CZ147698A3 - Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska - Google Patents

Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska Download PDF

Info

Publication number
CZ147698A3
CZ147698A3 CZ19981476A CZ147698A CZ147698A3 CZ 147698 A3 CZ147698 A3 CZ 147698A3 CZ 19981476 A CZ19981476 A CZ 19981476A CZ 147698 A CZ147698 A CZ 147698A CZ 147698 A3 CZ147698 A3 CZ 147698A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
electrode
working medium
plasma
hollow electrode
hollow
Prior art date
Application number
CZ19981476A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ286310B6 (cs
Inventor
Miloš Mgr. Klíma
Jan Prof. Rndr. Drsc. Janča
Vratislav Prof. Rndr. Drsc. Kapička
Pavel Mgr. Slavíček
Petr Saul
Original Assignee
Přírodovědecká Fakulta Masarykovy Univerzity
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Přírodovědecká Fakulta Masarykovy Univerzity filed Critical Přírodovědecká Fakulta Masarykovy Univerzity
Priority to CZ19981476A priority Critical patent/CZ286310B6/cs
Priority to AT99917744T priority patent/ATE300857T1/de
Priority to PCT/CZ1999/000012 priority patent/WO1999059385A1/en
Priority to US09/674,999 priority patent/US6525481B1/en
Priority to JP2000549075A priority patent/JP2002515639A/ja
Priority to EP99917744A priority patent/EP1077021B1/en
Priority to DE69926356T priority patent/DE69926356T2/de
Publication of CZ147698A3 publication Critical patent/CZ147698A3/cs
Publication of CZ286310B6 publication Critical patent/CZ286310B6/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01JELECTRIC DISCHARGE TUBES OR DISCHARGE LAMPS
    • H01J37/00Discharge tubes with provision for introducing objects or material to be exposed to the discharge, e.g. for the purpose of examination or processing thereof
    • H01J37/32Gas-filled discharge tubes
    • H01J37/32009Arrangements for generation of plasma specially adapted for examination or treatment of objects, e.g. plasma sources
    • H01J37/32082Radio frequency generated discharge
    • H01J37/321Radio frequency generated discharge the radio frequency energy being inductively coupled to the plasma
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01JELECTRIC DISCHARGE TUBES OR DISCHARGE LAMPS
    • H01J37/00Discharge tubes with provision for introducing objects or material to be exposed to the discharge, e.g. for the purpose of examination or processing thereof
    • H01J37/32Gas-filled discharge tubes
    • H01J37/32431Constructional details of the reactor
    • H01J37/32623Mechanical discharge control means
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01JELECTRIC DISCHARGE TUBES OR DISCHARGE LAMPS
    • H01J37/00Discharge tubes with provision for introducing objects or material to be exposed to the discharge, e.g. for the purpose of examination or processing thereof
    • H01J37/32Gas-filled discharge tubes
    • H01J37/32431Constructional details of the reactor
    • H01J37/3266Magnetic control means
    • HELECTRICITY
    • H05ELECTRIC TECHNIQUES NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • H05HPLASMA TECHNIQUE; PRODUCTION OF ACCELERATED ELECTRICALLY-CHARGED PARTICLES OR OF NEUTRONS; PRODUCTION OR ACCELERATION OF NEUTRAL MOLECULAR OR ATOMIC BEAMS
    • H05H1/00Generating plasma; Handling plasma
    • H05H1/24Generating plasma
    • H05H1/26Plasma torches
    • H05H1/30Plasma torches using applied electromagnetic fields, e.g. high frequency or microwave energy

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Plasma & Fusion (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • Electromagnetism (AREA)
  • Spectroscopy & Molecular Physics (AREA)
  • Physical Or Chemical Processes And Apparatus (AREA)
  • Electron Sources, Ion Sources (AREA)
  • Polymerisation Methods In General (AREA)

Description

Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska.
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou, která umožňuje transformaci a směrovaný přenos elektromagnetické energie v jejích různých formách prostřednictvím plazmatu^ od plazmové trysky k upravovanému obj ektu.
Dosavadní stav
Pro vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí, využívaného k úpravám předmětů nebo chemických sloučenin, se běžně používá široké spektrum různými způsoby generovaných výbojů na základě elektromagnetické energie, které následně působí na aktivovatelné medium nebo přímo na upravované objekty.
Z CZ 246982 je znám způsob prostorově směrovatelné chemické aktivace pracovního plynu plazmatem v oblasti mezi tryskou, připojenou přes přizpůsobovací člen ke zdroji vysokofrekvenční (vf) energie s nesymetrickým výstupem, a zemněnou elektrodou, připojenou k druhému výstupu výše jmenovaného zdroje. Použití způsobu je omezeno pouze na nízké tlaky, plynné pracovní médium a vnější plazmatické prostředí.
03925-90.J CZ ^priorita 9.8.1990)a WO 95/11322 jsou známy modifikace předchozího uvedeného způsobu^vyznačující se tím, že ke generaci výboje, který aktivuje skrze trysku proték^»^pracovní plyn, dochází již uvnitř duté elektrody v pracovním režimu tzv. vysokofrekvenční duté katody. Ve WO 95/^11322 je využito oj proti)PV 03925-90.J CZ střídavě průtočného a neprůtočného pracov/ ního režimu k rozprašování materiálu elektrody,/i^PV 03925-90.J CZ je navíc k usměrnění plazmochemických procesů použit permanentní magnet, umístěný osově symetricky vně trysky. Oba tyto způsoby jsou omezeny pouze na nízké tlaky, plynné pracovní médium a vnější plazmatické prostředí.
Podle WO 96/16531 je plazma generováno za nízkého tlaku v plynném pracovním mediu^ tzv. vf dutou katodou lineární geometrie a plaz
-2mochemické procesy jsou usměrňovány přídavným magnetickým polem jiné než osové symetrie z permanentních magnetů nebo elektromagnetů. w
Z SE 9302222-6 je známa modifikace předchozích patentů, kde dutá elektroda je napájena z mikrovlnného zdroje.
Hlavni nevýhodou výše jmenovaných způsobů a zařízení pro jejich provádění je, že jsou omezeny pouze na nízké tlaky do 10^-3 Pa, plynné pracovní médium a vnější plazmatické prostředí.
Z Jpn.J.App1.Phys. 33 (1994), L 197, je znám způsob generování vf plazmatu za atmosférikého tlaku. Vf výboj v tomto případě nevzniká v elektrodě s dutou geometrií, ale na kompaktní jehloví té elektrodě, vložené do dielektrické trubice, protékané pouze pracovním médiem v plynném stavu. Nevýhodou tohoto způsobu a zařízení je skutečnost, že výboj je generován na plné jehlovité elektrodě, čímž p1azmochemické procesy aktivace proudícího pracovního média nejsou natolik účinné jako v případě výboje v duté elektrodě. Je aplikovatelný pouze v prostředí^ tvořeném plyrřou fází, kde se nevytváří směrovatelný reakčni kanál, schopný aktivovat další objekt nebo pracovní médium.
V Plasma Sources Sci.Technol.6, 1997, 468-477 je popsán způsob generace vysokotlakého výboje typu stejnosměrné duté katody v plynu bez průtočného režimu. Zařízení je tvořeno dvěmdl/elektrodami, z nichž katoda má dutinu s válcovou symetrií o vnitřním průměru cca 0,2 až 0,7 mm a je od anody, která bezprostředně navazuje na dutinu katody, oddělena vrstvou dielektrického materiálu. Nejedná se o plazmovou trysku, neboť je použito pouze plynu bez průtočného režimu. Zařízení není použito na aktivaci nebo úpravu žádného dalšího aktivovatelného pracovního média nebo objektu a napájení elektrod je provedeno pouze ze stejnosměrného zdroje.
Z CZ 282566 B6 a Proč, of 18th Symp. on Plasma Phys. and Technology, Prague, 1997, 144-146, je znám způsob vytváření objemového korónového výboje ve vodě nebo ve vodě s příměsemi mezi elektrodami, na které je přiloženo impulzní napětí, který se vyznačuje tím, že se intenzita elektrického pole v blízkosti alespoň jedné z elektrod zvýší částečným pokrytím této elektrody pevným a/nebo plynným dielektrikem a na povrchu elektrody se vytvoří místa styku materiálu elektrody, pevného a/nebo plynného dielektrika
-3a/nebo vody (tzv.troj né body o odlišných dielektrických konstantách). Zařízení pro provádění tohoto způsobu je tvořeno objemným válcovým kovovým reaktorem, který je současně jednou elej<)ftrodou,kterou zvolna protéká výše uvedené kapalné médium. Druhá tyčovitá elektroda je umístěna podélně v ose tohoto reaktoru. Způsob generace výboje lze provádět pouze ve vodném prostředí. Zařízení je objemné a funguje pouze při použití velmi výkonného pulzního zdroje stejnosměrné elektrické energie (řádově až desítky MV v pulzu - Proč, of 18th Symp. on Plasma Phys. and Technology, Prague, 1997, 144-146).
Všechny tyto způsoby jsou úzce spojeny s konkrétním a vysoce specifickým uspořádáním plazma generujícího zařízení a vysoce specifickými pracovními podmínkami (pracovní prostředí, medium, tlak, teplota, frekvence budicí elektromagnetické energie, výkon jejího zdroje apod.). V praxi používaná zařízení jsou obvykle úzce účelová, rozměrná a vyžadují uzavřený prostor (např. vakuová zařízení)^ nebo jsou vysoce náročná na spotřebu energie (např. plazmatrony - desítky kV) nebo na způsob generace výboje (např. pulzní koróny - desítky kV až MV v pulzu). Doposud neexistovala možnost cílených, prostorově úzce směrovaných, dostatečně jemných, ale efektivních, povrchových nebo maloobjemových úprav objektů za vyšších tlaků (zvláště ve volné atmosféře nebo v kapalném prostředí), prováděných pouze jediným zařízením,a to v celém spektru frekvencí zdrojového napětí.
Podstata vynálezu
Uvedené nevýhody odstraňuje způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou^ podle vynálezu, který spočívá v tom, že z nejméně jednoho vnějšího zdroje o výkonu cca 10θ až ΙΟ3 V a amplitudě napětí řádově 10^ až ÍO^V s možností její modulace při frekvenčním rozsahu ss, nf, vf nebo mikrovln (vvf) se přivede elektromagnetická energie na nejméně jednu dutou elektrodu s prvky, lokálně zvyšujícími hustotu elektromagnetické energie, kterou protéká proud pracovního média, v němž se vytváří elektromagnetické pole v podélném a/nebo v příčném směru dutiny elektrody a/nebo na jejím ústí a současně se generují volné nosiče náboje působením prvků, lokálně zvýšujícímf hustotu elektromagΎ
-4/ netické energie,a srážkovými procesy částic v pracovním mediu a na povrchu duté elektrody,čímž^ uvnitř dutin elektrody a/nebo na jejím ústí a ve vnějším prostředí vzniká intenzívní výboj nebo systém primárních a filamentárních výbojů s vlastním vnitřním prouděním, které jsou neseny protékajícím pracovním médiem, jež postupně aktivuji a takto vzniklé plazma společně s proudícím a nadále se aktivujícím pracovním médiem proudí dutou elektrodou a ve vnějším prostředí subsonickou nebo supersonickou rychlostí za současného vytvořeni směrovatelného reakčního kanálu při tlaku 103 až 106 Pa.
Přenos elektromagnetické energie do výboje, neseného pracovním médiem; se impedančně přizpůsobí.
Pracovním médiem a vnějším prostředím je plyn, kapalina nebo jejich směsi, nebo směs pevných částic s plynem, kapalinou nebo jejich směsí.
Proces generace plazmatu a aktivace pracovního média se s výhodou spoluvytváří a reguluje dalším magnetickým polem, vytvořeným z permanentního magnetu a/nebo z elektromagnetu, nebo jejich systémem
Plazmová tryska k vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí podle vynálezu spočívá v tom, že je tvořena nejméně jednou dutou elektrodou z vodivého nebo vodivého a dielektrického materiálu s alespoň jedním prvkem,lokálně zvyšujícím hustotu elektromagnetické energie uvnitř duté elektrody a/nebo na jejím ústí a/nebo vně, který je tvořen konstrukčním prvkem a/nebo fyzikálním prvkem, působícím v příčném a/nebo podélném směru vzhledem k proudícímu pracovnímu mediu, a dále je tvořena nejméně jedním napěťovým zdrojem, který je připojen přes systém regulačních, transformačních a přenosových prvků na vodivou část duté elektrody.
Konstrukční prvek je tvořen drsným povrchem materiálu elektrody a/nebo dutinou a/nebo výstupkem a/nebo hrotem a/nebo ostřím, umístěným uvnitř dutiny elektrody a/nebo vně a/nebo v jejím ústí; a/nebo otvory a/nebo štěrbinami, vytvořenými v duté elektrodě, a/ nebo kontaktním místem vodivé části elektrody s dielektrickým materiálem.
Fyzikální prvek je vybrán ze skupiny, tvořené přídavnou elektrodou o jiném potenciálu než je dutá elektroda a/nebo zdrojem elektric* *· -
-5ky nabitých částic nebo do vyšších eíickfchs energteVyeh hladin excitovaných částic, a/nebjO energ i emi , působícími zdrojem fotonů nebo částic s vysokými v příčném a/nebo podélném směru vzhledem k proudícímu pracovnímu médiu.
S výhodou je v duté elektrodě nebo vně duté elektrody umístěn magnet a/nebo elektromagnet.
Dutá elektroda je upevněna k nevodivému držáku, který umožňuje ruční nebo mechanické ovládání.
Tímto způsobem lze vytvořit čtyři základní typy vysoce variabilních a dynamických vysokotlakých jednopólových (napájení elektrody vf energií) nebo dvojpólových (zdroj elektromagnetické energie bez pásmového omezení) výbojů nebo systémů výbojů, které mohou na sebe navazovat a které jsou vyfukovány z dutiny plazmové trysky nebo stěn jejího ústí a směrovány ve vnějším prostředí. Ty to základní typy výbojů jsou následující :
1. Vysokotlaký výboj nebo systém výbojů, který je generován uvnitř duté elektrody, jež je součástí plazmové trysky, resp. ji vytváří, a je z ní vyfukován, nebo který je vyfukován ze stěn jejího ústí, resp. ze systému jejích dutin (multicelulární výboj). Tento výboj nebo systém výbojů může být charakterizován dvěma krajními stavy:
a) Plazma je aktivně generováno uvnitř dutiny elektrody pouze při záporné části amplitudy napětí na elektrodě (dutá elektroda je katodou-od cca frekvence 1 kHz se plazma v dutině elektrody j iž udrží trvale).
b) PJazma je aktivně generováno uvnitř dutiny elektrody bez ohledu na amplitudu napětí na elektrodě (např. výše uvedenými prvky,lokálně zvyšujícími hustotu elektromagnetické energie).
2. Vysokotlaký tzv. ztížený výboj nebo systém výbojů, který je vyfukován z duté elektrody, od které je alespoň zčásti oddělen vrstvou dielektrického materiálu,nebo který je vyfukován ze stěn jejího ústí, resp. ze systému jejích dutin.
3. Vysokotlaký výboj nebo systém výbojů, který navazuje na výboje typu a 2X a který je generován dielektrickými prvky duté elektrody a nastane:
a) polarizací, resp. hromaděním polarizačního náboje na stěnách
-6a hranách dielektrické trubice nebo jiných dielektrických prvků elektrodové trysky,
b) zvýšením hustoty elektromagnetické energie na přechodech vodivý materiál - dielektrikum (resp. dielektrický materiál o různé dielektrické konstantě).
4. Vysokotlaký výboj nebo systém výbojů, který navazuje na výboje 1 až 3 vně duté elektrody ve vnějším prostředí nebo dohasínání plazmatgenerovaného ve výbojích 1 až 3 .
Ke vzniku a trvalé generaci jednotlivých výbojů nebo systému výbojů výše popsaným zařízením dojde při splnění následujících konstrukčních, pracovních a existenčních podmínek :
1. Ke vzniku prvého typu výboje dojde za předpokladu, že střední volná dráha elektronů v daném pracovním médiu za daného tlaku trvale zůstává podstatně menší,popř. nejvýše řádově srovnatelná s nejmenšími rozměry dutiny plazmové trysky, resp. výbojového prostoru vně jejího ústí a navíc při stejnosměrném nebo nízkofrekvenčním napájení plazmové trysky za předpokladu,že nejmenši rozměr průřezu dutiny elektrody je větší než minimální vzdálenosti záporného světla od katody..
2. Druhý typ výboje není omezen vzájemným poměrem střední volné dráhy elektronů v daném pracovním médiu za daného tlaku a nejmenšího rozměru průřezu dutiny plazmové trysky,tvořící její vnitřní výbojový prostor, resp. výbojové prostory vně jejího ústí, právě když je použito tzv. ztíženého typu výboje uvnitř duté elektrody, tj. kdy vnitřní výbojový prostor je oddělen od vodivé části dutiny elektrody vrstvou dielektrického materiálu zvláště pro přenos vysokofrekvenční energie.
Vyfukovaný výboj, resp. systém výbojů z ústí elektrodové trysky může být i přes svou výraznou druhovou rozrůzněnost částečně charakterizován teplotou neutrálních částic v plazmatu, aproximovanou z rotační teploty OH molekuly, která se pohybuje v rozmezí 300 až 1000 K podle zvolené konstrukční varianty, použitého pracovního média a způsobu aplikace.
Za nízkých tlaků (cca 10-10 Pa) v plynném nebo plazmatickém prostředí tyto výboje plynule přecházejí v některé známé druhy výbojů,vyfukovaných z plazmové trysky duté geometrie (dutá katoda
-7a j .) .
Způsob a zařízení prostředí a tlaku. Lze je využít: podle vynálezu jsou využitelné v jakémkoliv
1. cíleně na aktivaci a úpravu plazmový tryskou protékaného plynu, kapaliny, směsi plynu a kapaliny, směsi plynem nebo kapalinou unášených prachových částic nebo drobných objektů,
2. na úpravy povrchu objektů,
3. na objemové úpravy opracovávaného objektu,
4. na úpravu v opracovávaném objektu vnořených nebo rozptýlených menších objektů nebo v něm se nacházejících sloučenin,
5. na aktivaci dalšího pracovního media, které následně působí na opracovávané objekty, resp.sloučeniny,
6. na změnu materiálu plazmové trysky nebo jejích součástí»
7, na plazmochemickou syntézu sloučenin ve stavu pevném.
kapalném, plynném, plazmatickém nebo směsném,
8. použiti vynálezu je též možné na biologické objekty (zvláště při vysokofrekvenčním způsobu generace výboje) a jiné aplikace.
Při manuální práci s plazmovou tryskou je možná přímá bezprostřední kontrola plazmochemických procesů a jejich účinků na opracovávaný objekt, což při umístění objektu v plazmochemickém reaktoru je vyloučeno,nebo do značné míry omezeno.
Přehled obrázků
Na obr.1. je znázorněn princip plazmové trysky pro vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí a současně nejjednodušší příklad výhodného provedení konstrukce zařízení.
Na obr.3 až 10, 12 a 16 jsou uvedeny různé konstrukční varianty duté elektrody.
Na obr. 2, 11 a 13 a,b,c jsou jednoduché typy plazmové trysky.
Na obr. 14 a 15 jsou znázorněny konstrukční varianty plazmové trysky.
Příklady provedení
Příklady konstrukčního provedení duté elektrody a schéma plazmové
-8t rysky .
Základní konstrukční variantou duté elektrody X je dutý válec s alespoň jedním prvkem, lokálně zvyšujícím hustotu elektromagnetické energie, kterým je například konstrukční prvek 12,tvořený zdrsněným povrchem dutiny 13 elektrody 1, nebo výstupek, znázorněný například na obr.5,nebo hrot na obr. 4,5, nebo ostří , otvory nebo š těrbiny, vytvořené v duté elektrodě X, znázorněné na obr. 3 a 4.
Prvkem,1okálně^zvyšujícím hustotu elektromagnetické energie,může být také fyzikální prvek 17. který je zaveden do dutiny 13 elektrody X nebo na její ústí (obr.10b, d, 12b,15).
Další konstrukční varianta vychází z předchozích variant. Základní varianta duté elektrody 1 je doplněna o dielektrícké části. Vnitřní a/nebo vnější stěny elektrod/-y X jsou alespoň zčásti pokryty vrstvou dielektrického materiálu 18 a/nebo systémem plných a/nebo dutých a/nebo porézních dielektrických materiálů 18, které obemykají elektricky vodivé části 19 a/nebo jsou uvnitř jejich dutin, jak znázorňují obr.12a,b, kde 18 je dielektrický materiál a l9 je elektricky vodivá část.
Dutá elektroda X je tvořena například systémem dutin X3,vytvořených v elektrodě X,jak znázorňují obr.5,6. Podle obr. 7Λ jsou dutiny 13. kterými protéká pracovní medium 5., vytvořeny mezerami mezi porézním materiálem 16. elektricky vodivým nebo nevodivým, kterým mohou být kuličky, nebo sífka. Dutiny 13 elektrody X mohou být také vytvořeny deskou, stočenou do spirály, nebo soustavni válcůj, nebo jejich částí, umístěných v sobě, jak je znázorněno na obr.8, 9a,b, které navíc mohou být vůči sobě podélně posunuty, přičemž válec, nacházející se v centru, nemusí být dutý (plný hrot).
Další konstrukční variantou je systém segmentů 15,tvořících dutinu 13 nebo dutiny 13 elektrody X, znázorněných na obr.10 a.b.c.d. Jednotlivé segmenty 15 mohou být od sebe odděleny dielektrickým materiálem 18 (obr.10c,d) nebo mohou být volně seskupeny (obr. 10 a,b) a vzájemně odděleny pouze pracovním prostředím .
Konstrukční řešení duté elektrody X, zobrazené na obr.16,má k elektrodě 1 připevněn přes izolující dielektrický materiál 18 chomáč nebo svazek jemných vláken 29, popř.tampón z anorganických
-9nebo organických materiálů, jako je sklo, kov, keramika, bavlna, žíně, syntetická vlákna apod., nebo jiný nástroj, kterým lze mechanicky upravovat povrch objektu, ošetřovaného plazmatem, například tužka nebo rydlo.
Příklad 1
Nejjednodušší realizovaná konstrukční varianta plazmové trysky je znázorněna na obr.ly pro případ, v němž okolní prostředí plazmové trysky je ve stavu plynném nebo plazmatickém, za tlaku vyššího
O nez cca 10 Pa, popř. ve volné atmosféře nebo v tlaku vyšším než je tlak atmosférický. Elektroda 1 je ve tvaru dutého válečku s kónickým zúžením, s prvkem 14^lokálně zvyšujícím hustotu elektromagnetické energie,tvořeným zaostřenými hranami na ústí dutiny 13 elektrody 1. Tento typ je přednostně používán v systému s vnější protielektrodou nebo slouží jako fyzikální prvek 17 pro generaci výboje uvnitř dutiny 13 další elektrody 1.
Na dutou elektrodu 1, skrze kterou protéká pracovní plyn 5, je přes impedanční přizpůsobovací člen 4, tvořený systémem regulačních,transformačních a přenosových prvků, připojen ss,nf,vf nebo vvf napětový zdroj 3. Dutá elektroda 1 je připevněna na pohyblivý držák 2 z dielelektrického materiálu, kterým je možno plazmovou trysku snadno ovládat. U hrotu ústí duté elektrody 1 vzniká vysoká hustota elektromagnetické energie, která je navíc umocněna strháváním prostorového náboje od stěn a hrotů elektrody 1 proudícím pracovním médiem 5, čímž vzniká možnost snadného zapálení výboje 7 na ústí elektrody 1. Výboj 7 proniká v záporné půlperiodé amplitudy zdrojového napětí nebo v jeho záporném pulzu do dutiny 13 elektrody 1, kde vytváří vysoce intenzivní typ výboje 6. Výboje 6a 7 aktivují proudící médium 5. Takto vzniklé plazma 8 proudí dutinou 13 elektrody 1 a jejím ústím do vnějšího prostředí, kde vytváří směrovatelný reakčni kanál 9, v kterém a současně umožňuje úpravu Vznikající interakční procesy se pracovní plyn 5 dále aktivuje objektů ve vnějším prostředí.
výrazně zpětnovazebně ovlivňují vlastní proces generace plazmatu.
Příklad 2
Plazmová tryska, znázorněná na obr. 2, je tvořena systémem dutých elektrod 1, z nichž alespoň jedna je zdrojem fyzikálně a chemicky
-10' z aktivního prostředí a alespoň jedna je mechanicky nebo přímo rukou prostřednictvím držáku 2 ovladatelná.
Na základě střetu dvou a více reakčních kanálů 9 od jednotlivých dutých elektrod 1 vzniká výsledný reakční kanál 11 s útvary proudícího plazmatu (obvykle mnohem objemnější než primární reakční kanály), které nově nebo dále aktivují přiváděné pracovní médium
5.
Příklad 3
Obr.11 znázorňuje schéma plazmové trysky, kdy materiál elektrody 1 je chlazen proudícím médiem 5, které je výhodně využito po splnění své chladicí funkce k následné aktivaci v některé z oblastí fyzikálně a chemicky aktivovaného prostředí 6 a 2, nebo je využito k modelování tvaru reakčního kanálu 9.
Součástí plazmové trysky všech uvedených variant může být permanentní magnet 20 a/nebo elektromagnet nebo jejich systém,umístěný vně plazmové trysky (obr.l3a-c), který spoluvytváří a reguluje proces generace plazmatu.
Příklad 4
Další konstrukční varianta s kombinací vodivého a dielektrického materiálu je na obr.14^ a lze ji použít v libovolném pracovním médiu, v plynném stavu nebo v kombinaci se sypkou směsí, resp. s drobnými kapičkami nebo parami kapaliny, bez použití protielektrody za tlaku lO^až lO^Pa.
Elekroda 1 je tvořena z Ta, Μυ, Ρΐ, Ni, oceli nebo jiných kovových i nekovových fyzikálně a chemicky odolných elektricky vodivých materiálů ve tvaru duté jehly, v jejímž plášti je konstrukční prvek 12 tvořený otvorem. Elektroda X je usazena v nosné části 21 při pojené na zdroj 3 např. vf energie (13,56 MHz, 10-500 V) přes impedanční přizpůsobovací člen 4 a k přívodu pracovního plynu 5. Tato nosná část 21 je upevněna k nevodivému držáku 2 přes jeho pohyblivou a natáčecí část 22. Elektroda 1 je kryta soustřednou izolující kapilárou 23 z křemenného skla s možností regulace hloubky vnoření duté elektrody 1 do kapiláry 23 a současně je přes ní souose převlečen permanentní magnet 20 s možností nezávislého vertikálního pohybu upevněním přes dielektrický materiál 18 na nosnou část 21.
-11/
Pracovní medium 5. proudí jednak uvnitř elektrody 1, jednak skrze konstrukční prvek 12. kterým vtéká do prostoru mezi elektrodou 1 a stěnou kapiláry 23 a tím umožňuje chlazení kapiláry 23. Na základě fyzikálních procesů na ústí duté elektrody 1 je iniciován intenzívní vf výboj 6 uvnitř dutiny elektrody 1 - typu vysokotlaké virtuální duté katody, kter^je z jejího ústí vyfukován a který je poté modelován kapilároí^z křemenného skla 2$ a magnetickým polem, které vytváří magnety 20. Ve výboji 6 a 7 se pracovní médium 5 trvale aktivuje. Takto proudící plazma 8 ve vnějším prostředí vytváří směrovatelný reakční kanál 9. Při aplikacích pod hladinou kapaliny^ je v prostoru mezi stěnou kapiláry 23 a elektrodou 1 generován doplňující vf výboj 24 (kapacitně vázaný přes stěnu dielektrické trubičky na kapalinu), který způsobuje aktivaf , jicDíe ci pracovního media 5 protékaného tímto prostorem. Na výstupu z elektrody 1 pracovní medium 5,-plyn( aktivovaný ve výbojích 6, 7 a 24 j a výsledný tryskající výboj 25 společně vytváří reakční kanál 9,
Příklad 5.
Dalším výhodným provedením je variantazuváděná na obr.12b, kde na dielektrický materiál 18 ve tvaru kapiláry z křemenného skla o vnitřním průměru cca 0,01 až 5mmy je z vnější strany nanesena vodivá vrstva 19 (grafit, měď, apod.). Na vodivou vrstvu 19 je přivedena ze zdroje (5 až 50 V, 13,56 MHz) přes přizpůsobovací člen vf energie. Výboj se iniciuje vysokou hustotou elektromagnetické energie na ústí elektrody v blízkosti okraje vodivé vrstvy 19; tvořící dutou elektrodu l^a je vtažen do dutiny 13,tvořené dielektrickým materiálem 18. Tato konstrukční varianta je vhodná pro aktivaci plynného pracovního média nebo směsi plynu a kapaliny (aerosol) zvláště pro vysoce lokální úpravy povrchu objektů nebo úpravy mikroobjemu kapaliny za tlaku lCpaž lO^Pa.
Tuto variantu lze kombinovat s fyzikálním prvkem 17/umístěným uvnitř dutiny z dielektrického materiálu 18, například s wolframovým nebo ocelovým nebo měděným drátkem(vsunutým příčně a/nebo podélně do dutiny 13 (a které jsou na jiném potenciálu,než je dutá elektroda 1). Pak je možné plazmatem aktivovat i kapalné pracovní médium.
-12Příklad 6
Další konkrétní varianta je na obr.15. Lze ji použít v libovolném z výše jmenovaných vnějších prostředí při použití libovolného
Λ pracovního média za tlaku 10 až 10°Pa.
Do elektrody 1 libovolného tvaru, připojené ke zdroji 3 ss, nf, vf nebo vvf energie přes impedanční přizpůsobovací člen 4 a protékané pracovním médiem 5, je ze strany zaveden vhodný fyzikální prvek 17. který ústí do dutiny 13 elektrody 1. V předkládaném případě je jako fyzikální prvek 17 zvolena přídavná elektroda 26 na jiném potenciálu, než je elektroda .1. Tato přídavná elektroda 26 je tvořena molybdenovým, tantalovým, wolframovým, popř. ocelovým drátkem nebo grafitovou tyčinkou a od materiálu elektrody 1 je oddělena kapilárou 2v z křemenného skla, keramiky nebo teflonu. Mezi povrchem stěny dutiny 13 elektrody 1 a hrotem přídavné elektrody 26 v proudícím prostředí pracovního média 5 se projevuje výrazný potenciálový gradient, na jehož základě vzniká primární iniciační výboj (v daném případě - oblouk nebo koróna 28), který dále iniciuje intenzivní výboj 6 uvnitř dutiny 13. Sekundární intenzivní výboj typu vysokotlaké virtuální duté katody 6. a/nebo dohasínající primární výboj 28t unášený proudem aktivovaného pracovního média 5 ,tryská z ústi elektrody 1 a dohasíná nebo přechází v jiný typ výboje 7 ve vnějším prostředí. Proud aktivovaného pracovního média 5 společně s proudícím plazmatem vytváří ve vnějším prostředí směrovatelný reakční kanál 9.
Příklad 7
Plazmové trysky lze použít k jemnému opracování detailů po mechanickém^ či laserovém obrábění, k jemnému opracování nebo vytváření detailů při šperkařských, zlatnických a sklářských pracích nebo při pracích uměleckých a restaurátorských, zvláště při odstraňování, nanášení nebo úpravě malby, písma nebo ochranné, či jiné vrstvy na předmětech, popř. při regeneraci a konzervaci těchto předmětů.
Fragmenty silně zkorodovaného archeologického skla s lokálními vrstvami precipitátů o tloušťce až 1 mm a vrstvami hydratovaného oxidu křemičitého o tloušťce 20 až 200 mikrometrů s podstatným zastoupením různých usazených sloučenin, které způsobovaly silné zabarvení až neprůhlednost materiálu, byly vloženy do 1%
-13hmot. roztoku Complexonu III. (Ο^θ Hi4o8n 2Na2.2H20) v destilované
H20 a vystaveny působení zařízení. Postupně za tlaku od cca lO^Pa a výše a ve volné atmosféře byly odzkoušeny následující va/ rianty pracovního media - Ar, N2, Ar+N2, Ar+H2, Ar+SFg, Ar+C^Fg, Ar+c-C4Fg aj.. Výkon,dodávaný ze zdroje vf energie/se pohyboval v rozmezí 50 až 200 V (13,56 MHz), doba aplikace v minutách. Skleněné archeologické fragmenty se po aplikaci zařízení ve všech odzkoušených případech vyčistily.
Analýzy fragmentů po aplikaci výše popsaného způsobu,provedené na rastrovacím elektronovém mikroskopu s energidve disperzním a vlnově disperzním analyzátorem ukázaly, že podstatou získaného čistícího efektu, vedoucího ke zprůhlednění úlomku skla, je výrazné snížení množství sloučenin s obsahem Fe, Mn, Ca, P, K aj. z korozních vrstev, došlo však k mírnému obohacení gelové vrstvy o Na. Aplikace zvláště SF^ jako příměsi pracovního plynu umožnila výrazné snížení poréznosti povrchu gelovitých vrstev jejich zhlazením pomocí leptacích procesů.
Při aplikaci způsobu námi pozorovaná celková rychlost a účinnost, ale i šetrnost čištění povrchu zkorodovaného skla (včetně lokalizovatelnosti úpravy na povrchu fragmentu), mnohonásobně převýšily účinky klasické aplikace plazmatem neaktivované kapaliny. Tato skutečnost je dána zcela jinými mechanizmy fyzikálně-chemických reakcí, které probíhají při styku aktivovaného media nebo výboje s kapalinou a současně s povrchem předmětu.
Průmyslová využitelnost
Vynález je využitelný zvláště v laboratořích fyzikálního a chemického zaměření, v oboru materiálového inženýrství, v mikroelektronice, v elektrotechnickém, strojírenském, chemickém, textilním, sklářském a kosmetickém průmyslu, v medicíně, v ekologii, k restaurování a konzervování předmětů kulturního dědictví, k umělecké činnosti apod. Při aplikaci vynálezu, v případě použití vysokofrekvenční^ energie (frekvence vyšší než 1 MHz), nehrozí žádný vážný úraz elektřinou ani obsluze zařízení, ani případnému živému objektu aplikací, avšak nesmí být aplikován v přítomnosti osob s kardiostimulátory.
τ z x ; J

Claims (9)

  1. -14PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou, vyznačující se tím, že z nejméně jednoho vnějšího zdroje (3) o výkonu cca 10° až 103 W a amplitudě napětí řádově 101 až 10nV s možností její modulace při frekvenčním rozsahu ss, nf, vf nebo mikrovln (wf) se přivádí elektromagnetická energie na nejméně jednu dutou elektrodu (1) s prvky (14)/lokálně zvyšujícími hustotu elektromagnetické energie, kterou protéká proud pracovního média, v němž se vytváří elektromagnetické pole v podélném a/nebo v příčném směru dutiny (13) elektrody (1) a/nebo na jejím ústí a současně se generují volné nosiče náboje působe- cli nim prvku (14)/ lokálně zvyšujícími'hustotu elektromagnetické energie,a srážkovými procesy částic v pracovním mediu a na povrchu duté elektrody (l),čímž^ uvnitř dutin elektrody (1) a/nebo na jejím ústí a ve vnějším prostředí vzniká intenzivní výboj nebo systém primárních a filamentárních výbojů s vlastním vnitřním prouděním, které jsou neseny protékajícím pracovním médiem, jež postupně aktivují/a takto vzniklé plazma společně s proudícím a nadále se aktivujícím pracovním médiem proudí dutou elektrodou (1) a ve vnějším prostředí subsonickou nebo supersonickou rychlostí za současného vytvoření směrovatelného reakčního kanálu při tlaku 103 až 106 Pa.
  2. 2. Způsob podle nároku 1; vyznačující se tím, že přenos elektromagnetické energie do výboje, neseného pracovním médiem,se impedančně přizpůsobí.
  3. 3. Způsob podle nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že pracovním médiem a vnějším prostředím je plyn, kapalina nebo jejich směsi nebo směs pevných částic s plynem, kapalinou nebo jejich směsí.
  4. 4. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že proces generace plazmatu a aktivace pracovního média se spoluvytváří a reguluje dalším magnetickým polem,vytvořeným z alespoň jednoho permanentního magnetu a/nebo z alespoň jednoho elektromagnetu.
  5. 5. Plazmová tryska k vytváření fyzikálně a chemicky aktivního o prostředí podle nároku tím, že je tvořena
    1 až 4, vyznačující se nejméně jednou dutou elektrodou (1) z vodivého nebo vodivého a dielektrického materiálu s alespoň jedním prvkem (14),lokálně zvyšujícím hustotu elektromagnetické energie uvnitř duté elektrody (1) a/nebo na jejím ústí a/nebo vně, který je tvořen konstrukčním prvkem (12) a/nebo fyzikálním prvkem (17)/ působícím v příčném a/nebo podélném směru vzhledem k proudícímu pracovnímu mediu (5)za dále je tvořena nejméně jedním napěťovým zdrojem (3), který je připojen přes impedanční přizpůsobovací člen (4), tvořený systémem regulačních, transformačních a přenosových prvků, na vodivou část duté elektrody (1).
  6. 6. Plazmová tryska podle nároku 5/ vyznačující se tím, že konstrukční prvek (12) je tvořen drsným povrchem materiálu elektrody 1 a/nebo dutinou a/nebo výstupkem a/nebo hrotem a/nebo ostřím/umístěným uvnitř dutiny (13) elektrody (1) a/nebo vně a/nebo v jejím ústí; a/nebo otvory a/nebo štěrbinami/vytvořenými v duté elektrodě (l),a/ nebo kontaktním místem vodivé části (19) elektrody (1) s dielektrickým materiálem (18).
  7. 7. Plazmová tryska podle nároků 5 až 6 vyznačující s elt í m, že fyzikální prvek (17) je vybrán ze skupiny, tvo- * Píí řené přídavnou elektrodou o jiném potenciálu něž jer dutá elektroda (1)/a/nebo zdrojem elektricky nabitých částic nebo do vyšších energetických hladin excitovaných Částic a/nebo zdrojem fotonů nebo částic s vysokými energiemi,působícími v příčném a/nebo podélném směru vzhledem k proudícímu pracovnímu médiu (5).
  8. 8. Plazmová tryska podle nároku 5 až 7, vyznačující se t i m , že v duté elektrodě (1) nebo vně duté elektrody (1) je umístěn magnet a/nebo elektromagnet (20).
  9. 9. Plazmová tryska podle nároků 5 až 8, vyznačující se t í m , že dutá elektroda (1) je upevněna k nevodivému držáku (2),který umožňuje ruční nebo mechanické ovládání.
CZ19981476A 1998-05-12 1998-05-12 Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska CZ286310B6 (cs)

Priority Applications (7)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ19981476A CZ286310B6 (cs) 1998-05-12 1998-05-12 Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska
AT99917744T ATE300857T1 (de) 1998-05-12 1999-05-07 Das verfahren zur erzeugung einer physikalisch und chemisch aktiven umgebung durch einen plasmastrahl und plasmastrahl dazu
PCT/CZ1999/000012 WO1999059385A1 (en) 1998-05-12 1999-05-07 The method of making a physically and chemically active environment by means of a plasma jet and the related plasma jet
US09/674,999 US6525481B1 (en) 1998-05-12 1999-05-07 Method of making a physically and chemically active environment by means of a plasma jet and the related plasma jet
JP2000549075A JP2002515639A (ja) 1998-05-12 1999-05-07 プラズマ・ジェットによって物理的かつ化学的に活性の環境を形成する方法および関連するプラズマ・ジェット
EP99917744A EP1077021B1 (en) 1998-05-12 1999-05-07 The method of making a physically and chemically active environment by means of a plasma jet and the related plasma jet
DE69926356T DE69926356T2 (de) 1998-05-12 1999-05-07 Das verfahren zur erzeugung einer physikalisch und chemisch aktiven umgebung durch einen plasmastrahl und plasmastrahl dazu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ19981476A CZ286310B6 (cs) 1998-05-12 1998-05-12 Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ147698A3 true CZ147698A3 (cs) 2000-03-15
CZ286310B6 CZ286310B6 (cs) 2000-03-15

Family

ID=5463338

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19981476A CZ286310B6 (cs) 1998-05-12 1998-05-12 Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska

Country Status (7)

Country Link
US (1) US6525481B1 (cs)
EP (1) EP1077021B1 (cs)
JP (1) JP2002515639A (cs)
AT (1) ATE300857T1 (cs)
CZ (1) CZ286310B6 (cs)
DE (1) DE69926356T2 (cs)
WO (1) WO1999059385A1 (cs)

Families Citing this family (41)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
SK6292001A3 (en) * 2001-05-04 2002-11-06 Mirko Cernak Method and device for the treatment of textile materials
WO2003062310A1 (en) * 2002-01-23 2003-07-31 Glasshield Patent Holding Company, Ltd. Method and apparatus for applying material to glass
FR2860123B1 (fr) * 2003-09-19 2005-11-11 Cit Alcatel Torche a plasma thermique inductif
JP4896367B2 (ja) * 2003-10-23 2012-03-14 パナソニック株式会社 電子部品の処理方法及び装置
US7164095B2 (en) * 2004-07-07 2007-01-16 Noritsu Koki Co., Ltd. Microwave plasma nozzle with enhanced plume stability and heating efficiency
US7806077B2 (en) * 2004-07-30 2010-10-05 Amarante Technologies, Inc. Plasma nozzle array for providing uniform scalable microwave plasma generation
US20060052883A1 (en) * 2004-09-08 2006-03-09 Lee Sang H System and method for optimizing data acquisition of plasma using a feedback control module
TW200742506A (en) * 2006-02-17 2007-11-01 Noritsu Koki Co Ltd Plasma generation apparatus and work process apparatus
JP2007268252A (ja) * 2006-03-07 2007-10-18 Univ Of Ryukyus 滅菌装置及びそれを用いた滅菌方法
EP2007175A4 (en) * 2006-03-07 2014-05-14 Univ Ryukyus PLASMA GENERATOR AND METHOD FOR PRODUCING PLASMA THEREFOR
US7603963B2 (en) * 2006-05-02 2009-10-20 Babcock & Wilcox Technical Services Y-12, Llc Controlled zone microwave plasma system
US7601294B2 (en) 2006-05-02 2009-10-13 Babcock & Wilcox Technical Services Y-12, Llc High volume production of nanostructured materials
US8877518B2 (en) * 2007-02-06 2014-11-04 The Trustees Of The University Of Pennsylvania Multiplexed nanoscale electrochemical sensors for multi-analyte detection
EP2009029B1 (en) * 2007-06-28 2012-11-07 Masarykova univerzita Method of realisation of polyreactions, plasma-chemical polyreactions, their modification and modification of macromolecular substances by the plasma jet with a dielectric capillary enlaced by a hollow cathode
JP2009054359A (ja) * 2007-08-24 2009-03-12 Tohoku Univ プラズマ発生装置およびプラズマ発生方法
US8994270B2 (en) 2008-05-30 2015-03-31 Colorado State University Research Foundation System and methods for plasma application
US9288886B2 (en) * 2008-05-30 2016-03-15 Colorado State University Research Foundation Plasma-based chemical source device and method of use thereof
EP2299922B1 (en) * 2008-05-30 2016-11-09 Colorado State University Research Foundation Apparatus for generating plasma
US20100074810A1 (en) * 2008-09-23 2010-03-25 Sang Hun Lee Plasma generating system having tunable plasma nozzle
US7921804B2 (en) * 2008-12-08 2011-04-12 Amarante Technologies, Inc. Plasma generating nozzle having impedance control mechanism
US20100201272A1 (en) * 2009-02-09 2010-08-12 Sang Hun Lee Plasma generating system having nozzle with electrical biasing
US20100254853A1 (en) * 2009-04-06 2010-10-07 Sang Hun Lee Method of sterilization using plasma generated sterilant gas
DE102009045200B4 (de) * 2009-09-30 2021-02-11 Inter-Consult Gmbh Verfahren und Vorrichtung zum Bearbeiten von Bauteilen elektrischer Maschinen
US8222822B2 (en) 2009-10-27 2012-07-17 Tyco Healthcare Group Lp Inductively-coupled plasma device
JP2013529352A (ja) 2010-03-31 2013-07-18 コロラド ステート ユニバーシティー リサーチ ファウンデーション 液体−気体界面プラズマデバイス
CA2794902A1 (en) 2010-03-31 2011-10-06 Colorado State University Research Foundation Liquid-gas interface plasma device
US20120258555A1 (en) * 2011-04-11 2012-10-11 Lam Research Corporation Multi-Frequency Hollow Cathode and Systems Implementing the Same
DE102011076806A1 (de) 2011-05-31 2012-12-06 Leibniz-Institut für Plasmaforschung und Technologie e.V. Vorrichtung und Verfahren zur Erzeugung eines kalten, homogenen Plasmas unter Atmosphärendruckbedingungen
KR101880622B1 (ko) * 2011-12-16 2018-07-24 한국전자통신연구원 플라즈마 젯 어셈블리 및 그를 구비하는 플라즈마 브러시
CZ2012935A3 (cs) 2012-12-19 2014-07-02 Masarykova Univerzita Způsob vytváření plazmatu za atmosférického tlaku ve štěrbinové trysce a zařízení k jeho provádění
US9532826B2 (en) 2013-03-06 2017-01-03 Covidien Lp System and method for sinus surgery
US9555145B2 (en) 2013-03-13 2017-01-31 Covidien Lp System and method for biofilm remediation
JP6304645B2 (ja) * 2013-10-06 2018-04-04 国立大学法人名古屋大学 プラズマ発生装置
EP3002273A1 (en) 2014-10-01 2016-04-06 3M Innovative Properties Company Process and apparatus for producing fluorinated alkenes
CZ307098B6 (cs) * 2014-12-31 2018-01-10 Masarykova Univerzita Způsob přípravy nanovláken s reaktivními látkami elektrospinningem a zařízení k provádění tohoto způsobu a způsob přípravy roztoku/suspenze zvlákňovaného polymeru a zařízení k provádění tohoto způsobu
JP6709005B2 (ja) * 2016-01-25 2020-06-10 国立大学法人金沢大学 成膜装置及びそれを用いた成膜方法
CZ2016790A3 (cs) 2016-12-14 2018-06-27 Masarykova Univezita Způsob vytváření plazmatu v plazmové trysce za atmosférického tlaku a regulace intenzit E a H elektromagnetického pole a přenosu a regulace toku činného výkonu z vysokofrekvenčního zdroje do plazmatu plazmové trysky a zařízení k jeho provádění
US11006512B2 (en) * 2017-08-18 2021-05-11 Aureon Energy Ltd. Electrode assembly for plasma generation
CA3117338C (en) * 2018-10-24 2023-04-04 Atmospheric Plasma Solutions, Inc. Plasma source and method for preparing and coating surfaces using atmospheric plasma pressure waves
TWI766301B (zh) * 2019-06-24 2022-06-01 永進生物科技股份有限公司 包括二進氣口之電漿裝置
TWI754245B (zh) 2020-03-17 2022-02-01 國立陽明交通大學 電漿系統及混合電漿與水霧的方法

Family Cites Families (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5532317A (en) * 1978-08-28 1980-03-07 Asahi Chemical Ind High frequency magnetic field coupling arc plasma reactor
CH653201A5 (en) 1981-03-18 1985-12-13 Bbc Brown Boveri & Cie Hollow electrode for feeding arc furnaces
DE3606959A1 (de) * 1986-03-04 1987-09-10 Leybold Heraeus Gmbh & Co Kg Vorrichtung zur plasmabehandlung von substraten in einer durch hochfrequenz angeregten plasmaentladung
DE3923662A1 (de) 1989-07-18 1991-01-24 Leybold Ag Schaltungsanordnung zum automatischen abstimmen eines anpassungsnetzwerks
US5361016A (en) 1992-03-26 1994-11-01 General Atomics High density plasma formation using whistler mode excitation in a reduced cross-sectional area formation tube
WO1994014303A1 (en) 1992-12-09 1994-06-23 Satiko Okazaki Method and apparatus for atmospheric pressure glow discharge plasma treatment
SE501888C2 (sv) * 1993-10-18 1995-06-12 Ladislav Bardos En metod och en apparat för generering av en urladdning i egna ångor från en radiofrekvenselektrod för kontinuerlig självförstoftning av elektroden
CA2144834C (en) * 1994-03-17 2000-02-08 Masahiro Miyamoto Method and apparatus for generating induced plasma
DE19540434C1 (de) * 1995-10-30 1997-06-12 Peter R Perzl Vorrichtung zur Analyse von Werkstoffproben, insbesondere von elektrisch nicht leitfähigen Proben, mittels Hochfrequenz-Glimmentladung
JP2963993B1 (ja) * 1998-07-24 1999-10-18 工業技術院長 超微粒子成膜法

Also Published As

Publication number Publication date
US6525481B1 (en) 2003-02-25
CZ286310B6 (cs) 2000-03-15
WO1999059385A1 (en) 1999-11-18
DE69926356D1 (de) 2005-09-01
JP2002515639A (ja) 2002-05-28
DE69926356T2 (de) 2006-06-01
ATE300857T1 (de) 2005-08-15
EP1077021A1 (en) 2001-02-21
EP1077021B1 (en) 2005-07-27

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ147698A3 (cs) Způsob vytváření fyzikálně a chemicky aktivního prostředí plazmovou tryskou a plazmová tryska
US8471171B2 (en) Cold air atmospheric pressure micro plasma jet application method and device
TWI460017B (zh) 於電暈放電離子化棒中自氣體離子分離污染物
US7572998B2 (en) Method and device for creating a micro plasma jet
EP1171900B1 (en) Large area atmospheric-pressure plasma jet
US5961772A (en) Atmospheric-pressure plasma jet
US6949735B1 (en) Beam source
KR102023828B1 (ko) 처리 장치 및 처리 방법, 및 가스 클러스터 발생 장치 및 발생 방법
EP3062331A2 (en) Ambient desorption, ionization, and excitation for spectrometry
CA2399493C (en) Arrangement for generating an active gas jet
US20140162338A1 (en) Device and method for producing a cold, homogeneous plasma under atmospheric pressure conditions
EP3410462B1 (en) Plasma device with an external rf hollow cathode for plasma cleaning of high vacuum systems
CN107636793A (zh) 离子对离子等离子体原子层蚀刻工艺及反应器
JP6832858B2 (ja) 非熱ソフトプラズマ洗浄
CN103229601B (zh) 用于形成非等温等离子体射流的方法和装置
KR20180063359A (ko) 원자 정밀도 에칭을 위한 플라즈마 밀도, 라디칼 조성, 및 이온 에너지에 대한 독립적인 제어를 갖는 저 전자 온도 에칭 챔버
CN103959919A (zh) 等离子产生器
KR950000310B1 (ko) 플라즈마 cvd장치
JP2003080058A (ja) 反応性ガスの発生方法およびその発生装置
KR100420129B1 (ko) 다중전극 배열을 이용한 플라즈마 표면처리장치
DE69014799T2 (de) Methode zur Verhinderung einer Partikel-Verunreinigung.
US20050008550A1 (en) Low-power atmospheric pressure mini-plasma and array for surface and material treatment
DE102007042436B3 (de) Verfahren und Vorrichtung zur Auf-, Um- oder Entladung von Aerosolpartikeln durch Ionen, insbesondere in einen diffusionsbasierten bipolaren Gleichgewichtszustand
JP2013214377A (ja) 大気圧プラズマ発生装置
Subrahmanyam Plasma Overview and the Basics of Cold Plasma: In Material Synthesis

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20030512