CZ145496A3 - Disposable absorption article - Google Patents

Description

Tato žádost je Částečným pokračováním Žádosti !3qšaQiyji ·* q i z; ¹ 3 i iP / ’ · 2 3.“ ! / 1 ' ¹ c 3. Z͹J. _f '3^2

Tento vynalez se týká absorpčních výrcbkň jako jsou například pleny, kalhotky při inkontinencí, tréninková kalhotky a podobné, přesněji pak absorpčních výrobků majících roztažiteinou pasovou úpravu, zajišťující dynamické posazeni okolo nositele, stejně jako zlepšené zadržovací charakteristiky daného absorpčního výrobku,

Dosavadní stav techniky

Kojenci a jiné inkontinentní osoby nosí absorpční výrobky jako jsou pleny, aby se zachycovala a zadržovala moč a další tělové eksudáty. Funkcí absorpčních výrobků je jak zadržovat vyměšované materiály, tak tyto izolovat od těla svého nositele a jeho spodního a ložního prádla. Příslušné technice je známo mnoho různých základních designů jednoo : = '· rázových absorpčních výrobků. Např. patent US, s názvem Jednorázová plena, vydaný Dunca.novi 31. ledna, 1967, popisuje plenu na jedno užití, jež dosáhla širokého přijetí a komerčního úspěchu. Patent US 3 360 003, a Bajerovi

- 2 s názvem Stahující se boční díly pro plenu na jedno použití, vydaný Buellovi dne 14. ledna, 1975, popisuje jednorázovou plenu s e1 a 51ikovanou nožní manžetou, která též dosáhla širokého rozšíření a komerčního úspěchu,

Nicméně, absorpční výrobky mají tendenci se prohýbat či odchlipovat a posouvat/sk1ouzávat se po těle nositele během nošení. Toto prohýbání/odchlipování a posun/sklouzávání způsobují relativní pohyby nositele když dýchá, pohybuje se a mění pozice, působením dolů směřujících sil generovaných při naplnění výrobku tělovými eksudáty a deformací materiálů absorpčního výrobku samého, je-li podroben takovým pohybům daného nositele. Toto prohýbání/ odchlipování a posun/sk1ouzávání absorpčního výrobku může vést k jeho předčasnému unikání a špatnému posazení výrobku okolo nositele v oblastech pasu a nohou.,

Aby absorpční výrobky více přiléhaly k nositeli, některé komerčně k dostání absorpční produkty jsou opatřeny Příklad jednorázové pleny e i as 11ckymi úpravami, s elastickými bočními d ί 1 y 092, s názvem Absorpční v patentu ť3 5 151 d v n a m i c k o u d a s o v o u je uveden výrobek s úpravou, mající předem uspořádaný závěs, vydaný pro Bue11 a , C 1 e a r a a F a i c o r. e h o dne 22. září, 1992. Nicméně, elastika jsou drahá a během sestavování vyžadují určitý stupeň manipulace a zpracování. Dále, zatímco elastika poskytují určitý stupeň pružného roztažení pro daný absorpční výrobek, komponenty absorpčního výrobku, k němuž jsou elastika jsou typicky neelastické, takže elastika musí roztažena, než jsou připevněna k absorpčnímu připevněna, být předem výrobku anebo neelastické komponenty musí být podrobeny me :han ickému roztažení (například, prstencovému válcování), k umožnění toho. a bv dodané elastikům b v 1 o ú 1 i ηn* přidané elastikům omezováno neelastickými komponenty.

Je tedy cíLem tohoto vynálezu zajistit poměrné Levný, snadη o ρ r o duk o\a t e1nv absorpční výrobek, jenž má během použití trvalé djnamlcké posazení okolo svého nositele.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout absorpční výrobek, jenž má unikátní pasovou úpravu bez užití elastika, jež zajišťuje trvalé dynamické posazení a zvýšenou odolnost před unikáním během používání, v důsledku přizpůsobí vosi i materiálů formujících pasovou úpravu na základě jejich snadno roztažitelné povahy.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout na ahsorpčním výrobku pasovou úpravu, jež vykazuje elastiku podobné chování ve směru aplikované síly anebo protažení, bez použití dodatečného elastického materiálu.

Tyto a další cíle tohoto vynálezu budou snadněji zřejmé, když budou posuzovány s odkazem na daný následující popi s a ve s p o j e r. í s p ř í s 1 u š n ý mi d o p r o v o d n ý m i v ý křes y ·

Podstata vynálezu

Tento vynález zajišťuje absorpční výrobky jako jsou pleny na jedno použití, kalhotky v případech inkonti nence, prádla dámské hygieny pasovou úpravu, která stejně jako zadržovací výrobku. Tyto absorpční přednostně obsahující držáky plenek, součásti spodního a podobné, jež mají unikátní zdokonaluje dynamické posazení, charakteristiky daného absorpčního výrobky zahrnují soubor šasi tekutinami propustnou horní vrstvu, tekutinami nepropustnou dolní vrstvu, a absorpční jádro umístěné mezi danou horní a zadní vrstvou; roztáčíte!ný pás; a uzavírací systém pro udržování absorpčního výrobku na daném nositeli. Absorpční jádro má boční okraje a pasové okraje.

V zejména přednostním absorpční výrobek ztvárnění tohoto vynálezu má tvar ⁿ Γ, obsahující soubor šasi uspořádaný v druhém pasovém regionu.

roztažitelnou úpravu. jež t ě i u více přizpůsobivé posazení a r o z t a ž i t e i n ý pás R o z t a ž i t e1n ý pás zajišťuje poskytuje pohodlnější pomocí počátečního, přizpůsobivého upevnění pleny k nositeli a udržováním si tohoto posazení. Roztažitelný pás dále vyvíjí a udržuje nosící síly (tenze, napětí), které zvyšují tenze vyvíjené a udržované systémem uzávěru. Roztažitelný pás dále zajišťuje efektivnější aplikaci pleny. Ač muže být každý roztažitelný pás sestaven z množství roztažných materiálů, přednostně obsahuje materiál ze strukturální, elastiku podobné folie.

Materiál (žebroví, síť) ze strukturální, elastiku podobné folie (ŠELF) vykazuje elastiku podobné chování ve směru protažení bez použití přidaných elastických materiálů. ŠELF může vykazovat protažení a návrat k původnímu stavu s určitým ohraničeným a náhlým zvýšením síly odporující protažení, kde toto určité ohraničené a náhlé zvýšení odporové síly omezuje další protažení vůči relativné malým prctahovacím silám. Toto určité ohraničené a náhlé zvýšení odporové síly k protažení se nazývá silovým válem. Tak jak se zde užívá pojem silový val, týká se chování odporové síly žebrového materiálu ŠELF během protahování, v němž se v určitém bcdé elongace, odlišném od nenaplého nebo výchozího bodu, síla odolávající aplikovanému protažení náhle zvyšuje. Po dosažení daného silového válu je dodatečného protažení žebrového materiálu ŠELF dosaženo pouze zvýšením síly protažení k překonání větší odporové síly materiálu ŠELF.

Materiál ŠELF tohoto vynálezu obsahuje napínatelnou síť s alespoň dvěmi odlišnými regiony, obsahujícími stejné složení materiálu. První region je orientován v podstatě paralelné k ose protažení tak, že bude procházet deformací na molekulární úrovni v reakci na aplikované osové protažení ve směru v podstatě paralelním k ose elongace před tím, než bude podrobena jakékoli podstatné deformaci na molekulární úrovni podstatná Část druhého regionu. Jak se zde používá pojem v podstatě paralelní, tento se týká orientace mezi dvěmi osami, jíž je přepono vý úhel tvořený těmito dvěmi □

osami anebo protažení těchto dvou os, menší než 45°. V případě zakřiveného prvku může být vhodnější použít lineární osu, jež představuje průměr křivočarého prvku. Druhé regiony na počátku procházejí v podstatě geometrickou deformací v reakci na aplikované protažení ve směru v podstatě paralelním k dané ose.

V obzvláště přednostním ztvárnění je druhý region materiálu ŠELF složen z plurality zvedlých žebrových prvků.

Jak se zde užívá pojem žebrový prvek, týká se vytlačení, v vr a f pn ί n o h n i ρ i i p ’n Ifnnibinarp. i p ž má hlavní n s i, a v o d 1 p i š í -/---- *- — - - , ... - _ . , „ osu. Přednostně je hlavní osa alespoň tak dlouhá jako vedlejší osa. Hlavní osy žebrových prvků jsou přednostně orientovány v podstatě kolmo k ose aplikovaného protažení.

Hlavní a vedlejší osa žebrových prvků mohou být každá lineární, kři vcc ar á anebo jejich kombinace. Jak se zde používá pojem v podstatě kolmý. týká se orientace mezi dvěmi osami, pomocí níž je přeponový úhel zformovaný dvěmi o s iii i či protažení těchto dvou os, větší než 45°. V případě křivočarého prvku může být vhodnější použít lineární osu, která představuje průměr křivočarého prvku.

Žebrové prvky dovolují druhému regionu aby procházel v podstatě geometrickou deformací, jež vede ke znatelné menším odporovým silám vůči aplikovanému protažení, než jaké vykazuje deformace na molekulární úrovni prvního regionu. Jak se zde používá pojem deformace na molekulární úrovni, týká se deformace, jež nastává na úrovni molekut a není rozeznatelná pouhým okem. To jest, ač může člověk rozeznat účinek deformace na molekulární úrovni, napr.

materiálu ŠELF. nedokáže dovoluje anebo způsobuje.

pro tažení jež to rozpoznat deformaci,

To je protikladu k pojmu 'geometrická deformace. Jak se zde užívá pojem geometrická deformace týká se deformací materiálu ŠELF, jež jsou obvykle rozeznatelné pouhým okem, když je materiál ŠELF nebo výrobky ho obsahující podroben aplikovanému protažení. Typy geometrické deformace obsahují, ale nejsou omezen;/ na, přehvbání, rozbalování a otáčení.

Materiál ŠELF přednostně vykazuje alespoň dvě znatelně rozdílné fáze odporové síly vůči aplikovanému protažení podél alespoň jedné osy, když je podroben aplikované k dané ose. ŠELF obsahuje dva odlišné regiony. Jeden elongaci ve směru paralelním napínatelnou síť, mající alespoň z regionů je konfigurován tak, že vykazuje odporové síly v reakci na aplikované osové protažení ve směru paralelním k ose předtím, nez podstatná část druhého regionu vyvine signifikantní odporové síly vůči aplikovanému protažení. Alespoň jeden z daných regionů má délku dráhy povrchu, jež je delší nez ma druhý region, jak měřeno v podstatě paralelně k dané ose, zatímco je materiál v nenaplém stavu.

Region	výkazu jící	větší	délku dráhy pov	rchu obsahuje jede;
anebo	více žebro	v ý c h	prvků, jež se	protahují za rovin
d r -j d ·° d o	f O i r -. · ·	V Γ C	v y k a z u j e p r v η í	odporové sil v vů ó
a p i i k o v	a r. é rn ;.i p r o c	a ž e n i	až do momentu,	kdy je ρro t ažen

struktur y dostateč né ke způsobení toho, že pod statná část regionu, majíciho větší délku dráhy po vr ch u, v stoupí do roviny aplikované eiongace <t.j. srané se v podstatě koplanární s osou aplikované eiongace), na základě čehož materiál ŠELF bude vyvíjet druhé odporové síly proti dalšímu protažení, Celková odporová síla vůči protažení je vyšší, než první odporová síla vůči protažení zajišťovaná prvním regionem.

Přednostně má první region první délku dráhy povrchu, LI, jak měřena v podstatě paralelní k předem stanovené ose, zatímco materiál ŠELF je v nenaplém stavu. Druhý region má druhou délku dráhy povrchu, L 2 , jak měřena v podstatě paralelní k předem stanovené ose, zatímco materiál ŠELF je p o v rohu, L1, je menší

Í.2 region ma p r ůřezovou plochu, A 1 .

v důsledku v nenaplém stavu. První délka dráhy než druhá délka dráhy povrchu, přednosrně e i a > tický modulus, El, a

První region produkuje sám odporovou sílu, Pl, deformace na molekulární úrovni v reakci na aplikované osové protažení, D. Druhý region produkuje odporovou sílu, P2 , v důsledku geometrické deformace v reakci na aplikované /

osové protažení, D. Druhý region má přednostně elastický moduluS) E2, a průřezovou plochu, A2. Odporová síla, Pl , je znatelně větší, než odporová síla P2 , pokud je (Ll + D) menší než L2.

Přednostně, když (Ll+D) je menší než L2, první r.?gi;c zajišťuje počáteční odporovou sílu vůči aplikovanému osovému protažení, D, která v podstatě vyhovuje příslušné rovnici (Al x El x D)/L1. Když je (LI + D) větší než L2, první a druhé regiony' poskytují spojenou celkovou odporovou sílu, PT, vůči aplikovanému osovému protažení, D, rovnající se této rovnici:

(Al x El x D) (A2 x E2 x/Ll + D - L2/)

PT = _ t _

El L2

V přednostním ztvárnění vykazuje materiál ŠELF Poissonův efekt lateráíní kontrakce menší než asi 0,4 při 20% protažení, jak měřeno kolmo k ose protažení. Jak se zde používá pojem Poissonův efekt lateráíní kontrakce, tento popisuje chování lateráíní kontrakce materiálu, jenž je podroben aplikovanému protažení. Přednostně materiál ŠELF vykazuje Poissonův efekt lateráíní kontrakce menší než asi 0,4 při 60% protažení, jak měřeno kolmo k ose protažení.

Délka dráhy povrchu druhého regionu je alespoň asi o 15% větší, než má první region, jak měřeno paralelné k ose protažení zatímco je materiál ŠELF v nenaplém stavu. Přednostně je délka dráhy povrchu druhého regionu alespoň asi o 30% větší, než má první region, jak měřeno paralelně k ose protažení zatímco je materiál ŠELF v nenaplém stavu.

Absorpční výrobek má přednostně koncový okraj v prvním pasovém regionu a koncový okraj v druhém pasovém regionu. Přednostně je jeden, z pasových okrajů absorpčního jádra vzdálen od přilehlého koncového okraje absorpčního výrobku v prvním pasovém regionu vzdáleností A_. Druhý pasový okraj a

absorpčního jádra je vzdálen od přilehlého koncového okraje absorpčního výrobku v druhém pasovém regionu vzdáleností n e i m é n ě 2 A .

Přehled obrázků na výkresu

Ač je příslušná specifikace zakončena patentovými nároky konkrétně zdůrazňujícími a zřetelně nárokujícími předmět považovaný za tento vynález, má se za to, že vynález bude snáze pochopen z následujících popisů, učiněných ve spojení s příslušnými doprovodnými kresbami, v nichž jsou použita stejná označení k označování v podstatě identických prvků a kde;

Obr. i - půdorys ztvárnění jednorázové pleny tohoto vynálezu s odříznutými díly k jasnějšímu zobrazení její podkladové struktury, s vnitřním povrchem k prohlížejícímu.

Obr. 2 - pohled řezem na jednorázovou pleny na Obr. 1 podél linie 2-2 na Obr. 1.

Obr. 3 - půdorys alternativního ztvárnění pleny tohoto vynálezu.

Obr. A - půdorys dalšího alternativního ztvárnění pleny tohoto vynálezu.

Obr. 5 - půdorys přednostního ztvárnění materiálu ŠELF s napínáte lnou sítí tohoto vynálezu s deformacemi čelem k pozorovateli.

Obr. 5A - segmentový, perspektivní pohled na materiál. SELE z Obr. 5 v nenaplém stavu.

Obr. 5 B - segmentový, perspektivní pohled na materiál z Obr.

v naplém stavu, ,i .·> povídající fázi I na křivce síla-protažení na Obr. 6.

Obr. 50 - segmentový. perspektivní pohled na materiál ŠELF z Obr. 5 v naplém stavu, odpovídající fázi IΓ na křivce síla-protažení na Obr. 6,

Obr . 6

Obr . 7

Obr. 8

Obr. 10

Obr. 11

Obr. 12

Obr. 13

Obr. 14

Obr. 15 graf odporové síly verš. procenta protažení, porovnávající chování materiálu ŠELF tohoto vynálezu z Obr. 5, s jinak identickým, planárním, základním polymerovým žebrovým materiálem.

graf chování elastické hystereze materiálu ŠELF z Obr. 6, když je podroben 60% protažení a zkoumána jeho hysterezní reakce.

zjednodušený boční pohled na přednostní zařízení používané k formování této části materiálu ŠELF tohoto vynálezu.

půdorys protilehlých do sebe zapadajících desek zařízení na Obr. 8 s vedle sebe vystavenými, do sebe zapadajícími plochami.

zjednodušený boční pohled na statický lis užívaný k formo vání alespoň části základní folie do struktury ŠELF tohoto v y n álezu zjednodušený boční pohled na kontinuální, dynamický lis. používaný k formování předem stanovených dílů základní folie do materiálu ŠELF tohoto v y n á i e z u .

zjednodušený boční pohled na zařízení užívané ke zformování alespoň části základní folie do materiálu 3ELF tohoto vynálezu.

zjednodušený pohled na ještě další zařízení používané k zformování alespoň Části základní folie do materiálu ŠELF tohoto vynálezu.

graf odporové síly verš. procenta protažení, porovnávající chování alternativního Žebrového materiálu ŠELF, jenž je laminátem složeným z vrstvy polymerové folie a netkané vrstvy upevněné a d n e z i v e m , mající napínatelnou sít tohoto vynálezu, k jinak identickému, n e z f o r m o v a n é m u planárnímu základnímu žebrovému materiálu.

graf chování elastické hystereze žebrového materiálu s napínatelnou sítí z Obr. iv, když je podroben 60% protažení a zkoumána jeho reakce elastické hvstereze, a

Obr. 16 - bokorys torza těla nějakého nositele,

Příklady provedení vynálezu

Jak se zde užívá termín absorpční výrobek, tento se týká výrobku, jenž pohlcuje a zadržuje tělové eksudáty, a konkrétněji, týká se výrobku, které jsou umístěny proti anebo v b1ízkosti a zadržovaly různé těla daného eksudáty nositele, vylučované aby pohlcovaly tělem. Pojem 'jednorázový'’, zde užívaný, se týká výrobků, u kterých se nepočítá s jejich praním používáním jako absorpční s jeji ch odhozením do přednostně recyklované, zbavuje způsobem ci jinou ' ý r o b e k ( t . j po je u no m kompostované, či novu

I Ω Γ í ť použiti a j so u se j i ch ocnranou s 1 u č i t e 1 nym s p r as z ř e d í) . Pojem jednotkový absorpční výrobek se týká absorpčních produktů, jež jsou tvořeny z oddělených částí spojených dohromady k vytvoření koordinované entity tak, že n e v y ž a d u j í oddělené m a n i p u 1 a t i v η í části jako je samostatný držák a vložka. Upřednostňovaným ztvárněním absorpčního výrobku tohoto vynálezu je příslušný jednotkový absorpční výrobek, plena 20, zobrazená na Obr. 1. Tak jak je používán v tomto materiálu pojem plena, vztahuje se k absorpčnímu výrobku, který všeobecně nosí kojenci anebo inkonti nentn; osoby, a je nošen okolo dolního torza těla daného nositele. Avšak, mělo by být chápáno, že tento vynález je rovněž použitelný na jiné absorpční výrobky, jako jsou například kalhotky a spodky pro osoby trpící inkontinencί, tréninkové kalhotky, hygienické spodní součásti oděvu dámské hygieny a tak podobné.

Obr. 1 je půdorysný pohled na p L e n u 20 tohoto vynálezu v jejím vyrovnaném, nestačeném stavu (t.j. s elastickou, indukovanou kontrakcí vytáhlou ven), s částmi této struk tu1 1 ry, jež jsou odříznuty, aby bylo jasněji zobrazeno příslušné sestavení pleny 20, a s tou částí pleny 20 , která kontaktuje nositele, obrácenou k prohlížejícímu. Jak je ukázáno na Obr. 1, plena 20 má celkový tvar T a obsahuje: (a) soubor šasi 22, přednostně se skládající z tekutinami propustné horní vrstvy 24 . tekutinami nepropustné dolní vrstvy 26 spojené s horní vrstvou 24 , absorpčního jádra 28 umístěného mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26., e 1 astikovaných nohových manžet 30. ( b) roztařitelného pásu 32 a (c) a systému

uzavření	k upevnění pleny	na	nosíte 1 i	, obsahuj ící	pár
páskových poutek 34 . Plena 20 zobrazená na	Obr .	1 má	vnitřní plochu	36.
(čelem k	prohlížejícímu s i	Obr	1) ,	vnější	plochu	38.,
protilehle	u v Γ; z, h m i plose	3ó> ,	první p	J s o v o -j	o c i a s t	40.,

druhou pasovou oblast 42 , protilehlou první pasové oblasti 40, a obvod, který je definován vnějšími okraji pleny 20 . v němž jsou podélné okraje označeny 44 a koncové okraje jsou označeny 46 . (Zatímco osoba kvalifikovaná v dané technice poznává, že nějaká plena je obvykle popisována ve smyslu jako mající pár pasových oblastí a oblast rozkroku mezi těmito pasovými oblastmi; v této aplikaci, pro jednoduchost terminologie, je plena 20 popisována jako mající jen pasové oblasti, přičemž každá z pasových oblastí obsahuje část pleny, jež by obvykle byla označena jako oblast rozkroku). Vnitřní plocha 36 pleny 20 obsahuje tu část pleny 20 , jež je umístěna přilehle k tělu daného nositele během používání (t. j., tento vnitřní povrch 36 je obecně tvořen alespoň částí dané horní vrstvy 24 a jinými komponenty, připojenými k této horní vrstvě 2 4), Vnější povrch 38 zahrnuje tu část pleny 20., která je umístěna ve směru od těla daného nositele (t. j., vnější povrch 3 8 je obecné tvořen alespoň částí dolní připojenými k této dolní 40 a druhá pasová oblast vrstvě

42, v tomto a ostatními komponenty 26). První pasová oblast _ pořadí, se protahují od koncových okrajů 4 6 obvodu k laterální ose 43 pleny 20.. (Příslušný Laterální smě

2 (směr nebo šířka x_) je definován jako směr rovnoběžný s laterální osou 88 pleny 20 1 příslušný podélný směr (směr nebo délka y.) je definován jako směr rovnoběžný s příslušnou podélnou osou 89 ; ^d příslušný osový směr (směr nebo tloušťka ž.) je definován jako směr protažený skrze tloušťku pleny 22.·)

Obr. 1 zobrazuje upřednostňované ztvárnění souboru šasi 22 , ^v němž horní vrstva 28 a dolní vrstva 26 mají rozměry délky a Šířky celkově větší, než ty u absorpčního jádra 2 8 . Horní vrstva 28 a dolní 26 se protahují za okraje absorpčního jádra 28, čímž vytvářejí Části obvodu této pleny 20. Periferie definuje příslušný vnější obvod, či jinými slovy, příslušné okraje pleny 20 · Obvod zahrnuje podélné okraje 8 8 a koncové okraje 8 6.

je pohled řezem na plenu 2 O , učiněný podél 2-2 na Obr. 1, v druhé pasové oblasti 8 2 . Obr.

zobrazuje sestavení souboru šasi 2 2 , pás 32 a spojení pásu 32 se souborem Šasi 2 2 . Soubor šasi 22 zahrnuje přísLušnou horní vrstvu 28 , dolní vrstvu 26 a absorpční jádro 28 (na Obr. 2 znázorněné celkové). Horní vrstva 28 a dolní vrstva 26 se přednostně protahují podélně, směrem ven za pasový okraj 59 absorpčního jádra 28 a formují koncovou klopu 6 2; laterální okraj 60 souboru šasi 22 je zformován u distálního okraje 63 koncové klopy 62 pomocí okraje horní vrstvy 28 a dolní vrstvy 26 . Pás 32 je připojen ke koncové klopě 62 souboru Šasi 22 přilehle laterálního okraje 60 · Jak uvádí 32 je přednostně připojen k dolní vrstvě 26 připevnění pasu 50. Pás 32 je uveden na Obr.

obsahující materiál strukturální, elastiku podobné (ŠELF) 5 2 (jak popsáno dále), přednostně složený

Obr. i n i e řezu

Obr. 2, pás pomocí prvku 2 jako folie z laminátu .4 1 nebo více vršte' podobě

Obr . 2 obsahující tři vrstvy: vnitřní 53 , vnější 55 a podpůrnou 58 vrscvu mezi vnitřní 53. a vnější 5 5 vrstvou. Vnitřní vrstva 53 je vrstva připojená k dolní vrstvě 26 pomocí prvku připevněni pasu 50.

3

Soubor šasi 22 pleny 20 je uveden na Obr. 1 jako zahrnující hlavní těleso (šasi) pleny 20 Soubor šasi 22 se skládá alespoň z jednoho absorpčního jádra 29 , přednostně krycí vrstvy obsahující horní vrstvu 24. a dolní přednostněji elastiko váné nohové manžety 50.,

Šasi souboru 22 má pár nohových okrajů 61 , jež typicky formují část podélných okrajů 44 pleny a pár laterálních na Obr. 1 je roztažitelný pás 32, laterálních okrajů, zatímco druhé lateráíní okraje formují jeden z koncových okrajů 46 pleny 20. Tudíž, soubor šasi 22 obsahuje hlavní strukturu pleny s jinými přidanými úpravami a formuje kompozitní strukturu pleny. Příkladný vzor souboru šasi tohoto vynálezu je popsán vnější vrstvu 2.6, a okrajů 60.

k

V podobě i ρ d n o m u z v patentu u; ledna, 1975

Ρ 1 e n a tvar ne i 4 .

350 003, vydaném X-nnefnu 3. 3ueilovi jenž je zde zapracován referencí.

20, tak jak je uvedena na Obr. 1 , má celkově Pasový okraj 59. absorpčního jádra 23 v první pasové oblasti 40. je umístěn od přilehlého koncového okraje 46 pleny 20 v první pasové oblasti vzdáleností A., označenou jako 110 na Obr. 1. Přednostně je vzdálenost A v rozmezí od asi 1.5 cm do 0,8 cm, přednostněji od asi a nej přednostně ji je

2,0 pru n v

1,5 cm do 5,0 cm pasový okraj 5 ί absorpčního jádra 28. v druhé pasové oblasti 42 je umístěn od pleny 20 v druhé pasové jako 112, jež je přednostně přilehlého koncového okraje oblasti vzdáleností označenou alespoň 2A, přednostněji aspoň 3A a nejpřednostněji asi 4A.

Vzdálenost 112 , vzdáLenost mezi pasovým okrajem 5 9 29 v druhé pasové oblasti 42 a přilehlým okrajem 46 p L e n y v druhém pasovém regionu není závislá na. či definována rozměrem A (t.j.. umístění pasového okraje absorpčního jádra je první pasová oblast od přilehlého koncového okraje dané pleny). Vzdálenost 112 je přednostně alespoň 6,0 cm, raději alespoň absorpčního jádra koncovým nezbytně :m a nejraději. alespoň 8.9

Obzvláště přednostní ztvárnění jednorázové pleny 20 má vzdálenost 112 asi 9,0 cm

N'a Obr. 1 má šasi 22 délku 115, jež se protahuje mezi koncovými okraji 46 , umístěnými v první pasové oblasti 40 a druhé pasové oblasti 42 v tomto pořadí. Sasi 22 má šířku rozkroku 117 měřenou v nejužší části šasi mezi nohovými okraji 61 . Hranice šířky rozkroku 1 i7 a délka rozkroku 115 definují hlavní díl šasi. Hlavní díl šasi je ta část šasi, jež typicky obsahuje podstatnou část, a často, celé absorpčn í jádro.

Absorpčním jádrem 2 8 může být jakýkoli absorpční schopný pohlcování a zadržování tekutin jako moči a jiných, určitých tělových eksudátu. Jak je znázorněno na Obr. 1, absorpční jádro 23 má plochu k oděvu, plochu k tělu, boční okraje 53. a pasové okraje 5 9 . Absorpční jádro 23. může být c k -? rozmanitosti v e 1 i k o s t í a t v a r ú (např. , e tvaru přesýpacích hodin, ve tvaru T, asymetrické a pod.) a ze široké rozmanitosti tekutiny p o hi c u j í c í c h materiálů, běžně používaných v plená c h na jedno použití a ostatních absorpčních v ý r o b c í c h , jako je například rozmělněná dřevěná buničina, na kterou se všeobecně odkazuje jako na airfeít, Příklady ostatních vhodných absorpčních materiálů obsahují krepovou ounič i tou vatu, tavením foukané polymery včetně koformy, zesítěná celuLozová vlákna, tkanivo obsahující pás;,· hedvábného papíru a tkaninové lamináty, absorpční pěny a houby, superabsorpční polymery, absorpční gelové materiály, či jakýkoli ekvivalentní materiál anebo kombinace těchto materiálů. Rovněž příslušná konfigurace a sestavení absorpčního jádra může být rozmanitá (například, absorpční jádro může mít různé zóny gradient, superabsorpční gradient, s nižší průměrnou vahou základní báze. či mohou obsahovat j e i r. u n e b o v i c e vrstev anebo s t r u i; t u r . C e 1 k o v á a b s o r ρ ó η í kapacita daného absorpčního jádra 2 3 , by však nicméně mela být slučitelná s plánovaným zatížením a zamýšleným používáním plen y 20, D á 1 e , příslušná velikost a absorpční kape čita a b s o r ρ é η í h o jádra 2 3 m ů ž e b ý t r o z :n a n i t á , a b y s e v vr i Děno o ose in i Kove .

hmatnosti, hydrofilní či zóny pohlcování

5 přizpůsobila nositelům a to od kojenců, až k dospělým osobám. Přednostní ztvárnění pleny má obdélníkové absorpční jádro.

absorpční struktura užitečná k použiti jako absorpční jádro 28 tohoto vynálezu, jež dosáhla širokého pří.rabí a komerčního úspěchu, je popsána v patentu U.S. 6 610 676,. s názvem absorpční struktury s vysokou hustotou, vydaném Weismanovi a Goldmanovi dne 9. září, 1986. Patent U.S. 4 673 402, nazvaný absorpční výrobky jádry, vydaný Weismanovi, Houghtonovi června, 1987 a patent U.S. 4 888 231, s duálně vrstvenými a Gellertovi dne 16.

s názvem absorpční Angstadtovi dne 19. s názvem absorpční prachovou vrstvou, vydaný 1989, a patent U.S. 4 834 735 • 3 o k o u hustotou, které maj' jádro s prosince prvky s hustotou a Bergov:

ii a ji z ony pn ji mana s nizsi a nižší vahou základní báze, vydaný Aiemanvmu dne 30. května, 1989, rovněž popisují absorpční struktury, jež jsou užitečné v tomto vynálezu, absorpčním jádrem 2 8 , je přednostně absorpční struktura s duáiní vrstvou, popsaná v patentu US 5 234 423, s názvem Absorpční výrobek a elastickou pasovou úpravou a zvýšenou absorbencí, vydaný Alemanymu a Clearovi dne 10. srpna, 1993. Každý z těchto odkazů je zapracován v tomto materiálu prostřednictvím reference.

Dolní vrstva 26 je umístěna přilehle k povrchu k oděvu absorpčního jádra 28 a je k němu přednostně připojena pomocí připevnovacího zařízení (není zobrazeno), takového, jež je dobře známo v dané technice. Například, dolní vrstva 26 může být upevněna k absorpčnímu jádru 28 pomocí stejnoměrné, souvislé vrstvy adheziva, vzorované vrstvy adheziva anebo uspořádáním oddělených linií, spirál či bodů adheziva. Adheziva, jež byla shledána jako dostatečná, jsou vyráběna společností ii. 3. Fuller Company of St. Paul, Minnesota, na trhu jako HL-1258. Prostředky připevnění budou přednostně obsahovat sít prolamovaného vzoru z vláken lepidla, jak jí popisuje patent US 4 573 9 8 ó , s názvem Jednorázová sou16 eksudátů, vydaný 19 86, jenž je zde upevňovací prostředky otevřené částka spodního prádla na zadržování Minetolovi a Tuckerovi dne 4. března, obsažen referencí. Příkladné sítě vláken zahrnují několik linií adhezních fiiamentů stočených do spirálového vzoru, jak to ilustruje příslušný přístroj a způsoby zobrazené v patentu US 3 911 173, vydaném Spragueovi ml. dne 7, října, 1975; patent U.S. 4 785 996, vydaný Zieckerovi et al. dne 22. listopadu, 1978; a patent US 4 842 666, vydaný Wereniczovi dne 27. června, 1989. Každý z těchto patentů je zapracován v tomto materiálu referencí. Alternativně, dané připevňovací prostředky mohou zahrnovat tepelné spoje, tlakové spoje, ultrazvukové spoje, dynamická mechanická spojení, či jakékoli jiné vhodné p r o s t ř e d kypři pevněn í anebo kombinace těch př i p e ·. ή o v a c í c h prostředků, jež jsou známy v dané technice.

Dolní » r s tva 26 je tekutinám n e ρ r3 p u stná (např. . rooč i ) ρ^:· materiály.

o h eb nv , tento a je přednostně vyráběna z tenké plastické býz použity rovněž jiné pružné, teku z i n Tak, jak se používá v tomto se t v k á těch materiál·' folie, ač mohou ny nepropouštějící materiálu termín jež jsou poddajné a snadno se přizpůsobují celkovému tvaru a konturám lidského těla. Dolní vrstva 2 6 zabraňuje eksudátv, absorbované a zadržené ;omu, aby příslušné absorpčním jádře 28, smáčely části, jež jsou v kontaktu s danou plenou 20, jako například prostěradla a součásti spodního prádla. Dolní vrstva se takto může skládat z tkaného nebo netkaného materiálu, polymerových folií, jako jsou termoplastické folie z polyetylénu anebo polypropylénu, či kompozitních materiálů, jako je folií pokrytý netkaný materiál.

je dolní vrstvou termoplastická folie.

Přednostně s tloušťko¹.

9,012 mm (0 , o ti pa

0,0 51 mm (2,0 tisíciny palce).

Horní vrstva 24 je umístěna přilehle k povrchu k tělu daneho absorpční ho jádra 28. a je předna s tne připojena k něrou pomocí připevňovacích prostředků (není zobrazeno), jako jsou ty, jež jsou dobře známé současnému stavu této

Lechnik:

Vhodná připevňovací zařízení jsou popsána se zřetelem na spojení dolní vrstvy 26 s absorpčním jádrem 28.. Tak, jak je tomto materiálu užíván pojem spojený, zahrnuje v sobě ty konfigurace, jimiž je nějak/ prvek přímo upevněn k druhému prvku, prostřednictvím připojení tohoto prvku k druhému prvku a konfigurace, jimiž je daný prvek nepřímo upevněn k druhému prvku, pomocí jeho k mezilehlému prvku(ům), kterv ie zase připojen V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu 24 a dolní vrstva 26 přímo spojeny jedna pleny a jsou nepřímo spojeny dohromady prípoieni k druhému prvku. jsou horní vrstva s druhou v obvodě prostřednictvím jejich přímého spojení s absorpčním jádrem příslušného přϊ ρevή ov a cí ho prostředku (není

8, pomoc: zobrazen).

Horní vr s tv a a nedráždi vá cr o s měkkým pocitem tato horní vrstva

4 je přizpůsobivá, pokožku nositele. Dále.

2jy je propustná tekutinám (například moči), jimž umožňuje snadno pronikat svou hmotností. Vhodná horní vrstva může být vyráběna ze širokého spektra materiálů, jako jsou porézní pěny, síťové pěny, aperturované plastické folie, či tkané přírodních vláken (například dřevěných nebo hedvábných vláken), syntetická vlákna (jako polyestere v á či polypropylenová vlákna), anebo kombinace přírodních a syntetických vláken. Přednostně je horní vrstva 24 vyrobena z vodu odpuzujícího materiálu, s cílem izolovat pokožku nositele od tekutin obsahu absorpčního jádra 2 8 , jež prošiv' horní vrstvou a jsou obsaženy v absorpčním jádru 28 (t.j., bránit zpětnému nav 1 hóování). Když je horní vrstva 24 vyrobena z hydrofobního materiálu, alespoň její horní plocha je ošetřena, aby byla hydrofilní, takže tekutiny budou procházet horní vrstvou rychleji. Zmenšuje to pravděpodobnost, že tělové eksudáty budou stékat s horní vrstvy 24. spíše, než aby byly vtahovány skrze horní vrstvu 24 a absorbovány v absorpčním jádře 23. Horní vrstva 24 může být učiněna hydrofilní jejím ošetřením nějakým povrcnc/ým činidlem. Vhodné způsoby tohoto ošetření horní vrstvy 24 obsahují její postříkání daným činidlem a ponoření materiálu do něj, Podrobněji o tomto ošetření a hydrofilitě pojednává patent VS 4 938 344, s názvem Absorpční výrobky s mnohonásobnými absorpčními vrstvami, vydaný Reisingovi et al. dne 29. ledna, 1991,

K výrobě horní vrstvy 24 může být využito množství výrobních technik. Například, horní vrstvou 24 může byt netkaná struktura z vláken. Když se horní vrstva skládá z netkané struktury, tato struktura může být netkaným textilem, mykaná, nanesená mokrým procesem, foukaná tavením, hvdrosp1etená, kombinací výše uvedeného či podobně. Přednostní horní vrstva je mykaná a termálně prostředků dobře známých těm, kteří jsou v technologii látek. Přednostní horní tmelená pomocí kvalifikovaní r s t v a obsahuje polypropylénová vlákna staplové délky s jednotkou váhy příze stapiové délky se týká vláken ram (0,625 palce). Přednostně má asi 13 do asi 25 gramů na vrstva je vyráběna firmou asi 2.2. iermin viakna majících délku alespoň 15,9 horní vrstva plošnou váhu od čtvereční metr. Vhodná horní V e r a t e c , I n c . , Dívision o f International Paper C o m p a n y, of Walpole, Massachusetts, pod označením P-8.

Soubor šasi 22 přednostně dále zahrnuje elastikované nožní manžety 30 k zajištění zdokonaleného zadržování tekutin a jiných tělních eksudátů. Každá elastiko vana nožní 30 může obsahovat několik různých ztvárnění pro úniku tělových eksudátů v oblastech nohou. (Tyto nožní manžety mohou být a někdy také jsou, nazývány jako nožní pásma, boční klopy, bariérové manžety, či elastické manžety). Patent CS 3 860 003, vydaný B u el1 o v i dne 1ί . ledna, 1975, popisuje plenu na jedno použiti, poskytuje stahovací otvor pro nohu s anebo více elastických prvků k zajištění elastikované nožní manžety (těsnící manžeta). Patent lS 4 909 303, vydány pro mánie ta omezení která boční klopou a jedním

Azize a Blaneye dne 20. března, 1990, s názvem Jednorázový absorpční výrobek s elastikovanými manžetami, popisuje plenu na jedno použití, která má vzpfimující se elastikované klopy (bariérové manžety) ke zlepšenému zadržování v oblasti nohou. Patent dne 22. září, 1987, popisuje duální manžety, obsahující

US 4 695 278, vydaný Lawsoooví plenu na jedno použití, mající těsnící manžetu a bariérovou manžetu. Patent US 4 704 115, s názvem Jednorázová oděvní součástka na zadržování eksudátů, vydaný Buellovi dne 3. listopadu, 1937, uvádí plenu na jedno použití, či oděvní součástku v případě inkontinence, která má úniku bránící, boční okrajové odvodové žlábky, konfigurované aby zadržovaly vo 1n é tekutiny uvnitř dané součásti, Každ ý z těchto patentύ tomto materiálu referencí

Zatímco každá elastikováná nožní manžeta 30 může být konfigurována tak, aby byla podobná kterémukoli z uvedených nožních pásem, bočních klop, bariérových manžet či elastických manžet, jež jsou popsaný elastikováná se přednost tomu, aby každá .30 obsahovala těsnící manžetu výše odkazovaném patentu US 4 v y s e , d a v a nožní manžeta je popsána ve t a .< ovou, j a κ a

860 003.

Každá elastikovaná manžeta 30 je znázorněna na Obr. í jako zahrnující jeden elastický prvek 3 1 ^v některých ztvárněních muže být žádoucí, aby každá elastikovaná manžeta 30 obsahovala pluralitu elastických prvků 3 1 Elastické prvky 31 se protahují za pasový okraj 59 absorpčního jádra 28 a do roztažitelného pásu 3 2. Před použitím jsou proti lehlé nej vnitřnější elastické prvky 31 umístěné na protilehlých stranách absorpčního jádra v podstatě Lineární a jsou v podstatě paralelní jeden k druhému v průběhu celé své délky. Před použitím jsou elastické prvky 3 ί rovněž vyrovnány v ose v podstatě paralelní k oboum pasovým okrajům 58 absorpčního jádra 2 8 a k nohovým okrajům 61 souboru šasi 2 2 po celé jejich délce.

Rozměr mezi protilehlými nej vnitrnějšími elastickými prvky je v podstatě stejnoměrný po celé jejich délce před použitím. Rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky je označen na Obr. 1 jako 105. Rozměr mezi protilehlými nejvnitřnéjšími elastickými prvky se měří napříč absorpční jádro 28 paralelně k laterálaí ose 4 8 pleny. Během použití se roztažitelný pás 32 roztahuje, či je stahován, v laterálním směru jak je nošen nebo nastaven na daného nositele. Když se pás 32 protahuje v laterálním směru během užívání, rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky umístěných uvnitř ro z tažite1ného pásu se zvětšuje, zatímco zbývající část protilehlých nejvnitřnějších elastických prvků zůstává v podstatě nezměněna. Tudíž, během používání je rozměr mezi protilehlými ne jvn i třnějš imi elastickými prvky umístěnými uvnitř roztažitelného pásu větší, než rozměr mezi zbývající částí protilehlých nejvnitřnějších elastických prvků, například. část elastických p r ' k ů umístěných přilehle bočním okrajům absorpčního jádra.

Plena 20 přednostně dále obsahuje roztažitelný pás 3 2, jenž poskytuje zdokonalené posazení a zadržování. Tento roztažitelný pás 32 se přinejmenším protahuje late r á I n é . směrem ven c d každého n o h o v é h o okraje 6L souboru šasi 2 2 a přednostně podélně směrem ven od jednoho z laterálních okrajů souboru šasi 2 2. Tudíž, ve ztvárnění na Obr. 1, tento roztažitelný pás 32 zahrnuje tu část pleny aLespoň se protahující od laterálního okraje 60 souboru šasi 22 v druhé pasové oblasti 42 ke koncovému okraji 46 pleny 20 a její umístění je zamýšleno přilehle k pasu daného nositel může být jednorázová plena tohoto vynálezu s r o z t a ž i t e I n ý m pásem 32 připojeným ke každému 1 at er ái η í mu 'cíše rez ta žně ho e . Ač sestavena

okraji óýj	souboru šasi 22 ,	dis k u ; tý k a
pásu se	soustředí na pleny	mající j e Ί i n
sestavě ný	podle tohoto v y ná 1	e zu, aby se
tvar u T	. 0á L e, ač tento	pás nebo j

akýkoli z prvků ho tvořících, mohou být sestaveny jako prodloužení jiných prvků

1 pleny, jako je dolní 24 nebo horní 26 vrstva, či obé (jak je znázorněno ve výše uvedeném patentu US 3 360 C03), pás 32 bude popsán se zřetelem na přednostní ztvárnění, v němž je tento pás samostatným prvkem připojeným k souboru šasi 22

Pás 32 zajišťuje roz taž ite1nou úpravu, jež poskytuje pohodlnější a více přizpůsobivé posazení pomocí počátečně přizpůsobivého posazení pleny na nositele a udržování si tohoto posazení celou dobu užívání, dostatečně dlouho potom, co byla plena zatížena eksudátv, protože roztažný pás umožňuje stranám pleny aby se stahovaly a roztahovaly bez užití dodatečných elastických materiálů. Dále, roztažitelný pás vyvíjí a udržuje nosící síly (tenze), jež posilují tenze vyvíjené a udržované systémem uzávěru k udržování pleny na a zlepšuje posazení pleny okolo nosíte 1 i nositele a p 1 i k a c i

Roztažitelný pás n' protože i dále

11·.·':

zajišťuje uživatel pasu d a n éh o efektivnější potáhne jednu stranu (boční díl) roztažného pásu dále, než druhou během nasazení (asymetricky), plena .s e během nošen:

sebeupraví, Ačkoli má plena 20 tohoto vy nálezu přednostně roztažitelný p <

2 uspořádaný v druhé pasové oblasti 42 , alternativně může být plena 20 opatřena ro ztažite1ným pásem či uspořádaným jas pás 32 má centrální uspořádaným v první pasové oblasti 40., v první 40 , tak druhé 42 pasové oblasti.

Jak je znázorněno na Obr, 1, pasový díl 56 a pár bočních dílů 5 7 , jeden uspořádaný na každé straně centrálního pasového dílu 56 . Centrální pasový díl 56 je ta část pásu 32 mezi nohovými okraji 61 souboru šasi 2 2 Tudíž, centrální pasový díl 5 6 je konterm i no z ηí anebo koextenživní se šířkou souboru šasi 22 v Laterálním okra j i 60. Soční díly 57 se protahují l a t e r a l n é směrem ven od centrálního pasového dílu 56 za nohové okraje 61 souboru šasi 2 2. Aby se zajistilo Lepší posazení a zadržovací užitek pásu, jak je zde diskutováno, alespoň boční díly 57 pásu 3 2 musí být roztažitelné. V přednostní podobě na Obr. 1, jsou centrální pasový díl 56 stejně jako boční díly 57 přednostně roztažitelné, aby zajistily úplnou pasovou úpravu, jež je přizpůsobivá nositeli a poskytuje mu lepší posazení a zadržování.

Pás 32 může mít množství rozmanitých velikostí, tvarů být sestaven z množství různých pás může být vytvořen z jednoho nebo více samostatných Členů, obsahujících díly souboru šasi 22, jež jsou spojeny dohromady a tvoří koordinovanou entitu, či pás 3 2 , jak je na Obr. 1, může obsahovat

Pás může mít rovněž proměnné šířky a konfigurací a může materiálů. Například, jediný kus a délky k materiálu, zajištění posazení různým rozpětím nositelů, či z důvodů nákladů anebo zadržování. Dále, tvar pásu se může značně jednoduchému . Příklad'·,' měnit od složitých křivek a úhlů k obdélníkovému tvaru jak je znázorněno na Obr složitých tvarů užitečných pro tvar tohoto pásu jsou uvedeny v patentové přihlášce L S , p o ř . é . 0 3/0 ě 5 ó 2 , s názvem

Slícovaný pás pro absorpční součástku, podaný New et al. dne 7. dubna, 17 7 3, kterážto je zde zapracována referencí.

Ač může být pás 32 sestaven z množství roztažných materiálů známých dané technice, z důvodů fungování a nákladů je přednostně sestaven z materiálu ze strukturá 1 folie (ŠELF). Materiálem se zde plochý) materiál, zahrnující jedinou vrstvu materiálu anebo laminát ze dvou či více vrstev.

Obr. 5. znázorňuje přednostní ztvárnění materiálu ŠELF 52 tohoto vynálezu, sestaveného v podstatě z jediné vrstvy zformovaného polymerového materiáLu. Materiál ŠELF 52 je znázorněn ve svém nenaplém stavu. Materiál podélnou osu, L, a příčnou nebo laterální osu, celkové kolmá k podélné ose. Tento materiál je složen v podstatě z lineárního polyetylénu s nízkou hustotou (LLDPE), ačkoli může rovněž obsahovat jiné ρ o 1y o 1e f i n y , jako jsou polyetylény obsahující polyetylén s nízkou hustotou (L D Ρ E), polyetylén s ultranízkou hustotou (LLDPE), py 1 yety1én s vysokou hustotou (HDΡE) , či polypropylén ní, elastiku podobné rozumí vrstvový (resp.

má dvě osy, t, jež je přednostně a/nebo jeho směsi s výše uvedenými a jinými materiály. Příklady jiných vhodných polymerových materiálů obsahují, ale nejsou omezeny na, polyester, polyuretany, kompostovátelné či biodegradovateIné polymery, a dýchatelné polymery.

Odkazuje nyní na Obr. 5 a 5A , materiál ŠELF 5 2 obsahuje napínáte 1nou síť z rozdílných regionů. Jak se zde užívá pojem napínatelná síť, týká se vzájemně spojené a vzájemně závislé skupiny regionů, jež mají schopnost být roztaženy do určitého užitečného stupně v předem určeném směru, opatřuje materiál ŠELF elastickým chováním v reakci na aplikované a následně uvolněné protažení. Napínatelná síť obsahuje alespoň první region 68 a druhý region 6 6 . Materiál 5 2 obsahuje přechodový region 6 5 , jenž je na rozhraní mezi p r v η í ji r -ř § i o n ť Gi 6 d d r u h v rn r 5 i c π ω ji 66. Průchode v v r 4 ΐ o ω složité kombinace chování jak

5 bude po d obn é vykaz ov a t ořνπího, tak druhého regionu

Uznává se, že každé ztvárnění tohoto v v n á 1 e z vynalezu bude mít přechodové regiony, avšak tento definován chováním žebrového materiálu v odlišných regionech (například, prvním regionu 66 a druhém regionu 66 1 . Tudíž, následující popis tohoto vynálezu se bude týkat pouze chování žebrového materiálu v prvních a druhých regionech, protože to není signifikantně závislé na složitém chování žebrového materiálu regionech 65.

Materiál ŠELF 52 má první plochu a protilehlou druhou plochu. V přednostním ztvárnění na Obr. 5 a 5 A , napínatelná síť obsahuje pluralitu prvních regionů druhých regionů 6 6 . První regiony nich ž je první osa 6 5 První osa 6 8 prvního paralelní k podélné ose materiálu ŠELF 52, zatímco druhá osa 6 9 je v podstatě paralelní k příčné ose materiálu ŠELF 5 2. Přednostně je druhá osa prvního regionu (t . j . šířka prvního regionu) od asi 0,01 palce do asi 0,5 palce (od asi 0,258 mm přechodových osu 69. osa 69 a pluralitu 68 mají první 63 a druhou přednostně delší než druhá regionu 68 je v podstatě do asi mm ) přednostněji od asi 0,03 palce do asi

0,25 palce (od asi 0,762 mm do asi ó,35 mm). Druhé regiony mají první osu 70 a v podstatě paralelní k zatímco druhá osa 71 je druhou osu 211' První osa 70 je podélné ose materiálu ŠELF 52, v podstatě paralelní k příčné ose materiálu ŠELF 52 . Přednostně je druhá osa druhého regionu (t.j. šířka druhého regionu) od asi 0,01 palce do asi 2 palců (od asi 0,254 mm do asi 50,8 mm) a přednostněji od asi 0,125 palce do asi 1 palce (od asi 3,175 mm do asi 25,4 mm). V přednostním ztvárnění na Obr. 5, první 64 a druhé 6 6 regiony jsou v podstatě lineární, protahující se kontinuálně ve sméru v podstatě paralelním k podélné ose materiálu ŠELF 5 2.

První region 64 má pLochu Al. Druhý region 65 má elastice ploch u A2.

Ve z n a z c r n ě n é m elastický· modulus El a příčnou modulus E2 a příčnou ztvárněni b v 1 z ro rmovany osy, jež je tak, že ŠELF 52. vykazuje případě znázorněného ztvárněn:

materiál SELE 5 2 odporovou sílu podél paralelní k podélné ose struktury ŠELF, když je podrobena protažení ve sméru v podstatě se zde užívá termín a ρ 1 i k o v a n é ra u paralelním 1 geometrie podržovat na axiálnímu podélné tý k á se materiálu ose.

Jak tvoření požadované struktury nebo

ŠELF, jenž žádoucí strukturu nebo s i bude g e o m e t r i i , v podstatě kdvž není podrobena žádným externím aplikovaným protažením nebo silám.

složen alespoň z prvního je první region vizuálně

Materiál ŠELF tohoto vynálezu je regionu a druhého regionu, v němá odlišný od druhého regionu. Jak se zde užívá pojem vizuálně odlišný, týká se charakteristických rysů žebrového materiálu ŠELF, jenž je snadno poznáte 1 r.ý pouhým okem, když je žebrový materiál ŠELF žebrovým materiálem ŠELF, Přednostně má první region nebo předměty se zapracovaném podroben normálnímu použití, ''délku dráhy povrchu kratší než ma druhý region, jak měřeno paralelně k předem stanovené ose, když je materiál n e n a ρ l é m stavu. Jak s termín délka dráhy povrchu, týká topografického povrchu předmětného se měření podél regionu ve směru v paralelním k ose. Způsob určování délky dráhy povrchu příslušného regionu je možno nalézt oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následujících částech této specifikace,

Způsoby formování materiálů ŠELF tohoto vynálezu obsahují, ale nejsou omezeny na, vyrážení do sebe zapadajícími deskami anebo válci, tepelné formování, hydraulické tváření vysokým tlakem, či litím. Ač byla celá část struktury SELE 52 podrobena formující operaci, tento vynález může být rovněž praktikován podrobením formaci pouze dílu z, například, části dolní vrstvy pleny.

V přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 5 a 5A, první regiony čjy jsou v podstatě planární. To jest, materiál uvnitř prvního regionu 64 je v podstatě ve stejném stavu před a po kroku formace, jímž prošla struktura ŠELF 52. Druhé regiony 66 obsahují pluralitu zvedlých žebrových prvků 7 4 mohou být vytlačeny, vyraženy Žebrové prvky 74 mají první nebo v podstatě paralelní k příčné ose materiálu SELE 52 a druhou nebo vedlejší osu 7 7 , jež je v podstatě paralelní k podélné ose materiálu ŠELF 5 2. První osa 7 6 žebrových prvků 7 4 je alespoň rovnající se a přednostně delší, než druhá osa 77 . Přednostně je poměr délek první osy 76 k druhé ose 77 alespoň asi 1:1 nebo větší, a přednostněji alespoň asi 2:1 anebo větší.

74. Tyto žebrové prvky anebo jejich kombinace, hlavní osu 76, jež je

Zebrové prvky odděleny jeden od podstatě nevyřazenými zformovanými jako

4 v druhém regionu druhého nezformovanými nebo raženými, čí mohou být plochami, v či jednoduše jsou žebrové plochy mezer. Přednostně prvky 7 4 přilehlé jeden k druhému a oddáleny ne z formo vanou plochou menší než 0,10 palce (2,54 mm) jak měřeno kolmo k hlavní ose 76 žebrových prvků 74, a přednostněji isou žebrové prvky 74 sdružené, bez žádných nezformováných ploch mezi nimi.

První 64 a druhý region 66 každý mají vystupující délku dráhy. Jak se zde používá pojem vystupující délka dráhy, týká se délky stínu regionu, jenž by byl vržen paralelním světlem. Vystupující délka dráhy prvního regionu 64 a vystupující délka dráhy druhého regionu 66 jsou vzájemně stejné.

První region 64 má délku dráhy povrchu, LI, menší než délku dráhy povrchu, L2, druhého regionu 66 jak měřeno topograficky ve směru paralelním k podélné ose materiálu ŠELF 5 2 , zatímco je ŠELF v nenaplém stavu. Přednostně je délka dráhy povrchu druhého regionu 66 aLespoň asi o 15% větší než má první region 64 , přednostněji alespoň asi o 30% větší než má první region, a nejpřednostněji alespoň

asi o	70%	větší než	má pr	vní region. Celkově,	čím větší je
délka	dr	áhy povrchu druhého regionu,	tím	větší bude
pro ta ř	lení	materíálu	ŠELF	před dosažením	určit	ého silového
válu.	Co	činí mater	i á 1	SELE obzvláště	dobře	se hodící
k použití	jako pás	22	je to, že vykazuje	modifikovaný

Poissonúv efekt laterální kontrakce podstatně menší než jinak identická, nezformovaná základní struktura ze stejného složení materiálu. Jak se zde používá pojem Poissonúv efekt laterální kontrakce, popisuje chování laterální kontrakce materiálu, jenž je podroben aplikovanému protažení. Způsob určování Poissonova efektu laterální kontrakce nějakého materiálu se nachází v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následných Částech této specifikace. Přednostně je Poissonúv efekt laterální kontrakce materiálu 3 ELF tohoto vynálezu menší než asi 0,4 při podrobení struktury ŠELF protažení asi 20%. Přednostně vykazuje ŠELF Poissonúv efekt laterální kontrakce menší než asi 0,4 při jeho podrobení protažení do asi 40, 50 anebo dokonce 60% protažení. Poissonúv efekt laterální kontrakce struktur tohoto vynálezu je určen pomocí množství žebrového materiálu, jenž zabírá první a druhý region, v tomto pořadí. Když se plocha žebrového materiálu ŠELF zabíraná prvním regionem zvyšuje, Poissonúv efekt laterální kontrakce se také zvětšuje. Podle toho, když se plocha žebrového materiálu ŠELF zabíraná druhým regionem zvyšuje, Poissonúv efekt laterální kontrakce se snižuje. Přednostně materiálu ŠELF zabíraného ž e b r o v ε h c

2% do asi

Ma protažení je procento plochy první plochou od asi 90Ϊ, a přednostněji od asi 5% do asi 5OX.

Žebrové materiály předchozí techniky, jež mají alespoň jednu vrstvu elastoraerického materiálu, budou mít celkově velký Poissonúv efekt laterální kontrakce, t.j. budou se zužovat (resp. poklesávat), když se budou protahovat v reakci na aplikovanou sílu. Žebrové materiály ŠELF tohoto vynálezu mohou být navrženy aby moderovaly, ne-li v podstatě vyloučily Poissonúv efekt laterální kontrakce.

Pro materiál ŠELF 52 je směr aplikovaného osového protažení, D, označený šipkami 80 na Obr. 5, v podstatě kolmý k první ose 76 žebrových prvku 7 4 . Žebrové prvky 7 4 mohou být rozbaleny nebo geometricky deformovány ve směru v podstatě kolmém k jejich první ose 7 6 , aby dovolily roztažení v materiálu ŠELF 52.

Obr. 6 je uveden graf křivky odporové s ίIy — 720 zformovaného materiálu ŠELF tohoto vynálezu spolu s křivkou 710 základního žebrového materiálu, t.j., neobsahujícího první a druhé regiony, z materiálu stejného vzorky polymerové žebrové materiály lineárního polyetylénu s nízkou hustotou, přibližně 0,001 (0,0254 mm) tlustým, označeným

Sample 1401, od Clopay, Cincinnati, Ohio. Způsob generace křivek odporové síly-protažení může být zjištěn v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v specifikace. Odkazuje nyní sí1y-protažení, 720, je zde počáteční v podstatě lineární, fáze I nižší síly verš. protažení, označená 7 2Qa , přechodová zóna označená 720b, jež uvádí dosažení silového válu, a v podstatě lineární fáze II, označená 7 20c , která vykazuje složení. Konkrétně jsou složeny v podstatě z následujících dílech této na křivku odporové v podstatě chování vyšší síly versus protažení.

Jak znázorňuje Obr. 6, materiál ŠELF, mající napínatelnou síť, vykazuje rozdílné protahovací chování ve dvou fázích, při podrobení aplikovanému protažení ve směru paralelním k podélné ose struktury ŠELF. Odporová s'. a vyvíjená materiálem ŠELF vůči aplikovanému protažení je značně menší v regionu fáze I í 7 20a 1 versus region fáze II (720c) křivky 7 20. Navíc, odporová síla vyvíjená materiálem ŠELF vůči aplikovanému protažení

I f 7 20a) křivky 720, je značně vyvíjená základním materiálem jak uvedeno uvnitř limitů protažení fáze I. Když je jak vyznačena ve fázi menší než odporová síla v křivce 720 materiá1 ŠELF 1 1 (720cl , se z v y š uj protažení a v yvijen á síle podroben dále odporová sil a přibližuje odporové Odporová síla vůči í (720a) materiálu molekulární úrovni do fáze

SELE základní strukturou.

r o region fáze deformací na stru k. t u r v SELE vstupuje stru ktúro u v y v í j e n é aplikovanému protažení ŠELF je zajištěna prvního regionu a geometrickou deformací jejího druhého regionu. To je kontrast s odporovou silou vůči aplikovanému protažení, jež je zajištěna základní strukturou, zvýrazněnou v křivce 710 na Obr. ó, jež je výsledkem deformace na molekulární úrovni celé struktury. Žebrové materiály tohoto vynálezu mohou být navrženy tak, aby poskytovaLy jakoukoli odporovou sílu ve fázi I, jež je menší než má základní žebrový materiál, úpravou procenta povrchu struktury, jež je složen s prvních a druhých regionů, v tomto pořadí. Chování síly-protažení fáze I může být řízeno upravením šířky, plochy průřezu, rozmístěním prvního regionu a složením základní struktury.

Odkazuje nyní na Obr. 5B, když je struktura ŠELF 5 2 podrobena aplikovanému osovému protažení, D, označenému šipkami 80 na Obr. 5, první region 64 s kratší délkou dráhy povrchu, Ll, poskytuje většinu počáteční odporové síly, Pl, jako výsledek deformace ni molekulární úrovni vůči aplikovanému protaženi, jež odpovídá fázi I. Zatímco ve fázi

9

66 .	Podle
je	v ý z n a m n ·
	Odpo i
P2,	, když
L2,	, první
celkově se

I, žebrové prvky 7 4 v druhém regionu 66 prožívají geometrickou deformaci, či rozbalení a nabízejí minimální odpor aplikovanému protažení, V přechodové zóně f 7 2 0 j mezi fázemi I a II, se žebrové prvky dostávají do osy s aplikovaným protažením. To jest, druhý region vykazuje změnu z geometrické deformace do deformace na molekulární úrovni. Toto je začátek silového válu. Ve fázi II, jak je na Obr. 5C, žebrové prvky 74 v druhém regionu 66 se dostávají v podstatě do osy s rovinou aplikovaného protažení (t.j., druhý region již dosáhl svého limitu geometrické deformace) a začínají odolávat dalšímu protažení pomocí deformace na molekulární úrovni. Druhý region 66 nyní přispívá, jako výsledek deformace na molekulární úrovni, druhou odporovou silou, ? 2 . vůči dalšímu aplikovanému protažení. Odporové síly vůči protažení zvýrazněné ve fázi II jak deformací na molekulární úrovni prvního regionu 6·^ tak deformací na molekulární úrovni druhého regionu 66 , poskytují celkovou odporovou sílu, ΡT, jež je vétší než odporová síla uvedená ve fází I, jež je zajištěna deformací na molekulární úrovni prvního regionu 64 a geometrickou deformací druhého regionu mho, svažitost křivky síly-protažení ve fází II větší než tato křivka ve fázi I .

Odporová síla PÍ je podstatně větší než odporová síla P2, když je (Ll+D) menší než L2. Když je (Ll+D) menší než L2, první region 64 poskytuje počáteční odporovou sílu Pl, celkové se rovnající následující rovnici:

(AI x El x D)

Pl =

LI

Když je (Ll+D) větší než L2 , první a druhé spojenou celkovou odporovou sílu, PT, protažení, D. celkově se rovnající n á s1e d u regiony poskytují vůči aplikovanému ící rovnici:

PT = (Al x El x D)

LI (A2 x E2 x/Ll + D - L2/) + _

L2

Maximální protažení nastávající ve fázi I je použitelné roztažení materiálu SELE. Použitelné roztažení odpovídá vzdálenosti, přes níž druhý region prochází geometrickou deformaci. Použitelné roztažení muže být efektivně stanoveno prohlídkou jak uvádí Obr. 6. Přibližný křivky síly-protažení 720, němž je inflekce v přechodové zóně mezi fází I a fází II, je bod procentního protažení použitelného roztažení. Rozmezí použitelného asi 10% do i00% Či více;

sto shledáno zajímavým a může být většinou povrchu L 2 v druhém protažení se může měnit od rozpětí elastické reakce je často v jednorázových absorpčních výrobcích řízeno v rozsahu, v němž délka dráhy regionu 66 přesahuje délku dráhy povrchu LI v prvním regionu 64 a složením podkladové folie. Pojem použitelné roztažení zamýšlen jako implikace limitu protažení, jemuž může podrobena struktura ŠELF tohoto vynálezu, protože existují aplikace, kde je žádoucí protažení za použitelné roztažení.

není bvt

Křivky 7 30 a 7 3 5 na Obr. 7, znázorňují chování elastické hystereze, vykazované materiálem ŠELF tohoto vynálezu, jenž je celkově podobný (stejný) jako ten, jež byl použít ke generaci křivky 720 na Obr. 6. Struktura ŠELF byla zkoumána pokud jde o chování elastické hystereze při protažení 60%. Křivka 730 představuje odpověď na aplikované a uvolněné protažení během prvního cyklu a křivka 735 představuje odpověď na aplikované a uvolněné protažení během druhého cyklu. Na Obr. 7 je zdůrazněno uvolnění síly během prvního cyklu ⁷ 3 i a procentní nastavení nebo deformace 7 3 2. Všimněte si důležitého navratitelného protažení, či užitečné

1 elasticity, vykazované za relativně nízkých sil přes mnohonásobné cykly, t.j., materiál ŠELF se může snadno roztahovat a stahovat do značného stupně. Způsob generace chování elastické hvstereze může být zjištěn v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následující části této specifikace.

Když je materiál ŠELF podroben aplikovanému protažení, materiál vykazuje elastické chování, když se roztahuje ve směru aplikovaného protažení a vrací se do svého v podstatě nenaplého stavu, jakmile je aplikované protažení odstraněno, ledaže je materiál ŠELF roztažen za bod poddajnosti. Materiál ŠELF může projít mnohonásobnými cykly aplikovaného protažení bez ztráty své schopnosti v podstatě se navracet k původnímu stavu. Podle toho, struktura ŠELF má schopnost ose žebrovým p r v k ům, a b y navracet se i o svého v podstatě nenaplého stavu, jakmile je aplikované protažení odstraněno.

Zatímco materiál ŠELF může být snadno a reversibilné roztahován ve sméru aplikovaného osového protažení, ve sméru v podstatě kolmém k první ose žebrových prvků, materiál ŠELF se neroztahuje snadno ve sméru v podstatě paralelním k první Formace žebrových p r v k ů dovolu j e e geometricky deformovaly ve směru v podstatě kolmém k první nebo hlavní ose žebrových prvků, zatímco vyžaduje v podstatě deformaci na molekulární úrovni směru v podstatě paralelním k první ose k roztažení ve zebrových prvků Velikost struktury ŠELF materiálu regionů, regi ony , t ·, o ř s uzsimi apli k o v a n é je závislé : ího ŠELF a siřeji vrzalu iícrnn menši síly potřebné k roztažení na složení a ploše průřezu šířce a rozmístění prvních od sebe rozmístěnými prvními aolikované extenzivní síly k dosažení požadovaného protažení. První osa (t.j.. délka) prvních regionů je přednostně větší než druhá osa (t.j., šířka) prvních regionů s přednostním poměrem délky k šířce od asi 5:1 anebo větším.

Hloubka a frekvence (četnost) žebrových prvků mohou být též měněny, aby se řídilo použitelné roztažení struktury ŠELF. Použitelné roztažení se zvyšuje, jestliže pro danou četnost žebrových prvků je zvýšena výška či stupeň deformace udělované žebrovým prvkům. Podobně se zvyšuje použitelné roztažení, jestliže je pro danou výšku nebo stupeň deformace zvýšena četnost (frekvence) žebrových prvků.

Ačkoli celý materiál ŠELF obsahuje napínatelnou síť z prvních a druhých regionů, tento vynález může být rovněž opatřením specifických částí praktikován napínatelnou struktury SELE sítí, složenou z prvních a druhých regionů.

Například, jenom boční díly 5 7 pasu 3 2 potřebují obsahovat diskrétní napínatelné t a ž i t e1n é h o pásu může

Tudíž, celý anebo část rozobsahovat napínatelnou síť složenou z prvních a druhých regionů k zajištění roztažitelného pásu. vykazujícího řízenou roztažnou odpověď podél předem <dyž bude podroben aplikovanému osovému stanovené osy protažení.

Materiál

ŠELF rovněž nemusí být r o z t a ž i t e1n ý jen ve směru paralelním k laterální ose pleny, jak je znázorněno na Obr. 1. Například, podélná osa a příčná osa materiálu ŠELF může být uspořádána v úhlu k podélné ose a laterální ose pleny 20 v tomto pořadí. Tudíž, ŠELF by se osově protahoval podél linie v nějakém úhlu k laterální ose dané pleny. Tento úhel je přednostně mezi asi 0' asi 30° u plen tohoto vynálezu. Dále, části materiálu ŠELF mohou mít rozdílné úhly roztažnosti. Například, v bočních dílech, část bočního dílu nejbližší ke koncovému okraji pleny, pasový díl, může být roztažitelný ve směru paralelním k laterální ose pleny, avšak, část ŠELF nejblíže laterální ose, stehenní díl, může mít roztažítelnost neparalelní ke směru roztažnosti pasového dílu takovou, že je uspořádán v nějakém úhlu k dané laterální ose. Tento v í c e s m ě r o v ý díl SELE může zajistit zlepšenou pasovou a nohovou přizpůsobivost.

Na Obr. 8 je znázorněn přístroj 400 používaný k formováni struktury ŠELF, zobrazené na Obr. 5. Přístroj 400 obsahuje desky 401 a 40 2. Desky 401 a 402 obsahují pluralitu do sebe zapadajících zubu 403, respektive 4Q4. Desky 401 a 402 jsou k sobě přiloženy pod tlakem a formují základní folii 4Q6.

Odkazuje nyní na Obr. 9, je vidět, že desky 401 a 402 každá mají podélnou osu ⁿj_ a příčnou osu t. · jež je v podstatě kolmá k podélné ose. Deska 401 obsahuje regiony se zuby 40 7 a regiony se žlábky 408, jež se oba protahují v podstatě paralelně k podélné ose desky 401. Lvnitř regionů se zuby 407 desky 401 je pluralita zubů 403. Deska 402 obsahuje zuby *04. jež zapadají se zuby 403 desky sp i . Když je formována základní folie 40o mezi deskami 4C1 a 402 , části základní folie 406, umístěné uvnitř drážkových regionů zuby 40 H na desce 402 zůstávají regiony korespondují s

408 d e s k v 4 01 nedeformované 64 struktury prvními regiony _ _ .Části základní folie 406, umístěné mezi regiony se zuby 4Q7 desky 401 a zuby 404 desky

ŠELF 52 r.a Obr .iiíreaienta lne plasticky formovány, vytvářeje žebrové prvky 74 v druhých regionech 66 žebrového materiálu ŠELF 52.

Způsob formování může být dosažen ve statickém modu, kde je v jeden moment deformován jeden diskrétní díl základní folie. Příklad tohoto způsobu je uveden na Obr 10. Statický lis, obecně označený 415, obsahuje osové pohyblivou desku nebo člen 420 a stacionární desku 422.. Desky 401 a 402 jsou připevněny k součástem 402, respektive 4 2 2. Zatímco jsou desky 401 a ^*02 odděleny, základní folie 4 06 je zavedena mezi desky 401 a 4C2. Tyto desky jsou pak přivedeny k sobě tlakem označeným obecné jako P.'. Horní deska 401 je pak osové zvednuta od desky 4Q2 , dovoluje zforniovanéínu žebrovému materiálu aby byl odstraněn z prostoru mezi deskami 4 0 j a 4 Q 2 .

Obr. 11 je příkladem kontinuálního, dynamického lisu pro přerušované kontaktování pohybující se struktury a formování základního materiálu 406 do zformované struktury podobné materiálu ŠELF 52 na Obr. 5. Polymerová folie 406 je dodávána mezi desky 401 a 402 ve směru obecně vyznačeném šipkou 430. Deska 401 je upevněna k páru rotačně namontovaných ramen 432 a 434, jež se pohybují ve směru hodinových ručiček, což posunuje desku 401 v pohybu ve směru hodinových ručiček. Deska 402 je připojena k páru rotačních ramen 436 a 433, jež se pohybují ve směru proti hodinovým ručičkám, což posunuje desku 402 ve směru proti hodinovým ručičkám. Tudíž, když se struktura 406 pohybuje mezi deskami 401 a 40 2 ve směru vy značeném šipkou 430, je zformována část základní folie mezi deskami a pak uvolněna tak, aby desky kontaktu, d r a ρ n o u t d ů sob m á dovoluje zformovat ve spojitém postupu , např,, jednosměrné,

01 a 90 2 moh 1 y vejít opět do a deformovat další část základní foli výhodu v tom. že j a κ y κ o 11 v z o ra a jakékoli s 1 o 2 i t o 3 dvousmérné a vícesměrné vzory.

Dynamický lis z Obr. 11 by mohl být použit na dokončený absorpční výrobek ke zformování napínatelné sítě do ukončeného produktu. Například, celý nebo části dokončeného absorpčního výrobku by mohly být umístěny mezi desky 401 a 402 a vytvořena napínatelné sít ve všech vrstvách daného absorpčního produktu.

Ještě dalším způsobem formování základního materiálu do materiálu ŠELF je pomocí vakua. Příklad způsobu vakuového formování je uveden ve společně přiděleném patentu US 4 342

314, vydaném R a d e 1 o v i et Alternativně, materiál ŠELF zformován h v d r a u I i c k y , v al. dne 3. srpna, 1932.

tohoto vynálezu může být souladu s učením společné přiděleného patentu US 4 609 5 1 8, vydaného C u r r o v i et a 1 dne 2 . září, 1936, Každý z výše uvedených patentů je zd, z a pra e o v ar, retere n c i a Obr. 12 i e znázorněn ještě další přístroj, c e i k 3 3 označený 500, pro formování základní folie do zformovaného materiálu ŠELF. Přístroj 500 obsahuje pár válců 502 a 504. Válec 502 obsahuje pluralitu ozubených regionů 506 a pluralitu žlábkových regionů 508, jež se protahují v podstatě paralelně k podélné ose probíhající středem válce 502. Ozubené regiony 506 obsahují pluralitu zubů 507. Válec 504 obsahuje pluralitu zubů 510, jež do sebe zapadají se zuby 506 na válci 502. Když prochází základní folie mezi do sebe zapadajícími válci 502 a 504, žlábkové regiony 308 nechávají části folie nezformované, produkujíce první regiony materiálu ŠELF 52 z Obr. 5. Části folie procházející mezi ozubeným: regiony 506 a zuby 510 budou zformovány pomocí zubů 537, respektive 510, produkujíce žebrové prvky v druhých regionech materiálu 5 ELF 5 2 .

A11 e .^r na : i r.ě může válec 50 e obsahovat měkkou gumu. Když folie prochází mez: o zubeným vá1c em 502 a gumovým válcem 504, daná folie je automaticky formována do vzoru zajištěného ozuben ým v á1c e m 502. Folie uvnitř ž1á b k o v ých regionů 508 zůstane nezdeformována, zatímco folie uvnitř ozubených regionů 506 bude zformována, produkujíce žebrové prv k y v druhých regionech.

Odkazu ie na vor.

kde znázorněn alternativní přístroj, celkově označený 550, pro formování základní folie do materiálu ŠELF souladu tímto vynálezem. Přístroj 550 obsahuje pár válců 552 a 554. Válce

52 každý mají pluralitu ozubených regionů 556 a žlábkových regionů 558 protahujících se okolo obvodu válců

552 a 55 4. zapadajícími části folie

Když prochází základní folie mezi do sebe válci 552 a 554, žiábkové regiony 558 nechávají nezformované, zatímco části folie procházející mezi ozubenými regiony 5 5-» budou formován;:, produkujíce žebrové prvky v druhých regionech 66.

Zebrový materiál tohoto vy n á1e z u může o b s a ho vat polyoleřiny jako polyetylény, včetně lineárního polyetylénu s nízko u hustátou (L L D?E), ρo i ye t ylénu s ηí zko u husto t□u (LDPE), polyetylénu s ultranízkou hustotou (ULDPE), polyetylénu s vysokou hustotou (HDPE), či polypropyleny a jejich směsi s výše uvedenými a jiné materiály. Příklady jiných vhodných polymerových materiálu, jež mohou být též užity obsahují, ale nejsou na né omezeny, polyester, polyuretany, kompostovate1 né nebo biodegradovateIné polymery, teplem se smršťující polymery, termoplastické e1 astoraery , na metalocenovém katalyzátoru založené polymery (např., INSITE° k mání od Dow Chemical Company a Exxact° k mání od Exxonu) a dýchatelné polymery. Zebrový materiál muže být rovněž složen ze syntetické tkané, syntetické pletené, netkané, aperturo váné folie, makroskopicky roztažené trojrozměrové folie, absorpčního nebo vláknitého absorpčního materiálu, pěnou plněné směsi nebo laminát.v a/nebo jejich kombinací. Vetkané materiály mohou být vyrobeny, ale nejsou omezeny na jakýkoli následující způsob: jako odstředěním litou sít (spunlace), netkaný textil, tavením foukané, mykané a/nebo vzduchem nebo kalandrem spojované, s přednostním materiálem lité sítě s volně spojovanými vlákny.

Ač byL materiál ŠELF popisován jako materiál z jediné vrstvy základní, v podstatě planární polymerové folie, tento vynález může být praktikován stejně dobře s jinými základními materiály. Příklady jiných základních materiálů, z nichž může být vyráběna struktura ŠELF tohoto vynálezu obsahuje dvourozraérové aperturované formované folie a makroskopicky roztažené, trojrozměrové aperturované formované folie. Příklady makroskopicky roztažených, troj rozměrových aperturovaných folií, jsou popsány v patentu US 3 929 135, vydaném Thorasonovi dne 30. prosince,

324 246, vydaném Mul lanému et al v patentu US 4 342 3 14, vydaném R a d e I o v 1

1975; v patentu US 4 dne 14. dubna, 1982;

e t a!. dne 3.

srpna, 1982; v patentu US 4 463 045, vydaném Ahrov i et al. dne 31. července. 1934; a v patentu US 5 OOó 394, vydaném Bairdovi et al. dne 9. dubna, 1991. Každý z těchto patentů je zde zapraco«án referencí. Příklady jiných a vhodný ch z á 37 kladních materiálů obsahují kompozitní struktury anebo lamináty polymerových netkaných materiálu, a polymerových z polymerových folií folií a netkaných materiálů. Lamináty folií a netkaných materiálů mohou rovněž obsahovat absorpční nebo fibrozní absorpční materiály, pěny, či jiné směsi. Za účelem větší síly a návratnosti mohou být rovněž přidávány dodatečné vyztužovací prvky.

V procesu formování těchto materiálů mohou být použity základní materiály obsahující a netkaních materiálů, amináty přičemž pluralitou vláken netkaného materiálu z ape rturovaných jsou spojení mezi přerušena a tyto vyčnívají nepatrné otvory aperturované folie.

V některých ztvárněních může být žádoucí, aby matená

SELE wkazovaí určitý stuzen. objemnosti. Způsoby zajištěn z v y s e n e

S V' v s o c s

SCI

JSOU do i v m e r o v v c h e h č e r. v m i netkanými materiály a 1 a m i n á t y s m n o h a vrstvami netkaných materiálů. Jiné způsoby vytvoření objemu obsahují formaci tohoto vynálezu, jediné vrstvy polymerové folie způsobem následovanou předroztažením dané folie a následnou aplikací netkaného materiálu na jeanu neoa ooe folie ve svém roztažení tvoří do ivme ro va strany, zatímco je daná předroztaženém stavu. Na základe uvolnění netkaný materiál zvrásnéní, jež dodávají materiálu přidaný objem. Ještě dalším způsobem výroby objemných laminátů je pomocí formování jednotlivých vrstev polymerové folie způsobem tohoto vynálezu, následovaného larainací mnohonásobných vrstev z těchto materiálů. Dobrý objem v Laminátovém sestavení též poskytují trojro z mérové aperturované folie, jež byly zformovány použitím zde popsaného způsobu.

Jiné materiály, jež mohou být předmětem deformačního procesu uvedeného zde k výrobě struktur, jež vykazují elastické chování ve směru aplikované síly, obsahuji polymerové pěny a termálně tmeleno vzduchem loženo vlákníte struktury.

Obr. 14 znázorňuje chování síly-prota2ení jak pro základní strukturu zvýrazněnou křivkou 8 30, tak pro zformovanou strukturu ŠELF zvýrazněnou v křivce 840, kde jsou obě struktury složeny z směsi Clopay 1401, laminátu vrstvy folie polyetylenové přilnuté pomoci teplotavného lepídtc k dostání od Findley Adhesives, Wauwatosa, Wisconsin, vzor 2301, k vrstvě z netkané vrstvy vyrobené v podstatě z polypropylenových vláken k dostání od Veratec, Walpole, Massachusetts, označeného typ P — 11 . Odkazuje nyní na křivku 840, zde je počáteční v podstatě lineární, fáze I protažení nižší silou, označená 840a, přechodová zóna označená 840b, a v podstatě lineární fáze II, označená jako 84Qc . Pokud jde laminátem, všimněte si zřetelného nižší silou e z f o r m o v a n é str u k t u ř e

ŠELF zajištěného v první fázi I ť 8 4 0 a ) kombinací deformace na molekulární úro v ni p r v ní ho regionu a geometrické deformace druhé no regionu, a pak ve fázi ΓΙ f 840c) pomocí deformace na molekulární úrovni jak prvního, tak druhého regionu, označenou křivkou 840 ve srovnání s deformací na molekulární ú r : v n i základní struktury, označenou křivkou o strukturu tvořenou d v o u f á z o v é h a c h ; ' a π í nv i a 8 ó 5 na Obr. řeze zformovaného znázorňují chování žebrového materiálu stejného jako ten, jenž byl užit ke generaci křivky 840 na Obr. 14, při zkoumání za 602, protažení. Křivka 3 50 představuje reakci na aplikované a uvolněné protažení během prvního cyklu a křivka 355 představuje reakci na aplikované a uvolněné protažení během druhého cyklu. Na Obr. 15 je znázorněno uvolnění síly struktury během prvního cyklu 851 a procento nastavení struktury po prvním cyklu 8 52 . Všimněte s i, že tato laminátová struktura vykazuje velmi významné elastické zotavení v tomto zachovaném rozpětí protažení po mnohonásobné cykly.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, jak uvádí

Obr. 2, materiál ŠELF obsahuje laminát ze tří vrstev, o bs ahu j ί o í vr. i řη í 5 2 , vné j š í 5 5 a pod púrnou vrs t vu 54 .

Vnitřní vrstva 53 je přednostně netkaný materiál jako je P-8 dříve popsaný. Vnější vrstva 53 je přednostně základní polymerová folie jak zde popsaná s odkazem na Obr. 5. Podpůrná vrstva 54 je přednostně zformovaná folie jako je materiál DRX-WEAVE prodávaný The Procter & Gamble Company of Cincinnati, Ohio. Alternativně může být tato podpůrná vrstva eliminována, zajištěním levnějšího laminátu dvou vrstev z netkaného materiálu a základní polymerové folie. Dále, přes vnější vrstvu, k zajištění měkčího pocitu pro vnější stranu pásu, může být přidána netkaná vrstva. Dané lamináty mohou být kombinovány pomocí jakéhokoli množství spojovacích způsobů známých tomu, kdo je kvalifikován v dané technice. Tyto spojovací způsoby obsahují. ale nejsou omezeny na. termální spojování, adhezní spojování (použitím jakéhokoli ctné, ais ne omezeno na, s p r e j o v ý c h adheziv, latexu založen ý c h a d h e z i v a e x t r uz η i 1 am i na c i, jíž je na nějaký netkaný substrát počtu adheziv t e ρ 1 o t a v n ý c h a d h e z i v , n a a podobné). sonické spojování polymerová folie lita přímo a zatímco stále ještě v částečné roztaveném stavu, připojením k jedné straně netkaného materiálu nebo kde je tavením foukaný netkaný materiál přímo připevněn k polymerové struktuře.

Pás 32 je připojen k souboru šasi 22 pomocí prvku připevnění pásu 50. Prvek připevnění pásu 50 může obsahovat jakýkoli ze známých připevnovacích prostředků, jak zde pojednáno, obsahující adhezivum, tepelné spoje, tlakové spoje, ultrazvukové spoje, dynamické mechanické spoje či kombinace těchto. Přednostně je prvek připesnění adhezivum, přednostně síť otevřeného vzoru z adhezních pasu f i 1 a mentu (vláken) zde výše popsaná. Pás 32. je přednostně přímo připojen k s přímo k dolní uocru sasi v nejsi t v zu 53 připe jen o u rstvé 2 6 . Alternativně může být pás 32 spojen mezi horní 2 4 a dolní vrstvou 2 o , mezi dvěma jinými prvky pleny 20., či přímo k jiným prvkům pleny obsahující, například, přímé připojení vnější vrstvy 5 5 k horní vrstvě 24.

- 40 Plena 20 je rovněž přednostně opatřena systémem uzávěru pro upevnění pleny na daném nositeli. Zatímco systém uzavírání může mít radu konfigurací, jako jsou poutka adhesivní pásky, poutka pásky mechanického uzavření, upevňovače v pevné poloze či jakékoli jiné uzavírací prostředky,· jak uvádí Obr. L, uzavírací systém přednostně zahrnuje systém poutkem adhezní pásky, obsahující pár upevňovací páskových poutek 34 a přikládací umístěnou v prvním pasovém regionu Příklady vhodných systémů upevnění jsou popsány v patentu OS

19. listopadu, 1974; a v zónu (neznázorněna), 40 souboru šasi 22. poutkem adhezní pásky vydaném Buellovi dne 875, vydaném vynálezu, uv á d í 26. září, 1989;

848 594, patentu OS 4 662 Kirotsuovi a Robertsonovi dne 5. května, 1987; jež jsou zde oba zapracovány referencí. Příklady jiných systémů uzavření, včetně systémů mechanického uzavření, užitečné v tomto patent 1'S 4 369 724, vydaný Scippsovi dne patent LS 4 848 815, vydaný Scrippsovi dne

11. července, 1939; a d v o j b o d o v ý u p e vή o v a c í systém popsaný v patentu LS 5 242 436, vydaném pro Weila, Buella, Cleara a Falconeho, dne 7. září, 1993; z nichž každý je zde obsažen referencí.

Plena 20 je přednostně nasazena nějakému nositeli umístěním jednoho z pasových regionů, přednostně druhého pasového regionu 42 pod nositelova záda a protažením zbytku pleny mezi jeho nohami tak, aby druhý pasový region, přednostně první pasový region 40., by 1 umístěn přes přední část daného nositele. Pak jsou uvolněny části páskových poutek 34 z uvolňovacího dílu. Uživatel pak obalí roztažitelný pás 32 okolo nositele, zatímco je stále ještě držen díl poutka. Roztažitelný pás 3 2 bude typicky roztažen a napínán během této operace tak, aby se přizpůsobil velikosti a tvaru nositele. Páskové poutko 34 je připevněno k zóné přiložení na souboru šasi 22 k zajištění bočního uzavření. Tento postup je pak zopakován s druhým páskovým poutkem. Takto je daná plena uzavřena na nositeli a pás 32.

- 41 složený z materiálu ŠELF zajišťuje výhody posazení a zadržování zde popsané.

Alternativně může být pás opatřen systémem uzávěru, jenž umožňuje, aby byly napřed spojeny dohromady boční díly. Uživatel pak nastaví soubor šasi mezi nohy daného nositele a připojí soubor šasi k vnější vrstvě pásu. Tato konfigurace a způsob upevnění je podrobněji popsán ve výše uvedené přihlášce US, por. Č. 08/044 562, podané jménem New et al.

Pro účely porovnání byl změřen určitý počet komerčně dostupných, velkých jednorázových plenových výrobků, označených jako vzorky A-F a velká plena tohoto vynálezu, označená jako vzorek X. Údaje z těchto měření jsou uvedeny v následujících tabulkách.

i A B o L K A I

P i 6 Π d	Plechá šasi (cm*)	Plocha absorpčního jádra (cm2)	Poměr plochy absorpčního jádra k ploše šasi
Vzorek X	909	343	0,376:1,0
Vzorek A	123 9	5 70	0,442:1,0
Vzorek B	1316	576	0,438:1,0
Vzorek C	1313	707	0,538:1,0
Vzorek D	1260	56 5	0,448 : 1,0
Vzorek E	1266	5 59	0,442 : 1,0
Vzorek F	1 2 34	6 35	0,514:1,0

Pokud jde o Tabulku I, testované komerčně dostupné produkty byly všechny pro použití na velkých k o j e n c í ch v jejich příslušných baleních. S výrobkem vzorku X se počítá pro užití na velkých kojencích. Plocha šasi daných plen byla stanovena nejprve zmrazením a pak odděLenim elastických prvků od plen. Potom bylo z každé pleny odstraněno absorpční jádro. Pak byla každá plena umístěna ve svém plochém stavu na kus papíru se známou pLochou a plošnou vahou. Obvod šasi pleny se pak obtáhl na papír. Papír byl pak podél této otisku odříznut. Vyříznuté kusy papíru pak byly zváženy. Plocha šasi pak byla vypočítána na základě známé plochy a plošné váhy kusu papíru před vyříznutím. Stejný postup byl použit při výpočtu plochy absorpčního jádra.

Jak je vidět z údajů Tabulky I, vzorek X pleny tohoto vynálezu má nejmenší poměr pLochy absorpčního jádra k ploše šasi z testovaných vzorků. Jiná ztvárnění jednorázových plen tohoto vynálezu mají přednostně poměr plochy absorpčního jádra k ploše šasi menší než asi 0,40:1.0, přednostněji méně 0,39:1.0, a nejpřednostněji méně než asi 0,38:1,0.

n e z asi

Jedno jednorázové pleny poměr p i o c n y absorpčního jádra k ploše šasi asi 0,33:1,0.

vraceje

X pleny tohoto se opět k Tabulce I, vynálezu má plochu absorpčního jádra a plochu šasi podstatně menší, než druhé komerčně dostupné, testované pleny. Kvůli unikátnímu designu pleny tohoto vynálezu, je absorpční jádro pleny tohoto vynálezu schopno pokrýt podstatnou část rozkrokového regionu nositele při současném použití význačné méně materiálu šasi a materiálu absorpčního jádra.

Odkazuje nyní na Obr. 16, jenž znázorňuje boční pohled na torzo nositele, celkově označené jako 12Q. Torzo 120 je znázorněno s tělem ve vzpřímené nebo stojící pozici. Nositel nebo torzo má vzpřímenou osu 12 2. Tato osa 122 nositele se protahuje torzem ve směru v podstatě kolmém k povrchu, na němž nositel stojí, například, podlaze nebo zemi. Stydká kost je označena 124. Rovina 126, jež definuje nejhornější zakončení rozkroku, se protahuje od stydké kosti i 24 skrze torzo ve směru kolmém k ose vzpřímení 122.

- 43 Pro účely porovnání byly změřeny plochy rozkroku pokrytého absorpčním jádrem pleny vzorku X tohoto vynálezu a pleny vzorku D. Plena vzorku D byla vybrána pro porovnání z komerčně dostupných plen v Tabulce I, protože představuje typickou komerčně dostupnou plenu, jak je vidět z údajú v Tabulce I. Příslušné údaje z těchto měření jsou uvedeny v následující tabulkce.

TA3LLKA II

Váha	Plocha rozkroku pokryt á	Plocha rozkroku pokrytá
dítěte	absorpčním jádrem pleny	absorpčním jádrem pleny
(kg)	v z o r ku X (cm2)	v z o r k u D < cm2)
9,75	137,12	157 , 13
1 0 , ó 5	140,47	160,13
1 1 , 5 6	147,26	16 8,96
12,47	153,77	17Ó ,22
13,38	164,75	179,70
14,28	162,32	183,17
15,19	167,77	191 , 38
16,10	181,35	210,20

Pokud se týče Tabulky II, pokrytá plocha rozkroku byla stanovena užitím empirického počítačového modelu. Vstupy do tohoto modelu jsou geometrie a vlastnosti materiálu pleny, a po pu l a c e ue c i , j >

obsahuje jejich vanu a V. ar. Model pak aplikuje danou plenu na populaci d é ti a měří různé parametry jako je pokrytá plocha rozkroku absorpčním jádrem. Ač byl ke generaci údajů v Tabulce II užit počítačový model, dané údaje mohou být generovány manuálně, měřením pokryté plochy

-44 rozkroku absorpčním jádrem. Jak je vidět z údajů v tabulce II, velikost plochy rozkroku pokrytá plenou vzorku X je menší, než plocha rozkroku pokrytá plenou vzoru D.

Plena vzoru X tohoto vynálezu pokrývá menší plochu rozkroku, než komerčně použitelná plena, ale jak je vidět z údajů Tabulky I, plena vzorku X má plochu absorpčního jádra, jež je podstatně menší, než plochy absorpčního jádra testovaných plen. Účinnosti pleny vzorku X a plen komerčně k dostání, představovaných plenou vzorku D, je stanovena v následující tabulce.

TABULKA III

V á h a dítěte (-S J	Poměr plochy rozkroku pokryté absorpč. jádrem k ploše absorpč. jádra pleny vzorku X	Poměr plochy rozkroku pokryté absorpč. jádrem k ploše absorpč. jádra pleny vzorku D
9,75	0,40:1,00	0,28:1,00
10,65	0,41:1,00	0,23:1,00
11,56	0,43:1,00	0,30:1,00
12,47	0,45:1,00	0,31:1,00
13,38	0,48:1,00	0,31:1,00
14,28	0,48:1,00	0,32:1,00
15,19	0,49:1,00	0,34:1,00
16,10	0,53:1,00	0,37:1,00

Vraceje se nyní k Tabulce III, je možné si všimnout, že poměry plochy rozkroku nositele pokryté absorpčním jádrem k plose absorpčního jádra pleny vzorku X jsou větší, než poměry komerčně dostupné pleny. Pleny tohoto vynálezu mají přednostně poměr plochy rozkroku pokryté absorpčním jádrem alespoň 0,40:1,00.

TABULKA IV

Plena	Max. šířka šasi v první pasové oblasti (cm)	Max. šířka šasi v druhé pasové oblasti (cm)	Poměr šířek v pasových oblastech
Vzorek	X	180	324	1,8:1
Vzorek A	334	334	1 : 1
Vzorek	B	341	341	1 : 1
Vzorek	C	3 ^0	3 40	1 : 1
\ ; o r e k	D	3 3c i 3 3 5 .; ...	1 : 1
.zořeš	h.	— 355	335	L : 1
z o r s k	F	3 3 3	3 3 3 _	1 : 1

Z Tabulky IV je možno s i všimnou, že plenu vzoru X má největší poměr šířk y šasi v p r v ním pasovém r e g i onu k šířce šasi v druhém pasovém regionu testovaných vzorků. Jiná ztvárnění jednorázových plen. tohoto vynálezu mají přednostně poměr šířky šasi v prvním pasovém regionu k šířce šasi v druhém pasovém regionu alespoň 1,3:1, přednostněji alespoň 1,5:1 a nejpřednostněji alespoň 1,7:1.

6

TABULKA V

Plena	Délka šasi (cm)	Plocha šasi ( cm3 )	Poměr délky šasi k ploše šasi (c m/c m*)
Vzorek X	46,0	909	0,506:1,0
Vzorek A	47,5	1289	0,369 : 1 ,0
Vzorek B	49,0	1316	0,372:1,0
Vzorek C	49 , 3	13 13	0,376 : 1 ,0
Vzorek D	50,0	1260	0,397:1,0
V zorek E	Z J - í u	12 6 6	0 .393:1.0
V zorek F	-5 . 5		0,401:1,0

Pokud se týče	Tabulky V	- j1;	v i d ě t
X má největší poměr	d é 1 k y ; a	S ί k	ploše
vzorků. Jiné ztvárnění	j e d n o r á z	o v ý c h	p L e n
přednostně poměr d é 1 k	y šasi k	p 1 o š e	š a s i
(c m/c m'j , přednostněji	alespoň	0,48:	1,0 <
nostněji alespoň 0,50	:1,0 (cm/cm2).	Jedno
rázové pleny tohoto	vynálezu	má poměr d

že plena vzorku šasi testovánv c h a 1 e s p o !

0,45:1,0 šasi asi 0,51:1,0 (c m/cm ² ) .

Obr. 3 znázorňuje alternativní ztvárnění tohoto vynálezu, v němž je pás 332 vytvořen ze samostatných materiálů spojených dohromady. V této podobě každý boční díl 35 7 je oddělený materiál, přednostně materiál ŠELF 52,, jak je zde popsán, připojený přilehle k n o ho véaiu okraji 6 1 šasi souboru 22. C e ntrání pašo vý di l 3 5 6 je zform o v á n částí šasi souboru 2 2 . v tomto ztvárněni koncovou klopou 6 2 zformovanou prodloužením horní vrstvy 2 4 a d o 1ní vr s tv y 2 6 za pašo v v okraj 54 abscrpéního jádra 2 6.

Tud í centrální pasový díl 3 5 o není roztažný, ale boční díly 357

7 jsou, protože jsou sestaveny z materiálu ŠELF 52.

Obr vyná1e zu,

vydaném 3 u e 11 ov i	, Císařovi a Fa 1 co nedři,	dne	29 .
či v patentu L5	4 515 595, vydaném pro	K i e v	i t
dne 7. května,	1985; každý z nich	je	zde

znázorňuje další alternativní ztvárnění tohoto v němž pás 432 je zformován z nepřerušeného materiálu ŠELF a části souboru šasi 2 2 . V tomto ztvárnění se materiál ŠELF 52. protahuje přes celou plenu v druhém pasové oblasti 4 2. Soubor šasi 22 je připojen k materiálu ŠELF 5 2 v centrálním pasovém díle 456. Zatímco centrální pasový díi 456 může být neroztaž ite1ný , protože komponenty souboru šasi 22 jsou neroztažné, v přednostním ztvárnění jaké je na Obr. 4, centrální pasový díl 456 je podrobený mechanickému napnutí, aby centrální pasový díl 456 měl určitý stupeň ro z taž ite1 nosti, či procesům ŠELF jak jsou zde popsány tak, že pás 432 je zcela materiál ŠELF. Tato roztažnost je znázorněna p ř e r u š o vaným i Čárami na Obr. 4. La t e r á1 ηí okraj 60 souboru šasi 22 v první pasové oblasti 40 je rovněž opatřen e i a s t i k c v a n ý m pásem 45 2 pomocí operativního sd ružení elastického č i e n u 464 se souborem šasi 2_2 , přednostně buď s horní 24 nebo dolní 26 vrstvou, či oběmi, přednostněji mezi horní 2 4 a dolní 2 6 vrstvou. Příklady takových e! astikováných pasu jsou uvedeny v patentu LS 5 1 5 1 09 2.

á ř ί , 199 2:

Osterhage , zapracován referencí. Alternativně, laterální okraj souboru šasi v první pasové oblasti muže rovněž obsahovat materiál ŠELF jak je zde popsáno.

V alternativním ztvárnění tohoto vynálezu může být plena rovněž opatřena ouškovými k L o p a m i , jež se protahují laterálně směrem ven od každého nohového okraje souboru šasi v první pasové k níž muže b v t oblasti. Ouškové kLopy zajišťují strukturu.

pas připevní a b y o o klepoval nohy a daného nositele. Ouškové klopy mohou mít rozmanité velikosti, tvary,

Konfigurace materiál v

Ouškové k 1 o p v mohou obsahovat část materiálu vytvářejícího jeden nebo více prvků pleny, včetně horní vrstvy a dolní vrst \ y. A 11 e r n a t i vné , ouškové klopy mohou obsahovat oddělený prvek nebo pluralitu prvků, připevněných k pleně. Vhodné materiály k použití jako ouškové pleny obsahují tkané materiály, netkané materiály, folie, včetně polymerových folií, pěny, laminátové materiály obsahující foliové lamináty, netkané lamináty, či lamináty s nulovým napětím, elastomery, kompozity, materiály ŠELF, anebo jakékoli kombinace těchto materiálu, Ouškové klopy mohou být připojeny k souboru šasi pomocí jakýchkoli prostředků známých dané technice, například, ouškové pleny mohou být spojitě anebo přerušované připojeny k souboru šasi použitím zahřátého nebo nezahřátého adheziva, tepelným spojením, tlakovým spojením, ultrazvukovým spojením, dynamickým mechanickým spojením, či jakýmkoli jiným způsobem známým příslušné technice.

Testovací z působv

Délka dráhy povrchu

Měření délky drah.v regionů zformovaného materiálu mají být určována pomocí výběru a přípravy reprezentativních vzorků každého zvláštního regionu a analýzou těchto vzorků pomocí prostředků způsobů analýzy mikroskopického zobrazení.

Vzorky mají být zvoleny tak, aby byly reprezentativní pro geometrii povrchu každého regionu. Obecně by měly být vynechány přechodové regiony, protože normálně obsahují rysy Vzorky k měření jsou Měřený okraj” má být protažení. Obvykle je jak prvních, tak druhých regionů, uříznuty a odděleny z regionu zájmu, uříznut paralelně k předepsané ose tato osa paralelní ke zformované primární ose bud prvního anebo druhého regionu. Délka nenaplého vzorku poloviny palce (asi 1,27 cm) má být se značkou vymezující měřenou délku kolmo k měřenému okraji, zatímco je připevněna k zebrovému materiálu, a pak přesně (vy ) u ř í z n u t a a odstraněna z daného regionu materiálu.

Vzorky k měření jsou pak upevněny k dlouhému okrají mikroskopického podložního sklíčka. Měřený okraj se má protahovat nepatrně (přibližně 1 mm) směrem ven od okraje podložního sklíčka. Na okraj líce skla je aplikována tenká vrstva samolepicího adheziva k zajištění vhodného prostředku podpory vzorku. Pro vysoce zformované regiony vzorku bylo shledáno jako žádoucí jemně protáhnout vzorek v jeho osovém směru (bez aplikace významné síly) simultánně k usnadnění kontaktu a připevnění vzorku k okraji podložního sklíčka. To dovoluje zdokonalenou identifikaci okraje během analýzy zobrazení a vyhnutí se možným zmuchláním okrajových částí, jež vyžadují dodatečnou interpretační analýzu.

Zobrazení každého vzorku mají být získána jako poni edy se změřenými okraji , učiněné s podpůrným sklíčkem na hraně použitím vhodných mikroskopických měřících prostředků dostatečné kvality a zvětšení. Data zde prezentovaná byla získána použitím následujícího vybavení: v ideojednotka Keyence VH-6100 (objektiv 20x), s výtisky vídeozobra zeηí prováděnými pomocí jednotky Mavigraph tiskárny Sony Video. Výtisky videa byly skenovány pomocí skeneru Hewlett P a c k a r d ScanJet IIP. Analýza zobrazení byla prováděna na počítači Macintosh IlCi, používajícím software NIH MAC Image version 1,85.

Použitím tohoto vybavení bude nastavení programu analýzy zobrazení kalibrační zobrazení na počátku vzaté souřadnicové sítě 0,500 (asi 12,7 mm) se značkami přírůstků 0,005 (asi 0,127 mm). Všechny vzorky, jež mají být měřeny jsou pak zobrazeny videem a jejich v y t i s k n u t o . Dále, vš ec hny v i d e o p r in t y pro kalibrační počítače použito z délky měří tka videozobrazení je ; ke no vany pn

100 dpi (256-ti úrovňové měřítko šedi) do vhodného formátu zo oraz en i souboru Mac. \a k o n e« je a ž d v soubor zobrazeni (včetně kalibračního souboru) analyzován užitím počítačového programu Mac Image 1.85. Všechny vzorky jsou měřeny vybraným ručním měřidlem délkových měr. Vzorky jsou měřeny na obou bočních okrajích a příslušné délky jsou zaznamenány. Jednoduché foliové (tenké 6 stálé tloušťky) vzorky vyžadují měření jen jedné strany okraje. Vzorky laminátové a tlustých pěn jsou měřeny na obou bočních okrajích. Kopírování měření délek mají být prováděna podél celé měřené délky uřízlého vzorku. V případech vys o ce zdeformovaných vzorku, mohou být k pokrytí celého uřízlého vzorku vyžadována mnohonásobná (částečně se překrývající) zobrazení. V těchto případech se vyberou charakteristické rysy spo.iečné oboum překrývajícím se zobrazením a použijí jako v y z n a č o v a č e k umožnění čtení délek zobrazení, jež spolu sousedí, ale nepřekrývají se.

Konečné určení délky dráhy povrchu pro každý region je dosaženo z p r ú m é r o váηím délek pěni (5) o d i 4 i enýo h mě ř envc h 1/2 palcových ('asi 1,27 mm) vzorku k a ž d é h o regionu. Délka dráhy povrchu každého měřeného vzorku má být průměrem délek dráhy bočních okrajových povrchů obou stran.

Poissonův efekt laterální kontrakce . S i ni \ City, Jižní ^r '¹ od S i n t ec h , I n c . oř

Všechny podstatné kaž d v test v 1 o ž e n v

Poissonův efekt laterální kontrakce se měří na modelu Instron 1122. jak je k dostání od Instron Corporation of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 000 4 8 6 / 3 3 H z . od Gateway 2 000 o f N

Dakota, používající software Testkorks

Research Triangle Park, North Caro 1 ina. parametry potřebné pro testování jsou pro do software Te s tWork s. Sběr údajů je prováděn kombinací manuálního měření šířek vzorku a měření protaženi (eiongace) učiněných v rámci Tes t ko r k s ¹ ” .

V z o r k y použité k tomuto t e s t u jsou í 2 , 5 ó c m ) širo k é

1 krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osou uříziého vzorku paralelní ke směru prvního regionu vzorku. Vzorek by měl být uříznut ostrým nožem nebo vhodné ostrým řezacím zařízením navrženým k (vy)uříznutí vzorku přesné šíře 1 (2,54 cm). Je důležité, aby byl reprezentativní vzorek” uříznut tak, aby představoval symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku variací buď velikosti deformované části nebo relativních geometrií prvních a druhých regionů), v nichž bude nutné uříznout buď větší nebo menší vzorky, než se zde doporučuje. V tomto případě je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) velikost daného vzorku, z jaké plochy deformovaného regionu byl vzat a přednostně zahrnout schéma reprezentativní plochy užité pro vzorek. Je-li to možné, má být udržován pro vlastní roztažený tažný

Testuje se pět vzorků.

L ρ ί n a d1 a I n 51 r o n u se skládají ze vzduchem aktivovaných upínadel, navržených ke koncentraci celé upínací síly podél jediné linie kolmé ke směru testování protažení s jedním plochým povrchem a protilehlou stranou, z níž pročnívá po I opr5tenec. Mezi vzorkem a upínadly by nemělo být povoleno žádné klouzání. Vzdálenost mezi liniemi upínací síly by měla být 2 (5,03 cm) jak měřeno ocelovým měřítkem drženým vedle těchto upínadel měřená délka.

Tato vzdálenost bude nazývána dále jako

Vzorek je upevněn v upínadlech kolmo ke směru aplikovaného protažení se svou dlouhou osou Plocha představující celkovou geometrii vzoru by měla být symetricky vystředěna mezi upínadly. Rychlost in./min (25,4 cm/min.).

křížové h 1 a v v je stanovena na 10

K ř i ž o v í h 1 a v a předepsaného napětí (měření jsou prováděni při 60% protažení). Šířka vzorku v jeho nej užším bodě ( *2 ) je měřena na nejbližší 0,02 (0,503 mm) použitím ocelového měřítka. Protažení ;e směru aplikovaného roztažení se zaznamenává na nejbližší 0,02 (0,508 mm) do software Test ; e pohybuje do jak Dři 20%, tak

Works. Poissonúv efekt laterální kontrakce (PLCE) se počítá použitím následujícího vzorce:

fw2 - wl)

PLCE e w1_

WL·.- 111 kde: w2 = šířka vzorku při aplikovaném podélném protažení, wl = původní šířka vzorku, = délka vzorku při aplikovaném podélném protažení, a

II = původní délka vzorku (měřená délka).

Měření jsou prováděna při protažení 20 a 60?, použitím pěti různých vzorků pro každé dané protažení. PLCE v daném procentním protažení (elongaci) je průměrem pěti měření.

Test hystereze

Test hystereze se používá k měření procentní deformace (nastavení) a procentní síly uvolnění nějakého materiálu. Testy jsou prováděny na modelu ínstron 1122, jak je k dostání od ínstron Corporation of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 000 486/33Hz, od Gateway 2 000 of N. Sioux City, South Dakota 57049, používající software Test Works¹’''' od Sintech, lne. of Research Triangle Park, Sorth Carolina 27709. Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vstupem do software TestWorks™ (t.j., rychlost křížové hlavy, bod maximální procentní elongace a časy držení). Rovněž sběr všech údajů, jejich analýza a přenesení do grafu je prováděno použitím software T e s t W o r k s ^r.

Vzorky užité k tomuto testu jsou Γ (2,54 cm) široké krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osou uřízlého vzorku paralelní ke směru maximální roztažitelnosti vzorku, Vzorek by měl být uříznut ostrým exacto nožem nebo nějakým vhodně ostrým řezacím zařízením, navrženým k uříznutí vzorku přesné šíře 1 (2,54 cm), (jeli více než jeden směr protažite1 nosti mater i á 1 u vzorky vzaty paralelně Vzorek b v měl bv t by měly byt k reprezentativnímu směru protahování), vyříznut tak, aby představoval symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku variací buď velikosti deformované části či relativních geometrií prvních a druhých regionů), kde bude nutné uříznout větší nebo menši vzorky, než se zde doporučuje. V tomto případě je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) veiikost daného vzorku, z jaké plochy deformovaného regionu byl vzat a přednostně zahrnout schéma reprezentativní plochy užité pro vzorek. Pro každý materiál samostatné testy při 20, 60 a 100¾ napětí jsou měřeny tři V každé procentní elongaci testován v tři v z or kv daného materiálu

Upínadla Instronu obsahují vzduchem aktivovaná upínadla, navržená ke koncentraci celé upínací síly podél jediné linie, kolmé ke sméru testovaného plochým povrchem protilehlou lící, zatížení, s jedním z níž p r o č η ívá poloprsten.ec k minimalizaci klouzání vzorku. Vzdálenost mezi liniemi upínac í bv

15,08 cm), měřeno měla ocelovým měřítkem drženým vedle upínáde 1 . Tato vzdálenost bude nazývána dále jako měřená délka. Vzorek je upevněn v upínadlech se svou dlouhou osou kolmo ke směru aplikovaného procenta protažení. Rychlost křížové h i a y i stanovena na pohybuje do in./mi n. (25,4 cm/m i n. ). Křížová hlava se předepsaného maximálního procenta protažen’ a udržuje vzorek v této procentní elongaci dobu 30 vteřin.

4

Po třiceti vteřinách se křížová hlava navrací do své původní polohy (0% protažení) a zůstává v ní po 60 vteřin. Pak se křížová hlava navrací do stejného maximálního procenta protažení jaké bylo použito v prvním cyklu, zůstává v ném po třicet vteřin a pak se opět navrací k nule.

Je generován graf dvou cyklů. Reprezentativní graf je znázorněn na Obr. 7. Procentní síla uvolnění je stanovena následujícím výpočtem z dat síly z prvního cyklu:

Síla při max. % elong. - síla po držení 30 sek, x 100 - Ϊ uvolnění Síla při maximálním % elongace (cyklus 1) síly

Procentní deformace (nastavení) vzorku je procento elongace v z c r ku z protažení d r u h éro o v k 1 u . k d e d a n v v z o r e k z a č ί n á odolává cent ni deformace procentní uvolnění síly jsou z na z orné:

ovněž na Obr.

a io.

umerne procentní uvolnění síly a procentní deformace za tří vzorky testovanou hodnotu maximálního procenta protažení.

Test tažní

Test tažnosti se používá pro měření vlastností síly versus procentní protažení a procentního použitelného roztažení nějakého materiálu. Testy jsou prováděny na modelu je k dostání od Instron Corporation of

Instron 1122, jak Car.ton, Massachuse s, jenž je propojen s počítačem Gateway

000 486/33HZ. od Gateway 2 000 of N . Sioux City, South

Dakota, používající software TestWorks' d 3 nitech, lne. of

Research Triangle Park, North Carclina. Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vloženy do software Te s tWorks ^T. Rovněž sběr všech údajů, jejich analýza a přenesení do grafu je p r o v á d éno pouč i t í m so f t wa r e Test Works¹.

-03Vzorky užité k tomuto testu jsou 1 (2,54 cm) Široké krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osou uřízlého vzorku paralelní ke směru maximální roztažite1 nos ti vzorku. Vzorek by měl být uříznut ostrým exacto nožem nebo nějakým vhodně ostrým řezacím zařízením, navrženým k (vy)uříznutf vzorku (Pokud bude více než jeden směr řezacím zařízením, přesné šíře 1 (2,54 cm), pro tažite1 nosti materiálu, vzorky by měly paralelně k reprezentačnímu směru protahování).

být vzaty Vzorek bv mel být vyříznut tak, aby představoval symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku variací buď velikostí deformované části nebo relativních geometrií prvních a druhých regionů), v nichž bude nutné uříznout buď větší nebo menší vzorkn e z se e doporučuje.

V tomto případe je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) velikost daného vzorku, z jaké plochy deformovaného regionu byl vzat a přednostně zahrnout schéma reprezentativní plochy užité pro vzorek. Pro každý materiáljsou testovány tři vzorky.

Upínadla Instronu obsahují vzduchem aktivovaná upínadla, navržená ke jediné linie kolmé ke plochým povrchem a koncentraci celé směru testovaného protilehlou lící, upínací síly podél zatížení, s jedním z níž pročnívá poloprstenec k minimalizaci klouzání vzorku. Vzdálenost mezi měla liniemi upínací síly by ocelovým měřítkem drženým bude nazývána dále jako měřená v upínadlech se svou dlouhou být 2 (5,03 cm) měřeno vedle upínadel. Tato vzdálenost délka. Vzorek je upevněn osou kolmo ke směru aplikovaného procenta protažení. Rychlost křížové hlavy je stanovena na 10 in./min. (25,4 cm/mln.). Křížová hlava protahuje vzorek dokud nepraskne, v tomto bodě se křížová hlava zastaví a navrací do své původní pozice (C% elongace).

Procento použitelného roztažení je bod. v němž je i nf i ex e v křivce síla-elongace, za kterýmžto bodem je rychlé zvýšení velikosti síly potřebné k dalšímu protažení daného vzorku. Zaznamenává se průměr procentního použitelného roztažení za tři vzorky.

Ač je způsob testu výše popsaný užitečný pro mnoho žebrových materiálů tohoto vynálezu, uznává se, že způsob testu možná bude muset být upraven k přizpůsobení se složitějším žebrovým materiálům v rámci tohoto vynálezu.

Zatímco byly znázorněny a popsány zvláštní podoby tohoto vynálezu, tomu kdo je sběhlý v příslušném stavu techniky je zřejmé, že je možno provést různé jiné změny a úpravy, aniž by se šlo za duch a rámec tohoto vynálezu. V připojených patentových nárocích se tudíž zamýšlí pokrýt všechny takové změny a modifikace, jež jsou v rámci tohoto vyná 1ezu.

Claims (12)

1. Jednorázový absorpční výrobek obsahující soubor Šasi mající laterální okraje a nohové okraje, soubor šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje a pasové okraje; v y z n a č u j í c í s e:

roztažiteiným pásem, spojeným se souborem šasi přilehle jednoho z laterálr.ích okrajů, díi a boční díl uspořádaný pasového dílu, každý boční díi tento pás má centrální pasový' na každé straně centrálního se protahuje i a t erá1ně směrem ven za jeden z nohových okrajů, centrální pasový díl obsahuje materiál ze strukturální, elastiku podobné folie, obsahující n. a ρ ί n a t e 1 n o u síť mající první a druhé regiony zformované z materiálu pods ta tf :éhož složení, první region zajišťuje první elastiku podobnou odporovou sílu vůči aplikovanému esovému protažení, a druhý reg; on zajišťuje druhou, odlišnou odporovou sílu, vůči dále aplikovanému osovému protažení, čímž poskytují při používání alespoň dvě fáze odporových sil.

Jednorázový absorpční výrobek obsahující soubor šasi mající laterální okraje a nohové okraje, soubor šasi zahrnuje tekutinami propustnou horní vrstvu, tekutinami nepropustnou dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční jádro ujistene mezí horní dolní v r s t v o u , a b .s o r plni boční okraje a pasové okraje; v y z n a č u j i c í jádro má s e :

roztažiteiným pásem, připojeným s o ub υ r u šasi přilehle jednoho z laterálních okrajů, tento pás má centrální pasový díl a boční díl uspořádaný na každé straně centrálního pasového dílu, každý boční díl se protahuje íaterálně směrem ven za jeden z nohových okrajů, centrální pasový díl obsahuje materiál ze strukturální, elastiku podobné folie, obsahující napínatelnou síť mající alespoň první a drahý region složené z materiálu v podstatě z téhož složení, první region prochází deformací v podstatě na molekulární úrovni a druhý region na počátku prochází v podstatě geometrickou deformací, když je řečený žebrový materiál podroben aplikovanému osovému protažení.

Jednorázový absorpční výrobek mající koncový okraj v prvním pasovém regionu a koac o vý ok r aj v druhém pasovém regionu, tento absorpční výrobek o b s a h u j e soubor šasi mající lateráíní okraje a nohové okraje, soubor šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní v r s t v o u, a absorpční jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje a pasové okraje; v y z n a č u j í c í s e:

roztažitelným pásem, jenž má lateráíní okraj formující koncový okraj jednorázového absorpčního výrobku v druhém pasovém regionu a je spojený jednoho z laterálních okrajů, absorpčního jádra je vzdálen od přilehlého koncového okraje absorpčního výrobku v prvním pasovém regionu vzdáleností A, a druhý z pasových okrajů absorpčního jádra je vzdálen od přilehlého koncového okraje absorpčního výrobku v druhém pasovém regionu vzdáleností alespoň 2A.

se souborem šasi přilehle jeden z pasových okrajů

4 . Jednorázový absorpční výrobek mající koncový okraj v prvním pasovém regionu a koncový okraj v druhém pasovém regionu, tento absorpční výrobek obsahuje soubor šasi mající lateráíní okraje a nohové okraje, soubor šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční

jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje a pasové okraje; vyznačující se:

roztažitelným pásem, jenž má laterální okraj formující koncový okraj jednorázového absorpčního výrobku v druhém pasovém regionu a je spojený se souborem šasi přilehle jednoho z laterálních okrajů, jeden z pasových okrajů absorpčního jádra je vzdálen od přilehlého koncového okraje absorpčního výrobku v druhém pasovém regionu vzdáleností alespoň 6,0 centimetrů.

Jednorázový absorpční výrobek a druhý pasový region, tento soubor šasi mající laterální okraje a nohové okraje, soubor Šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje a pasové okraje;

majíc i první pasový region absorpční výrobek obsahuje roztažitelným pásem, spojeným se souborem šasi přilehle jednoho z laterálních okrajů, a elastikovanou nožní elastický prvek, uspořádaný okraji souboru šasi, část manžetou, obsahující alespoň jeden přiLehle ke každému no h o v é mu elastického prvku je umístěna uvnitř řečeného pásu, kdy před použitím je rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky v podstatě stejnoměrný po celé délce elastických prvků, i během použití se rozměr mezi protilehlými nejvnitřnější mi elastickými prvky UBÍsténými uvnitř řečeného pasu zvětšuje, zatímco rozměr aezi zbývající částí protilehlých nej vnitřnějších elastických prvků zůstává v podstatě nezměněn.

6. Jednorázová plena obsahující soubor šasi mající laterální okraje, nohové okraje a plochu, soubor šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje, pasové okraje a plochu; vyznačují c í se t í m, že tato plena má poměr plochy jádra k ploše Šasi menší než asi 0,40:1,0.

7. Jednorázová plena pro pokrytí plochy rozkroku nositele, jež obsahuje soubor šasi mající laterální okraje, nohové okraje a plochu, soubor šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje, pasové okraje a plochu; v y z n a č u j í c í s e t í m , že tato jednorázová plena má poměr plochy rozkroku nositele pokryté absorpčním jádrem k ploše absorpčního jádra alespoň 0,40:1,0.

Θ. Jednorázová plena obsahující soubor šasi mající laterální okraje, nohové okraje, délku, maximální šířku v prvním pasovém regionu a maximální šířku v druhém pasovém regionu, soubor šasi zahrnuje horní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s horní vrstvou, a absorpční jádro umístěné mezi horní a dolní vrstvou, absorpční jádro má boční okraje a pasové okraje; vyznačující se t í m, že má poměr maximální šířky v prvním pasovém regionu vůči maximální šířce v druhém pasovém regionu alespoň 1,3:1.

9. Jednorázová plena obsahující soubor šasi mající laterální okraje, nohové okraje, délku měřenou v centimetrech, a plochu měřenou ve Čtverečních centimetrech, soubor šasi

6 i zahrnuje vrstvou, vrstvou, a plochu; délky šasi herní vrstvu, dolní vrstvu spojenou s a absorpční jádro umístěné mezi horní a absorpční jádro má boční okraje, pasové vyznačující se tím,že má k ploše šasi alespoň 0,45 (cm) : 1,0 (cm²).

horní dolní okraje poměr

10. Jednorázová plena podle jakéhokoli z nároků 6-9, dále obsahující roztažitelný pás, připojený k souboru šasi přilehle jednoho z lateráíních okrajů, tento pás má centrální pasový díl a boční díl uspořádaný na každé straně centrálního pasového dílu, každý boční díl se protahuje laterálně směre.?, ven za jeden z nohových okrajů,

11. Plena podle jakéhokoli z nároků 6-10, v níž centrální pasový díl obsahuje materiál ze strukturální, elastiku podobné folie, obsahující napínatelnou síť mající alespoň první a druhý region složené z materiálu v podstatě téhož složení, zajišťuje první elastiku podobnou odporovou r egi o;

první sílu vůči aplikovanému osovému protažení, a druhý region zajišťuje druhou, odlišnou odporovou sílu, vůči dále aplikovanému esovému protažení, čímž poskytují při použití alespoň dvě fáze odporových sil.

12. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1, 2 nebo lí, v němž alespoň boční díly obsahují řečený materiál.

13. Absorpční výrebek podle nároku 12. v němž soubor šasi dodatečně obsahuje koncovou klopu, protahující se podélně směrem ven od jednoho z pasových okrajů absorpčního jádra, alespoň tato koncová klopa formuje centrální pasový region.

14. Absorpční výrobek podle nároku 13, v němž každý boční díl je samostatným členem připojeným k souboru šasi.

15. Absorpční výrobek podle nároku 13, v němž centrální pasový díl obsahuje řečený materiál.

15. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1-5 nebo 10, v němž řečený pás je samostatným Členem připojeným k souboru šasi.

17. Absorpční výrobek buď podle nároku 1 anebo nároku 2, v němž řečený materiál obsahuje pluralitu napínatelných sítí.