dotted lines. Figure 13 shows the detection of interactions between H-NUC and RB mutants in vivo. Y153 binds to the .alpha., .Alpha., .Alpha., Gal4-Rb mutants and either the Gal4- (H-NUC) expression clone (Gal4 (C-49b.) Or YIpPTG10. The ucirical assay (CPRG) was performed to quantify the β-galactosidase ac-Avica for each transformation (Durfee et al., Genes Devel., 7: 555-569 (1993)).
Obrázky 2A a 2B ukazují, že H-NUC se váže k nefosforylovanému RB. Obrázek 2A ukazuje GST a GST fúzovaný s cDNA kódující H-NUC (GST-419) a N k ruovýrn úsekem 273 aminokyselin SV40 T-antigenu, které se exprimovaly v E'.c<»í'i. OSY a GST fúzované proteiny se vázaly na glutation-sepharosové kuličky a intenzivně promývaly. Vzorky se kvantifikovaly pomocí Commasie modři na SDSpciyakrylanuáových gelech. Na každou dráhu se nanášelo shodné množství pí ocernu. Na obrázu 2B jsou zobrazeny extrakty získané z buněk WR2E3, které se sr.úchaiy vzorky na dobu 30 minut při teplotě místnosti. Po intenzivním pit mýváni se komplexy rozdělily na SDS-polyakryl amidových gelech a in ..iioOiotovaÍv. Množství přítomného Rb proteinu a stupeň jeho fosforylace se určoval pomoci imunoprecipitace anti-Rb monoklonální protilátkou 11D7 (dráhaFigures 2A and 2B show that H-NUC binds to non-phosphorylated RB. Figure 2A shows GST and GST fused to the cDNA encoding H-NUC (GST-419) and N to the 273 amino acid region of the SV40 T-antigen that were expressed in E '. OSY and GST fusion proteins bound to glutathione-sepharose beads and washed extensively. Samples were quantified using Commassia blue on SDSpciyacrylanuana gels. An equal amount of black steel was applied to each lane. Figure 2B depicts extracts obtained from WR2E3 cells that were maintained for 30 minutes at room temperature. After intensive washing, the complexes were separated on SDS-polyacrylamide gels and iniotioids. The amount of Rb protein present and the degree of phosphorylation thereof was determined by immunoprecipitation with anti-Rb monoclonal antibody 11D7 (lane).
J. <: -· í .-.-lova! íoutéž protilátkou a vizualizoval fluorograficky.J. <: - ·. with the same antibody and visualized fluorographically.
O. r ζ.ολ 3 je nukleotidová (SEQ. I.D. NO.: 1) a předpokládaná a o s( i . · )\-j sekvence (SEQ. I.D. NO.: 2) celkové cDNA H-NUC genu a H1' l p>tei !I ti.O. r ζ.ολ 3 is the nucleotide (SEQ. ID NO .: 1) and putative aos (i. ·) \ - j sequence (SEQ. ID NO .: 2) of the total cDNA of the H-NUC gene and H1 'lp> tei!
Obrázky 4A a 4B ukazují, že H-NUC kóduje produkt, který je členem rodiny p;-<..einů 3 tetratricopeptidovými opakováními (TPR). Obrázek 4A znázorňuje u c 3tčm deseti 34-aminokyselinových opakování v H-NUC, Schisosaccharomyces n-a-Aspergillus nidulans bimA proteinech, v sekvencích SEQ l.D. No.: 4 až Sb. Náčrtek zobrazuje umístění deseti (0-9) jednotek opakování (TPR) v nuc2+, HNJC a bimA proteinech. Jednotka opakování 3 v těchto polypeptidech (znázorněná tečkované) postrádá konservativní motiv. Obrázek 4B znázorňuje sc raze.ii aminokyselinových sekvencí 9 TRP jednotek opakování (1-9) v proteinech H-NUC,. nuc2+ a bimA (sekvence SEQ I.D. No.: 4 až 30). Konservativní úseky jsou \ Cdeinicich. TRP jednotka 6 u všech tří proteinů obsahuje glycin v pozici 6. Zdá se, že GíyG v opakování 6 proteinu nuc2 je esenciální.Figures 4A and 4B show that H-NUC encodes a product that is a member of the β family ; <RTIgt; eins </RTI> with 3 tetratricopeptide repeats (TPR). Figure 4A depicts the 3-to-10 34-amino acid repeats in H-NUC, Schisosaccharomyces on Aspergillus nidulans bimA proteins, in SEQ ID NOS: 4 to Sb. The sketch shows the location of ten (0-9) repeat units (TPR) in nuc2 +, HNJC and bimA proteins. The repeat unit 3 of these polypeptides (shown in dotted lines) lacks a conservative motif. Figure 4B shows the amino acid sequences of 9 TRP repeat units (1-9) in H-NUC1 proteins. nuc2 + and bimA (SEQ ID NOS: 4 to 30). Conservative sections are \ Cdeinicich. The TRP unit 6 of all three proteins contains glycine at position 6. GlyG in repetition of nuc2 protein 6 appears to be essential.
Obrázky 5A a 5B znázorňují vazbu C-koncových TRP opakování H-NUC na Rb protein. Obrázek óAje schématických zobrazením Gal4-H-NUC fúze, použité p: učeni vážených domén. Gal4 transaktivační doména se fúzuje s různými ci .eoiumi mutantinnii formami H-NUC. TRP jednotky opakování H-NUC jsou zp ; zorněny žralo vaně. Obrázek 5B ukazuje detekci interakcí mezi Rb a H-NUC cl-...ečiánn iuutanty in vivo. Y153 se kotransformoval s uvedenými Gal4-H-NUC ni j «.inčy a bud s Oal4-RB2, nebo Gal4-H209. Každá tranformace se kvantitativně v i iánoeovaat pomocí CFRG (zjištění β-galaktosidázové aktivity).Figures 5A and 5B show binding of C-terminal TRP repeats of H-NUC to Rb protein. Figure 6A is a schematic representation of the Gal4-H-NUC fusion, used to teach the weighted domains. The Gal4 transactivation domain is fused to various or mutagenic forms of H-NUC. TRP repeats of H-NUC are zp; viewed by a shark bathtub. Figure 5B shows the detection of interactions between Rb and H-NUC cl -... chiututants in vivo. Y153 was cotransformed with the indicated Gal4-H-NUCs and either with Oal4-RB2 or Gal4-H209. Each transformation was quantitated by CFRG (detection of β-galactosidase activity).
Obrázky bA a 6B znázorňují mutaci v esenciálním Gly vytvořenou v teplotně senzitivní H-NUC mutantě, která zmenšuje její schopnost vazby na Rb v n permisivní teplotě. Obrázek 6A detailně ukazuje aminokyselinovou substituci v H-NUC íGáOD) (SEQ I.D. No.: 31 až 33). Esenciální glycin (G) (aminokyselina 540) pr-.iťihu nue2 so v teplotně senzitivní mutantě substituoval asparagovou k , i nou (D; 'SEQ I.D. No.: 34 až 35). Glycin v poloze 640 H-NUC proteinu se sr..—citovat asparagovou kyselinou (D). Obrázek 6B znázorňuje interakce mezi Rb a H-NuC GábD.i rnutantní formou ve 37°C. Y153 se kotransformoval Gal4-Rb2 a b, . CAN-HCCJC. nebo Gal4-H-NUC (640D). Transformanti rostli v tekuté k bii··.· ve 2UC po dobu 24 hodin. Kultura se poté naředila v čerstvém médiu a i: O rak, >.· 37'C. Alikvoty kvasinkové kultury se odebíraly v různých Časech t i. .em ipehmsti rustu a β-galaktosidázové aktivity. Tato aktivita se s >»'.oviJa pomoci CRPG.Figures bA and 6B show a mutation in essential Gly created in a temperature-sensitive H-NUC mutant that diminishes its ability to bind to Rb at n permissive temperature. Figure 6A shows in detail the amino acid substitution in H-NUC (áGaOD) (SEQ ID NO: 31-33). The essential glycine (G) (amino acid 540) of nue2 was substituted by an aspartic kine (D; SEQ ID NO: 34-35) in the temperature-sensitive mutant. Glycine at position 640 of the H-NUC protein is cited with aspartic acid (D). Figure 6B depicts the interactions between Rb and H-NuC GabD.1 in a form at 37 ° C. Y153 was co-transformed with Gal4-Rb2 and b,. CAN-HCCJC. or Gal4-H-NUC (640D). Transformants were grown in liquid to bii at 2UC for 24 hours. The culture was then diluted in fresh medium and at 37 ° C. Aliquots of yeast culture were harvested at various times of growth and β-galactosidase activity. This activity is aided by CRPG.
• V, ir<• V, ir <
iuiu
Obrázky 7 A a 7B znázorňují přípravu antiséra proti H-NUC a detekci Hř OC v lidských buněčných liniích. Na obrázku 7A jsou pro imunizaci myší použity G- -49 ! fCzovrnó proteiny. K precipitaci se použily preimunní sérum (dráha 1), irr: aru SL vnn· ; dráha 2), imunní sérum preinkubované s Gst proteinem (dráha 3) a tunní sérum preinkubované s Gst-491 (dráha 4). Z buněk K-562 se připravil b u čuý lyzát značený S35. Pro imunoprecipitaci se použilo stejné množství buněčného I vzatu. Výsledné imunoprecipitáty se rozdělovaly SDSp ;p ukryl? ni.ý.-.vcu elekroforézou. Na obrázku 7B jsou S35 značené lyzáty připraveno z buněk CV-1. Stejné množství buněčného lyzátu se iu.unopre«ripiLuv alo preimunním sérem (dráha 1), nebo imunním sérem (dráhy 2 a 3,. výsledné imunoprecipitáty se denaturovaly varem v 200 μΐ roztoku obsahující 2 - SDó (dráha 3/ a ředily ve 200μ1 NETN pufru. Imunoprecipitáty se rozdělovaly SIC pmyakryÍamidovou elektroforézou. Imunním sérem byl specificky rozeznán p. .e.u o molekulové hmotnosti 90 kDa (naznačený šipkou).Figures 7A and 7B depict the preparation of antisera against H-NUC and detection of H10C in human cell lines. In Figure 7A, G-49 is used to immunize mice. fCrotein proteins. Pre-immune serum (lane 1), irr: aru SL vnn ·; lane 2), immune serum preincubated with Gst protein (lane 3) and ton serum preincubated with Gst-491 (lane 4). Z-562 cells to prepare a cell lysate labeled with Cuy 35th The same amount of cell I was used for immunoprecipitation. The resulting immunoprecipitates were separated by SDSp; by electrophoresis. In Figure 7B, S 35 labeled lysates are prepared from CV-1 cells. Equal amounts of cell lysate were immunoprecipitated with pre-immune serum (lane 1) or immune serum (lanes 2 and 3). Immunoprecipitates were resolved by SIC pmyacrylamide electrophoresis The immunosera was specifically recognized by p.eu with a molecular weight of 90 kDa (indicated by the arrow).
Gbrúzt-K 8 ukazuje, že H-NUC protein má DNA-vazebnou aktivitu. P -i centový- lyzát z K562 buněk označený S35-methioninem se nanesl na kolonu s r,. azaním d>.; uřecézcovou DNA z telecího thymu na celulóze a eluoval rostoucí R-, ÍíCV-ióftžCi. v zorky po eluci se imunoprecipitovaly buď (A) mAb 11D7 pro z . Rb proteinu, nebo (B) imunním sérem rozeznávajícím H-NUC. Alikvoty z tíh ,v.’.úvcu vzorku se také použily pro inkubaci s glutathion-sepharosou (C).Gbruzt-K8 shows that the H-NUC protein has DNA-binding activity. The β-cent lysate from K562 cells, labeled with 35- methionine, was loaded onto a sr1 column. by d>; strand DNA from calf thymus on cellulose and eluting the growing R, I, IV-iodine. In the lens after elution, either (A) mAb 11D7 for z was immunoprecipitated. Rb protein, or (B) an immune serum recognizing H-NUC. Aliquots of gravity in the sample were also used for incubation with glutathione-sepharose (C).
Doiázfcíí 9 znázorňuje lokalizaci genu kódujícího H-NUC na oblasti q21-22 chromozomu i?.Figure 9 shows the location of the gene encoding H-NUC on the q21-22 region of chromosome i ?.
Obrázky. 10A a 10B jsóu výsledky Southern blotové analýzy DNA z tumoi ovych omiék prsu s H-NUC jako sondou. DNA se extrahovala z buněčných linii a štěpila EcoRI. Bloty z buněčných linií testované na obrázku 10A jsou vC .iiuy rotiu.dní. Na obrázku 10B byla zřejmá homozygotní delece H-NUC genu v ouběčnych liniích T47D a MB157. Heterozygotní mutace, která se zřejmě v vy· , ·;O buněčných liniích MB231, ΒΊΌ0578-7 a BT549, se vyznačovala s .. í o a : i di žací k 14 kbp EcoRI fragmentu.Pictures. Figures 10A and 10B show the results of Southern blot analysis of DNA from breast tumor seals with H-NUC as a probe. DNA was extracted from cell lines and digested with EcoRI. Blots from the cell lines tested in Figure 10A are rotational days. In Figure 10B, a homozygous deletion of the H-NUC gene was evident in the T47D and MB157 cell lines. Heterozygous mutations which probably you · ·, O cell lines MB231 and BT549 ΒΊΌ0578-7, was characterized with OA .. I i di cutter to the 14 kbp EcoRI fragment.
Ό r../· 11 znázorňuje inhibiční vliv AC-H-NUC na buněčný růst v T-47D11 shows the inhibitory effect of AC-H-NUC on cell growth in T-47D
v. ; mi ,y.L! -nikách prsu in vitro. Horní levý obrázek ukazuje MDA-MB-231 b · {> i . i O- . aae ACN «ΜΟΙ 10) po dobu 3 dnů a barvené krystalovou violetí.v.; mi, y.L! -breast in vitro. The upper left figure shows MDA-MB-231 b · {> i. i O-. aae ACN ΜΟΙ 10) for 3 days and stained with crystal violet.
1. λ; . ; :ý obrázek ukazuje T-47D buňky infikované ACN (MOI 10). Dolní levý cukazuje MDA-MB-231 buňky infikované AC-H-NUC (MOI 10). Dolní p. ý o mázek ukazuje T-47D buňky infikované AC-H-NUC . (+/-) naznačuje, že ? <Λ 231 buňky jsou heterozygotní pro H-NUC. (-/-) naznačuje, že T-47D b - ·.:<> vyznačují homozygotní deleci H-NUC (ref. Lee, W.H.). AC-H-NUC je r o o u-nhú lidský adenovirus obsahující H-NUC tumor-supresorový gen pod k·· r-trmnu lidského CVM promotoru. ACN je tentýž rekombinantní lidský a ii.·; b, y ve Kun* bez H-NUC tumor-supresorového genu.1. λ; . ; The figure shows T-47D cells infected with ACN (MOI 10). The lower left cues MDA-MB-231 cells infected with AC-H-NUC (MOI 10). The lower figure shows T-47D cells infected with AC-H-NUC. (+/-) indicates that? <Λ 231 cells are heterozygous for H-NUC. (- / -) indicates that T-47D b - ·: <> indicates a homozygous deletion of H-NUC (ref. Lee, W.H.). AC-H-NUC is a human o-adenovirus containing the H-NUC tumor suppressor gene below the r-caller of the human CVM promoter. ACN is the same recombinant human and ii. b, y in Kun * without H-NUC tumor suppressor gene.
Obrázek. 12 ukazuje, že AC-H-NUC suprimuje růst T-47D tumorových b . ók i i viwo. 1-470 (deletované pro H-NUC) a MDA-MB-231 (herozygotní pro ϊ . íL J) bunkv rakoviny prsu se vysely na misky a ošetřily se AC-H-NUC nebo /- · i : -i i. bekem multiplicitě 10 a 100. Buňky rostly 5 dnů. a pro měření stupně p; ;b ; ute se užívat H-thymidin inkorporovaný do nukleových kyselin. Údaje pro . l L ·. > jš .j u. znázorněny jako procento z průměrné proliferace ACN kontroly.Picture. 12 shows that AC-H-NUC suppresses the growth of T-47D tumor b. ók ii viwo. 1-470 (deleted for H-NUC) and MDA-MB-231 (herozygous for íLJ) of breast cancer cells were plated and treated with AC-H-NUC or /. multiplicities of 10 and 100. The cells were grown for 5 days. and for measuring the degree p ; ; b; H-thymidine incorporated into nucleic acids should be taken. Data for. l L ·. > jjjjj as the percentage of the average proliferation of the ACN control.
.. · · .ze~. 13 ukazuje, že AC-H-NUC suprimuje T-47D tumorový růst v r úk aúnadi. Γ-4/D buňky lidské rakoviny prsu se ošetřovaly ex-vivo pomocí li. . . i , zóňňUC při infekční multiplicitě 30. Přibližně 107 buněk se s.; ;·.nijikovalg. do boku myší, u každé se provádělo injikování ACN o O ;.. ml a aC-H-N UC ošetřenými buňkami (každý typ do jednoho boku). Měřila w οι ί ka ň. tumoru a objemy tumorů se vypočítávaly pomocí odhadů sférické g.· iniuru Průměrné objemy tumorů pro ACN a pro AC-H-NUC buňky jsou vynese ny v grafu. Průměrné objemy tumorů z neošetřovaných buněk jsou uvedeny p.\. sí\.vuaiii... · · .ze ~. 13 shows that AC-H-NUC suppresses T-47D tumor growth in patients and patients. Γ-4 / D human breast cancer cells were treated ex-vivo with li. . . 1, ZoneUC at an infectious multiplicity of 30. Approximately 10 7 cells per s .; ; · .Nijikovalg. into the flank of mice, each injected with ACN o 0 ; ml and αC-HN UC treated cells (one flank each). Measured w οι ί ka. The tumor volumes for ACN and AC-H-NUC cells are plotted. Mean tumor volumes from untreated cells are given p. sí \ .vuaiii.
L· umiň popis vynálezu o vynález popisuje nový savčí protein označený H-NUC. H-NUC se s {. -2y aminokyselin (obr. 3) a má molekulovou mhotnost kolem 95 kD a i< . z, · ar.-vakci s nefosforylovaným retinoblastomovým proteinem (RB). l· IÁ Anv.ay inapř. zkrácené verze proteinu, obsahující posledních 6· TPR c .·.·.. ···.·!.mricopeptidy. 34-aminokyselinové opakování) v C-koncové oblasti, jk ni -A y verze o délce 559 místo 770) váže divoký typ Rb-proteinu. Mutace v ρ >.· em. vede k neschopnosti vázat se na retinobiastomový protein, přispívá k hyperproliferační aktivitě, která je charakteristická pro Rb negativní banky. např. buňky rakoviny prsu.The description of the invention describes a novel mammalian protein designated H-NUC. H-NUC with {. -2y amino acids (FIG. 3) and has a molecular weight of about 95 kD and i <. z, ar.-vaccination with non-phosphorylated retinoblastoma protein (RB). l · IÁ Anv.ay inap. truncated versions of the protein containing the last 6 TPR c. ·. · .. ··· · ·. mricopeptides. The 34-amino acid repeat) in the C-terminal region (i.e., the 559 version of the 559 site instead of 770) binds to the wild-type Rb-protein. Mutation in ρ>. · Em. leads to inability to bind to retinobiastoma protein, contributes to the hyperproliferative activity that is characteristic of Rb negative banks. eg, breast cancer cells.
H-NUC protein je lidský protein a může se tedy izolovat a puriíikovat z lidských ékáiil·:'·Jako purifikóvaný protein nebo nukleovou kyselina se označuje ρ nein nebo nukleová kyselina neobsahující jiné proteiny nebo jiné molekuly r.rrmáíné asociované nebo vyskytující se s H-NUC proteinem nebo s DNA k dující H-NUC v přirozeném stavu. Termín „nativní“ označuje formu DNA, ρ -o inu, polspeptidu, protilátky nabo fragmentu, který se izoluje v přirozeném stavu'něco' který - neobsahuje žádnou záměrnou změnu v aminokyselinovém složeni, napr. substituci, deleci nebo adici. Purifikace 95 kD H-NUC proteinů z SDS gelů se může provádět různými metodami, např. při které se buněčný extrakt ochabující H-NUC precipituje anti-H-NUC protilátkou (detailně popsáno dále) a k . .iipiex. proieiii-pretilátka se po oddělení od ostatních složek pomocí SDS gelové e••.•Auioťmczj'éluuje z gelů podle Fischer a kol., Techniques in Protein Chemistry, eu. '\E. Hugu. Acedemic Press, lne., 36-41 (1989).The H-NUC protein is a human protein and can thus be isolated and purified from human molecules. A purified protein or nucleic acid is termed a nein or a nucleic acid not containing other proteins or other molecules associated with or occurring with H- NUC protein or DNA for native H-NUC. The term "native" refers to the form of a DNA, β-in, polspeptide, antibody, or fragment that is isolated in the natural state of something that contains no deliberate change in the amino acid composition, e.g., substitution, deletion or addition. Purification of 95 kD H-NUC proteins from SDS gels can be accomplished by a variety of methods, e.g., wherein the H-NUC-depleting cell extract is precipitated by an anti-H-NUC antibody (described in detail below) and k. .iipiex. The pro-antibody is separated from the other components by SDS gel electrophoresis from the gels of Fischer et al., Techniques in Protein Chemistry, eu. '\E. Hugu. Acedemic Press, Inc., 36-41 (1989).
Leiunía hyperproliferující buňky označuje (ale neomezuje se pouze na ně) buvuu kHié oe vyznačují schopností autonomního růstu, t.j. existence a roprcuuxee nezávisle na normálních regulačních mechanismech. i- perptíiiiávuuní choroby se mohou dělit na patologické, t.j. vyvíjející se z normálních oar<ěk. vyznačují se patologickými příznaky, a nepatologické, t.j. které se nevyziiačujú příznaky choroby. Patologické hyperproliferující buňky jsou cnaraníeristickó pro následující choroby: thyroidní hyperplasie (Gravesova choroba), psoriasa, benigní hypertrofie prostaty, Li-Fraumeniho syndrom, rukuvuiy prsu. sarkomy a další neoplasma, rakovina močového měchýře, střeva, ρ ;; razné leukémie a lymfomy. Jako příklady nepatologických 1· petptoiiífei Jících buněk lze uvést buňky, které se nalézají v mléčných žlázách v ρ luéúu vir. ..ce a také buněk podílejících se na hojení ran. Patologické b ;?(>i pro Ji Hici buňky obvykle vykazují ztrátu kontaktní inhibice a ztrácí s p. osí pí- selektivní adherenci, což svědčí o změnách povrchových vlastností b..r-όκ a poškozeni mezibunččné komunikace. Tyto změny dále zahrnují s uučci íl - ra a schopnost sekretovat proteolytické enzymy. Znovuobnovení c uo lophvaá fur.kce h-NUC zavedením proteinu nebo nukleové kyseliny kódujícíLeia and hyperproliferating cells denote (but are not limited to) buvuu kHiée characterized by the ability of autonomous growth, i.e., existence and growth independently of normal regulatory mechanisms. Peripheral diseases can be divided into pathological, i.e., evolving from, normal diseases. they are characterized by pathological symptoms and non-pathological symptoms, i.e. which do not produce symptoms of the disease. Pathological hyperproliferating cells are congenital for the following diseases: thyroid hyperplasia (Graves' disease), psoriasis, benign prostate hypertrophy, Li-Fraumeni syndrome, the hand breast. sarcomas and other neoplasms, bladder cancer, intestines, ρ ;; various leukemias and lymphomas. Examples of non-pathologic cells are cells that are found in the mammary glands of the virus virus. ..ce as well as cells involved in wound healing. Pathological b;? (> I for Ji Hici cells usually show a loss of contact inhibition and lose selective adherence with the p-axis, suggesting changes in the surface properties of b..r-όκ and impaired intercellular communication. These changes also include with teachers The ability to secrete proteolytic enzymes Renewal of the cytoplasm of h-NUC by introduction of a protein or nucleic acid encoding
t. · o provv.r do buněk' může navrátit buňky k neproliferujícímu stavu a maligní p iriroci.- sx- tak může zastavit.The cell can revert the cells to a non-proliferating state and stop the malignant irrigation.
Temín „protein“ označuje lineární polymer aminokyselin spojených r .-zejem peptidovou vazbou. Termín „aminokyselina“ označuje buď D, nebo L t. •..•m:zoríierickou formu aminokyseliny (pokud není jinak specificky označena). J- : deriváty označují látky odvozené od lineární sekvence původního proteinu r. : polypeptidu, ale které mají navíc aminokyselinovou změnu ve své sekvenci ( Gtdeue, iuserce), takovou, aby H-NUC derivátu ponechala původníThe term "protein" refers to a linear polymer of amino acids linked by a peptide bond. The term "amino acid" refers to either the D or L t. • .. • m: s Zor ierickou form amino acids (unless otherwise specifically indicated). J-: derivatives refer to substances derived from the linear sequence of the original protein r: polypeptide but which additionally have an amino acid change in their sequence (Gtdeue, iuserce) such that the H-NUC of the derivative retains the original
L.íbgidió aktivity. Biologická aktivita znamená schopnost vázat se na nc.bs:'· ryk ;aný retinoblastomový protein pllORB. H-NUC vazebná schopnost se z jí pi t 3't'C, pokud např. vysoce konzervativní glycin (aminokyselina 640) se z ně f in a^paragovou kyselinu. Tyto H-NUC deriváty se mohou odlišit od P .0 :1 . ek.euce delecemi, insercemi nebo substitucemi jedné nebo více a, u ...γ.?_ím za příbuzné aminokyseliny, např. podobně nabité aminokyseliny, 1.· iiu-i naco modifikací postranních řetězců nebo funkčních skupin.L.íggidio activity. Biological activity means the ability to bind to the recombinant retinoblastoma protein p110 RB . The H-NUC binding ability is derived from p < 3 > C if, for example, highly conserved glycine (amino acid 640) is derived from α-α-paragic acid. These H-NUC derivatives can be distinguished from P.0: 1. by deletions, insertions, or substitutions of one or more and, for similar amino acids, e.g., similarly charged amino acids, by modification of side chains or functional groups.
·.··.· zi.a.ao, že jen omezené modifikace se mohou zavádět do primární a . z: v . z.-.vUC bez zničení jeho biologické funkce a že jen malý podíl úplné p iLi.i . , l uktury je potřebný pro vykonávání biologických aktivit (např. vazba p . / deKveúee nukieové kyseliny kódující p!10RB je publikována v Lee, W., k ko!.. Science 235.1394-1399 (1989). Další biologickou aktivitou H-NUC je j: .a schoimost vazby na DNA. Schopnost vazby na DNA se může zjistit metodami uveuenýiui v Lee, ιν.,Η., a kol., Nátuře (London) 329:642-645 (1987). Jedním z biologicky akuvních derivátů H-NUC je protein obsahující posledních 6 TPR c ne. C-koncovem úseku a fúzní Gal4-C49 protein. Gal4-C49 derivát má s - . ci cí ?niznačeíiou na obr. 3 od aminokyselinové pozice 559 do konce sekvence jZi.a.ao that only limited modifications can be introduced into the primary and. of: v. z .-. vUC without destroying its biological function and that only a small fraction of the complete The structure is required for carrying out biological activities (e.g., the binding of p / de-nucleic acid encoding p10 RB is published in Lee, W., et al., Science 235.1394-1399 (1989). NUC is a DNA binding ability, and DNA binding ability can be determined by methods disclosed in Lee, et al., Nature, London 329: 642-645 (1987). H-NUC derivative is a protein containing the last 6 TPR c or C-terminal region and a Gal4-C49 fusion protein The Gal4-C49 derivative has a targeting sequence in Figure 3 from amino acid position 559 to the end of the sequence.
ín , 3;. TPR obsahující derivát má sekvenci naznačenou na obr. 3 od a ·;τ .·,>-sé. iin-nx- pozice 559 do 770. Fragmenty sekvencí na obr. 3, u kterých se z : a |n. xim funkce proteinu, se také zahrnují do definice H-NUC derivátů.in, 3; The TPR containing derivative has the sequence indicated in Figure 3 from a ·; τ. ·,> - sé. m-nx-positions 559 to 770. The sequence fragments of FIG. 3, wherein z: a | n. xim protein functions are also included in the definition of H-NUC derivatives.
> ' H ·' Jzrivaty mohly vznikat štěpením nukieové kyseliny restrikčnimi v v:· 1 ••kombinancni expresí výsledných fragmentů. Minoritní modifikaceThe derivatives could be formed by cleavage of the nucleic acid by restriction in the combination expression of the resulting fragments. Minority modifications
P m m ίου i>kyí,fcliúově sekvence má za následek v podstatě ekvivalentní nebo z «··. 1 . i; -..i \e srovnaní se sekvencí uvedenou na obr. 3. Tyto modifikaceWhen the fluorescence sequence results in a substantially equivalent or z. 1 . and; These modifications are compared to the sequence shown in FIG
1¼ cc mohou být záměrné, jako např. cílená mutageneze, neboj mohou být náhodné díky ý. í mutacím v hostitelském organismu, který produkuje H-NUC. TJ všéSh zahrnutých j modifikací zůstává zachována H-NUC biologická aktivita. ~“ --Jako inhibičně aktivní se označují fragmenty nebo mutantní formy H-NUC, které dominantně negativním způsobem inhibují normální funkci proteinu, a tím tedy ruší jeho biologickou roli a způsobují dělení hostitelských buněk a/nebo jejich proliferaci. Tyto proteiny nebo fragmenty se mohou tvořit dobře známými chemickými způsoby účinkem různých látek. Mutantní proteiny a fragmenty se užívají terapeuticky pro vyvolání hyperproliferace a pro tvorbu diagnostických látek jako např. protilátek.1c cc may be intentional, such as targeted mutagenesis, or may be random due to. These are mutations in the host organism that produces H-NUC. TJ of all the modifications involved retains H-NUC biological activity. Fragments or mutant forms of H-NUC that inhibit the normal function of a protein in a dominantly negative manner, thereby abolishing its biological role and causing cell division and / or proliferation, are referred to as inhibitory active. These proteins or fragments can be formed by well-known chemical methods by the action of various substances. Mutant proteins and fragments are used therapeutically to induce hyperproliferation and to generate diagnostic agents such as antibodies.
Ty to. látky se používají pro podporu nebo potlačení růstu nebo proliferace buněk jejich kontaktem in vitro a in vivo podle metody uvedené níže. Tento vynález také popisuje metodu inhibice růstu nebo proliferace buněk, např. buněk rakoviny prsu, metodu léčení patologických stavů charakterizovaných hypeproliferativním buněčným růstem (rakovina prsu) podáváním těchto látek v účinné koncentraci, která je schopná inhibovat proliferaci, vhodnému objektu. Vhodnými objekty pro tuto metodu jsou obratlovci obecně, včetně primátů a lidských pacientů.You do it. The compounds are used to promote or inhibit the growth or proliferation of cells by contacting them in vitro and in vivo according to the method below. The present invention also provides a method of inhibiting the growth or proliferation of cells, e.g., breast cancer cells, a method of treating a pathological condition characterized by hypeproliferative cell growth (breast cancer) by administering these agents at an effective concentration capable of inhibiting proliferation to a suitable object. Suitable objects for this method are vertebrates in general, including primates and human patients.
Vynález popisuje farmaceutické prostředky obsahující kteroukoliv ze složek popisovanou výše a jeden nebo více vhodných farmaceutických nosičů. Farmaceuticky vhodné nosiče jsou například fyziologické pufrované solné roztoky nebo některá rozpouštědla nebo vehikula jako glycerol, glykol, rostlinný olej (např. olivový olej) a injikovatelné organické estery. Farmaceuticky vhodný nosič se používá fc podávání H-NUC nebo jeho derivátů do buněk in vitro nebo objektu in vivo.The invention provides pharmaceutical compositions comprising any of the ingredients described above and one or more suitable pharmaceutical carriers. Pharmaceutically acceptable carriers are, for example, physiological buffered saline solutions or certain solvents or vehicles such as glycerol, glycol, vegetable oil (eg olive oil) and injectable organic esters. A pharmaceutically acceptable carrier is used to administer H-NUC or derivatives thereof to cells in vitro or an in vivo object.
Farmaceuticky vhodný nosič obsahuje fyziologicky přijatelnou složku, která funguje např. v udržení stability proteinu nabo polypeptidu nebo zvyšuje či snižuje absorbci látky. Mohou se použít např, karbohydráty (např. glukóza, dextrany), antioxidanty (např. askorbová kyselina, glutathion), chelatační činidla, nízkomolekulámí proteiny nebo jiné stabilizátoiy. Dále jsou obsaženy další fyziologicky vhodné složky (zvlhčovadla, emulgující a dispergující činidla, ochranné prostředky, které jsou zvláště výhodné pro potlačení růstu a působení mikroorganismů). Jako ochranné prostředky εβ používají např. fenol a askorbová kyselina. Výběr farmaceuticky vhodného nosiče a dalších složek závisí na předepsaném způsobu podávání polypeptidu a na jeho specifických fyzikálněchemických vlastnostech. Např. aluminium monosterát nebo želatina prodlužují dobu absorbce farmaceutického prostředku do objektu. Další příklady nosičů, stabilizačních a adjuvantních činidel jsou uvedeny v Martin, Remingtons. Pharm. Sci., 15th Ed. (Mack Publ. Co., Easton, 1975). Farmaceutický prostředek se může, pokud je to žádoucí, inkorporovat do lipozómový váčků, mikrokuliček nebo jiných polymerních matric (Gregoriadis, Liposome Technology, Vol. 1 (CRC Press, Boča Raton, Florida 1984). Lipozómy, které se skládají z fosfolipidů nebo jiných typů lipidů, jsou netoxické, fyziologicky vhodné a metabolizovatelné nosiče, relativně jednoduché na přípravu a na podávání.The pharmaceutically acceptable carrier comprises a physiologically acceptable component that functions, e.g., to maintain the stability of the protein or polypeptide, or to increase or decrease the absorption of the agent. For example, carbohydrates (eg glucose, dextrans), antioxidants (eg ascorbic acid, glutathione), chelating agents, low molecular weight proteins or other stabilizers may be used. In addition, other physiologically acceptable components (humectants, emulsifying and dispersing agents, preservatives which are particularly useful for inhibiting the growth and action of microorganisms) are included. For example, they use phenol and ascorbic acid as preservatives. The choice of a pharmaceutically acceptable carrier and other ingredients will depend upon the prescribed route of administration of the polypeptide and its specific physicochemical properties. E.g. aluminum monosterate or gelatin prolongs the absorption time of the pharmaceutical composition into the object. Other examples of carriers, stabilizing and adjuvant agents are given in Martin, Remingtons. Pharm. Sci., 15th Ed. (Mack Publ. Co., Easton, 1975). The pharmaceutical composition can, if desired, be incorporated into liposome vesicles, microspheres, or other polymer matrices (Gregoriadis, Liposome Technology, Vol. 1 (CRC Press, Boca Raton, Florida 1984). Liposomes, which consist of phospholipids or other types lipids are non-toxic, physiologically acceptable and metabolizable carriers, relatively easy to prepare and administer.
Purifikovaný H-NUC (protein) nebo H-NUC (nukleová kyselina) jako farmaceutické prostředky se mohou užít k inhibici růstu rakovinných buněk, kontaktem těchto buněk s purifiko váným H-NUC nebo s aktivním fragmentem nebo s prostředkem, obsahujícím tyto polypeptidy nebo proteiny.Purified H-NUC (protein) or H-NUC (nucleic acid) as pharmaceutical compositions can be used to inhibit the growth of cancer cells by contacting the cells with purified H-NUC or an active fragment or composition comprising these polypeptides or proteins.
Tento kontakt mohl být zajištěn in vitro, ex vivo nebo in vivo. Pokud se buňky inhibují in vitro, kontakt se zajišťuje smícháním prostředku obsahující nukleovou kyselinu nebo protein podle tohoto vynálezu s buněčnou kulturou a přidáváním tohoto prostředku do média. Metody pro určení účinného množství prostředku jsou známy.This contact could be ensured in vitro, ex vivo or in vivo. When cells are inhibited in vitro, contact is accomplished by mixing the composition comprising the nucleic acid or protein of the invention with cell culture and adding the composition to the medium. Methods for determining the effective amount of the composition are known.
Tato metoda je také vhodná pro léčbu nebo prevenci patologických stavů vyznačujících se abnormálně proliferujícími buňkami v objektu in vivo. V tomto přpípadě se účinné množství prostředku pro inhibici proliferace podává přímo objektu (v případě tohoto vynálezu obratlovci obecně, např. savci, lidští pacienti). Tato metoda je zvláště vhodná pro léčbu nebo prevenci rakoviny prsu u pacietnů s nefunkční produkcí H-NUC proteinu.The method is also useful for treating or preventing pathological conditions characterized by abnormally proliferating cells in an object in vivo. In this case, an effective amount of an agent for inhibiting proliferation is administered directly to the subject (in the case of the present invention a vertebrate in general, eg, mammals, human patients). This method is particularly useful for treating or preventing breast cancer in patients with non-functional H-NUC protein production.
Podávání může probíhat orálně, intravenózně, intramuskulárně nebo intraperitoneálně. Může probíhat kontinuálně nebo v pravidelných či nepravidelných intervalech a může se měnit podle typu objektu, stejně jako podle typu rekombinantních proteinů (Landmann a kol., J. Interferon Res., 12 (2) :10311 (1992); Aulitzky a kol., Eur. j. Cancer, 2 (6) : 462-467 (1991); Lantz akol., Cytokine 2(6) : 402-406 (1990); Supersaxo a kol., Pharm. Res., 5(8) : 472-476 (1988), Demetri a kol., J. Clin. Oncol. 7 (10) : 1545-1553 (1989); LeMaistre a kol., Lancet 337 : 1124-1125 (1991)).Administration may be oral, intravenous, intramuscular, or intraperitoneal. It may proceed continuously or at regular or irregular intervals and may vary according to the type of object as well as the type of recombinant proteins (Landmann et al., J. Interferon Res., 12 (2): 10311 (1992); Aulitzky et al. Eur., Cancer, 2 (6): 462-467 (1991); Lantz et al., Cytokine 2 (6): 402-406 (1990); Supersaxo et al., Pharm. Res., 5 (8): 472-476 (1988), Demetri et al, J. Clin Oncol 7 (10): 1545-1553 (1989); LeMaistre et al., Lancet 337: 1124-1125 (1991)).
Vynález popisuje izolované nukleové kyseliny, které kódují aminokyselinovou sekvenci odpovídající purifikovanému savčímu H-NUC proteinu, H-NUC deriváty, H-NUC mutantní formy, aktivní fragmenty a protilátku proti H-NUC. Termín „nukleové kyseliny“ zde znamená jedno- nebo dvouřetězcovou molekulu DNA, cDNA nebo mRNA. Sekvence nukleové kyseliny kódující H-NUC protein nebo jeho fragmenty je uvedena na obr.3. Dále se uvádějí molekuly nukleových kyselin, které hybridizují za strigentních podmínek s molekulou DNA uvedenou na obr. 3. Hybridizující molekuly nebo sondy se připravily např. posunem utajeného přerušení v molekule nukleové kyseliny, a takto vzniklé hybridizující molekuly byly náhodnými fragmenty původní molekuly uvedené na obr. 3. Metodologii pro přípravu těchto fragmentů uvádí Sambrook a kol., Miolecular Cloning: A Laboratory Manual Cold Spring Harbor Press, Cold Sprig Harbor, N.Y. (1989). Fragmenty o délce nejméně 10 nukleotidů se mohou užívat jako hybridizační sondy. Izolované fragmenty nukleových kyselin se také mohou použít pro tvorbu nových peptidů. Tyto peptidy lze použít jako imunogeny k tvorbě polyklonálních a monoklonálních protilátek.The invention provides isolated nucleic acids that encode an amino acid sequence corresponding to purified mammalian H-NUC protein, H-NUC derivatives, H-NUC mutant forms, active fragments, and an anti-H-NUC antibody. The term "nucleic acids" as used herein means a single- or double-stranded DNA, cDNA or mRNA molecule. The nucleic acid sequence encoding the H-NUC protein or fragments thereof is shown in Figure 3. Nucleic acid molecules that hybridize under stringent conditions to the DNA molecule shown in Fig. 3 are disclosed. Hybridizing molecules or probes were prepared, for example, by shifting a stealth break in the nucleic acid molecule, and the resulting hybridizing molecules were random fragments of the parent molecule shown in Figs. 3. Methodology for the preparation of these fragments is provided by Sambrook et al., Miolecular Cloning: A Laboratory Manual of Cold Spring Harbor Press, Cold Sprig Harbor, NY. (1989). Fragments of at least 10 nucleotides in length can be used as hybridization probes. Isolated nucleic acid fragments can also be used to generate new peptides. These peptides can be used as immunogens to generate polyclonal and monoclonal antibodies.
Nukleová kyselina je také vhodná pro inhibici buněčného dělení a proliferace. Nukleová kyselina se zavede do buněk, buňky se pěstují za podmínek, které dovolí produkci H-NUC proteinu v účinné koncentraci pro inhibici růstu buněk. Nukleová kyselina se může vnášet pomocí lipozómovýeh váčků, v lipidovaném stavu nebo pomocí dalších genových nosičů jako jsou virové vektory (Sambrook a kol.). S výhodou lze tuto metodu použít u buněk rakoviny prsu, které mají mutantní produkci H-NUC proteinu.The nucleic acid is also useful for inhibiting cell division and proliferation. The nucleic acid is introduced into the cells, the cells are cultured under conditions that allow the production of the H-NUC protein at an effective concentration to inhibit cell growth. The nucleic acid can be delivered by liposome vesicles, in a lipidized state, or by other gene carriers such as viral vectors (Sambrook et al.). Preferably, the method is applicable to breast cancer cells having mutant H-NUC protein production.
Léčení lidských chorob genovým přenosem se v posledních letech přeneslo z oblasti teorie do praktického použití. Jako první případ v lidské terapii se popisuje přípak přenosu genu pro adenosin deaminázu (ADA) do lymfocytů pacienta trpícího létálním poškozením tohoto genu, které mělo za následek těžkou imunodeficienci (září 1990). Výsledky byly značně povzbuzující a podnítily další klinické zkoušky (Culver, K.W., Anderson, W.F., Blaese, R.M., Hum. Gene. Ther., 1991 2:107).In recent years, the treatment of human diseases by gene transfer has shifted from theory to practice. As a first case in human therapy, there has been described the transmission of the adenosine deaminase (ADA) gene to the lymphocytes of a patient suffering from a lethal damage to that gene which resulted in severe immunodeficiency (September 1990). The results were highly encouraging and prompted further clinical trials (Culver, K.W., Anderson, W.F., Blaese, R.M., Hum. Gene. Ther., 1991 2: 107).
Dosud nejvíce uskutečněných přenosů genů u lidských pacientů je zlaoženo na systému přenosu pomocí retrovirové transformace. Retrovirové vektory jsou retro viry, ze kterých byly odstraněny všechny virové geny nebo ktéré byly pozměněny tak, aby nemohly být produkovány v infikovaných buňkách. Replikační schopnost viru se zajišťuje pomocí „zabalovacích“ buněk, které produkují všechny virové proteiny, aniž by tvořily infekční virové partikule. Zavedení retrovirových vektorů do „zabalovacích“ buněk má za následek produkci virionů, které nesou vektor ve formě RNA a mohou infikovat cílové buňky, ale současně nedochází k dalšímu šíření viru po infekci. Kvůli rozlišení procesu přirozené infekce, kdy dochází k replikaci a dalšímu šíření viru, se raději používá termín transdukce než infekce.The most gene transfer ever performed in human patients is based on a retroviral transformation system. Retroviral vectors are retro viruses from which all viral genes have been removed or altered so that they cannot be produced in infected cells. The replication ability of the virus is ensured by the "packaging" cells that produce all the viral proteins without forming infectious viral particles. The introduction of retroviral vectors into "packaging" cells results in the production of virions that carry the vector in the form of RNA and can infect target cells, but at the same time there is no further spread of the virus after infection. To distinguish the process of natural infection, where replication and further spread of the virus occur, the term transduction rather than infection is used.
Systém schopný zajistit dopravení DNA do buňky je replikačně nekompletní retrovirový vektor. Termín „retrovirový“ zahrnuje, ale není omezen, na vektor nebo jiný dopravovací systém schopný zajistit selektivní zvolení cílových buněk a zavedení nukleových kyselin do těchto dělících se buněk. Termín „replikačně nekompletní“ se definuje jako neschopnost produkovat virové proteiny, nezbytné pro šíření vektoru v infikovaných hostitelských buňkách.A system capable of delivering DNA delivery to a cell is a replication incomplete retroviral vector. The term "retroviral" includes, but is not limited to, a vector or other delivery system capable of selectively selecting target cells and introducing nucleic acids into these dividing cells. The term "replication incomplete" is defined as the inability to produce the viral proteins necessary to propagate the vector in infected host cells.
Příkladem replikačně nekompletního retrovirového vektoru je LNL6 (Miller, A.,D., a kol., BioTechniques 7 :980-990 (1989)). Metody použití replikačně nekompletních retrovirových vektorů se uvádí v Correll, P.,H. PNAS USA 86 : 8912 (1989), Bordignon, C., a kol., PNAS USA 86 : 8912-52 (1989), Culver, K. a kol., PNAS USA 88 : 3155 (1991), Rill, D.,R. a kol., Blood 79 : 2694-700 (1991). Klinické zkoušky ukázaly, že se ve spojitosti s použitím virových vektorů nevyskytovaly žádné nebo jen malé nepříznivé účinky (Anderson, Science 256 : 808-13 (1992)).An example of a replication incomplete retroviral vector is LNL6 (Miller, A., D., Et al., BioTechniques 7: 980-990 (1989)). Methods for using replication incomplete retroviral vectors are reported in Correll, P., H. PNAS USA 86: 8912 (1989), Bordignon, C., et al., PNAS USA 86: 8912-52 (1989), Culver, K. et al., PNAS USA 88: 3155 (1991), Rill, D. , R. et al., Blood 79: 2694-700 (1991). Clinical trials have shown that there were no or little adverse effects associated with the use of viral vectors (Anderson, Science 256: 808-13 (1992)).
Hlavní výhodou retrovirových vektorů pro genovou terapii je vysoká účinnost genového přenosu do replikujících se buněk, přesná integrace přenášených genů do buněčné DNA a neschopnost dalšího šíření viru po genové transdukci (Miller, A.,D., Nátuře, 1992, 357 : 455-460).The main advantages of retroviral gene therapy vectors are the high efficiency of gene transfer into replicating cells, the accurate integration of the transferred genes into cellular DNA, and the inability to further spread the virus after gene transduction (Miller, A., D., Nature, 1992, 357: 455-460 ).
Potenciální produkce pomocných replikačně kompetentních virů během tvorby retrovirových vektorů zůstává v úvaze, ačkoliv pro praktické účely již byl tento problém vyřešen. Dosud se všechny retrovirové vektory schválené FDA tvořily pomocí PA317 amfotrofních „zahalujících“ buněk (Miller, A.D., Buttimore, C., Molec. Cell Biol. 1986 6 : 2895-2902). Použití vektorů, které mají jen malý nebo žádný překrývající se úsek s virovou sekvencí PA317 buňkách eliminuje produkci pomocných virů (Lynch, C.M., Miller, A.D., J. Viral., 1991, 65 : 38873890). Lze používat další linie zabalovacíc buněk , např. buněčné linie odvozené pro oddělování různých retrovirových kódujících oblastí do různých plazmidů by měly redukovat produkci pomocných virů rekombinaci. Vektory tvořené těmito buněčnými liniemi také poskytují účinný systém pro lidskou genovou terapii (Miller, A.D., 1992 Nátuře, 357 : 455-460).The potential production of helper-replication competent helper during the production of retroviral vectors remains under consideration, although for practical purposes this problem has been solved. To date, all FDA-approved retroviral vectors have been generated using PA317 amphotrophic "enveloping" cells (Miller, A.D., Buttimore, C., Molec. Cell Biol. 1986 6: 2895-2902). The use of vectors having little or no overlapping region with the viral sequence of PA317 cells eliminates helper virus production (Lynch, C.M., Miller, A.D., J. Viral., 1991, 65: 38873890). Other cell packaging lines may be used, eg, cell lines derived for separating different retroviral coding regions into different plasmids should reduce helper virus production by recombination. The vectors produced by these cell lines also provide an efficient system for human gene therapy (Miller, A.D., 1992 Nature, 357: 455-460).
V genové terapii se také používají neretrovirové vektrory. Jednou z alternativ je adenovirus (Rosenfeld, M.A. a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 89 : 6482-6884). Hlavní výhodou adenovirových vektorů je jejich schopnost přenášet velké úseky DNA (36 kb genom), vysoký titr (10ll/mL, schopnost infikovat tkáně in šitu (zvláště plicní). Dosud nejpřesvědčivějším příkladem použití takového vektoru je zavedení genu pro lidský transmembránový regulátor související s cystickou fibrozou (CFTR) intracheálně do dýchacích cest krys (Rosenfeld, M.A., a kol., Cell, 1991, 63 : 143-155). Také herpes viry se mohou použít pro lidskou genovou terapii (Wolfe, J.H., a kol;, Nátuře Genetics, 1 - 379-384).Non-retroviral electrons are also used in gene therapy. One alternative is adenovirus (Rosenfeld, MA et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 89: 6482-6884). The main advantage of adenoviral vectors is their ability to transmit large stretches of DNA (36 kb genome), high titer (10 µl / mL, ability to infect tissues in situ (especially pulmonary). To date, the most convincing example of such vectors is the introduction of the human transmembrane regulator cystic fibrosis (CFTR) intracheally into the respiratory tract of rats (Rosenfeld, MA, et al., Cell, 1991, 63: 143-155) Herpes viruses can also be used for human gene therapy (Wolfe, JH, et al., Nature) Genetics, 1-379-384).
Další metody genového přenosu je přenos plasmidové DNA v iipozómových váčcích přímo do lidských buněk in šitu (Nabel, E.G., a kol., Science, 1990, 249 ; 1285-1288). Plasmidová DNA by měla snadno získat certifikát pro použití v lidské terapii, protože, na rozdíl od retrovirových vektorů, se může purifikovat do úplné homogenity. Kromě přenosu zprostředkovaném lipozómy existují další způsoby *Another method of gene transfer is the transfer of plasmid DNA in liposome vesicles directly to human cells in situ (Nabel, E.G., et al., Science, 1990, 249; 1285-1288). Plasmid DNA should readily obtain a certificate for use in human therapy because, unlike retroviral vectors, it can be purified to homogeneity. In addition to liposome-mediated transmission, there are other ways *
přenosu DNA, např. navázání DNA na buněčné receptory, když před tím byly vytvořeny komplexy plasmidů s vhodnými proteiny, které jsou vhodné pro použití v lidské genové terapii (Wu, G.Y., a kol., J. Biol. Chem., 1991, 266 ; 14338-14342, Curiel, D.T., a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 1991, 88 : 8850-8854).DNA transfer, e.g., binding of DNA to cellular receptors, when plasmid complexes with suitable proteins have previously been formed which are suitable for use in human gene therapy (Wu, GY, et al., J. Biol. Chem., 1991, 266) 14338-14342, Curiel, DT, et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 1991, 88: 8850-8854).
H-NUC kódující gen se může vložit za použití známých metod do expresního vektoru (plasmidového nebo virového). Plasmidový expresní vektor se může zavést do tumorových bunčk transfekcí v přítomnosti fosfátu vápenatého, pomocí lipozómů (např. LIPOFECTIN) , transfekcí zprostředkovanou DEAE dextranem, elektroporací a dalšími metodami vhodnými pro vstup DNA do buňky.The H-NUC encoding gene can be inserted into known expression vectors (plasmid or viral) using known methods. The plasmid expression vector can be introduced into tumor cells by transfection in the presence of calcium phosphate, using liposomes (eg, LIPOFECTIN), transfection mediated by DEAE dextran, electroporation, and other methods suitable for DNA entry into the cell.
Virový expresní vektor může vstupovat do cílové buňky ve formě schopné samostatné exprexe infekcí nebo transdukci. Používají se retrovirové, adenovirové vektory a vektory odvozené od herpes a avipox virů. Pokud je H-NUC exprimován v jakékoliv abnormálně proliferující buňce, buněčný cyklus se zastavuje, buňky stárnou a umírají a výsledně se tedy snižuje množství abnormání tkáně. Vektor schopný zavést genový konstrukt do cílové buňky a schopný zajistit expresi HNUC v množství suprimující buněčnou proliferaci se může podávat jakýmkoliv účinným způsobem.The viral expression vector may enter the target cell in a form capable of self-expression of infection or transduction. Retroviral, adenoviral and herpes and avipox virus-derived vectors are used. When H-NUC is expressed in any abnormally proliferating cell, the cell cycle stops, the cells age and die, resulting in a reduction in the amount of tissue abnormalities. A vector capable of introducing the gene construct into a target cell and capable of expressing HNUC in an amount suppressing cell proliferation can be administered by any effective means.
Fyziologicky vhodný roztok obsahující účinnou koncentraci aktivního vektoru se může podávat intraokulárně, parenterálně, orálně, intranasálně, intravenózně, intramuskulárně, subkutánně nebo jakýmkoliv jiným účinným způsobem. Vektor může být přímo injikován do cílové tumorové tkáně v množství účinném pro léčbu tumorových buněk této tkáně.A physiologically acceptable solution containing an effective concentration of the active vector can be administered intraocularly, parenterally, orally, intranasally, intravenously, intramuscularly, subcutaneously, or by any other effective means. The vector may be directly injected into the target tumor tissue in an amount effective to treat the tumor cells of that tissue.
Alternativně, tumory vyskytující se v tělních dutinách (oči, gastrointestinální trakt, genitourinální trakt (např. močový měchýř), pulmonární a bronchiální systém) mohou být ošetřovány fyziologicky vhodným prostředkem (fyziologický roztok soli nebo fosfátového pufru, suspenze nebo emulze, která je sterilní) obsahujícím účinnou koncentraci aktivního vektoru přímou injikaci nebo katetrizací do postiženého orgánu. Pro řízení přesného zásahu lze použít rengenové paprsky, sonografii nebo fiberooptický vizualizační systém.Alternatively, tumors occurring in the body cavities (eyes, gastrointestinal tract, genitourinal tract (eg bladder), pulmonary and bronchial system) can be treated with a physiologically acceptable composition (saline or phosphate buffer, suspension or emulsion that is sterile) comprising an effective concentration of the active vector by direct injection or catheterization into the affected organ. X-ray beams, sonography or a fiberooptical visualization system can be used to control precise intervention.
Fyziologicky vhodný roztok obsahující účinnou koncentraci aktivního vektoru se může podávat soustavně do krevního oběhu. Tento způsob je vhodný v případech, kdy tumory nejsou být přímo dosažitelné nebo nemohou být anatomicky izolovány.A physiologically acceptable solution containing an effective concentration of the active vector can be administered continuously into the bloodstream. This method is useful when tumors are not directly achievable or cannot be anatomically isolated.
Cílové tumorové buňky se mohou ošetřovat přímo vnášením H-NUC proteinu , např. v lipozómových váčcích, které jsou vhodné pro dopravování léků, proteinů a plasmidových vektorů in vitro a in vivo (Mannini, R.J., a kol, Biotechiques, 1988, 6 : 682-690) do cílových buněk (Newton, A.C., Huestis, W.H., Biochimica et Bíophysica Acta, 1990, 1044 : 269-274, Ceccoll, J., a kol., Journal of Investigative Dermatology, 1989, 93 : 190-194). H-NUC protein se enkapsuluje do lipozómových váčků a zavádí se do savčích buněk s vysokou účinností.Target tumor cells can be treated directly by introducing the H-NUC protein, eg, in liposome vesicles, which are suitable for delivering drugs, proteins and plasmid vectors in vitro and in vivo (Mannini, RJ, et al., Biotechiques, 1988, 6: 682 -690) to target cells (Newton, AC, Huestis, WH, Biochimica et Biophysica Acta, 1990, 1044: 269-274; Ceccoll, J., et al., Journal of Investigative Dermatology, 1989, 93: 190-194) . The H-NUC protein is encapsulated into liposome vesicles and introduced into mammalian cells with high efficiency.
Enkapsulovaný H-NUC protein se může podávat intraokulárně, parenterálně, intranasálně, intratracheálně, subkutánně atd. v množství účinném pro léčbu abnornálně proliferujících buněk v cílové tkáni. Lipozómy se mohou podávat v jakémkoliv fyziologicky vhodném prostředku obsahujícím účinnou koncentraci enkapsulovaného H-NUC proteinu.The encapsulated H-NUC protein may be administered intraocularly, parenterally, intranasally, intratracheally, subcutaneously, etc. in an amount effective to treat abnormally proliferating cells in the target tissue. Liposomes can be administered in any physiologically acceptable composition comprising an effective concentration of the encapsulated H-NUC protein.
Pro vnášení nukleové kyseliny kódující H-NUC gen je vhodná celá řada dalších typů vektorů. Jako nukleová kyselina může figurovat DNA, cDNA nebo RNA.A variety of other types of vectors are suitable for introducing the nucleic acid encoding the H-NUC gene. The nucleic acid may be DNA, cDNA or RNA.
Izolovaná molekula nukleové kyseliny popisovaná v tomto vynálezu se účinně může vložit za promotor řídící RNA traskripci. Tyto molekuly jsou vhodné pro produkci rekombinantního H-NUC proteinu nebo jako vektory používané v genové terapii.The isolated nucleic acid molecule described herein can be effectively inserted after a promoter directing RNA transcription. These molecules are suitable for the production of recombinant H-NUC protein or as vectors used in gene therapy.
Vynález popisuje vektor , který obsahuje vloženou izolovanou molekulu nukleové kyseliny popsanou výše. S výhodou se mohou používat kosmidy, plasmidové nebo virové vektory. Rada vhodných vektorů je popsána v Sambrook a kol, supra a Zhu a kol. Science, 261 : 209-211 (1993). Po vložení do vhodné hostitelské buňky (prokaryotické nebo eukaryotické) dochází k produkci rekombinantního H-NUC proteinu. Jako vhodné hostitelské buňky lze použít buňky savčí, hmyzí, kvasinkové a bakteriální (Sambrook a kol, supra).The invention provides a vector comprising the inserted isolated nucleic acid molecule described above. Preferably cosmids, plasmid or viral vectors may be used. A number of suitable vectors are described in Sambrook et al., Supra and Zhu et al. Science, 261: 209-211 (1993). Upon insertion into a suitable host cell (prokaryotic or eukaryotic), recombinant H-NUC protein is produced. Mammalian, insect, yeast and bacterial cells (Sambrook et al, supra) can be used as suitable host cells.
Vynález popisuje metodu produkce rekombinantního H-NUC proteinu nebo jeho derivátů rostoucími hostitelskými buňkami za vhodných podmínek pro expresi nukleové kyseliny kódující H-NUC nebo jeho fragmenty. Vhodné podmínky mohou být určeny pomocí nejrůznějších metod, viz Sambrook a kol, supra.The invention provides a method for producing recombinant H-NUC protein or derivatives thereof by growing host cells under suitable conditions for expression of the nucleic acid encoding H-NUC or fragments thereof. Suitable conditions can be determined using a variety of methods, see Sambrook et al., Supra.
Vynález popisuje protilátku schopnou tvořit komplex s H-NUC proteinem nebo jeho fragmenty. Termín „protilátka“ zde zahrnuje polyklonální a monoklonální protilátky. Obvykle se jedná o krysí, myší, králičí nebo lidské protilátky.The invention provides an antibody capable of complexing with the H-NUC protein or fragments thereof. The term "antibody" includes polyclonal and monoclonal antibodies herein. They are generally rat, mouse, rabbit or human antibodies.
Termín „protilátka nebo polyklonální protilátka“ znamená protein, který se tvoří jako odpověď na imunizaci antigenem nebo receptorem. Termín „monoklonální protilátka“ označuje imunoglobulin odvozený z jediného klonu buněk. Všechny monokloální protilátky odvozené z jediného klonu jsou chemicky a strukturálně identické a specifické pro jednu antigenní determinantu.The term "antibody or polyclonal antibody" refers to a protein that is produced in response to immunization with an antigen or receptor. The term "monoclonal antibody" refers to an immunoglobulin derived from a single cell clone. All monoclonal antibodies derived from a single clone are chemically and structurally identical and specific for a single antigenic determinant.
Laboratorní metody popisující přípravu monoklonálních a polyklonálních protilátek jsou obsaženy např. v Harlow a Lané, Antibodies: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory, New York (1989). Monoklonální protilátky se mohou biologicky produkovat vnesením H- NUC nebo jeho fragmentů do organismu, např. králíka nebo myši. Buňky tvořící protilátky v organismu se izolují a fúzují s myelomovými nebo heteromyelomovými buňkami a tímto způsobem vznikají hybridomy produkující monoklonální protilátku. Vynález popisuje hybridom produkující monoklonální protlátku zde používanou.Laboratory methods describing the preparation of monoclonal and polyclonal antibodies are found, for example, in Harlow and Lane, Antibodies: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory, New York (1989). Monoclonal antibodies can be biologically produced by introducing H-NUC or fragments thereof into an organism, eg, a rabbit or mouse. Antibody-producing cells in the body are isolated and fused to myeloma or heteromyeloma cells to produce monoclonal antibody-producing hybridomas. The invention discloses a hybridoma producing the monoclonal antibody used herein.
Vynález popisuje biologicky aktivní fragmenty polyklonálních a monoklonálních protilátek uvedených výše. Tyto „protilátkové fragmenty“ si ponechávají určitou schopnost selektivně vázat se na antigen nebo imunogen. Mezi tyto protilátkové fragmenty patří :The invention provides biologically active fragments of the polyclonal and monoclonal antibodies listed above. These "antibody fragments" retain some ability to selectively bind to an antigen or immunogen. These antibody fragments include:
1) Fab, fragment, který obsahuje monovalentí antigen-vazebný fragment původní protilátkové molekuly získaný enzymovou digescí (pomocí enzymu papain) tak, aby vznikl intaktní lehký a část jednoho těžkého řetězce molekuly protilátky,1) Fab, a fragment that contains a monovalent antigen-binding fragment of the original antibody molecule obtained by enzymatic digestion (using the papain enzyme) to form the intact light and part of one heavy chain of the antibody molecule,
2) Fab’ , fragment protilátky získaný působením pepsinu a následnou redukcí tak, aby vznikl intaktní lehký řetězec a část těžkého řetězce; dva Fabfragmenty se získají na jednu molekulu protilátky,2) Fab ', an antibody fragment obtained by treatment with pepsin and subsequent reduction to produce an intact light chain and part of the heavy chain; two Fab fragments are obtained per antibody molecule,
3) (Fab>)2, fragment získáný působením pepsinu bez následné redukce, Fíab’)2 je dimer dvou Fab’ spojených dvěmi disulfidickými vazbami,3) (Fab>) 2, a fragment obtained by treatment with pepsin without subsequent reduction, Fib '2) is a dimer of two Fab' linked by two disulfide bonds,
4) Fv, fragment vytvořený technikami genového inženýrství, který obsahuje variabilní oblast lehkého řetězce a variabilní oblast těžkého řetězce, exprimovanými jako dva řetězce,4) Fv, a gene engineered fragment that contains the light chain variable region and the heavy chain variable region expressed as two chains,
5) SCA, molekula vytvořená technikami genového inženýrství, která obsahuje variabilní oblast lehkého řetězce a variabilní oblast těžkého řetězce, spojených vhodným polypeptidovým spojovníkem do jediné fúzované molekuly.5) SCA, a genetically engineered molecule that comprises a light chain variable region and a heavy chain variable region linked by a suitable polypeptide linker to a single fused molecule.
Metody tvorby fragmentů jsou uvedeny např. v Harlow a Lané, supra. Specifické příklady „biologicky aktivního protilátkového fragmentu“ zahrnují CDR oblasti protilátek.Methods for generating fragments are disclosed, for example, in Harlow and Lane, supra. Specific examples of a "biologically active antibody fragment" include CDR regions of antibodies.
Vynález popisuje anti-idiotypické peptidy specificky reagující s protilátkami nebo jejich biologicky aktivními fragmenty. Termín „anti-idiotypické pepdidy“ označuje purifikované protilátky z jednoho druhu, které se injikují do evolučně vzdáleného druhu a zde jsou rozpoznány jako cizorodé a vyvolávají silnou humorální imunitní odpověď (Harlow a Lané, supra).The invention provides anti-idiotypic peptides specifically reacting with antibodies or biologically active fragments thereof. The term "anti-idiotypic peptides" refers to purified antibodies from one species that are injected into an evolutionarily distant species and are recognized here as foreign and elicit a strong humoral immune response (Harlow and Lane, supra).
Součástí vynálezu jsou proteiny nebo polypeptidy, které byly produkovány rekombinantní cestou, biochemicky nebo chemicky syntetizovány nebo chemicky modifikovány tak, aby zůstala zachovaná jejich schopnost vazby H-NUC nebo jeho fragmentů. Schopnost vázat antigen nebo imunogen se určuje testy pro antigenní vazbu (Harlow a Lané, supra).Proteins or polypeptides that have been produced by the recombinant pathway are biochemically or chemically synthesized or chemically modified so as to retain their ability to bind H-NUC or fragments thereof. The ability to bind antigen or immunogen is determined by antigen binding assays (Harlow and Lane, supra).
Protilátka nebo nukleová kyselina je navázána na detekovatelnou látku, která umožňuje detekovat H-NUc protein nebo jeho fragmenty ve vzorku s použitím standardních imunochemických technik (např. imunohistochemie), viz Harlow a Lané, supra, „Principles and Practice of Immunoassays, eds. C.J. Price a D.J. Newman, Stockton Press, New York, (1991).An antibody or nucleic acid is coupled to a detectable agent that allows the H-NUc protein or fragments thereof to be detected in a sample using standard immunochemical techniques (eg, immunohistochemistry), see Harlow and Lane, supra, Principles and Practice of Immunoassays, eds. C.J. Price and D.J. Newman, Stockton Press, New York, (1991).
Podávaná protilátka se může vázat na H-NUC a měnit jeho funkci v buňce. Protilátka se podává v účinné koncentraci tak, aby funkce H-NUC byla obnovitelná. Protilátka se také může použít terapeuticky pro inhibici buněčného rustu návázáním se na H-NUC, který tak ztrácí svoji schopnost vazby na retinoblastomový protein. Protilátka se váže na H-NUC a způsobuje jeho pí eskládání do aktivní konfigurace.The antibody administered can bind to H-NUC and alter its function in the cell. The antibody is administered at an effective concentration such that H-NUC function is recoverable. The antibody can also be used therapeutically to inhibit cell growth by binding to H-NUC, thereby losing its ability to bind to retinoblastoma protein. The antibody binds to H-NUC and causes it to fold into an active configuration.
Protilátky a molekuly nukleových kysekin uvedené v tomto vynálezu lze použít pro detekci a určení přítomnosti či nepřítomnosti H-NUC proteinu, nebo alternativně změněného H-NUC genu v buňce nebo ve vzorku odebraném pacientovi. Tímto způsobem lze diagnostikovat rakovinu prsu nebo zvýšenou citlivost k jejímu výskytu.The antibodies and nucleic acid molecules disclosed herein can be used to detect and determine the presence or absence of an H-NUC protein, or alternatively, an altered H-NUC gene in a cell or sample taken from a patient. In this way, breast cancer or increased sensitivity to its occurrence can be diagnosed.
Výše uvedené proteiny, polypeptidy, nukleové kyseliny a fragmenty se mohou použít pro přípravu léčiv vhodných pro terapii.The aforementioned proteins, polypeptides, nucleic acids and fragments can be used for the preparation of drugs suitable for therapy.
Vynález nyní bude popsán ve větších detailech pomocí následujících příkladů. Tyto příklady slouží pouze jako ilustrativní a použití uvedeného vynálezu se jimi neomezuje.The invention will now be described in greater detail by means of the following examples. These examples are illustrative only and are not to be construed as limiting the invention.
Příklady provedení vynálezuDETAILED DESCRIPTION OF THE INVENTION
Experimentální metody a výsledkyExperimental methods and results
Za použití kvasinkového dvou-hybridního systému se izolovalo 25 klonů, které interagovaly s C-koncovou oblastí RB (p56-RB). Jedním z těchto klonů je klon C49 (Durfee a kol. Gene Devel, 7:555-569 (1993)). C-koncová oblast RB proteinu má dvě nedotýkající se domény potřebné pro vazbu onkoproteinů z různých virů DNA tumorů a oblast podílející se na DNA vazebné aktivitě. Jeden z proteinů asociovaných s RB má primární strukturu a biochemické vlastnosti podobné proteinu nuc2 S.pombe a proteinu bimA rodu Aspergillus. Mutace těchto dvou genů u nižších eukaryot způsobuje zastavení buněčného cyklu v metafázi, což nasvědčuje o důležité roli těchto proteinů v průběhu mitózy. Tyto proteiny obsahují repetitivní aminokyselinový motiv (34 aminokyselin), označovaný jako TRP motiv. Funkce těchto repetic není známá, ale je pravděpodobné, že tvoří amlxpatické alfa-helixy, které by mohly řídit proteinové interakce. Protein zde popisovaný je první lidský TRP protein, který byl izolována a charakterizován.Using the yeast two-hybrid system, 25 clones were isolated that interacted with the C-terminal region of RB (p56-RB). One such clone is clone C49 (Durfee et al. Gene Devel, 7: 555-569 (1993)). The C-terminal region of the RB protein has two non-touching domains necessary for binding of oncoproteins from different tumor DNA viruses and a region involved in DNA binding activity. One of the RB-associated proteins has a primary structure and biochemical properties similar to the nuc2 S.pombe protein and the bimA protein of the genus Aspergillus. Mutations of these two genes in lower eukaryotes cause cell cycle arrest in metaphase, suggesting an important role of these proteins in mitosis. These proteins contain a repetitive amino acid motif (34 amino acids), referred to as the TRP motif. The function of these repeats is unknown, but is likely to form amlxpathic alpha-helices that could drive protein interactions. The protein described herein is the first human TRP protein to be isolated and characterized.
Testování cDNA knihoven a sekvenční analýzyTesting of cDNA libraries and sequence analysis
Pro izolaci celkové délky H-NUC cDNA se BglII fragment C-49 o délce 1,5 kb , připravený podle Durfee a kol, označil metodou posunu utajeného přerušení a použil se pro testování lidské fibroblastové cDNA knihovny plakovou hybridizací. cDNA inserty se sůbklonovaly do EcoRI místa pBSK+ vektoru ÍStragene, San Diego, Ca), aby se usnadnilo Dna sekvencování. Vlastní sekvencování se provádělo s použitím dideoxy-NTP a Sequenasy 2.0 podle specifikace výrobce (Biochemicals). K analýze sekvence a hledání homologii se použil DNASTAR software (DNASTAR, lne, Madison, WI).To isolate the total length of the H-NUC cDNA, the 1.5 kb BglII fragment of C-49, prepared by Durfee et al., Was labeled with the stealth discontinuity method and used to test the human fibroblast cDNA library by plaque hybridization. The cDNA inserts were cloned into the EcoRI site of the pBSK + vector (Stragene, San Diego, CA) to facilitate DNA sequencing. Sequencing was performed using dideoxy-NTP and Sequenase 2.0 according to the manufacturer's specification (Biochemicals). DNASTAR software (DNASTAR, Inc, Madison, WI) was used for sequence analysis and homology search.
Konstrukce GST fúzních proteinů, příprava proteinu a jeho vazba in vitroConstruction of GST fusion proteins, protein preparation and its binding in vitro
Pro konstrukci GST-491 se plasmid C-49 štěpil pomocí BglII a vzniklý fragment o délce 1,3 kb se suklonoval do BamHI místa na plasmidu pGEX-3X (Pnarmacia, Piscataway, N.J.). GST-T se připravil štěpením pomocí HindlII, vzniklé konce se doplnily na tupo pomocí Klenow fragmentu a fragment o délceTo construct GST-491, plasmid C-49 was digested with BglII and the resulting 1.3 kb fragment was cloned into the BamHI site of pGEX-3X (Pnarmacia, Piscataway, N.J.). GST-T was prepared by digestion with HindIII, the resulting ends blunt-ended with a Klenow fragment and a fragment of length
823 bp se subklonoval do pGEX-3X do Smál místa. Exprese GST fúzního proteinu v E.coli (Smith a Johnson, Gene, 67 : 31-40 (1988)) se indukovala 0,1 mM IPTG. Buňky se zcentrifugovaly a pelet se resuspendoval v Lysis 250 pufru (250 mM NaCl, 5 mM EDTA, 50 mM Tris (pH 8,0), 0,1% NP40, 1 mM phenylmethylsulfonylfluorid (PMSF), 8pm leupeptin, 8 pm antipain). Po přidání 4 mg lysozymu a 30 minutové inkubaci ve 4°C se buňky lyžovaly sonikací. Hrubé zbytky se odstranily centrifugací a supernatant se přidal k sefarózovým kuličkám s navázaným glutathionem.The 823 bp was subcloned into pGEX-3X into the SmaI site. Expression of the GST fusion protein in E. coli (Smith and Johnson, Gene, 67: 31-40 (1988)) was induced with 0.1 mM IPTG. Cells were centrifuged and the pellet was resuspended in Lysis 250 buffer (250 mM NaCl, 5 mM EDTA, 50 mM Tris (pH 8.0), 0.1% NP40, 1 mM phenylmethylsulfonyl fluoride (PMSF), 8pm leupeptin, 8 pm antipain) . After adding 4 mg of lysozyme and incubating for 30 min at 4 ° C, the cells were lysed by sonication. The coarse residues were removed by centrifugation and the supernatant added to the glutathione-bound sepharose beads.
Pro testy vazebné aktivity in vitro se extrakty připravené z 2xl06 buněk 2E3 (Chen a kol., 1992, infra) inkubovaly se sefarózovými kuličkami, které oosahovaly 2-3 pg GST nebo GST fúzního proteinu v Lysis 150 pufru (50 mM Tris (pH 7,4), 150 mM NaCl, 5 mM EDTA, 0,1% NP-40, 50 mM NaF, 1 mM PMSF, 1 pg leupeptin na ml, 1 pg antipain na ml), po dobu 30 minut při teplotě místnosti. Komplexy se důkladně promývaly v Lysis 150 pufru a po povaření v nanášecím pufru se rozdělovaly SDS-PAGE elektroforézou. Gely se přenesly na nitrocelulózové membrány a po přeblotování se inkubovaly s anti-RB mono klonální protilátkou 11D7. Jako sekundární se použila protilátka s navázanou alkalickou fosfatázou, která v přítomnosti 5-bromo-4-chloro-3indolylfosfátu (toluidinová sůl) a tetrazoliové modři vizualizovala navázaný RB protein (BCIP, NBT, Promega, Madison, WI).For in vitro binding activity assays, extracts prepared from 2x10 6 2E3 cells (Chen et al., 1992, infra) were incubated with sepharose beads containing 2-3 µg of GST or GST fusion protein in Lysis 150 buffer (50 mM Tris (pH) 7.4), 150 mM NaCl, 5 mM EDTA, 0.1% NP-40, 50 mM NaF, 1 mM PMSF, 1 µg leupeptin per ml, 1 µg antipain per ml, for 30 minutes at room temperature. The complexes were washed extensively in Lysis 150 buffer and, after boiling in loading buffer, separated by SDS-PAGE by electrophoresis. Gels were transferred to nitrocellulose membranes and incubated with anti-RB monoclonal antibody 11D7 after blotting. As a secondary, an alkaline phosphatase-linked antibody was used that visualized the bound RB protein (BCIP, NBT, Promega, Madison, WI) in the presence of 5-bromo-4-chloro-3-indolylphosphate (toluidine salt) and tetrazolium blue.
Tvorba protilátek a identifikace proteinuAntibody formation and protein identification
Anti-H-NUC protilátky se připravovaly podle Harlow a Lané, Antibodies: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory (1988). 100 pg GST-491 fúzního proteinu se použilo pro imunizaci myší. Odebrané sérum se přímo použilo pro imunoprecipitační experimenty. Přibližně 107 buněk z každé buněčné linie se metabolicky označilo (3°S)-methioninem a následně lyžovalo ve vychlazeném Lysis 150 pufru. Pročištěný lyzát se inkuboval s různými protilátkami při 4°C po dobu 1 hodiny, pak se přidal protein A navázaný na sefaróze a inkubace probíhala dalších 30 minut při téže teplotě. Po promytí lyzačním pufrem a povaření v SDS vzorkovém pufru se imunoprecipitáty rozdělovaly pomocí SDS elektroforézy. V případě dvojitých imunoprecipitací se vzniklé imunokomplexy povařily ve 200 μΐ disociačního pufru I (20 mM Tris-Cl, pH 7,4, 50 mM NaCl, 1% SDS, 5 mM DDT), aby došlo k denaturaci proteinů. Denaturované proteiny se rozpustily ve 200 μΐ disociačního pufru II (20 mM Tris-Cl, pH 7,4, 50 mM NaCl, 1% NP-40, 1% Nadeoxycholát) a znovu imunoprecipitovaly s protilátkou.Anti-H-NUC antibodies were prepared according to Harlow and Lane, Antibodies: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory (1988). 100 µg of the GST-491 fusion protein was used to immunize mice. The collected serum was directly used for immunoprecipitation experiments. Approximately 10 7 cells from each cell line were metabolically labeled with ( 3 ° S) -methionine and subsequently lysed in chilled Lysis 150 buffer. The purified lysate was incubated with various antibodies at 4 ° C for 1 hour, then Sepharose-bound protein A was added and incubated for an additional 30 minutes at the same temperature. After washing with lysis buffer and boiling in SDS sample buffer, immunoprecipitates were separated by SDS electrophoresis. In the case of double immunoprecipitations, the resulting immunocomplexes were boiled in 200 μΐ dissociation buffer I (20 mM Tris-Cl, pH 7.4, 50 mM NaCl, 1% SDS, 5 mM DDT) to denature the proteins. The denatured proteins were dissolved in 200 μΐ dissociation buffer II (20 mM Tris-Cl, pH 7.4, 50 mM NaCl, 1% NP-40, 1% Na-oxycholate) and immunoprecipitated again with the antibody.
Buněčná frakcionaceCell fractionation
Metoda pro oddělení membránových, jaderných a cytoplasmatických frakcí je upravena podle Lee, H.W., Nátuře, (1987). Všechny tři frakce se testovaly na přítomnost RB a H-NUC proteinů pomocí imunoprecipitace a alikvot z každé frakce se inkuboval s glutathionovými sefarózovými kuličkami pro ověření jejího složení.The method for separating membrane, nuclear and cytoplasmic fractions is adapted according to Lee, H.W., Nature, (1987). All three fractions were tested for the presence of RB and H-NUC proteins by immunoprecipitation and an aliquot from each fraction was incubated with glutathione sepharose beads to verify its composition.
DNA vazebný testDNA binding assay
1χ10ζ K526 buněk ( lidská chronická myelogenní leukémie (ATCC)) se označily 3°S-methioninem a lyžovaly v Lysis 250 pufru. Lyzáty se pročistily eentrifugací a rozpustily ve dvou objemech nanášecího pufru (10 mM KH2PO4, pH 6,2, 1 mM MgCl2, 0,5% NP40, 1 mM DTT, 10% glycerol). Rozpuštěné extrakty se nanesly na kolonu obsahují celulózu s navázanou DNA (DNA telecího thymu, Pharmacia, Piscataway, NJ). Inkubace probíhala po dobu 1 hodiny při 4°C za jemného třepání. Kolona se promývala 5 objemy nanášecího pufru a eluovala stejným pufrem, který obsahoval dále zvyšující se koncentraci NaCl. Jednotlivé fr akce se analyzovaly imunoprecipitacemi buď s anti-RB protilátkou, nebo s antiH-NUC protilátkou podle postupu popsaného výše. Alikvoty z každé frakce se inkubovaly s glutathionovými kuličkami, aby se ověřila přítomnost glutathion transferázy.1χ10 ζ K526 cells (human chronic myelogenous leukemia (ATCC)) were labeled with 3 ° S-methionine and lysed in Lysis 250 buffer. Lysates were clarified by centrifugation and dissolved in two volumes of loading buffer (10 mM KH 2 PO 4, pH 6.2, 1 mM MgCl 2, 0.5% NP40, 1 mM DTT, 10% glycerol). The dissolved extracts were loaded onto the column containing DNA-linked cellulose (calf thymus DNA, Pharmacia, Piscataway, NJ). Incubation was continued for 1 hour at 4 ° C with gentle shaking. The column was washed with 5 volumes of loading buffer and eluted with the same buffer containing a further increasing concentration of NaCl. Individual fr actions were analyzed by immunoprecipitation with either anti-RB antibody or antiH-NUC antibody according to the procedure described above. Aliquots from each fraction were incubated with glutathione beads to verify the presence of glutathione transferase.
Kvasinkový H-NUC expresní vektor, deleční mutantyYeast H-NUC expression vector, deletion mutants
DNA fragmenty odvozené z H-NUC cDNA se subklonovaly do pSE1107 (Durfee akol., 1993). Klon 491 je původní klon izolovaný pomocí dvouhybridního kvasinkového systému. H-NUC se konstruoval vložením 3,3 kb Xhol fragmentu do modifikovaného pSE1107, aby vznikl fúzní protein. RV obsahuje N-koncový Xhol-EcoRV fragment. BR208, BR207, B5 a B6 jsou parciální produkty po štěpeníDNA fragments derived from H-NUC cDNA were subcloned into pSE1107 (Durfee et al., 1993). Clone 491 is an original clone isolated using a two-hybrid yeast system. H-NUC was constructed by inserting a 3.3 kb XhoI fragment into the modified pSE1107 to produce a fusion protein. The RV contains an N-terminal XhoI-EcoRV fragment. BR208, BR207, B5 and B6 are partial products after cleavage
Sau3A. Gal4 fúzní protein odvozený z těchto konstruktů obsahuje aminokyselinové sekvence : 1-824 pro H-NUC, 559-824 pro 491, -1-663 pro RV, 699-824 pro BR2-8, 797-824 pro BR2-7, 559-769 pro B5, 597-796 pro B6. Teplotně senzitivní mutanta se vytvořila vložením Nsil fragmentu z H-NUC s připojenými primery. Primery jsou následující :Sau3A. The Gal4 fusion protein derived from these constructs comprises the amino acid sequences: 1-824 for H-NUC, 559-824 for 491, -1-663 for RV, 699-824 for BR2-8, 797-824 for BR2-7, 559- 769 for B5, 597-796 for B6. A temperature-sensitive mutant was generated by inserting a Nsil fragment from H-NUC with the primers attached. The primers are as follows:
Primer 1 :Primer 1:
TGGTATGACCTAGGAATGATTTATTACAAGCAAGAAAAATTCAGCCTTGCAGAATGGTATGACCTAGGAATGATTTATTACAAGCAAGAAAAATTCAGCCTTGCAGAA
ATGCÁATGCÁ
Primer 2 :Primer 2:
TTTCTGCAAGGCTGAATTTTTCTTGCTTGTAATAAATCATTCCTGGTCATACCATTTCTGCAAGGCTGAATTTTTCTTGCTTGTAATAAATCATTCCTGGTCATACCA
TGCATGCA
Všechny konstrukty se ověřovaly DNA sekvenční analýzou.All constructs were verified by DNA sequence analysis.
Kvasinková transformace a kvantifikace β-galaktozidázové aktivityYeast transformation and quantification of β-galactosidase activity
Kvasinková transformace se prováděla LiOAC metodou popsanou výše (Durfee a kol., 1993, supra). Po transformaci se buňky vysely na misky se syntetickým médiem bez tryptofanu a leucinu. Toto médium zajistilo selekci na přítomnost plasmidů. Po 2 až 3 denním růstu ve 30°C se jednotlivé kolonie z každé transformace inokulovaly do vhodného selekčního média a nechaly růst do OD goo 1,0-1,2. Buňky se dále zpracovávaly podle Guarente, L., Methods Enzymol., 101 : 181-191 (1983). Kvantifikace se prováděla pomocí chlorofenyl-0-galaktopyranosidu (CPRG, Boehringer Mannheim) podle Durfee, 1993, supra.Yeast transformation was performed by the LiOAC method described above (Durfee et al., 1993, supra). After transformation, cells were plated on tryptophan and leucine-free synthetic medium dishes. This medium ensured selection for the presence of plasmids. After 2-3 days growth at 30 ° C, individual colonies from each transformation were inoculated into a suitable selection medium and grown to an OD goo of 1.0-1.2. Cells were further processed according to Guarente, L., Methods Enzymol., 101: 181-191 (1983). Quantification was performed with chlorophenyl-O-galactopyranoside (CPRG, Boehringer Mannheim) according to Durfee, 1993, supra.
H-NUC se váže na nefosforylovaný RB protein v oblasti podobné SV40 T-antigen vazebné doméněH-NUC binds to a non-phosphorylated RB protein in a region similar to the SV40 T-antigen binding domain
Zkonstruované deleční mutace RB proteinu, původně užívané pro popis Tvazebné domény, se subklonovaly do plasmidů obsahujících Gal4 DNA vazebnou doménu, pASl (Durfee, 1993, supra). Dva z těchto DNA konstruktů, expresní plasmid obsahující fúzní protein Gal4-aktivační doména-C-49 a YI pPTlO (indikační plasmid obsahující beta-galaktosidázu), se použily pro kotransformaci kvasinkového kmene Y153 (Durfee, 1993, supra). Úroveň exprese RB fúzních proteinů se stanovovala analýzou Western blotů podle Sambrook a kol., MolecularThe engineered deletion mutations of the RB protein, originally used to describe the Binding domain, were subcloned into plasmids containing the Gal4 DNA binding domain, pAS1 (Durfee, 1993, supra). Two of these DNA constructs, an expression plasmid containing the Gal4-activation domain-C-49 fusion protein and YI pPT10 (indicating plasmid containing beta-galactosidase), were used to co-transform the yeast strain Y153 (Durfee, 1993, supra). The expression level of RB fusion proteins was determined by Western blot analysis according to Sambrook et al., Molecular
Cloning: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Press, Cold Spring Harbor, N.Y. (1989). Úroveň exprese se nelišila více než 2-3krát. Výsledné transformanty se testovaly na beta-galaktosidázovou aktivitu podle postupu uvedeného výše. Jak je ukázáno na obr. 1, vazba C-49 fúzního proteinu na Gal-4RB se zmenšuje u mnoha stejných mutací RB proteinu, včetně bodové mutace, která zaměňuje Cys 706 za Phe a která eliminuje vazbu SV 40 T-antigenu. Je zde jedna výjimka, C-49 není schopen vázat Ssp mutanty, které postrádají C-koncový úsek RB proteinu o délce 160 aminokyselin, ačkoliv vazba T-antigenu přetrvává, i když s menší afinitou. Ml delece (aminokyseliny 612-632) , která postihuje spojovací oblast mezi dvěmi vazebnými doménami, je jediná mutace, jejíž produkt je schopný vázat jak H-NUC, tak i T-antigen. Je tedy jasné, že pro vazbu Tancigenu a C-49 jsou nutné podobné, ale ne identické oblasti.Cloning: A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Press, Cold Spring Harbor, N.Y. (1989). The expression level did not differ more than 2-3 times. The resulting transformants were tested for beta-galactosidase activity as described above. As shown in Figure 1, binding of the C-49 fusion protein to Gal-4RB diminishes in many of the same mutations in the RB protein, including a point mutation that confers Cys 706 to Phe and that eliminates SV 40 T-antigen binding. There is one exception, C-49 is unable to bind Ssp mutants that lack the 160 amino acid C-terminal region of the RB protein, although T-antigen binding persists, albeit with less affinity. The M1 deletion (amino acids 612-632) that affects the linker region between two binding domains is the only mutation whose product is capable of binding both H-NUC and T-antigen. Thus, it is clear that similar but not identical regions are required for the binding of Tancigen and C-49.
Dále se testovala schopnost C-49 fúzního proteinu vázat se na pllORB in vitro. Aminokyselinová sekvence pllORB je uvedena v Lee, W.H., Science 235 : lo94-1399 (1987). cDNA klon o délce 1,3 kb (obr. 3) se exprimoval jako glutathionS-transferázový (GST) fúzní protein v E.coli (Smith a Johnson, Gene 67 : 31-40 <1988). Glutathionové kuličky obsahující stejné množství GST-C-49 proteinu a dvě kontroly, GST samotný a GST-T-antigen (obr. 2) se inkubovaly s celkovým buněčným extraktem z lidských retinoblastomových buněčných linií (WERI RB27), v kterých byl rekonstituován RB gen (Chen a kol., Cell Growth Differ. 3 :119-125 (1992)). Za standardních podmínek tyto WERI (RB+) buňky exprimovaly rozdílné isoformy RB proteinu, které reprezentovaly různé fosforylované stavy (viz obr. 2B, dráha 2). Po pro mytí se navázané proteiny analyzovaly pomocí SDSFAGE a Western blotingem podle Sambrook, supra. Blot se testoval anti-RB protilátkou 11D7 (Shan a kol., Mol. Cell. Biol., 12 : 5620-5631 (1992)). Za těchto podmínek se H-NUC byl schopný vázat pouze na nefosforylovanou formu pll0RB s afinitou podobnou GST-T, který sloužil jako pozitivní kontrola. GST samotný neváže žádný RB protein (viz obr. 1A, dráhy 2-4). Tyto výsledky ukazují, že HNUC protein je schopný tvořit komplex pouze s nefosforylovaným, nativním a úplným RB proteinem.Further, the ability of the C-49 fusion protein to bind to p10 RB in vitro was tested. The amino acid sequence of p110 RB is shown in Lee, WH, Science 235: lo94-1399 (1987). The 1.3 kb cDNA clone (Fig. 3) was expressed as a glutathione S-transferase (GST) fusion protein in E. coli (Smith and Johnson, Gene 67: 31-40 <1988). Glutathione beads containing the same amount of GST-C-49 protein and two controls, GST alone and GST-T-antigen (Figure 2) were incubated with total cell extract from human retinoblastoma cell lines (WERI RB27) in which the RB gene was reconstituted (Chen et al., Cell Growth Differ. 3: 119-125 (1992)). Under standard conditions, these WERI (RB +) cells expressed different RB protein isoforms that represented different phosphorylated states (see Figure 2B, lane 2). After washing, bound proteins were analyzed by SDSFAGE and Western blotting according to Sambrook, supra. The blot was screened with anti-RB antibody 11D7 (Shan et al., Mol. Cell. Biol., 12: 5620-5631 (1992)). Under these conditions, H-NUC was able to bind only to the non-phosphorylated form of p10 RB with an affinity similar to GST-T, which served as a positive control. GST alone does not bind any RB protein (see Figure 1A, lanes 2-4). These results show that the HNUC protein is able to complex only with the non-phosphorylated, native and complete RB protein.
Celková cDNA a její sekvenceTotal cDNA and its sequence
Aby se mohl nový protein důkladně charakterizovat, cDNA klon o délce 1,3 kb se použil jako sonda pro testování lidské fibroblastové cDNA knihovny. Z 12 izolovaných klonů se kompletně osekvenoval nejdelší cDNA klon, o délce 3,3 kb. Otevřený čtecí rámec kóduje protein o délce 824 aminokyselin (obr. 3). Protein má 35% homologii s dvěmi známými proteiny, nuc2 S.pombe a bimA Aspergillus nidulans. Proteiny obou těchto nižších eukaryot se účastní v mitóze, u teplotně senzitivních mutací v těchto genech se buňky zastavují v metafázi. Nuc2 a bimA obsahují deset repetitivních sekvencí o délce 34 aminokyselin, uspořádaných tak, že jedna repetice je lokalizována v N-koncové části molekuly a zbývajících devět v C-koncové části (viz obr. 4). Podobné repetitivní uspořádání se nalezlo i u nového proteinu asociovaného s RB proteinem. Pokud se srovnává pouze devět repetitivních oblastí, sekvenční identita je 60% (obr. 4B). Sekvence mezi první a druhou repeticí u nuc2 a bimA mají však velmi nízkou homologii. Tato nízká homologie je také charakteristická také pro proteiny z klonu C-49. Podle této sekvenční homologie je pravděpodobné, že izolovaný klon je lidským homologem kvasinkového nuc2 a bimA z Aspergillus nidulans. Proto byl tento protein označen jako H-NUC. .In order to characterize the novel protein thoroughly, a 1.3 kb cDNA clone was used as a probe to test the human fibroblast cDNA library. Of the 12 isolated clones, the longest 3.3 kb cDNA clone was completely sequenced. The open reading frame encodes a protein of 824 amino acids (Fig. 3). The protein has 35% homology to two known proteins, nuc2 S.pombe and bimA Aspergillus nidulans. Proteins of both of these lower eukaryotes are involved in mitosis; in temperature-sensitive mutations in these genes, cells stop at metaphase. Nuc2 and bimA contain ten 34 amino acid repeat sequences arranged such that one repeat is located in the N-terminal portion of the molecule and the remaining nine in the C-terminal portion (see Figure 4). A similar repetitive arrangement was found for the novel protein associated with the RB protein. If only nine repeat regions are compared, the sequence identity is 60% (Fig. 4B). However, the sequences between the first and second repeats of nuc2 and bimA have very low homology. This low homology is also characteristic of proteins from clone C-49. According to this sequence homology, it is likely that the isolated clone is a human homolog of yeast nuc2 and bimA from Aspergillus nidulans. Therefore, this protein was designated as H-NUC. .
C-koncové repetitivní sekvence H-NUC proteinu se vážou na RB proteinThe C-terminal repeat sequences of the H-NUC protein bind to the RB protein
H-NUC protein neobsahuje ani známý L-X-C-X-E motiv, kterým se Tantigen a adenovirus E1A váže na RB, ani 18 aminokyselinovou sekvenci EF2, která je také důležitá pro navázání RB proteinu. Tyto nálezy naznačují, že H-NUC protein užívá rozdílný motiv pro vazbu RB proteinu. Aby se usnadnilo nalezení a definování tohoto vazebného motivu, zkonstruovala se série delečních mutant, z nichž každá obsahovala rozdílnou oblast cDNA H-NUC a exprimovala Gal4-fúzní protein (viz obr. 5). K určení oblasti proteinu, která obsahuje vazebný motiv, se použil kvasinkový dvouhybridní systém (Durfee, 1993, supra). Celý protein a původní klon (obsahující 6 repetitivních sekvencí) vážou RB protein stejně dobře. N-koncová oblast, která obsahuje první repetitivní sekvenci, však schopnost vazby postrádá. Deleční mutanty odvozené z různých částí původního klonu také nedokážou vázat RB protein. Tyto údaje naznačují, že H-NUC se může vázat na RB novým způsobem, snad větším úsekem se specifickou sekundární strukturou.The H-NUC protein contains neither the known L-X-C-X-E motif by which Tantigen and adenovirus E1A bind to RB, nor the 18 amino acid sequence of EF2, which is also important for RB protein binding. These findings suggest that the H-NUC protein uses a different motif for RB protein binding. To facilitate locating and defining this binding motif, a series of deletion mutants were constructed, each containing a different region of the H-NUC cDNA and expressing the Gal4-fusion protein (see Figure 5). A yeast two-hybrid system was used to determine the region of the protein that contains the binding motif (Durfee, 1993, supra). The whole protein and the original clone (containing 6 repeat sequences) bind the RB protein equally well. However, the N-terminal region that contains the first repeat sequence lacks the ability to bind. Deletion mutants derived from different portions of the original clone also fail to bind the RB protein. These data suggest that H-NUC can bind to RB in a novel manner, perhaps a larger region with a specific secondary structure.
Záměna Gly 640 za Asp vytváří H-NUC teplotně senzitivní mutantu, která má v nepermisivní teplotě nižší schopnost vazby RBReplacement of Gly 640 for Asp produces an H-NUC temperature-sensitive mutant that has a lower RB binding ability at non-permissive temperature
Aby se potvrdila fyziologická významnost vazby H-NUC na RB protein, zkonstruoval se mutantní H-NUC protein s jedinou bodovou mutací, která způsobila záměnu Gly 640 za Asp. Podobná změna ÍGly 504 za Asp) u nuc2 je zodpovědná za teplotně senzitivní fenotyp, který zastavuje postup buněčného cyklu v metafázi u S. pombe (Hirano, T.Y, Hiaoka a M.Yanagida, J. Cell Biol. 106 : 1171-1183 (1988)). Gly je konzervativní v H-NUC, stejně jako v jeho kvasinkovém homologu, bylo by tedy možné testovat, zda mutace zaměňující Gly za Asp způsobí defekty ve vazbě na RB protein v nepermisivní teplotě. Podle obr. 6 HNUC protein s Gly 604 mutací v nepermisivní teplotě (37°C) není schopen vazby, ale v permisivní teplotě (22°C) se tato schopnost obnovuje. Tyto údaje ukazují vazbu mezi teplotně senzitivním fenotypem předpokládaného zastavení postupu buněčného cyklu v metafázi a schopností vázat RB protein.To confirm the physiological significance of the binding of H-NUC to the RB protein, a mutant H-NUC protein was constructed with a single point mutation that caused a Gly 640 exchange for Asp. A similar change in Igly 504 to Asp) in nuc2 is responsible for the temperature-sensitive phenotype that stops the cell cycle progression in metaphase in S. pombe (Hirano, TY, Hiaoka and M. Yanagida, J. Cell Biol. 106: 1171-1183 (1988) )). Gly is conserved in H-NUC, as well as in its yeast homologue, it would be possible to test whether a mutation which replaced Gly with Asp would cause defects in binding to the RB protein at a non-permissive temperature. According to Fig. 6, the HNUC protein with the Gly 604 mutation at non-permissive temperature (37 ° C) is unable to bind, but at the permissive temperature (22 ° C) this ability is restored. These data show the relationship between the temperature-sensitive phenotype of the presumed cell cycle progression in metaphase and the ability to bind RB protein.
Příprava anti-H-NUC protilátky a identifikace H-NUC proteinu • Pro identifikaci H-NUC proteinu v proteinových gelech a Western blotech se připravila anti-H-NUC protilátka. GST-C-49 se exprimoval v E.coli (Smith a Johnson, 1988, supra, Shan a kol, 1992, supra) , purifikoval za pomoci gl utathionových kuliček a použil jako antigen, který indukoval protilátkovou odpověď u myší. Sérum obsahovalo polyklonální anti-H-NUC protilátku. Erytroleukemická buněčná linie (K562) se metabolicky označila 3SS-methioninem a použila pro přípravu buněčných lyzátů. Tyto lyzáty se imunoprecipitovaly polyklonální protilátkou. Jak je vidět na obr. 6A, imunním sérem se precipitoval specifický protein o molekulové hmotnosti 95 kD (dráha 2), s preimunním sérem se podobné reakce nedosáhlo. 95 kD protein se také identifikoval, pokud byl použit GST-fúzní protein, ale nikoliv v případě GST samotného. Původní antigen je ale schopný kompetice s endogenními buněčnými proteiny a 95 kD proteinový pas se stává neidentifikovatelný (dráhy 3 a 4). Specificita dané protilátky se dále potvrdila, pokud se první imunoprecipitáty podrobily denaturaci a následné reirnunoprecipitaci. Jak je vidčt na obr. 6B, 95 kD protein je jediný detekovatelný proteinový pás a pozadí je čisté. Všechny imunologické důkazy nasvědčují, že 95 kD protein je produkt H-NUC genu.Preparation of anti-H-NUC antibody and identification of H-NUC protein An anti-H-NUC antibody was prepared to identify H-NUC protein in protein gels and Western blots. GST-C-49 was expressed in E. coli (Smith and Johnson, 1988, supra, Shan et al, 1992, supra), purified using gl utathion beads and used as an antigen that induced an antibody response in mice. The serum contained a polyclonal anti-H-NUC antibody. The erythroleukemic cell line (K562) was metabolically labeled with 3S S-methionine and used to prepare cell lysates. These lysates were immunoprecipitated with a polyclonal antibody. As can be seen in Fig. 6A, a specific protein of 95 kD molecular weight (lane 2) was precipitated by the immune serum, with no similar response with the pre-immune serum. The 95 kD protein was also identified when a GST-fusion protein was used, but not in the case of GST alone. However, the parent antigen is capable of competing with endogenous cellular proteins and the 95 kD protein passage becomes unidentifiable (lanes 3 and 4). The specificity of the antibody was further confirmed when the first immunoprecipitates were subjected to denaturation and subsequent re-immunoprecipitation. As shown in Fig. 6B, the 95 kD protein is the only detectable protein band and the background is clear. All immunological evidence suggests that the 95 kD protein is the product of the H-NUC gene.
H-NUC protein má DNA vazebnou aktivituThe H-NUC protein has DNA binding activity
Přibližně lxlO7 buněk označených 35S-methioninem se lyžovalo v Lysis 250 pufru (250 mM NaCl, 5 mM methionin, 50 mM Tris (pH 8,0), 0,1% NP40, 1 mM phenylmethylsulfonyl fluorid (PMSF), 8 ng/ml leupeptin, 8 μΐ/ml antipain). Lyzáty se pročistily centrifugací a naředily dvěmi objemy nanášecího pufru (10 mM KH2PO4, pH 6,2, 1 mM MgCl2, 0,5% NP40, 1 mM DTT, 10% glycerol). Zředěné lyzáty se nanesly na kolonu obsahující celulózu s navázanou DNA (DNA telecího thymu, Pharmacia, Poscantawas, NJ) a směs se inkubovala po dobu 1 hodiny při teplotě 4°C za mírného třepání. Kolona se poté promyla 5 objemy nanášecího pufru a eluovala tímtéž roztokem se zvyšující se koncentrací NaCl.Approximately 1x10 7 cells labeled with 35 S-methionine were lysed in Lysis 250 buffer (250 mM NaCl, 5 mM methionine, 50 mM Tris (pH 8.0), 0.1% NP40, 1 mM phenylmethylsulfonyl fluoride (PMSF), 8 ng / ml leupeptin, 8 μΐ / ml antipain). The lysates were clarified by centrifugation and diluted with two volumes of loading buffer (10 mM KH 2 PO 4, pH 6.2, 1 mM MgCl 2, 0.5% NP40, 1 mM DTT, 10% glycerol). Diluted lysates were loaded onto a DNA-loaded cellulose column (veal thymus DNA, Pharmacia, Poscantawas, NJ) and incubated for 1 hour at 4 ° C with gentle shaking. The column was then washed with 5 volumes of loading buffer and eluted with the same solution with increasing NaCl concentration.
Frakcionace každého z eluováných vzorků se analyzovala imunoprecipitací s protilátkou proti retinoblastomovému proteinu (11D7, obr 7A), proti H-NUC (oor. 7B) nebo s glutathionovými (GST) kuličkami (obr. 7C). Alikvoty z každé ňtiKce se také inkubovaly s GST kuličkami pro zjištění glutathion transferázy. RB protein má DNA vazebnou aktivitu a slouží jako pozitivní kontrola. H-NUC protein má podobnou DNA vazebnou aktivitu, zatímco glutation transferáza samotná nevykazovala žádnou podobnou aktivitu. Analýza sekvenční homologie naznačuje, že DNA vazebná oblast H-NUC proteinu leží mimo TRP oblast.Fractionation of each eluted sample was analyzed by immunoprecipitation with antibody to retinoblastoma protein (11D7, Figure 7A), against H-NUC (oor. 7B) or glutathione (GST) beads (Figure 7C). Aliquots from each well were also incubated with GST beads to detect glutathione transferase. The RB protein has DNA binding activity and serves as a positive control. The H-NUC protein has similar DNA binding activity, whereas glutathione transferase alone did not show any similar activity. Sequence homology analysis suggests that the DNA binding region of the H-NUC protein lies outside the TRP region.
H-NUC leží na chromozómu 17q21-22H-NUC lies on chromosome 17q21-22
In šitu hybridizace 3H-značenou sondou (3,3 kb H-NUC cDNA) na lidských chromozómech ukázala specifické značení oblasti q21-22 na chromozómu 17 (obr. 9a vyhodnocovalo se 320 pozitivních signálů na 150 buňkách a z tohoto počtu se 42 i 13,1) nalézalo v oblasti q21-22 chromozómu 17. Protože část použité sondy obsahuje sekvence homologní ke svým pseudogenům, v každé testované buňce se detekovala násobná hybridizace ke krátkým ramenům akrocentrických cnromozómů. Tyto výsledky se neanalyzovaly. Podobných výsledků se dosáhlo i hybridizací somatických buněk, kdy H-NUC byl také lokalizován na chromozómIn situ hybridization with the 3 H-labeled probe (3.3 kb H-NUC cDNA) on human chromosomes showed specific labeling of the q21-22 region on chromosome 17 (Fig. 9a, 320 positive signals were evaluated on 150 cells, of which 42 and 13, respectively). 1) found chromosome 17 in the region q21-22. Since part of the probe used contains sequences homologous to its pseudogenes, multiple hybridizations to the short arms of the acrocentric nucleosomes were detected in each cell tested. These results were not analyzed. Similar results were obtained by hybridization of somatic cells, where H-NUC was also localized to the chromosome
17. Lokalizace H-NUC je zajímavá, protože známý gen rakoviny prsu byl *17. The localization of H-NUC is interesting because the known breast cancer gene was *
zmapován do téže oblasti.mapped to the same area.
Tumor-supresorová aktivita H-NUCTumor suppressor activity of H-NUC
Tumor-supresorová aktivita H-NUC se testovala jak in vitro v podmínkách buněčné kultury, tak i v živočišných modelech (myši). Použily se tyto buněčné linie: MDA-MB-231, která obsahuje jednu funkční alelu H-NUC, a T-47D, která je homozygotní mutanta v H-NUC lokusu.Tumor suppressor activity of H-NUC was tested both in vitro in cell culture conditions and in animal models (mice). The following cell lines were used: MDA-MB-231, which contains one functional allele of H-NUC, and T-47D, which is a homozygous mutant at the H-NUC locus.
Účinek H-NUC na proliferaci výše uvedených buněčných linií se testoval expresí H-NUC pomocí adenovirového expresního vektoru. ACN je kontrolní adenovirový vektor, který neobsahuje cDNA insert, AC-H-NUC je adenovirový vektor exprimující H-NUC pod kontrolou lidského CMV promotoru.The effect of H-NUC on the proliferation of the above cell lines was tested by expression of H-NUC using an adenoviral expression vector. ACN is a control adenoviral vector that does not contain a cDNA insert, AC-H-NUC is an adenoviral vector expressing H-NUC under the control of the human CMV promoter.
Aaenovirový vektor obsahující H-NUCAaenovirus vector containing H-NUC
Ke zkonstruování adenovirového expresního vektoru bylo nutné namnožit fragment (2520 bp) zahrnující celkovou H-NUC cDNA pomocí PCR z Quick Cloně ds placentální cDNA (Clontech). Primery použité pro amplifikaci přidaly Κρη I restrikční místo na 5' konec fragmentu a Xho I restrikční místo na 3' konec. Tyto restrikční místa dovolovaly přímé klonování do násobného klonovacího místa plasmidů pBluescript II KS+ (5 primerTo construct an adenoviral expression vector, it was necessary to amplify a fragment (2520 bp) comprising total H-NUC cDNA by PCR from Quick Clone d with placental cDNA (Clontech). The primers used for amplification added a ηρη I restriction site to the 5 'end of the fragment and an Xho I restriction site to the 3' end. These restriction sites allowed direct cloning into the multiple cloning site of plasmids pBluescript II KS + (5 primers).
5CGCGGTACCATGACGGTGCTGCAGGAA3', 3 primer5CGCGGTACCATGACGGTGCTGCAGGAA3 ', 3 primer
ATCGGCTCGAGCAGAAGTTAAAATTCATC3'). PCR cykly probíhaly takto: 1 cyklus 94°C 1 minuta, 30 cyklů 94°C lminuta, 53°C 11,5 minuty, 72°C 2 minuty, 1 cyklus 72°C 7 minut. Klony se testovaly na schopnost produkovat KD protein v Ί iiT retikulocytárním lysačním systému (Promega). T3 promotor v Bluescript vektoru dovoloval transkripci a translaci H-NUC kódující sekvence v králičích retikulocytech. 1 mg minilyzátu DNA se přidal na jednu retikulocytární reakci a inkuboval po dobu 1 hodiny při 30°C. K 10 μΐ reakční směsi se přidal nanášecí pufr a vzorek se nanesl na 10% polyakrylamidový gel (Novex) a dělil se při 165V po dobu 1,5 hodiny. Gel se usušil, přiložil se film a nechal exponovat přes noc. Sekvencovaly se 4 klony tvořící kompletní protein. H-NUC insert se vyštěpil z vektoru pomocí Κρη I a Hind II a subklonoval do Kpn I-Bgl II místa plasmidového vektoru pAdCMV (Bgl II tvoří tupé konce). Všechny 4 klony obsahovaly nějaké mutace, proto správná sekvence divokého typu se vytvořila ligací fragmentů ze dvou klonů.ATCGGCTCGAGCAGAAGTTAAAATTCATC3 '). PCR cycles were run as follows: 1 cycle 94 ° C 1 minute, 30 cycles 94 ° C 1 minute, 53 ° C 11.5 minutes, 72 ° C 2 minutes, 1 cycle 72 ° C 7 minutes. The clones were tested for their ability to produce KD protein in the TIIT reticulocyte lysis system (Promega). The T3 promoter in the Bluescript vector allowed transcription and translation of the H-NUC coding sequence in rabbit reticulocytes. 1 mg minilyzate DNA was added per reticulocyte reaction and incubated for 1 hour at 30 ° C. To the 10 μΐ reaction mixture, loading buffer was added and the sample was loaded onto a 10% polyacrylamide gel (Novex) and separated at 165V for 1.5 hours. The gel was dried, the film was applied and exposed overnight. Four complete protein clones were sequenced. The H-NUC insert was excised from the vector by Κρη I and Hind II and subcloned into the Kpn I-Bgl II site of the plasmid vector pAdCMV (Bgl II forms blunt ends). All 4 clones contained some mutations, therefore the correct wild-type sequence was generated by ligating fragments from two clones.
Pro zkonstruování rekombinantního adenoviru se výše uvedený plasmid linearizoval pomocí Nru I a kotransfektoval velkým fragmentem dl309 mutanty štěpené Cla I (Jones a Shenk, Cell 17 : 683-689 (1979) za použití CaPC>4 transfekčního systému (Stratagene). Virové plaky se izolovaly a rekombinantní formy se identifikovaly jednak analýzou štěpením a jednak pomocí PCR s použitím primerů proti H-NUC cDNA sekvenci. Rekombinantní virus se dále puntíkoval a titroval standardními metodami (Graham a van der Erb, Virology, 52 : 456-457 (1973), Graham a Prevec, manipulation of adenovirus vectors. In: Methods in Molecular Biology Vol. 7, GeneTransfer and Expression Protocols, Murray E.J., (ed.) The Humana Press, lne., Clifton N.J., 7: 109-128 (1991)).To construct a recombinant adenovirus, the above plasmid was linearized with Nru I and cotransfected with a large fragment of Cla I cleaved dl309 mutants (Jones and Shenk, Cell 17: 683-689 (1979) using the CaPC> 4 transfection system (Stratagene)). and recombinant forms were identified by both digestion analysis and PCR using primers against the H-NUC cDNA sequence. The recombinant virus was further purified and titrated by standard methods (Graham and van der Erb, Virology, 52: 456-457 (1973), Graham and Prevec, manipulation of adenovirus vectors In: Methods in Molecular Biology Vol. 7, GeneTransfer and Expression Protocols, Murray EJ, (ed.) The Humana Press, Inc., Clifton NJ, 7: 109-128 (1991)).
Pro zjištění, zda H-NUC vektor uvedený výše exprimuje protein odpovídající velikosti, T-49 buňky se infikovaly buďto kontrolním, nebo rekombinantním adenovirovým vektorem v intervalu 24 hodin se zvyšující se maítiplicitou infekce (MOI, počet plaky tvořících jednotek/buňka). Buňky se pí omyly jednou v PBS a lyžovaly v lyzačním pufru (50 mM tris-HCl, pH 7,5, 250 mA NaCl, 0,1% NP40, 50 mM NaF, 5 mM EDTA, 10 pg/ml aprotinin, 10 μΐ/g leupeptin, 1 mM PMSF). Buněčné proteiny se rozdělily SDS-PAGE elektroforézou a přenesly na nitrocelulózovou membránu. Membrány se inkubovaly s anti-HNUC protilátkou a poté s ovčí anti-myší IgG konjugovanou s křenovou peroxidázou. Exprese H-NUC proteinu se vizualizovala chemiluminiscencí (ECL kit, Amersham) na filmu Kodak XAR-5.To determine whether the H-NUC vector above expresses a protein of the appropriate size, T-49 cells were infected with either a control or recombinant adenoviral vector at an interval of 24 hours with increasing infection rate (MOI, plaque forming unit / cell number). The cells were washed once in PBS and lysed in lysis buffer (50 mM tris-HCl, pH 7.5, 250 mA NaCl, 0.1% NP40, 50 mM NaF, 5 mM EDTA, 10 pg / ml aprotinin, 10 μΐ (g leupeptin, 1 mM PMSF). Cell proteins were resolved by SDS-PAGE by electrophoresis and transferred to a nitrocellulose membrane. Membranes were incubated with anti-HNUC antibody and then with sheep anti-mouse IgG conjugated with horseradish peroxidase. H-NUC protein expression was visualized by chemiluminescence (ECL kit, Amersham) on Kodak XAR-5 film.
1ti vitro1ti vitro
Buňky tumorů prsu linií MDA-MB-231 a T-47D se vysely přibližně v počtu lx.106 buněk na 100 mm misku na Kaighnovo F12/DME médium (Irvine Scientific) doplněné 10% FBS a 0,2 IU insulinu (Sigma) pro T-47D buňky. Misky se inkubovaly 24 hodin při 37°C v 7% CO2. Následující den se buňky překryly 10 ml 1 listového média a infikovaly buď ACN kontrolním virovým lyzátem (MOI 10), nebo ACH-H-NUC virovým lyzátem (MOI 10) a inkubovaly při 37°C. Po třech dnech se médium odstranilo a buňky se fixovaly roztokem kyselina oesová/metanol v poměru 1:5. Buňky se barvily roztokem 20% metanol/0,5% krystalová violeť po dobu 30 minut a poté opláchly vodou, aby se odstranil nadbytek barviva.Breast tumor cells of MDA-MB-231 and T-47D lines were seeded at approximately 1x10 6 cells per 100 mm dish in Kaighn F12 / DME medium (Irvine Scientific) supplemented with 10% FBS and 0.2 IU insulin (Sigma). for T-47D cells. The plates were incubated for 24 hours at 37 ° C in 7% CO 2. The following day, cells were overlaid with 10 ml of 1 leaf medium and infected with either ACN control virus lysate (MOI 10) or ACH-H-NUC virus lysate (MOI 10) and incubated at 37 ° C. After three days, the medium was removed and the cells were fixed with a 1: 5 oesic acid / methanol solution. Cells were stained with 20% methanol / 0.5% crystal violet for 30 minutes and then washed with water to remove excess dye.
Infekce buněk T-47D ACN-H-NUC měla za následek inhibici růstu těchto buněk způsobenou expresí H-NUC proteinu. Přímé pozorování T-47D buněk, infikovaných ACN-H-NUC, barvených krystalovou violetí ukazovalo zmenšující se p./cet buněk (zhruba na 50%) ve srovnání s kotrolními buňkami infikovanými ACN. Dále také došlo ke změně v morfologii buněk T-47D. Buňky se stávaly více kondenzované a ztrácely své růstové charakteristiky. K žádným těmto změnám nedošlo, pokud byly buňky infikovány ACN. Heterozygotní buňky MDA-MB-231 nevykazovaly zřejmé ovlivnění ani při infekci ACN, ani ACN-H-NUC in vitro.Infection of T-47D cells with ACN-H-NUC resulted in inhibition of the growth of these cells caused by expression of the H-NUC protein. Direct observation of crystal violet stained ACN-H-NUC infected T-47D cells showed a decreasing p./count of cells (approximately 50%) compared to control cells infected with ACN. There was also a change in the morphology of T-47D cells. Cells became more condensed and lost their growth characteristics. No such changes occurred when the cells were infected with ACN. Heterozygous cells of MDA-MB-231 showed no obvious effect on either ACN or ACN-H-NUC infection in vitro.
K odhadnutí účinku H-NUC na buněčnou proliferaci se dále využívala tnymidinová inkorporace. Přibližně 3xl03 MDA-MB-231 a T-47D buněk se naneslo na jednu jamku 96tijamkové destičky (Costar) a inkubovalo 24 hodin při 3, % v 7% CO2. Ředící řada ACN nebo ACN-H-NUC se připravila v DME:F12/15% Γ ClS/1% glutamin a buňky se infikovaly s multiplicitní infekcí 10 a 100 (4 jamky v každé MOI). Polovina objemu média se měnila 24 hodin po infekci a každých 48 hodin do skončení inkubace. 18 hodin před skončením inkubace se do každé jamky přidalo lpC 3H-thymidin (Amersham). 5 dnů po infekci se buňky zachytily na skleněné filtry a 3H-thymidin inkorporovaný do nukleových kyselin se detekoval kapalinovou scintilací (TopCount, Packard Instruments). Stupeň buněčné proliferace (cpm/jamka) se vyjádřil jako procenta průměrné proliferace neošetřováných kontrolních buněk.Furthermore, thymidine incorporation was used to estimate the effect of H-NUC on cell proliferation. Approximately 3x10 3 MDA-MB-231 and T-47D cells were plated per well in 96-well plates (Costar) and incubated for 24 hours at 3.1% in 7% CO 2 . The ACN or ACN-H-NUC dilution series was prepared in DME: F12 / 15% ΓC1 / 1% glutamine and cells were infected with a multiplicity of 10 and 100 infection (4 wells at each MOI). Half of the volume of the medium was changed 24 hours after infection and every 48 hours until the end of incubation. 18 hours before the end of incubation, 1pC 3 H-thymidine (Amersham) was added to each well. 5 days after infection, cells were captured on glass filters and 3 H-thymidine incorporated into nucleic acids was detected by liquid scintillation (TopCount, Packard Instruments). The degree of cell proliferation (cpm / well) was expressed as a percentage of the average proliferation of untreated control cells.
Získané výsledky naznačují, že proliferace MDA-MB-231 buněk i neterozygotních pro H-NUC) byla podobná po infekci jak ACN, tak ACN-H-NUC (obr. 12). V buňkách T-47D (delece H-NUC) však došlo ke specifické odpovědi na infekci ACN-H-NUC, která se zvyšovala s rostoucí MOI. Tyto údaje ukazují antip< .niierativní účinek vyvolaný přenosem H-NUC genu zprostředkovaný ade novinovým vektorem do buněk H-NUC mutantních.The results obtained suggest that proliferation of both MDA-MB-231 cells and non-heterozygous for H-NUC) was similar after infection with both ACN and ACN-H-NUC (Fig. 12). However, in T-47D cells (H-NUC deletion), there was a specific response to ACN-H-NUC infection, which increased with increasing MOI. These data show the antiparasitic effect induced by ade newspaper vector mediated H-NUC gene transfer into mutant H-NUC cells.
Ex vivo genová terapieEx vivo gene therapy
Aby se mohl určit vliv H-NUC exprese na tumorogenicitu, testovaly se výše uvedené tumorové buněčné linie na schopnost tvořit tumory v modelovém organismu (myš). Přibližně 2xl07 T-47D bunčk se ošetřilo sucrosovým pufrem obsahujícím ACN nebo ACN-H-NUC v MOI 3 nebo 30. Po cca 12 hodinové infekci se 10’ buněk injikovalo subkutánně do levého a pravého boku BALB/c myší, které před tím obdržely subkutánně pelety 17P-estradiolu. Jeden bok se injikoval baňkami ošetřenými ACN, druhý buňkami ošetřenými ACN-H-NUC; každý ν’ organismus tedy sloužil jako vlastní kontrola. Živočichové, kteří obdržely bilaterálně neošetřené buňky, sloužily jako přídavná kontrola pro tumorový růst. Rozměry tumorů (délka, šířka, výška) a hmotnost se měřily dvakrát týdně. Objem tumorů se odhadoval pomocí sférické geometrie s poloměrem odpovídajícím jedné polovině průměru naměřěných tumorových velikostí.In order to determine the effect of H-NUC expression on tumorigenicity, the above tumor cell lines were tested for their ability to form tumors in a model organism (mouse). Approximately 2x10 7 T-47D cells were treated with sucrose buffer containing ACN or ACN-H-NUC at an MOI of 3 or 30. After about 12 hours of infection, 10 'cells were injected subcutaneously into the left and right flanks of BALB / c mice previously received subcutaneously pellets of 17β-estradiol. One flank was injected with ACN-treated flasks, the other with ACN-H-NUC-treated cells; each organism thus served as its own control. Animals receiving bilaterally untreated cells served as an additional control for tumor growth. Tumor dimensions (length, width, height) and weight were measured twice a week. Tumor volume was estimated using spherical geometry with a radius corresponding to one-half the diameter of the measured tumor sizes.
Výsledky tohoto experimentu jsou uvedeny na obr. 13 a naznačují významný u ^tek tumorového růstu u buněk exprimujících H-NUC. 21 dnů po inokulaci buněk se měřily tumory7 u všech živočichů.Tumory vzniklé z buněk ošetřených ACN-H-NUC (MOI = 30? byly menší než tumory z buněk ošetřených ACN (MOI = 30> ve 4 případech ze 4. Průměrná tumorová velikost pro ACN-H-NUC (MOI = 30 ošetřené buňky zůstávala menší ve srovnání s ACN (MOI = 30) ošetřenými buňkami v 21tidenní periodě (viz obr. 3). Tyto údaje dále potvrzují tumorsupresorovou aktivitu H-NUC proteinu prezentovanou v tomto vynálezu.The results of this experiment are shown in Figure 13 and suggest a significant tumor growth rate in cells expressing H-NUC. 21 days after cell inoculation tumors were measured for all seven živočichů.Tumory arising from cells treated with AC-H-NUC (MOI = 30? Were smaller than the tumors from cells treated with ACN (MOI = 30> in 4 cases of 4 Average tumor size for ACN-H-NUC (MOI = 30 treated cells remained smaller compared to ACN (MOI = 30) treated cells for 21 days period (see Fig. 3). These data further confirm the tumor suppressor activity of the H-NUC protein presented in the present invention.
In Vivo tumor-suprese H-NUCIn Vivo tumor suppression of H-NUC
Buňky lidské rakoviny prsu linie T-47D se subkutánně injikovaly samicím BALB/c myší. Tumory se vyvíjely 32 dnů. Poté se do peritumorálního prostoru obklopující tumor injikoval buď ACN adenovirový vektor (jako kontrola), nebo ACN-H-NUC adenovirový vektor (obsahující H-NUC gen). Tumor)· se pak odebraly buď druhý, nebo sedmý den po adenovirové infekci a z každého tumoru se izolovala poly-A+ RNA. K detekci H-NUC RNA v ošetřovaných tumorech sloužila rCR reakce s reverzní transkriptázou (RT-PCR) za použití H-NUC specifických pdmeru. Jako kontrola RT-PCR sloužila amplifikace s aktinovými primery, plasmid obsahující rekombinantní H-NUC sekvenci poskytoval pozitivní kontrolu pozáce rekombinantního H-NUC pásu.T-47D human breast cancer cells were injected subcutaneously into female BALB / c mice. Tumors developed for 32 days. Then, either the ACN adenoviral vector (as a control) or the ACN-H-NUC adenoviral vector (containing the H-NUC gene) was injected into the peritumoral space surrounding the tumor. Tumors were then harvested either on the second or seventh day after the adenoviral infection and poly-A + RNA was isolated from each tumor. The rCR reaction with reverse transcriptase (RT-PCR) was used to detect H-NUC RNA in treated tumors using H-NUC specific pdmer. As an RT-PCR control, amplification with actin primers served, a plasmid containing the recombinant H-NUC sequence provided a positive control of the position of the recombinant H-NUC band.
• X ·• X ·
V odděleném experimentu se T-47D buňky injikují subkutánně do pravého boku myší a tumory se nechávají růst po dobu dvou týdnů. Myši dostávají p mitumorální injekce pufru nebo rekombinantního viru dvakrát týdně do celkového počtu 8 dávek. Tumorový růst se monitoruje u organismů kontrolních, které obdržely pouze ACN a pufr a u organismů, které obdržely ACN-H-NUC. Dále se monitoruje jejich tělesná hmotnost a doba přežití.In a separate experiment, T-47D cells are injected subcutaneously into the right flank of mice and the tumors are allowed to grow for two weeks. Mice receive p mitumoral injections of buffer or recombinant virus twice a week for a total of 8 doses. Tumor growth is monitored in control organisms that only received ACN and buffer and in organisms that received ACN-H-NUC. Further, their body weight and survival are monitored.
Exprese exogenního H-NUC v buňkách rakovinu prsu linie T-47DExpression of Exogenous H-NUC in T-47D Breast Cancer Cells
Rakovinné buňky linie T-47D, které neobsahují žádný endogenní H-NUC tuky homozygotní mutaci, poskytují jasnou kontrolu pro funkční studium H-NUC. Ί-4/D buňky še infikují srovnatelným titrem buď ACN-H-NUC, nebo kontrolním ACN vektorem. Většina kolonií se individuálně vyvíjí v tkáňovou kulturu.Cancer cells of the T-47D line, which contain no endogenous H-NUC fats by homozygous mutation, provide clear control for the functional study of H-NUC. Ί-4 / D cells infect at a comparable titer with either ACN-H-NUC or a control ACN vector. Most colonies develop individually into tissue culture.
Infikované buňky se metabolicky označují 35S-methioninem a používají pro přípravu lyzátů, které slouží ke zhodnocení množství produkovaného proteinu. ACN-H-NUC infikované kultury se srovnávají s kontrolními buňkami co se týká morfologie, růstové rychlosti (t.j. čas zdvojení), saturační hustoty, tvorby kolonií na agaru a tumorogenicity.Infected cells are metabolically labeled with 35 S-methionine and used to prepare lysates to assess the amount of protein produced. ACN-H-NUC infected cultures are compared to control cells for morphology, growth rate (ie, doubling time), saturation density, agar colony formation, and tumorigenicity.
Průmyslová využitelnostIndustrial applicability
Vynález popisuje diagnostické metody používající nukleovou kyselinu kódující H-NUC protein a H-NUC protein. Předkládaný vynález se týká podávání Qtvokého typu H-NUC tumor-supresorového genu nebo proteinu, který je schopen suprimovat, zničit nebo revertovat neoplastický fenotyp v rakovinných buňkách, které samy neprodukují H-NUC protein. Vynález popisuje vektory kódující HXtTC protein a H-NUC proteiny, které se mohou využívat při léčbě rakoviny a metody pro přípravu H-NUC proteinu a vektorů vhodných pro toto využití.The invention provides diagnostic methods using a nucleic acid encoding an H-NUC protein and an H-NUC protein. The present invention relates to the administration of a Q-type H-NUC tumor suppressor gene or protein capable of suppressing, destroying or reversing a neoplastic phenotype in cancer cells that do not themselves produce the H-NUC protein. The invention provides vectors encoding the HXt T C protein and H-NUC proteins that can be used in the treatment of cancer and methods for preparing the H-NUC protein and vectors suitable for such use.
- 3b Sekvence jr údaje : přhlašovatel: Lee, Wen-Hwa- 3b Sequence jr Data : Applicant: Lee, Wen-Hwa
Chen, Phang-Lang ii) název vynálezu: Nový tumor-supresorový gen iii) počet sekvencí: 35 t · Korespondenční adresa:Chen, Phang-Lang ii) Title of the invention: New tumor suppressor gene iii) Number of sequences: 35 t · Mailing address:
Aj adresa: Campbell a FloresAlso address: Campbell and Flores
Ej ulice: 4370 La Jolla Village Drive, suitě 700Ej Street: 4370 La Jolla Village Drive, Suit 700
Ci město: San DiegoCi City: San Diego
Di stát: KalifornieDi state: California
£) země:USA£) country: USA
Fi směrovací číslo: 92122 vi počítačová jednotkaFi code: 92122 vi computer unit
A i médium: floppy disk Ei počítač: IBM PCAnd the media: floppy disk Ei computer: IBM PC
Ci operační systém: PC-DOS/MS-DOSCi operating system: PC-DOS / MS-DOS
Di software: Patentln Release 41.0, verse #1.25 v;, současné údaje o přihlášceDi software: PatentIn Release 41.0, version # 1.25 in; current application data
A. přihláška číslo: US 94/14813 E datum plnění: 20.12. 1994 C h odnocení · v:i! předchozí údaje o přihlášceA. Application No .: US 94/14813 E Date of performance: 20.12. 1994 C h revaluation · in: i! previous application details
A; přihláška číslo: US 08/170,586 íii datum plnění: 20.12. 1992 vi i i i zástupceAND; Application Number: US 08 / 170,586 iii Date of performance: 20.12. 1992 also a representative
A) jméno: Campbell, Cathryn A.A) Name: Campbell, Cathryn A.
B) registrační číslo: 31,815 ix) telefon: (619) 535-9001 telefax: (619, 535-89 2> SEQ ID No: 1:B) Registration number: 31,815 ix) Phone: (619) 535-9001 Fax: (619, 535-89 2> SEQ ID No: 1:
i) sekvenční charakteristiky:(i) sequence characteristics:
A.délka: 3320 bp E, typ: nukleová kyselina (A řetězce: dvouřetězcová l), topologie: lineární ii) molekulový typ: cDNA iii) další charakteristiky:A.Length: 3320 bp E, type: nucleic acid (A strands: double-stranded l), topology: linear ii) molecular type: cDNA iii) other characteristics:
unéno/kód: CDS r. umístění: 101 ....2572 iv. .-.-kvence: SEQ ID No : L cgcaattcg: ggccgcgttt aaatgagctg gggctggccg ggccggagcc gctacagggg ι (Vlocation: 101 .... 2572 iv. .-.- May: SEQ ID No : L cgcaattcg: ggccgcgttt aaatgagctg gggctggccg ggccggagcc gctacagggg ι (V
GGGCCTGAGG CACTGCAGAA AGTGGGCCTG AGCCTCGAGG ATG MetGGGCCTGAGG CACTGCAGAA AGTGGGCCTG AGCCTCGAGG ATG Met
GAA CCC Glu ProGAA CCC Glu Pro
GTC CAG GCT GCT ATA TGG Val Gin Ala Ala Ile TrpGTC CAG GCT ATA TGG Val Gin Ala Ala Ile Trp
CAA GCA Gin AlaCAA GCA Gin Ala
CTA AAC Leu AsnCTA AAC Leu Asn
ACG GTG Thr ValACG GTG Thr Val
CACCAC
KL3 *KL3 *
ΓγΓγ
CTG CAG Leu Glr.CTG CAG Leu Glr.
GCTGCT
AlaAla
253 255' 260253 255 '260
- 3·/-- 3 · / -
2? 72? 7
25632563
AGC AGC ATG ACA GAT GCG GAT GAC Ser Ser Met Thr Aso Ala asd AspAGC AGC ATG ACA GAT GCG GAT Ser Ser Met Thr Aso Ala asd Asp
810810
ACA CAA CTT CAT GCA G' Thr Gin Leu His Ala AiACA CAA CTT GCA G 'Thr Gin Leu His Ala Ai
315315
GAA AGT Glu Ser 320GAA AGT Glu Ser 320
GAT GAA TTT Asp Glu PheGAT GAA TTT Asp Glu Phe
TAACTTCTGG AAATCAGACT TTTACAACTG GATGTGTGA3TAACTTCTGG AAATCAGACT TTTACAACTG GATGTGTGA3
25122512
i’ sekvenční charakteristiky:i 'sequence characteristics:
A) délka: 824 aminokyselin 3) typ: aminokyselinový řetězec C) topologie: lineární ii) molekulový typ: protein .ti, sekvence: SEQ ID No ‘2:A) length: 824 amino acids 3) type: amino acid chain C) topology: linear ii) molecular type: protein .ti, sequence: SEQ ID No ‘2:
u -EQ ID No: 2 ·u -EQ ID No: 1 ·
i) sekvenční charakteristiky:(i) sequence characteristics:
Ai délka: 824 aminokyselin typ: aminokyselinový řetězecAi length: 824 amino acids type: amino acid chain
C) topologie: lineární ii) molekulový typ: proteinC) topology: linear ii) molecular type: protein
Git Ala Ala Ile Trp Gin Ala Leu ‘ 15Git Ala Ala Ile p 15
Val Phe Leu Ala Glu A Leu TyrVal Phe Leu Glu A Leu Tyr
Leu ?he Leu Leu Ala Thr Cys TyrLeu Leu Leu Ala Thr Cys Tyr
Ala Tvr Arg Leu Leu Lva Glv Kas 6 0Ala Tvr Arg Leu Leu Lva Glv Kas 5 0
Tvr Leu Leu Ala Lys cvs Cys Val 7 5 ' 3 0Tvr Leu Leu Ala Lys cs Cys Val 7 5 '3 0
Gl. Gin Ile Leu Ser Gly Gly Val .90 '95Gl. Gin Ile Leu Ser. Gly Gly Val .90 '95
Aut Ile Val Thr Glu ?:.<· Gly Aur 10 5 11)Aut Ile Val Thr Glu?:. <· Gly Aur 10 5 11)
250 25 5 27'.250 25 5 27 '.
-é z~-é z ~
Ί Λ a sekvenční charakteristiky:Sequence and sequence characteristics:
Λ) délka: 212 aminokyselinDélka) length: 212 amino acids
11) typ: aminokyselinový řetězec C) topologie: lineární11) type: amino acid chain C) topology: linear
Asp Pro Lys Glv 210Asp Pro Lys Glv 210
SEQ IL) No; 4:SEQ. 4:
i' kvenčni charakteristikyi 'flow characteristics
Λ) délka: 34 aminokyselin .1) typ aminokyselinový řetězec ’ 'i řetězce jednořetčzcový l)i topologie lineární molekulový tyj peptidΛ) length: 34 amino acids .1) type of amino acid chain ´ 'i single-stranded chain l) i topology linear molecular thy peptide
-4*1 .ti) sekvence: SEQ ÍD No: 4:-4 * 1 .ti) sequence: SEQ ID NO: 4:
Asn ThrAsn Thr
SEQ ID No: 5:SEQ ID NO: 5:
ii sekvenční charakteristiky:Sequence characteristics:
A) délka: 34 aminokyselinA) length: 34 amino acids
3) typ: aminokyselinový řetězec3) type: amino acid chain
C) řetězce: jednořetězcovýC) chains: single-stranded
D) topologie: lineární i; molekulový typ: peptid xi.· sekvence: SEQ ID No: 5 :D) topology: linear i; molecular type: peptide xi · sequence: SEQ ID No: 5:
Asn ThrAsn Thr
SEQ ID No: 6:SEQ ID No: 7:
ii sekvenční charakteristiky:Sequence characteristics:
A) délka: 34 aminokyselin 3) typ: aminokyselinový C, řctezce: jednořetězcový D) topologie: lineární .u molekulový typ: peptid .k sekvence: SEQ ID No: 6:A) length: 34 amino acids 3) type: amino acid C, chains: single chain D) topology: linear u type: peptide: k sequence: SEQ ID No: 6:
Glu ThrGlu Thr
SEQ ID No: 7:SEQ ID No: 6:
; ί-.-Kvenční charakteristiky:; ί -.- Frequency characteristics:
V délka. 34 aminokyselin 3) typ: aminokyselinový řetězec O řetězce: jednořetězcový .)) topologie: lineární li molekulový typ peptid x; sekvence·. SEQ ID No: 7:In length. 34 amino acids 3) type: amino acid chain of O chain: single chain.)) Topology: linear li molecular type peptide x; sequence·. SEQ ID No: 6:
Tyr serTyr ser
SEQ ID No: 8:SEQ ID No: 7:
i .'Άνβηόηί charakteristiky:i .'Άνβηόηί characteristics:
A) délka: 34 aminokyselin 3) typ: aminokyselinový řetězec C) řetězce: jednořetézcový 3) topologie: lineární ii. molekulový typ: peptid ,<i mekvence: SEQ ID No: S:A) length: 34 amino acids 3) type: amino acid chain C) chains: single chain 3) topology: linear ii. molecular type: peptide, sequence: SEQ ID No: S:
Asn SerAsn Ser
SEQ 13 No: 9:SEQ 13 No: 9:
i; s-.Kvenéní charakteristiky:and; s-.Quickness characteristics:
A) délka: 34 aminokyselin 31 typ: aminokyselinový řetězec Ά řetězce, jednořetézcový J) topologie: lineární u : molekulový typ: peptid .či sekvence: SEQ ID No: 9:A) length: 34 amino acids 31 type: amino acid aminokysel chain, single chain J) topology: linear u: molecular type: peptide sequence: SEQ ID No: 9:
Leu Glu Asp Met Glu Ile Tvr Ser Thr Val Leu Tru His Leu Lvs AsnLeu Glu Asp Met Glu Ile Tvr Ser Le Th Tru Leu Lvs Asn
5 10 155 10 15
Asp Val Glu Leu Ala Tyr Leu Ala His Glu Leu Met Asp val Asp AreAsp Glu Leu Ala Tyr Glu Leu His Glu Leu Met Asp Val Asp Are
25 ' 3025 '30
Leu SerLeu Ser
SEQ 13 No: 10:SEQ ID NO: 10:
i -· ^voněni charakteristiky.It has a scent characteristic.
i1 délka: 04 aminokyselin 1 length: 04 amino acids
3> typ: aminokyselinový řoi3> type: amino acid
A řetězce jednořetézcový ί topologii: dnearni : lolekulový ty:, peptid .-ekvence: SEQ ID No: 10'A chain single stranded topology: dnearn: molecular molecule: peptide equivalence: SEQ ID No: 10 '
Arg HisArg His
SEQ ÍD No: 11:SEQ ID NO: 11:
i · si.-Avenéni charakteristiky:i · Si.-Avenieni characteristics:
A; délka: 34 aminokyselin 3) typ: aminokyselinový řetězecAND; length: 34 amino acids 3) type: amino acid chain
C) řetězce: jednořetězcovýC) chains: single-stranded
D) topologie: lineární H molekulový typ: peptid xi· .-ekvence: SEQ ID No: 11: ;D) topology: linear H molecular type: peptide xi-equivalence: SEQ ID No: 11:;
Ala Tyr Ala Tyr Thr Leu Leu Gly His Glu Phe Val Leu Thr Glu Glu ' 5 10 15Ala Tyr Ala Tyr Thr Leu Glu His Glu Phe Val Leu Thr Glu '5 10 15
Leu Asp Lys Ala Leu Ala Cys Phe Arg Asn Ala lle Are Val Asn ProLe L Asp Ala Le L Ala Cys Phe Arg Asn Ala lle Are Val Asn Pro
- 25 ' i:- 25 'i:
Arg HisArg His
SEQ ID No: 12:SEQ ID No: 12:
;i stkvenčni charakteristiky:i i frequency response:
A) délka: 34 aminokyselin 3) typ: aminokyselinový řetězec 1) řetězce: jednořetězcový D) topologie: lineární .i; molekulový' typ: peptidA) length: 34 amino acids 3) type: amino acid chain 1) chains: single chain D) topology: linear; molecular type: peptide
s 1.· K ve né n i c ha rak t eris t i ky \) délka: 34 aminokyselin ι'.ι typ aminokyselinový řetězci· i retezec jednoretezcov;.s 1. · K e n i c h e r h e r t th e rs \) length: 34 amino acids ι '. type of amino acid chain · single chain;
.?· topologie lineami· Topology lineami
- Zy / ' ιί: molekulový typ: peptid íi·' sekvence: SEQ ID No: 13:- Zy / ': molecule type: peptide / sequence: SEQ ID No: 13:
Lys serLys ser
SEQ ID No: 14:SEQ ID No: 13:
:. sekvenční charakteristiky::. sequence characteristics:
A; délka; 34 aminokyselin.AND; length; 34 amino acids.
D typ: aminokyselinový řetózec • i řetězce. jednořetězcový t topologie: lineární : molekulový typ: peptidD type: amino acid chain • i chains. single chain t topology: linear: molecular type: peptide
- .-kvence: SEQ ID No: 14:- May: SEQ ID No: 14:
Lys AsnLys Asn
SEQ ÍD No; 15:SEQ ID NO; 15:
: sekvenční charakteristiky:Sequence characteristics:
A; délka: 34 aminokyselin •ai typ: aminokyselinový řetězec N řetčzce. jednořetězcový Ji topologie: lineární iii molekulový typ: peptid x:.· - ikvence: SEQ ID No: 15:AND; length: 34 amino acids • i type: amino acid chain of the N chain. single-chain Ji topology: linear iii molecular type: peptide x: · sequence: SEQ ID No: 15:
KÍ3 SerKI3 Ser
-h*'-h * '
SEQ IQ No: 16:SEQ ID NO: 16:
. si.-kvenční charakteristiky:. Characteristic characteristics:
A) délka: 66 aminokyselin 3) typ. aminokyselinový řetězec 3) řetězce, jednořetózcový ')} topologie: lineární . molekulový typ: peptid - ekvence: SEQ ID No 16:A) length: 66 amino acids 3) typ. amino acid chain 3) single stranded chain topology: linear. molecular type: peptide - equivalence: SEQ ID No 16:
Glu Thr 65Glu Thr
SEQ li No: 17:SEQ ID No: 17:
• -· < voněni charakteristiky:• - · <smell characteristics:
% délka: 88 aminokyselin :> . typ: aminokyselinový řetězec řetězce: jednořetězcový topologie: lineární .i, ilekulový typ: peptid - ,-kvence: SEQ IQ No: 17.% length: 88 amino acids:>. type: amino acid chain of the chain: single chain topology: linear.
55
2' SLQ ID No: 18:2 'SLQ ID No: 17:
::· ai-KVenční charakteristiky::: · ai-KVenza characteristics:
A, délka: 5ó aminokyselin 3i typ: aminokyselinový řetězec .; řetězce: jednořetézcový ji topologie: lineární ;ť molekulový cyp: pepcid :i -i-kvenee: SEQ ID No: 18.A, length: 5 amino acids 3i type: amino acid chain; chain: single-stranded topology: linear ; moleku Molecular Cyp: Peptide: i-kvenee: SEQ ID No: 18.
SEQ iS No: 19:SEQ ID NO: 19:
: <-Kvenčni charakteristiky:: <-Feature characteristics:
A- dclka. 34 aminokyselin > typ: aminokyselinový řetězecA- dclka. 34 amino acids> type: amino acid chain
‘..'j řetězce: jednořetézcový >> topologie: lineární :i: molekulový typ: peptid xi; .~.;kvence: SEQ ID No: 19:Řetězce .. 'j chains: single-stranded >> topology: linear: i: molecular type: peptide xi; . ~.; May: SEQ ID No: 19:
Ser ArgSer Arg
2- SEQ ID No: 20:2-SEQ ID No: 20:
i; s· kvenčni charakteristiky:and; · Characteristic characteristics:
A) délka: 34 aminokyselin iyp: aminokyselinový řetězci:A) length: 34 amino acids iyp: amino acid chains:
i re.ézce: jednořetézcový topologie: lineární o i,..>l<'kul'/.y typ peptid :> okvenc- SEQ ID No: 20:chain: single-stranded topology: linear o, > l " ball " y type peptide: >
Gly Trp Val Leu Cy3 Gin Ile Gly .Arg Ala Tyr ?hu Glu Leu Ser Gl 1 5 10 15Gly Trp Val Leu G3 Gin Ile Gly .Arg Ala Tyr? Hu Glu Leu Ser Gl 1 5 10 15
-S0~-S0 ~
Tyr Met Gin Ala Glu Arg lle Phe ser Glu val Arg Arg lle Glu Asn 20 25 30 .Tyr Met Gin Ala Glu Arg lle Phe ser Glu val Arg Arg lle Glu Asn 20 25 30.
Tyr Arg · SEQ ID No: 21:Tyr Arg · SEQ ID No: 22:
i) sr-rcvenčni charakteristiky:(i) frequency characteristics:
A) délka: 34 aminokyselin typ: aminokyselinový řetězecA) length: 34 amino acids type: amino acid chain
A i řetězce: jednořetčzcový úl topologie: lineární dl molekulový typ: peptid ni) sekvence: SEQ ID No: 21:A i chains: single chain hive topology: linear dl molecular type: peptide ni) sequence: SEQ ID No: 21:
Ser ArgSer Arg
SEQ ID No: 22:SEQ ID No: 23:
; stxvenčni charakteristiky:; Frequency characteristics:
A1 délka: 34 aminokyselin 3; typ: aminokyselinový řetězec '; řetězce: jednořetězcovy úi topologie: lineární * .ii molekulový typ: peptid ;i i sekvence: SEQ ID No: 22:A 1 length: 34 amino acids 3; type: amino acid chain '; chains: single-stranded or topology: linear * molecular type: peptide ii sequence: SEQ ID No: 22:
Thr Phe oEQ 10 No: 23:Thr Phe oEQ 10
- si 'cvenčni charakteristiky:- performance characteristics:
v délka: 34 aminokyselin typ: aminokyselinový řetězec ‘ řetězce; jednořetězcovy >> topologie: lineární lil molekulový typ: peptid xi) .-ekvence: SEQ [D No: 23:v length: 34 amino acids type: amino acid chain ‘chain; single-stranded >> topology: linear lII molecular type: peptide xi).-equivalence: SEQ [D No: 23:
Asn TyrAsn Tyr
SEQ ID No: 24:SEQ ID No: 25:
ϋ sekvenční charakteristiky:venční sequence characteristics:
A) délka: 34 aminokyselin o) typ: aminokyselinový řetězec O řetězce: jednořetězcový D) topologie: lineární ii) molekulový typ: peptid xi) j-ekvence: SEQ ID No: 24:A) length: 34 amino acids o) type: amino acid chain O chain: single chain D) topology: linear ii) molecular type: peptide xi) j-equivalence: SEQ ID No: 24:
His PheHis Phe
2. SEQ ID No: 25:2. SEQ ID No: 26:
i) sexvenčni charakteristiky:(i) sexual characteristics:
A; délka: 34 aminokyselin Si typ: aminokyselinový řetězec . .i řetězce: jednořetězcový Dl topologie: lineární ii) molekulový i.yp: peptid xii sekvence: SEQ ID No: 25:AND; length: 34 amino acids Si type: amino acid chain. chains: single chain D1 topology: linear ii) molecular i.yp: peptide xii sequence: SEQ ID No: 25:
Asn AsnAsn Asn
2; SEQ ID Nc: 2tí:2; SEQ ID Nc: 2 is:
'., Λν·.-ηύηι ca.iraktenstiky:'., Λ ν ·.-Ηύηι ca.iraktenstiky:
'-. d ílka. 3·, aminokyselin .· .'. ρ· aini.-.oKýselinový řetězec .··.- „éi.c·: y.-dnořetézeový . · .poios!·- lineární .i. '...a· kalí).·> y.p peptid '52 -ii · sokvonee: SEQ ID No: 26:'-. d ílka. 3, amino acids. ρ · aini .-. ý Acid chain. ·· .- "éi.c ·: y.-string-chain. · .Poios! · - linear .i. The peptide of '52 -ii · sokvonee: SEQ ID No: 26:
SEQ ID Nc 27:SEQ ID Nc 27:
ii s<: .<·.··.·ηςηί charakteristiky:II with <:. <·. ··. · ηςηί characteristics:
dc\a: 3- aminokyselin řdc \ a: 3 amino acids r
typ: aminoityseiinový řetězec L) řetězce: jednořetězcový .? topologie: lineární ii i molekulový typ: peptid xi) .'••kvence: SEQ ÍD No: 27:type: aminoityseine chain L) chain: single chain. topology: linear ii i molecular type: peptide xi).
TyrTyr
LeuLeu
SerSer
AsnAsn
SEQ ID No 28:SEQ ID No 28:
:) sekvenční charakteristiky::) Sequence characteristics:
A) dcika: 34 aminokyselin ňi typ: aminokyselinový řetězec ·- > řetězce: jednořetězcový J) topologie: lineární ii) molekulový typ: peptid xi) řokvence: SEQ ID No: 28:A) Scale: 34 amino acids or type: amino acid chain · -> chains: single chain J) topology: linear ii) molecular type: peptide xi) sequences: SEQ ID No: 28:
Asp GluAsp Glu
2. SEQ ID No 29' ) soh.'/<.néní cnarakteristiky:2. SEQ ID NO: 29):
: ,-ika: 3- aminokyselin ioi ..,·)> ami.ioky.se·:inový řetězec <i-.--0/00 jednor-tézeový .‘.pologie: linooirni ii) iiiob-sulovy typ. p‘.-r-tni ~53~ .tiž sekvence: SEQ ID No: 29:The amino acid is a 3-amino acid chain, i.e., an amino-chain. SEQ ID NO: 29:
Lys GluLys Glu
SEQ In- No: 30:SEQ ID NO: 30:
t) stKvenčni charakteristiky:(t) Frequency characteristics:
délka: 34 aminokyselin ,j> typ: aminokyselinový řetězec řetězce: jednořetézcový > - topologie: lineárnílength: 34 amino acids, j> type: amino acid chain chain: single chain> - topology: linear
a. molekulový typ: peptid ;i .-ekvence: SEQ ID No: 30:molecular type: peptide; i-equivalence: SEQ ID No: 30:
Asp GluAsp Glu
2: SEQ lú No: 31:2: SEQ ID NO: 31:
i. :;·.··.·ηόηί charakteristiky:i.:; ·. ··. · ηόηί characteristics:
délka: 27 aminokyselin 3, typ: aminokyselinový řetězec i řetězce: jednořetézcový Dz topologie; lineární ii molekulový typ: peptid :<!zzkvence: SEQ ID No: 31:length: 27 amino acids 3, type: amino acid chain i chains: single chain Dz topology; linear ii molecular type: peptide: sequence: SEQ ID No: 31:
Phe Arg Lys Ala Ile Arg Val Asn Val Arg His Tyr Asn Ala Trp 15 10 15Phe Arg Lys Ala Ile
Gly Leu Gly Met Val Tyr Leu Lys Thr Gly Arg 20 25Gly Leu Gly Met Gly Arg 20 25
2z SEQ ID No: 32:2 of SEQ ID No: 32:
.. si kvonční charakteristiky:.. read the yeast characteristics:
’·. délka: 27 aminokyselin .. typ. aminokyselinový řetězce re.ězce: jednořetézcový topologie: lineární íí ácKuiovy typ peptid .tij sekvence: SEQ ID No: 32:’·. length: 27 amino acids .. typ. amino acid chains of the chain: single chain topology: linear type of peptide: sequence: SEQ ID No: 32:
2i SEQ ID No: 33:2i of SEQ ID No: 33:
i sekvenční charakteristiky:Sequence characteristics:
A? délka: 27 aminokyselin ji typ: aminokyselinový řetězec .·; řetězce: jednořetězcový .ji topologie: lineární ii ·· hi jlekuliyvý typ: peptidAND? length: 27 amino acids her type: amino acid chain ·; chain: single-stranded .ji topology: linear ii ·· hi-type: peptide
SEQ ÍE Xo: .34:SEQ ID NO: 0: 34:
:. 5· <·.·«ηύηί charakteristiky::. 5 · <·. · «Ηύηί characteristics:
délka: 3320 cp .i· typ: nukleová kyselina řetězce: dvouřetézcová ).i topologie: lineární iii n olekulovv typ: cDNA ixi c liší charakteristiky:length: 3320 cp .i · type: nucleic acid strands: double stranded) .i topology: linear iii n molecule type: cDNA ixi c different characteristics:
.•.. jmcno/kód: CDS ín umístění: 101 ...2372 xii .· ekvence: SEQ ID No: 34:• name / code: CDS in position: 101 ... 2372 xii · equivalence: SEQ ID No: 34:
CGGAATTCGC GGCCGCGTTT AAATGAGCTG GGGCTGGCCG GGCCGGAGCC GCTACAGGGG 60CGGAATTCGC GGCCGCGTTT AAATGAGCTG GGGCTGGCCG GGCCGGAGCC GCTACAGGGG 60
G 1 g!G 1 g!
Ser Val ?Ser Val?
ser cser c
Λ ~5~6~5 ~ 5 ~ 6 ~
TAACTr :TG GATGTGTGACTAACT by TG GATGTGTGAC
ACT TTTA.ACT TTTA.
GAT As □GAT As □
GAA. TTT Glu PneGAA. TTT Glu Pne
- od-- od-
KVenční cnarakteristikv: ύ; dcika. n'24 aminokyselin -ji typ: aminokyselinový řetězec . . řetězce: jednořetězcový -ji topologie: lineárníCharacteristic characteristics: ύ; dcika. n'24 amino acids -is type: amino acid chain. . strings: single-strand -i topology: linear
~s/~~ s / ~
565 570 565 570
320320
Claims (25)
Applications Claiming Priority (1)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
US17058693A | 1993-12-20 | 1993-12-20 |
Publications (1)
Publication Number | Publication Date |
---|---|
CZ178396A3 true CZ178396A3 (en) | 1997-03-12 |
Family
ID=22620468
Family Applications (1)
Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
---|---|---|---|
CZ961783A CZ178396A3 (en) | 1993-12-20 | 1994-12-20 | Novel tumor-suppressor gene |
Country Status (14)
Country | Link |
---|---|
EP (1) | EP0735889A4 (en) |
JP (1) | JPH09510343A (en) |
CN (1) | CN1138295A (en) |
AU (1) | AU1517495A (en) |
BR (1) | BR9408357A (en) |
CA (1) | CA2178745A1 (en) |
CZ (1) | CZ178396A3 (en) |
FI (1) | FI962558A0 (en) |
HU (1) | HUT74413A (en) |
NO (1) | NO962596L (en) |
NZ (1) | NZ278745A (en) |
PL (1) | PL315172A1 (en) |
SK (1) | SK76896A3 (en) |
WO (1) | WO1995017198A1 (en) |
Families Citing this family (6)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
US5747282A (en) * | 1994-08-12 | 1998-05-05 | Myraid Genetics, Inc. | 17Q-linked breast and ovarian cancer susceptibility gene |
CN1054399C (en) * | 1997-11-07 | 2000-07-12 | 中国科学院上海生物化学研究所 | Human gene P53BP3 interacting with anti-cancer gene P53 |
AU771619B2 (en) | 1998-06-30 | 2004-04-01 | Genset S.A. | A nucleic acid encoding a retinoblastoma binding protein (RBP-7) and polymorphic markers associated with said nucleic acid |
ATE419359T1 (en) * | 1999-07-05 | 2009-01-15 | Cropdesign Nv | CDC27 HOMOLOGUE FROM ARABIDOPSIS THALIANA |
AU7769200A (en) * | 1999-10-18 | 2001-04-30 | Shanghai Bio Road Gene Development Ltd. | Novel polypeptide, human retinoblastoma binding protein 20 and polynucleotide encoding it |
CN1333255A (en) * | 2000-07-07 | 2002-01-30 | 上海博德基因开发有限公司 | Novel polypeptide--human retina tumor conjugated protein 19.91 and polynucleotide for encoding said polypeptide |
Family Cites Families (1)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
US4358535A (en) * | 1980-12-08 | 1982-11-09 | Board Of Regents Of The University Of Washington | Specific DNA probes in diagnostic microbiology |
-
1994
- 1994-12-20 AU AU15174/95A patent/AU1517495A/en not_active Abandoned
- 1994-12-20 WO PCT/US1994/014813 patent/WO1995017198A1/en not_active Application Discontinuation
- 1994-12-20 CN CN94194569A patent/CN1138295A/en active Pending
- 1994-12-20 EP EP95906694A patent/EP0735889A4/en not_active Withdrawn
- 1994-12-20 BR BR9408357A patent/BR9408357A/en not_active Application Discontinuation
- 1994-12-20 HU HU9601686A patent/HUT74413A/en unknown
- 1994-12-20 CA CA002178745A patent/CA2178745A1/en not_active Abandoned
- 1994-12-20 CZ CZ961783A patent/CZ178396A3/en unknown
- 1994-12-20 NZ NZ278745A patent/NZ278745A/en not_active IP Right Cessation
- 1994-12-20 PL PL94315172A patent/PL315172A1/en unknown
- 1994-12-20 JP JP7517608A patent/JPH09510343A/en active Pending
- 1994-12-20 SK SK768-96A patent/SK76896A3/en unknown
-
1996
- 1996-06-19 NO NO962596A patent/NO962596L/en not_active Application Discontinuation
- 1996-06-19 FI FI962558A patent/FI962558A0/en unknown
Also Published As
Publication number | Publication date |
---|---|
NZ278745A (en) | 1997-09-22 |
FI962558A (en) | 1996-06-19 |
SK76896A3 (en) | 1997-02-05 |
JPH09510343A (en) | 1997-10-21 |
AU1517495A (en) | 1995-07-10 |
CN1138295A (en) | 1996-12-18 |
FI962558A0 (en) | 1996-06-19 |
WO1995017198A1 (en) | 1995-06-29 |
CA2178745A1 (en) | 1995-06-29 |
PL315172A1 (en) | 1996-10-14 |
HU9601686D0 (en) | 1996-08-28 |
NO962596L (en) | 1996-08-19 |
HUT74413A (en) | 1996-12-30 |
EP0735889A1 (en) | 1996-10-09 |
EP0735889A4 (en) | 1999-04-14 |
NO962596D0 (en) | 1996-06-19 |
BR9408357A (en) | 1997-08-26 |
Similar Documents
Publication | Publication Date | Title |
---|---|---|
US7141417B1 (en) | Compositions, kits, and methods relating to the human FEZ1 gene, a novel tumor suppressor gene | |
JPH09509304A (en) | BCL-2 associated protein | |
CZ20032706A3 (en) | Isolated polypeptide and nucleic acid as well as a pharmaceutical preparation containing thereof and intended for diagnosis, prevention and treatment of degenerative diseases of retina | |
US20040228866A1 (en) | Suppressor genes | |
JPWO2003042387A1 (en) | Novel hair keratin-associated protein | |
EP1546331B2 (en) | Integrase cofactor | |
US20060228365A1 (en) | Protein and gene involved in myocyte differentiation | |
CZ178396A3 (en) | Novel tumor-suppressor gene | |
JP2003508011A (en) | Compositions, kits and methods relating to a novel tumor suppressor gene that is the human FEZ1 gene | |
JP4771576B2 (en) | GASC1 gene | |
US7741440B2 (en) | Apoptin-associating protein | |
CZ53196A3 (en) | Isolated and purified dna sequence encoding suppressor protein of prostate tumor and a recombinant vector and an expression vector containing thereof, system host-vector for producing polypeptide or protein, pharmaceutical preparation, dna probe, isolated and purified protein and method of its production, antibody and method of detecting absence of ptsg protein in tumorous cells in vitro, and rna probe | |
US20020019040A1 (en) | Apoptin-associating protein | |
NZ333635A (en) | BRCA1 associated proteins and peptides and the nucleotide encoding such proteins | |
US20090130112A1 (en) | Spatial for altering cell proliferation | |
EP1180525B1 (en) | Transcriptional activation inhibitory protein | |
JP2002503466A (en) | Retinoblastoma protein complex and retinoblastoma interacting protein | |
US20040235769A1 (en) | Anti-tumor effects of prostage Carcinoma Tumor Antigen-1 | |
AU2002304971B2 (en) | Bcl-2-modifying factor (Bmf) sequences and their use in modulating apoptosis | |
JP4280878B2 (en) | MASL1 gene | |
WO1998048824A1 (en) | Bioactive peptides derived from cocaine and amphetamine regulated transcript protein | |
KR20030064271A (en) | Nucleic acids encoding a novel regulator of G protein signaling, RGS18, and uses thereof | |
CA2245783A1 (en) | Fhit proteins and nucleic acids and methods based thereon | |
WO2004037857A1 (en) | Bfk protein as therapeutic molecules | |
AU3291799A (en) | Retinoblastoma protein complexes and retinoblastoma interacting proteins |
Legal Events
Date | Code | Title | Description |
---|---|---|---|
PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic |