CZ146896A3 - Device for severing tree trunks to wood products with at least one pair of milling heads - Google Patents

Description

Zařízení pro dělení stromových kmenů na dřevěné výrobky ť/zo^-Zc,' fré^čoi/QCich úfatr.

2£Iast_techniky

Vynález se týká zařízení pro dělení stromových ksenů na dřevěné výrobky s nejméně jednou dvojicí protilehlých, kolem osy otáčení otočně poháněných frézovacích hlav se vždy dvěma věnci s nejméně dvěma sekacími noži, jejichž břity jsou upraveny v podstatě rovnoběžné s osou otáčeni, a to pro boční omezení dvou vedle sebe ležících oddělovaných bočních prken o různé šířce na jedné straně stromového kmene prostřednictvím vyfrézování vždy dvou rovnoběžně upravených stromových okrajových rohových pásů, přičemž břity obou věnců sekacích nožů jsou upraveny na různých rotačních průměrech a sekací nože jsou vhodné pro vytváření štěpků z vybíraného rohového materiálu, jakož i s ke každé dvojici frézovacích hlav přiřazenými oddělovacími pilovými prostředky pro oddělování těchto obou bočních prken. Vynález se dále týká frézovací hlavy pro takové zařízení s jedním na poháněcím hřídeli upevnitelným a kolem osy otáčení otáčitelným nosným tělesem, které je na svém vnějším obvodu opatřeno dvěma věnci nejméně dvou sekacích nožů pro vytváření štěpků z materiálu vyfrézovávaných rohových pásů, jejichž břity při rotaci opisují v podstatě rovnoběžně k ase otáčení upravené dvé smyšlené, v podstatě válcové rotační plochy o různém průměru.

Dosavadní_stav_techniky

Zařízení uvedeného druhu je popsáno například v DS-C-29 23 949. Toto zařízení má mimo jiné frézovací hlavy se sekacími noži, jejichž břity vytvářejí při rotaci válcový plást a které se tak pohybují rovnoběžné k ose otáčení hlavy. Frézovací hlavy jsou upraveny k tomu, aby vyfrézovávaly rohové oblasti na okraji stromového kmene, kte ré již na kmenu vymezují boční prkna, která se návazně oddělují prostřednictvím odřezávací pily. Podle zvláátníh© příkladu provedení mohou být podle uvedeného spisu jaké frézovací hlavy využity také odstupňované frézky, prostřed nictvím kterých lze současně vyfrézovávat dvě rovnoběžné rohové drážky, které při uspořádání ve dvojicích potos vymezují dvě boční prkna, která mohou být oddělena prostřednictvím oddělovacích pil.

Podle DE-C-29 28 949 je šířka a hloubka vytvářené rohové štěrbiny určena výlučně polohou frézovací hlavy vzhle dem k opracovávanému stromovému kmenu. Při použití stupňovité frézky lze sice určit jeden z vyfrézovávaných rohů prostřednictvím hloubky ponoření nástroje, avšak rozměry druhého rohu v poměru k prvnímu rohu jsou určeny rozměry nástroje, to znamená rozměry věnce sekacích nožů o menším průměru. Pokud mají být šířka a tlouštka užšího, vně upraveného bočního prkna měnitelné nezávisle na omezení širšího, uvnitř ležícího bočního prkna, tak je to možné jen pro střednictvím dvou oddělených, za sebou pracujících frézová cích hlav, z nichž každá unáší vždy jeden věnec sekaciea nožů a jejichž hloubku ponoření do nástroje lze nastavit na sobě navzájem nezávisle.

Pods-ata_yynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit zařízení v úvadu uvedeného typu, které by mělo pro úzké boční omezení od3 dělovaných bočních prken na jedné straně stromového kmenu dvě zrcadlově souměrně vytvořené frézovací hlavy, z nichž by každá byla přestavitelné tak, aby byla nastavitelná tlouštka a šířka vnějšího oddělovaného bočního prkna nezávisle na rozměrech vnitřního bočního prkna.

Vytčený úkol se řeší zařízením podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že má nejméně jednu dvojici frézovacích hlav, u kterých je rotační průměr sekacích nožů ©#2ou věnců sekacích nožů navzájem relativně přestavitelný a účinná šířka sekacích nožů ve dvojici frézovacích hlav protilehlých věnců sekacích nožů má nastavitelný malý průměr pro boční omezení vně upraveného, užšího z obou bočních prken.

Pokud mají být zařízením vytvářena boční prkna, která mají na všech stranách zhruba shodný stav jemného opracování, jsou k věncům sekacích nožů přiřazeny nástroje pro jemné opracování, prostřednictvím kterých je možné dodatečně opracovat plochu vytvářeného rohu, která je volně upravena od bočního konce sekacího nože a která s břity sekacích nožů vytváří úhel. Takový postup je popsán v DE-C29 18 622. Pokud má být zde vysvětlený způsob optimálním způsobem využit u předmětu vynálezu, je třeba poháněči hřídele rohových fréz nasměrovat tak, aby byly upraveny rovnoběžně s rovinami řezu oddělovacích pil.

Vynález se také týká odstupňované frézovací hlavy, jejíž podstata pro nárokované zařízení spočívá v tom, že sekací nože nejméně jednoho věnce sekacích nožů jsou svými břity v nosném tělese přestavitelné v radiálním odstupu od osy otáčení, a to pro změnu průměru jedné z rotačních ploch v poměru ke druhé, a přesah břitů věnce sekacích nožů men4 šího průměru je měnitelný v axiálním směru přes axiální prodloužení břitů věnce sekacích nožů většího průměru pro nastavení požadované účinné šířky břitů věnce sekacích nožů menšího průměru. Další výhodná vytvoření jsou popsána v závislých patentových nárocích.

I když jsou v zásadě možná také jiná uspořádáni, uuda nárokované zařízení v dalším popsáno na podkladě provedení, u kterého dvojice frézovacích hlav rotují kolem svislých hřídelů a břity sekacích nožů v souladu s tím se pohybují v podstatě svisle a opisují válcový plást se svislou osou. Frézovací hlavy jedné dvojice jsou ve svislém směru v podstatě zrcadlově souměrně proti sobě a proto mohou být poháněny jedním společným, svisle upraveným poháněcím hřídelem. Opracovávaný stromový kmen se pohybuje vodorovně skrz zařízenítakže vzájemný odstup frézovacích hlav jédné dvojice určuje šířku ve svislém směru nejméně u širšího z obou vymezovaných bočních prken. Hloubka ponoření dvojice frézovacích hlav ve vodorovném směru určuje společnou šířku obou bočních prken. Tato hloubka ponoření je obecně nastavitelná prostřednictvím polohy nástrojové jednotky, která unáší obě frézovací hlavy a jejich pohon, ve vodorovném směru. Při společném poháněcím hřídeli pro jednu dvojici frézovacích hlav je možné jejich vzájemný svislý odstup frézovacích hlav nastavit jejich vzájemným posunutím na hřídeli.

Pokud se v souvislosti s popisem, zejména ve vztahu k nástrojům, zejména k nožům, mluví o nasměrování, které je třeba provést jen v podstatě, vztahuje se toto omezení na tu skutečnost, že břity nožů, i když mají zásadní nasměrování, budou často nasměrovány mírně šikmo, aby ge

-0umožnil měkčí, případně narůstající záběr do obrobku.

Jak již bylo uvedeno, je šířka vnitrního, k ose kmenu blíže upravenéhoširšího bočního prkna a tlouštka obou mezních bočních prken společně určena hloubkou ponoření frézovací hlavy ve svislém a vodorovném směru do stromového kmenu. Jakmile je tato poloha jednou dána, je poměr, ve které® je tlouštka celého oddělovaného bočního zboží rozdělena na tloušt ku vnitrního a vnějšího bočního prkna, a to rozdílem rotačního průměru věnce sekacích nožů o větším průměru a věnce sekacích nožů o menším průměru. Protože zde záleží na rozdílu, je v zásadě možné změnit bud rotační průměr věnce sekacích nožů o větším průměru v poměru k rotačnímu průměru věnce sekacích nožů o menším průměru nebo opačně. Pokud se pro změnu průměru zvolí poloměr věnce sekacích nožů o větším průměru, je třeba přirozeně také odpovídajícím způsobem změnit hloubku ponoření celého nástroje ve vodorovném směru, aby se zachovala shodná tlouštka bočního zboží. Hodnota, o kterou je vnější prkno na každé straně užší než vnitřní boční prkno je určena prostřednictvím účinné šířky břitů věnce sekacích nožů o menším průměru. Tato účinná ěířka je v podstatě ten přesah, který mají sekací nože věnce o menším průměru ve svislém směru přes svislý rozměr sekacího nože věnce o větším průměru na jeho jedné straně.

Tento přesah je pro měnění šířky vnějšího bočního prkna relativně vzhledem k vnitřnímu bočnímu prknu podle vynálezu udržován variabilní tím, že sekací nože věnce o menší® průměru lze přivést do různého překrytí se sekacími noži věnce o větším průměru, přičemž prostřednictvím oblasti tohoto překrytí ztrácejí na účinné šířce, protože v oblasti překrytí mají sekací nože věnce o větším průměru větší pracovní poloměr, takže nože věnce o menším průměru se zde ne6 dostanou do působení. Aby se umožnilo takové překrytí rotačních ploch obou věnců sekacích nožů, je konstrukčně účelné uspořádat sekací nože obou věnců v jejich obvodové poloze navzájem přesazené, takže v nosném tělese v t Om úíiai — tě, kde ssekací nože věnce o menším průměru při jejich axiál ním přestavování více nebo méně vstupují do nosného tělesa, není potřebný žádný konstrukční prostor pro umístění cích nožů věnce o větším průměru.

Přestavitelnost sekacích nožů nožového věnce lze vést jednotlivě nebo celkově proti opačnému nožovému ’ěnci různým způsobem. Možná přestavitelnost spočívá v posunutelnosti nožů, případně jejich nožových unášečů podél komplementárních lineárních profilů při vzájemném sevření prostřed nictvím například svěrných šroubů v určené poloze. Takové provedení je vhodné pro manuální přestavování nožů. Je však také možné upravit v nosném tělese frézovací hlavy dálkově ovladatelné přestavovací prostředky, jako například motoricky poháněný výstředník, vřetenové pohony nebo jiné převody, ale také hydraulické pohony. Způsoby přívodu potřebné energie a potřebných signálů prostřednictvím otočných úprav na poháněčích hřídelích jsou známé ze stavu techniky.

Dosažení dalších výhodných uspořádání vynálezu j© v následujícím provedeno na podkladě jediné frézovací hlavy.

V zásadě je podle vynálezu možné uskutečnit oba sraěry přestavování na jednom z obou věnců sekacích nožů jedné frézovací hlavy, a to s výhodou na sekacích nožích věnce o menším průměru. Tím, že rotační průměry obou věnců sekacích nožů potřebují být měnitelné jen relativné navzájem, se vytváří možnost upravit přestavování vzájemného radiálního odstupu věnců sekacích nožů od osy otáčení na sekacích nožích věnce o větším průměru, zatímco pro změnu účin né šířky sekacích nožů věnce o menším průměru se provede jejich přestavení proti nosnému tělesu, zatímco sekací nože věnce o větším průměru jsou potom uspořádány nepohyblivě v axiálním směru.

U takového provedení mohou být například sekací nože věnce o menším průměru uspořádány v odděleném nosném -J*·· mentu, který je jako celek vytvořen tak, že jej lze víc© nebo méně ponořit do nosného tělesa, což umožňuje společně měnit axiální přesah břitů nožového vence o menším průměru přes konce břitů nožového věnce o větším průměru. Takové provedení by bylo vhodné například pro hydraulický přestavný pohon.

Pokud se však zvolí možnost upravit obě přestavování jednotlivé na sekacích nožích věnce o menším průměru,, lze to uskutečnit pro každý sekací nůž například prostřednictvím křížového drážkového vedení, jehož pohybové vůle jsou v obou směrech nastavitelné pro jednotlivý případ prostřednictvím vhodných aretačních prostředků. Tak je například možné, aby se nožový unášeč unášející vlastní sekací nůž upravil posuvně v radiálním směru na nožové podpěře, uspořádané v podstatě v axiálním směru, zatímco nožová podpěra je sama o sobě posuvně uspořádána v axiálním vedrnsí v nosném tělese.

Jak již bylo uvedeno, může být pro jemné opracovávání vzhledem k popsanému uspořádání vodorovně nasměrované mezní plochy každého vybraného rohu upraven na frézovací hlavě přídavně nástroj pro jemné opracování. Pro ty vybírané rohy, které jsou vybírány věncem sekacích nožů o větším průměru, jsou takové nástroje pro jemné opracování uspořádány v radiální mezní rovině mezi oběma věnci sekacích nožů. Jako nástroje pro jemné opracování jsou výhodné pilové listové segmenty, které mohou být uspořádány v obvodovém mezilehlém prostoru mezi zpravidla jen dvěma tr pravenými sekacími noži jednoho věnce. Aby bylo možné udržovat pokud možno velké obvodové uspořádání takových pilových listových segmentů, je účelné uspořádat hlavy obou věnců sekacích nožů po obvodu vzájemně přesazené, ale nikoli ve velkém odstupu, takže zůstane k dispozici vždy odpovídající obvodový prostor pro uspořádání pilových listových segmentů. Pokud jsou pro jemné opracovávání plochy rohů vybraných věncem sekacích nožů o větším průměru takové pilové listové elementy, je účelné neupravovat relativní přestavitelnost radiálního odstupu nožových věnců proti sobě navzájem nikoli v nožovém věnci o větším průměru, protože by pro pilové listové segmenty muselo být upraveno odpovídající radiální přestavování.

Pro jemné opracovávání plochy vybraaého rohu věncem sekacích nožů o menším průměru mohou být upraveny také přídavné nástroje pro jemné opracování. Pokud jsou také sekací nože věnce o menším průměru zapuštěny do elementu., který má v podstatě tvar věncového prstence, jak je to obvyklé u věnce sekacích nožů o větším průměru, je možné použít jako nástroje pro jemné opracování pro věnec o menším průměru také pilové listové segmenty. Také zde však potom platí omezení z hlediska radiální přestavítelnosti.

Pokud jsou obě přestavítelnosti upraveny u sekacích nožů věnce o menším průměru, tak je výhodné upravit jako nástroje pro jemné opracování hladicí nože, které jsou upra vény na nožových unášečích pro sekací nože věnce o menším průměru, protože při takovém upravení se uskutečňuje radiál ní přestavování společně s těmito sekacími noži. Tyto hladicí nože jsou přídavné nože, jejichž břit je v podstatě upraven v radiální rovině, tedy v rovině, která je kolmá k nožovým břitům sekacích nožů.

Aby bylo možné frézovacími hlavami uvedeného druhu vytvářet pokud možno průmyslově dále zhodnotítelné štěpky, je počet sekacích nožů v jednom nožovém věnci s výhodou poměrně malý a sestává obecně jen ze dvou sekacích nožů. Tento minimální počet je výhodné dodržet také již z důvodů rotační souměrnosti a vyrovnání hmotnosti.

?££kled_obrázkú_na_vvkresech

Vynález je v dalším ještě podrobněji vysvětlen na pod klade speciálního příkladu provedení ve spojení s připojenými výkresy.

Va obr. 1 je schematicky znázorněna dílčí oblast zařízení pro ukládání stromových kmenů, které má dvě dvojice frézovacích hlav, které jsou v záběru, který vypracovává rohy, s již na čtyřech stranách zploštěným kmenem nebo modelem.

Va obr. 2 je axonometrické znázorněni frézovací hlavy z uspořádání podle obr. 1 se dvěma věnci sekacích nožů, které jsou relativné navzájem přestavitelné.

?£Í£iad_2rovedení_vynálezu

5a obr. 1 je znázorněn dílčí pohled na zařízení pro rozdělování stromových kmenů 2 na dřevěné výrobky, přičemž je zde znázorněn příčný řez stromového kmenu 2, který je již na čtyřech stranách zploštěn. Z pravoúhlého průřezu lze odvodit, že na horní straně a na spodní straně stromového kmenu 2 byla již stejným způsobem bočně omezena boční prkna a potom byla oddělena, jak to bude v dalším vysvětleno pro levou a pravou stranu stromového kmenu 2. Stromový kmen 2 je podepřen podpěrným elementem 4 a pohybuje se skrz zařízení ve směru kolmém k rovině výkresu.

Po obou stranách stromového kmenu 2 je znázorněna vždy jedna dvojice frézovacích hlav 6. Obě frézovací hlavy 6 jed né dvojice jsou vždy otočně poháněny jedním společným hřídelem 8, jehož osa je vždy osa 10 otáčení jedné frézovací hlavy 6. Hřídele 3 jsou opatřeny neznázorněnými rotačními pohony. Vzájemný odstup jedné dvojice frézovacích hlav 6 vzhledem k sobě v kolmém směru je možný prostřednictví® posouvání frézovacích hlav 6 na hřídeli 8 ve vzájemném protisměru. Prostředky pro přestavování frézovacích hlav 6 ve svislém směru a pro aretování frézovacích hlav 6 ve stanovené poloze vzájemného odstupu nejsou detailně znázorněny.

Každá frézovací hlava 6 má věnec 12 sekacích nožů 14 o větším průměru a věnec 16 sekacích nožů 18 o menším průměru. Jen částečně patrné břity všech sekacích nožů 14 a 18 jsou upraveny u znázorněného příkladu provedení v podstatě v kolmém směru v rovině výkresu nebo paralelně k rovině výkresu.

Je patrno, že sekací nože 14 při pohybu stromového kmenu 2 kolmo k rovině výkresu vyfrézují vždy jeden vnitrní roh 20 kmenového profilu a sekací nože 18 vnější roh 22. Dá le je patrno, že velikost a poloha vnitřních rohů 20 je dána prostřednictvím hloubky zapuštění frézovacích hlav G jako celku ve svislém a ve vodorovném směru do stromového kmenu 2. Vytvoření vnějších rohů 2 na rozdíl od toho sí na rozměrech a na poloze sekacích nožů 18 věnce 16 s®» kacxch nožů 18 o menším průměru v poměru k poloze a k rozměrům sekacích nožů 14 věnce 12 sekacích nožů 14 o větším průměru.

Aby bylo možné měnit velikost a polohu vyfrezovávaných vnějších rohů 22, jsou sekací nože 18 věnce 16 sekacích nožů 18 o menším průměru provedeny samostatně přestavitelné vzhledem k frézovacím hlavám 6^. Další podrobností budou vysvětleny na příkladu provedení frézovací hlavy 6 podle obr. 2.

Na obr. 2 axonometricky znázorněná nožová frézovací hlava ¢3 má nosné těleso 24 v podstatě ve tvaru dutého válce, do jehož obvodu jsou na diametrálně protilehlých místech zapuštěny sekací nože 14 věnce 12 sekacích nožů 14 o větším průměru. Sekací nože 14 jsou v nosném tělese 24 upevněny vždy prostřednictvím zašroubovaného nožového držáku 26 a proti němu zašroubované přítlačné desky 28.

Na obr. 2 znázorněný spodní okraj 30 nosného tělesa 24 se nedostává do styku se stromovým kmenem 2, jak je to snadno patrno na podkladě spodních frézovacích hlav 6 na obr. 1. Může tedy mít pro vyztužení poněkud větší průměr.

Pro případ, že na rozdíl od vyobrazení na obr. 1 není ještě horní a spodní strana stromového kmene 2 opracována, je svislá hloubka vniknutí sekacíhh nožů 14 věnce 12 sekacích nožů 14 o větším průměru vzhledem ke kuželovitosti stromových kmenů 2 měnitelná po délce stromového kmenu 2. Svislá hloubka vniknutí sekacího nože 18 o menším průměru přitom na rozdíl od toho zůstává konstantní, protože je v konstantním vztahu ke spodní vodorovné ploše vnitrního rohu 20. Vzhledem k těmto souvislostem jsou břity sekacích nožů 14 vnějšího věnce 12 sekacích nožů 14 provedeny příslušně delší.

Nyní bude opět brán třetel na obr. 2. Věnec 16 sekacích nožů 18 o menším průměru má také dva diametrálně protilehlé sekací nože 18, které jsou však ve své obvodové poloze vzhledem k sekacím nožům 14 věnce 12 sekacích nožů 14 o větším průměru uspořádány mírně přesazené. Sekací nože 18 jsou proti nožovým unášečům 34 upnuty prostřednictvím přítlačných desek 32. Tyto nožové unášeče 34 jsou ve dvou navzájem v podstatě kolmých směrech, to je v axiálním směru frézovací hlavy 6 a v podstatě v radiálním směru frézovací hlavy 6 provedeny přestavitelně.

Každý nožový unášeč 34 je sám o sobé prostřednictvím svěracích elementů 36 ve tvaru šroubů upnut proti nožové podpěře 38, na které je po uvolnění svěracích elementů 36 ve tvaru šroubů prostřednictvím radiálních drážkových vedení ve tvaru písmene T posuvný a v různých polohách je prostřednictvím svěracích elementů 36 ve tvaru šroubů ©pět aretovatelný.

Nožové podpěry 38 jsou samy o sobe uspořádány posuv13 ně v neznázorněných axiálních vedeních uvnitř nosného tělesa 24. Prostřednictvím svěracího elementu 40 ve tvaru bloku a svěracích elementů 42 ve tvaru šroubů je možné aretovat nožové podpěry 38 v různých axiálních polohách. Jak je patrno z obr. 2, ponoří se sekací nože 18 při axiálním posunutí ve směru na nosné těleso 24 skrz otvory 44 do nosného tělesa 24, takže jejich přesah přes horní hrany sekacích nožů 14 věnce 12 sekacích nožů 14 o větším průměru je měnitelný. Tím úsekem, kterým jsou sekací nože 18 ponořeny do otvorů 44 nejsou funkční. Jejich účinná délka je jen jejich přesah přes horní hranu sekacích nožů 14. Tenti přesah určuje svislou hloubku vnějších rohů 22 na obr. 1.

Mezi sekacími noži 18 věnce 16 sekacích nožů 18 o menším průměru, které jsou prestavitelné ve dvou směrech, je vzhledem k vyobrazení na obr. 2 na horní straně nosného tělesa 24 frézovací hlavy 6 upraveno několik pilových listových elementů 46.. Tyto pilové listové elementy 46 provádějí pilový řez podél vodorovných ploch vnitřních rohů 20 podle obr. 1. Tak jsou svislé plochy vnitřních rohů 20 opracovávány břity sekacích nožů 14 a vodorovné plochy pilnrými listovými elementy 46.

V souladu s tím jsou k přestavítelným sekacím nožům 18 věnce 16 sekacích nožů 18 o menším průměru přiřazeny nástroje 48 pro jemné opracování, například hladicí nože. Tyto hladicí nože jsou upevněny na vnější hraně nožovéh© unááeče 34 tak, že jejich břity jsou upraveny zhruba-v tangenciálním směru věnce 16 sekacích nožů 18 o menším průměru. Splňují přitom stejný účel jako pilové listové elementy 46. Protože nástroje 48 pro jemné opracování, například hladicí nože, jsou upevněny na nožových unášečích 34, vy14 konávají taká všechny přestavné pohyby společně s těmit® nožovými unášeči 34, takže zůstávájí stále ve shodné relativní poloze vzhledem k sekacím nožům 18 a vyhlazují, případně jemně opracovávají vždy vodorovné plochy vnějších rohů 22 podle obr. 1.

Přestavpvání sekacích nožů 18 věnce 16 sekacích 18 o menším průměru se u frézovací hlavy 6, znázorněné as obr. 2, provádí manuálně. Pro provedení přesného nastavení je účelné frézovací hlavu 6 krátkodobě vyjmout ze zařízení a upravit ji do příslušně nastavená polohy, ve které lze potom uvolněné sekací nože 14 polohově přesně upnoute Přestavování sekacích nožů 18 je však taká možné prostřednictvím vhodných automatických přestavovacích prostředků.

Frézovací hlava 6 podle vynálezu umožňuje u zařízení, ve kterém mají být vytvořeny stupňová rohy na stromovém kmenu 2, pracovat jen s polovičním počtem pohonů frézovacích hlav 6 a případně podstatně zmenšit skladování různých stanovených nástrojů.

•r. ZOENKft KOREJZOVé

Claims (17)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro děiení stromových kmenů na dřevěné výrobky s nejméně jednou dvojicí protilehlých, kolem osy otáčeaí otočné poháněných frézovacích hlav, se vždy dvěma věnci s nejméně dvěma sekacími noži, jejichž břity jsou upraveny v podstatě rovnoběžně s osou otáčení, a to pro boční omezení dvou vedle sebe ležících oddělovaných bočních prken © různé šířce na jedné straně stromového kmene prostřednictvím vyfrézování vždy dvou rovnoběžně upravených stromcvýeb okrajových rohových pásů, přičemž břity obou věnců sekacích nožů jsou upraveny na různých rotačních průměrech a sekací nože jsou vhodné pro vytváření štěpků z vybíraného rohového materiálu, jakož i s ke každé dvojici frézovacích hlav přiřazenými oddělovacími pilovými prostředky pro oddělování těchto obou bočních prken, vyznačující s e t í m , že u dvojicC·frézovacích hlav (6 je rotační průměr sekacích nožů (14, případně 18) obou věnců (12, 16) sekacích nožů (14, 18) navzájem relativně přestavitelný a účinná šířka sekacích nožů (18) ve dvojici frézovacích hlav (6) protilehlých věnců (16) sekacích nožů (18) má nastavitelný malý průměr pro boční omezení vně upraveného, užšího z obou bočních prken.

2^όπά výrebky podle nároku 1 nebo G 3 jedním na pohánécigf přiděli upevnitolným a kolom oey otáčeni otočným nosným tpú peseta, které—je na svém vnějším obvodu opatřeno dvěma-věněj/ jména Hvnn ^plran.ính πητι’ι prn vytvároni šťňpfei*! g-na.tapiž_? ^z ýÉu—vyfrézovávanýoh rohových--páeů_T—je jichž-brity při rotac^/ ^p-ignjí v pnriatatÁ rjumnhŘŤnp lr nsa-otáčaní upr ave wé-~~ jrfnyáloné, v podstatě- válcové ro-taéní plochy o různém prů/ T^ě«*y vyznačující se tím, že sekací nože (14, 18) nejméně jednoho věnce (12, 16) sekacích nožů (14, 18) jsou svými břity v nosném tělese (24) přesfcavitelné v radiálním odstupu od osy (10) otáčení, a to pro změnu průměru jedné z rotačních ploch v poměru ke druhé, a přesah břitů věnce (16) sekacích nožů (18) menšího průměru je měnitelný v axiálním směru pres axiální prodloužení břitů věnce (12) sekacích nožů (14) většího průměru pro nastavení požadované účinné šířky břitů věnce (16) sekacích nožů (18) menšího průměru.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že osa (10) otáčení nejméně jedné dvojice frézovacích hlav (6) je upravena rovnoběžně k rovinám řexu příslušných pilových prostředků pro oddělování.

3, /i&ro&u Ί páaft v 7ařÍ7flm' p_r? fjžl«ní_flt rnmmrýrÍi Ímnnů.na Λ^η^ί

4. ^podle nároku 3, vyznačující se tím, že sekací nože (14, 18) jednoho věnec (12, 16) sekacích nožů (14, 18) jsou vzhledem k jejich obvodové poloze přesazeny vzhledem k sekacím nožům (18, 14) druhého věnce (16, 12) sekacích nožů (18, 14).

5. /podle nároku 3 nebo 4, vyznačující setím, že věnec (16) sekacích nožů (19) menšího průměru je opatřen pevně upnutými sekacími noži (18) a věnec (12) sekacích nožů (14) většího průměru je opatřen sekacími noži (14), u kterých je radiální odstup břitů od osy (10) otáčení nastavitelný.

6.

7.

8.

9.

—-j f f ipodle nároku 5, vyznačující se tím, že sekací nože (18) věnce (16) sekacích nožů (18) menšího průměru jsou společně uspořádány na nosném elementu, který je v axiálním směru více nebo méně zasunutelný do nosného tělesa (24) a je v nosném tělese (24) aretovatelný v různých polohách zasunutí.

'podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že nožové unášeče (34) sekacích nožů (18) věnce (16) sekacích nožů (18) menšího průměru jsou jednotlivě a ve tvaru křížových saní vedeny na nosném tělese (24) a jsou aretovatelné v různých polohách vedení ve tvaru křížových saní.

rpoďle nároku 7, vyznačující se tím, že každý nožový unášeč (34) věnce (16) sekacích nožů (18) menšího průměru je posuvně veden v podstatě v radiálním směru na v podstatě axiálně upravené nožové podpěře (38) a je na ní aretovatelný prostřednictvím svěracích elementů (36).

—y / 4*

Ypodle nároku 8, vyznačující se tím, že každá nožová podpěra (33) je v axiálním směru posuvně vedena ve vedení nožových hlav v nosném tělese (24) a je na něm aretovatelné prostřednictvím svěracích elementů (40, 42).

(podle nejméně jednoho z nároků- 3 až 9, vyznačující se tím, že nosné těleso (24) je na čelní straně věnce (12) sekacích nožů (14) většího průměru přivrácené k věnci (16) sekacích nožů (18) menšího průměru opatřeno nástroji (43) pro jemné opracování

10.

11.

12.

13.

14.

15.

těch ploch vnitrních rohů (20), opracovaných věncem (16) sekacích nožů (18) většího průměru, které vytvářejí úhel s břity sekacích nožů (14) věnce (12) většího průměru.

'podle nároku 10, vyznačující se tím, že nástroje (43) pro jemné opracování jsou pilové listové elementy (46).

I žLařt ^enc'

Vpodle nároku 10 nebo 11, v y z n a = čující se tím, že nástroje (48) pro jemné opracování jsou uspořádány v obvodových mezilehlých prostorech mezi sekacími noži (14, 18).

iťar/ez;/

Vpodle nejméně jednoho z nároků 3 až 12, vyznačující se tím, že věnec (16) sekacích nožů (18) menšího průměru je na své čelní stran© odvrácené od věnce (12) sekacích nožů většího průměru opat řen nástroji (48) pro jemné opracování.

’&νη'ΐ/η/ fpodle nároků 13, vyznačující se tím, že nástroje (48) pro jemné opracování jsou hladicí nože, jejichž břity jsou v podstatě upraveny v radiální rovině, vyznačující se tím (podle nároku 14, že hladicí nože jsou upraveny na volných čelních stranách nožových unášečů (34) věnce (16) sekacích nožů (18) menšího průměru.

'podle nejméně jednoho z nároků 3 až vyznačující se tím, že přestavitelné sekací nože (18) jsou vytvořeny pro manuální přestavováni,

16.

17.

~Ypodle nejméně jednoho z nároků 3 až 15, vyznačující se tím, že přestavitelně sekací nože (14, 18) jsou opatřeny prestavovacími pohony.